Milí mariánští ctitelé!

roník13. 1/2002 Milí mariánští ctitelé! Církev v echách, na Morav a ve Slezsku se pipravuje na plenární snm: Ve svém jednání se bude mimo jiné zabývat dokumenty druhého Vatikánského koncilu. Jeden z dokument konstituce o církvi zaíná pekrásnými slovy: Gaudium et spes radost a nadje. K následujícím svátkm velikononím jsem vybral následující myšlenky: Dnešní svt se jeví zárove jako mocný i slabý, schopný nejlepšího i nejhoršího, nebo se mu otvírá cesta k svobod nebo si lovk uvdomuje, že je na nm, aby správn usmroval síly, které sám vyvolal a které ho mohou bu rozdrtit, anebo mu sloužit. Proto si klade nkteré otázky. Nkteí oekávají, že lidstvo dospje k pravému a plnému osvobození pouhým lidským piinním. Nechybjí ani takoví, kteí se vzdali nadje nalézt smysl života. Roste však poet lidí, kteí si kladou nejzákladnjší otázky: Co je lovk? Jaký je smysl bolesti, zla, smrti, které pes všechen dosažený pokrok trvají? ím mže lovk pispt spolenosti a co od ní mže oekávat? Co pijde po tomto pozemském život? Církev ví, že klí, sted a cíl celých lidských djin je v Ježíši Kristu. Za všemi zmnami je mnoho vcí, které se nemní, a které mají svj poslední dvod v Kristu, jenž je stejný vera, dnes i navky. Slavením tajemství smrti a Zmrtvýchvstání nech se v nás upevní rozhodnutí stavt život na Pánu Ježíši. Radost a nadji Vám všem zplna srdce vyprošuji a žehnám Váš P. Tomáš Prnka

13. dubna 2002 si pipomeneme 100. výroí narození vzácného knze, rodáka z nedaleké Bukovinky, farnost Ktiny. Byl nejstarším ze šesti sourozenc. Do školy zaal chodit v Bukovince, v 9-ti letech odešel do Dolních Bojanovic u Hodonína, kde žil u svých prarodi a strýce Františka, bojanovického faráe. Po skonení 6. tídy obecné školy odchází studovat na eské státní gymnasium do Brna. V roce 1921 maturoval. 5. ervence 1926 byl v Brn vysvcen na knze. První mši sv. ml v Dolních Bojanovicích. Jako kaplan psobil v Mutnicích, v Boskovicích, Bhaovicích, necelé 4 roky v ejkovicích a 7 let v Dolních Bojanovicích, kde se v roce 1939 stal faráem. V prbhu 2. svtové války podporoval pronásledované. Po válce psobil i nadále v Dolních Bojanovicích. V padesátých letech byl zaten a souzen. Rozsudkem státního soudu v Praze ze dne 20. až 22. bezna 1950 byl odsouzen pro zloin velezrady podle par. 1 odst. 1 lit. c/ a odst. 2 zák.. 231/48 Sb. k trestu tžkého žaláe v trvání 15 rok a k trestm vedlejším. Trestní innosti se dopustil tím, že v jarních msících v roce 1948 až do svého zatení spolu s jinými se spolil k pokusu o zniení a rozvrácení lidov demokratického zízení a spoleenské hospodáské soustavy republiky, zaruené ústavou. V jednotlivých pípadech se trestní innosti jako fará v Dolních Bojanovicích dopustil tím, že psobil v nepátelském smru proti lidov demokratickému zízení na své farníky, nebo sám patil mezi reakn zamené knze. Odvodnní rozsudku pokrauje velmi zajímav a je podivné, co všechno mu kladli za vinu. Posute sami: Když byly MNV organizovány dobrovolné pracovní brigády za úelem opravy silnic a polních cest, protestoval proti tomu, aby se pracovalo na brigádách v nedli a vyzýval vící pi kázáních, aby nedli vnovali Bohu, vlastní duši a rodin. Dovolával se pi tom zákon ímskokatolické církve. Když pozdji nastala ve vedení eskoslovenské strany lidové kampa proti osnovanému zrušení nkterých církevních svátk, pípadn jejich peložení na nedle, pln se do této akce zapojil a psobil na vící, aby církevní svátky chránili. Nabádal pi kázáních, aby lidé chodili více do kostela, svtili všechny církevní svátky a tak aby ukázali vlád, že s jejím opatením ohledn svátk nesouhlasí. Tolik z odvodnní rozsudku, který ješt dále podobn zdvoduje zloiny P. Jaromíra Poízka. Jaké dvody si našli, aby jej odsoudili jako velezrádce a vznili v Uherském Hradišti, na Mírov a pozdji v Leopoldov, kde v nelidských podmínkách prožil 10 rok a 3 msíce. V roce 1960 po udlení amnestie se vrátil do rodné Bukovinky ke své mamince a seste. Do týdne si musel najít zamstnání. Jako knz nesml psobit. Nepijali ho ani strojírenské a stavební podniky a tak nastoupil jako lesní dlník na polesí v Bukovince. Po tyeh letech následkem dlouhého vzení se jeho zdravotní stav zhoršil a 14. 11. 1964 zemel. Pišlo se s ním rozlouit na 120 spolubratr knží, velký poet bývalých spoluvz a farník z Bojanovic. Každoron se u jeho hrobu zastavují poutníci z míst, kde psobil. Modlíme se a pamatujeme pi mši sv., aby Bh pipojil svého služebníka Jaromíra ke spoleenství svatých knží v nebi.

Hasiská pou Poprvé v historii našeho poutního místa budeme slavit pou hasi. 4. kvtna slavíme svátek sv. Floriána, patrona hasi. Proto jsme termín pouti stanovili na nedli 5. kvtna 2002. Program: od pl 9. h. se budou hasii i s píslušnou výzbrojí shromažovat v areálu místního koupališt. V 10 hodin vyjde slavnostní prvod (od koupališt po silnici ke kostelu). Do prvodu bude zaazena stará i souasná hasiská technika. Jist nebudou chybt ani prapory jednotlivých hasiských jednot. V 10.30 bude v mariánské svatyni poutní mše sv. Bhem prvodu i v kostele bude hrát mládežnická dechová hudba Bivojanka z Jedovnic. Po obd od 13 do 14 hod. na námstí bude hrát a zpívat lidové písn. Od 14 hod. do 16 hod. probhnou ukázky hasební techniky. Na památku pouti si mžeme odnést obrázek sv. Floriána s textem jeho životního píbhu. Také si budete moci zakoupit pohlednice s razítkem sv. Floriána a text: Hasiská pou Ktiny. Na tuto mimoádnou slavnost vás co nejsrdenji zveme. Už nyní je pihlášeno 23 hasiských jednot. Z této pouti chceme poídit i videokazetu. 1. mariánské soboty Do velikononího Pozdravu ze Ktin vkládáme pozvání na naši jubilejní 100. první mariánskou sobotu. Pobožnosti konáme od roku 1991. Každým rokem 9 sobot (od dubna do prosince), tedy 11 rok po devíti bylo 99, tak letos jubilejní. Pro mariánské soboty? O této pobožnosti mluví zjevení Pána Ježíše i Panny Marie. Pro nás mariánské ctitele je velikým povzbuzením: Srdce Panny Marie zvítzí. ekl to i Pán Ježíš: Jako mn dal Otec všechnu moc na nebi i na zemi, tak skládám vítznou moc nad híchem a svtem do Srdce mé Neposkvrnné Matky. Tato pobožnost zde ve Ktinách není manifestaní, okázalou poutí. Konáme tyto pobožnosti v duchu Panny Marie, ve skromnosti a pokoe, s istým srdcem a se sepjatýma rukama. Jsou spoleenstvím modlitby. Pijte a pipojte se k tm, kteí picházejí pravideln. Je teba Vaší modlitby, je teba sepjatých rukou. Prosíme i naše nemocné, kteí nemohou mezi nás pijít, aby se v duchu s námi spojili o první sobot v msíci v dob od 15.30 do 17.30. Mladé, zdravé poutníky prosíme, aby si ást pouti vykonali pšky nebo na kole. Tak zárove vychutnáte krásu zdejší pírody. 4. kvtna pivítáme františkány a poutníky z Brna-Husovic. 1. ervna z Blanska, 6. ervence z Brna-Líšn, 3. srpna ze Starého Brna, 7. záí z ejkovic, 5. íjna z Mor. Prus a okolí, 9. listopadu z Brna-Králova Pole a 7. prosince z Letovic. O jubilejní mariánské sobot bude možnost zakoupit zvláštní jubilejní porcovaný bylinný ktinský aj. Maria, naše milá Paní, veliké vci a skrze Tebe vykoná Pán i v naší dob!

Poutní kalendá Ktiny 2002 5. kvtna nedle pou hasi 8. kvtna pou brnnské mládeže 1. jarní pou 11. kvtna sobota mše sv. v 8.00 a 10.30 (tradiní pou Best, Hulín, Kyselovice, Žalkovice a další). Odpoledne picházejí poutníci fatimského apoštolátu, farní spoleenství Benešov, Damboice, Boskovice a další). Mše sv. v 18.30, po ní svtelný prvod. 12. kvtna nedle mše sv. 6.15 7.30 9.00 V 10.30 slouží novoíšský opat Marian Rudolf Kosík OPraem (hudba z Pavlovic u Kojetína). Poutníci: Kladky, Jesenec, Pivín, ehovice, Pustim, Pavlovice a další. 13.30 mariánská pobožnost Hlavní pou 18. kvtna sobota mše sv. v 8.00, další dle píjezdu poutník. V 16 hod. slouží Doc. Dr. Ladislav Tichý. V 18.00 hod. mše sv. slouží P. Jií Kaa, po mši sv. svtelný prvod. Uvítáme poutníky: Adamov, Blansko, Brodek u Konice, Brodek u Prostjova, Kojetín, Konice, Lipová, Mrovice, Protivanov, Horní Štpánov, Suchdol, Šitboice, Urice a další. Hudba z Lipové. 19. kvtna Hod Boží svatodušní mše sv.: v 6.15 7.30 9.00 10.30 pontifikální mše sv., kterou bude sloužit apoštolský nuncius, arcibiskup Mons. Josef Erwin Ender. Uvítáme poutníky: Prostjov, Vrahovice, Palavice, Rozstání, Bošovice, Boršice, Strážovice, Drahany, Držovice a další. 13.30 mariánská pobožnost 16.00 poutní mše sv. poutníci ze Šlapanic a okolí 20. kvtna svatodušní pondlí mše sv. v 7.30 a v 17.00 26. kvtna nedle mše sv.: 7.30 9.00 10.30 orelská pou. Hraje hudba Damboanka poutníci z Pozoic, Uhic a další. 2. ervna 7.30 1. sv. pijímání a Božítlový prvod hraje hudba. 9. ervna nedle vyškovská pou hlavní mše sv. v 10.30. Slouží knží z Vyškova (posvtíme votivní vyškovský obraz nov restaurovaný) 13.00 mariánská pobožnost a rozlouení

Hanácká pou 29. ervna slavnost sv. Petra a Pavla, apoštol mše sv. v 7.30 a 10.30. Poutníci: Nmice n/h., Hruška, Kenovice a Vysoany. Mše sv. 18.30 a po ní svtelný prvod. 30. ervna nedle mše sv.: 6.30 7.30 9.00 a 10.30 Poutníci: Sloup, Ivanovice, Drnovce, Orlovice, Chvalkovice, Raice, Pístovice, Lule, Švábenice a další. 14.00 mariánská pobožnost a rozlouení s poutníky 7. ervence zásvtná pou: Tištín, Koválovice (9.00) Lipovec, Kulíov (10.30) 28. ervence svatoanenská pou mše sv. 7.30 9.00 (v kapli sv. Anny) a 10.30 slouží mikulovský probošt P. Stanislav Krátký. Hraje krojovaná dechová hudba ze Žarošic poutníci: Husovice, Obany, Bílovice n/svit. a další 14.00 mariánská pobožnost a rozlouení s poutníky 18. srpna nedle tradiní svcení kvtin a bylin (v ambitech bude pipraven teplý bylinný aj) V msíci zái picházejí poutníci: Boskovice, Bezová, Budišov, Smrk, Jinošov, Konšín, Knínice, Letovice, Mohelno, Nosálovice, Olešnice, Kunštát, Sulíkov, Oechov, Tikovice, Rosice, Štpánov, Vír, íany, Ostrovaice, Velká Bíteš, Velké Meziíí, Vladislav, Vysoké Popovice, Strážnice, Vnorovy, Zbraslav, Myslejovice, Lažánky, Tasov, Provodov, Otrokovice, Horní Újezd, Dolní Benešov, Humpolec a další. 5. íjna mše sv. 7.30 poutníci: Královopolské Vážany, Vitovice, Habrovany, Olšany, Komoany, Velešovice 20. íjna dušiková pou mše sv. 7.30 9.00 a v 10.30 hod. Slouží strahovský opat P. Michael Pojezdný OPraem. Hraje hudba z Lipové poutníci: Lysice, Drnovice, Boitov, Benešov, Doubravice a další. 3. listopadu svatohubertská mše v 10.30 Nedlní mše sv. v poutním období (12. 5. až 20. 10.): 7.30 9.00 a 10.30. V mimopoutním období v 7.30 a 10.30 hod. Tšíme se na setkání u Panny Marie Ktinské.

24. 3. Kvtná nedle, mše sv.: Ktiny 7.30 a 10.30 Bezina 9.00 Bukovinka 9.00 pi každé mši sv. svcení ratolestí a tení pašijí 28. 3. Zelený tvrtek mše sv. 16.45, po mši sv. adorace 29. 3. Velký pátek po celý den písný pst velkopátení obady 16.30 30. 3. Bílá sobota obady velikononí vigilie zaínají v 17.00 v ambit svcením ohn (pojede autobus 16.30 z Bukovinky pes Bukovinu, Bezinu do Ktin, zajede i do Habrvky. Po ukonení pojede zpt.) 31. 3. Hod Boží velikononí mše sv.: 7.30 a 10.30. Bukovinka a Bezina v 9.00 hod. (pi mši sv. svcení pokrm a tradiní sbírka na poteby kostel). 1. 4. Pondlí velikononí: Ktiny 7.30 a 10.30.!"!# $ 13. kvtna: pondlí Pobožnost povede P. Josef Šiška z Lipovce, pivede s sebou chrámový sbor a své farníky. Zárove si vykonáme májovou pobožnost 13. ervna: tvrtek jako loni pozveme P. Josefa Veeu z Ivanic a jeho farníky 13. ervence: sobota úast pislíbil P. Jií Palla z Drnholce. Pijede i se svými farníky, oekáváme i jeho bývalé farníky z Doubravice 13. srpna: úterý budeme se tšit na P. Miroslava Parajku a jeho farníky z dolních Louek, Žárce a Olší 13. záí: pátek bude mezi námi náš bývalý kaplan P. Václav Novák a jeho souasní farníci z Budišova, Pyšela a Tasova. Rádi pijedou i z Vysoan. 13. íjna: nedle zakoní pobožnosti novoíšský opat P. Marian Kosík OPraem. Poad fatimských pobožností: 17.30 modlitba ržence a mše sv. Kde jsou dva nebo ti shromáždni ve jménu mém, tam jsem já uprosted nich.

$%& & V minulém roce 1. kvtna 2001 jsme zahájili desetiletou pípravu na velké ktinské jubileum, které nám pipomíná nápis na kaplice v Bukovince. Zde se roku 1210 zjevila Panna Maria Ktinská. Za pispní Obecního úadu v Bukovince byla opravena kaplika i socha Panny Marie. Prvodem jsme šli z kostela ke kaplice, za doprovodu dechové hudby jsme zpívali starobylou ktinskou píse Pozastav se mj poutníku, chci ti zpívati, o Matice svatoktinské vypravovati. Jak svj poátek vzala, ktinská Panna Maria, nejistjší, nejkrásnjší Matika milá (píse má celkem 29 slok). U kapliky jsme si vykonali pobožnost a také ji i se sochou posvtili. Dá-li Pán Bh, chceme i letos a v píštích letech vždy 1. kvtna putovat k Bukovinské kaplice. Rádi bychom aspo nkteí putovali ze Ktin pšky. Program: 17.00 mše sv. v Bukovince v kostele a pak prvodem ke kaplice, kde si za píznivého poasí vykonáme májovou pobožnost. Srden zveme! ' ( (% % Svatý Otec Jan Pavel II. zve všechny mladé do kanadského Toronta. Není jednoduché sehnat 30.000 K a vydat se za oceán. Proto se pipravuje setkání mladých do Žáru nad Sázavou. Zaíná v úterý 13. srpna odpoledne a bude zakoneno v nedli 18. srpna kolem poledne. Hlavní myšlenka celého setkání: Vy jste sl zem, vy jste svtlo svta. /Mt 5,13-14/ Již nyní se mžete pihlašovat prostednictvím knží své farnosti nebo pímo na Diecézním centru mládeže. Pihlášeni jsou již všichni biskupové. Vydejme svdectví o tom, že živý Bh je uprosted svého lidu. # #)*%#) Na svátek sv. Jana Nepomuckého, ve tvrtek 16. kvtna 2002 v 16.30 zaíná slavnost a v 17.00 bude mše sv. v kostele. Socha bude umístna na prostranství ped ambity smrem k sakristii. Socha pochází z 18. století, pvodn stávala u staré školy, která byla postavena koncem 17. století pro šlechtinu Zuzanu Kateinu Liborii ze Zástízl, která byla velikou ctitelkou Panny Marie Ktinské. Po celý týden kolem svátku sv. Jana se konávala u sochy svatojánská pobožnost. Pozdji byla socha umístna v ambit, byla restaurována, po velikonocích bude vybudován podstavec a na nm umístna barokní socha

+ %,, ) Poutníci vyjdou v úterý 20. srpna z Velkého Meziíí, ve stedu naveer piputují do Ktin, kde si vykonají veerní pobožnost, oberství se a penocují. Ráno ve tvrtek 22. srpna, v den Panny Marie Královny, se po mši svaté vydají na další etapu. Je možnost se pipojit, aspo na nkolik kilometr sdílet s ostatními poutníky vše, co taková poutní cesta pináší. Závr pouti bude na Velehrad, kde v sobotu 24. srpna ve 12.00 hod. bude mše sv. -#& #& V minulém roce jsme prostavli více jak 1.500.000,- K. Píjmy: Finanní píspvek od Ministerstva kultury 800.000,- K, od Okresního úadu Blansko 85.000,- K, od Obecního úadu Ktiny 50.000,- od Obecního úadu Bukovina 5.000,- K. Vlastní píjmy 400.000,- K. Schodek uhrazen pjkou. V roce 2002 nás eká: úpravy kolem hlavního schodišt, dokonení restaurování fresek na 1. kru, zahájení restaurování výmalby interiéru v boní kapli sv. Barbory a sananí omítky v zimní kapli. Letos jsme nedostali píslib dotace od Ministerstva kultury, budeme se spoléhat na vaše dary. Proto vkládáme do tohoto Pozdravu naše složenky. Za všechny Vaše dary, modlitby, za všechnu Vaši píze upímné Pán Bh zapla! Pamatujeme na Vás u Panny Marie Ktinské. Náš bžný úet u S Blansko. 1361998309/0800.!. Máme nové medailonky, na jedné stran reliéf Panny Marie Ktinské a nápis: Sputum Moraviae Záštita Moravy. Na druhé stran písmeno M, v nmž kížek a nápis: Zdrávas Maria Ktiny. Medailónky mají prmr 15 mm, mají ouško pro etízek. Cena: postíbené 10,- K a pozlacené 15,- K. Máme také velký výbr pohlednic (3,- K) a obrázk (2,- K). Také vám mžeme i nadále nabídnout porcovaný bylinný ktinský aj (25,- K). --------------------------------------------------------------------------------------------- Vydává ímskokatolická farnost, 679 05 Ktiny,.t. 0506/439189. Odpovídá P. Tomáš Prnka. r.. MK R E 11435