HOLKA Z ROZTOKY. Vzpomínky Heleny Maršíkové, rozené Chanele Drumerové TRIÁDA

HOLKA Z ROZTOKY Vzpomínky Heleny Maršíkové, rozené Chanele Drumerové TRIÁDA

HOLKA Z ROZTOKY

HOLKA Z ROZTOKY Vzpomínky Heleny Maršíkové, rozené Chanele Drumerové TRIÁDA 2006

Kniha vychází s laskavou podporou Nadace Židovské obce v Praze Helena Maršíková, 2006 ISBN tištěné knihy 80-86138-79-8 ISBN (PDF) 978-80-7474-147-0 ISBN (epub) 978-80-7474-148-7 ISBN (mobi) 978-80-7474-149-4

Holka z Roztoky Narodila jsem se 10. května 1926 v Roztoce, okres Iršava Podkarpatská Rus. Otec Mojžíš Drumer, narozen 24. května 1896, vyučený truhlář, zemřel v dubnu 1944 v Osvětčímě v plynové komoře. Maminka Blanka, rozená Eizenbergerová, narozená 1900, blíže neznám. Oba rodiče uměli jidiš, maďarsky a rusínsky, uměli číst a psát. Já jsem se narodila jako čtvrtá holka ve velmi chudé rodině, jako nechtěné dítě. Po narození se na mě tatínek prvně podíval asi po měsíci, ale potom mě měl nejradši ze všech dětí až do smrti. Tatínek moc pracoval, jako truhlář jen s ručním nářadím, v naší vesnici nebyla elektřina. Měli jsme pěknou i dosti velikou zahradu, dvůr, asi pět ovocných stromů. Chalupa byla stará a moc špatná, zatýkalo do ní a zdi padaly, tatínek pořád spravoval. Byly v ní dvě místnosti, jedna větší, kde tatínek pracoval, i jsme v ní bydleli, že jsme vytápěli v zimě jen jednu místnost. Druhý pokoj byl menší a otevřená kuchyň, která se užívala jen v létě. Hliněné podlahy, ale měli jsme čisto, každý rok na pesach se všechno bílilo, měli jsme i záclonky na oknech a všechno bylo čisté. Měli jsme slepice, od nich vajíčka a sloužily jako výměna v obchodě za zápalky, sůl a jiné drobnosti. Jednou jsem šla do obchodu s vajíčkem pro zápalky a cestou se mně rozbilo, tak jsem tolik plakala, že ty zápalky jsem dostala na dluh a paní z obchodu to s maminkou vyřešila. Měli jsme husy, pro které jsme chodili na trávu, byla to velmi těžká práce tu trávu v příkopech natrhat a potom nést

domů, svázanou na hlavě nebo na zádech, byla jsem ještě malá a lidi, co mě potkali, říkali, že mě není vidět pod tou tíhou. Když jsem ještě byla malá, tak jsme taky měli krávu, byla už moc stará, tak pošla, další jsme už neměli, nebyly peníze. Husy jsme většinou vykrmili a nesli do Iršavy na prodej. Kukuřici jsme namáčeli, do ní kápnout trochu oleje, aby dobře sklouzávala do krku, trochu soli, aby měla husa veliká játra. Nebylo mně ani deset let, když jsem už sama krmila, sednout na zem, nohama husu přidržet a pomalu jí vkládat připravenou kukuřici, mám tu práci ještě dnes před očima, ještě bych to uměla. V Iršavě jsme s husou chodili po domech a smlouvali cenu. Když už cena byla domluvená, kdo dal nejvíce, tak jsme husu nechali zabít a někde v dřevníku jsme ji čistě oškubali ve veliké zimě. Když byl prodej hotov, byli jsme šťastní, že máme trochu peněz. Měli jsme veliký hlad a zimu, museli jsme to vydržet a šlapat domů čtyři kilometry. Když vzpomínám na husy, tak bych to dokončila. Husy jsem chodila pást sama už asi od čtyř let. Různě jsem snila, třeba jak bych byla šťastná, kdybych byla kluk, jak by mě měli všichni rádi. Vzpomínám, že jsem si v kalužích namáčela ruce, aby mně na větru popraskaly, že je ukážu mamince, tak mě určitě pohladí. Dále jsem snila, že bych jednou žila v Praze (to se mně splnilo). Také jsem toužila mít náušnice, že bych byla hezká. Řekla jsem to babičce o těch náušnicích a ona mně odpověděla, že jednou přijde Mesiáš a každému, kdo je hodný, splní přání, že já se toho určitě dožiji a budu šťastná. Mesiáš nepřišel a já jsem si náušnice nikdy nekoupila a nikdy

jsem náušnice neměla. Moje sestra Lenka je jen o dva roky starší než já, byla snad hezčí, byla trochu světlejší než my ostatní, je hodně chytrá. Ve čtyřech letech dostala astma, byla hodně ošizená, nemohla běhat, vždycky se rozkašlala. Maminka asi proto, že byla nemocná, ji měla radši, ve všem jí nadržovala, já jsem tím moc trpěla. Měla jsem černé vlasy a oči, v létě moc opálená, hubená, vysušená, tak jsem pořád slyšela, že nejsem hezká. Když mně bylo osm let, narodila se další holčička, pojmenovali ji Fanynka. Měla světlé vlásky, dokonce modré oči, byla moc hezká. Maminka se po porodu již nikdy neuzdravila, měla TBC, pořád kašlala. Druhá sestra Jenny se o malou pořád starala, v noci k ní vstávala. Myslím, že jí také vařili mák, aby lépe spala. Narodila se v říjnu 1934 a 14. června 1935 zemřela. Ženy z vesnice říkaly, že si ji Pán Bůh vzal k sobě, že aspoň bude o jednoho sirotka méně. Maminka ještě žila, ale byla úplně vyhublá, už se neudržela na nohou. Když bylo po pohřbu Fanynky, seděly jsme kolem maminky a sestra Jenny, která měla holčičku moc ráda, plakala pro ni a řekla, že když už jedna z nás měla umřít, tak proč to nebyla Helena, maminka sice říkala, že je to tak lepší, protože Helena je už větší. Pro mě to bylo moc těžké, tak jsem snila, že kdybych umřela, jestli by pro mě někdo plakal. Nejtěžší doba mého dětství. Po smrti holčičky maminčin zdravotní stav se každým dnem zhoršoval, už nevstávala, stále ležela. Přestala nás utěšovat, dávala rady do života. Věděla, že odchází, že už jí zbývá několik dní. Loučila se s námi dětmi. Mimo jiné říkala, že se musíme všichni starat o Lenku, pro-

tože je nemocná, že se musíme starat o sebe navzájem, celé dny jsme plakaly. Dne 24. července 1935, byla to středa, maminka zemřela. Bylo mně devět let, nerozuměla jsem hloubce toho neštěstí, utíkala jsem z domova, chodila jsem sama po vesnici i po polích. Ve vesnici mě lidi litovali a říkali mně, že jsem sirotek. Ze samotného pohřbu si málo pamatuji, vím, že bylo horko a ještě navečer maminku odvezli do Bílke, kde byl židovský hřbitov. Také si pamatuji, že jsem měla veliký hlad. Bylo u nás moc smutno, nikdo nemluvil, jen při každé příležitosti jsme plakali. Například když pršelo, že na maminku prší, že je jí zima. Když babička v pátek večer zapálila svíčky (počet svíček byl podle členů rodiny), o jednu méně, už ne pro maminku. Nejstarší sestra Markéta, bylo jí čtrnáct let, neměla žádné dětství, starala se o maminku a potom s babičkou se měla starat o nás. Velmi slabá, malá a hubená. Byla moc chytrá, přemýšlela, jak žít dál, jak se postarat nejen o sebe, ale i o sestry. Druhá sestra Jenny byla hodně pracovitá, veselejší povahy, chodila brzy ráno do sadu pro jablka, brávala mě s sebou, musela jsem ji poslouchat, tak si se mnou i hrála. Pamatuji si, že jsem vždycky byla v nevýhodě jako nejmladší. Když byl školní výlet, já jsem nesměla jít, byla jsem malá, neměla jsem boty a nebyly peníze. Bylo mně velmi líto, když děti z vesnice šly se školou na pohádku Tři vlasy děda Vševěda, já jsem také nesměla jít. Hodně jsem trpěla bez lásky, jakékoliv péče. Babička byla přísná, už jsem musela hodně pracovat také na zahrádce, žili jsme tatínek, babička a čtyři holky. Chodily jsme do české školy, byla to jedno třídka

a chodily tam jen židovské děti. Učil nás pan učitel Josef Hájek, byl ze Všetat blízko Prahy. Byl moc hodný, všímal si nás, jak žijeme i mimo školu. Jednou o přestávce jsme skákaly přes švihadlo a on se zastavil u mě a ří kal, že asi nemáme co jíst, že jsem moc hubená a že určitě nemám žádnou sílu. Strašně jsem se styděla za naši chudobu. V tomto složení jsme žili dva roky. Nejstarší sestra Markéta za pomoci různých příbuzných se připravovala k odjezdu do Belgie. Bylo známo, že je to bohatý stát a že se tam najde práce. Na cestu dostala peníze od příbuzných z Ameriky. Z Roztoky jely ještě další dvě holky, ale byly starší a silnější než naše Markéta. Musím ještě přidat jednu vzpomínku, že já jsem nesměla jít do Bílke ji vyprovázet k vlaku, i když šla celá rodina. Tatínek jí dal na cestu pěkné hruš ky. Protože měla kufr špatný, svázaný provazem, tak si je celou cestu do Antverp nevyndala a celou cestu nic nejedla. Mar kéta byla opravdu moc hod ná sestra, celý život litovala, že mě malou nechala v Roztoce. Našla si hned práci (bylo to v roce 1937) a poslala domů peníze pro sestru Jenny na cestu do Belgie. Tatínek jí vyřizoval cestovní pas, ale protože jí Jediná zachovaná fotografie z Roztoky Helenina sestra Lenka a jejich sestřenice. Vpravo Sára Chaimovitzová, sestra Šlojme Chaimovitze, 1937.

Triáda Nakladatelství Triáda www.i-triada.net Děkujeme Vám za zakoupení této elektronické knihy. Tuto knihu v tištěné podobě můžete v případě, že je dostupná, získat, stejně jako další tituly nakladatelství Triáda prostřednictvím e-shopu na www.i-triada.net se slevou 20 % z běžné prodejní ceny (zde naleznete též bližší informace o podmínkách prodeje). Nakladatelství Triáda vzniklo v roce 1994. Vydává současnou a starší českou i překladovou beletrii, filozofickou a historickou literaturu, literárněvědné a uměnovědné texty. Zaměřuje se na kvalitní a edičně náročné tituly, a to jak beletristické, tak odborné. Značný důraz je kladen na redakční přípravu a grafickou úpravu. Knihy Triády obdržely v minulých letech řadu ocenění a nominací v literárních soutěžích a anketách. Podrobněji k historii a zaměření nakladatelství Triáda viz heslo ve Slovníku české literatury po roce 1945. Další informace o nakladatelství, novinkách, nabízených titulech, distribuci apod. naleznete na www.i-triada.net. Knihy nakladatelství Triáda vycházejí ve dvou edicích, Delfín a Paprsek. Zde je úplný seznam vydaných a připravovaných titulů (aktuální k 1. 1. 2015):

Edice Delfín 1994 2014 1. Jan Kameník Prózy 2. Jaromír Zelenka Přepadání 3. Václav Vokolek Pátým pádem 4. Ivan Diviš Kateřina Rynglová 5. Martin Komárek Mefitis 6. Jan Moštěk Tenkrát v Paříži... 7. Jan Kameník Překlady 8. Pavel Rejchrt Pozdní syn království 9. Elena Lacková Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou 10. Primo Levi V nejisté hodině 11. Vladimír Neuwirth Apokalyptický deník 12. Jaromír Zelenka Objetiny 13. Dragan Velikić Astrachán 14. Vasilij Rozanov Spadané listy 15. Wassily Kandinsky O duchovnosti v umění 16. Jiří Tomášek Banalita 17. Samuel Beckett Poèmes / Básně 18. Ivan Slavík Hory roků 19. Paul Klee Pedagogický náčrtník 20. Adolf Hermann Mých prvních pět životů 21. Triadické výnosy irské / Trecheng breth Féni 22. Václav Vokolek Cesta do pekel 23. Wassily Kandinsky Bod linie plocha 24. Vladimir Nabokov Ut pictura poesis 25. Václav Rozehnal Z letošního konce světa 26. Vladimír Neuwirth Vcházení do Evropy 27. Ivan Matoušek Poezie 28. Václav Vokolek Krajiny vzpomínek 29. Josef Frič Na ulici 30. Milena Hübschmannová a kol. Po židoch cigáni. Svědectví Romů ze Slovenska 1939 1945 I 31. Vladimír Binar Playback 32. Václav Marek Noidova smrt. Pověsti a pohádky z Laponska

33. Karel Jaromír Erben Kytice / Kresby Jiří Štourač 34. Jaromír Zemina Onufrius 35. Wilhelm Worringer Abstrakce a vcítění 36. Ivan Matoušek Spas 37. Piet Mondrian Lidem budoucnosti 38. László Moholy-Nagy Od materiálu k architektuře 39. Jaromír Zelenka Kostelík 40. Bedřich Fučík Kritické příležitosti II 41. Otec Jeroným Dopisy bratru Patrikovi 42. Gertruda Goepfertová Rodokmen 43. Vladimír Binar Emigrantský snář 44. Margita Reiznerová Suno / Sen 45. Hans-Georg Gadamer Aktualita krásného. Umění jako hra, symbol a slavnost 46. Skutky opata Sugera 47. Zdeněk Vašíček Podmínky volby 48. Alexandr Meň Rozbít led. Křesťan ve společnosti 49. Bedřich Fučík Rodná krajina básníkova 50. Putování za Svatým Grálem 51. Petr Rezek K teorii plastičnosti 52. Vilém Flusser Jazyk a skutečnost 53. Milena Hübschmannová a kol. Po židoch cigáni. Svědectví Romů ze Slovenska 1939 1945 II 54. Anne Franková Deník 55. Jiří Němec Profily 56. Jan Tesař Zamlčená diagnóza 57. Otec Jeroným, mnich. Částečný portrét 58. Adolf Hildebrand Problém formy ve výtvarném umění 59. Erika Olahová Nechci se vrátit mezi mrtvé 60. Zbyněk Hejda Cesta k Cerekvi 61. Jan Sokol Moje plány. Paměti architekta 62. Lev Lunc Města pravdy 63. Gerry T. M. Altmann Výstup na babylonskou věž 64. Miloslav Žilina Texty o literatuře

65. Gertruda Goepfertová Půlnoční deník 66. Bohumil Nuska Podzimy a jara 67. Jan Tesař Traktát o záchraně národa 68. Jan Franz Eseje, kritiky, korespondence 69. Pavel Kolmačka Stopy za obzor 70. Helena Maršíková Holka z Roztoky 71. Léon Bloy Stránky z díla 72. Bedřich Fučík Paralipomena. Bibliografie BF 73. Jacques Maritain Člověk a stát 74. Eliška Vlasáková Jedním okem 75. Čan Básně. Svazek první 76. Marcel Jouhandeau Jak dosáhnout počestnosti. Sedm povídek 77. Pavel Preiss Pod Minerviným štítem. Kapitoly o rakouském umění ve století osvícenství a jeho vztahu ke Království českému 78. Josef Čapek Publicistika 1 (sloupky, entrefilety, fejetony, črty aj.) 79. Jacques Maritain Sedm lekcí o jsoucnu 80. Andrej Stankovič Josef Florian a Stará Říše 81. Andrej Stankovič Co dělat, když Kolja vítězí 82. Erika Olahová Matné zrcadlo 83. Petr Holman Březiniana II. Dokumenty, ohlasy, paralely, přesahy 1966 2006 84. Zdeněk Vašíček / Françoise Mayer Minulost a současnost, paměť a dějiny 85. Roland Barthes Rozkoš z textu 86. Čan Básně. Svazek druhý 87. Otec Samuel Na ohnivém voze 88. Ingeborg Bachmannová Místo pro náhody I / Eseje, prózy, rozhovory 89. Vladimír Binar Hlava žáru 90. Romano Guardini O podstatě uměleckého díla 91. Jako když dvoranou proletí pták. Antologie nejstarší anglické poezie a prózy (700 1100) 92. Josef Čapek Knihy o umění (Nejskromnější umění, Málo o mnohém, Umění přírodních národů)

93. Jiří Tomášek Málo slov 94. Vladimír Binar Čin a slovo. Kniha o Jakubu Demlovi 95. Čan Básně. Svazek třetí 96. Ivan Matoušek Adepti 97. Ingeborg Bachmannová Místo pro náhody II / Eseje o literatuře, hudbě, filosofii 98. Jean Guitton Otevřené dopisy 99. Otec Jeroným Možnosti a melodie 100. Přemysl Havlík Autoři Triády. Fotografické portréty 101. Pavel Kolmačka Moře 102. Anna Blažíčková Psí víno 103. Před potopou. Vybrané kapitoly z americké literární kritiky 1930 1970 104. Miroslav Koloc Ustavičné senzace poutníka Karla Hynka Máchy 105. Josef Čapek Beletrie 2 (Kulhavý poutník, Psáno do mraků, Básně z koncentračního tábora) 106. Jaromír Zelenka Básně. Souborné vydání 107. Karel Hynek Mácha Máj / Monotypy Oldřich Hamera 108. Czesław Miłosz Poslední básně 109. Heda Kaufmannová Listy z rodinné kroniky 110. Šimon Wels U Bernatů 111. Martin Wels / Jaroslav Vrchlický Jarní romance 112. Raïssa Maritainová Velká přátelství 113. Jacques Maritain Odpovědnost umělce 114. Gejza Demeter Ráj na zemi. Romské pohádky 115. Vladimír Binar Číňanova pěna 116. Josef Čapek Beletrie 1 (Živý plamen, Tři prózy, Podzim 1914, Lelio, Lakomec, Moc pověry, Gassirova loutna, Pro delfína, Země mnoha jmen, Stín kapradiny) 117. Václav Petrbok Stýkání, nebo potýkání? Z dějin česko-německo- -rakouských literárních vztahů od Bílé hory do napoleonských válek 118. Ivan Blatný Pomocná škola Bixley. 1979 1987 2011 119. Josef Serinek / Jan Tesař Česká cikánská rapsodie. I. svazek: Vzpomínky Josefa Serinka / Dokumenty 120. Josef Serinek / Jan Tesař Česká cikánská rapsodie. II. svazek: Jan Tesař: Komentáře / Doslov

121. Eliška Vlasáková Byla jsem s našima na procházce 122. Zdeněk Vašíček Jak se dělají filosofie 123. Joseph Lortz Reformace v Německu 124. Joseph Lortz Reformace v Německu 125. Jan Kameník Cesta za Henochem 126. Josef Čapek Povídání o pejskovi a kočičce 127. Anna Blažíčková Teď něco ze života 128. Zbyněk Hejda Básně 129. Zbyněk Hejda Prózy a překlady 130. Zbyněk Hejda Kritiky a glosy 131. Friedhelm Mennekes Nadšení a pochybnost. I / Nové umění ve starých kostelech 132. Josef Čapek Publicistika 2 (výtvarné eseje a kritiky 1905 1920) 133. Dom Samuel Celým srdcem. Úvahy o budoucnosti křesťanství v našem světě 134. Karel Čapek Devatero pohádek 135. Andrej Giňa Paťiv. Ještě víme, co je úcta. Vyprávění, úvahy, pohádky 136. Jonáš Hájek Básně 3 137. Josef Čapek Beletrie pro děti 138. António José Branquinho da Fonseca Baron a jiné prózy 139. Pavel Kolmačka Wittgenstein bije žáka 140. Otec Jeroným Dobré vlivy 141. Josef Čapek Povídejme si, děti 142. Ivan Matoušek Autor Quijota 143. Pavel Kuneš Pár kroků do křesťanství bez černých i růžových brýlí 144. Jan Kameník Básně 145. Jacques Maritain O filosofii dějin 146. Anna Blažíčková Čekání v zástupu 147. Vladimír Binar Rty na sněhu 148. Marcin Kurek Oleandr 149. Matthias Heyl Anne Franková 150. Romano Guardini Ctnosti* 151. Eric Heuvel Rodinné tajemství*

Edice Paprsek 1998 2014 1. Ernst Robert Curtius Evropská literatura a latinský středověk 2. Petr Fidelius Řeč komunistické moci 3. Tzvetan Todorov Poetika prózy 4. Meyer Howard Abrams Zrcadlo a lampa. Romantická teorie a tradice estetického myšlení 5. Václav Černý André Gide 6. Jürgen Serke Böhmische Dörfer. Putování opuštěnou literární krajinou 7. Gustav René Hocke Svět jako labyrint / Manýrismus v literatuře 8. Claudio Magris Habsburský mýtus v moderní rakouské literatuře 9. Terry Eagleton Úvod do literární teorie 10. Claudio Guillén Mezi jednotou a růzností. Úvod do srovnávací literární vědy 11. George Lakoff Ženy, oheň a nebezpečné věci. Co kategorie vypovídají o naší mysli 12. Přemysl Blažíček Kritika a interpretace 13. Jiří Pistorius Doba a slovesnost 14. Jan Lopatka Předpoklady tvorby 15. Emil Staiger Poetika, interpretace, styl 16. Kritický sborník 1981 1989. Výbor ze samizdatových ročníků 17. Leo Spitzer Stylistické studie z románských literatur 18. Hans-Georg Gadamer Pravda a metoda I. Nárys filosofické hermeneutiky 19. Hans-Georg Gadamer Pravda a metoda II. Dodatky. Rejstříky 20. George Steiner Po Bábelu. Otázky jazyka a překladu 21. Boris Ejchenbaum Gogolův Plášť a jiné studie 22. Přemysl Blažíček Knihy o poezii. Holan / Toman 23. Přemysl Blažíček Knihy o próze. Holeček / Hašek / Škvorecký 24. Kurt Krolop Studie k německé literatuře * Knihy ve francouzštině Pere Jérome Lettres a frere Patrick Pere Jérome. Moine vrai portrait incomplet