Posouzení vyvedení tepelné a elektrické energie z bioplynové stanice CHABIČOVICE pro účely zásobování areálu Golf resort Svachův Dvůr

Posouzení vyvedení tepelné a elektrické energie z bioplynové stanice CHABIČOVICE pro účely zásobování areálu Golf resort Svachův Dvůr Březen 2015

Zpracovatel: SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie (SEVEn Energy) Americká 579/17, 120 00 Praha 2 T: +420 224 252 115 F: +420 224 247 597 Email: seven@svn.cz Internet: www.svn.cz Kolektiv autorů: Ing. Tomáš Voříšek, Ing. Jaroslav Maroušek, Ing. Bohuslav Málek Dovětek: Tento posudek navazuje na již zpracovanou předběžnou studii proveditelnosti vyvedení tepelné energie do areálu nemocnice Český Krumlov, která byla zpracována jako součást veřejně dostupného výstupu D 3.5 projektu BiogasHeat. S ohledem na podmínky a předpoklady vyvedení tepla do areálu nemocnice Č. Krumlov, které za současných podmínek neumožňují smysluplně a ekonomicky efektivně daný projekt realizovat, vzniklo toto posouzení, jehož cílem je stanovit okrajové podmínky a přínosy vyvedení tepelné energie do areálu Golf resortu Svachův Dvůr spolu s dodávkami elektrické energie pro tento areál. Pracovní aktivity projektu BiogasHeat probíhají současně v 8 zemích EU a více informací o něm je možné nalézt na internetových stránkách www.biogasheat.org. Únor 2015 2

Obsah 1 Úvod posouzení 4 2 Informace o Golf resortu Svachův Dvůr 5 2.1 Umístění, služby 5 2.2 Technické informace resortu 6 2.2.1 Vytápění 6 2.2.2 Příprava TeV 6 2.2.3 Spotřeba energie 7 3 Stávající míra užití tepla z BPS 8 4 Popis a stručná analýza možností využití tepla z BPS (s výběrem detailněji dále hodnocených) 9 4.1 Stávající spotřeby tepla v areálu farmy 9 4.2 Nové možné odběry tepla (v blízkém či vzdáleném okolí od BPS) 9 5 Podrobné posouzení vybraných možností využití energie z BPS 11 5.1 Technické řešení společné aspekty navržených variant řešení 11 5.2 Ekonomické hodnocení 13 6 Závěry a doporučení dalšího postupu provozovateli bioplynové stanice 17

1 Úvod posouzení Stěžejním cílem evropského projektu BiogasHeat je podporovat ekonomicky smysluplné a ekologicky žádoucí způsoby využití tepla ze stávajících a budoucích bioplynových stanic (dále jen také BPS ). Právě z tohoto důvodu byla v ČR podobně jako v dalších zemích účastnících se projektu oznámena na jaře letošního roku národními partnery projektu časově omezená výzva s nabídkou bezplatného posouzení případných možností využití tepla (formou předběžné studie proveditelnosti) u limitovaného počtu konkrétních projektů BPS. Jednou z organizací, která o toto posouzení projevila zájem, je i společnost ZEMOS Zubčice spol. s r.o., (dále také jen společnost či investor ). Svou bioplynovou stanici ve svém středisku v obci Chabičovice společnost uvedla do provozu v roce 2011 a v roce 2014 nechala v rámci projektu BiogasHeat zpracovat předběžnou studii proveditelnosti, jejíž výstup byl po provedení vyhodnocení závěrů přijat jako za současných podmínek neperspektivní. Tento posudek tak vznikl jako zjednodušené posouzení alternativy dodávek tepelné energie do bližšího, avšak rozsahem energetických potřeb a energetickou náročností menšího areálu Golf resortu Svachův Dvůr (dále jen resort). Posudek by tak neměl být považován za podklad pro další rozhodování, ale jako nezávislý názor zpracovatele, jakému z opatření dále věnovat pozornost a poté se definitivně rozhodnout o jeho případné ne-realizaci. Studie je zpracována na základě osobní prohlídky BPS, resortu a informací a podkladů od zástupců společnosti o stávající technologii BPS i zemědělského areálu, kde se nachází (např. energetický audit projektu BPS, historické spotřeby energií apod.) Cílem posudku je posoudit technické předpoklady k zásobování areálu resortu, možné ekonomické přínosy a v neposlední řadě i ekologické (pozitivní) dopady. A to za účelem nejen splnit podmínky investičních případně provozních forem podpory, které společnost k využití tepla motivují, příp. zavazují, ale hlavně také najít racionální a dlouhodobě perspektivní řešení, které se pro společnost nestane přítěží ale prostředkem k jejímu dalšímu hospodářskému rozvoji. Březen 2015 4 SEVEn

2 Informace o Golf resortu Svachův Dvůr 2.1 Umístění, služby Areál resortu se nachází ve vzdálenosti 1,1 km severním směrem od BPS Chabičovice. Zaměření služeb resortu je v oblasti služeb spojených s hraním golfu, od základních výcviků pro začátečníky až po organizaci golfových soutěží na 18-ti janmkovém hřišti pro pokročilé hráče. Všechny služby jsou pak doplněny o nabídku ubytování s ubytovací kapacitou 45 lůžek v ubytování ve ***hvězdičkovém standartu a 24 lůžek v depandance Tee House ve **** hvězdičkovém standartu. Součástí nabízených služeb ubytování jsou po rozsáhlé rekonstrukci od roku 2013 denní lázně Mladina. V neposlední řadě pak areál nabízí služby spojené s lázněmi, nabízí široký výběr wellness služeb jako jsou masáže či lázeňské procedury. Další oblastí služeb je vlastní technologie vaření piva značky Glokner, zcela nová moderní technologie umožňuje výrobu 12 světlého i tmavého ležáku, nízkoalkoholického piva a světlého 13 speciálu. V současné době pak probíhá výstavba lihovaru v blízkosti recepce, který rozšíří nabídku služeb o další oblast gastronomie. Bioplynová stanice se nachází v areálu společnosti ZEMOS Zubčice, spol. s r.o., ležícím cca 3 km východním směrem od města Český Krumlov. V areálu BPS je provozována intenzivní rostlinná a živočišná výroba, zahrnující chov skotu. Dislokace BPS do jejího areálu má přinášet několik pozitiv (napomůže v budoucnu se zpracováním kejdy, sníží podniku náklady za energie, minimalizuje vliv stanice na samotné město). Stanice je situována do jižní části areálu (GPS: 48 49'2.180"N, 14 22'3.075"E). AREÁL resortu Svachův Dvůr UMÍSTĚNÍ BPS AREÁL FIRMY ZEMOS Zubčice, spol. s r.o. Obr. č. 1: Přehledná situace umístění BPS a resortu Březen 2015 5 SEVEn

2.2 Technické informace resortu Energetické zásobování areálu resortu je založeno na decentralizaci přípravy tepla pro ÚT i TeV. RECEPCE LIHOVAR UBYTOVÁNÍ HOTEL PIVOVAR RESTAURACE Obr. č. 2: Dispozice objektů resortu V objektech přístavby lihovaru (1x), hotelu (2x) a pivovaru (1x) jsou instalovány teplovodní kotelny osazené kotli na tuhá paliva (převážně Atmos, typ DC50S o výkonu 50 kw). V souvislosti s dostavbou lihovaru bude do kotelny přidán další stacionární spalovací zdroj. 2.2.1 Vytápění Provoz kotelen je pouze v topné sezoně, jejich provozem jsou kryty tepelné ztráty objektů (vytápění) a současně jsou v objektu pivovaru instalovány akumulační zásobníky TeV celkem 1,5 m 3 akumulační schopnosti, do kterých je zavedena i topná vložka ze zdroje. V případě neprovozu kotelny jsou boilery osazeny elektrickou topnou vložkou (současně je do boilerů zaveden topná vložka od solárního systému na střeše objektu s aktivní plochou do 10 m 2 (z pohledu energetického zásobování objektů nepodstatný vliv, s předpokládaným ročním ziskem na úrovni 7 MWh). 2.2.2 Příprava TeV Příprava TeV je rovněž decentralizována, v jednotlivých objektech jsou osazeny elektrické akumulační zásobníky. V objektu pivovaru se jedná o 3 ks á 0,5 m 3, s výše popsanými topnými vložkami (topná voda, elektrická energie a solární systém), v objektu hotelu se jedná o 16 ks 80 litrových zásobníků, v restauraci jsou instalovány 2 boilery á 0,2 m 3, v horní ubytovací části pak 13 ks boilerů á 80 litrů. Březen 2015 6 SEVEn

2.2.3 Spotřeba energie Elektrická energie Elektrická anergie je dodávána do jednotlivých objektů zcela samostatně, celkem provozuje resort 4 odběrná místa elektrické energie. Společným rysem je užití přímotopné sazby C45d, s dvousložkovou cenou komodity i distribučních nákladů ve VT a NT, který trvá min. 20 hodin denně a je rozdělen maximálně do 7 časových úseků, které jsou ze strany distributora upravovány. Roční spotřeba elektrické energie činila v roce 2014 ca. 200 MWh s náklady 530 tis.kč (všechny údaje jsou a budou uváděny dále bez DPH), po dostavbě lihovaru je možné očekávat celkovou spotřebu ca. 210 MWh s náklady 680 tis.kč. Tab. č. 1 Základní parametry dodávek elektrické energie do areálu Tuhá paliva Roční spotřeba tuhých paliv v podobě hnědého uhlí (obchodní označení ořech 2) s výhřevností 17 GJ/tunu činila v období duben-prosinec roku 2014 63 tun, s celkovými náklady 180 tis.kč. Přepočtená hodnota na celoroky provozu se tak může pohybovat okolo 82 tun, s ročními náklady 234 tis.kč. Tyto hodnoty jsou platné bez provozu objektu lihovaru, který s ohledem na rozsah objektu s půdorysem 25x8 a třemi užitnými podlažími může tvořit ca. 20% stávající potřeby resortu. Po dostavbě lihovaru je tak možné stanovit potřebu areálu ve výši 98 tun hnědého uhlí, což reprezentuje 1.660 GJ v palivu, následně pak 1400 GJ spotřebovaného tepla a roční náklady na úrovni 280 tis.kč. Roční provoz Provoz areálu je téměř celoroční (z pohledu vytápění), vlastní obsazenost hotelových kapacit a zejména pak aktivit spojených s aktivním odpočinkem je převážně v letním období. V roce 2014 byla kapacita areálu využita ve vyjádření postelnocí 6 tis. Rozdělení této kapacity pak bylo období: březen-duben 15% květen-červen 20% červenec-srpen 30% září-říjen 20% listopad-prosinec 15% Březen 2015 7 SEVEn

3 Stávající míra užití tepla z BPS Teplo vyráběné na bioplynové stanici je dnes využíváno pro krytí technologické potřeby BPS a díky teplofikaci zemědělského areálu, v kterém se stanice nachází, i pro krytí tepelných potřeb farmy. Středisko Zemos Zubčice se zaměřuje především na intenzivní rostlinnou výrobu, živočišná výroba, zahrnující chov skotu je zde zastoupena bez větších nároků na tepelnou energii. Tato je mimo vlastní fermentační proces BPS využita k vytápění a přípravě TV v administrativních prostorách. Roční potřeba tepla pro tyto účely se pohybuje na úrovni 200 GJ, tedy dosahuje maximální výkonové potřeby okolo 40 kw. Nadále tak bude možné hledat využití pro více než 70 % tepla vyráběného stanicí, čemuž v závislosti na intenzitě provozu odpovídá celoroční suma 6,2 GWh alias +/- 20 i více tisíc GJ tepla ročně. Březen 2015 8 SEVEn

4 Popis a stručná analýza možností využití tepla z BPS (s výběrem detailněji dále hodnocených) 4.1 Stávající spotřeby tepla v areálu farmy Jak už bylo uvedeno výše, stávající potřeby tepla v zemědělském areálu ZEMOS se do současné doby podařilo přepojit na volné výrobní kapacity BPS pouze velmi malou část potenciálních odběrů, v zásadě pak pouze pro vytápění a přípravu TV objektů přímo v areálu. Pro tento účel bylo položeno v areálu systém teplovodního potrubí o délce cca 200 m (výkopu) s předávacími stanicemi v jednotlivých vytápěných objektech. Teplo je do soustavy dodáváno z rozvaděče zřízeného ve strojovně kogenerace BPS. Další stávající potřeby tepla se v areálu nevyskytují. 4.2 Nové možné odběry tepla (v blízkém či vzdáleném okolí od BPS) Při hledání nových možných odběrů tepla se typicky u bioplynových stanic umístěných v zemědělských areálech provozovatelé zaměřují na zavedení sušení různých materiálů, u nichž sušení přispívá k jejich ekonomickému zhodnocení. Nejčastěji jím je dřevo, ať už pro další materiálové užití nebo jako palivo. Někteří provozovatelé však přistupují i k sušení zemědělských materiálů, které si s ohledem na ceny konvenčních zdrojů tepla nemohli dříve dovolit (např. seno, sláma, různé byliny). Sušení těchto komodit zlepší přinejmenším jejich skladovatelnost. Zatím spíše v zahraničí se pak uplatňuje využití přebytků tepla pro sušení mechanicky odvodněných tuhých nezfermentovaných zbytků organické hmoty v digestátu, tzv. separát, který pak může nalézt využití jako koncentrované organické hnojivo, nebo stelivo anebo nejkrajnějším případě jako palivo. Teplem z bioplynky se ale již vytápí například skleníky pro pěstování bylinek či ovoce, různé intenzivní chovy ryb anebo se konvertuje na chlad za pomoci absorpčních chladících jednotek. Teplo lze i využít pro dodatečnou výrobu el. energie (za pomoci parního motoru případně jednotky ORC); zpravidla však nemá toto řešení ekonomické opodstatnění, není-li elektřině přiznána stejná cena, jakou má el. energie ze samotné kogenerační jednotky. V případě stanic majících dostatečně veliký tepelný výkon a které jsou vybudovány v rozumné vzdálenosti od větší bytové, nebytové či průmyslové zástavby se pak jako ekonomicky nejvíce smysluplné může jevit uskutečnit výstavbu propojovacího teplovodu případně plynovodu s tím, že teplo by z bioplynové kogenerace bylo využito až v těchto vzdálených lokalitách. A právě tato poslední možnost byla využita jako průvodní myšlenka vyvedení tepla do blízkého areálu resortu. Březen 2015 9 SEVEn

Ze získaných podkladů, dat a uskutečněných rozhovorů byly vytipovány jako nejvíce perspektivní dvě možné rozvojové varianty využití tepla (a elektrické energie) z BPS, jimž bude dále věnována pozornost a posouzeny jejich možné technicko-ekonomické aspekty a ekologické ad. přínosy: Varianta 1: Výstavba teplovodu a krytí tepelných potřeb objektů resortu k vytápění a částečně k přípravě TeV, bez podstatných úprav technologie a vybavení BPS Varianta 2: Komplexní zajištění dodávek tepelné a elektrické energie do areálu resortu, výstavba teplovodu spolu s realizací vlastního kabelového vedení do resortu, kabelové vedení je navrženo při základním požadavku minimalizace ztrát přenášeného objemu elektrické energie Varianta 3: Alternativa předcházející varianty při základním požadavku minimalizace investičních nákladů na vybudování kabelového vedení do resortu Březen 2015 10 SEVEn

5 Podrobné posouzení vybraných možností využití energie z BPS 5.1 Technické řešení společné aspekty navržených variant řešení Předpokládaný rozsah dodávek energií mimo areál BPS vychází v obou hodnocených navržených variantách s dodávkami energie do resortu, kterému bude věnováno zaměření studie. AREÁL RESORTU TEPLOVOD DÉLKY do 1,3 km BPS Obr. č. Mapa se zákresem vedení teplovodu z BPS do areálu nemocnice Český Krumlov V základním scénáři návrhu definovaném jako varianta 1 se jeví jako řešitelné, že by z BPS byl vyveden tepelný výkon 250 kw pro potřeby resortu v podobě topné vody 80/60 C, předpokládaná dimenze DN80. Jednotlivé kotelny resortu budou doplněny předávacími stanicemi, jejichž sekundární strana výměníků by de-facto fungovala jako další z teplovodních zdrojů s nastavenou prioritou dodávek tepla dle jejich ekonomické efektivity pro provoz energetického systému daného objektu resortu. Druhý navržený scénář definovaný jako varianta 2 je pak doplněn o souběžné vedení silového kabelu nn 400 V (uvažován typ CYKY 3x240+1x120 mm 2, dimenzování na přenos max. 150 kw s minimálními ztrátami). Třetí scénář nazvaný jako varianta 3 pak je alternativním řešením kabelového přívodu z BPS do resortu, na rozdíl od varianty č.2 s využitím 3 kabelů AYKY 3x240+1x120 mm 2, dimenzování na přenos max. 150 kw s minimalizací investičních prostředků na kabelové vedení. Celkový objem dodávek tepla lze v této chvíli ale pouze a jen odhadovat na základě fakturovaného množství spotřebovaného paliva a elektrické energie, nicméně orientační výpočty vyplývající z těchto hodnot postačují k získání dostatečně přesných hodnot maximálních potřeb v mrazových špičkách. Tyto se mohou po dokončení objektu lihovaru Březen 2015 11 SEVEn

pohybovat na úrovni 250-300 kw v součtu, tedy s přihlédnutím k rozdílným provozním podmínkám jednotlivých objektů postačuje nižší hodnota 250 kw maximální tepelného příkonu. Celkový objem dodávek elektřiny lze v této chvíli s dostatečnou mírou přesnosti stanovit na základě fakturovaného množství elektrické energie resortu s navýšením spotřeby o předpokládanou potřebu objektu a technologie lihovaru. Roční spotřeba se bude po dokončení objektu lihovaru pohybovat na úrovni 250 MWh v součtu, tedy s přihlédnutím k rozdílným provozním podmínkám jednotlivých objektů s předpokládanou součtovou potřebou elektrického příkonu na úrovni 80 kw. O tuto hodnotu je pak nutné navýšit stávající rezervovanou kapacitu odběru elektrické energie BPS. Součtová hodnota jednotlivých odběrů (včetně lihovaru) je okolo 3x210 A, tedy základní přepočet na maximálně dosažitelný přenášený elektrický výkon (při předpokladu potřeby 2 A/ 1 kw) bude na úrovni 100 kw. Březen 2015 12 SEVEn

5.2 Ekonomické hodnocení Jednotlivé výše navrhované možnosti využití tepelné energie z BPS jsou níže posouzeny a vyhodnoceny po ekonomické stránce. Ekonomické hodnocení je provedeno s využitím kritéria prosté návratnosti na základě empirických odhadů o měrné investiční náročnosti, výše stanovených možných prodejích tepla a z toho vyplývajících tržeb při dané smluvní prodejní ceně, a dodatečných provozních nákladech a výnosech. Varianta 1: Výstavba teplovodu a krytí tepelných potřeb objektů areálu resortu mimo dodávky tepla pro přípravu TeV Investiční náklady: Roční prodej tepla: Příjmy z prodeje tepla: Příjmy za ZB za KVET: 4 až 5 mil. Kč (3 mil. Kč na teplovod vč. oprav povrchů dotčených komunikací + 0,4 mil. Kč na výstavbu čerpací stanice a úpravu zapojení technologie BPS + 0,4 mil.kč úprava kotelen-objektových předávacích stanic + 0,8 mil. Kč náklady na inženýrské práce a rozpočtovou rezervu) 370 až 380 MWh resp. 1,3 až 1,4 TJ/rok 0,24 mil. Kč/rok (při ceně odpovídající 90 % palivových nákladů resortu na výrobu tepla z hnědého uhlí, čemuž odpovídá průměrná jednotková cena tepla ve výši 180 Kč/GJ podle odebraného množství tepla) 13 tis. Kč/rok potenciál dodávek tepla umožňuje dosažení úrovně výroby elektřiny v režimu KVEt na úrovni 5% Dodatečné provozní náklady: 0,05 mil. Kč/rok (zejména spotřeba elektřiny na čerpací práci, odhadována na 25 MWh/rok, dále doplňování vody, servisní prohlídky, výkaznictví pro ERÚ apod.) Prostá návratnost: 22 až 24 let VARIANTA 2 - Komplexní zajištění dodávek tepelné a elektrické energie do areálu resortu, výstavba teplovodu spolu s realizací vlastního kabelového vedení do resortu s využitím (dražších) kabelů CYKY Investiční náklady: Roční prodej tepla: Roční dodávky elektřiny: Příjmy z prodeje tepla: 7 až 8 mil. Kč (3 mil. Kč na teplovod vč. oprav povrchů dotčených komunikací + 0,4 mil. Kč na výstavbu čerpací stanice a úpravu zapojení technologie BPS + 0,4 mil.kč úprava kotelen-objektových předávacích stanic + 2,5 mil.kč vytvoření kabelového propoje z BPS do resortu + 1,3 mil. Kč náklady na inženýrské práce a rozpočtovou rezervu) 370 až 380 MWh resp. 1,3 až 1,4 TJ/rok 250 až 260 MWh 230 až 250 tis. Kč/rok (při ceně odpovídající 90 % palivových nákladů resortu na výrobu tepla z hnědého uhlí, čemuž Březen 2015 13 SEVEn

Příjmy za ZB za KVET: Příjmy z dodávek EE do resortu: odpovídá průměrná jednotková cena tepla ve výši 180 Kč/GJ podle odebraného množství tepla) 10 až 15 tis. Kč/rok potenciál dodávek tepla umožňuje dosažení úrovně výroby elektřiny v režimu KVET na úrovni 5% 380 až 390 tis. Kč/rok potenciál dodávek elektřiny zvýší příjmy z prodeje elektřiny předpokládanou vyšší cenou oproti dodávkám v režimu povinného výkupu či zeleného bonusu do sítě (prodejní cena elektřiny resortu 2500 Kč/MWh namísto současné ceny elektřiny dodávané obchodníkovi v režimu ZB menší než 950 Kč/MWh, odečet ztrát v odhadované výši 1 až 1,5 % užitečných dodávek, tj. cca 3 MWh/rok, které mají plnou cenu zelené elektřiny, tj. cca 4100 Kč/MWh, alias celkem cca 10-15 tis. Kč/rok). Dodatečné provozní náklady: 210 tis. Kč/rok v tom 30 tis. Kč (zejména spotřeba elektřiny na čerpací práci, odhadována na 25 MWh/rok, dále doplňování vody, servisní prohlídky, výkaznictví pro ERÚ apod.), + 150 tis. Kč na navýšení rezervovaného el. příkonu na stanici na BPS + 30 tis.kč rezerva. Prostá návratnost: 16-20 let VARIANTA 3 - Komplexní zajištění dodávek tepelné a elektrické energie do areálu resortu, výstavba teplovodu spolu s realizací vlastního kabelového vedení do resortu s využitím (levnějších) kabelů AYKY Investiční náklady: Roční prodej tepla: Roční dodávky elektřiny: Příjmy z prodeje tepla: Příjmy za ZB za KVET: (Dodatečné) příjmy z dodávek EE do resortu: 6 až 7 mil. Kč (3 mil. Kč na teplovod vč. oprav povrchů dotčených komunikací + 0,4 mil. Kč na výstavbu čerpací stanice a úpravu zapojení technologie BPS + 0,4 mil.kč úprava kotelen-objektových předávacích stanic + 1,7 mil.kč vytvoření kabelového propoje z BPS do resortu + 1,3 mil. Kč náklady na inženýrské práce a rozpočtovou rezervu) 370 až 380 MWh resp. 1,3 až 1,4 TJ/rok 250 až 260 MWh 230 až 250 tis. Kč/rok (při ceně odpovídající 90 % palivových nákladů resortu na výrobu tepla z hnědého uhlí, čemuž odpovídá průměrná jednotková cena tepla ve výši 180 Kč/GJ podle odebraného množství tepla) 10 až 15 tis. Kč/rok potenciál dodávek tepla umožňuje dosažení úrovně výroby elektřiny v režimu KVET na úrovni 5% 330 až 340 tis. Kč/rok potenciál dodávek elektřiny zvýší příjmy z prodeje elektřiny předpokládanou vyšší cenou oproti Březen 2015 14 SEVEn

dodávkám v režimu povinného výkupu či zeleného bonusu do sítě (prodejní cena elektřiny resortu 2500 Kč/MWh namísto současné ceny elektřiny dodávané obchodníkovi v režimu ZB menší než 950 Kč/MWh, odečet ztrát v odhadované výši 5% užitečných dodávek, tj. cca 12,5 MWh/rok, které mají plnou cenu zelené elektřiny, tj. cca 4100 Kč/MWh, alias celkem cca 50 tis. Kč/rok). Dodatečné provozní náklady: 210 tis. Kč/rok v tom 30 tis. Kč (zejména spotřeba elektřiny na čerpací práci, odhadována na 25 MWh/rok, dále doplňování vody, servisní prohlídky, výkaznictví pro ERÚ apod.), + 150 tis. Kč na navýšení rezervovaného el. příkonu na stanici na BPS + 30 tis.kč rezerva. Prostá návratnost: 15-19 let Z výše uvedeného vyplývá, že ekonomicky výhodněji vychází výstavba teplovodu spolu s podzemním silovým třífázovým NN (400 V) kabelem do resortu, a to typu AYKY (z hliníku), jejichž cena je výrazně nižší, než u kabelů CYKY (z mědi), třebaže vykazují výrazně vyšší ztráty. Při vyčíslení přínosů z prodeje el. energie byl přitom předpokládán ekonomicky výhodnější model spočívající v tom, že vlastník/provozovatel resortu ukončí smlouvu o připojení k veřejné distribuční soustavě a připojí se přes přípojné (odběrné) místo zemědělského areálu ZEMOS respektive bioplynové stanice. Pak je možné ušetřit náklady za platby hlavního jističe a tím umožnit nabízet el. energii za výrazně vyšší ceny, než pokud by byla nabízena jen namísto krytí silové složky ceny (zde předpokládáme 2500 Kč/MWh, což je o cca 200 Kč/MWh nižší, než kolik resort platí dnes). 1 Vyžadovalo by si to sice určité zvýšení rezervovaného el. příkonu pro případ, kdy by kogenerační jednotky na bioplynové stanici nebyly z nějakého důvodu v provozu, z důvodu nesoučasnosti však zřejmě o menší hodnotu, než jakou velikost hlavního jističe dnes resort má. Za normálních okolností (provozu KGJ na BPS) by dodávky elektřiny byly tarifikovány ve výše uvedené smluvní ceně (2500 Kč/MWh), pokud by došlo k výpadku výroby elektřiny na BPS, pak by elektřina byla dodávána dle platného ceníku sjednaného ZEMOSEm s distributorem a obchodníkem. 2 1 ) Průměrné náklady na elektřinu resortu činily v roce 2014 ca. 2700 Kč/MWh z toho silová elektřina tvořila více než polovinu ceny. Alternativní řešení, které by spočívalo v dodávce pouze silové elektřiny od BPS resp. ZEMOS přičemž by resort si nadále ponechal odběrná místa k (veřejné) distribuční soustavě by dávala horší ekonomické výsledky (elektřinu by bylo možné prodávat jen na úrovni blízké silové elektřině, kterou dnes resort platí, tj. mezi 1250 až 1500 Kč/MWh v NT resp. VT tarifu) a vyžadovala by si možná i převzetí odpovědnosti za odchylku. 2 ) Cena elektřiny za těchto podmínek by v přepočtu na MWh dodané elektřiny mohla být totožná či nižší, za jakou by standardně byla elektřina vyráběná BPS resortu dodávána. Březen 2015 15 SEVEn

Z pohledu provozovatele/vlastníka resortu by dodávka tepla a elektřiny za výše uvedených podmínek přinášela úsporu ve výši: cca 30 tis.kč/rok z dodávek tepla cca 50 tis.kč/rok z dodávek elektřiny Další finanční úsporu lze vyčíslit při započtení stávajících nákladů na obsluhu uhelných kotelen, které mohou konzervativním odhadem činit až 100 tis.kč/rok (250 Kč/hod, 2 hod/den, 200 dnů/rok). Březen 2015 16 SEVEn

6 Závěry a doporučení dalšího postupu provozovateli bioplynové stanice Po návrhu a vyhodnocení výše popsaného záměru lze konstatovat následující: Jako ekonomicky výhodnější se jeví propojit obě zařízení současně teplovodem a podzemním silovým třífázovým NN (400 V) kabelem typu AYKY, aby bylo možné dodávat teplo i elektřinu. Avšak vlivem poměrně vysokých počátečních nákladů a nízkým dodávkám energie resortu by prostá doba návratnosti investice byla min. 15 let, což lze shledávat za příliš dlouhou. Navíc, v tomto pojetí by bylo nutné, aby vlastník/provozovatel resortu ukončil smlouvu o připojení k veřejné elektrické distribuční soustavě a připojil se přes přípojné (odběrné) místo zemědělského areálu ZEMOS respektive bioplynové stanice. Ekonomickou výhodnost záměru by mohla teoreticky zlepšit investiční podpora na realizaci teplovodu z připravovaného programu OPPIK. Pro malé a střední podniky vč. zemědělských bude možné získat na projekty vyvedení tepla i 50 % dotaci, avšak jen na investici do teplovodu a s tím spojených zařízení (např. předávací stanice). Klíčová podmínka, že teplo z bioplynu bude nahrazovat neobnovitelný zdroj, by zde byla splněna a tedy záměr by mohl být reálnou naději na podporu v odhadované výši 2-2,5 mil. Kč. Pokud by současně byl vlastník/provozovatel resortu ochoten ročně za dodané teplo platit vyšší částku (absolutně 400-500 tis. Kč/rok alias 300-400 Kč/GJ) anebo by podstatně zvýšil množství odebíraného tepla 3, pak by realizace samotného teplovodu při uzavření dlouhodobé smlouvy (na alespoň 7-8 let) mohla být ekonomicky přijatelná / doporučeníhodná. Samotná investice do přívodu el. energie by měla návratnost delší (okolo 10 let, pokud se porovnají vyvolané investiční a provozní náklady versus dodatečné příjmy) a s vysokou pravděpodobností by nebylo možné na jeho výstavbu získat investiční podporu (byly by tak znehodnoceny náklady do stávající přípojky k distribuční soustavě). Vyžadovala by si tak uzavření smlouvy o dodávkách elektřiny na delší období, což bude zřejmě obtížné (doporučujeme to nicméně provozovateli resortu nabídnout). 3 ) Například tím, že si v rámci areálu zajistí centrální přípravu teplé vody s využitím tepla z bioplynové stanice. Březen 2015 17 SEVEn