ZPRAVODAJ Římskokatolické farnosti Rokytnice v Orlických horách II. ročník 26. únor 2017 číslo 8 Slovo úvodem Milí čtenáři, příští týden ve středu začíná postní doba, čtyřicet dní trvající období, v němž se my křesťané připravujeme na Velikonoce. Je to doba, která nás vybízí k vnitřní proměně. Doba, ve které je každému z nás dán prostor k obnově vztahu se sebou samým, s lidmi v našem okolí, ale především k obnově vztahu s Bohem. Co vše nám v této obnově vztahů může pomoci, si můžete přečíst v krátké úvaze P.Aleše Opatrného s názvem V čem pro nás může být smysl postní doby?, kterou jsme otiskli na následujících stránkách Zpravodaje. V rubrice Ze života farnosti Vám přinášíme zprávu ze zasedání ekonomické rady naší farnosti, která se konala počátkem tohoto týdne a při níž byl schválen rozpočet farnosti na rok 2017. Současně zde naleznete i jedno radostné oznámení o narození dítěte do naší farnosti. Obsah dalších rubrik je takový, jak jej znáte z minulých čísel. Jak již bylo řečeno, postní doba je prostorem k obnově vztahů. Tato obnova přichází skrze odpuštění, kterého však dosáhneme jen tehdy, budeme-li schopni vidět svůj hřích. Nechme proto Ježíše vstoupit do svého nitra, protože pouze ve světle Jeho lásky jsme schopni vidět svou nedokonalost a dojít tak skutečného odpuštění. Ať Vám Bůh žehná! Jindřich Zemánek 1
TÉMA V čem pro nás může být smysl postní doby? Čím můžeme naplnit příštích čtyřicet dní? V čem pro nás může být smysl postní doby? Život křesťana obsahuje tři základní vztahy: - vůči Bohu - vůči bližnímu - k sobě samému. A tyto vztahy (stále) potřebují ozdravění. To ale nezačne zřejmě tím, že si zarputile (pouze) něco odřeknu a budu stále myslet na to, jak mi to chybí. Začátek ozdravování, obnovy, může být v tom, že se pokusím v postě svůj život zjednodušit (,oprostit od mnohých přítěží ). Budu jej oprošťovat 2 od toho, co je přebytečné a zbytečné, i když to jinak považuji (nebo se to považuje) za normální. Měl bych se tak stát volnějším. Ale to ovšem nestačí. Mluvili jsme o třech základních vztazích, které je třeba ozdravovat. A kvůli tomu je třeba nejprve vzít Boha, bližního i sebe vážně. Vypadnout z mnoha schémat (Opustit mnohá zaběhaná schémata) a automatismů života a lépe pochopit, kdo je Bůh, kdo je bližní, kdo jsem já - a jaké jsou (před Bohem a podle Boha) oprávněné požadavky každého z těchto tří jmenovaných. To vlastně znamená znovu odkrývat řád Boží, v němž má Bůh, bližní i já sám své místo. Hřích totiž tento řád zatemňuje a převrací a já se tedy mám pokoušet skrze Krista znovu "správně vidět". To "správně" se zřejmě také bude krýt se základním Božím postojem vůči člověku a současně s největší lidskou schopností - s láskou. S láskou vůči člověku i Bohu. Můžeme tedy říci, že půst má být dobou oprošťování se od zbyteč-
TÉMA ného, dále dobou pravdy a dobou lásky. Rozhodně ne dobou agrese - ani vůči bližnímu, kterého bychom trestali místo sebe, ani vůči sobě samotnému. Agrese roste z pocitu nesnesitelnosti, a to buď nesnesitelnosti bližního pro nás, nebo z nesnesitelnosti sebe sama. Ale Bůh nás snáší - nás osobně i každého z bližních, a tak je jisté, že i my se máme pokusit o podobné Modlitba, půst a almužna jsou prastaré křesťanské postní praktiky. Mohou být i pro nás vhodnými nástroji - ale ne cíli! Modlitba jako cesta k bytí s Otcem a k přeorganizování našeho života podle Boha. Tedy modlitba, která nás s Otcem spojuje a která skýtá možnost vše důležité v našem životě s ním probrat, přezkoumat před jeho tváří. A v neposlední řadě modlitba jako projev lásky k bližnímu, tedy modlitba za vlastní i cizí, za známé i neznámé lidi, kterým tato služba může prospět. Půst zdaleka není jen odepřením si jídla. Půst jako zřeknutí se čehokoliv, co je v mém životě postradatelné, zbytečné nebo překážející. A půst jako zřeknutí se toho, co je pro mne postradatelné a co může obohatit potřebného bližního. A to jsme u třetího bodu - u almužny. Je to slovo dnes cizí. Ale i dnes je nerovnost mezi lidmi. Je to jak nerovnost ekonomická (nemocní, důchodci, lidé s nižším vzděláním, rodiny s dětmi), tak nerovnost co do pocitu štěstí, užitečnosti, lidských kontaktů. Dávat sebe, svůj čas, zájem, trpělivost těm, kteří to potřebují, počínaje od vlastních dětí, manželů, rodičů, až po lidi osamělé, nešťastné, trpící, únavné, to je také almužna. Postní doba není dobou chmurného odříkání, ani dobou neustálého přemítání nad utrpením Páně, i když to mnohdy křížové cesty a postní písně navozují. Přečteme -li si v misálu liturgické texty postních nedělí, uvidíme, že jde spíš o dobu prohloubení, obnovy, přibližování se k Otci skrze Krista, který k nám v Písmu mluví. Je to doba vytrvalé, ale radostné práce, která by měla vyústit v našem smíření s Bohem a v obnově křestního slibu v liturgii Velké noci. (z knihy P.Aleše Opatrného Stůl slova, převzato z Pastorace.cz) 3
ZE ŽIVOTA FARNOSTI Ze zasedání ekonomické rady farnosti Jak už jsme psali v minulém čísle Zpravodaje, dne 21.2.2017 se na faře v Rokytnici v Orlických horách sešla ekonomická rada naší farnosti (dále jen ERF), aby schválila rozpočet farnosti na rok 2017. Jednání se zúčastnili všichni členové rady, tedy P. Wieslaw Kalemba, Petr Hudousek, Jaroslav Kuchta, Helena Slezáková a Jindřich Zemánek. Na následujících řádcích Vás ve stručnosti seznámíme se závěry rady: 1) Helena Slezáková přítomné členy ERF nejprve seznámila s výsledky hospodaření farnosti v roce 2016. Celkové náklady související s provozem naší farnosti za rok 2016 činily 1.592.173,- Kč, celkové výnosy pak 1.541.579,- Kč. Hospodářský výsledek naší farnosti za rok 2016 tedy činí -50.593,- Kč. Pro upřesnění uvádíme, že záporná hodnota neznamená, že by se zůstatek bankovního účtu naší farnosti nacházel v mínusu. Protože naše farnost v minulých letech hospodařila s přebytkem, výdaje mohly být celkem pohodlně pokryty z tohoto přebytku. 4 Pro Vaši představu uvádíme ty nejdůležitější položky, které tvořily výnosy a náklady naší farnosti za rok 2016 (částky jsme zaokrouhlili na celé stovky): výnosy kostelní sbírky: 97.300,- Kč, dary od fyzických osob a výtěžky z pokladniček: 437.400,- Kč, dotace od obcí: 100.000,- Kč, dotace z kraje: 180.000,- Kč, dotace od ministerstev a státu: 700.000,- Kč, výnosy z hospodářské činnosti (nájemné z restituovaných pozemků): 26.500,- Kč; náklady bohoslužebné výdaje: 4.200,- Kč, kancelářské potřeby: 4.100,- Kč, opravy a udržování majetku vč. restaurátorských prací: 1.427.400,- Kč, energie: 56.200,- Kč, telefon, internet: 6.100,- Kč,
ZE ŽIVOTA FARNOSTI ostatní služby vč. poštovného: 19.700,- Kč, odvody do fondu solidarity + příspěvek na účetnictví: 18.800,- Kč, daň z příjmu, daň z nemovitosti + poplatky (kolky apod.): 14.500,- Kč, ostatní režijní náklady (včetně bankovních poplatků): 20.000,- Kč, nákup dlouhodobého majetku (do 40tis. Kč): 9.200,- Kč. ERF následně sestavila rozpočet farnosti pro rok 2017, který kromě plánovaných výnosů a nákladů zohledňuje i záporný hospodářský výsledek z roku 2016. 2) P. Wieslaw Kalemba ERF seznámil s nabídkou České spořitelny na zřízení a vedení bankovních účtů. Vzhledem k bezkonkurenčním podmínkám ERF doporučila P. Kalembovi, aby jako statutární orgán pokračoval v jednání s Českou spořitelnou. 3) ERF byla opětovně otevřena otázka nevýhodného tarifu elektřiny v kostele v Říčkách v Orlických horách, ve kterém naše farnost zcela zbytečně platí tarif pro akumulační vytápění, ačkoli se zde žádná akumulační kamna či přímotopy nenacházejí. P. Kalembovi bylo ERF doporučeno, aby jako statutární orgán navštívil kontaktní místo ČEZ a dojednal zde změnu akumulačního tarifu na světelný. Závěrem naše čtenáře seznámíme s aktuálními zůstatky na bankovních účtech farnosti, které ke dni 24.2.2017 činí: 40.448,83,- Kč (Rokytnice) a 66.432,88,- Kč (Pěčín). Jindřich Zemánek Dne 11. února 2017 v 13:30 hodin se našim farníkům Lence Kuchtové a Jaroslavu Kuchtovi z Říček v Orlických horách narodil syn Matěj. Rodičům i děťátku vyprošujeme Boží ochranu a požehnání! 5
Z CÍRKEVNÍHO KALENDÁŘE Sv. Alexandr 26. února Zprávy o Alexandru většinou začínají jeho nástupem na biskupský stolec u sv. Marka v Alexandrii. V té době mohl být asi 60letý. Měl mírnou povahu s něžnou láskou k věřícím. Dbal na zachovávání čisté víry a bojoval proti bludu, který začal rozsévat ctižádostivý Arius. Ten učil, že Ježíš je pouze stvořenou bytostí, která je prostředníkem mezi námi a Bohem. Alexandr se mu nejdříve snažil domluvit, ale marně. Pyšný Arius se chtěl dostat na místo Alexandra a stále víc prosazoval své bludy. V srdci zraněný Alexandr svolal v roce 321 do sídelního města církevní sněm, jehož se z Egypta a z Libye zúčastnilo sto biskupů. Na tomto sněmu bylo Ariovo učení zkoumáno, jako bludné zavrženo a Arius byl pro svou neústupnost vyobcován z Církve. Arius však rozesílal dopisy, v nichž líčil alexandrijského biskupa jako původce roztržky v Církvi a sebe vydával za trpitele pro čisté evangelium. Za účelem rozšíření bludařství skládal i písně a svedl mnoho věřících, kněží i biskupů. Svedený lid považoval Alexandra za původce svárů, který nevinného mudrce Aria postihl klatbou. Křesťanský císař Konstantin neměl jasno, oč běží, přesto se vložil do sporu a chtěl dosáhnout usmíření obou stran a jednoty. Proto psal Alexandrovi i Ariovi a biskupa Hosia z Kordovy poslal vyjednávat smíření. Pro beznadějný výsledek svolal r. 325 první všeobecný církevní sněm do města Niceje v Bithynii. Na tomto koncilu se sešlo 300 biskupů a mnoho kněží a jáhnů. Mnozí byli viditelně poznamenáni tvr- 6
LITURGICKÁ ČTENÍ dým pronásledováním, že by se snad dalo i říci, že šlo o sněm mučedníků. Nechyběli ani zástupci papeže Silvestra. Alexandr přijel s jáhnem Atanášem a Ariovi vytkli jeho bludy. Ten pak vyložil své učení, ale byl usvědčen z bludařství. Shromáždění biskupové jasně formulovali učení katolické Církve ve vyznání víry tak, jak se modlí při slavných mších sv. Ti, kdo popírali Božskou přirozenost Krista, byli vyloučeni. Po návratu seznámil věřící s výroky sněmu a protože se jeho pozemské putování chýlilo ke konci, doporučil za svého nástupce jáhna Atanáše a pět měsíců po ukončení sněmu zemřel. (převzato z www.catholica.cz) Liturgická čtení pro následujících 14 dní: 27.2. Po: Sir 17,20-28; Žl 32; Mk 10, 17-27 28.2. Út: Sir 35,1-15; Žl 50; Mk 10,28-31 1.3. St: Jl 2,12-18; Žl 51,3-4.5-6a.12-13.14+17; 2Kor 5,20-6,2; Mt 6,1-6.16-18 2.3. Čt: Dt 30,15-20; Žl 1; Lk 9,22-25 3.3. Pá: Iz 58,1-9a; Žl 51; Mt 9,14-15 4.3. So: Iz 58,9b-14; Žl 86; Lk 5,27-32 5.3. Ne: Gn 2,7-9;3,1-7; Žl 51(50); Řím 5,12-19; Mt 4,1-11 6.3. Po: Lv 19,1-2.11-18; Žl 19; Mt 25,31-46 7.3. Út: Iz 55,10-11; Žl 34; Mt 6,7-15 8.3. St: Jon 3,1-10; Žl 51; Lk 11,29-32 9.3. Čt: Est 4,17n.p-r.aa-bb.gg-hh; Žl 138; Mt 7,7-12 10.3. Pá: Ez 18,21-28; Žl 130; Mt 5,20-26 11.3. So: Dt 26,16-19; Žl 119; Mt 5,43-48 12.3. Ne: Gn 12,1-4a; Žl 33(32); 2Tim 1,8b-10; Mt 17,1-9 7
Z FARNÍCH OHLÁŠEK Přehled bohoslužeb ve farnosti: 1.3. středa 18:00 Rokytnice mše sv. v kapli na faře 3.3. pátek 18:00 Rokytnice mše sv. 4.3. sobota 18:00 Říčky mše sv. 5.3. neděle 08:30 Pěčín mše sv. 10:00 Rokytnice mše sv. 11:30 N. Rybná mše sv. 8.3. středa 18:00 Rokytnice mše sv. v kapli na faře 10.3. pátek 18:00 Rokytnice mše sv. 11.3. sobota 18:00 Říčky NENÍ mše sv. 12.3. neděle 08:30 Pěčín mše sv. Nejbližší akce ve farnosti: 10:00 Rokytnice mše sv. 11:30 N. Rybná mše sv. Ve středu 1. 3. NEBUDE biblická hodina. V pátek 3. 3. NEBUDE Večer chval. Každý pátek od 17:00 je v kapli na faře vystavena Nejsvětější svátost. V tuto dobu je též možno přistoupit ke svátosti smíření. Po celou dobu postní se bude každý pátek od 17:30 v kostele Všech svatých v Rokytnici v Orlických horách konat pobožnost křížové cesty. ZPRAVODAJ - čtrnáctideník Římskokatolické farnosti Rokytnice v Orlických horách. Adresa redakce: Římskokatolický farní úřad, náměstí Jindřicha Šimka 2, 517 61 Rokytnice v Orlických horách, e-mail: farnostrokytnice@centrum.cz, www.rokytnicefarnost.cz, www.facebook.com/rkfrok, číslo bankovního účtu: 1145567782/5500. Šéfredaktor: Jindřich Zemánek. 8