BAKA L Á Ř S K Á P R Á C E

Masarykova univerzita Právnická fakulta Studijní obor: Právo a podnikání Katedra obchodního práva BAKA L Á Ř S K Á P R Á C E Téma: Smlouva o dílo, vícepráce Předkládá: Ing. Martina Myšková Akademický rok: 2009 / 2010

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Smlouva o dílo, vícepráce zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury. Ing. Martina Myšková, v.r

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala panu doc. JUDr. Karlu Markovi, CSc za cenné odborné rady i psychickou podporu. Mé největší díky náleží mé rodině za obdivuhodnou trpělivost a podporu.

Bakalářská práce Smlouva o dílo, vícepráce Obsah OBSAH 1 Úvod 1 2 Exkurz do smlouvy o dílo v režimu občanského zákoníku 2 2.1 Závěr 3 3 Smlouva o dílo 4 3.1 Začlenění smlouvy o dílo 4 3.2 Definice a charakteristika smlouvy o dílo 4 3.3 Podstatné části smlouvy o dílo 5 3.4 Závěr 6 4 Předmět díla 7 4.1 Předmět díla obecně 7 4.2 Specifikace díla ve smlouvě 8 4.3 Předmět díla v projekční praxi ve stavebnictví 9 4.4 Účel smlouvy 9 4.4.1 Uplatňování odpovědnosti za škodu a její maximum 9 4.4.2 Vymezení podmínek, za kterých smluvní strana nemá zájem na plnění 10 4.4.3 Nemožná část plnění 10 4.4.4 Podstatné změny okolností a zmaření účelu smlouvy, zakládající právo odstoupit od smlouvy 10 4.4.5 Právo z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví 11 4.5 Vícepráce 11 4.5.1 Typy víceprací 11 4.5.2 Vícepráce v režimu veřejných zakázek 12 4.5.3 Vícepráce jako vady díla 12 4.5.4 Vícepráce v projekční praxi 12 4.5.4.1 Změny zadání ze strany objednatele 13 4.5.4.2 Změny zadání na základě vyjádření úřadů v územním či stavebním řízení 14 4.5.4.3 Zpracování dokumentace dle technických norem a se zohledněním závazkových vztahů objednatele 14 4.5.4.4 Změny v projektové dokumentace v průběhu projekční činnosti způsobené nepředvídatelnými okolnostmi 15 4.6 Závěr 15 5 Provedení díla 17 5.1 Termín dokončení díla 17 5.2 Určení místa 17 5.3 Převzetí díla 18 5.4 Provádění díla zhotovitelem samostatně 18 5.5 Zhotovení díla třetí osobou 18 5.6 Věci určené k provedení díla 19 5.7 Závěr 19 6 Cena za dílo 20 6.1 Dohody o ceně ve smlouvě o dílo 20 6.1.1 Dohodnutá cena ve smlouvě o dílo 20 6.1.2 Způsob určení ceny díla ve smlouvě o dílo. 20 6.1.3 Bez stanovení způsobu, jakým se bude cena díla určovat 21 6.1.4 Cena podle rozpočtu 21 6.1.4.1 Úplnost rozpočtu 22 6.1.4.2 Závaznost rozpočtu 22 6.1.4.3 Překročení limitní částky pro neúplné a nezávazné rozpočty 23 6.2 Vícepráce jako plnění nad rozsah díla dle 549 ObchZ 23 6.3 Nárok na zaplacení ceny díla 24

1 Úvod 2 6.4 Závěr 25 7 Provedení díla 26 7.1 Průběh provádění díla 26 7.1.1 Kontrola provádění díla 26 7.1.2 Předané vadné věci nebo pokyny dané objednatelem 26 7.1.3 Skryté překážky provedení díla 27 7.2 Splnění závazku provést dílo 27 7.2.1 Řádné ukončení 28 7.2.2 Předání 28 7.2.2.1 Místo předání 28 7.2.2.2 Náležitosti předání 29 7.2.2.3 Zápis o předání předmětu díla 29 7.3 Závěr 29 8 Vady díla 31 8.1 Exkurz do dobrých mravů a poctivého obchodního styku 32 8.2 Typy odpovědnosti za vady díla 32 8.2.1 Objektivní a subjektivní zákonná odpovědnost 32 8.2.2 Odpovědnost za jakost 33 8.3 Lhůty pro uplatnění nároků z odpovědnosti za vady 33 8.4 Nároky z vad 33 8.5 Závěr 34 9 Závěr 35 10 Cizojazyčné resumé 37 11 Seznam použité literatury 39 11.1 Monografie 39 11.2 Seznam použité judikatury 40 11.3 Zákony 40

1 Úvod 1 1 ÚVOD Účelem této práce je provést rozbor současné úpravy smlouvy o dílo v obchodněprávním režimu a věnovat se problematice víceprací. Dané téma jsem si vybrala především kvůli mému profesnímu zájmu o tuto oblast. V projekční praxi ve stavebnictví se zabývám řízením projektů a zvládnutí smluvní problematiky z právního hlediska je pro mě velmi důležité. Ráda bych se také věnovala podrobněji právní úpravě víceprací v jiných zemích, rozsah této práce mi to ale neumožňuje. Daným tématem bych se ráda zabývala v budoucnosti. V průběhu přípravy této práce jsem vycházela především z publikací, časopiseckých článků, judikatury ve sbírkách soudních rozhodnutí, zákonů, komentářů, učebnic českého práva, stránek uveřejněných na internetu a také z praktických zkušeností mých i mých kolegů. Při vypracování této práce jsem postupovala tak, že jsem se nejdříve zabývala danou problematikou z hlediska právní úpravy, návazně různými výkladovými a aplikačními aspekty. Důraz se snažím klást na praktické řešení problémů a pokusila jsem se i formulovat vhodné postupy a doporučení pro smluvní strany a návrhy de lege ferenda. Problematiku víceprací řeším průběžně v celé práci v návaznosti na jednotlivé části právní úpravy a snažila jsem uvádět také návrhy a doporučení pro jejich řešení v projekční praxi ve stavebnictví. V začátku práce je stručně popsána smlouva o dílo v občanskoprávním režimu, následuje základní výklad smlouvy o dílo dle obchodního zákoníku. V následujících kapitolách je systematika mé práce členěna dle právní úpravy smlouvy o dílo s dílčími shrnutími v každé kapitole. Závěr shrnuje mé poznatky, zhodnocení právní úpravy a výsledky mé práce s návrhy de lege ferenda v této oblasti.

2 Exkurz do smlouvy o dílo v režimu občanského zákoníku 2 2 EXKURZ DO SMLOUVY O DÍLO V REŽIMU OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU Smlouvu o dílo upravují oba civilní kodexy zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále občanský zákoník nebo OZ ), a zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále obchodní zákoník nebo ObchZ ). Právní úprava v občanském zákoníku se použije na vztahy, které nepodléhají úpravě smlouvy o dílo v zákoníku obchodním. Dohodu o tom, že se právní vztah podléhající obchodnímu zákoníku bude řídit právní úpravou v občanském zákoníku, předpisy nepřipouštějí a taková dohoda bude vždy neplatná. Ve srovnání s obchodněprávní úpravou klade občanský zákoník velký důraz na ochranu objednatele jako strany, která je ve vztazích právně a obchodně méně zkušená. Pro podnikatele jako osobu sui generis platí dle mého názoru obecně mnohem přísnější měřítka než pro osoby nepodnikající. Podnikateli jsou přičitatelná taková pochybení, která lze s ohledem na průměrnou odbornost v oboru od průměrného podnikatele běžně očekávat. Přístup k podnikateli nepožaduje jen naplňování právní zásady neminem laedere (nikomu neškodit), ale naopak vyžaduje aktivní a profesionální výkon. 1 Smlouva o dílo v občanskoprávním režimu je upravena v občanském zákoníku v 631 až 643 OZ a další dva její podtypy, a to zhotovení věci na zakázku v ustanovení 644 až 651 OZ a smlouva o opravě a úpravě věci v 652 až 656 OZ. Jedná o dvoustranný občanskoprávní vztah na základě smlouvy mezi zhotovitelem a objednatelem. Jeho předmětem je úplatné zhotovení díla zhotovitelem, které zhotovitel provádí pro objednatele na své nebezpečí. Uzavření smlouvy může být písemné, ústní i konkludentní. Základními náležitostmi (essentialia negotii) smlouvy o dílo jsou: vymezení předmětu smlouvy (tj. díla), závazek zhotovitele provést dílo pro objednatele na vlastní nebezpečí, určení ceny díla, které musí být vymezené dostatečně jednoznačně, aby nebylo pochyb o tom, co se požaduje, řádná identifikace smluvních stran a jejich postavení ve smlouvě o dílo. Základem smlouvy o dílo je závazek zhotovitele provést dílo. Na rozdíl od obchodněprávní úpravy není omezeno tím, že předmět plnění musí být hmotně zachycen. Dílo může být provedeno buď osobně zhotovitelem, nebo ho může provést třetí osoba, kterou zhotovitel provedením díla pověří (např. zaměstnancem nebo pomocníkem zhotovitele). Při určení ceny díla je kladen velký důraz na ochranu objednatele. V zájmu právní jistoty obou smluvních stran je cena přednostně určována pevně, ale je možné určit ji také podle rozpočtu. V tomto případě zákon chrání objednatele před zvýšením ceny díla, protože váže toto zvýšení ceny na souhlas objednatele. Má-li dojít ke zvýšení ceny, je zhotovitel povinen na tuto skutečnost objednatele upozornit a oznámit mu novou cenu. V případě, že zhotovitel s novou cenou nesouhlasí, je oprávněn od smlouvy odstoupit. 2 1 Havel,B. Dobré mravy a poctivý obchodní styk. http://obchodni.justic.cz/69611/clanek/j_obchod2 2 Knapp V., Knappová M., Švestka J., Dvořák J., Kanda A., Kopáč l., Mikeš J., Salač J. Občanské právo hmotné svazek II., Díl třetí závazkové právo, Díl čtvrtý dědické právo 2. aktualizované a doplněné vydání, CODEX Bohemia, Praha 1998

2 Exkurz do smlouvy o dílo v režimu občanského zákoníku 3 Dle ustanovení 636 lze cenu určit odhadem, ale pouze za předpokladu, že ji není možné určit pevnou částkou. Při podstatném zvýšení odhadnuté ceny je zhotovitel povinen toto oznámit a objednatel má právo od smlouvy odstoupit. Za předpokladu, že zhotovitel zapomene objednatele na novu cenu upozornit, má právo jen na zaplacení ceny původní. Dohodnutou cenu díla, nelze, není-li stranami stanoveno něco jiného, zvyšovat o DPH. 3 Smlouva o dílo se v občanskoprávních vztazích používá většinou jako smlouva krátkodobá, jak můžeme soudit z ustanovení 632 OZ, které stanoví, že nedojde-li ke zhotovení díla na počkání, je zhotovitel povinen vydat objednateli písemné potvrzení o převzetí objednávky. Dle ustanovení 563 OZ platí, že není-li doba plnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh první den poté, kdy jej věřitel o plnění požádal. Přechod vlastnického práva na objednatele není v občanském zákoníku přesně specifikován, dochází v něm ale okamžikem uhrazení ceny díla. Tato koncepce dle mého názoru odpovídá ustanovení 640 OZ o odpovědnosti zhotovitele za vis maior, dle kterého zhotovitel za dílo zmařené náhodou před dobou splnění ztrácí nárok na odměnu, a je také v souladu s principem známým již z římského práva, že nahodilá zkáza věci postihuje vlastníka věci. Jako sankce za porušení smluvní povinnosti druhou smluvní stranou je použit institut odstoupení od smlouvy. Případy, kdy zákon připouští možnost objednatele odstoupit od smlouvy, souvisí zejména se zvýšením ceny díla. Jestliže objednatel nesouhlasí s novou cenou, přiznává mu zákon právo od smlouvy odstoupit. Pokud objednatel z tohoto důvodu od smlouvy odstoupí, je však povinen dle ustanovení 635 odst. 4 OZ zaplatit zhotoviteli částku za provedenou práci, avšak jen v případě, že měl z částečného plnění smlouvy majetkový prospěch. Dále je zakotveno právo objednatele odstoupit od smlouvy v ustanovení 639 OZ, avšak pouze v případě, že objednatel poskytl zhotoviteli řádně a však součinnost a zhotovitel se nemá k zhotovení díla. Objednateli náleží též právo na náhradu nákladů, které mu vznikly v souvislosti s poskytnutím součinnosti zhotoviteli. Dle ustanovení 642 OZ má právo objednatel odstoupit až do okamžiku zhotovení díla zhotovitelem. V tomto případě je však povinen uhradit zhotoviteli částku za vykonanou práci a náklady účelně vynaložené na provádění díla, ovšem jen za předpokladu, že výsledky těchto prací nemůže zhotovitel použít jinak. Objednatel je oprávněn odstoupit od smlouvy, je-li zřejmé, že se zhotovitel dostane do prodlení s provedením díla, nebo dílo nebude řádně dokončeno a zhotovitel neučiní nápravu ani v přiměřené lhůtě poskytnuté objednatelem. 4 Zhotovitel je oprávněn odstoupit od smlouvy o dílo v těch případech, pokud má materiál, který mu poskytl objednatel vady, které brání řádnému zhotovení díla, na které objednatele upozornil, a ten přesto na zhotovení díla z tohoto materiálu trvá. Dále může zhotovitel od smlouvy odstoupit v případě, je-li dílo prováděno u objednatele, a ten nevykonává potřebná zdravotní a bezpečnostní opatření pro osoby, které provádějí dílo. 5 2.1 Závěr Úpravu smlouvy o dílo v občanskoprávním režimu považuji za zdařilou, přestože ji v některých směrech považuji až za příliš ochranitelskou vůči objednateli. Přehnaná ochrana jednoho se velmi lehce může stát zbraní proti druhému. De lege ferenda by dle mého názoru bylo vhodné zamyslet se nad větší rovnováhou v postavení objednatele a zhotovitele, především v rámci možností odstoupení od smlouvy ze strany zhotovitele. 3 Rozsudek NS ze dne 3.4.2003, sp.zn. 32 Odo 835/2002. 4 Knapp V., Knappová M., Švestka J., Dvořák J., Kanda A., Kopáč l., Mikeš J., Salač J. Občanské právo hmotné svazek II., Díl třetí závazkové právo, 2. aktualizované a doplněné vydání, CODEX Bohemia, Praha 1998 5 Stenglová,I. Smlouva o dílo. Praha: C.H.Beck,2010, ISBN 978-80-7400-311-0

3 Smlouva o dílo 4 3 SMLOUVA O DÍLO 3.1 Začlenění smlouvy o dílo Smlouva o dílo je vedle kupní smlouvy nejčastěji používány institut obchodněprávních závazkových vztahů. 6 Její úpravu nalezneme v hlavě druhé, části třetí ObchZ s názvem Obchodní závazkové vztahy v ust. 536 a násl. a je členěna do následujících oddílů: Oddíl 1 Základní ustanovení. Oddíl 2 Provedení díla. Oddíl 3 Věci určené k provedení díla. Oddíl 4 Vlastnické právo k zhotovené věci a nebezpečí škody na ní. Oddíl 5 Cena za dílo. Oddíl 6 Způsob provádění díla. Oddíl 7 Provedení díla. Oddíl 8 Vady díla. Smlouvu o dílo řadíme mezi relativní ochody. Pod relativními obchody chápeme obchody, které jsou dle 261 ObchZ uzavírány mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti nebo mezi státem či samosprávnou územní jednotkou a podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, jestliže se týkají zabezpečování veřejných potřeb. 7 Soudím, že dle ustanovení 262 ObchZ smlouva o dílo v obchodněprávním režimu může být také zvolena v režimu fakultativních obchodů a to dobrovolně dohodou obou účastníků za podmínky písemné formy této dohody. Pokud tato dohoda směřuje ke zhoršení právního postavení účastníka smlouvy, který není podnikatelem, je neplatná. Toto je dle mého názoru významným nástrojem k ochraně slabších, která je jedním ze zásadních principů obchodního práva. Dle rozsudku Nejvyššího soudu k uzavření takové dohody stačí, že smluvní strany v záhlaví formulářové smlouvy uvedou, podle kterých ustanovení obchodního zákoníku se smlouva uzavírá. 8 Domnívám se, že de lege ferenda by mělo být v zákoně upraven jednoznačnější projev vůle obou smluvních stran. 3.2 Definice a charakteristika smlouvy o dílo Základní ustanovení určuje, že smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje k provedení určitého díla a objednatel se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení. Jde tedy o dvoustranný právní úkon, jehož obsahem je tzv.synalagmatického plnění. Právní úprava je dispozitivní a je na vůli účastníků smluvního vztahu, jak si své vzájemné poměry upraví. Tato zásada smluvní volnosti je zakotvena v ustanovení 263 ObchZ, dle kterého se strany mohou odchýlit od ustanovení části třetí tohoto zákona nebo jednotlivá ustanovení této části vyloučit, s výjimkou vyjmenovaných kogentních ustanovení. Dle odstavce druhého se také nelze odchýlit od základních ustanovení smluvních typů uvedených v hlavě II. části třetí ObchZ a také od ustanovení, která předepisují povinnou písemnou formu právního úkonu. Teprve tehdy, pokud svého práva nevyužijí a smlouvu o dílo si nevytvoří podle svých podmínek, nastupuje podpůrně úprava obsažená 6 Faldyna, F., Pokorná, J., Tomsa, M., Rozehnalová, N., Večerková, E., Kobliha, I., Pohl, T., Balabán, P., Vítek, P., Ševčík, D., (Autorský kolektiv), Obchodní zákoník, komentář, Praha: MERITUM výkladová řada, ASPI, 2005, s. 777 7 Marek, K. Smluvní obchodní právo, Kontrakty. 4 rozšířené vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2008, s. 262, ISBN 978-80-210-4619-1 8 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 21.5.2001, sp. zn. 33 Cdo 15/2001

3 Smlouva o dílo 5 v zákoně. Vlastní úprava v obchodním zákoníku je pouze rámcová a lze doporučit větší bohatost obsahu konkrétní smlouvy. 9 Některá ustanovení smlouvy o dílo se odkazují na právní úpravu kupní smlouvy a to i na její kogentní ustanovení. Dle mého názoru se tyto ustanovení vztahují na smlouvu dispozitivně, pokud se ale využijí, potom je jejich aplikace kogentní a nelze se od ní odchylovat. 3.3 Podstatné části smlouvy o dílo Podstatnými náležitostmi (essentialia negotii) smlouvy o dílo jsou: označení smluvních stran, které jsou v postavení zhotovitel a objednatel, určení díla tak, aby bylo jasné, co má zhotovitel provést 10 závazek zhotovitele provést dílo, závazek k zaplacení ceny za provedení díla. 11 Dle rozsudku Nejvyššího soudu vyžaduje dohoda stran o změně díla písemnou formu pouze tehdy, pokud i původní písemně uzavřená smlouva o dílo obsahovala ustanovení, že může být měněna nebo zrušena pouze dohodou stran v písemné formě. Pokud tomu ta není, může být změněna i ústně nebo konkludentně. 12 Označení pro smluvní strany je možné zvolit a není nutné držet se označení zhotovitel a objednatel, za podstatný je považován obsah označení. Považuji za vhodné používat označení, které vystihují obsah činnosti smluvní strany, např. generální projektant pro zhotovitele projektové dokumentace či stavitel pro zhotovitele stavby. Podotýkám, že to nic nemění na povinnosti podnikatele dle ustanovení 13a ObchZ na všech obchodních listinách uvádět následující údaje: obchodní firmu, jméno nebo název právnické osoby, sídlo nebo místo podnikání, identifikační číslo, u podnikatele zapsaného v obchodním rejstříku též údaj o tomto zápisu, včetně spisové značky a u podnikatele nezapsaného v obchodním rejstříku též údaj o zápisu do jiné evidence. Pro úplnost uvádím, že absence těchto údajů nezpůsobuje neplatnost smlouvy. 13 Smluvním stranám nic nebrání, aby si pojmy, které nejsou stanoveny kogentně, definovaly ve smlouvě. Z vymezení obsahu pojmu potom může pro účely smlouvy vyplývat i povinnost smluvní strany. Dle mého názoru je velmi vhodné, aby normování pojmů byla věnována ve smlouvě dostatečná pozornost, protože strany si i podvědomě mohou vykládat pojmy různě. Je možné i použít odkaz na slovníky, kde bývají pojmy, které nejsou stanoveny právními předpisy definovány. V projekční praxi je častý odkaz na Výkonový a honorářový řád vydaný Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků, Českým svazem stavebních inženýrů a Českou komorou architektů (dále jen Výkonový a honorářový řád). Pokud pojem není ve smlouvě popsán, je vyložen podle obchodních zvyklostí. 14 Smluvními stranami ve smlouvách o dílo ve sféře projekčních činnosti bývají investor, generální dodavatel stavby či developer na straně objednatele a generální projektant na straně zhotovitele. Generální projektant dále uzavírá z pozice objednatele smlouvy o dílo s jednotlivými projektanty profesí či stavebních objektů. Jak bude popsáno dále, vytváří se tak subdodavatelské řetězce 15, u kterých je nutné zohlednit obsahy smluv navzájem v celém měřítku. Investorem je osoba, která stavbu zajišťuje pro sebe nebo ji připravuje pro jiného. V praxi jsem se často setkala s rozlišováním investora od developera, který funguje jako investor v celé řadě projektů a prodej či pronájem prostorů je 9 Marek, K. Obchodněprávní smlouvy. 4 aktualizované vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2003, s. 143, ISBN 80-210-3064-X 10 Bejček, J., Kotásek, J., Marek, K., Nástin obchodního práva II., Brno : Masarykova univerzita Brno, 2004, s. 60 11 Faldyna, F., Pokorná, J., Tomsa, M., Rozehnalová, N., Večerková, E., Kobliha, I., Pohl, T., Balabán, P., Vítek, P., Ševčík, D., (Autorský kolektiv), Obchodní zákoník, komentář, Praha: MERITUM výkladová řada, ASPI, 2005, s. 777 12 Rozsudek Nejvyššího soudu, sp.zn.23 Cdo 3846/2008 ze dne 27.1.2009 13 Faldyna, F., Pokorná, J., Tomsa, M., Rozehnalová, N., Večerková, E., Kobliha, I., Pohl, T., Balabán, P., Vítek, P., Ševčík, D., (Autorský kolektiv), Obchodní zákoník, komentář, Praha: MERITUM výkladová řada, ASPI, 2005, s. 55 14 Bejček, J a kol. Kurs obchodního práva, obchodní závazky. 3. vydání: Praha: C.H.Beck, 2003, ISBN 80-7179-746-4 15 Marek, K. Smluvní obchodní právo, Kontrakty. 4 rozšířené vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2008, ISBN 978-80-210-4619-1

3 Smlouva o dílo 6 pro něj hlavní výdělečnou činností. Generální projektant je osoba, která zpracovává pro stavbu projekt stavební i technologické části stavby. 16 Předmět plnění může být přesně vymezen a některé části mohou být vyňaty, většinou ale generální projektant plní funkci koordinace projektu. Projektantem je projektant dílčí částí projektové dokumentace zastupující určitou profesi či zpracovávající dílčí část projektu. Projektová dokumentace je rozdělena na stavební objekty a provozní soubory a jeho obsah je upraven vyhláškou č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů. 3.4 Závěr V souladu s tím, že obchodní právo upravuje vztahy mezi profesionály, u kterých předpokládáme zběhlost v obchodních stycích a odbornost, je právní úprava smlouvy o dílo dispozitivní a účastníci smluvního vztahu mají velkou volnost si vzájemné poměry upravit dle svých potřeb. Doporučuji velkou pozornost věnovat výkladů pojmů ve smlouvě, ze kterých můžou plynout důležité povinnosti smluvních stran, a souladu podmínek smluv na všech stupních subdodavatelského řetězce. 16 Marek, K. Smluvní obchodní právo, Kontrakty. 4 rozšířené vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2008, s. 229, ISBN 978-80-210-4619-1

4 Předmět díla 7 4 PŘEDMĚT DÍLA 4.1 Předmět díla obecně Dle 536 ObchZ je smlouvou o dílo smlouva, kterou se zhotovitel zavazuje k provedení určitého díla a objednatel k zaplacení ceny za jeho provedení. Podstatou závazku smluvních stran ze smlouvy o díle je konání, činnost. 17 Současně platí, že dílo ve výstavbě bude zásadně individuální a musí být přesně vymezené. Obchodní zákoník v ustanovení 536 ObchZ uvádí zhotovení určitého díla. 18 Obecně rozlišujeme přímý a nepřímý předmět závazkového právního vztahu. Přímý předmět zahrnuje jednání subjektů, které může být jednáním aktivním i pasivním. Rozdíl mezi non facere a pati může být matoucí, proto níže uvádím příklady u jednotlivých typů jednání. Jednání aktivní: facere konání o objednatel převzetí díla o zhotovitel zpracování dokumentace, která je předmětem díla dare předání o objednatel zaplacení v hotovosti, předání věcí potřebných ke zhotovení díla o zhotovitel předání díla ve hmotné podobě Jednání pasivní non facere (omitere) - zdržení se chování o objednatel zdržení se výdělečné činnosti na pozemku, na kterém zhotovitel provádí dílo (stavbu) o zhotovitel zdržení se určité činnosti, která by byla proti zájmu objednatele (možné smluvně domluvit) pati - strpění určitého chování o objednatel umožňuje zhotoviteli provádět dílo na jeho pozemku (stavbu) o zhotovitel umožňuje objednateli provádět kontroly Předmět závazkového právního vztahu může být ale chápán také jako předmět nepřímý, tedy jako to, na co je zaměřeno konkrétní chování subjektů. 19 Rozdíl mezi přímým i nepřímým předmětem demonstruji u smlouvy o dílo, která byla uzavřena mezi investorem a generálním dodavatelem o zpracování kompletní projektové dokumentace obchodního centra. Činnost spočívající ve zpracování projektové dokumentace zde vystupuje jako předmět přímý a papírová forma projektové dokumentace dle mého názoru jako předmět nepřímý. Samotná stavba obchodního centra je až sekundárním výsledkem činnosti a zároveň účelem tvorby projektové dokumentace. Na přímý i nepřímý předmět se odkazuje také ustanovení 536 odst. 2 ObchZ, dle kterého se dílem rozumí zhotovení určité věci, pokud nespadá pod kupní smlouvu, montáž určité věci, její údržba, provedení dohodnuté opravy nebo úpravy určité věci nebo hmotně zachycený výsledek jiné činnosti. Přímým předmětem je zde zhotovení, montáž, údržba, oprava, úprava a nepřímým předmětem daná věc či hmotně zachycený výsledek. 17 Bejček, J a kol. Kurs obchodního práva, obchodní závazky. 3. vydání: Praha: C.H.Beck, 2003, ISBN 80-7179-746-4 18 Bejček, J., Kotásek, J., Marek, K., Nástin obchodního práva II., Brno : Masarykova univerzita Brno, 2004, s. 60 19 Kalabus, T Smlouva o dílo. Disertační práce: Masarykova Univerzita Brno, 2007

4 Předmět díla 8 4.2 Specifikace díla ve smlouvě Určení přímého i nepřímého předmětu může být provedeno přímo ve smlouvě nebo samostatným dokumentem, na který bude smlouva odkazovat. Postačí také dohoda stran o způsobu dodatečného určení tohoto předmětu, způsob určení nesmí ale závislé na vůli jen jedné strany. Této možnosti budou strany využívat spíše k upřesňování předmětu plnění, které bylo na počátku určeno rámcově nebo požadovanými parametry. 20 Dle mého názoru je nezbytné dojít k takové formulaci, kterou budou obě smluvní strany chápat stejně. Aby nedocházelo ke zbytečným problémům kvůli otázce, zda dílo odpovídá předmětu smlouvy nebo vykazuje vady či nedodělky, je vhodné předmět smlouvy definovat co nejjednoznačněji. Záměrně neuvádím nejpřesněji, protože přílišná detailizace předmětu díla může dle judikatury i mých vlastních zkušeností vytvářet zbytečný prostor pro vznik vad. I bagatelní vady způsobí neprovedení díla řádně de lege lata a následné nenastoupení nároku na zaplacení ceny. 21 V případě nejasností ve smlouvě o dílo se postupuje dle obchodního zákoníku, podpůrně občanského zákoníku a následně obchodních zvyklostí. Z tohoto pohledu také výrazně doporučuji využít ve smlouvě klauzuli o účelu smlouvy, kterou rozeberu podrobněji v následující kapitole. Dílo ve výstavbě je individuální. Obchodní zákoník v ustanovení 536 ObchZ uvádí výslovně zhotovení určitého díla. 22 Jako výjimka bývá v literatuře chápána stavba na klíč, ale podle mého názoru je i tato vždy postavena za předpokladu stavebního povolení či ohlášení v daném místě a v určitých konkrétních poměrech, s připojením na místní sítě a se zasazením do místního terénu. I stavbu na klíč v těchto intencích považuji za individuální dílo. Dle předmětu smlouvy se rozlišuje, zda smlouva je smlouvou kupní nebo smlouvou o dílo. V souladu s ustanovením 409 odst. 1 ObchZ může být předmětem kupní smlouvy pouze movitá věc. Dle 536 odst. 2 ObchZ také platí, že je-li předmětem díla zhotovení, úprava nebo oprava stavby, půjde vždy o režim smlouvy o dílo. Souhlasím s tvrzením, že jako stavbu přitom můžeme chápat i úpravy pozemků, budovy, inženýrské sítě, stavební objekty, technologická zařízení spojená svými základy se zemí apod. 23 Označení smlouvy kupní, která je dle předmětu smlouvy smlouvou o dílo, nezakládá její neplatnost a řídí se úpravou smlouvy o dílo. V souvislosti se stavbou považuji za nutné upozornit na to, že z praktického hlediska je velmi významné i pro zhotovitele uvádět prohlášení objednatel, že stavba je řádně povolena. Případné sankce totiž nepostihnou jen objednatele, ale připraví řadu problémů i zhotoviteli. Ustanovení 536 odst. 2 ObchZ dále vymezuje dílo negativně a to jako zhotovení určité věci, která není předmětem smlouvy kupní, a dále pozitivně jako montáž určité věci, její údržbu, provedení dohodnuté opravy nebo úpravy, případně hmotně zachycený výsledek jiné činnosti. 24 Problematické může být rozlišení smlouvy kupní od smlouvy o dílo v případě plnění věci dosud nezhotovené. Kritériem je poměr věcí předaných k výrobě díla. Pokud se odběratel nezavázal předat dodavateli podstatnou část věcí nutných k výrobě, jedná se o kupní smlouvu. Pokud zhotovitel opatřil převážnou část materiálu a předá jej ke zhotovení zboží objednateli, jde o smlouvu o dílo 25. Z tohoto pravidla platí tři výjimky: 1. Pokud převažuje v plnění podíl práce, jde o smlouvu o dílo. 2. Pokud zhotovitel je povinen provést i montáž, jedná se vždy o smlouvu o dílo. 20 Kobliha, I., Kalfus, J., Krofta J. Kovařík Z, Kozel R, Pokorná J, Svobodová Y, Obchodní zákoník, komentář, Praha: Linde Praha, 2006, s. 1274 21 Kalabus, T Smlouva o dílo. Disertační práce: Masarykova Univerzita Brno, 2007 22 Bejček, J., Kotásek, J., Marek, K., Nástin obchodního práva II., Brno : Masarykova univerzita Brno, 2004, s. 60 23 Marek, K. Smluvní obchodní právo, Kontrakty. 4 rozšířené vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2008, s. 229, ISBN 978-80-210-4619-1 24 Raban, P Obchodní zákoník. 3. doplněné vydání: Praha: Eurounion Praha, 2003, ISBN 80-7317-021-3 25 Faldyna, F., Pokorná, J., Tomsa, M., Rozehnalová, N., Večerková, E., Kobliha, I., Pohl, T., Balabán, P., Vítek, P., Ševčík, D.,

4 Předmět díla 9 3. Tvůrčí práce v souvislosti se stavbou jsou vždy smlouvou o dílo. 26 Od smlouvy mandátní, která je smlouvou o úsilí a nejde u ní o zhotovení věci nýbrž pouze o činnost jako takovou, se smlouva o dílo liší tím, zda je povinností dosáhnout výsledku hmotně zachyceného (např. stavební plány). 27 Mandatář také jedná na rozdíl od zhotovitele, který jedná svým jménem, jménem mandanta. Mandátní smlouva je uzavírána v projekční praxi na inženýrskou činnost. U komisionářské smlouvy komisionář jedná svým jménem, ale podstatný rozdíl je v předmětu díla, komisionář za úplatu zařizuje pro komitenta určitou obchodní záležitost, což neodpovídá provedení díla u smlouvy o dílo. 4.3 Předmět díla v projekční praxi ve stavebnictví V projekční praxi existují různé stupně dokumentace a mezi jednotlivými stupni je přísná návaznost jak z hlediska funkčního, technického tak i právního. Ve smlouvě je možné odkázat na vyhlášku 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, na Výkonový a honorářový řád či jinou odbornou literaturu, případně na dokumentaci uvedenou přímo ve smlouvě. Objednatel i zhotovitel ale musí vycházet z toho, že projekční činnost je činnost tvůrčí a dílo se vyvíjí v průběhu všech stupňů dle aktuálních požadavků a okolností. Projektová dokumentace se v praxi běžně skládá z následujících stupňů: Návrh/ studie stavby Dokumentace k územnímu řízení Dokumentace pro stavební povolení Dokumentace pro provedení stavby objektu Dokumentace pro výběr dodavatele stavy Realizační dokumentace Následuje autorský dozor a investorský technický dozor, které ale podle mého názoru spadají do režimu mandátní smlouvy, protože jde o smlouvy o úsilí a nenaplňují obsah předmětu smlouvy o dílo. 28 4.4 Účel smlouvy Předmět smlouvy i ostatní náležitosti lze jen velmi obtížně definovat natolik přesně, aby objednatel i zhotovitel měli vždy garantováno, že předané dílo bude odpovídat jejich představám i funkčním požadavkům ve všech ohledech. Smluvní strany mohou zvážit klauzuli o účelu smlouvy, která definuje následný účinek samotného předmětu díla. Účel je možné definovat i pro dílčí části smlouvy. 4.4.1 Uplatňování odpovědnosti za škodu a její maximum Účel smlouvy není povinnou náležitostí smlouvy, ale jsou s ním spojeny závažné právní důsledky. Pokud by zhotovitel dílo nezhotovil, mohl by objednatel uplatňovat v rámci odpovědnosti za škodu vůči zhotoviteli škodu a to, jak vyplývá z ustanovení v ustanovení 379 ObchZ, skutečnou škodu i ušlý zisk. Přitom platí, že se nenahrazuje škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu mohla povinná strana předvídat jako možný důsledek (Autorský kolektiv), Obchodní zákoník, komentář, Praha: MERITUM výkladová řada, ASPI, 2005, s. 781 26 Bejček, J a kol. Kurs obchodního práva, obchodní závazky. 3. vydání: Praha: C.H.Beck, 2003, ISBN 80-7179-746-4 27 Raban, P Obchodní zákoník. 3. doplněné vydání: Praha: Eurounion Praha, 2003, ISBN 80-7317-021-3 28 Faldyna, F., Pokorná, J., Tomsa, M., Rozehnalová, N., Večerková, E., Kobliha, I., Pohl, T., Balabán, P., Vítek, P., Ševčík, D., (Autorský kolektiv), Obchodní zákoník, komentář, Praha: MERITUM výkladová řada, ASPI, 2005, s. 781

4 Předmět díla 10 porušení své povinnosti. Sjednání účelu smlouvy pak může zajistit, aby dodavatel netvrdil, že nemohl výši škody předvídat. 29 Účel smlouvy může také deklarovat hodnotu a význam zajišťované povinnosti tak, aby soud nesnížil případně nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu dle 301 ObchZ. 30 4.4.2 Vymezení podmínek, za kterých smluvní strana nemá zájem na plnění Dle ustanovení 345 odst. 2 je porušení smlouvy podstatné, jestliže strana porušující smlouvu věděla v době uzavření smlouvy nebo to bylo rozumné předvídat s přihlédnutím k účelu smlouvy, že druhá strana nebude mít zájem na plnění povinností při takovém porušení smlouvy. Účel smlouvy zde může být patrný z obsahu smlouvy a z okolností, za kterých byla smlouva uzavřena, nebo bude výslovně uvedený v klauzuli o účelu smlouvy. Vzhledem k tomu, že v pochybnostech se má za to, že porušení není podstatné, bylo by dle mého názoru v případě sporu problematické prokazovat okolnosti uzavření smlouvy a výslovně uvedený účel smlouvy je tedy z důvodu právní jistoty výhodný pro obě strany. 31 4.4.3 Nemožná část plnění Podle ustanovení v 352 odst. 3 ObchZ může věřitel odstoupit od smlouvy ohledně části plnění, které se nestalo nemožným, jestliže tato část ztrácí pro věřitele vzhledem ke své povaze nebo s přihlédnutím k účelu smlouvy, který vyplývá z jejího obsahu nebo byl druhé straně znám v době uzavření smlouvy, hospodářský význam bez poskytnutí plnění, jež se stalo nemožným. Na rozdíl od 345 odst. 2 ObchZ zde zákonodárce neoperuje s tím, že na odstoupení od smlouvy stačí rozumné předvídání smluvní strany s přihlédnutím k účelu smlouvy, ale přímo vyžaduje, aby vyplývalo z obsahu smlouvy nebo bylo straně známo, že plnění pro objednatele ztrácí bez nemožné části plnění hospodářský význam. 32 4.4.4 Podstatné změny okolností a zmaření účelu smlouvy, zakládající právo odstoupit od smlouvy Dle ustanovení 356 odst. 1 ObchZ může strana dotčená zmařením účelu smlouvy od smlouvy odstoupit, pokud se zmaří základní účel, který byl výslovně ve smlouvě vyjádřen, v důsledku podstatné změny okolností, za nichž byla smlouva uzavřena. V tomto případě půjde o právní událost, která bude znamenat nemožnost dosažení účelu uzavření smlouvy, přestože nemusí mít za následek nemožnost plnění. Odstoupení od smlouvy je dle ustanovení 356 odst. 2 ObchZ podmíněno podstatnou změnou vnějších okolností, za kterou se nepovažuje změna majetkových poměru smluvní strany ani hospodářské nebo tržní situace. 33 29 Kalabus, T Smlouva o dílo. Disertační práce: Masarykova Univerzita Brno, 2007 30 Marek, K. Obchodněprávní smlouvy. 4 aktualizované vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2003, s. 152, ISBN 80-210-3064-X 31 Kalabus, T Smlouva o dílo. Disertační práce: Masarykova Univerzita Brno, 2007 32 Kalabus, T Smlouva o dílo. Disertační práce: Masarykova Univerzita Brno, 2007 33 Kobliha, I., Kalfus, J., Krofta J. Kovařík Z, Kozel R, Pokorná J, Svobodová Y, Obchodní zákoník, komentář, Praha: Linde Praha, 2006, s. 1033

4 Předmět díla 11 4.4.5 Právo z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví Je-li předmětem díla výsledek činnosti, který je chráněn právem z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, je objednatel oprávněn použít jej pouze k účelu vyplývajícím ze smlouvy o dílo. K jiným účelům je oprávněn jej použít jen se souhlasem zhotovitele. 34 4.5 Vícepráce Termín vícepráce jako takový není v obchodním zákoníku použit. V praxi je tento termín používán pro všechny práce, které původně nebyly z různých důvodů zahrnuté a předpokládané v předmětu díla, ale jejichž zaplacení si zhotovitel nárokoval na objednateli a na jejichž zaplacení se objednatel se zhotovitelem dohodli, objednatel si je dodatečně vyžádal, jejich provedení je na základě odborných zkušeností považováno zhotovitelem za nezbytné k řádnému dokončení díla bez vad a objednatel je jako vícepráce schválil. Zhotovitel je dle obchodního zákoníku povinen provádět dílo na svůj náklad a své nebezpečí a dle mého názoru proto práce nad rámec předmětu díla nejsou vícepracemi kromě těch prací, které jsou po dohodě mezi objednatelem a dodavatelem jako vícepráce sjednány dohodou. Zhotovitel nese riziko, že náklady provádění díla budou větší, než zhotovitel předvídal, že nezvolí správný způsob provádění díla a že mu vznikne nárok na odměnu v zásadě pouze v případě, že dílo provedl. 35 Dodatečné práce, které musí být provedeny, protože dílo by bez nich vykazovalo vady nebo nemohlo by být dokončeno, nejsou z tohoto pohledu vícepracemi. Vzhledem k tomu, že právní úprava víceprací je v obchodním zákoníku velmi úzká, výrazně doporučuji ujednání o vícepracích, jejich definici, způsobu evidence, uplatňování, nutnosti a způsobu odsouhlasení objednatelem a ocenění uvést jako obchodní podmínku ve smlouvě. Z praxe vyvozuji, že velmi vhodným ujednáním pro objednatele je klauzule o tom, že zhotovitel prohlašuje, že se seznámil s rozsahem díla, dílo je schopen ve smluvené lhůtě dodat, a že veškeré náklady spojené se zhotovením díla jsou v ceně díla zahrnuty. Z mého pohledu v takovém případě vznikají nároky na vícepráce pouze tehdy, když je změněn předmět díla a dojde k uzavření změny smlouvy, která předpokládá společnou vůli obou smluvních stran. 4.5.1 Typy víceprací Obecně existují dva typy prací nad rámec původně definovaného předmětu smlouvy o dílo. V první řadě jsou to práce nezbytné pro dosažení původního záměru (tedy předmětu díla). Jde např. o provedení dodatečného dynamického ověření statického posudku konstrukce, pokud se dodatečně zjistí, že v blízkosti pozemku se provádí práce v lomu. Podstatné je, že v důsledku jejich provedení nevznikne nic jiného než původně sjednané dílo. Bez těchto prací nemůže být dosaženo původně uvažovaného výsledku. Dle současné právní úpravy zhotovitel provádí dílo na své nebezpečí a je tedy na něm, aby v takovém případě dodatečné práce provedl v rámci předmětu díla. De lege ferenda bych navrhovala úpravu odlišnou. Pakliže by tato práce měla a mohla být zhotovitelem předpokládána v rámci jeho profesionality v době uzavření smlouvy, měla by být zahrnuta v předmětu díla. Pokud by zhotovitel takové práce nemohl předvídat a nutnost práce by byla dána nepředvídanými okolnostmi nezávislými na zhotoviteli, mělo by jít dle mého názoru o vícepráce a zhotovitel by měl mít nárok na přiměřené zvýšení ceny za dílo. Druhý typ dodatečných prací se objevuje rovněž poměrně často a jde o situaci, kdy zadavatel v průběhu realizace díla zjistí, že potřebuje původní dílo rozšířit (např. navíc upravit komunikaci, zvýšit kapacitu parkoviště, změnit dispozici objektu apod.) nebo upravit. Dodatečné práce nejsou nezbytné pro provedení původního díla, ale jsou 34 Kalabus, T Smlouva o dílo. Disertační práce: Masarykova Univerzita Brno, 2007 35 Kopáč, L. Obchodní zákoník s podrobným komentářem pro právní a podnikatelskou praxi. Praha: Trizonia, 1992, s.449

4 Předmět díla 12 požadovány objednatelem. V takovém případě jde o změnu předmětu díla a dodatečné práce jsou vícepracemi, jejichž náklady si zhotovitel může po dohodě na objednateli nárokovat. Upozorňuji, že změna předmětu díla vždy způsobuje změnu smlouvy a pokud je tak požadováno smluvně, je nutné smlouvu uzavřít v písemné formě. 36 4.5.2 Vícepráce v režimu veřejných zakázek Pro veřejné zakázky jsou vícepráce č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen zákon o veřejných zakázkách), definovány jako dodatečné práce dle zákona. Dle ustanovení 23 odst. 7 v zákoně o veřejných zakázkách je veřejnou zakázkou i provedení dodatečných stavebních prací. Zadavatel může zadat veřejnou zakázku na stavební práce v případě, jestliže jde o dodatečné stavební práce, které nebyly obsaženy v původních zadávacích podmínkách, jejich potřeba vznikla v důsledku objektivně nepředvídaných okolností a tyto dodatečné stavební práce jsou nezbytné pro provedení původních stavebních prací, a to za předpokladu, že 1. dodatečné stavební práce budou zadány témuž dodavateli, 2. dodatečné stavební práce nemohou být technicky nebo ekonomicky odděleny od původní veřejné zakázky, pokud by toto oddělení způsobilo závažnou újmu zadavateli, nebo ačkoliv je toto oddělení technicky či ekonomicky možné, jsou dodatečné stavební práce zcela nezbytné pro dokončení předmětu původní veřejné zakázky, a 3. v případě veřejného zadavatele celkový rozsah dodatečných stavebních prací nebo dodatečných služeb nepřekročí 20 % ceny původní veřejné zakázky. V rámci mého výkladu je nutné upozornit na dvě výše uvedené podmínky, které musí být splněny kumulativně. Jednak je to vznik víceprací kvůli nepředvídaným okolnostem, za které obecně považujeme okolnosti vnější a nezávislé na situaci zhotoviteli, a dále skutečnost, že tyto dodatečné stavební práce jsou nezbytné pro provedení původních stavebních prací. De lege ferenda bych navrhovala podobnou právní úpravu se snížením limitní částky zvýšení ceny na 10 % i pro obchodní zákoník. 4.5.3 Vícepráce jako vady díla V odborné literatuře jsem se setkala s názorem, že pokud vícepráce nejsou zapracovány do změn smlouvy o dílo, nebude dílo nikdy odpovídat výsledku určenému ve smlouvě a jako takové bude dle ustanovení 560 odst. 1 ObchZ vždy vadné. 37 38 V souvislosti s tímto tvrzením dle mého názoru záleží na přesném vymezení předmětu díla a také na tom, jak v souladu se smlouvou vyložíme výsledek určený ve smlouvě. Soudím, že výsledkem určeným ve smlouvě je např. u smlouvy o dílo na zpracování projektové dokumentace vyhotovení takové dokumentace, která bude v první řadě sloužit uvažovanému účelu. Pakliže je dokumentace, se zapracovanými vícepracemi v souladu s technickými normami a požadavky určenými ve smlouvě, nemůžeme o vadách jako kvalitativních nedostatcích hovořit. Nicméně výrazně doporučuji uzavřít pro vícepráce změny smlouvy o dílo a to v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu v písemné podobě, pokud je tak ve smlouvě sjednáno. 39 4.5.4 Vícepráce v projekční praxi Vícepráce v projekčních činnostech nejsou zákonem pozitivně vymezené. Můžeme ale vycházet z metodických pomůcek, které jsou v odborných kruzích všeobecně uznávány jako obchodní zvyklost. 36 Rozsudek Nejvyššího soudu. sp. zn. 29 Odo 11/200, ze dne 12.3.2002 37 Kalabus, T Smlouva o dílo. Disertační práce: Masarykova Univerzita Brno, 2007 38 Pražák,Z. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku, praktická příručka. 2.vydání: Linde Praha, 2007, ISBN 978-80-7201-660-0 39 Rozsudek Nejvyššího soudu, sp.zn.23 Cdo 3846/2008 ze dne 27.1.2009

4 Předmět díla 13 Dle Sazebníku pro navrhování nabídkových cen projektových prací a inženýrských činností UNIKA (dále Sazebník UNIKA) 40 nejsou v ceně inženýrko-projektových prací zahrnuty dokumentace o hodnocení vlivu na životní prostředí, průzkumné práce, geodetická dokumentace, zjišťování současného stavu a doplnění jeho dokumentace, zabezpečení projektových podkladů, zhotovení maket a modelů, vypracování projektové dokumentace interiérů, změny a doplňky projektů vyžádané objednatelem, dodavatelská dokumentace pro výrobní přípravu staveb, výdaje, včetně příslušných cestovních nákladů, pokud jde o práce vykonávané mimo území České republiky, zabezpečení zdrojů financování, finanční a účetní operace spojené s výstavbou, statistické vykazování, správní a jiné poplatky, úhrada škod na lesních porostech a zemědělských kulturách, zpracování dokumentace skutečného provedení stavby, dokumentace pro přípravu a provedení komplexního vyzkoušení, uvedení dokončených staveb do provozu, činnosti související s řízením kvality stavby a zpracováním dokumentace pro řízení stavby, zabezpečení majetkoprávní agendy spojené s výstavbou, výkup neb vyvlastění a nájem pozemků, vypořádání náhrad za škody, věcná břemena a zabezpečení příslušných smluv s přípravou stavby a výstavbou, dokumentace bouracích prací, účast na zkušebním provozu, vypracování energetického průkazu budovy, výkony koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví, uzavírky komunikací a dopravní řešení, projekt postupu výstavby, dočasná opatření a provizorní provoz. 41 Tento seznam není vyčerpávající, zahrnuje pouze nejčastější vícepráce, které lze již předem očekávat. Obecně v projekční činnosti dochází ke změnám dokumentace z různých důvodů, které můžeme klasifikovat následujícím způsobem: 4.5.4.1 Změny zadání ze strany objednatele V průběhu projektování investor často mění vzhledem k postupně se zpřesňující dokumentaci své požadavky na dílo. Jde o změny dispozice objektu, nové požadavky na technologické nebo stavební vybavení nebo o úsporná opatření. I zdánlivě malá změna může vést k nutnosti přepracování a následné koordinaci velké části projektu. Projektová dokumentace se zpracovává a projednává v jednotlivých stupních, které na sebe velmi úzce navazují. Při větších změnách je případně potřebné přepracovat i dokumentaci stupně, který byl již zpracován, případně ji i znovu projednat s úřady v rámci inženýrské činnosti. Náklady na zpracování díla ze strany zhotovitele se tak dle mých zkušeností mohou výrazně navyšovat a investor by proto neměl přípravu před projektováním podcenit. Zhotovitel by ale dle mého názoru měl také k projektování přistupovat tvůrčím způsobem a požadavky na změny se snažit rychle administrativně řešit a flexibilně zapracovávat. Dle ustanovení 537 ObchZ postupuje při provádění díla zhotovitel samostatně a není při určení způsobu provedení díla vázán pokyny objednatele, ledaže se k jejich plnění výslovně zavázal. Je proto velmi důležité upravit podmínky víceprací ve smlouvě, aby nedocházelo ke zbytečným sporům. V praxi jsou častým smluvním ujednáním klauzule typu, že "zhotovitel prohlašuje, že se seznámil s rozsahem díla, dílo je schopen ve smluvené lhůtě dodat, a že veškeré náklady spojené se zhotovením díla jsou v ceně díla zahrnuty. Při tvorbě projektová dokumentace se na tvůrčí činnosti objednatel často podílí v rámci pravidelných kontrolních dní, na kterých dává často v souladu se smluvním ujednáním pokyny ke zhotovení díla. Důsledkem toho můžou být časté změny, které mají za následek i zvýšené náklady na zhotovení díla ze strany zhotovitele. Možným řešením takové situace je pravidelná aktualizace podrobného zadání smlouvy s postupným schvalováním víceprací ze strany objednatele. 40 Sazebník pro navrhování nabídkových cen projektových prací a inženýrských činností, Unika, 2009 41 Sazebník pro navrhování nabídkových cen projektových prací a inženýrských činností, Unika, 2009

4 Předmět díla 14 Při každé vícepráci je také nezbytné, aby objednatel zvážil časovou návaznost projektových prací z důvodů nutnosti dodržení časového harmonogramu projekčních prací, případně celé stavby. Z mých zkušeností vím, že i drobnější změny projektové dokumentace mohou přinést velké komplikace v projektu i na stavbě z hlediska na sebe navazujících prací, které je potřeba zohlednit v měřítku celého procesu výstavby, koordinace prací různých subdodavatelů apod. Tvorba projektové dokumentace jako kreativní činnost s sebou nese logicky velkou míru změn v průběhu jejího zpracovávání. Dle mých zkušeností je dokonce i věcí národnostních zvyků, v jaké míře budou tyto změny objednatelem požadovány. V praxi jsem se setkala s investory z různých zemí. Zjistila jsem, že např. přístup japonských klientů požaduje velkou dávku flexibility ze strany zhotovitele. Japonský způsob práce je založen na tom, že v prvních fázích je dokumentace zpracována tak, aby se v následujících fázích mohla přizpůsobovat aktuálním požadavkům. Běžné byly např. kompletní změny dispozice, navýšení stavby o další patro apod. Přístup německých objednatelů je založen na představě, že dokumentace má být precizní již v počátečních fázích dokumentace a proto je dokumentaci i nutné opakovaně přepracovávat. Dle mého názoru je znalost a respektování národnostních přístupů druhou stranou nutným předpokladem k dlouhodobě úspěšné spolupráci. 4.5.4.2 Změny zadání na základě vyjádření úřadů v územním či stavebním řízení Projektová dokumentace je předávána na orgány státní správy a projednávána v rámci různých administrativních řízení, na základě kterých vznikají požadavky na přepracování dokumentace tak, aby byla v souladu s požadavky stavebního úřadu, stanovisek dotčených orgánů a účastníků stavebních řízení, které stavební úřad uzná za relevantní a zahrne je do svého rozhodnutí či povolení. Pokud není sjednáno jinak a zhotovitel by odmítl takovou vícepráci do dokumentace zapracovat, není možné stavbu podle projektové dokumentace realizovat a dle mého názoru může jít o vadu díla. Vycházím z principu profesionality, dle kterého zhotovitel věděl, že dokumentace bude použita pro účely jejího projednání ve správních řízeních a požadavky na přepracování má předpokládat. Pokud zhotovitel chtěl projektovou dokumentaci v rámci víry v nejlepší řešení a s ohledem na odbornou péči zpracovat určitým způsobem a objednatel to např. kvůli mírně vyšším stavebním nákladům odmítl, jde z mého pohledu o změnu díla požadovanou objednatelem. Na druhou stranu zohlednění podstatně vyšších stavebních nákladů je jistě aspektem, který by měl zhotovitel v rámci odborné péče zvážit a vybrat jiné, pro objednatele vhodnější řešení. 4.5.4.3 Zpracování dokumentace dle technických norem a se zohledněním závazkových vztahů objednatele Projektová dokumentace je zpracovávána na základě zadání, platných a závazných technických norem a právně významných listin v době uzavření smlouvy. Dále má být zpracována se zohledněním případných pravomocných rozhodnutí orgánů veřejné správy, které se stavby mohou týkat, a smluv, jejíž stranou je objednatel, avšak za předpokladu, že taková rozhodnutí či smlouvy byly zhotoviteli známy v době uzavření smlouvy. Pokud s nimi byl seznámen až po tomto okamžiku, mají tato rozhodnutí a smlouvy charakter nového zadání a tedy změny předmětu díla. V této souvislosti upozorňuji, že obecně dnes není soustava technických norem závazná, ve smlouvě je vhodné uvést, kterými normami se boudou smluvní strany na základě dohody řídit. Ujednání o technických normách jsou vhodným způsobem určujícím vlastnosti předmětu plnění. Pro případ, že by zhotovitel byl vázán technickými normami českými i evropskými, případně i pokyny objednatele, lze doporučit, aby ve smlouvě bylo uvedeno, které z aspektů mají přednost a jak jednat v případě nesouladu požadavků. Ve smlouvě o dílo je dále možno sjednat, zda má přednost technická zpráva před výkresovou dokumentací nebo naopak.

4 Předmět díla 15 V praxi jsem se setkala se změnou technických norem, které nastaly ve statickém výpočtu ocelové konstrukce ve stupni prováděcí dokumentace a měly za následek změnu celé statické koncepce všech stupňů projektové dokumentace a následně také stavební a technologické části. Následky této změny nesl v souladu se stávající právní úpravou zhotovitel, který zhotovuje dílo na své nebezpečí. 4.5.4.4 Změny v projektové dokumentace v průběhu projekční činnosti způsobené nepředvídatelnými okolnostmi Zhotovitel je povinen při plnění povinností postupovat odborně s využitím nejlepších znalostí a vědomostí. V rámci své odborné praxe může a má řadu případných problémů předvídat a vyhnout se jim. Zákonodárce si je vědom, že některé okolnosti zhotovitel předvídat nemůže a zavedl proto institut vis maior pro odpovědnost za škodu. Institut vyšší moci, který definuje okolnosti vylučující odpovědnost za škodu, je ukotven v ustanovení 374 odst.1 ObchZ. Okolností, která vylučuje odpovědnost za škodu, je taková překážka, která nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze rozumně předpokládat, že by povinná strana tuto překážku nebo její následky odvrátila nebo překonala, a dále, že by v době vzniku závazku toto překážku předvídala, překážkou. Pro povinnost ze závazkového vztahu způsobenou okolností vylučující odpovědnost a zhotovitel není povinen nahradit škodu tím způsobenou. 42 Institut vis maior de lege lata není z hlediska víceprací aplikovatelný na povinnost zhotovitele provést dílo na své nebezpečí. Jak jsem již uvedla dříve, de lege ferenda bych navrhovala změnu právní úpravy analogicky k úpravě odpovědnosti za škodu. V souladu s ustanovením 537 odst. 1 ObchZ platí, že zhotovitel provádí dílo na své nebezpečí 43 a vis maior ho neosvobozuje od povinnosti provést dílo na své náklady. V praxi jsem se setkala s tak podstatnou změnou technických norem, že bylo nutné přepracovat celý projekt, který prezentoval několikaměsíční práci celého projekčního týmu. Přestože změnu technických norem můžeme kvalifikovat jako vyšší moc, nebyla pro daný případ relevantní. 4.6 Závěr Vymezení předmětu právního vztahu není v literatuře definováno jednotným způsobem, právní teorie rozlišuje mezi předmětem přímým a nepřímým. Obchodní zákoník nestanovuje pojem díla v obecně přijímané podobě jako určitou vytvořenou věc. Je jím vždy určitá činnost. Při charakterizování předmětu díla, obecnosti, přesnosti a rozsahu jeho vymezení, je nutné dojít k takové formulaci, kterou budou chápat obě smluvní strany stejně. Zvláště vzhledem k ust. 537 odst. 3 ObchZ., kdy při provádění díla postupuje zhotovitel samostatně a není při určení způsobu provedení díla vázán pokyny objednatele, ledaže se k jejich plnění výslovně zavázal. Nápomocný může být i účel smlouvy spolu s právními následky, které jeho určení ve smlouvě nese. Pojem vícepráce obchodní zákoník neupravuje. Jde o dodatečné práce, které nebyly zahrnuty v předmětu díla, a které jsou nezbytné pro dosažení původního záměru nebo které musí být provedeny, protože vznikl požadavek na rozšíření nebo upravení původního díla. Zhotovitel je dle obchodního zákoníku povinen provádět dílo na své nebezpečí a proto práce nad rámec předmětu díla nejsou vícepracemi kromě těch prací, které jsou po dohodě mezi objednatelem a dodavatelem jako vícepráce dohodnuty. Je správné a nutné upravit předmět díla ve smlouvě tak, aby v něm byly vícepráce zahrnuty, nebo uzavřít 42 Kobliha, I., Kalfus, J., Krofta J. Kovařík Z, Kozel R, Pokorná J, Svobodová Y, Obchodní zákoník, komentář, Praha: Linde Praha, 2006, s. 1033 43 Stenglová,I. Smlouva o dílo. Praha: C.H.Beck,2010, ISBN 978-80-7400-311-0