Zpráva o povodni. leden 2003

Povodí Vltavy s. p., závod Berounka, Plzeň, Denisovo nábřeţí 14 Zpráva o povodni leden 2003 v územní působnosti závodu Berounka Zpracovatelé: Ing. Plný, Ing. Řeţábek, Ing. Folk, Nekut, Ing. Rataj Schválil: Ing. Jan Janda, ředitel závodu

OBSAH str. 1. Zpráva správce povodí a významných vodních toků 4 1.1. Hydrometeorologická situace 4 1.1.1. Meteorologická situace 4 1.1.2. Hydrologická situace a kulminační průtoky 4 1.1.3. Manipulace na vodních dílech a jejich účinek 5 1.2. Provedená opatření na ochranu před povodněmi 11 1.2.1. Provozní situace na tocích 11 1.2.2. Zabezpečovací práce 14 1.2.3. Stupně povodňové aktivity 14 1.3. Důsledky povodně a vzniklé škody 15 1.3.1. Škody na tocích a VD ve správě PV 15 1.4. Závěr 16 2. Zpráva správců drobných vodních toků 17 2.1. Zemědělská vodohospodářská správa 18 3. Zprávy obcí s rozšířenou působností 20 3.1. Přeštice 21 3.2. Tachov 22 3.3. Stříbro 26 3.4. Stod 31 3.5. Rokycany 34 3.6. Nýřany 36 3.7. Kralovice 42 3.8. Klatovy 45 3.9. Karlovy Vary 47 3.10. Hořovice 49 3.11. Černošice 50 3.12. Horšovský Týn 52 3.13. Plzeň 53 2

Přílohy 1. Trvání 2. a 3. SPA v hlásných profilech 2. Kulminace v hlásných profilech 3. Hydrogramy povodně ve vybraných profilech 4. Časový průběh hladiny, přítoku a odtoku na vybraných vodních dílech 5. Soupis povodňových škod 6. Fotodokumentace 3

1. ZPRÁVA SPRÁVCE POVODÍ A VÝZNAMNÝCH TOKŮ 1.1. HYDROMETEOROLOGICKÁ SITUACE Dvě vlny dešťových sráţek ve dnech 29.12. 30.12.2002 a 2.1. 3.1.2003, které zasáhly spolu s velmi výrazným oteplením na přelomu roku postupně téměř celé území povodí Vltavy způsobily zvýšení průtoků na mnoha vodních tocích v povodí Vltavy. 1.1.1. METEOROLOGICKÁ SITUACE První vlna sráţek ve dnech 29.-30.prosince zasáhla hlavně jiţní a západní Čechy v oblasti Šumavy, střední Čechy a jiţní Moravu. Nejvyšší sráţkové úhrny za tyto dva dny byly naměřeny v oblasti Šumavy a Novohradských hor 50 mm, na ostatním území okolo 15 mm kaţdý den. Druhá vlna sráţek po přelomu roku 2.-3.ledna zasáhla především oblast Šumavy, kde vypadlo aţ 50 mm dešťových sráţek. Na Českomoravské vrchovině 15-25 mm, na ostatním území okolo 15 mm. Uvedené údaje jsou sestaveny na základě informačních zpráv ČHMÚ. 1.1.2. HYDROLOGICKÁ SITUACE A KULMINAČNÍ PRŮTOKY Nasycení všech povodí bylo z hlediska průtoků nadprůměrné, vlivem dešťových sráţek, které byly zaznamenány v průběhu celého podzimu a začátku zimy. V návaznosti na dvě vlny sráţek došlo k výskytu zvýšených průtoků na mnoha tocích v zasaţeném území. Během první vlny byl dosaţen III. SPA pouze na stanicích Radbuza- Tasnovice a Radbuza-Staňkov. Téměř ve všech sledovaných hlásných profilech kategorie A (v územní působnosti závodu Berounka) byl překročen během druhé vlny III. SPA. Výjimkou byla Úhlava kde bylo dosaţeno v profilech Klatovy a Štěnovice II.SPA (na VD Nýrsko nebyla dosaţena ani úroveň I. SPA). Dále byl max. II.SPA dosaţen na Střele v Plasích a na Litavce v Berouně. Na řece Úslavě nejsou operativní data k dispozici (limnigrafy jsou mimo provoz od povodně 8/2002 ). I zde lze však předpokládat dosaţení III. SPA. 4

Za závaţnou lze povaţovat situaci na Radbuze, kde byla doba opakování průtoků (N) na dolním toku cca 50 let a na Mţi kde N byla 20 let, na přítoku do VD Hracholusky pak 50let. Na ostatních tocích se jednalo o jedno-pětiletou vodu. Velký vliv na povodeň na Berounce a tím i také na situaci na Vltavě v Praze měly manipulace na VD Hracholusky. Manipulacemi a vyuţitím retenčního prostoru nádrţe se oddálila kulminace Mţe v Plzni tak, aby nedošlo k jejímu střetu s ostatními řekami na soutocích v Plzni. Kulminace povodně na Berounce v Berouně nastala 4.1.2003 ve 2 hodiny v noci při stavu 419 cm a průtoku 614 m 3.s -1. Vývoj povodně na Vltavě v Praze byl výsledkem vhodných manipulací na odtoku z Vltavské kaskády a z VD Hracholusky tak, aby nedošlo ke střetu povodňových vln z Vltavy a Berounky. Vzhledem k tomu, ţe povodeň nebyla celoplošně extrémního rozsahu bylo moţno vyuţít maximálně retenční objem VD Orlík a VD Hracholusky tak, aby v Praze nebyl překročen průtok 1000 m 3.s -1. Podrobný časový průběh vodních stavů v některých vodočetných stanicích je uveden v grafické příloze č.3. V příloze 1 je dále uveden výčet dosažených stupňů povodňové aktivity (SPA II. a III.) 1.1.3. MANIPULACE NA VODNÍCH DÍLECH A JEJICH ÚČINEK Na všech přehradách ve správě Povodí Vltavy, s.p. se v průběhu povodně manipulovalo dle platných schválených manipulačních řádů. Na všech nádrţích v územní působnosti Povodí Vltavy, s.p. závod Berounka byly před příchodem povodňových průtoků hladiny pod maximálními hladinami zásobních prostorů a retenční prostory byly zcela prázdné. Dále budou podrobně popsány manipulace na vodních dílech, které měly nejvýznamnější vliv na průběh povodně. V následujícím přehledu je podrobně popisována situace pouze na významných vodních dílech, která byla podrobně sledována povodňovou komisí uceleného povodí Berounky z hlediska moţnosti významnějšího ovlivnění povodňových průtoků pod nimi. Všechny manipulace na vodních dílech byly prováděny v souladu s platnými manipulačními řády. Průběh situace na vodních dílech je patrný téţ v příloze č. 4. 5

VD Lučina Při 1. povodňové vlně byl 30.12. postupně zvýšen odtok z VD základovými výpustmi na hodnotu max. 8,9 m 3 /s (tj. neškodný odtok) a hladina jen nepatrně po dobu několika hodin překročila kótu zásobního prostoru. Před příchodem povodňové vlny byla hladina v nádrţi na úrovni cca 531,10 m n.m. Maximální hladina 532,12 m n.m. během průchodu první vlny byla dosaţena 31.12. v dopoledních hodinách. Zadrţený objem při 1. vlně: 0,64 mil. m 3. Při postupném navyšování odtoku byla odstavena turbina VE. Neškodný odtok byl poté udrţován po celou dobu 1. i 2. povodňové vlny. Další manipulace nastaly aţ po průchodu 2. povodňové vlny. Během 2. povodňové vlny se začal významně dne 2.1. zvyšovat přítok do nádrţe (aţ na hodnou 21,8 m 3 /s ). Odtok základovými výpustmi byl stále 8,9 m 3 /s. To mělo za následek rychlý vzestup hladiny 24 cm nad úroveň koruny šachtového přelivu (533,25 m n.m.). Maximální hladina dosáhla kóty 533,49 m n.m. Během celé povodňové události nepřekročil tedy odtok z VD hodnotu neškodného odtoku ( 9 m 3 /s). Celkový objem zadrţený objem při druhé vlně: 1,30 mil. m 3. VD Hracholusky Před příchodem první sráţkové vlny byla hladina v nádrţi udrţována na kótě cca 350,00 m n.m. Výrazné sráţky způsobily vzestup hladiny během první vlny o cca 1,5m na kótu 351,60 m n.m. Maximální přítok do nádrţe během první vlny dosáhl 80 m 3 /s. Odtok byl dne 30.12. zvýšen postupně ze 17,0 m 3 /s aţ na 50 m 3 /s udrţován a byl tak přibliţně aţ do odpoledních hodin dne 2.1.2003 ( neškodný odtok je stanoven v zimním období na 55 m 3 /s ). Manipulovalo se pouze základovými výpustmi. Hladinu se nepodařilo vzhledem ke kolísajícímu velkému přítoku 60-80 m 3 /s sníţit, ale jiţ dále aţ do odpoledních hodin 2.1. nestoupala. Druhá vlna sráţek způsobila výrazný vzestup přítoku aţ na hodnotu 239 m 3 /s (dosud nejvíce v historii VD) dne 3.1. v 15:00. Vlivem toho začala výrazně stoupat hladina ( aţ o 15-20 cm/hod). Vzhledem k nepříznivému vývoji situace byl odtok ovladatelně zvýšen na 59-60 m 3 /s (tj. více neţ Q neškodný) na ţádost Povodňové komise uceleného povodí. Dále byly vyjednány výjimky v manipulacích (povolené a odsouhlasené Povodňovou komisí uceleného povodí). Obě základové výpusti a turbina VE byly vyuţity na 100% jejich kapacity. Při 6

dalším vzestupu hladiny nad kótu 353,70 m n.m. (tj. úroveň sklopené klapky) byla postupně zvedána klapka (celkem 4x) bezpečnostního přelivu a sniţován odtok ZV a turbinou VE tak, aby se celkový odtok pohyboval v rozmezí 50-63 m 3 /s. Obě ZV a turbina VE byly zcela odstaveny v okamţiku, kdy začala voda přepadat šachtovým přelivem. Dále byl odtok z VD neovladatelný (šachtový přeliv + přepad přes vztyčenou klapku). Hladina a tím i odtok dosáhly svého maxima dne 4.1.2003 ve 20:00 a to: hladina 356,13 m n.m., odtok 117 m 3 /s. Dosaţená hladina byla nejvyšší v historii VD. Odtok byl menší neţ při povodni 8/2002. Touto manipulací se sníţil odtok z VD Hracholusky oproti přítoku o 122 m 3 /s (max. přítok 239 m 3 /s cca Q 50-100, odtok 117 m 3 /s cca Q 5 ), a také se podařilo oddálit kulminaci Mţe v Plzni o cca 25 hodin. Kulminační přítok ze Mţe přitekl do Plzně v době, kdy hladiny Úhlavy a Radbuzy byly jiţ na výrazném poklesu. To mělo rozhodující vliv na úroveň hladiny vody, zaplavující plzeňskou čtvrť Roudná. Nádrţ zadrţela během obou vln 17,4 mil. m 3 vody. Hladina vystoupila v období od 29.12.2002 do 4.1.2003 o 6 m. Z vodního díla pak byl ještě několik dní po kulminaci udrţován zvýšený odtok (60-80 m 3 /s), tak, aby došlo k co nejrychlejšímu vytvoření volného prostoru pro zachycení dalších případných povodňových průtoků. Odpouštění průtoku převyšujícího hodnotu Q neškodného bylo opět řádně povoleno příslušnými orgány. VD Nýrsko Lze konstatovat ţe, povodňová situace na VD nebyla na přelomu roku 2002/2003 kritická a zdaleka nedosáhla parametrů povodně 8/2002. Během první sráţkové epizody došlo ke zvýšení přítoků do nádrţe VD aţ na maximální hodnotu 12 m 3 /s. Postupně tak byl zvyšován odtok z VD prostřednictvím ZV a turbin MVE dne 30.12. na 2,99 m 3 /s a 31.12. na 4,22 m 3 /s. Hladina během první vlny vystoupila o cca 60 cm. Přítok během druhé vlny vzrostl aţ na 20 m 3 /s. Odtok tak byl 2.1.2003 zvýšen na 8,8 m 3 /s, coţ je méně neţ Q neškodný ( 9 m 3 /s). Byly odstaveny obě turbiny MVE a vyuţita plná kapacita obou ZV. Hladina nevystoupila do retenčního prostoru nádrţe a dosáhla max. úrovně 521,55 m n.m. VD Nýrsko zachytilo během obou vln 1,43 mil. m 3 vody. 7

VD České Údolí Touto nádrţí protéká dolní Radbuza, má poměrně malý objem, je mělká, hladina se podle MŘ udrţuje v zimních měsících na kótě 310,60 m n.m.. Transformační účinek nádrţe je velmi malý. To se potvrdilo i během povodňpvé události v lednu 2003. Přesto ţe nádrţ byla téměř vypuštěná její účinek se prakticky neprojevil. Vzhledem k nepříznivé meteorologické situaci a snaze provést průtok Radbuzy Plzní co nejdříve (zabránit souběhu vln na Radbuze, Úhlavě a Mţi) nebylo manipulováno klapkami na přelivných polích. Transformační účinek by i při případné manipulaci byl minimální. Při první vlně hladina vystoupala cca 40 cm na kótu 311,42 m n.m. Odtok se prakticky vyrovnal přítoku, přičemţ maximum bylo 49 m 3 /s. Během dvou dnů hladina nepatrně poklesla na úroveň zásobního prostoru 311,28 m n.m. 2. vlna sráţek způsobila vzestup přítoku aţ na hodnotu kolem 123 m 3 /s. Vzhledem k výše uvedené minimální schopnosti nádrţe transformovat PV tak téměř okamţitě docházelo k výraznému zvyšování odtoku z VD. Odtok dosáhl maxima 117 m 3 /s, hladina v nádrţi vystoupala na kótu 312,82 m n.m. Obou maxim bylo dosaţeno 3.1.. ve 21:00. Nádrţ zadrţela při 1. a 2. vlně celkem 1,47 mil. m 3. VD Klabava Před příchode povodňové události se hladina udrţovala dle MŘ na úrovni cca 345,20 m n.m. Vlivem zvýšených přítoků během 1. vlny vystoupila hladina o cca 1m (tj. 0,5 m nad hranu bezpečnostního přelivu). Odtok byl zvýšen přibliţně na max. hodnotu 23 m 3 /s (tj. II. SPA). Max. odtok byl kombinací průtoku ZV a přepadem přes přeliv. Před příchodem 2. vlny sráţek se podařilo hladinu sníţit zpět na kótu 345,25 m n.m. V průběhu 2. vlny byl zvyšován postupně odtok z VD prostřednictvím ZV z cca 10 m 3 /s aţ na 20 m 3 /s. Dne 2.1. ve 22:00 hladina dosáhla úrovně přelivu a poté byly ZV postupně uzavírány (úplně uzavřeny 3.1. v 7:00). Max. odtok byl převáděn pouze přelivem a byl cca 35 m 3 /s. Byl tak mírně překročen III. SPA na odtoku z VD. Hladina vystoupila na úroveň 347,00 (tj. max. 1,3 m nad hranu bezpečnostního přelivu). Během 1. vlny nádrţ zachytila celkem 0,45 mil m 3. Během druhé vlny pak 0,91 mil m 3 /s. Lze konstatovat, ţe povodňová situace na řece Klabavě i samotném vodním díle nebyla záváţná. 8

VD Ţlutice Jako na jediném významném vodním díle v působnosti závodu Berounka byla první vlna většího rozsahu neţ vlna druhá. Přítok do nádrţe během první vlny vystoupil aţ na hodnotu 23 m 3 /s. Odtok byl zvýšen dne 31.12. aţ na maximální kapacitu obou ZV tj. celkem 6,64 m 3 /s, při současném odstavení obou turbin MVE. Nebyla překročena hodnota neškodného odtoku (Q nešk. = 9 m 3 /s). Hladina vystoupila aţ do ovladatelného retenčního prostoru na kótu 507,45 m n.m. Jelikoţ byl přítok i přes pokles po kulminaci stále věší neţ 6,64 m 3 /s nepodařilo se hladinu sníţit zpět pod maximální kótu zásobního prostoru. Při druhé vlně vzrůstal přítok ze 7,0 m 3 /s aţ na 20 m 3 /s. Ovladatelný odtok jiţ dále nešlo zvyšovat (obě ZV na plnou kapacitu). Poté kdy hladina dosáhla úrovně bezpečnostního přepadu byly postupně uzavírány základové výpusti. Po jejich úplném uzavření nastal neovladatelný odtok z nádrţe. Ten kulminoval společně s hladinou 3.1. ve 21:00 na hodnotě 11,8 m 3 /s (max. dosaţená hladina 508,25 m n.m.). Neškodný odtok z VD tak byl nepatrně překročen. Max. přepadový paprsek na bezpečnostním přelivu byl 30 cm. Nádrţ zadrţela celkem 3,82 mil. m 3 vody. VD Klíčava Byla z povodňového hlediska bezvýznamná. Maximální odtok byl cca 2,5 m 3 /s. VD Láz, Pilská, Obecnice Jedná se o vodárenské nádrţe pro Příbram a okolí, kde často bývá problém s nedostatkem vody, proto se drţí hladina na kótě zásobního prostoru, tj. na úrovni bezpečnostního přelivu. V zimním období byla hladina sice nepatrně sníţena, ale z hlediska ovlivnění průchodu povodňových vln mají tyto nádrţe zanedbatelný vliv. Lze konstatovat, ţe přítok se vyrovnal odtokům z nádrţí. Situace na tocích bezprostředně pod VD nebyla váţná. Během kulminace byly základové výpusti uzavřeny a voda byla převáděna bezpečnostními přelivy (max. přepadové výšky okolo 15 cm). Odtok z ţádného VD nepřekročil hranici 2,0 m 3 /s. 9

VD Zásklaská, Dráteník, Suchomasty Podle MŘ těchto VD se povodně převádí bočními přelivy, základovými výpustmi se nemanipuluje. Byly z povodňového hlediska zcela bezvýznamné. Podrobný časový průběh povodňové situace 1/2003 na vybraných vodních dílech je uveden v grafické příloze č.4. 10

1.2. PROVEDENÁ OPATŘENÍ NA OCHRANU PŘED POVODNĚMI 1.2.1. PROVOZNÍ SITUACE NA VODNÍCH TOCÍCH Úvod Lednovou povodní 2003 byly na území povodí Berounky dotčeny téměř všechny významné vodní toky, které jsou ve správě Povodí Vltavy, státní podnik. Všechna vodní díla ve správě Povodí Vltavy, státní podnik byla v době nástupu povodně v provozuschopném stavu. Manipulováno na nich bylo v souladu s platnými manipulačními řády tak, aby povodňové průtoky byly bezpečně převedeny. Pohyblivé jezy byly postupně vyhrazeny, u pevných jezů se vyhradily štěrkové propusti atd.. Celkově na vodních dílech s moţností ovlivnění povodňových průtoků bylo v souladu s rozhodnutími povodňových orgánů manipulováno tak, aby bylo co nejefektivněji vyuţito ochranných prostorů s moţností pozitivního ovlivnění průtoků. Obecně lze konstatovat, ţe na všech tocích docházelo vlivem extrémních průtoků především k destrukci břehového opevnění, břehových porostů a následně k tvorbě břehových nátrţí, zátarasů a nánosů v korytech vodních toků. Na řadě místech byla poškozena řada objektů. Všechny přehrady byly během povodně a jsou i v současné době v bezpečném a provozuschopném stavu. 350 - PS 5 provozní středisko Plzeň 352 provozní úsek Mže Okamţitě po průchodu extrémních průtoků začalo, pracovníky podniku Povodí Vltavy státní podnik, zjišťování rozsahu povodňových škod na tocích: Mţe, Vejprnický potok, Úterský potok, Úhlavka, Výrovský potok, Kosový potok, Úšovický potok, Hamerský potok. Nejzávaţnější škody byly zjištěny v oblastech: Mţe Plzeň Kalikovský mlýn Mţe Stříbro Mţe - Tachov Vejprnický potok Vejprnice Vejprnický potok Nýřany 11

Úhlavka Kladruby Úšovický potok Úšovice, Mariánské Lázně Kosový potok Michalovy hory 353 provozní úsek Radbuza Okamţitě po průchodu extrémních průtoků začalo, pracovníky podniku Povodí Vltavy státní podnik, zjišťování rozsahu povodňových škod na tocích : Radbuza, Merklínka, Zubřina. Mezi nejzávaţnější škody lze zařadit: Radbuza Lhota, Křenovy, Nová Ves, Srby, Tasnovice, Bělá nad Radbuzou 354 provozní úsek Úhlava Okamţitě po průchodu extrémních průtoků začalo, pracovníky podniku Povodí Vltavy státní podnik, zjišťování rozsahu povodňových škod na tocích : Úhlava, Jelenka, Drnový potok, Příchovický potok, Řezná, Svároţná. Škody byly minimální. 355 provozní úsek horní Berounka Okamţitě po průchodu extrémních průtoků začalo, pracovníky podniku Povodí Vltavy státní podnik, zjišťování rozsahu povodňových škod na tocích : Berounka, Střela, Třemošenka Kaznějovský potok, Javornice, Lomanský potok. Mezi nejzávaţnější škody lze zařadit: Berounka Lipence Střela Touţim Střela Ţlutice aţ Rabštejn Střela Plasy aţ Mladotice Třemošná - Kaceřov Lomanský potok Plasy aţ Lomany Javornice Koţlany aţ Slatina 12

356 provozní úsek Klabava a Úslava Okamţitě po průchodu extrémních průtoků začalo, pracovníky podniku Povodí Vltavy státní podnik, zjišťování rozsahu povodňových škod na tocích : Úslava, Klabava, Bradava, Myslívský potok Mezi nejzávaţnější škody lze zařadit: Úslava Plzeň 360 - PS 6 provozní středisko Beroun Vlivem dešťů a plusových teplot došlo k tání sněhu v oblasti Brd a Českého lesa na Šumavě, coţ způsobilo zvyšování hladin na všech tocích ve správě PS 6 Beroun. 362 provozní úsek dolní Berounka Mezi nejzávaţnější škody lze zařadit: byla strţena dlaţba pravého břehu Berounky v k. ú. Lipence odhad nákladů na opravu cca 3 mil. Kč na Berounce došlo k posunu a zvětšení nánosů ze srpnové povodně 2002 363 provozní úsek Litavka Všechny přehrady v oblasti Brd díky předběţnému sníţení hladiny v nádrţích převedly zvýšené průtoky bez sebemenších problémů. Mezi nejzávaţnější škody lze zařadit: na Litavce byla značně narušena provizorní opatření provedená v průběhu 2. pol. 2002 díky tomu, ţe břehy nebyly stabilizovány a ani upraveny. Největší problém vznikl na Litavce v Trhových Dušníkách a na Červeném potoce v Hořovicích. Po celém toku Litavky se vytvořily drobné lokální nátrţe ( Beroun, Kr. Dvůr aj.) a nánosy. Celkový odhad škod resp. jejich oprav na Litavce činí cca 4,5 mil. Kč. 13

1.2.2. ZABEZPEČOVACÍ PRÁCE V průběhu povodně provedli pracovníci závodu Berounka nejnutnější zabezpečovací práce a to především na vlastních objektech přímo ohroţených povodní a jí vyvolanými vlivy. Jednalo se zejména o Vodní dílo Hracholusky, kde voda stříkala ze šachtového přelivu a vlivem teplot bod bodem mrazu následně namrzala na věţovém objektu a na přístupové cestě, kde se vytvořila ledová tříšť o mocnosti cca 15 cm. Prakticky okamţitě po opadnutí vodních stavů na tocích byly zahájeny zabezpečovací práce na uvolnění koryt od zátarasů, nánosů a začala sanace břehových nátrţí, které bezprostředně ohroţovaly důleţité objekty. Vesměs se zde jednalo o prvotní uvolnění koryt od nánosů a zátarasů. Prvotní zabezpečovací práce postupně přerůstají v systematické odstraňování povodňových škod v rámci moţností, které dovolují hydrologická situace a ostatní faktory. 1.2.3. STUPNĚ POVODŇOVÉ AKTIVITY Během povodně byly prakticky ve všech sledovaných profilech dosaţeny limity odpovídající stupňům povodňové aktivity. V některých profilech byl dosaţen nejvyšší 3. stupeň povodňové aktivity tj. ohroţení. Přehled trvání 2. a 3. stupňů povodňové aktivity během povodně je uveden v příloze č. 1. Vývoj vodních stavů a průtoků na vodních tocích byl během povodně průběţně sledován vodohospodářským dispečinkem závodu Berounka Povodí Vltavy, státní podnik ve spolupráci s pobočkou Českého hydrometeorologického ústavu v Plzni. Na základě tohoto sledování vodohospodářský dispečink informoval o vývoji hydrologické situace povodňové komise a další dotčené subjekty. Zprávy o dosaţených stupních povodňové aktivity slouţily jako podklad pro administrativní vyhlašování a odvolávání těchto stupňů PA a další činnost povodňových orgánů. 14

1.3. DŮSLEDKY POVODNĚ A VZNIKLÉ ŠKODY 1.3.1. ŠKODY NA TOCÍCH A VD VE SPRÁVĚ PV Škody na vodních tocích a objektech ve správě Povodí Vltavy, státní podnik lze rozdělit do těchto hlavních skupin : břehové nátrţe odplavení břehových opevnění (dlaţeb, záhozů) zanesení jezových zdrţí zanesení koryt vodních toků zničené břehové porosty, polomy, vývraty, zátarasy změny koryt vodních toků Přehled škod na tocích ve správě závodu Berounka způsobených povodní v lednu 2003 je uveden v příloze č. 5. Odhad škod na vodních tocích činí za závod Berounka cca 17,6 mil. Kč. 15

1.4. ZÁVĚR Spolupráce s orgány povodňové sluţby všech stupňů započala 29. 12. 2002 při 1. vlně sráţek. Dne 2. 1. 2003 ráno byl navázán kontakt prostřednictvím vodohospodářského dispečinku s nově vznikajícími obcemi s rozšířenou působností a svoji činnost zahájila prvním jednáním ve 23:00 Povodňová komise uceleného povodí Berounky. Spolupráce pracovníků závodu Berounka s povodňovými komisemi spočívala po celou dobu povodně ve výměně dostupných informací, účasti členů jednotlivých komisí na jejich jednáních, terénních pochůzkách a konzultačních a poradenských sluţbách zejména pro nově uspořádanou samosprávu. Činnost vlastní PKUPB byla ukončena 5. 1. 2003 v 9:00 hod., kdy došlo především vlivem prudkého ochlazení k trvalému poklesu vodních stavů ve všech rozhodných profilech. Vodohospodářský dispečink závodu Berounka Povodí Vltavy, s.p. zajišťoval po celou dobu povodně nepřetrţitou sluţbu, zpracovával a rozesílal situační zprávy o vývoji hydrologické situace pro povodňové komise. Pracovníci Povodí Vltavy, s.p. zajišťovali manipulace na vodních dílech včetně vyhraţování jezů a provádění nutných zabezpečovacích prací na vodních dílech. Průběţně byly sledovány jevy na vodních tocích, které mají význam pro průběh povodně. Činnost Povodí Vltavy, s.p., zejména manipulace na vodním díle Hracholusky, byla hodnocena komisí uceleného povodí Berounky velice kladně. 16

2. ZPRÁVA SPRÁVCŮ DROBNÝCH VODNÍCH TOKŮ 2.1.Zemědělská vodohospodářská správa 17

Zemědělská vodohospodářská správa Oblast povodí Vltavy - Středisko Plzeň Boţeny Němcové 3, 303 29 Plzeň Povodí Vltavy s.p. závod Berounka Denisovo nábřeží 14 304 20 Plzeň VÁŠ DOPIS ZNAČKY / ZE DNE NAŠE ZNAČKA VYŘIZUJE / TELEFON PLZEŇ 280/03 Ing. Kučera/377 535 621 31. března 2003 VĚC: Zpráva o povodni leden 2003 Na základě 82, písm. j) zákona 254/2001 Sb., o vodách Vám předkládáme zprávu z povodňové situace z ledna tohoto roku. Níţe popsaná povodňová situace na tocích Zemědělské vodohospodářské správy v působnosti Střediska Plzeň neměla katastrofický průběh srovnatelný s povodněmi v srpnu 2002. Vzniklé škody na majetku ve správě ZVHS byly minimální a v řadě případů byly eliminovány jiţ provedenými opravami ze srpnových povodní. Vzhledem k nepříznivému vývoji klimatických jevů v závěru roku 2002 a počátkem r.2003 došlo na většině tocích v převáţné části povodí Berounky k extrémním průtokovým stavům. Situace se vyvíjela ve dvou fázích. První fáze měla svou kulminaci v období z 30.12.2002 na 31.12.2002. Postiţeno bylo území v povodí Mţe (Stříbro a Bor u Tachova) a v povodí Radbuzy. Povodňová komise uceleného povodí Berounky měla pohotovost 31.12.2002. Svolána byla ale aţ 2.1.2003 v nočních hodinách při kulminaci druhé fáze meteorologických anomálií. Výraznými sráţkami byla zasaţena oblast Českého lesu a následná vlna šla po 50 rovnoběţce. Dalším centrem sráţek byla oblast Šumavy s pramenními oblastmi Radbuzy a Úhlavy. V těchto oblastech došlo ke 24 hodinovému sráţkovému úhrnu kolem 40 50 mm. PKUP Berounky na svém nočním jednání koordinovala práci jednotlivých sloţek PK neboť došlo k ohroţení na řadě majetcích a řada komunikací se stala neprůjezdnou. V nočních hodinách byla informována elektronickou poštou všechna pracoviště v působnosti Střediska Plzeň a současně technický ředitel ZVHS společně s ředitelem OP Vltavy. Na zasedání PKUP byl konstatován vývojový trend směřující na většině tocích ke kulminaci a byla provedena rekapitulace krizových hlášení. Na základě informací od vedoucích Pracovišť byla na PKUPu podána souhrnná zpráva o stavu na DVT ve správě ZVHS. Na celém území Berounky nedošlo vlivem rozlivu z toků ve správě ZVHS k přímému ohroţení majetků a ţivotů. Většina toků vykazovala průtoky na 2-3.stupni PA. Situace plně korespondovala s vývojem i na velkých tocích. To znamená, ţe kritické stavy byly na tocích v povodí Radbuzy, Úhlavy, Střely, Klabavy a Mţe. Jednalo se o lokality Tasnovice, Staňkov, Bělá nad Radbuzou, Horšovský Týn, Stod, Zbůch, Srby, Vstiš. (Radbuza); Tajanov, Klatovy, Točník (Úhlava); Bor u Tachova, Stříbro, Přimda (Mţe). Průběh povodňových 18

vln na našich tocích neměl charakter průlomových vln, ale byl značně zploštělý. Ve většině případů se jednalo o dotace ze sráţkových úhrnů v ploše, kde pozemky v nivách měly zmrzlý profil a specifický odtok se v podstatě rovnal přítoku. Povětšině se jednalo o lokality, které byly jiţ zasaţeny loňskými srpnovými povodněmi. Tam, kde byly jiţ opravy provedeny, nedošlo k devastacím, ale v místech, kde ještě nebylo zahájeno s opravami nebo byly stavby pouze rozestavěny, došlo k následným destrukcím. Na Pracovišti Plzeň došlo k rozsáhlejším povodňovým škodám v lokalitách Čemínského potoka (cca 80 100 tis. Kč), toku Veska (Dolní Bělá Alţbětino údolí 60 80 tis. Kč). Na Pracovišti Domaţlice byly evidovány škody převáţně v oblasti Nýřanska a Heřmanovy Huti (Vlkýšský potok, Hlubočka 100 120 tis. Kč, Blatnice 110 tis. Kč, Kbelanský potok 300 tis. Kč),ve Zbůchu a v Líních na Záluţském potoce cca 70 tis. Kč, rozsáhlá oblast Horšovského Týna Křakovský a Lazecký potok cca 80 tis. Kč, tok Chuchla v lokalitě Kvíčovice Holýšov - 90 tis. Kč. Na Pracovišti Tachov došlo v níţe uvedených lokalitách k drobným škodám na tocích: Dlouhý Újezd: PB Brtného potoka tekoucí obcí DL. Újezd. Třídvoří: PB Brtného potoka v místě kříţení se silnicí Dl. Újezd - Maršovy Chody. Nad silnicí vzdutí, zřejmě zacpaný silniční propustek. Velký Rapotín: nad obcí rozlivy Brtného potoka po loukách, v obci koryto zcela naplněno, při trvajících deštích potok vybřeţí. Ohroţena jedna nemovitost na návsi na PB p. Kozák. Nové Sedliště: přetéká rybník ppč.446/1 k.ú. N. Sedliště, voda vtéká do nemovitostí pod rybníkem na PB, ihned oznámeno p. starostovi ve Starém Sedlišti a věc řešena s nájemcem rybníka. Labuť: rozlivy vody okolo nemovitostí na ppč. 126 a 127 k.ú. Labuť. Z rybníka ppč. 793 odtéká voda pouze bezpečnostním přepadem na pravé straně rybníka a dále po ppč. 960/2, 963, 953. Vypouštěcím zařízením a korytem ppč. 1017 neteče ţádná voda. Oznámeno p. starostovi ve Starém Sedlišti. Borek: na vodočetné lati stav 95 cm, mezi hladinou a mostovkou zbývá cca 90 cm, voda dosahuje k rohu ppč. 15 a okolo ppč.5, obnovený rybník ppč. 26 zcela naplněn, obnovený náhon ppč. 805/2 zcela naplněn, v okolí koryt popadané dřeviny, větve, v korytech a v prostoru mostků a mostu ţádné překáţky. Lobzy: na klenutém kamenném dvou polovém mostku zachyceny překáţky, zejména klády, 1pole průtočné ze 3/4, 2pole téměř neprůtočné (mostek na hranici ppč. 893/2 a 893/3), nad mostkem rozliv vody, do okolních nemovitostí však nezasahuje, cca 200 m proti proudu nad mostkem na ppč. 271/1, 893/1 291/1 ponecháno větší mnoţství pokáceného a nakráceného dřeva z údrţbového kácení v ochranném pásmu venkovního elektrického vedení (jednalo se o vzrostlé stromy). Na ostatních pracovištích v působnosti Střediska Plzeň došlo v převáţné míře pouze o zvýšení nánosů v tocích. Tyto škody budou průběţně odstraňovány z prostředků údrţby v rámci periodické údrţby toků. Ing. Miloň Kučera vedoucí Střediska Plzeň 19

3. ZPRÁVY OBCÍ S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ 3.1. Přeštice 21 3.2. Tachov 22 3.3. Stříbro 26 3.4. Stod 31 3.5. Rokycany 34 3.6. Nýřany 36 3.7. Kralovice 42 3.8. Klatovy 45 3.9. Karlovy Vary 47 3.10. Hořovice 49 3.11. Černošice 50 3.12. Horšovský Týn 52 3.13. Plzeň 53 20