PÁR STŘÍPKŮ 2012 Čtenáři, prostřednictvím této deváté ročenky v řadě máte možnost sdělit svůj názor na soudobou českou básnickou tvorbu. A hlavně rozhodnout v rovině veřejné celostátní soutěž O českou báseň roku 2012. ČTĚTE HLASUJTE PIŠTE DO 30. ZÁŘÍ 2012 * Vzdorospolek * Lovčice 2012 3
V SOUTĚŽI O ČESKOU BÁSEŇ ROKU ZÍSKÁVAJÍ VÍTĚZOVÉ PUTOVNÍ CENY V rovině veřejné od roku 2004 STŘÍBRNOU BULU O J Ano, osmá nositelka Stříbrné buly z České Skalice (na snímku druhá zleva) oslovila s básní Chybíš mi str. 12 nejvíce čtenářů, a to 38 ze 158 hlasujících. Ani další dvě její básně nenechávaly veřejnost chladnou: Jsi... 32 hlasů a Bolest 36 hlasů. Jedinečné! Cenu převzala z rukou loňského vítěze Zdeňka Jiráska ze Slatiňan s přispěním Věry Vejnarové z Čáslavi /4. ročník 2007/ a Pavla France z Kutné Hory /3. ročník 2006/ (na snímku zcela vpravo). V rovině odborné od roku 2007 ZLATOU BULU hlédneme-li se za osmi ročníky, zjistíme jistý nepoměr mezi muži a ženami: tři ku pěti. Právě vloni převážila misky vah k něžnému pohlaví Marcela Horká. ak je to v rovině odborné? Naprosto jinak: čtyři ku jedné. Muži zatím více oslovují odborníky, ženy zase veřejnost. Ale pozor, vše probíhá bez jmen tvůrců básní, takže nejde o žádné stranění. První tři ročníky jsme odbornou rovinu pro nedostatečný počet básní nesestavovali, takže teprve pátým nositelem Zlaté buly se stal Jan Zbořil z Prahy (na snímku vlevo) s básní Ve stodole, jíž šest odborníků přidělilo nejlepší průměrnou známku 1,93. Cenu si převzal z rukou Zdeňka Jiráska, kterému se jako jedinému podařilo předloni vystoupat na obě nejvyšší příčky. Zato Jan Zbořil nemá v odborné rovině sobě rovného v počtu umístění: v 7. ročníku byl třetí, v 5. ročníku druhý a ve 4. ročníku třetí. Jeho tvorba je živou vodou pro Střípky... ISBN 978-80-903607-7-8 ISSN 1802-5889 (hmotné vydání) ISSN 1802-5897 (elektronické vydání) 4
Co předcházelo tomuto sborníku /a bude předcházeti dalším/: devátý ročník VŠEM BÁSNÍKŮM! /desátý ročník/ Literární sdružení Vzdorospolek vyhlašuje soutěž O českou báseň roku 2012 /2013/ Vzácní veršotepci! Pro vás všechny, kdo pokoušíte básnickou Múzu, připravujeme rok co rok nevšední sbírku básní s názvem Pár střípků. Nechcete-li si nechat ujít příležitost ke zviditelnění své tvorby v ročence obohacené soutěží, posílejte v jazyce českém nanejvýše čtyři díla ročně, doposud nikde nezveřejněná (včetně internetu osobní, literární stránky apod.) v provedení a námětu naprosto volném. Jak jste si jistě stačili všimnout, básnictví nepatří mezi slovesný obor, jenž by dovedl přilákat více čtenářů. A proto je od prvopočátku (2003) naším cílem vzbudit u lidí větší zájem o toto slovesné umění. Jak? Aby širší veřejnost měla pohnutku nahlédnout do sborníku s vašimi verši, udělujeme jí právo hlasovat. Během půl roku lidé prostě a jednoduše vypíší na přiložený hlasovací lístek až pět básní, které je v ročence osloví. Pro zajištění nestrannosti čtenářů při hlasování samozřejmě neotiskujeme jména básníků; to až zpětně v následujícím ročníku. Původce toho dílka, které na veřejnost zapůsobí nejvíce, získává putovní Stříbrnou bulu. Toť rovina VEŘEJNÁ. Naším cílem není čtenáře odradit, ale přilákat. Proto prosíme o verše v jazyce českém; bez nevynalézavých rýmů, např. láska-páska-vráska, zebe-tebe-nebe- -sebe, hlas-nás-vás-vlas-čas, květ-svět, víc-nic, deště-ještě, prach-strach, den- -sen-jen-ten a to ve všech pádech; bez nebarvitých výrazů tvůj, můj, svůj taktéž ve všech pádech, a bez nepatřičných výstřelků proti pravopisu a slušnosti. Ročenka samo sebou není nafukovací, vše se do ní nevejde. Obrátili jsme se proto na společnosti či úřady básnictvím se zabývajícími, aby vyčlenily své odborníky, kteří by nezávisle a samostatně oznámkovali jako ve škole v tzv. březnovém předkole vámi přihlášenou tvorbu rovněž bez uvedení jmen původců. Na jejich podkladě se básně rozdělí na dva soubory: více a méně úspěšné. Více úspěšné básně dojdou otištění v plném znění a vytvoří se k nim kresby přímo na míru. I pro méně úspěšné zbude prostor alespoň na výňatky; tito básníci soutěží dál v tzv. druhém sledu na našich el. stránkách. Kromě toho vyplyne z práce odborníků podrobné umístění všech básní, čili i ta pomyslně nejlepší. Její tvůrce získává putovní Zlatou bulu. Toť rovina ODBORNÁ. Po skončení hlasování čtenářů posledním zářijovým dnem následuje slavnostní odhalení výsledků. Devátý ročník bude ukončen v sobotu 27. října 2012 v nádherné gotické síni na radnici v Jihlavě, v čase konání filmového festivalu MFDF str. 85. /Desátý 26. října 2013./ Tvorbu s udáním své adresy, telefonu a ročníku narození posílejte na: vzdorospolek@seznam.cz (předmět Česká báseň). Nemáte-li možnost přes síť, pak básně zasílejte strojopisem v jednom vyhotovení na: Literární sdružení Vzdorospolek, Lovčice 9, pošta Čáslav 286 01, heslo Česká báseň. Do dopisu vložte nadepsanou a oznámkovanou obálku běžné velikosti, pošleme vám v ní tiskopis přihlášky. (POZOR, od 11. ročníku 2014 budeme básně přijímat výhradně elektronicky.) Mezi ročníky je vždy 31. leden předělem pro přihlašování básní, pro devátý byl oním dnem 31. leden 2012 /pro desátý bude 31. leden 2013 atd./. Další podrobnosti na našich stránkách: http://vzdorospolek.wz.cz. 5
Základní kameny České básně 1. Záměrem díla Česká báseň je přiblížit básnictví, neuvěřitelně málo čtené básnictví (!), většímu počtu čtenářů, protože současné opomíjení tohoto nejvyššího slovesného umění je takřka hřích. A to prostřednictvím ročenek, které jsou oživeny soutěží, do níž se může každý zapojit. Po dvanácti letech se zaplní podstavce putovních cen pro vítěze Stříbrné i Zlaté buly a vymění za nové. K této příležitosti bude vydán mimořádný sborník, kde najdou místo všechna oceněná dílka za celé dvanáctileté období. 2. Soutěž je určena všem básníkům (amatérům i profesionálům) a probíhá každoročně od roku 2004; délka ročníku: devět měsíců, nepočítáme- -li možnost přihlašovat básně až rok předem. 3. Celý rok se shromažďují soutěžní práce (od 1. února předchozího roku do 31. ledna). Jeden zájemce bez ohledu na věk má možnost zaslat do jednoho ročníku až čtyři dílka. Ve sborníku Pár střípků může býti básník otištěn ponejvíce dvanáctkrát (a dost, aby se pak zase mohli dostat k otištění jiní tvůrci). 4. Přihlášené básně nesmí být nikde jinde zveřejněny (internet a ostatní soutěže nevyjímaje), a to až do ukončení ročníku. Jedině tak se zajistí každému dílku stejná startovní čára. Vítěze v rovině veřejné totiž určuje veřejnost tedy čtenáři sborníku, v němž jsou soutěžní práce otisknuty pomocí vložených hlasovacích lístků. 5. Jelikož ročenka není nafukovací, lze do její hlavní soutěžní části otisknout pouze 50 až 100 básní. Proto je jeden měsíc vyhrazen pro tzv. předkolo (březen), v němž odborníci (veřejnosti utajené osoby určené různými společnostmi či úřady) nezávisle na sobě oznámkují všechnu přihlášenou tvorbu. 6. Z tohoto hodnocení vyplyne i nejlépe postavená báseň v rovině odborné. Podrobné hodnocení odborníků bude po celou dobu hlasování veřejnosti utajeno, aby čtenář nebyl ovlivněn jejich výsledky. 7. Ono hodnocení tedy rozdělí veškerou tvorbu na dvě skupiny: a) více úspěšnou v hlavní (prostřední) části sbírky se básně bez jmen původců otisknou v plném znění a navíc se k nim vytvoří kresba na míru, tito úspěšnější básníci nesmějí dát veřejnosti ve známost svou účast; b) méně úspěšnou do zadní části sbírky, kde každý účastník shledá výňatek ze své tvorby už se svým jménem a soutěží dál v tzv. druhém 6 sledu, což je souběžná soutěž na el. stránkách Vzdorospolku. 8. Na podkladě práce odborníků je začátkem dubna sestaven sborník a v el. podobě zaslán do tiskárny. 9. V přední části sborníku se otiskne rozuzlení předchozího ročníku: vítězné básně obou rovin; seznam veršotepců i s případnými snímky ze slavnosti; ohlasy veřejnosti. V zadní části výňatky méně úspěšných tvůrců a vítězná báseň tzv. druhého sledu z předchozího roku. 10. Po veřejném představení nové ročenky začíná hlasování. Hodnotit mohou všichni čtenáři mimo ty, kteří jsou spjati se soutěží, tj. soutěžící a pořadatelé (střet zájmů). Na lístky vložené do sborníku je možno uvést až pět básní. Tomuto hodnocení je vyhrazeno pět měsíců (od 1. 5. do 30. 9.). Hlasovat lze i elektronicky. 11. Nikdo z básníků nebude dopředu zpraven o přesném umístění, ale každému se oznámí, zda je či není mezi vítězi. Při závěrečném dějství, které probíhá poslední říjnovou sobotu, je vyžadována účast básníků (či jejich zástupců), kteří se umístili v rovině odborné i v rovině veřejné na prvních třech místech. Pokud tuto milou povinnost nedodrží, věcná cena spojená s daným místem se postoupí tomu, kdo se dostavil a umístil o příčku níže. Všichni soutěžící, kteří přijedou na vyhlášení, shledají v přední části ročenky Pár střípků snímek svůj (případně svého zástupce) ze slavnosti u souhrnného seznamu výsledků. 12. Soutěžící s největším počtem bodů mohou sedět pouze na jedné ze tří vítězných židlí, a sami. 13. Hlavní cenou v rovině veřejné je putovní Stříbrná bula, na jeden rok ji získá tvůrce básně s největším počtem bodů od čtenářů. V rovině odborné to je putovní Zlatá bula a na jeden rok ji získá tvůrce básně s nejlepším hodnocením od odborníků. Na jejich podstavce se dají zhotovit štítky s názvy vítězných prací a jmény jejich původců ve spojení s daným rokem. Obě ceny zajistí Vzdorospolek. 14. Další ceny budou poskytovat sponzoři; rovněž se použije případný výdělek z prodaných sbírek. 15. Vyrozumění o všech pravidlech a průběhu daného ročníku je předkládáno jednotlivým účastníkům proti podpisu nejpozději do otištění jejich děl ve sborníku. Při porušení podmínek je soutěžící vyřazen. /2. března 2012/
Pár slov úvodem Drazí čtenáři, již podeváté můžete otevřít ročenku Pár střípků a podeváté přispět svými hlasy při hledání české básně v rovině veřejné. Na této skutečnosti se nic nemění a měnit nebude. V opačném případě totiž padá důvod ročenku vydávat. Do tohoto roku 2012 vstupujeme s převratnou změnou. Jestliže vloni započal malíř Jiří Staněk cestu k obohacení sbírky předem připravenými námětovými kresbami, tak letos hned několik výtvarníků (na str. 25 všichni uvedeni) zašlo ještě dál a vytvořilo ke všem 57 vybraným básním od 37 více úspěšných tvůrců kresbu přímo na míru. Ba co více, ujali se úkolu bez vidiny peněžní odměny. Jejich záslužnou činnost podtrhuje krátký čas, jejž ke kresbám měli. Pouhý jeden týden! Tentokrát se přihlásilo 159 básníků, což představuje oproti 94 účastníkům v minulém roce značný a příznivý nárůst. Kéž bychom vám takových zpráv mohli přinášet více... Dříve jsme pro ty, kteří v odborném předkole neuspěli s jediným dílkem, nevyhrazovali žádný prostor. Tento nedostatek od loňska neplatí. Všichni méně úspěšní shledají v zadní části sbírky (str. 69 77) výňatek ze své tvorby a souběžně soutěží dál na našich vzdorostránkách v tzv. druhém sledu s mírně pozměněnými pravidly. Z mého osobního hlediska v několika případech obsahuje i letošní druhý sled sestavený ze 122 básníků zdařilejší díla, než jsou některá jednotlivá v hlavní části České básně. Jak to tedy letos bylo? Sedm statečných odborníků i oni pomáhají bez nároku na peněžní odměnu (více na str. 24) mělo z čeho vybírat, přestože k oznámkování dostalo jen 271 básní. Proč jen? Vloni se odborníci zabývali 329 básněmi, ale to měli k posouzení úplně všechno, včetně veršů, jež obsahovaly laciné vycpávky zájmena svých, tvých, mých a provařené rýmy láska-páska-sázka-vráska či sen-den-jen-ten apod. Z toho důvodu jsme museli v upoutávce na 9. ročník předem požádat veršotepce, aby se těmto slovům vyhnuli. Mnozí tak neučinili, čili se všech 515 básní předem protřídilo. Zůstalo jich 245, skoro polovina, což je i tak dost, aby je odborníci stihli před uzávěrkou vyhodnotit. Krom toho v Základních kamenech (str. 6) vymezujeme hlavní část ročenky počtem 50 až 100 básní. A co těch zbývajících 26 děl? Ta byla v celkovém balíčku pro odborníky vložena pod čáru vždy od jednoho básníka, který by jinak neměl žádnou věc k oznámkování, ale bez nároku k otištění v plném znění. Koneckonců vše posuďte sami. V hlavní části nenaleznete z pochopitelných důvodů jména básníků, to aby vás náhodou nesváděla k nestrannosti. Přidělte pár střípkům až pěti vždy po jednom bodu (hlasovací lístek na str. 79) a určete, kdo z veršotepců se stane na jeden rok nositelem nejvyššího ocenění v rovině veřejné putovní Stříbrné buly. Čas k tomu máte do posledního zářijového dne. A neváhejte připsat pár poznámek k předložené tvorbě, otiskneme je v ohlasech. Tuto zpětnou vazbu potřebují všichni: básníci, čtenáři i vydavatelé. Než pokročíte k letošní tvorbě na str. 26 68, pozastavte se na následujících stránkách u souhrnu loňského ročníku. Nechybějí ani ohlasy na minulou ročenku a nejsou od věci. Nebo ano? -vlh- Za rok na šťastnou shledanou! 7
Křest aneb Počátek putování loňských Střípků 2011 Pořad Stříbrné listování, který započal nedávno zesnulý místní básník Karel Holub už 24. ledna 2008, se rozšířil o stěžejní součásti soutěže O českou báseň roku. Takže právě od loňska se uskutečňují v jednom roce dvě Listování: malé a velké. Při malém v Městské knihovně Jihlava probíhá křest ročenky Pár střípků, při velkém v gotické síni na blízké radnici pak slavnostní ukončení ročníku. Loňského křtu sbírky, do níž bylo vybráno 73 střípků od 40 básníků, se 15. dubna 2011 nemohl ujmout nikdo jiný než rodina Karla Holuba Soňa a Jan Plevovi, dcera a vnuk společně s ředitelkou knihovny Jarmilou Daňkovou (na snímku zcela vlevo). Pořadem, jenž doplnil přednes básní spolu s hudebním a tanečním vystoupením dětí (na snímku) z uměleckého kroužku místní ZŠ TGM pod vedením učitelky Jitky Hajnové, provázeli jako vždy Bohuslava Kolmanová a Vladimír Mátl. Díky spolupráci s malířem a restaurátorem Janem Živným (na snímku zcela vpravo) se ročenka mohla představit i v Praze při příležitosti vernisáže jeho výstavy obrazů, k nimž ušila na míru pár veršů básnířka Eva Bradová (na snímku druhá zprava). Stalo se tak díky majiteli a zároveň zastánci umění Martinu Ryvolovi (na snímku zcela vlevo) 9. června 2011 v kavárně Ryvol (Dejvická 22), spojené s oční optikou. Předseda Územního sdružení syndikátu novinářů Vysočiny Jan Kliment seznámil třicítku přítomných se soutěží Epigram 2011. Jedna z minulých vítězek České básně Věra Vejnarová (na snímku vlevo) pohovořila o nové ročence, k níž vytvořil na míru námětové kresby malíř Jiří Staněk (na snímku vpravo), tedy v opačném duchu než E. Bradová s J. Živným. 8
Ohlasy básníků druhého sledu na Střípky 2011 Také uvedení všech ostatních básníků ve výňatcích je vyjádřením poděkování za jejich účast a projevem úcty k jejich snaze. Je třeba si vážit každého, kdo i v pozdním či raném věku má rád české slovo a třeba prostřednictvím veršů ho dává vplen a s ním i své sny, myšlenky či bytí. V básních je přece zakleta minulost, žije přítomnost a zračí se i naděje budoucnosti. Kde jinde lze z nitra své duše vyjádřit radost, bolest, lásku, vzdor a další city než právě v básni. A tato soutěž dává i možnost se o své já podělit. Věra Vejnarová, Čáslav (1942) Díky za obětavost a čas věnovaný dobré věci. Nemožné se stalo skutkem. Bylo to příjemné počtení. Zdeňka Tancibudková, Hroznětín (1949) Sbírka Pár střípků je zajímavá, hlavně pro účastníky soutěže. Nejsem si jistá, zda pro čtenáře básní, tu není moc,,omáčky. Ne všichni, co čtou rádi básně, jsou také soutěživí a odhodlaní hodnotit díla jiných. Básně uveřejněné ve sbírce jsou vlastně také předvybrané porotou. To asi jinak nejde, když soutěživí jsou básníci tvorby druhořadé. Jinak by bylo možné otisknout od každého účastníka nejméně jednu báseň (která by byla podle určitých pravidel slušnosti a bez úprav), vždyť internetové stránky to také ustály. /Bez soutěže není pohnutka pro běžnou veřejnost sbírku básní otevřít, natož vytvořit živnou půdu pro zpětnou vazbu. Ročenka není prostorově neomezená, všichni se do ní prostě nevejdou. -vlh-) Naděžda Jeníčková, Hlinsko (1962) Super čtení, úroveň se stále zvedá. Jen tak dál. Ročenkou jsem velmi rád listoval i díky kresbám pod básněmi. Petr Doležal, Jihlava (1978) Je pozoruhodné, že leckteré básnické skvosty najde člověk až ve druhém sledu. Otevření druhého sledu je vynikající nápad. Inu, do své ročenky jsem si vlepil vytištěné listy s druhým sledem z internetu. Řešení je to sice trochu nemotorné, ale jediné možné. Jan Bayer, Praha (1978) Soutěž, které se může účastnit prakticky kdokoli, by mohla budit pochybnosti ohledně úrovně. Tu však zajišťuje předkolo, ve kterém odborníci oddělí zrno od plev. Hlavním úkolem soutěže je podle pořadatelů rozšíření soudobé básnické tvorby mezi veřejnost. Bohužel, ta se do celého projektu zatím zapojuje jen ve velice malém množství. Michael Grúz, Vlašim (1989) Ohlasy veřejnosti na Střípky 2011 Je již málo poezie mezi lidmi... Jarmila Holková, Čáslav (1935) Obdivuji básníky i pořadatele. Danuše Kociánová, Čáslav (1936) Velmi záslužná osvětová práce! Jan Pícha, Čáslav (1937) Verše mi připadají věcné, pěkné a trefné. Irena Míková, Čáslav (1938) V dnešní době plné zla úžasně záslužná činnost. Střípky pohladí po duši. Jarmila Bílková, Pardubice (1941) Vaše činnost v dnešní tak neduchovně směřované době je obdivuhodná! A věřte, že dělá radost i nám v zahraničí. Dovolila jsem si poslat upoutávku na Vzdorospolek a Pár střípků jak do kalendáře Českého dialogu, tak do knihovny v Klučově. Blanka Kubešová, Root, Švýcarsko (1944) 9
Jsem ráda, že v době, kdy se uctívají jen peníze, se najdou lidé, kteří upřednostňují takové hodnoty, jako je básnictví. Děkuji. Jana Hubálková, Žamberk (1946) V pěti básních, které jsem vybrala, je přesně to, co bych napsala, kdyby mi bylo dáno... Při každém začtení najdu ve sborníku Pár střípků slovo či verš, které potěší je to první pomoc... Míša Svatošová, Jihlava (1946) Jsem ráda, že jsou lidé, kteří si umějí takto hrát se slovy a kterým slova neslouží jen k sepsání ekonomických prognóz nebo policejních protokolů. Pokračujte, prosím! Eva Fréharová, Kynšperk nad Ohří (1947) Děkuji za příjemné chvilky s básněmi. Obdivuji, jak básníci dovedou hezky vystihnout pocity a nálady, což my, ostatní, neumíme. Milena Paulová, Domažlice (1947) Jsem přesvědčena, že z různorodosti stylů si vybere každý svou srdeční záležitost. Držím vám palce, aby vskutku ojedinělá snaha vašeho spolku pokra- Na slavnostní ukončení 8. ročníku České básně v Jihlavě přijali pozvání čestní hosté bratři Reynkovi Jiřího vidíte jako čtvrtého v první řadě s Danielem po levici. Po jeho pravici sedí manželé Poukarovi, již se zasloužili o vybudování parku Gustava Mahlera. Zcela vlevo čtenářka Jana Vesecká si cosi šeptá s Janou Machkovou, která má na starost jazykovou úpravu Střípků. J. Vesecká není ledajaká čtenářka. Ve svém okolí půjčuje ročenku (pro tyto účely v kroužkové vazbě, aby se neopotřebovala brožovaná kniha) a, světe, div se, hlasů zajišťuje opravdu dost. Sama verše nepíše, nepracuje v knihovně, přesto čtenáře básní nachází vloni 23 hlasů. Skvělé! Kdyby takových čtenářů bylo více, nemuseli bychom hlasující počítat na desítky, ale stovky či tisíce... 10
čovala i nadále a těšila tak spousty dalších zájemců jak z řad básníků, tak z řad nás, čtenářů. Míša Paláčková, Kynšperk nad Ohří (1949) Zdařilé a moc pěkné. Marcela Burgrová, Prostějov (1950) Hezké. Lenka Čechová, Kladno (1952) Povedený výběr básní. Mária Bartošová, Rožnov pod Radhoštěm (1954) Jsem ráda, že je malá část spoluobčanů, kteří používají naši krásnou řeč k jejímu velebení. V televizi se, bohužel, děje pravý opak. Irena Mrázová, Tábor (1957) Přečetla jsem Pár střípků a dovedu si představit tu práci, dávat to dohromady. Navíc je to úžasná myšlenka, dát prostor básníkům, aby se měli kde zviditelnit. Klobouk dolů před básníky i vydavatelem. Světlana Pátková, Havlíčkův Brod (1957) Opět jsem se přesvědčil, jak je těžké posuzovat tak subjektivní disciplínu, jakou je poezie. V prvním kole jsem vybral asi 20 básní a pak jen s těžkým srdcem vyřazoval, než zůstala ona moje pětice nejlepších. Řekl bych, že se úroveň oproti loňsku zvedla. Václav Franc, Nová Paka (1961) Lyrika má nádhernou schopnost svým kouzlem slov vyvolat nebo prohloubit emoce, bez nichž by byly naše prožitky i úvahy chudší. Každý z básníků si zaslouží poděkování za stavy, které zanechávají v duších čtenářů. Jsem vděčná za to, že jsem se o Pár střípcích dozvěděla. Eva Lanková, Spálené Poříčí (1962)! Čtenářka Eva Lanková byla vylosována vítězem Zlaté buly Janem Zbořilem na loňské slavnosti v Jihlavě a získala knižní dárek od kutnohorského knihkupectví U Stříbrného groše. Blahopřejeme. Vzdorospolek Básničky byly lepší než v předchozím ročníku. Ivana Jarošová, Brno (1966) K literatuře mě od dětství vedli rodiče, zejména moje matka, a to i tady v cizině. Ročenka je velmi pěkná! Blanka Adámková, Root, Švýcarsko (1969) Asi se divíte, že odpověděla celá naše rodina. To bude tím, že tu máma vedla léta literární kavárnu a dokonce i sama recitovala. Ročenka je velmi pěkná! Zuzana Kubešová Oulechbarová, Adligenswil, Švýcarsko (1972) Poezie je rovněž kořením života. Markéta Rozsypalová, Praha (1973) V době interaktivních světů, odcizení lidí je jistě bohulibé básně psát, vydávat a číst. Děkuji vám za cestu proti proudu. Karel Muška, Třebíč (1974) Kresby letošní ročenku pěkně doplňují a vytvářejí pocit knihy básnické sbírky jako takové. Trochu postrádám klasické básně, tj. s vázaným veršem, které by byly s nápaditými, neotřelými rýmy a skutečně pevně seděly rytmicky. Buď takové nechodí, nebo nejsou do ročenky vybírány. Oboje je velká škoda. Drahomíra Holmannová, Hradec Králové Smiřice (1978) Mého srdce se nejvíce dotkla báseň s názvem Rytířská. Je to můj šálek kávy. Má všechno: ducha, tělo, děj. Eva Říhová, Sázavka (1979) Velký obdiv patří všem básníkům. Díla jsou krásná. Přeji všem mnoho inspirace do dalšího psaní! Petra Filipová, Chlum Trhový Štěpánov (1989) POZNÁMKA: Vážení čtenáři, pro vaše ohlasy je připraveno více stránek, tak se nebojte sdělit nám své poznámky obzvláště v kritickém duchu. Více na str. 78. 11
Báseň roku 2011 v rovině veřejné Chybíš mi Marcela Horká Jako pravá ruka levé jako břehy vodě jak den noci, světlo stínu chybíš mně, já tobě Jako hnízdo slavíkovi jako závist zlobě jak trn růži, hříchy peklu chybíš mně, já tobě Jako sešit školákovi jako lenost nudě jak sen spánku, touha chvění chybíš mně, já tobě Chybíš mně jak příboj moři jak svítání ránu Jako rybám sítě lovců v Tichém oceánu JS 12
Báseň roku 2011 v rovině odborné Ve stodole Jan Zbořil Ve stodole byla i v nejtišším létě zima Chladná ušlapaná podlaha, na které by se kulička vodováhy sotva zastavila ve výseči Spoustě rezavých věcí se dal vynalézt nový úděl V sudech zrní střídaly kvasící švestky Na patře seno (z něj při dovádění stoupá prach až k nedýchání) Někdo v něm zapomněl položené vidle Tolikrát se tu mohlo stát něco hrozného Jako když strýc Francek rozmlátil o cirkulárku v návalu spravedlivé žízně prázdné lahve ze šteláře Stejně jsme nakonec vyběhli bosí a zdraví zadními vraty na louku Byli jsme děti Dnes nám táhne na čtyřicet často se zastavujeme díváme se dál a váháme Hledáme bezpečnější cesty máme velká auta a starosti o děti Pečlivě schováváme ty střepy, jako bychom žili už jen pro ně... 13
Seznam básníků a výsledky minulého roku 2011 Loňský osmý ročník nebyl poprvé rozdělen na dvě věkové skupiny do 30 a nad 30 let. Ono dělení (poměrové vyvažování básní obou skupin v ročence) nedošlo svého původního záměru, jak jste si přečetli v úvodu. Proto následující seznam básníků prvně řadíme podle ročníků narození (sestupně). Nejprve těch, kteří se osobně či v zastoupení zúčastnili slavnostního ukončení 29. října 2011 v Jihlavě, kde jsme je mohli zvěčnit a snímky připojit k výsledkům; poté seznam pokračuje už bez podobenek. Pod jménem a bydlištěm básníka uvádíme jeho díla podle čísla řazení v předchozí ročence. Za názvem jsou údaje o průměrné známce od šesti odborníků, v závorce úmístění v rovině odborné, následuje počet hlasů od 158 čtenářů, v závorce umístění v rovině veřejné. Jana Šulcová z Kladna (1943) 26/Syrový podzim 2,35 (14. 15.), 8 hlasů (30.) 69/Poslední lucerna 2,73 (52. 56.), 11 hlasů (20. 23.) Karel Sluka z Prahy (1945) 12/Děti v zoo 2,8 (61. 63.), 11 hlasů (20. 23.) 48/Je načase 2,47 (27.), 6 hlasů (37. 40.) Václav Štěpán ze Studené u Dačic (1946) 30/Můj domov 2,817 (64. 65.), 36 hlasů (2.) Libuše Matysíková z Němčic nad Hanou (1948) 7/Sněhové vločky 2,77 (58. 60.), 11 hlasů (20. 23.) 14
Jaromíra Slezáková z Otrokovic (1948) 6/Ve výlevce 2,5 (28. 30.), 6 hlasů (37. 40.) 44/Na Štědrý den 2,55 (32. 34.), 5 hlasů (41. 48.) Zdeněk Jirásek ze Slatiňan (1959) 3/Nejsem básník 2,83 (66. 70.), 7 hlasů (31. 36.) Eva Bradová z Prahy (1962) 31/Balón 2,283 (11.), 3 hlasy (55. 64.) 61/Zmoklá 2,77 (58. 60.), 7 hlasů (31. 36.) Sto křesel ve Velké gotické síni obsadilo sto lidí. Slavnostní ukončení 8. ročníku už bylo opravdu slavnostní díky přispění mnoha spřízněných duší z Vysočiny... 15
Hanele Martinez z Brna (1965) 11/Stromy, co živé ovoce nerodí 2,383 (18. 19.), 2 hlasy (65. 72.) 28/Nevím už, jak prosit 2,65 (45. 48.), 5 hlasů (41. 48.) 38/Tančila jsem mezi odpadky... 2,03 (2.), 3 hlasy (55. 64.) Marcela Horká z České Skalice (1969) 20/Chybíš mi 2,183 (7. 8.), 38 hlasů (1.) 29/Jsi... 2,617 (41. 42.), 32 hlasů (6.) 54/Bolest 2,317 (12. 13.), 36 hlasů (5.) Věra Svobodová ze Slavkova u Brna (1970) 39/Holce z Veltlína 2,083 (3.), 7 hlasů (31. 36.) 59/V tramvaji 2,117 (6.), 7 hlasů (31. 36.) 62/Jaro 2,367 (16. 17.), 3 hlasy (55. 64.) Alena Trnavská z Havlíčkova Brodu (1972) 47/Topoly 2,57 (35. 36.), 7 hlasů (31. 36.) Jan Zbořil z Prahy (1979) 1/Den předtím 2,317 (12. 13.), 2 hlasy (65. 72.) 15/Dětství 2,7 (49. 50.), 12 hlasů (18. 19.) 34/Na prázdninách 2,617 (41. 42.), 6 hlasů (37. 40.) 58/Ve stodole 1,93 (1.), 7 hlasů (31. 36.) POZNÁMKA: Zakládající člen Vzdorospolku Stanislav Crkal zachytil většinu snímků pro tuto devátou ročenku Střípků. 16
Marek Řezanka z Prahy (1980) 43/Je divný čas 2,383 (18. 19.), 25 hlasů (4.) 1930 Milada Kocourková ze Svitav: 04/Podzim na Vysočině 2,63 (43. 44.), 25 hlasů (3.); 51/Saně s mládím 2,7 (49. 50.), 16 hlasů (12.) 1934 Helena Svobodová z Plzně: 27/Proměny 2,8 (61. 63.), 2 hlasy (65. 72.) 1934 Oldřich Benda ze Sezimova Ústí: 40/Ironie 2,1 (4. 5.), 10 hlasů (24. 27.) 1934 Josef Jindra ze Sobotky: 57/Jarozrání 2,73 (52. 56.), 9 hlasů (28. 29.) 1936 Jaroslav Jeřábek z České Lípy: 17/Stopy 2,77 (58. 60.), 3 hlasy (55. 64.); 50/Podzim u Holan 2,417 (24.), 4 hlasy (49. 55.) 1939 Mirek Pelík z Nasavrk: 35/Jaro na horách 2,65 (45. 48.), 6 hlasů (37. 40.); 66/Podzimní píseň 2,63 (43. 44.), 15 hlasů (13. 14.) 1940 Eva Pilátová z Plzně: 65/Až 2,5 (28. 30.), 3 hlasy (55. 64.) 1942 Jiří Turek z Černovic u Tábora: 24/Talent 2,583 (37. 39.), 4 hlasy (49. 55.); 68/Mariánské Lázně 2,83 (66. 70.), 4 hlasy (49. 55.) 1950 Miluše Dvořáková z Oseku u Duchcova: 14/Zub času 2,85 (71. 73.), 9 hlasů (28. 29.) 1953 František Kindl z Chomutova: 25/Ta rána 2,75 (57.), 10 hlasů (24. 27.); 55/Ten domek 2,35 (14. 15.), 14 hlasů (15. 16.) 1954 Hana Kobulejová z České Lípy: 18/Lesní motiv 2,183 (7. 8.), 3 hlasy (55. 64.); 41/Vánoční jablko 2,583 (37. 39.), 2 hlasy (65. 72.); 45/Rašení 2,717 (51.), 3 hlasy (55. 64.) 1962 Jiří Felger z Hradce Králové: 23/Rytířská 2,83 (66. 70.), 15 hlasů (13. 14.); 32/Sen 2,45 (26.), 5 hlasů (41. 48.); 56/Už vím, co je po životě 2,4 (20. 23.), 23 hlasů (8.) 17
1967 Hana Polatová z Chrástu u Plzně: 60/Nohama na zemi 2,1 (4. 5.), 11 hlasů (20. 23.); 67/Svět bláznů 2,55 (32. 34.), 18 hlasů (10. 11.) 1969 Jana Brnušáková z Hostomic pod Brdy: 19/Nejedno tajemství 2,23 (9.), 5 hlasů (41. 48.); 22/Vincentovi 2,85 (71. 73.), 4 hlasy (49. 55.); 33/Podzimní nálada 2,43 (25.), 3 hlasy (55. 64.); 63/Povídání 2,4 (20. 23.), 2 hlasy (65. 72.) 1969 Marcela Veselá z Týnce nad Labem: 42/Souhvězdí Velkého vozu 2,73 (52. 56.), 4 hlasy (49. 55.); 52/Veršotepec 2,83 (66. 70.), 2 hlasy (65. 72.) 1970 Martin Zoufalý ze Kdyně: 49/Příliš krátká poezie na dlouhé přemýšlení... 2,817 (64. 65.), 13 hlasů (17.) 1971 Ludmila Kantová z Adamova: 13/Renesance 20. století 2,4 (20. 23.), 18 hlasů (10. 11.) 1974 Veronika Motalová z Němčic nad Hanou: 2/Krátký život 2,73 (52. 56.), 10 hlasů (24. 27.); 10/Hledači pokladu 2,65 (45. 48.), 4 hlasy (49. 55.) 1978 Jiří Solnický z Opavy: 5/Zamrzlí 2,55 (32. 34.), 24 hlasů (7.); 72/Kouzlo básně 2,5 (28. 30.), 22 (9.) 1981 Martin Provazník z Čáslavi: 64/Pelyněk 2,37 (16. 17.), 10 hlasů (24. 27.) 1984 Hana Straková z Velimi: 46/Přesýpací hodiny 2,6 (40.), 3 hlasy (55. 64.) 1985 Hana Karolína Kobulejová z České Lípy: 36/Azbest rán 2,65 (45. 48.), 2 hlasy (65. 72.) 1985 Václava Matesová z Kralup nad Vltavou: 9/Náladová 2,85 (71. 73.), 5 hlasů (41. 48.); 70/Oklamaná 2,83 (66. 70.), 5 hlasů (41. 48.) 1987 Markéta Hořínová z Prahy: 8/Tajemství 2,4 (20. 23.), 5 hlasů (41. 48.); 21/ Hřích 2,27 (10.), 5 hlasů (41. 48.); 37/Stále se hledáme 2,583 (37. 39.), 14 hlasů (15. 16.); 53/Hlas/Dech 2,73 (52. 56.), 3 hlasy (55. 64.) 1988 Ivan Skála z Brna: 71/Nic pod sluncem 2,57 (35. 36.), 2 hlasy (65. 72.) 1989 Lucie Faulerová z Pardubic: 16/Madam filoložka 2,8 (61. 63.), 1 hlas (73.) 1995 Martin Švarc z Plané nad Lužnicí: 73/Prázdná 2,53 (31.), 12 hlasů (18. 19.) 18
Ohlédnutí za loňským druhým sledem 2011 V zadní části ročenky naleznete počínaje minulým ročníkem výňatky z tvorby básníků, co neprošli odborným březnovým předkolem (letos str. 69 až 77, určitě nahlédněte). Tato tvorba souběžně soutěží dál, ale jen na našich vzdorostránkách, kde ji zveřejňujeme v plném znění. Zcela prvně se tento počin rozjel v loňském osmém ročníku České básně. Jako novinka se rozjíždí pomalu, ale přece jen ano. I když hlasovalo jen 25 čtenářů pro 54 básní, můžeme jisté pořadí sestavit a přetisknout první vítěznou báseň druhého sledu. Níže vše zmiňované: 1. Markéta Řezníčková z Prahy (1932): Velký úklid 9 hlasů 2. Hana Šimková z Frymburku (1944): Co je to láska 6 hlasů 3./4. Jana Zlámalová ze Strážnice (1972): Ztracená 5 hlasů 3./4. Naděžda Jeníčková z Hlinska (1962): Vzpomínání na ni 5 hlasů DH Velký úklid Markéta Řezníčková Nejprve vynesl rodinný stůl a po něm křeslo na jeho vkus staré V památné slánce byla ještě sůl pak lustr ten k svatbě dostali jsme darem A obraz vyhodil, co na něm byla Praha truhlu po babičce, která mně byla drahá ložnice naše potom za své vzala (Jak miloval mne, když jsem si ho brala!) Hodiny prastaré nám čas doměřily snad ještě na skládce naposledy bily Já čekám v koutku oči dokořán, copak teď určí za zbytečný krám? Už velký úklid ke konci se chýlí studené oči ke mně zabloudily Co s tebou, ženo, zestárla jsi Moc nezbylo ti z dřívější krásy Vše bude nové. Ač neslyšíš to ráda, místo tebe musí přijít mladá 19
Ze závěrečného dějství 8. ročníku v Jihlavě... Na celkovém úspěchu velkého Střibrného listování při sobotním odpoledni (29. 10. 2011) plného hudby, tance, veršů, završeným divadelním představením strhující hry César a Drana v provedení dobronínského souboru Zmatkaři měla zásluhu dvojice sehraných průvodců pořadem Bohuslava Kolmanová s Vladimírem Mátlem. Za město přivítal zaplněný sál náměstek primátora Josef Kodet:»Těší mě zájem o dnešní slavnost a přeji si, aby tomu tak bylo i v letech následujících.«jisto jistě i přítomnost čestných hostů bratří Jiřího (na snímku vlevo) a Daniela Reynkových z nedalekého Petrkova dala gotickému prostředí netušený rozměr, oba totiž jdou ve stopách svého otce, proslulého básníka, překladatele a kreslíře Bohuslava Reynka. Díky podpoře a záštitě dalšího náměstka primátora Rudolfa Chloupka se letošní ročník prvně přesunul z Pardubic do malebného hlavního města Vysočiny (předtím třikrát v Přelouči a na počátku třikrát v Kutné Hoře). Avšak lví podíl za otevření jihlavských bran patří Karlu Holubovi, jenž dal základ literárně-hudebně-tanečnímu pořadu Stříbrné listování. Bohužel, tomuto okamžiku už nemohl být přítomen. Zastoupili jej Soňa a Jan Plevovi, dcera a vnuk (s oběma na snímku uprostřed je jednatel Vzdorospolku Vlastimil Hloupý, spoluzakladatel Listování), mj. i členové KČT Čeřínek, Tesla, Bedřichov a Havlíčkův Brod, s nimiž byl v úzkém až bytostném spojení. 20
... ve Velké gotické síni na radnici Zdeněk Dryšl z Horáckého divadla přednesl výběr námětových veršů zejména básníka Nechyběl ohnivý španělský tanec jihlavského souboru Ištar. Karla Holuba...... O tomto skromném a obětavém člověku, jenž kromě rodiny zasvětil život ochraně životního prostředí, pohovořil při slavnosti jeho profesor na Vyšší hospodářské škole v Jihlavě Bohuslav Kníže z Českých Budějovic: Zjišťuji až teď, když se doma probírám nevydanou Karlovou tvorbou, předloženou mi k posouzení, jak veliký to byl člověk. Nejstarší účastník České básně Emil Majer z Kutné Hory (ročník 1921!) byl pořadateli představen jako vzor člověka, který ve svém věku pracuje na počítači a dopisuje si s nimi elektronickou cestou. Úžasné! Zpěvem a hudbou oslovily přítomné Katarína Rutschková s doprovodem syna Jakuba na klavír z jihlavského sboru Campanulla (Zvonek), stejně tak Tereza Fialová (zcela vpravo) s doprovodem Jana Hejrala ze souboru Zmatkaři. 21
Loňská slavnost vyvrcholila divadelní hrou... Kdo měl možnost pobýt v Jihlavě do pozdějších hodin, odměnou mu byl nevšední zážitek. Dobronínský divadelní soubor Zmatkaři připravil jen pro tuto příležitost jedinečné vystoupení. Poprvé se v prostorách Velké gotické síně rozlehla pod pět set let starou klenbou tajemná cikánská hudba, jež doprovázela strhující hru César a Drana. Soulad světel a stínů vše umocnil a dal vyniknout Tereze Fialové, představitelce Drany...... s dovětkem nedělního výletu pod Jihlavou Překvapivým vůdcem nedělní výpravy do podzemí se stal pouze tříapůlletý Ondra Doležal. Vskutku nešel jen po boku svého otce Petra a hrnul se jako první tam, kde odemkl tisícero dveří a mříží zmocněnec města pan Jiří Rosenkranz (na snímku zcela vzadu). 22
Dále následuje soutěžní část 9. ročníku 2012 Vzdoroznak Malá připomínka loňského klání... Kouzlo básně Jiří Solnický Zalez pod peřinu s nějakou básní Začti se, zamysli a tiše žasni, jak básník dokázal jenom pár slovy říct to, co tisícem jiný nevypoví 23
Kdo se podílel na výběru básní 9. ročníku 2012 Každý člověk může do jednoho ročníku soutěže O českou báseň roku přihlásit až čtyři doposud nikde nezveřejněná díla. Jaká přihlásí, to záleží jen a jen na něm. Času k tomu má během roku dost. Je ale nutno počítat s tím nejdůležitějším, dostat se do výběru odborného březnového předkola. V něm odborníci jmenovaní různými společnostmi či úřady veškerou řádně přihlášenou tvorbu oznámkují jako ve škole (od jedničky do pětky) a dle tohoto hodnocení se sestaví sbírka. My Vzdorospolek jsme pouhými prostředníky mezi básníky a odborníky. Naprosto stejné prostřednictví vytváříme mezi básníky a veřejností. Odnorníci se navzájem neznají, pracují naprosto nezávisle a samostatně. Soutěžní tvorbu od nás pochopitelně dostávají beze jmen básníků. Za svůj úkol považujeme vytvořit takové podmínky, aby nemohli být nikterak při hodnocení ovlivněni a aby soutěžící na ně působili jen prostřednictvím své tvorby; na výběru příspěvků do ročenky nemáme žádný podíl. V naprosto stejném duchu je postavena ročenka pro hlasování veřejnosti. Do předkola 9. ročníku 2012 vždy zasáhl jeden odborník pro vyhodnocení 271 přihlášených básní od 159 tvůrců za: - Unii českých spisovatelů - literární servery LiTerra a Písmák - Městský úřad kultury a školství Kutná Hora - Středisko východočeských spisovatelů - Kulturní noviny - celostátní deník Haló noviny Základní kameny soutěže O českou báseň roku (str. 6.) stanoví počet příspěvků ve sborníku na 50 až 100. S ohledem na tento počet a na základě vyhodnocení odborníků jsme na následující stránky zařadili 57 střípků od 37 básníků. Od všech účastníků, jimž přes březnové předkolo neprošla žádná báseň, otiskujeme na str. 69 až 77 v řazení dle ročníků alespoň výňatky, zato se jménem tvůrce a místa jeho bydliště. V plném znění je naleznete na našich vzdorostránkách, kde se také ucházejí o vaši přízeň v souběžné soutěži tzv. druhého sledu s drobně pozměněnými pravidly. Opakujeme z minulých let: Co člověk, to názor. K otištění v plném znění by pravděpodobně nebyly vybrány tytéž básně, kdyby hodnotili jiní odborníci. Jednatel Vzdorospolku Vlastimil Hloupý -vlh- (kdysi Jiří Bruthans) POZNÁMKA: Zopakuji příběh mého nového jména, úředně od září 2011: Jsem Čech, žiji v České zemi, mluvím česky a nestydím se za to. Proto chci české jméno i české příjmení. Rozhodl jsem se po několikaleté úvaze pro překlad. Jiří vychází z řečtiny Georgius, geo v překladu země, země je také vlast, čili Vlastimil. Bruthans je poněmčené latinsko-hebrejské příjmení, první část z latiny brutus v překladu hloupý, později významově přeneseno i na hrubý či zlý ; druhá část příjmení je v podstatě nadbytečný přílepek vyskytující se v germánském prostředí. Jde totiž o poněmčené hebrejské jméno Johannes (počeštěně Honza ) původně jóchanán Bůh je milostivý. Slované však mají jiné zvyklosti, přílepek jsem tedy bez lítosti zcela vypustil. 24
Malíři 9. ročníku České básně 2012 Kresby každého výtvarníka rozpoznáte podle označení počátečními písmeny jejich jmen v šedém kroužku. Je-li více obrázků na jedné stránce, náleží vždy témuž malíři. Jan Živný z Prahy (1946) Říká se o mně, že jsem renesanční umělec se stále mladým pohledem na život. www.theodorik.net Eva Erbsová z Prahy (1977) Mám ráda vyprávění, ráda poslouchám příběhy a představuji si děj; zapojuji se otázkami i odpověďmi; dívám se... eva.erbsova@post.cz Marcela Beranová z Prahy (1984) Sebevyjádření kresbami je pro mne osvobozením od všedních dní a každý obraz mě oprošťuje od pomyslného želízka ke mně pevně přikovanému; jednou vzlétnu jako holubice. www.obrazy-marcela.webnode.cz Barbora Petrziková z Nedabyle (1993) u Českých Budějovic Jako začínající malířka teprve očekávám, co budoucnost přinese. Mám ráda barevný život, zvonivý smích a svou rodinu. www.claudi-ondok.ic.cz Jiří Staněk z Prahy (1951) Pracuji jako technický redaktor, malování a třeba výrobě plakátů se věnuji ve volném čase. Tedy v tom, co mi zbude při vnoučatech. 25 Drahomíra Holmanová (1978) z Hradce Králové Jsem obdivovatelkou veškerého umění a hlavně miluji dlouhé a divoké tahy... tužkou. Petra Slováková ze Skalice (1987) u Frýdku- Místku Jsem romantický snílek ve věčné depresi. Umění je pro mě koníčkem. Lenka Maťátková z Vlčkovic v Podkrkonoší (1996) Život se neskládá jen z kreseb, ale bez nich by byl chudší. Jste také toho názoru?
Postesknutí 01 Poslední dobou zdá se mi, že žijem každý v jiném světě a ani jeden na Zemi Nad Prahou táhnou stíny snů snad v tomhle dlouhém, bílém létě podzimním spánkem neusnu Zima 02 Tma si přivstala a krajině běhá mráz po zádech, že na účet za kremaci léta budou i dny příliš krátké JS 26
Nuselský příběh 03 Na Nuselském mostě stojí dívka A dívá se Do lů Do lů A kolem sviští oči na tachometru Do lů Do lů A dole vzniká sázková kancelář JŽ A jak jste na tom vy? 27
Pohled z okna na Hradčanské náměstí 04 Okno svatý Jan na sloupě věž bez kupole ukazuje čas zlatem zdobený Drahý Sněží vítr prohání vločky svatozáří hvězdičky na slunci září Zhasly Ani hodiny na věži už neukazují do dáli věčné poselství Stojí Choulí se v chladu aprílového rána stejně jako vlajka pod nimi Nemává Obloze chybí červený pruh zaplašilo ho hejno holubů mrazivý vzduch vznešený duch Hradu udivuje EE 28
Pátý den pouti 05 Osychám Procházím českou krajinou je trochu zvlněná zde, kolem Labe Prahu nevidím, ale jsou tam Olšanské hřbitovy Jana Wericha a Jiřího Voskovce doprovází Jaroslav Ježek Tmavomodrý svět Nedaleko jsou Kralupy Seifertovy verše vždycky pohladí slunko už svítí naplno září na cesty, stromy i chalupy a duši určitě dobře naladí LM 29 Osychám K Mělníku a dále k Řípu mířím už suchý jsem, nikoli však Jiří
Stesky velebného kmeta 06 LM I. Až tam nahoře kolem Moudrosti nic nekvete ani se nezelená Její důstojnost bývá šedivá a trpí sama sebou Touží si čas od času zablbnout, a tak slaňuje dolů do údolí Bože, dovol jen tak umazat si fousy od trávy šlápnout si na ně a dát se pak mladou holkou ostříhat Jenže poslední lanovka jede nahoru už za chvíli a ta mladá holka ještě nenašla nůžky II. K prastarému hnízdu přiletěl havran Čekal a šedivěl chvílemi skřehotal v rytmu, jak kvadranty roků lámal čas A náhle promluvil lidským hlasem Pochopil tajemství hnízda Stihl jen dvě slova: Věčnost je Jakýsi fracek ho sestřelil prakem 30
Obrazárna 07 Uzamčen v pampeliškách rád hladívám oblohu Bloudím tak v krajinách a závidím malířům předlohu Ani vy nenechte si ujít tuto výstavu Slunce je v ceně stačí jen mít vzhůru hlavu Otevřeno je denně Novoroční 08 Mohlo by zas začít sněžit Bych v tichu snil si bílý sen Příjemné je občas nežít skryt před všemi, zasněžen 31 EE
Čtení před spaním 09 Až přikryješ se temnou tmou a Měsíc pohne záclonou, pak sen políbí tě na tváře knížka, co vybírá si čtenáře stránky ti vloží do dlaní A než probudí tě svítání a všechny hvězdy pohasnou, pak zjistíš, že listoval jsi mnou JŽ 32
Útěk 10 Ukradni pár hvězd a dálek Běž snít do zákulisí půlnoci a tam nacházej prokleté básníky Snad přijde za tebou černooká krasavice Poezie a nabídne ti náruč, v níž zapomeneš na všechna selhání A to setkání bude mít strhující děj protože Fantazie-divoška začne bláznivě tancovat s derviši JS Zavři oči a čekej, dokud jitro nesfoukne knot a hodina sebevrahů blahosklonně neskončí 33
Odložená 11 Má mě tma! Má máma mě už nemá Ani nekřičím Možná jsem němá Mám snad peřinku ze zinku? Až mě tu najdou jezinky a tamti; kam se jim schovám? Už po mně jdou... už slyším skřípat panty Proč tolik řvou? A kam mě odnesou? MB - - - - - - - Pozor s tím světlem, lidi! Jsem tu nová jsem nahá malá panenka a ještě se stydím! 34
Zdvojená sebekritika, podpořená sebereflexí a lehce šmrncnutá sebedestrukcí 12 Ovíněn úspěchem na malou chvilku jsem žil s pocitem vítěze Ta drzost, se kterou jsem se podíval Múze zpříma do očí Místo zaplivané putyky slov, kde z pípy tekou krátké věty, na chvíli, malou chvilku usedl jsem za čistý ubrus poezie Tolik šťasten těch několik okamžiků, než dohonila mne kulka všednosti DH trpká a......hořká dobře......nám tak 35
Zvrhlost synáčkova vkusu 13 Zvrhlost synáčkova vkusu: Mami, dej mi Oidipusu! Ukolébavka 14 Co den rozpáral, sny zašijí starou přízí dětskou chutí S oříšky v dlaních pospíchám, abych tě jako v Egyptě Josef Marii pohladil při usnutí JŽ 36
Žitoseč 15 Dozrávalo žitné pole vzduch se vlnil souzněním vzplálo zlato ve stodole z klasů, co zůstávají holé Zrna se v prach promění Mlýny točí lopatami voda zurčí v náhonu Klapou kola pod hvězdami prostupuje štěstí námi zpívá písně v kánonu V pecen chleba život hnětu věkem těsto kořením Radost sázím na paletu sypu krásou lučních květů vůni za nic nesměním Láskou kyne, se zlem padá tak to chodí na světě Od pece mi hoří záda do úsměvu mráz se vkrádá v duši touhy dítěte Kůrka tvrdá jako skála, když krájím kus života Špatně jsem chléb porcovala sousta zbyla jenom malá hlad mi v žilách klokotá JS 37
Ubývá 16 A není sníh havrani ztrácí barvu jak saze na polích a podzim už dávno skončil Není se čeho chytit brusle rezavé a staré na mostě někdo uvázal takové, na které se nezapomíná EE A chvějou se mraky plné předpovědí Co z toho bude? Snad na jaro zdědí zem zelenou kapuci Tak málo žebráci chtějí, když noci ubývá 38
Není živého klasika 17 Rozpačitě páčím rozum z hrstky písmen na dlaních Zapadl jsem do mlčení po pás propás karneval ve vlastní hlavě Ani muk, že se v lásce pletu, ani muk, jen muka Kulhám ku lžím a všude pravda Zítřku už věru nevěřím Jen bezbarvý taktik čas tak tik tak tik tak ulupuje z ticha JŽ...... Zapadl jsem do mlčení 39
Řezání uší 18 Za noci zasvítí z oblohy úsměv Šklíby kočky se scházejí tak, jak se jim to líbí Kol štěrbin zřítelnic noc jantarová svítí cesta je tajemná do nových pozic bytí Z tlamiček růžových s ostrými zoubky střípků budíte děti v nás, ťukáte na kolíbku Zvuk písní kočičích nám uši odřezává bezuché čeká nás, nových malířů, sláva Konečky ocásků se k ránu vytrácejí upadlým uším našim se zřítelnice smějí S rozbřeskem vstáváme, protahujeme kosti malíři bez uší, strážcové skutečnosti PS 40
Láska složená z pexesa 19 Chtěl bych tě složit z dílků pexesa pěkně dohromady To by mě bavilo víc, než z písku stavět hrady JS Chtěl bych tě složit z kvítků kopretin a pak otrhat Má mě ráda, nemá mě ráda... Nemá tak utrhnu další kvítek Má mě ráda Chtěl bych tě otrhat až do posledního kvítku jak Pán Bůh, když tě tvořil A pak tě nechat vyhnat z ráje do ráje mého náručí Má mě ráda, nemá mě ráda... Nemá tak si tě složím z dílků pexesa 41
Svedu tě 20 Pohledem svedu tě Zřítíš se střemhlav sevřu ti perutě jak lačná šelma v objetí stehny zametu pachutě s jistotou běhny Náznakem svedu tě JS Omyly 21 Potkala jsem uprostřed zasněženého lesa bernardýna bez obojku ve fraku Pod vlivem zpráv o přemnožených medvědech v Tatrách jsem utekla na strom a bernardýn se musel, chudák, opít sám 42
Jak se chodí k šípku 22 Tak či tak se někdy povede podzim Tak či tak se někdy nepovede podzim Tak či tak se v něm čas zimomřivě rozkmitá Tak či tak vás jednou pošlou k šípku k takovému, či dokonce k takovému! Tak či tak to s vámi zamává Pak je třeba hledat takovou krajinu nebo takovou, nebo takovou, kde objevíte lenošícího anděla a nebudete se bát jeho proměn, při nichž krajinu zametá divousí inferno A sudice z nudy začnou vařit blín, v nichž pavoučí ďáblík rozkmitává plášť, až z rampouchů vyšlehnou ledové plameny Pak prosmykněte se bosky zamrzlou kalužinou a odežeňte bludičky a sovy Vydejte se k tomu šípku a začněte tak či tak kvést BP 43
Mimozemí 23 Na planetu bez internetu stvořitel vetkl mladou růži A hle, hnedka je nač se dívat! Růži ucítil serafín a spadl z výšin letky zlámal a začal si s tou růží pletky Do roka anděl houpal poupě učil je snít a růži zpívat PS 44
Zapadlé léto 24 Nad obzorem zavíří křídla plameňáků Vítr nese ulicí stíny vlčích máků Vůně modrých borovic stéká po střechách Na zahradě kostela tančí zlatý prach Od východu oblohou inkoust prosakuje Léto stárne, plešatí, tma ho okusuje O slovních druzích 25 Holka Nahá Jež Několikrát Se koupala Zde Vedle Však Což Ach! DH 45
Ironie očekávání 26 V podmořské lastuře cosi se skrývá Mince pro šumaře snad voda živá Rozechvěn nadějí položím ji na stůl Uvnitř však účtenka za sbírání lastur V podmořských lasturách cosi se skrývá Poctivost mrtvá je chamtivost živá Pod hvězdami 27 Sedíme spolu pod hvězdami ty šeptáš mi směšné srdcolamy a srdce jak kámen na prach se láme drcené těmi pohádkami EE 46
Jaro 28 Jaro, první a poslední roční období, svléklo mě zmáčelo z keřů servalo loňské trnky oddělilo dva růžové hrnky od zbytku samozřejmého nádobí Pod oknem v kuchyni omítku olizoval březen jako malé dítě v ženách probouzí chuť napsat do zbytků sněhu jméno jako muži a v mužích Lolitku PS Duben tě zastihne náhle v koupelně možná když právě smýváš mydliny Je divoký, zrádný, od hlíny, ale usmívá se tak kouzelně Květen je plavý a prostovlasý, sám a rád zamotáš se do jeho loken, on zavře tě do domu bez hudby a oken a na loknách z rozkvetlých třešní tě s láskou zardousí Jaro fouknutím zbaví svět podoby bahnem tě zmáčí po pás začne a dokončí epos o nás jaro, první a poslední roční období 47
Lístek - téměř jídelní 29 Mají hned za rohem dušený sloh se salátem a zálivkou A jako přílohu... dva smažené verše Grilovaná slova jsou těžko stravitelná čpí zkyslým pivem A prošlou... dobou trpělivosti Propálený ubrus flekatý od písmen popadaných z okrajů mastných talířů A otřískaný popelník je... plný zamáčknutých rýmů Bezzubá servírka stojí s dnešní nabídkou svázaných básníků A hladový poutník... tiše smíchy pláče DH 48
Tak už je to tady 30 Už se dojímám nad pohádkou, už začínám vzpomínat na krajinu dětství Už mě rozpláče omezená scéna ve filmu a cizí drama v televizi BP Už začínám říkat: Když jsem byla mladá a mladí se na mě dívají s podezřením A ještě nedávno jsem si myslela, že to nikdy nepřijde Už je to prostě tady Koncem léta 31 V samotném závěru mě ještě slunce nachytalo na švestkách a zatímco podmračeně ohrnuje nos nad hrozbou reparátu z pálení, užuž se čerstvý nátěr mrazu přízemně drží zuby nehty, dokavad i zbylé teplo nevyletí z kůže 49
Vrbenské rybníky 32 Vrbenské rybníky pohladil podzim byl umazaný od barev tak mají šmouhy na tváři A kdesi v dáli se mihotají křídla Kam táhnou divé kačeny? Vždyť je tu krásně! Ticho a klekání už zamykají bránu vítr dech teď tají v listoví A žloutek slunce na hladině se zrcadlí do půli pasu vysvlečen PS 50
Svíčky 33 Vroucí dech zhasl svíčky a přišla tma, ale ruce dál vnášejí světlo do dvou rozpálených těl to svět kolem nich už kamsi odletěl a oni jsou šťastní jsou spolu jsou dva Dělení 34 Slunce si odjelo na dovolenou Milá má jen jednu nohu oholenou to pro pořádek na půlce planety radostí stáhneme rolety pro tu druhou platí meta ráj jen pro nás a otroctví pro zbytek světa 51 EE
Karpatští koně 35 Přes hřebeny Fagaraše přes zelené Karpaty běží koně, duše naše Běžíme též já a ty Každý, kdo se v horách ztratí, kdo nešťastně zahyne, jako kůň se na zem vrátí a čeká, až žal pomine Do nebe pak hledá cesty, mezi hvězdy vstoupí-li a ochraňuje od neštěstí ty, co v mlze zbloudili I my jsme se koňmi stali, už je tomu drahně let a nikdy jsme nepřestali hledat z mlhy cestu zpět Až stým rokem poběžíme přes větrný Fagaraš, v oblaka se proměníme naplní se osud náš JŽ 52
Motýlení 36 Dozněl šepot klavíru umdlely již prsty slepce Ztichlým městem stoupá lehce zástup nočních motýlů Jako když se Ticho zlomí v oči klesl hvězdný prach Usadí se v temnotách nejhlubšího podvědomí Dávná přání pominou Prázdné dlaně slepce studí Avšak cosi bije v hrudi melodií nevinnou JS 53
Idyla 37 Na kraji lesa v maliní za noci tančí víly v šatičkách jako z pápěří Proč asi bílé blůzky rozvěsily po větvích stromů, po keřích? To aby ráno děti uvěřily, že je to mlha Lolita 38 Palčivá touha létá po tenkém ledě Je plnoletá?! Jak to mám vědět?! DH Kdy končí časy sladkostí Lolit? Kdy klukům asi? Když začnou se holit? 54
Sen o jaru 39 Slyším trylek? V hlavě ho mám zatím mráz mi ústa křiví Jsem jen snílek poodplouvám do krajů, kde kvetou jívy Vidím květy jarem voní procházím barev zahradou Vše posvětím lampióny, než vločky vizi vykradou Náruč cítím, co sny hřeje tiší stesk a krášlí boly V pevné síti dobroděje nesu krásu do údolí Barvy šálů temnem vlají prosvítí cesty poutníka PS Na portálu štěstí hájí zima už k jaru utíká 55