ÚSTAVNÍ PRÁVO I.4. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz
Aristoteles tři správné a tři zvrhlé základní formy státu Správné formy - království (monarchie) panství jednotlivce - aristokracie panství vybrané menšiny - polyteia vláda většiny Zvrhlé formy - tyranie (despocie) samovláda k vlastnímu prospěchu - oligarchie panství bohatých k jejich prospěchu - demokracie vláda chudých či vláda lůzy Možný čtvrtý typ: - ideokracie či teokracie (vláda kněží)
Forma státu způsob organizace a fungování státní moci základní dělení monarchie versus republika Monarchie a) absolutistická monarchie - výjimečné postavení panovníka - je nositelem suverenity a zpravidla nepostižitelný - držitel nejvyšší nedělitelné a neomezené moci - vládne doživotně a zpravidla dědičně Možné různé koncepce zdroje moci - teokratická - patriarchální (otec rodiny) - patrimoniální (vlastník dědictví - smluvní (pro absolutního vladaře méně typická)
b) konstituční monarchie - moc panovníka omezena dalšími orgány, které se s ním dělí o vládu omezení zákonodárné i výkonné moci - omezen ústavou ta také určuje jeho poměr k ostatním orgánům státní moci - i zde je panovník suverénem (ač reálná moc může být silně omezená) c) stavovská monarchie - moc panovníka omezena stavy (šlechta, duchovní) d) parlamentní monarchie - suverémem zde lid - při jmenování vlády je vázán vůlí parlamentu
e) dualistická monarchie - přechodový stupeň mezi absolutní a parlamentní monarchií - panovník je hlavou moci výkonné a vláda odpovídá jemu - zákonodárnou moc má parlament, panovník však má právo veta Republika (s demokratickým politickým režimem) - dočasné funkční období hlavy státu - demokratické volby - účast občanů na správě věcí veřejných - vzájemná rovnost občanů - lidská práva - právní stát - typicky dělba moci (výjimkou Švýcarsko)
Státní či politický režim způsob uskutečňování státní moci (odráží reálné rozložení sil a způsob vlády) Stěžejní principy moderního demokratického ústavního státu: a) svrchovanost lidu - demokratická legitimita vlády (volby, referenda aj.) - moc je vykonávána jménem lidu a pro lid - moc ustavující a moc ustavená b) princip omezené státní moci, dělby a vzájemného vyvažování mocí - limity výkonu moci představují lidská práva - enumerativnost veřejnoprávních pretenzí - horizontální, funkcionální a vertikální aspekt - omezená délka funkčních období
c) politický pluralismus - volná soutěž politických stran - relativní otevřenost možného přístupu k moci - přípustná i ideová pluralita d) většinový princip a respektování práv menšin - konkordační (dohodovací) princip e) lidská práva jsou nezadatelná a nezcizitelná - mají přirozenoprávní charakter Uvedené zásady dnes považovány za nadpozitivní právo za platnosti dané ústavy tak nemohou být platně změněny (čl. 9 odst. 2 Ústavy ČR)
Totalitní režimy daný stát (režim) si nárokuje veškerý život individua (jeho totalitu) snaha o jeho naprosté ovládnutí - monopolní politický systém a potlačování opozice - oficiální ideologie je jediná přípustná - státní orgány a aparát plně podřízen straně - princip jednoty státní moci - direktivní řízení ekonomiky - stálé omezování sféry jednotlivce - hromadné sdělovací prostředky pod přímou kontrolou - teror na třídním, rasovém či ideologickém základě - stranické ozbrojené formace Představa poznání objektivních zákonitostí vývoje (oficiální ideologie má povahu sekularizovaného náboženství, resp. nutnost realizace určitého úkolu - nutnost mobilizovat všechny síly k jeho splnění JUDr. Petr Čechák, Ph.D., Petr.Cechak@mail.vsfs.cz ::
Autoritativní (autokratické) režimy - široká škála možných podob těchto režimů a) konzervativní režimy b) fasádní liberální demokracie c) vojenské státní režimy - absentuje zde snaha o ovládnutí společnosti jako celku - omezování politické soutěže a lidských práv - možná silná úloha oficiální ideologie (náboženství) Pro možnou transformaci z nedemokratického na demokratický režim má značný význam otázka existence občanské společnosti a tržní ekonomiky