VNITŘNÍ SYSTÉMOVÉ ZPŘEHLEDNĚNÍ SPRÁVNÍHO PRÁVA

Transkript

1 VNITŘNÍ SYSTÉMOVÉ ZPŘEHLEDNĚNÍ SPRÁVNÍHO PRÁVA ORGANIZAČNÍ HMOTNÉ PROCESNÍ TRESTNÍ Správní právo organizační- zakotvuje základní zásady organizace veřejné konkretizuje postaveni organizaci, pravomoc a působnost subjektů veřejné správy. Správní právo hmotné představuje hmotně právní úpravu jednotlivých oblastí a úseků veřejné správy, vymezující v relaci na právní postavení subjektů veřejné správy podmínky a předpoklady realizace práv a povinností a adresátů veřejnoprávního působení. - Správní právo procesní upravuje procesně právní postavení subjektů, tzv. správního řízení, i vlastní procesně právní postup při rozhodování v právech, právem chráněných zájmech a povinnostech účastníků správního řízení konaného před orgány veřejné správy.

2 - Správní právo trestní zahrnuje první úpravu základů a následků odpovědnosti za správní delikty. Vnitřní členění správního práva na jeho jednotlivé systémové prvky vyjadřují současně i vnitřní soudržnost a jednotu, nejen jeho vnitřní diferencovanost. Vnější systémové vztahy správního práva významné jsou k: - ústavnímu právu základ celého právního řádu, upravuje základní principy veganizace a činnosti státu a jeho orgánů - finančnímu právu upravuje finančně právní vztahy mají povahu správního řízení - trestní právo upravuje základy a následky, trestní odpovědnosti překvalifikování tr. činu (na přestupek a naopak) - pracovní právo upravuje pracovně právní vztahy pracovně či služebně právní vztahy pracovníků členů orgánu veřejné správy specifické aspekty těchto vztahů vzhledem k povaze veřejné správy - občanské právo upravuje vztahy mezi právně rovnými subjekty typická horizontální metoda právní regulace odlišné od správního práva správní orgány do vztahů majetkových a užívacích, nájemních vztahů zasahují autoritativně.

3 ZAMŘENÍ SPRÁVNÍHO PRÁVA ZÁKONODÁRSTVÍ VÝKON OBSAHU ZÁKONŮ VEŘEJNÁ SPRÁVA SOUDNICTVÍ Správní právo je bezprostředně spjato s organizací i činnosti veřejné, jeho úprava se týká organizující a mocensko ochranné činnosti státu a veřejnoprávních korporací, a má mocensko regulační charakter, je realizováno nařizovacím způsobem a z mocenských pozic. Posláním správního práva je vytváření právních podmínek pro realizaci obsahu zákonů, tzn. aktů orgánů zákonodárné moci. Správní právo upravuje výkon obsahu zákonů, který je realizován subjekty veřejné správy. Správní právo je právním řádem veřejné správy a proto se zpravidla společně s právem ústavním, finančním, trestním apod. přiřazeno k právu veřejnému. Pro správní právo veřejné je charakteristické, že: - prosazuje a chrání veřejný zájem - upravuje vztahy mezi nerovnými subjekty - konkrétní obsah jeho realizace je autoritativně určován úřední moci - disponuje možností správního donucení, tj. donucení veřejnou mocí. Správní právo dělíme na: - Objektivní správní právo představované souborem norem správního práva. Ve své podstatě jde vždy o aktuální obsah platného právního řádu, je tak určitým statickým stavem. - Subjektivní správní právo v podstatě jde o obsah objektivního správního práva je jeho konkrétním výrazem. Má dvě formy subjektivní veřejné oprávnění představuje možnost chování subjektu - subjektivní veřejná povinnost nutnost chování určitého subjektu.

4 Správní právo je ovládáno zásadou legality (zákonnosti) a zásadou legitimity ústavní a zákonem specifikované uznání oprávnění správních orgánů k výkonu veřejné správy. Předmět správního práva tj. soubor právních norem, které upravují postavení a chování subjektů ve vztazích, které vznikají a uskutečňují se v souvislosti s realizací výkonu moci ve státě ve sféře veřejné správy (je to, co správní právo upravuje).

5 VEŘEJNÁ SPRÁVA VEŘEJNÁ SPRÁVA STÁTNÍ SPRÁVA SAMOSPRÁVA Veřejná správa tzv. správa veřejných záležitostí ve společnosti, je projevem realizace výkonné moci ve státě, je ústředním pojmem správního práva zahrnuje v sobě; - státní správu státní moc, kterou disponuje stát, hovoříme o tzv. práva nad státem a státní mocí. - státní moc veřejná moc, kterou disponuje sám stát a zabezpečuje ji prostřednictvím zvláštního aparátu, označovaného jako státní mechanismus. Je bezprostředně spjata se suverenitou, svrchností státu, tzn. nezávislost a neomezenost státní moci na jiné či jinou veřejnou moc. Státní moc není vázána či omezena jinou mocí jak uvnitř státu, tak mimo územní hranice státu, - vnitřní a vnější stránka. Vnitřní stránka je výrazem legitimity státu a jeho uznání a respektování v mezinárodním měřítku. Princip teritoriality - státní moc a jí tvořené právo se vztahují na území daného státu a tím i na všechny osoby na tomto území (pozor mimo diplomatické výsady a imunity). Nositelem státní moci i státní suverenity je státní mechanismus, který je představován různými složkami: - státní orgány - úřední osoby - státní organizace a zařízení. Veřejná správa je správnou ve veřejném zájmu a subjektu, které ji vykonávají, ji realizují jako právem uloženou povinnost a to z titulu svého postavení jako veřejnoprávních subjektů. Soukromá správa je naproti tomu správou soutokách záležitostí vykonávanou v soukromém zájmu, vykonávají ji soukromé osoby, sledující určitý vlastní cíl a řídící se přitom vlastní vůlí.

6 Samospráva vykonávána příslušnými správními orgány, které mají postavení orgánů veřejné správy. Je uskutečňována jinými veřejnoprávními subjekty než státem. Své historické kořeny má současná moderní samospráva v samosprávě středověkých měst; je odvozována od autonomního postavení veřejnoprávních korporací a je svébytným druhem společenského řízení. Ve své činnosti se řídí zákony, vlastními mocenskými akty a vlastní samosprávou moc provádí a zabezpečuje s využitím nařizovacích oprávnění. Je zabezpečována, příslušnými samosprávnými orgány, samosprávné orgány ve vztazích vystupují nikoliv jménem státu a z jeho vůle, nýbrž jménem daného samosprávného společenství, z jeho vůle a v jeho zájmu.

7 ADMINISTRATIVNĚ PRÁVNÍ METODA REGULACE SUBJEKT PŮSOBENÍ ADRESÁT PŮSOBENÍ Společenské vztahy, které vznikají a realizují se v souvislosti s výkonem veřejné správy jsou upravovány specifickou metodou právní regulace administrativně právní metoda regulace. Její podstat spočívá v tom, že vyjadřuje mocenskou převahu subjektů veřejné správy jako nositelů veřejné moci v příslušných správně právních vztahů. Je výrazem právní nerovnosti a závislosti adresáta správně právního působení na subjektu tohoto působení. Záměr regulace správního práva může směřovat a často v konkrétních situacích směřuje, proti konkrétnímu zájmu či vůli adresáta příslušného pravidla chování, a stejně tak i adresáta působení orgánů veřejné správy ve smyslu těchto pravidel chování dává odpověď na otázku jak jsou příslušné vztahy upravovány.