MASARYKOVA UNIVERZITA Právnická fakulta Katedra mezinárodního a evropského práva Diplomová práce Dokumentární akreditiv 2006 Monika Přecechtělová
Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra mezinárodního a evropského práva Diplomová práce Dokumentární akreditiv Monika Přecechtělová 2006 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Dokumentární akreditiv zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. 1
I. ÚVOD...5 II. DOKUMENTÁRNÍ AKREDITIV...7 1. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA...7 2. PRÁVNÍ ÚPRAVA...8 3. POJEM...9 4. DRUHY DOKUMENTÁRNÍCH AKREDITIVŮ...10 4.1 Základní druhy dokumentárních akreditivů...10 4.2 Zvláštní druhy akreditivů...12 4.3 Dělení akreditivů dle platebních podmínek...17 4.4 Dělení akreditivů dle druhů hojení mezi zúčastněnými bankami...18 5. PRINCIPY...18 5.1 Princip neodvolatelnosti...18 5.2 Princip nezávislosti na ostatních smluvních vztazích...19 5.3 Princip dokumentárnosti...19 5.4 Princip vyloučení odpovědnosti bank...19 6. VÝHODY A NEVÝHODY DOKUMENTÁRNÍHO AKREDITIVU JAKO PLATEBNÍHO INSTRUMENTU...20 6.1 Výhody pro exportéra...21 6.2 Výhody pro importéra...22 6.3 Nevýhody dokumentárního akreditivu...23 7. SUBJEKTY AKREDITIVNÍ OPERACE A VZTAHY MEZI NIMI...24 7.1 Subjekty akreditivní operace...24 7.2 Vztahy mezi stranami akreditivní operace...25 7.2.1 Vztah mezi exportérem a importérem...25 7.2.2 Vztah mezi importérem a bankou vystavující akreditiv...25 7.2.3 Vztah mezi vystavující bankou a bankou avizující akreditiv exportérovi...26 7.2.4 Vztah mezi vystavující bankou a exportérem...26 7.2.5 Vztah mezi potvrzující bankou a exportérem...27 7.2.6 Ostatní vztahy...27 2
7.2.6.1 Vztah mezi avizující nebo potvrzující bankou a příkazcem...27 7.2.6.2 Vztah mezi exportérem a avizující bankou...27 7.2.6.3 Vztah mezi vystavující bankou a hojící bankou...27 7.2.6.4 Vztah mezi jmenovanou, popř. potvrzující bankou a hojící bankou.28 III. AKREDITIVNÍ TRANSAKCE...29 1. POSTUP PŘI PROVÁDĚNÍ AKREDITIVNÍ OPERACE...29 2. ZPŮSOBY POUŽITELNOSTI DOKUMENTÁRNÍHO AKREDITIVU...30 2.1 Akreditiv použitelný platbou na viděnou...30 2.2 Akreditiv použitelný odloženou platbou...31 2.3 Akreditiv použitelný akceptací směnky...32 2.4 Akreditiv použitelný negociací...32 3. ZPŮSOB DORUČENÍ DOKUMENTÁRNÍHO AKREDITIVU...33 3.1 Akreditiv vystavený ve formě dopisu...33 3.2 Akreditiv vystavený v telexové formě...34 3.3 Akreditiv ve formě swiftové zprávy...34 4. HLAVNÍ NÁLEŽITOSTI DOKUMENTÁRNÍHO AKREDITIVU...34 IV. DOKUMENTY V PLATEBNÍM STYKU SE ZAHRANIČÍM...38 1. VYSTAVENÍ DOKUMENTŮ...39 2. PREZENTACE DOKUMENTŮ...39 3. NESROVNALOSTI V DOKUMENTECH...40 3.1 Opravitelné nesrovnalosti...40 3.2 Neopravitelné nesrovnalosti...41 4. KONTROLA DOKUMENTŮ...41 5. PRAVIDLA TÝKAJÍCÍ SE KONTOLY DOKUMENTŮ...42 5.1 Pravidla týkající se výstavců dokumentů...43 5.2 Pravidla týkající se obsahu dokumentů...43 5.3 Pravidla týkající se data vystavení dokumentů...43 5.4 Pravidla týkající se ověření, validace, legalizace dokumentů apod...43 3
5.5 Pravidla týkající se podpisu dokumentů...44 5.6 Originály versus kopie...44 6. DRUHY DOKUMENTŮ...44 6.1 Obchodní dokumenty...45 6.1 Finanční dokumenty...48 6.3 Dopravní dokumenty...48 6.4 Pojistné dokumenty...52 V. ŘEŠENÍ SPORŮ...53 1. DOCDEX...53 2. STRANY SPORU...53 3. VÝHODY DOCDEX...53 4. PRŮBĚH ŘÍZENÍ...54 VI. ZÁVĚR...55 VII. RÉSUMÉ...57 VIII. SEZNAM PRAMENŮ A ODBORNÉ LITERATURY...60 IX. PŘÍLOHY...62 4
I. ÚVOD Žijeme ve světě globální ekonomiky. Nebývalý rozvoj informačních technologií a mezinárodní dopravy umožňuje, že se zboží a lidé přesunují mezi vzdálenými částmi světa ve dnech a hodinách, informace a peníze ve vteřinách. Mezinárodní obchod zažívá prudký rozvoj. Obchodování i s těmi nejodlehlejšími místy naší planety sebou přináší velká rizika, a tím i otázku způsobu finančního zajištění obchodních operací. K tomu slouží celá řada finančních nástrojů. Pro mnoho obchodních transakcí ovšem některé z nich nepřichází v úvahu. Do zahraničního obchodu se čím dál hlouběji zapojují nové tržní ekonomiky zemí Asie, Latinské Ameriky, východní a střední Evropy, ale i Afriky. Vzhledem k teritoriálnímu riziku, které plyne z obchodování s těmito zeměmi, je třeba zvolit vhodný platební instrument. Platba před dodávkou zboží či dodání zboží na obchodní úvěr by byly příliš riskantní. Ekonomická či politická situace v těchto zemích může zapříčinit, že jejich subjekty nebudou schopny dostát svým závazkům, i kdyby měly nejlepší úmysl za dodávku zboží či služeb zaplatit. Dokumentární akreditiv je jedním z nejstarších a nejbezpečnějších platebních instrumentů současnosti, který hraje v zahraničním obchodě zásadní a nezastupitelnou roli. Jeho správné provedení významně snižuje rizika, která mezinárodní obchod provázejí. Neznalost či podcenění správného používání akreditivu vede k velkým časovým i materiálním ztrátám, které často zmaří práci výrobců i obchodníků. Je tedy třeba, aby s ním byly všechny zúčastněné strany obeznámeny. Svou diplomovou práci člením na devět částí, tak aby na sebe logicky navazovaly. Ve druhé části popisuji charakteristiku dokumentárního akreditivu z pohledu jeho právní úpravy, druhů, principů, výhod, nevýhod a subjektů. Ve třetí části se zabývám samotnou akreditivní operací, způsobem použitelnosti, doručením a hlavními náležitostmi, které musí akreditiv obsahovat. Čtvrtou část věnuji popisu dokumentů, které akreditiv zpravidla předepisuje a jejich kontrole. V páté části se zmiňuji o systému rozhodování sporů v oblasti dokumentárních akreditivů 5
DOCDEX. V závěru se snažím odpovědět na otázku, jakou má tento platební instrument budoucnost. Díky svému dvousemestrálnímu pobytu na univerzitě ve francouzském Dijonu, kde jsem si prohloubila právnickou francouzštinu, jsem mohla pracovat i se zahraničními zdroji. Na francouzském internetu jsem nalezla spoustu článků, zejména na stránkách bankovních institucí, některé z nich však neuvádí autora, proto u nich v literatuře uvádím jen jejich názvy a adresu, ze které jsou dostupné. Navštívila jsem také celodenní seminář na toto téma, který pořádala Československá obchodní banka, a.s., a přednášel její specialista na dokumentární akreditivy, ing. Vít Kadeřábek. Zápisky z tohoto semináře byly také nemalým zdrojem, ze kterého jsem čerpala, zejména co se týká druhů akreditivů a jejich použití. V příloze uvádím vzory žádostí o otevření akreditivu od našich předních bank, i od banky francouzské, a také kopie vystavených akreditivů ve prospěch obchodní společnosti Agrofert Holding, a.s. 6
II. DOKUMENTÁRNÍ AKREDITIV 1. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA Dokumentární akreditiv je sofistikovaný bankovní instrument, používaný zejména v zahraničním obchodě, který se vyznačuje dlouhou historií, propracovaností a vysokým stupněm platebního zajištění pro prodávajícího. Patří k nejdůležitějším a nejbezpečnějším platebním instrumentům financujících vývoz a dovoz zboží, který může, při zvolení vhodného druhu, poskytnout výhody nejen dovozci, ale i vývozci. V souvislosti s přechodem k tržním vztahům se s tímto platebním nástrojem setkáváme stále častěji i ve vztazích tuzemských. Dokumentární akreditiv (Documentary Credit, Lettre of Credit, L/C) představuje písemný závazek banky, vystavený na základě žádosti jejího klienta (příkazce, kupujícího), že poskytne plnění stanovené v akreditivu třetí osobě (pověřenému, beneficientovi, prodávajícímu), budou-li do určité doby splněny akreditivní podmínky. Prodávající tak získává platební závazek další osoby banky. Aby dostal zaplaceno musí splnit podmínky stanovené akreditivem, to znamená předložit bance akreditivem požadované dokumenty. Kupující má zajištěno, že z jeho účtu bude bankou prodávajícímu zaplaceno, až po předložení příslušných dokumentů. Dokumenty, které akreditiv zpravidla předepisuje: obchodní faktura, v některých případech legalizovaná obchodní komorou nebo konzulátem, dopravní dokument (podle druhu přepravy zboží) námořní konosament, multimodální dopravní dokument, silniční nákladní list, duplikát železničního nákladního listu, letecký nákladní list, říční náložný list, poštovní podací lístek apod., certifikát o původu, balicí list, vážní list, specifikace, pojistka nebo pojistný certifikát, inspekční certifikát, certifikát o kvalitě, předávací protokol, potvrzení beneficienta. 7
Pro akreditiv je charakteristické, že je nezávislý na kontraktu, ze kterého vzešel. Znamená to, že banky se zabývají pouze jim předloženými dokumenty a nikoliv smlouvami mezi dovozci a vývozci, či zbožím. Tento bankovní instrument je technicky velmi propracovaný, jeho použití se řídí mezinárodně sjednocenými pravidly. Dokumentární akreditiv mohou využívat jak právnické tak fyzické osoby k vyrovnání svých závazků a pohledávek, jak při nákupu a prodeji zboží, služeb, nemovitostí a cenných papírů, tak při dodávkách investičních celků, při poskytnutí odstupného i pro jiné potřeby. 1 2. PRÁVNÍ ÚPRAVA Dokumentární akreditiv je platební instrument používaný zejména v mezinárodním obchodě. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ale nevylučuje jeho užití i v tuzemském obchodním a platebním styku. V našem právním řádu je upraven obchodním zákoníkem v 689 v ustanoveních o smlouvě o otevření akreditivu: Při dokumentárním akreditivu je banka povinna poskytnout oprávněnému plnění, jestliže bance jsou řádně předloženy během platnosti akreditivu dokumenty určené v akreditivní listině. Na úrovni mezinárodních smluv neexistuje unifikovaná úprava. Velkou roli zde hraje národní úprava kolizní a hmotná. V rámci kolizní úpravy lze počítat s hojným využitím institutu volby práva, zejména u formulářových smluv. Ve většině zemí nejsou dokumentární akreditivy upraveny zákonem. Vztahy mezi zúčastněnými stranami se v bankovní praxi vyvinuly jako zvyklost. Nejednotnost jejich používání vedly již v roce 1929 Mezinárodní obchodní komoru se sídlem v Paříži k jejich sjednocení vydáním Jednotných zvyklostí a pravidel pro dokumentární akreditivy (Uniform Customs and Practice for Documentary Credits - UCP 500), přičemž poslední platná revize je z roku 1993, s účinností od 1.1.1994. Přestože nemají povahu právní normy, jejich dopad je mimořádný. Například výzkum ze sedmdesátých let ukázal, že jsou aplikovány 1 ebanka: Dokumentární akreditiv [citováno 2.03.2006]. Dostupný z http://www.ebanka.cz/ff_dokumentarniakreditiv 8
bankami více než 170 zemí a teritorií. 2 Závaznosti nabývají uvedením doložky: Tento dokumentární akreditiv podléhá Jednotným zvyklostem a pravidlům pro dokumentární akreditivy, revize 1993, publikace MOK č.500. 3 Jednotné zvyklosti a pravidla pro dokumentární akreditivy upravují jak realizaci transakce, tak vztahy, které z této transakce vznikají. Skládají se ze sedmi částí: 1. obecná ustanovení a definice 2. forma a oznámení akreditivů 3. závaznost a odpovědnost 4. dokumenty 5. ostatní ustanovení 6. převoditelný akreditiv 7. postoupení výtěžku Od roku 2002 platí první verze Dodatku k UCP 500 pro elektronickou prezentaci (Suplement to UCP 500 for Electronic presentation - eucp), která tak reaguje na potřebu prezentovat dokumentární akreditiv v elektronické podobě. Jelikož v průběhu používání těchto pravidel docházelo k problémům s interpretací, vydává Bankovní komise MOK rozhodnutí a stanoviska, která určité termíny objasňují. I když existuje řada překladů pravidel, rozhodující verzí je verze anglická. 3. POJEM Jednotné zvyklosti a pravidla definují dokumentární akreditiv následujícím způsobem: Pro účely článků UCP 500 výrazy dokumentární akreditiv/y a standby akreditiv/y (dále jen akreditiv/y) znamenají jakékoliv ujednání, jakkoliv nazvané nebo popsané, kterým banka (vystavující banka) jednající na žádost a podle instrukcí zákazníka (příkazce) nebo sama za sebe i. má provést platbu třetí straně ( beneficientovi ) nebo na její (jeho) řad, anebo má akceptovat a zaplatit směnky (tratu/traty) vystavené beneficientem, nebo 2 Rozehnalová, N. Právo mezinárodního obchodu. Brno: Masarykova univerzita, 2001, s. 388 3 Juřík, P. a kol. Platební styk. Praha: SERIFA, 1998, s.163 9
ii. zmocní jinou banku provést takovou platbu nebo akceptovat a zaplatit takové směnky (tratu/y), nebo iii. zmocní jinou banku provést negociaci, proti předepsanému dokumentu (dokumentům) za předpokladu, že podmínky akreditivu jsou splněny. Jedná se tedy o závazek banky v písemné podobě, ale i v podobě jiné, která je akceptovatelná (například elektronická-edi 4, SWIFT 5 ), že poskytne plnění a to formou platby na viděnou, odloženou platbou, akceptací směnky při splatnosti či negociací směnky a/nebo dokumentů. Banka poskytne plnění proti předložení dokumentů, které akreditivu odpovídají. Je třeba, aby byly splněny všechny podmínky akreditivu, to znamená, aby dokumenty byly předloženy včas a na správném místě, a aby byly naplněny další požadavky, které vyplývají z pravidel UCP 500 i z mezinárodní bankovní praxe. Tento závazek má dokumentární povahu, z čehož vyplývá, že se banky budou zabývat pouze zkoumáním dokumentů, nikoliv zbožím či smlouvami mezi obchodními subjekty (článek 3 UCP 500). Závazek banky je tedy nezávislý na jiných závazcích, které si mezi sebou obchodníci ujednají. V neposlední řadě z této definice vyplývá, že nezáleží na pojmenování tohoto bankovního instrumentu, ale pouze na jeho obsahu. 4. DRUHY DOKUMENTÁRNÍCH AKREDITIVŮ 4.1 Základní druhy dokumentárních akreditivů Základní rozdělení akreditivů spočívá ve stupni zajištění, který poskytují beneficientovi. Skutečnou jistotu může přinést jen správně zvolený akreditiv s vhodnými podmínkami. Odvolatelný akreditiv (revocable L/C) může být bankou kdykoliv zrušen, pozměněn bez předchozího oznámení beneficientovi či bez jeho souhlasu. Nepředstavuje tudíž skutečný závazek banky k beneficientovi akreditivu a nemůže být ani potvrzen avizující bankou. Je možné o něm uvažovat jen v případech, kdy se 4 Electronic data exchange-systém elektronické výměny dat mezi obchodníky 5 Mezinárodní telekomunikační síť pro přenos dat mezi finančními společnostmi 10
obchodní partneři dobře znají a mají k sobě důvěru. Podmínkou je, že musí být jako odvolatelný označen. Z pochopitelných důvodů se tento typ akreditivu v praxi téměř nepoužívá. Neodvolatelný akreditiv (irrevocable L/C) vytváří, za předpokladu, že jsou splněny všechny podmínky akreditivu, pevný závazek banky poskytnout plnění proti předložení příslušných dokumentů. Jednotná pravidla a zvyklosti UCP 500 (čl. 6) v souladu s naším obchodním zákoníkem stanoví, že akreditiv by měl jasně uvádět, zda je odvolatelný nebo neodvolatelný. Pokud v něm takový údaj chybí, je považován za neodvolatelný. Tento druh akreditivu nemůže být zrušen bez souhlasu všech zúčastněných stran. Je tedy nezbytné, aby prodávající a kupující dobře zvážili podmínky akreditivu před jeho otevřením, a dostatečně je ve smlouvě ošetřili. Potvrzený akreditiv (Confirmed L/C) je neodvolatelný akreditiv, který druhá banka (zpravidla banka dodavatele) potvrdí beneficientovi na příkaz banky vystavující. Banka potvrzující je zavázána ve stejném rozsahu jako banka vystavující. Beneficient se může obrátit s žádostí o plnění na kteroukoliv z nich. Potvrzující banka musí plnit závazek, i když banka vystavující není schopna zaplatit. Záleží vždy na rozhodnutí potvrzující banky, zda akreditiv potvrdí a za jakých cenových a jiných podmínek. Pokud není ochotna jej potvrdit, musí o tom neprodleně informovat vystavující banku. V praxi se používá v situacích, kdy prodávající nepovažuje závazek vystavující banky za dostatečný, zejména proto, že se jedná o méně známou banku, anebo o banku sice bonitní, ale v zemi, kde panuje nestabilní politická situace. Proto je pro vývozce nejvýhodnější zvolit si jako banku potvrzující, vlastní banku. V tomto případě může dostat zaplaceno poměrně rychle (i do tří dnů). Tento druh odstraňuje riziko země sídla vystavující banky z hlediska placení (country risk 6 ) i riziko nezaplacení touto vystavující bankou (bank risk). Užívá se doložka: Potvrzujeme, že akreditiv je neodvolatelně platný až do 7 Tento druh poskytuje vývozci nejvyšší bezpečnost. 6 riziko, že subjekt v této zemi nebude moci splnit své závazky z důvodu politické nebo ekonomické situace 7 Kalabis, Z. Bankovní služby v praxi. Brno: Computer press, 2005, s.60 11
Nepotvrzený akreditiv (avizovaný) je akreditiv vystavující banky, který druhá banka beneficientovi pouze avizuje. Avizující banka tak nevstupuje do žádných závazků vůči oprávněnému, pouze mu oznamuje, že akreditiv byl otevřen s upozorněním: Vezměte prosím na vědomí, že nepřijímáme žádné naše vlastní závazky v této záležitosti. 8 Avizující banka není z akreditivu vázána, nemá žádný platební závazek k beneficientovi. Může však hodnotu dokladů zálohově odkoupit, za předpokladu a s výhradou, že sama tuto hodnotu obdrží. Beneficient se tedy může spolehnout jen na banku, která akreditiv otevřela. Je vhodný v případech, kdy nehrozí riziko země sídla banky ani riziko, že banka nezaplatí. 4.2 Zvláštní druhy akreditivů V praxi se lze setkat i se zvláštními druhy akreditivů, které mají specifické použití: Převoditelný akreditiv (transferable L/C) může být převeden beneficientem na jinou osobu (skutečného dodavatele zboží - druhého beneficienta) pouze za podmínky, že je takto výslovně označen. Výrazy jako dělitelný (divisible), lomitelný (fractionable), postupitelný (assignable) a přenosný (transmisible) nečiní akreditiv převoditelným. 9 K takovýmto výrazům se nepřihlíží. Převádějící banka není povinna převod provést, pokud s ním nesouhlasí. Používá se v souvislosti s nepřímými obchody, kdy je využíváno služeb zprostředkovatele, a dodavatelé či subdodavatelé chtějí mít jistotu, že dostanou zaplaceno. Není-li jinak uvedeno, může být akreditiv převeden pouze jednou, to znamená, že jej druhý beneficient nesmí převést na další osobu. Lze však provést dílčí převody na různé beneficienty, avšak za předpokladu, že jsou v akreditivu povoleny dílčí dodávky, které v souhrnu nepřesáhnou částku původního akreditivu. Podmínky převedeného akreditivu nesmějí být měněny, až na výjimky, které povolují pravidla UCP 500 (čl.48) jako jsou částka či cena zboží, jež mohou být sníženy, nebo platnost, která může být zkrácena. Pokud se částka nebo cena 8 Kalabis, Z. Bankovní služby v praxi. Brno: Computer press, 2005, s.61 9 Jednotné zvyklosti a pravidla pro dokumentární akreditivy. Praha: ICC Česká Republika, 2002, s.16 12
akreditivu snižuje, vymění první beneficient faktury druhého beneficienta za své, které znějí na vyšší částku nebo vyšší cenu, než na které zní faktury druhého beneficienta, a to za předpokladu, že původně stanovená částka akreditivu a původní ceny nebudou překročeny. Tímto získá rozdíl, který představuje jeho provizi. V praxi se tedy s těmito akreditivy setkáme při obchodech zprostředkovaných třetí stranou, která si tímto zajistí financování celé operace i svou provizi. Také tímto zajišťuje provizi svým subdodavatelům, tzv. druhým beneficientům. Revolvingový akreditiv (revolving L/C) může být akreditiv odvolatelný i neodvolatelný, obnovující se ve vztahu k časovému období či hodnotě. Je vhodný pro dlouhodobé obchodní vztahy, které se pravidelně uskutečňují po delší časové období. Tento druh akreditivu se po každém čerpání nebo po čerpání ve stanovených obdobích obnovuje na původní výši, zpravidla automaticky. Většinou je stanovena i úhrnná částka, do níž může být čerpán. V akreditivních podmínkách je dohodnuto, jakým způsobem se bude akreditiv obnovovat. Vždy záleží na formulaci způsobu obnovování, nikoliv na pouhém označení akreditivu za revolvingový. Může se jednat o akreditiv kumulativní, kdy částka nečerpaná v předcházejícím měsíci se převádí do měsíce následujícího, a nekumulativní, kdy nečerpaná částka propadne. Výhodou tohoto druhu akreditivu je, že po vyčerpání původní akreditivní částky, nebo částky, která je určena pro určité období, není nutné zřizovat akreditiv nový. Pro strany to znamená jak úsporu časovou, tak úsporu výloh. Back-to-back akreditiv je zvláštním druhem akreditivu, který je vystaven na základě jiného akreditivu. Používá se při financování nepřímých obchodů (reexportů, switchů 10 apod.). Je obdobou akreditivu převoditelného, jeho rozdíl spočívá v tom, že představuje dva samostatné akreditivy. Není proto upraven v jednotných zvyklostech. Beneficient akreditivu prvního je příkazcem druhého (back-to-back akreditivu). Výhodou je to, že prostředník, jako beneficient akreditivu prvního, nemusí vázat vlastní prostředky při žádosti o otevření akreditivu ve prospěch původního dodavatele. Podmínky obou akreditivů na sebe musí navazovat, zejména 10 Forma devizové konverzace uskutečňující se v kombinaci s obchodem se zbožím v případě nesměnitelnosti měn 13
co se týká druhů dokumentů, lhůt k jejich předložení, nikoliv však co se týká částky akreditivu. Prostředky, jež plynou z prvního akreditivu poslouží k zaplacení akreditivu back-to-back, který bývá vystaven na nižší částku než akreditiv první. Rozdíl pak představuje zisk pro zprostředkovatele. Jelikož se jedná o náročnou operaci, kdy banky podstupují zvýšené riziko, že beneficient předloží dokumenty, které nesplní podmínky prvního akreditivu, a banky tak realizují ztrátu, jsou ochotny vystavit tento druh akreditivu pouze spolehlivým zákazníkům. V minulosti se s těmito problémy potýkala zejména Komerční banka, která prováděla plnění z akreditivu, ale nikdy dokumenty neobdržela. V praxi se téměř nepoužívá. Kauza: Komerční banku připravilo o 8 miliard korun obchodování s rakouskou firmou B.C.L. Trading Baraka Alona, rakouského podnikatele izraelského původu. Alone se stal klientem KB v roce l996 s plánem údajných mezinárodních obchodů s obilím z Ruska. Finance čerpal tak, že mu KB otevřela dokumentární akreditivy, s tím, že zajistí zboží odpovídající hodnoty, které pro banku uloží ve skladech. Při obchodování se ale ukázalo, že ve skladech žádné zboží nebylo, ač Alone získal od banky až 250 miliónů dolarů, tedy bezmála osm miliard korun. Peníze nikdy nevrátil. Bývalí členové představenstva KB byli v souvislosti s Alonem obviněni pro trestný čin porušení povinnosti při správě svěřeného majetku. Nepodařilo se jim ale prokázat úmysl, ani napojení na Alona. 11 Akreditiv s červenou doložkou (Red Clause L/C) či zelenou doložkou (Green Clause L/C) se používá jen vzácně. Vznikl na Dálném Východě, kde musela být surovina placena hotově. Jedná se o druh akreditivu, který umožňuje beneficientovi získat část akreditivní částky jako akontaci před odesláním zboží. Dokumentem, který umožní výplatu této zálohy, může být například prohlášení beneficienta o připravenosti zásilky k odeslání zboží, či prohlášení, že odešle zboží včas apod. O předem vyplacenou částku se při pozdější prezentaci dokumentů sníží vyplácená protihodnota. V praxi se obchodníci dohodnou, že určitá platba (např. 10-15%) 11 idnes.cz: Bankovní podvod za 8 miliard zůstane bez trestu [citováno 7.03.2006]. Dostupný z http://ekonomika.idnes.cz/ekonomika.asp?r=ekonomika&c=a051206_112817_ekonomika_maf 14
bude zaplacena v hotovosti bez předložení dokladů. Akontace bývá zaplacena avizující bankou, ale v případě, že prodávající nepředloží dokumenty včas a akontaci odmítne vrátit, avizující banka zatíží o tuto částku účet vystavující banky, která se pak hojí na příkazci. Příkazci tedy hrozí riziko, že doklady nedojdou včas a část zboží již bude zaplacena. Standby akreditiv (Stand-by-Credit) není platebním instrumentem, nýbrž de facto instrumentem zajišťovacím. Vznikl v USA, kde ne všechny banky mají povoleno vydávat bankovní záruky. Tento akreditiv je tedy nahrazuje. Tento druh byl za akreditiv uznán v roce 1994. Řídí se pravidly UCP 500 nebo pravidly novými, která byla pro tento druh akreditivu speciálně vyvinuta Mezinárodní obchodní komorou v roce 1998 Mezinárodní standardní pravidla pro Standby akreditivy - ISP 98 - International Standby Practice for Standby Credits. Z právního hlediska se blíží bankovním zárukám. Má velmi široké uplatnění. Používá se zejména pro zajištění platebního závazku dlužníka, nebo k dodržení dalších smluvních závazků, jako je například řádné splnění kontraktu, především však nahrazuje jakýkoliv druh záruky, např. záruky platební, záruky za dobré provedení kontraktu, záruky za řádné splacení emitovaných papírů, apod. V praxi žádá oprávněný o výplatu částky, která je v akreditivu uvedena, pokud povinný nesplní určité povinnosti. Tyto akreditivy jsou tedy čerpatelné na základě dokumentů, které svědčí o nesplnění určité povinnosti, jako je např. prohlášení beneficienta, že zboží nebylo zaplaceno, certifikát kontrolní společnosti, že zboží nebylo dodáno v požadované kvalitě nebo množství apod. Neváže se tedy jen k závazkům peněžitým, ale i ke kvalitě zboží, či vlastní realizaci dodávky. Remboursní akreditiv může být použit pouze za situace, kdy banky mají mezi sebou sjednanou akceptační úvěrovou dohodu. Jedná se o takový druh akreditivu, při kterém místo hotového placení akceptuje banka beneficienta směnku, která je na ni beneficientem vystavena. Tato směnka zní na hodnotu dokladů a má předepsanou splatnost, kterou stanoví vystavující banka v rámci akceptačního (remboursního) úvěru. Tento úvěr poskytuje banka, která bude směnku akceptovat (banka beneficienta). Banka předložené dokumenty přezkoumá, a jsou-li ve shodě 15
s podmínkami akreditivu, opatří předloženou směnku svým akceptem a zaplatí dodavateli celou její hodnotu. Od přikazující banky pak ihned získá úroky a další odměny a výlohy. Hodnotu směnky obdrží až při její splatnosti. Jedná se o metodu financování importu, kdy dovozce užívá mezibankovní úvěr, a platí za zboží až za určitou dobu (např. až je prodá dál). Pro vývozce spočívá výhoda tohoto akreditivu v tom, že dostane za zboží zaplacenou celou částku, ihned po přezkoumání dokumentů. Vnitřní akreditiv (tuzemský) se používá ve vnitřním platebním styku. Začal se u nás užívat v 90.letech, kdy se zahraniční firmy, působící na našem trhu, nechtěly zapojit do druhotných plnění a vyžadovaly dokumentární akreditivy. Jeho užívání se rozšířilo zejména z důvodu platební nejistoty ve vnitřních dodavatelskoodběratelských vztazích. Řídí se Jednotnými zvyklostmi a pravidly pro dokumentární akreditivy, a je možné použít všechny druhy a typy, které se vyskytují v zahraničním obchodě. Akreditivní částka je uvedena v národní měně. Při otevírání akreditivu a jeho likvidaci lze užít stejné postupy jako při dovozu a vývozu. Realitní akreditiv se užívá zejména k převodu pozemků, budov, bytů a nebytových prostor. Dokumentem, vyžadovaným pod realitním akreditivem, je kupní smlouva opatřená rozhodnutím katastrálního úřadu o povolení vkladu, nebo výpis z katastru nemovitostí. Je-li prodávající (oprávněný) podnikatelem, vyplatí se nechat si od něho vyžádat potvrzení správce daně o tom, že není daňovým dlužníkem (z důvodu hrozby zřízení daňového zástavního práva rozhodnutím správce daně). Dalším dokumentem, který lze doporučit, je protokol o vyklizení příslušné nemovitosti, podepsaný kupujícím (příkazcem). Akreditiv lze použít také např. na převod bytů v družstevním vlastnictví. Dokumentem by v tomto případě byla smlouva o převodu práv a povinností, spojených s členstvím v bytovém družstvu. 12 Commercial L/C (pověřovací list) je používán zejména v asijských zemích (Indie či Pákistán). Je akceptován pouze v písemné podobě, nikoliv elektronické. Jedná se o akreditiv, který je vystaven bankou kupujícího přímo na beneficienta. Banka v pověřovacím listu zmocňuje beneficienta, aby vystavil směnku a předložil 12 Šváb, J. BusinessInfo.cz: Formy zajištění uhrazení kupní ceny [citováno 2.02.2006]. Dostupný z http://www.businessinfo.cz 16
doklady, sjednané dle podmínek pověřovacího listu. Banka se zavazuje vůči výstavci, indosantovi, nebo držiteli směnky v dobré víře, že směnku proplatí, budouli jí předloženy příslušné dokumenty. Beneficient má možnost obrátit se na kteroukoliv banku (potvrzující či jmenovanou), která bude ochotná směnku s dokumenty negociovat (odkoupit). Negociaci lze omezit pouze na určitou banku či místo. Banka, která směnku odkoupí, odepíše částku na rubu pověřovacího listu, aby se zabránilo dvojímu čerpání akreditivu beneficientem u dvou různých bank. Dalšími zvláštními typy akreditivů jsou Zmocnění k odkupu (Authority to purchase, Autority to negociace) a Zmocnění k proplacení (Authority to Pay), většinou se od ostatních akreditivů liší pouze názvem. V praxi se téměř nevyskytují. 4.3 Dělení akreditivů dle platebních podmínek Akreditivy můžeme dělit také podle jejich splatnosti: Hotovostní akreditiv je akreditiv čerpatelný placením. Částka je vyplacena bankou (vystavující, potvrzující či jmenovanou) ihned poté, co jsou beneficientem předloženy příslušné dokumenty. Někdy je třeba, aby byla beneficientem vystavena vista směnka na banku, u které lze akreditiv uplatnit. Úvěrové akreditivy (deffered L/C) jsou akreditivy s odloženou splatností. Pro dovozce představují jeden z nejdokonalejších způsobů zajištění krátkodobého dodavatelského úvěru. Tento druh umožňuje, že se částka vyplácí až po určité době po předložení příslušných dokumentů. Dovozce tak získává zboží dříve, než zaplatí. Tato doba je v nich přesně stanovena (např. 60 dní od data faktury či 120 dní od platnosti dokladu). Některé relace vyžadují lhůtní směnku, kterou beneficient vystaví na banku v akreditivu určenou. Banka (jak potvrzující tak vystavující) má povinnost směnku akceptovat a proplatit, jakmile beneficient splní akreditivní podmínky. Jestliže banka, která je v akreditivu jmenovaná odmítne směnku proplatit či akceptovat, přenáší se povinnost na banku z akreditivu zavázanou. Lhůtní směnky ovšem nepřináší dodavatelům efekt. 17
Kombinované akreditivy se užívají zejména při dovozu spotřebního zboží. Znamenají, že část sumy je placena hotově, ihned po předložení dokumentů, zbytek až po akreditivem stanovené době. 4.4 Dělení akreditivů dle druhů hojení mezi zúčastněnými bankami Krytý akreditiv se v praxi vyskytuje pouze zřídka. Jedná se o druh akreditivu, kdy avizující banka poskytne beneficientovi plnění až poté, kdy tyto finanční prostředky obdrží od banky, která akreditiv vystavila. Nekrytý akreditiv je opakem akreditivu krytého. Avizující banka provede plnění, aniž by došlo mezi bankami k jeho úhradě. 5. PRINCIPY Rozlišujeme základní charakteristické vlastnosti dokumentárních akreditivů, které se vztahují (až na nepatrné výjimky), na všechny druhy dokumentárních akreditivů. Patří mezi ně princip neodvolatelnosti, princip nezávislosti na ostatních smluvních vztazích, princip dokumentárnosti a princip vyloučení odpovědnosti bank. 5.1 Princip neodvolatelnosti Princip neodvolatelnosti (článek 9 UCP 500) se ze zjevných důvodů dotýká pouze akreditivu neodvolatelného. Vyjadřuje, že banka, která je z akreditivu zavázána, poskytne plnění proti předložení příslušných dokumentů. Pravidla UCP 500 umožňují čtyři způsoby, jak závazek splnit a to platbou na viděnou, odloženou platbou, akceptací směnky či negociací. Akreditiv nelze změnit ani zrušit, aniž by se změnou souhlasily všechny zúčastněné strany. Pokud vystavující banka učiní změnu akreditivu, je jí vázána od doby odeslání. Jestliže s ní potvrzující banka nesouhlasí, je vázána akreditivem v původním znění. Taktéž musí se změnou souhlasit beneficient, který se k ní může vyjádřit až tím, jaké předloží dokumenty. Pokud předloží předepsané dokumenty ve znění před změnou, vyjadřuje s ní svůj nesouhlas a akreditiv zůstane v původním znění. Částečné přijetí změn, které by bylo učiněno v jednom a tomtéž oznámení bance, není dovoleno. 18
5.2 Princip nezávislosti na ostatních smluvních vztazích Princip nezávislosti na ostatních smluvních vztazích (článek 3 UCP 500) vyjadřuje nezávislost dokumentárního akreditivu na ostatních smlouvách, kterých se může věcně dotýkat (kupní, pojistné či přepravní smlouvy apod.). Banky se takovými smlouvami nezabývají, jejich úkolem je pouze kontrola příslušných dokumentů. Beneficient nemůže v žádném případě využít smluvní vztahy existující mezi bankami nebo mezi příkazcem a vystavující bankou. 13 To platí i v případě, že se akreditiv na takovou smlouvu odvolává. 5.3 Princip dokumentárnosti Princip dokumentárnosti (článek 4 UCP 500) stanovuje, že vystavující (popř. potvrzující) banka má povinnost poskytnout plnění pouze proti předloženým dokumentům, které odpovídají akreditivním podmínkám. Banka se nebude zabývat zbožím, službami ani jinými činnostmi, které se ke zboží mohou vztahovat. Článek 13c stanoví, že pokud akreditiv obsahuje podmínku bez stanovení dokumentu, který má být jako důkaz jejího splnění předložen, banky ji budou považovat za neuvedenou a nebudou k ní přihlížet (tzv. nedokumentární podmínka). 5.4 Princip vyloučení odpovědnosti bank Princip vyloučení odpovědnosti bank (článek 15 UCP 500) zprošťuje banky odpovědnosti za formu, dostatečnost, přesnost, pravost, falzifikaci či právní účinnost dokumentu, za obecné nebo specifické podmínky uvedené v dokumentech, dále za popis, množství, váhu, kvalitu, stav, balení, dodání, hodnotu nebo existenci zboží, představovaného jakýmkoliv dokumentem, za činnost, dobrou víru, opomenutí, solventnost, provedení kontraktu nebo za finanční situaci odesilatelů, dopravců, zasilatelů, příjemců nebo pojistitelů zboží, nebo za jakékoliv jiné osoby. Článek 16 upravuje vyloučení odpovědnosti za předávání zpráv, kdy banky nepřebírají žádnou odpovědnost za následky, vyplývající ze zadržení, ztráty či předávání jakýkoliv zpráv, dopisů či dokumentů, ani za zdržení, zkomolení nebo jiné omyly vzniklé při předávání jakéhokoliv telekomunikačního sdělení. 13 Jednotné zvyklosti a pravidla pro dokumentární akreditivy. Praha: ICC Česká Republika, 2002, s.18 19
Dále banky nenesou odpovědnost za omyly při překladu či interpretaci technických termínů a vyhrazují si právo předávat akreditivní podmínky, aniž by je překládaly. Neznamená to však, že by banky nemohly být odpovědné za zanedbání odborné péče či nejednání v dobré víře. V případě prokazatelných podvodů, banky jednají v souladu s rozhodným právem. 14 V článku 17 je upraveno vyloučení odpovědnosti bank za tzv. vyšší moc (force majeure). Banky nejsou zodpovědné za následky přírodních katastrof, povstání, občanských nepokojů, válek nebo za jakékoliv jiné důsledky, které jsou mimo jejich kontrolu. Po obnovení obchodní činnosti budou banky vyplácet či se zavazovat k odloženému placení, akceptovat směnky nebo provádět negociaci v rámci akreditivů, jejichž platnost během přerušení obchodní činnosti uplynula, jen na základě výslovného zmocnění. Článek 18 upravuje vyloučení odpovědnosti za jednání strany, které byly dány instrukce. To znamená, že banky jsou sice oprávněny používat služeb jiných bank za účelem provedení instrukcí příkazce, činí tak však na účet a riziko příkazce akreditivu. Banka není odpovědná za to, že její instrukce jiná banka neprovedla, a to i když tuto banku sama vybrala. Strana, která jinou stranu k provedení služeb instruuje hradí veškeré výlohy včetně provizí, poplatků, nákladů nebo výdajů, které instruované straně vzniknou. Výlohy hradí také v případě, kdy je v akreditivu dohodnuto jejich placení druhou stranou, ale ta je v daném případě zaplatit nemůže. Příkazce musí odškodnit banky za všechny povinnosti, které jsou stanoveny zákony jiného státu nebo uzancemi. 6. VÝHODY A NEVÝHODY DOKUMENTÁRNÍHO AKREDITIVU JAKO PLATEBNÍHO INSTRUMENTU Dokumentární akreditiv přináší řadu výhod dovozci i vývozci. Jako standardní bankovní produkt poskytuje oběma stranám větší jistou než například dokumentární inkaso. 15 Spolehlivě nahrazuje problematické placení v hotovosti. Jelikož banky provádějí akreditivy podle standardních mezinárodních pravidel UCP 14 Andrle, P. Dokumentární akreditiv v praxi. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2003, s. 33 15 Forma platebního styku, při níž prodávající předkládá bance dokumenty a pověřuje ji, aby obstarala jejich předání kupujícímu proti zaplacení kupní ceny nebo akceptaci směnky. Nedává jistotu, že zboží bude dovozcem převzato. 20
500, je zde zaručen jednotný výklad, což má pro banky i klienty nesmírný význam. V případě, že je zvolen správný druh akreditivu, který je zároveň vystaven bonitní bankou, poskytuje zajištění a užitek oběma stranám. Je vhodný v případě, kdy se obchodní partneři neznají, nebo pokud dodavatel poskytuje zboží či služby do teritorií, která vykazují politickou nestabilitu. V neposlední řadě se doporučuje použít, jestliže se jedná o dodávku většího finančního objemu. 6.1 Výhody pro exportéra Vystavením akreditivu ve prospěch exportéra, získává exportér neodvolatelný závazek banky, že mu zaplatí ihned, nebo k nějakému datu v budoucnosti, jestliže bance včas a řádně předloží příslušné dokumenty. Pohledávka tedy vzniká za bankou, nikoliv za kupujícím, a prodávající je tak spolehlivě chráněn před platební neschopností kupujícího, i před rizikem, že kupující neodebere zboží, které je například vyrobeno na zakázku. Je zde tedy poměrně vysoká jistota, že dostane zaplaceno. Jsou-li splněny podmínky akreditivu, kupující nemá možnost zdržet nebo jiným způsobem ovlivnit placení bankou. Reklamace, které se týkají vadného či poškozeného zboží, musí být řešeny mimo rámec akreditivu. Exportér může získat jak předfinancování (pre-shipment), tak financování odložené splatnosti (post-shipment). Post-shipment financování představuje poskytnutí plnění až po odeslání zboží, tedy až po vystavení příslušných dokumentů. Poskytuje se formou negociace - odkoupením těchto dokumentů nebo formou forfaitingu - odkupu závazku bankou. Dokumentární akreditiv s odloženou splatností je tedy současně cenným papírem, který dodavateli umožňuje obchodovat se svou pohledávkou za vystavující bankou na tuzemském i zahraničním trhu. Pro importéra představuje dokumentární akreditiv s odloženou splatností skrytý dodavatelský úvěr. Dodavatel může tento závazek využít také jako garanci pro získání jiného zdroje financování, například může akreditiv použít vůči dodavatelům jako ručení, či získat díky němu od své banky výhodný úvěr. Dokumentární akreditiv jistě rád využije exportér, který chce mít již před započetím výroby zboží nebo jeho expedice jistotu, že dostane zaplaceno. 21
Prodávající by měl věnovat velkou pozornost tomu, aby byl akreditiv vystaven bonitní bankou, u které lze předpokládat, že svůj závazek z akreditivu splní. Na tuto skutečnost by měl pamatovat již při sjednávání podmínek kupní smlouvy a požadovat prvotřídní banku či dohodnout konkrétní banku. 16 6.2 Výhody pro importéra Může se zdát, že dokumentární akreditiv je výhodnějším platebním instrumentem pro vývozce než dovozce, avšak při vhodném použití může přinášet určité výhody i dovozcům. Otevřením akreditivu získává dovozce jistotu, že platba bude realizována až v okamžiku splnění všech podmínek předepsaných akreditivem, tedy pouze proti předložení příslušných dokumentů. Má své finanční prostředky tedy déle k dispozici. Pokud banka zjistí v dokumentech nesrovnalosti, může plnění odmítnout nebo jej poskytne s výhradou dodatečného schválení bankou, která akreditiv vystavila, či s výhradou dodatečného schválení kupujícím. Kupující má také jistotu, že v době platby bude zboží již na cestě a dodavatel je nebude moci zadržet. Pokud prodávající v akreditivu stanoví vhodné dokumenty i jiné akreditivní podmínky (jako je druh akreditivu, jeho platnost či akreditivní částka), získává větší jistotu, že obdrží zboží v požadované kvalitě a včas, a také že prodávající nedostane zaplaceno neoprávněně. Předepsané dokumenty bývají voleny tak, aby svědčily o řádném odeslání zboží dodavatelem, o hodnotě dodaného zboží, a odpovídaly požadavkům země dovozu na celní a administrativní projednání importovaného zboží. 17 Díky kvalitnímu platebnímu zajištění v podobě otevření akreditivu, může kupující získat od dodavatele výhodnější platební podmínky, jelikož tímto prokazuje svou ochotu platit. Otevření akreditivu vytváří na prodávajícího značný tlak, aby sjednanou dodávku uskutečnil v předepsané době a v požadované kvalitě. Banky jsou často otevřenější k vystavení akreditivu než k půjčování hotových peněz, mají totiž přehled k jakým účelům je akreditiv použit. Zkoumají přitom platební schopnost žadatele o akreditiv podobně, jako by mu poskytovaly úvěr. Je zde také možnost, že banky mohou ke zboží získat zástavní právo. 16 Beneš, V. a kolektiv. Zahraniční obchod. Praha : Grada Publishing, a.s., 2004, s.206 17 Černohlávková, E. FinWeb.cz: Dokumentární akreditiv je vhodný i pro dovozce [citováno 18.11.2005]. Dostupný z http://www.finweb.ihned.cz 22
Příklad: výhoda platby dokumentárním akreditivem v tuzemském obchodním styku např. při koupi nemovitosti. Koupě nemovitosti je náročnou transakcí. Kupující bude za nemovitost platit prodávajícímu, odhadci, katastrálnímu a finančnímu úřadu. Prodávající chce mít jistotu, že dostane zaplaceno, a kupující, že se nemovitost stane opravdu jeho majetkem. Prodávající proto požaduje peníze co nejdříve již před nebo nejpozději při podpisu kupní smlouvy a kupující by zase rád zaplatil až poté, co bude jeho vlastnictví zapsáno do katastru nemovitostí. Obě strany se proto musejí dohodnout na rozumném kompromisu. Tady lze využít mimo jiných možností platby (vázaného účtu v bankovním ústavu nebo složení peněz do úschovy u notáře) instrumentu dokumentárního akreditivu. nemovitosti. V příloze uvádím formulář ČSOB k otevření tuzemského akreditivu na koupi 6.3 Nevýhody dokumentárního akreditivu Výhody akreditivu mohou být značně oslabeny nebo úplně zmařeny nepřesným nebo nelogickým stanovením akreditivních podmínek, či jejich nedodržením. Beneficient se v takovém případě vystavuje riziku, že dokumenty nebudou akceptovány a akreditiv proplacen. Ve značné nevýhodě se může nacházet také kupující. Jestliže si nezajistí před odesláním prohlídku zboží (například skrze certifikát o jakosti či množství, který vystaví nezávislá instituce), je zde riziko, že zásilka nebude odeslána v požadovaném stavu. Dalším rizikem, kterému je kupující vystaven, je skutečnost, že banky zkoumají pouze vnější soulad dokumentů s podmínkami akreditivu. Francouzská literatura hovoří o tzv. risque documentaire: Toutefois, si le banquier est responsable de la vérification des documents, il ne l'est pas de la non-conformité des marchandises recus avec celles qui sont annoncées dans les documents. 18 (Překlad: Banka je zodpovědná pouze za ověřování dokumentů, nikoliv za shodu dokumentů s obdrženým zbožím, které jim neodpovídá). Banky neodpovídají ani za formu, pravost či právní účinnost dokumentů. Nejsou zodpovědné ani za ztrátu dokumentů ani za zboží, které je těmito dokumenty představováno. Pro kupujícího je také 18 Bernet-Rollande, L. Interex Bretagne: Le crédit documentaire [citováno 6.3.2006]. Dostupný z http://www.netpme.fr/economie/318-credit-documentaire.html 23
nevýhodné, že předem váže finanční prostředky, což mu způsobuje nemalé výlohy spojené s obstaráním úvěru a výlohy v podobě nákladů, které zaplatí bance za akreditivní operace. Náklady akreditivu mohou být velmi vysoké. Banky si většinou účtují poplatky za každou provedenou operaci zvlášť. To znamená zaplacení poplatku za vystavení akreditivu, za jeho avizování, dále za jeho potvrzení apod. Z tohoto důvodu je nezbytné v kontraktu sjednat, jak se prodávající a kupující budou podílet na úhradě nákladů spojených s akreditivem. 19 Strany si obvykle dohodnou, že výlohy banky, která akreditiv otevřela uhradí příkazce, a výlohy banky, která akreditiv avizuje uhradí dodavatel. Existují minimální sazby proto, aby byl akreditiv otevřen. Například v ČR musí dodávka zboží převýšit 1000 Kč, v zahraničí 80 EUR. Použití akreditivu je výhodné až od dodávky nad 400 000 Kč. Pokud náš dodavatel nebo odběratel má nést výlohy zahraničních bank, musí počítat s tím, že jsou mnohonásobně vyšší než výlohy bank domácích. 7. SUBJEKTY AKREDITIVNÍ OPERACE A VZTAHY MEZI NIMI 7.1 Subjekty akreditivní operace K hlavním účastníkům akreditivní operace patří: 1. příkazce (applicant) žadatel o dokumentární akreditiv, kupující, importér, odběratel 2. beneficient (beneficiary) oprávněný z akreditivu, prodávající, dodavatel, exportér 3. vystavující banka (issuing bank) banka, která otevírá akreditiv na základě žádosti příkazce ve prospěch beneficienta akreditivu, banka importéra 4. avizující banka (advising bank) banka, která ověřuje pravost akreditivu a oznamuje jej beneficientovi - banka exportéra. Může být i jmenovanou bankou, akreditiv u ní bude použitelný a/nebo i potvrzující bankou, jestliže se sama zaváže poskytnout plnění podle akreditivu, budou-li jeho podmínky splněny. Tato banka má potom obdobný závazek jako banka vystavující. 5. další banka další avizující, popř. potvrzující banka 19 Machková, H. a kol. Mezinárodní obchodní operace. Praha : Grada Publishing, 2003, s. 85 24
6. hojící banka banka, která na základě zmocnění od vystavující banky poskytne z jejího účtu hojení bance potvrzující, tedy uhradí potvrzující bance, z účtu vystavující banky, částku, kterou potvrzující banka vyplatila beneficientovi akreditivu. Jedná se o banku, která vede nostro účet 20 vystavující banky. 7.2 Vztahy mezi stranami akreditivní operace 7.2.1 Vztah mezi exportérem a importérem Vztahy mezi dovozcem a vývozcem jsou dány především obchodní smlouvou a obchodními zvyklostmi, přitom je rozhodující jakým právem se smlouva řídí. Dokumentární akreditiv z této smlouvy vychází, je řešen v části smlouvy, která se vztahuje k platebním podmínkám, kde představuje prostředek zaplacení kupní částky. Je tedy součástí obchodního vztahu. Přesto je vlastní dokumentární akreditiv (ve smyslu akreditivní transakce) na smlouvě právně nezávislý. Banka má vlastní závazek k beneficientovi akreditivu a vlastní závazek k příkazci akreditivu. Tyto závazky jsou od sebe odděleny. 7.2.2 Vztah mezi importérem a bankou vystavující akreditiv Z obchodní smlouvy vzniká importérovi závazek vystavit akreditiv ve prospěch beneficienta. O otevření akreditivu žádá importér svou banku. Pokud je banka ochotná akreditiv vystavit, domluví si s příkazcem (importérem) smluvní podmínky. Smluvní vztah mezi příkazcem a vystavující bankou zavazuje banku vystavit akreditiv a oznámit jej beneficientovi. V momentě, kdy jsou splněny podmínky akreditivu, tedy když jsou bance předloženy příslušné dokumenty, banka akreditiv proplatí a dokumenty předá příkazci. Na jejich základě si pak může převzít zboží. Příkazce bance uhradí hodnotu dokumentů, spolu s dalšími poplatky, které akreditivní transakce provázejí. Jelikož je závazek banky, zaplatit beneficientovi za příslušné dokumenty, nezávislý na závazku banky vůči příkazci, banka je vystavena riziku, že provede platbu a nedostane od příkazce zaplaceno. Toto riziko banka vyvažuje zajištěním, v podobě úvěrových či zástavních smluv, dle bonity klienta. 20 běžný účet, který má banka u jiné banky, zejména v cizině 25
7.2.3 Vztah mezi vystavující bankou a bankou avizující akreditiv exportérovi Dokumentární akreditiv bývá oznámen beneficientovi prostřednictvím avizující banky, která většinou sídlí v jeho zemi. Avizující banka provádí oznámení na základě zmocnění od vystavující banky, která je povinna uhradit jí veškeré náklady, které tímto vzniknou. V momentě, kdy vystavující banka otevře akreditiv, oznámí jej avizující bance. Ta ověří, zda jej vystavující banka opravdu otevřela a zašle beneficientovi oznámení o otevření akreditivu v jeho prospěch (obvykle formou doporučeného dopisu). Avizující banka se může stát bankou jmenovanou. Pokud akreditiv nestanoví, že je použitelný pouze u vystavující banky, všechny akreditivy musí jmenovat banku ( jmenovaná banka ), která je zmocněna platit, vzít na sebe závazek k odložené platbě, akceptovat tratu (traty) nebo provést negociaci. V případě volně negociovatelného akreditivu, jakákoliv banka je jmenovanou bankou. 21 Stane se tak na základě žádosti vystavující banky, která zmocní avizující (jmenovanou) banku ke kontrole dokumentů a poskytnutí plnění, pokud budou dokumenty odpovídat podmínkám akreditivu. Za tuto službu obdrží od vystavující banky odškodnění. Neznamená to ovšem, že by jmenovaná banka měla povinnost kontrolu dokumentů a jejich proplacení provést. Pokud tak však učiní a provede platbu oproti dokumentům, které neodpovídají podmínkám akreditivu, nemá na odškodnění nárok. Vystavující banka může také avizující banku požádat, zda jí otevřený akreditiv potvrdí. Avizující banka se pak stane bankou potvrzující. 7.2.4 Vztah mezi vystavující bankou a exportérem Vztah mezi vystavující bankou a dovozcem je vztah pro dokumentární akreditiv zásadní. Nemůžeme hovořit o běžném obchodním závazkovém vztahu mezi dvěma subjekty, jelikož zde nejsou povinnosti na obou stranách. Pouze vystavující bance vyplývá z tohoto vztahu závazek poskytnout beneficientovi plnění (za předpokladu, že splní akreditivem stanovené podmínky). V anglosaském světě je tento vztah chápán jako neodvolatelná, časově ohraničená nabídka, kterou vystavující banka činí beneficientovi k uzavření kontraktu. Jestliže beneficient předloží akreditivu odpovídající dokumenty a splní i 21 Jednotné zvyklosti a pravidla pro dokumentární akreditivy. Praha: ICC Česká Republika, 2002, s.26 26
další podmínky akreditivu, má se za to, že nabídku přijal a zároveň splnil svůj závazek. 22 Banka, která akreditiv vystavila pak musí plnit na základě své nabídky dle podmínek akreditivu. 7.2.5 Vztah mezi potvrzující bankou a exportérem Vztah mezi potvrzující bankou a exportérem je obdobný vztah jako vztah mezi exportérem a vystavující bankou. Jestliže banka akreditiv potvrdí, vzniká jí tak stejný závazek jako bance vystavující, přičemž tyto dva závazky jsou od sebe odděleny. To znamená, že beneficient může žádat plnění, jak od banky vystavující, tak od banky potvrzující, ale pokud potvrzující banka není ochotná plnit, má zde beneficient stále k dispozici závazek vystavující banky. Beneficient často žádá potvrzení banky, pokud chce mít vyšší zajištění závazku, a pokud chce odstranit teritoriální rizika země banky, která akreditiv vystavila. Z tohoto důvodu je potvrzující bankou nejčastěji domácí banka beneficienta. Jestliže potvrzující banka není k potvrzení zmocněna vystavující bankou a činí tak pouze na žádost beneficienta, pak toto potvrzení nepodléhá pravidlům UCP 500. Takové potvrzení se nazývá silent confirmation (tiché potvrzení). 7.2.6 Ostatní vztahy 7.2.6.1 Vztah mezi avizující nebo potvrzující bankou a příkazcem Mezi těmito subjekty neexistuje žádný závazkový vztah. Banka avizující či potvrzující provádí veškeré operace na příkaz a na základě zmocnění banky vystavující. Tyto banky jsou vůči ní tedy za své kroky odpovědné. 7.2.6.2 Vztah mezi exportérem a avizující bankou Tento vztah také nemůže být chápán jako závazkový. Avizující banka provádí akreditivní operaci na základě příkazu od vystavující banky, je tedy vůči ní odpovědná. To ovšem nevylučuje odpovědnost avizující banky vůči beneficientovi za ověření pravosti akreditivu (článek 7 a 12 UCP 500). 7.2.6.3 Vztah mezi vystavující bankou a hojící bankou 22 Andrle, P. Dokumentární akreditiv v praxi. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2003, s. 29 27