Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Jezera CZ0213791
1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Jezera Kód lokality: CZ0213791 Kód lokality v ÚSOP: 2539 Rozloha (ha): 4,7252 Biogeografická oblast: kontinentální Zařazení EVL na evropský seznam: 2008/25/ES Nařízení vlády o stanovení národního seznamu EVL: nařízení vlády č. 318/2013 Sb., příloha 47 1.2 Způsob zajištění ochrany Zvláště chráněná území (ZCHÚ) Celková rozloha ZCHÚ (ha): 4,5556 Relativní rozloha ZCHÚ (%): 96,4 Specifikace ZCHÚ Kód ÚSOP Kategorie Název 5833 PP Jezera Ochranné pásmo zvláště chráněného území (OP ZCHÚ) Celková rozloha OP ZCHÚ (ha): 0,1695 Relativní rozloha OP ZCHÚ (%): 3,6 Navrhovaná kategorie ZCHÚ podle platného nařízení vlády NENÍ Smluvní ochrana dle 39 ZOPK NENÍ Základní ochrana dle 45c, odst. 2 ZOPK NENÍ Jiná území chráněná podle národní legislativy, evropské legislativy nebo mezinárodních úmluv v překryvu s EVL Ptačí oblasti NEJSOU 1.3 Územně správní příslušnost Středočeský kraj Dotčené obce Nedrahovice, Počepice Dotčená katastrální území Kamenice u Nedrahovic, Rovina
1.4 Stručná charakteristika území Ekotop Krajinná charakteristika: Lokalita leží ve zvlněné krajině Sedlčanska u Nedrahovického Podhájí, zhruba 2,5 km jihovýchodně od Vysokého Chlumce. Jedná se o dvě nádrže ve velmi mělké kotlině o výměře zhruba 3 ha z velké části zarostlé vodními makrofyty. Severní nádrž Trkovské jezero je mělká nádrž, s průměrnou hloubkou 50 cm, téměř celá pokrytá litorální vegetací, která v severní části volně přechází v navazující louku. Od severní nádrže je jižní nádrž oddělena úzkou hrází. Tento druhý rybník Rovinské jezero je hlubší (do 150 cm) a chybí zde pozvolně klesající dno. Břehy jsou lemovány křovinami a stromy. Západní část EVL zahrnuje také mezofilní ovsíkovou louku. Okolí lokality tvoří především agrocenózy, kulturní i zčásti přirozené louky, vtroušené borové háje, případně další rybníky a nádržky. Reliéf: Dvě mělké nádrže v mělkém údolí potoka Slabá v mírně zvlněné krajině. Geologie: Geologické podloží je tvořeno magmatickými granodiority sedlčanského typu kryté smíšenými kvartérními deluviofluviálními sedimenty hlínou a pískem. Pedologie: Na území jsou vyvinuty gleje a pseudogleje. Geomorfologie: Středočeská pahorkatina, celek Benešovská pahorkatina. Klima: Mírně teplá oblast. Fytogeograficky lokalita patří do oblasti mezofytika, okres Sedlčansko-milevská pahorkatina. Biota Flóra a vegetace Vegetace nádrží je charakterizována jako makrofytní vegetace eutrofních a mezotrofních stojatých vod (V1G) s okřehkem menším (Lemna minor) a lakušníky (Batrachium sp.), přecházející do litorálních porostů rákosin (M1.1) s orobincem úzkolistým (Typha angustifolia), o. širokolistým (T. latifolia), chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea), zblochanem vodním (Glyceria maxima), sítinou rozkladitou (Juncus effusus). Vyskytují se zde také žabník jitrocelový (Alisma plantago-aquatica) a skřípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris C4). Severní nádrž je z větší části (zhruba 90 %) pokryta litorálními porosty, na které potom navazuje vegetace vysokých ostřic s ostřicí měchýřkatou (Carex vesicaria) a o. štíhlou (C. acuta) přecházející do louky v severní části lokality s dominantní psárkou luční (Alopecurus pratensis). Tato louka tvoří ochrannou zónu od zemědělsky využívané rozsáhlé plochy. Jižní nádrž je pokryta litorální vegetací zhruba z poloviny svojí plochy. Na březích rybníků jsou uchyceny náletové dřeviny stromy i keře, např. vrba křehká (Salix fragilis), dub letní (Quercus robur), topol osika (Populus tremula), bříza bělokorá (Betula pendula), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). V západním výběžku EVL je mezofilní ovsíková louka (T1.1) s dominantním ovsíkem vyvýšeným (Arrhenatherum elatius) a kostřavou červenou (Festuca rubra agg.) s řadou bylin typických pro svaz Arrhenatherion. Na zvýšenou vlhkost ukazuje pcháč bahenní (Cirsium palustre) a svízel bahenní (Galium palustre s. l.) (AOPK ČR 2007-2013). V jihozápadním cípu lokality jsou díky absenci pravidelné údržby a vyvážení pokosené hmoty zarůstající ruderální porosty s kopřivou dvoudomou (Urtica dioica), třtinou křovištní (Calamagrostis epigejos), svízelem přítulou (Galium aparine) a nálety břízy. V jihovýchodním okraji EVL je vysázen jehličnatý porost smrku ztepilého (Picea abies), modřínu opadavého (Larix decidua), borovice lesní (Pinus sylvestris) a jedle bělokoré (Abies alba). Fauna Území je významnou lokalitou silně ohroženého druhu kuňka ohnivá (Bombina bombina), která zde tvoří početnou populaci. Vyskytuje se zřejmě pouze v jižní méně zarostlé nádrži. Prosperují tu však i populace jiných druhů obojživelníků, a to skokana zeleného (Rana kl. esculenta), blatnice skvrnité (Pelobates fuscus) a čolka velkého (Triturus cristatus), všechny druhy silně ohrožené, dále pak ropuchy obecné (Bufo bufo) ohrožený druh a skokana hnědého (Rana temporaria). Všechny zmíněné druhy jsou uvedeny v Červeném seznamu ČR. Rybníky jsou významné i z hlediska výskytu avifauny vázané na vodní prostředí. Potvrzeno je pravidelné hnízdění ohroženého druhu moták pochop (Circus aeruginosus), pozorována zde byla také silně ohrožená volavka bílá (Egretta alba). Dále se zde vyskytují např. volavka popelavá (Ardea cinerea) a lyska černá (Fulica atra). Obecně mají rybníky na Sedlčansku velký význam z hlediska stálého i přechodného výskytu mnoha vzácných druhů ptáků, kteří zde nalézají vhodný prostor pro hnízdění anebo zastávku během migrace. Z dalších chráněných druhů se zde vyskytují dva druhy plazů silně ohrožený slepýš křehký (Anguis fragilis) a ohrožená užovka obojková (Natrix natrix), oba druhy uvedené v Červeném seznamu ČR, a dále silně ohrožený druh vydra říční (Lutra lutra) (AOPK ČR 2007-2013, Chochel & Zajíček 2010). Jinak lze předpokládat výskyt běžných druhů kulturní krajiny.
2. Stav EVL a předmětů ochrany 2.1 Předměty ochrany a jejich cílový stav Druhy Název předmětu ochrany: kuňka ohnivá Bombina bombina Kód předmětu ochrany: 1188 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu Populace Min Max Jednotka Kategorie Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení stálá populace - - - běžná 2 % p > 0 % vynikající populace není vynikající zachování izolovaná, leží hodnota uvnitř areálu rozšíření druhu Cílový stav předmětu ochrany: Do současné doby se na lokalitě zachovala vitální populace omezená svým výskytem pouze na nádrž v jižní části EVL. Cílovým stavem je rozšíření populace kuňky ohnivé i do druhé nádrže, tj. zlepšení stavu předmětu ochrany na lokalitě. 2.2 Nároky předmětů ochrany Druhy Název předmětu ochrany: kuňka ohnivá Bombina bombina Kód předmětu ochrany: 1188 Popis nároků předmětu ochrany: Kuňka ohnivá je silně vázána na vodní prostředí, více než kuňka žlutobřichá, která je schopna pobývat déle na souši. Většinu roku tráví ve vodě, kde dochází i k páření, kterému předcházejí hlasové projevy známé kuňkání. Páření a kladení vajíček probíhá v několika etapách v závislosti na deštích od dubna do srpna. Kuňka ohnivá žije obvykle v nelesních rybnících, někdy i v návesních, méně často ve venkovských koupalištích a požárních nádržích, dále pak v jezírkách v lomech a pískovnách, v tůních podél větších řek a vcelku běžná bývá ve výsypkách dolů. Vyhledává především dostatečně osluněné vodní biotopy s pozvolnými břehy a mělkým litorálem s vyšším zastoupením měkkých makrofyt, anebo řidších rákosin, které jsou bohaté na její hlavní potravu drobné vodní bezobratlé, zejména komáří a pakomáří larvy. Porosty vodní makrofytní vegetace také tvoří kvalitní místa pro kladení vajíček a úkrytů před predátory, hlavně rybami. Z vajíček se zhruba po jednom týdnu líhnou pulci živící se řasami a organickými zbytky. Přibližně po 8 10 týdnech se pulci proměňují v malé žabky, které žijí podobně jako dospělci. Mladí jedinci po deštích často vyhledávají nové lokality. Na sklonku léta kuňky vodu opouštějí a migrují do zimních úkrytů, často např. podél potoků nebo periodických stružek po dešti. Zimují v puklinách skal, opuštěných norách hlodavců, pod návějemi listí, ve sklepích a v dalších zemních úkrytech, které jsou většinou do 250 m od vody, ojediněle až 800 m. Druh ustoupil především v důsledku změn vodního režimu v krajině jako jsou: odvodňování luk a lesů meliorací, regulace potoků a zatrubňování drobných vodotečí, proměna luk v pole, dále pak likvidace menších vodních ploch v krajině (zavážení komunálním odpadem, rekultivace lomů a pískoven a podobné zásahy). Mezi další negativní faktory patří používání biocidů v zemědělství a lesnictví, intenzivní využití každého kousku půdy v rámci náhradních rekultivací praktikovaných v 70. a 80. letech 20. století, zarybňování jezírek v lomech a pískovnách, nešetrné rybářské obhospodařování rybníků s vysokými rybími obsádkami a/nebo nevhodně zvolenými druhy ryb. Vysoká rybí obsádka působí negativně na populaci kuňky z důvodu potravní konkurence (planktonofágní ryby snižují potravní nabídku pro metamorfovaná stadia drobné žabky), likvidace přirozených úkrytů býložravými rybami nebo z důvodu přímého predačního tlaku. Ryby pulce přímo loví, a to i menší druhy či menší velikostní skupiny dravých i nedravých ryb, především při poklesu úživnosti nádrže. Býložravé ryby také likvidují vajíčka umístěná na vodních rostlinách. Negativní je přítomnost ryb v případě nedostatku úkrytů. Před predátory chrání pulce kuněk poměrně účinně mělké zarostlé břehy. V rybnících bez takovýchto břehů kuňky zpravidla nežijí, ačkoliv dospělé žáby nejsou přirozenými predátory prakticky ohroženy. V současné době při častém přebudovávání nevyužívaných rybníků na rybníky s polointenzivním a intenzivním chovem ryb dochází, kromě výše zmíněných vlivů, také k nutnosti ryby uměle dokrmovat a rybníky více hnojit ke zvýšení úživnosti. To vede ke zhoršení kvality vody a negativnímu dopadu na populace obojživelníků vázaných na
čistou vodu. Negativně působí i chov mysliveckých polodivokých kachen, jejichž přikrmováním dochází k další eutrofizaci a zároveň kachny jsou predátory pulců a potravními konkurenty dospělců. Významným negativním faktorem pro kuňku i další obojživelníky je špatně prováděné odbahňování a to buď v nevhodném období při rozmnožování a vývoji larev (duben září, v tomto termínu je nevhodné jakékoliv snižování hladiny), anebo v nevhodném rozsahu tak, že plocha litorálu se výrazně zmenší či je odstraněn úplně, břehy nádrže se zvýší vyhrnutím sedimentu a dno v příbřežních partiích má sklon větší než 1:10. Nevhodné je také odbahňování všech rybníků najednou v jedné rybniční soustavě. V některých nádržích dochází k opačnému problému zarůstání a zazemňování. Problém je především s hustými porosty vodních makrofyt (orobinec, rákos apod.), které se uchytí a rozrostou v příbřežních mělčích částech. Husté porosty nejsou pro kuňku vhodné a navíc hromadění biomasy přispívá k dalšímu zazemňování a tím pádem ke ztrátě vhodného biotopu litorálu. Nevhodné jsou také vlivy působící na okolní terestrická stanoviště vznik či vysázení lesa kolem nádrže, neprořezávané nálety křovin a stromů s následným zastíněním a důsledky s tím spojenými, tj. špatný až žádný rozvoj řas jako potravy pro pulce, úplné zastínění lokality vedoucí k ochlazení vody (oproti nezastíněným lokalitám i o 5 C a více), což zpomaluje vývoj vaj íček a larev a způsobuje špatný až žádný rozvoj fytoplanktonu a následně zooplanktonu potravy žab (především nedospělých jedinců). Obojživelníci takové lokality zjevně opomíjejí. V ČR se zastínění drobných vod během uplynulých 60 let dramaticky zvýšilo. Nepříznivé je také používání biocidů a hnojiv při obhospodařování biotopů navazujících na vodní nádrže v dosahu akčního radia druhu. Obecně lze shrnout, že kuňka ohnivá trpí jednak zánikem biotopů, jednak nevhodným zásahem do biotopů. Kuňka ohnivá je druhem, který na lokalitách svého výskytu nemůže dlouhodobě prosperovat bez provádění pravidelných nebo alespoň občasných managementových zásahů. Při péči o biotopy je nutné se zaměřit jak na vodní, tak i na terestrické biotopy a zimoviště, není možné péči omezit jen na jeden z těchto typů biotopů (to platí pro všechny obojživelníky). Zásadní pro přítomnost populace kuňky ohnivé je kromě vhodné rozmnožovací nádrže přítomnost dostatku tůní na každé lokalitě o různých parametrech a v různých stupních sukcese, od nových po téměř zazemněné. V lokalitě je nutné ponechat některé tůně k úplnému zazemnění, některé částečně obnovovat a vytvářet na vhodných místech nové. Není žádoucí provádět kompletní obnovu žádné nádrže (lépe jen částečnou) a je třeba upřednostňovat vybudování nové tůně (nádrže) před obnovou stávající tůně (nádrže). Nutné je zachovávat litorální porosty v mezích 20 50 % rozlohy vodní plochy a starat se o dostatečné oslunění litorálu pravidelným výřezem náletu. Rybochov je třeba provozovat v případě menších nádrží a tůní pouze extenzivně nebo vůbec, u větších rybníků (cca 4 ha a více) lze hospodařit i v polointenzivním režimu a dle potřeby měnit množství a druhové složení obsádky. Konkrétní návrh managementu je třeba zpracovat vždy individuálně pro danou lokalitu. Okolí nádrže by mělo být ideálně mozaikovité s převahou travních porostů a místy pro zimování. Travní porosty by měly být extenzivně paseny nebo ručně koseny. Neměly by se nechávat zcela zarůst, tj. je nutné provádět pravidelné prořezávky dřevin. Při použití mechanizace k sečení je vhodné používat vysoko nastavitelnou lištu (10 15 cm). Při mechanizovaném kosení není vhodné používání bubnových sekaček. Kosení je vhodné provádět za suchého slunečného počasí. Důležité je vyloučit aplikaci chemických postřiků. 2.3 Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětů ochrany EVL Konflikt není předpokládán 2.4 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle ZOPK S ohledem na bezobratlou faunu, především různé druhy hmyzu, je vhodné doporučený management kosení neprovádět na celé lokalitě najednou, ale aplikovat mozaikovitou seč, či ponechávat neposečené živné pásy, které zajistí přítomnost vhodných míst pro úkryt, rozmnožování a shánění potravy. 2.5 Využívání EVL a zhodnocení jeho důsledků pro předměty ochrany Stručná charakteristika a vliv činnosti rybníkářství a rybářství Původní nedaleká osada Vápenice byla založena známým českým rybníkářem Jakubem Krčínem z Jelčan a Sedlčan. S nejvyšší pravděpodobností pak založil i Vápenská jezera (celá soustava rybníků v širším okolí). Rybníky mohly být založeny jako chovné či odchovné, možný je však i význam retenční. V posledních letech v obou rybnících probíhal odchov kapra K1 na K2 s podzimním výlovem, bez hnojení, což je z hlediska předmětu ochrany přijatelné. Letošní rok byla v každém rybníce nasazena násada 1000 ks K2 s mírným přikrmováním obilninami, což je z hlediska PO nevhodné (příliš intenzivní), v severní nádrži to však lze považovat za meliorační opatření proti nadměrnému zárůstu. Severní nádrž je velmi mělká s rozsáhlými litorálními porosty. Napájena je pravděpodobně průsakem z jižní nádrže a malým potůčkem z prameniště v lesním porostu na západě. Stejně jako druhý rybník má nově opravenou hráz i požerák. V současnosti je tato severní nádrž ze zhruba 90 % plochy zarostlá orobincem, na severu volně přechází do lučního pásu, který tvoří ochrannou zónu od zemědělsky využívané plochy. Bez
realizace managementových opatření redukující hustý porost orobince je reálně ohrožena funkce i vlastní existence rybníka. Ani pro předmět ochrany není hustý porost orobince vhodný. Soukromá společnost, která zde nyní hospodaří, nechala v loňském roce (2013) celý litorál pokosit, biomasa byla ponechána na místě. Z hlediska obojživelníků je kosení rozsáhlých hustých porostů vhodné, nutné je však pokosenou hmotu z lokality odstranit. Z hlediska dalších živočichů by bylo vhodnější část porostu ponechat nepokosenou, např. pro hnízdění vodních ptáků. Dalším plánovaným opatřením proti zarůstání orobincem bylo nasazení melioračního druhu ryb těžký kapr, amur, jež však letos nebylo realizováno, údajně z důvodu nízkého stavu vodní hladiny vlivem sucha. Nasazena byla obsádka K2 (viz výše). Obsádka je díky malé hloubce a omezené ploše vody často lovena vydrou říční (vlastní nálezy zbytků a trusu). Management je to v současné situaci z hlediska PO přijatelný, v letošním roce (2014) však ještě jedinci kuňky nebyli v této nádrži pozorováni. Jižní rybník má jiný charakter než severní nádrž je hlubší (cca 150 cm) a z části zde chybí pozvolně klesající dno a postupný přechod na souš. To je pravděpodobně důsledkem dřívějšího odbahnění. Od předchozího rybníka je oddělen hrází, která je obezděna vyskládanými kameny. Napájen je průsakem podzemní vody, a splachem dešťové vody. Litorální vegetace je vyvinuta zhruba na polovině plochy. Kosení orobince zde také proběhlo (2013), ale v poněkud menší míře. Biomasa byla opět nevhodně ponechána na místě a rozprostřena plave na hladině. Tento rybník je i přes uvedené dílčí nedostatky pro předmět ochrany vhodný, kuňka se zde vyskytuje v hojných počtech. obhospodařování dřevinných porostů Břehové porosty obou rybníků jsou tvořeny nálety dřevin keřů a již poměrně vzrostlých stromů. V současné době (2013) zde proběhly z pohledu PO žádoucí prořezávky náletu s ponecháním skupin či jednotlivých stromů. V jihovýchodním cípu EVL je vysázen hustý porost jehličnanů, který již postupně začíná zastiňovat jižní nádrž pro PO je to krajně nevyhovující. hospodaření na loukách Součástí EVL je v západní části mezofilní ovsíková louka, probíhá zde pravidelné strojové kosení. Travinný porost je také u severní nádrže, jeho role je především ochrana proti splachům půdy a látek z přilehlého výše položeného pole do nádrže. Ve výběžku v západní části EVL je stará halda pokosené hmoty, nyní již značně rozložená. V menší míře je pokosená hmota ponechána i u východního břehu severního rybníka. Přítomnost a rozklad pokosené biomasy přispívá k eutrofizaci prostředí, přítomny jsou ruderální druhy kopřiva dvoudomá, třtina křovištní apod. V rozkládajících se hromadách mohou zimovat obojživelníci a plazi. Stávající stav je pro PO přiměřený, další vyvážení biomasy na lokalitu však není žádoucí. zemědělské hospodaření Okolní krajina je významnou zemědělskou oblastí, v těsném sousedství EVL se nacházejí poměrně rozlehlá pole s intenzivním obhospodařováním. Vliv na biotop můžou mít splachy z polí, především živin nebo chemických látek používaných jako pesticidy. Důsledek pro stanoviště je především eutrofizace prostředí, ke které přispívá i všudypřítomný atmosférický spad dusíkatých látek, a možné chemické znečištění, což je pro PO velmi nevhodné. myslivost V okolí se nachází několik posedů. Předmět ochrany myslivecká činnost pravděpodobně nijak neovlivňuje. V západní části v místě kontaktu lesa a zamokřené plochy severní nádrže je rochniště pro divoká prasata, díky pásu orobince a mírnému valu není hlavní plocha nádrže díky tomu zakalována a PO není tímto ohrožen. ochrana přírody V r. 2014 byla vyhlášena přírodní památka s plánem péče upravujícím management na lokalitě s hlavním cílem ochrana populace kuňky ohnivé. Komunikace mezi orgány ochrany přírody a hospodařícím subjektem se nyní zdá být pro budoucí vývoj na lokalitě příznivá.
2.6 Související platné dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů Plány péče Název ZCHÚ: PP Jezera Autor: Martin Chochel DiS & Ing. Radomír Zajíček; Občanské sdružení Ploučnice Schválil: Krajský úřad Středočeského kraje Datum schválení: 11. 3. 2014 Platnost od-do: 1. 1. 2014-31. 12. 2023
3. Péče o EVL 3.1 Popis optimálního způsobu péče o předměty ochrany Péče o Trkovské jezero severní nádrž V severní nádrži, která je nyní z větší části zarostlá orobincem, je nutno zamezit dalšímu rozrůstání hustých litorálních porostů a pokud možno vegetaci redukovat. Ideální rozloha vegetace je 20 50 % vodní plochy. Kosení porostů je vhodné řešení, nutné je však biomasu z lokality odstraňovat a kosit v jednom roce vždy jen část lokality (1/3), ne celou najednou. Hmotu, která je zde nyní na hladině ponechána z předcházejícího kosení litorální vegetace, by bylo vhodné dodatečně odstranit. Bylo by vhodné dle plánovaného řešení nasadit zde meliorační obsádku (detaily níže) s cílem redukce vegetace. Vliv obsádky je nutno sledovat, je možné, že díky malé hloubce a malému rozsahu volné vody, není toto opatření dostačující. Při tomto zjištění bude vhodné přistoupit k účinnějšímu postupu stržení drnu. To by mělo proběhnout fázově alespoň ve třech fázích, k další fázi vždy přistoupit až po vytvoření litorálních porostů v dostatečném rozsahu v dříve rekonstruované části (konzultace postupu s orgány ochrany přírody nutná). Jednorázové odbahnění nádrže s ponecháním okrajového pásu není vzhledem k pokročilé fázi zárůstu a postupného zazemňování vhodné. Práce je nezbytné realizovat v období, kdy nenaruší rozmnožování a vývoj kuňky, tj. měly by proběhnout od října do února. Nutné je zachovat pozvolný sklon dna v poměru 1:10 1:15 a pozvolný přechod na souš a zároveň zachovat malou hloubku nádrže, tj. strhnout drn se zhruba 10-ti cm sedimentu, v prostoru u požeráku je možno zahloubit více. V průběhu prací je nejvhodnější rybí obsádku nenasazovat, maximálně je možné nasadit plůdek lína nebo kapra, tedy obsádku, která nebude zásadním způsobem omezovat vývoj litorálních porostů. Vhodným způsobem hospodaření se jeví, až na níže uvedené výjimky, jednohorkový způsob hospodaření s podzimními výlovy. Je vhodné nasadit plůdek kapra, možné je nasazení i kapra K1 a to do 15 kg a zároveň 400 ks na současnou zátopu rybníka. Násada by neměla překročit navrhovanou hmotnost ani počet. Po realizaci stržení drnu je možno chov přizpůsobit stavu nádrže po provedených zásazích konzultace s OOP nutná. Zcela nevhodný je chov kapra K2 a starších, chov býložravých druhů (až na výjimku, kterou je managementové opatření na regulaci nadměrných porostů) jako je amur bílý (Ctenopharyngodon idella) a cílený chov dravců (okounů, štik). Nevhodná je přítomnost jakýchkoliv nepůvodních druhů ryb, jako jsou karas stříbřitý (Carassius auratus), střevlička východní (Pseudorasbora parva), pstruh americký duhový (Oncorhynchus mykiss) a sumeček americký (Ameiurus nebulosus). Teoreticky lze uvažovat o nasazení dravého candáta obecného (Sander lucioperca) v případě přemnožení nežádoucích druhů ryb. Vzhledem k trvalé možnosti nadměrného zarůstání rybníka tvrdou litorální vegetací (díky malé hloubce) lze v několikaletých cyklech nasazovat meliorační obsádku těžkého kapra (K3 a starší) nebo amura. Velikost je třeba zvolit podle aktuální potřeby. V této době bude rybník pro obojživelníky nevyužitelný. Proto není nutné velikost meliorační obsádky z pohledu zájmů ochrany přírody nijak omezovat. Naopak jižní rybník musí být ve vhodném stavu (napuštěný, s vhodnou obsádkou, která umožní úspěšné rozmnožování PO). Dalšími možnými způsoby hospodaření je odchov plůdku lína, popř. i jeho produkce nasazením do tří sestav generačních ryb. V tomto případě je možné přistoupit i ke dvouhorkovému způsobu hospodaření. Možný je chov dalších vzácných či ohrožených druhů ryb (např. slunka, karas obecný, apod.) v rámci komplexnějších projektů ochrany přírody. Konkrétní podmínky je třeba nastavit při plánování takovéhoto případného projektu. Nutné je zachovat dostatečnou extenzivitu chovu, která zaručí vhodné podmínky pro rozmnožování předmětu ochrany. V tomto případě je možné přistoupit k víceletému cyklu. V případě ponechání nádrže bez hospodaření je ideální zajistit výlov jednou za 5 let, nebo na konci sezóny, ve které bude zjištěn případný výskyt nežádoucích druhů ryb. Úpravy obsádek, nasazení melioračních a dravých ryb je nutné konzultovat s OOP. Vliv dravců a těžkých ryb je třeba důsledně sledovat a požadovat slovení na konci sezóny s možnými výjimkami dle speciální potřeby po dohodě s OOP. V případě zjištění neúměrně vysokého predačního tlaku na obojživelníky lze bezodkladně zasáhnout pomocí příkrmu ryb a odlovem na plné vodě, v následujícím roce potom úměrně snížit nebo změnit obsádku. Na odborné doporučení OOP lze využít i jiný typ managementu. Péče o Rovinské jezero jižní nádrž Hospodaření v jižní nádrži je vhodné vést v obdobném režimu jaký je popsán výše. Jiné jsou pouze parametry chovu K1 z důvodu větší hloubky je možno nasadit K1 do 60 kg a zároveň 1700 ks na zátopu rybníka. Násada by neměla překročit navrhovanou hmotnost ani počet. Pokud se v budoucnu změní podmínky v nádrži (zárůst, zazemnění), je možné po konzultaci s OOP přistoupit ke shodným opatřením za stejných podmínek jako v předchozím odstavci (dílčí kosení litorálních porostů, odbahnění, nasazení meliorační ryby, nasazení dravců). V případě odbahnění je nutné dbát na vytvoření plynulého přechodu na souš a případně upravit části břehu s nevhodně vyhrnutým sedimentem z dřívějšího odbahňování.
Oba rybníky je nutné pravidelně sledovat a případně pružně reagovat na nežádoucí změny. Vhodnými ukazateli kvality prostředí jsou průhlednost vody v nádrži, která by v letních měsících měla být větší než 50 cm, přítomnost hrubého a středního zooplanktonu, přiměřený rozsah litorální vegetace (20 50 % plochy nádrže), přítomnost vodních makrofyt a přítomnost larev obojživelníků. Péče o suchozemská stanoviště Na prosperitu populace kuňky má vliv také hospodaření v širším okolí rybníka. Důležité je zachovat travní porosty, které tvoří ochranu mezi rybníky a poli. Vhodný management těchto luk je nadále kosení, je však třeba dodržovat určitá pravidla. Louky by měly být koseny jednou ročně. Termín by měl být určován především migrací obojživelníků, tedy kosit v průběhu června nebo až po polovině září. Seč v červenci nebo srpnu, kdy mladí jedinci kuňky opouštějí vodní nádrž, není vhodná, ale lze ji připustit, nebude-li možná v jiném termínu a budou-li dodrženy další podmínky na ochranu obojživelníků. Za vhodné nástroje lze považovat ruční nástroje či lištovou sekačku s lištou nasazenou ve výšce alespoň 15 cm. Nutné je provádět kosení za suchého a slunečného počasí a vyloučit kosení za mokra (déšť, rosa). Vhodná je mozaikovitá seč, při níž bude polovina plochy pokosena v jarním termínu a zbývající část na podzim či v příštím roce na jaře. Pokud je nezbytné kosit celou louku, je vhodné seč rozdělit alespoň na dvě části s nejméně týdenním odstupem. Mozaikovitý způsob seče je vhodný též pro jiné organismy zejména bezobratlé. Pokosenou biomasu odstranit mimo EVL. Porosty stromů a keřů na březích rybníků byly nyní (2013) řádně prořezány. V následujících letech je vhodné vyřezávat výmladky, případně ještě více prosvětlit jižní břeh jižní nádrže. Použití herbicidů není přípustné. Nutným zásahem je odstranění vysázeného porostu různých jehličnanů v jihovýchodní části EVL, který již začíná stínit vodní hladinu, a ideálně převést tuto plochu na kosený travní porost s možným menším zastoupením náletových dřevin, jejichž rozrůstání bude omezováno pravidelnou sečí a odstraňováním výmladků. 3.2 Navrhovaná opatření Opakovaná opatření Číslo zákresu managementového opatření bez zákresu Název managementového opatření Jiné opatření Kategorie opatření Jiné Cílový předmět ochrany Bombina bombina (kuňka ohnivá) 1188 Popis opatření nasazení meliorační obsádky v severní nádrži; těžký kapr (K3 a starší) nebo amur Vhodný interval 1 x za 10 let Kalendář pro management podzimní výlov Poznámka vhodný interval je nutné přizpůsobit aktuálnímu stavu, tj. realizovat, pokud bude zárůst přesahovat 50 % plochy nádrže; konzultace s OOP nutná Číslo zákresu managementového opatření bez zákresu Název managementového opatření Ruční kosení Kategorie opatření Kosení Cílový předmět ochrany Bombina bombina (kuňka ohnivá) 1188 Popis opatření kosení travních porostů s odklizením biomasy mimo EVL; termín a způsob kosení přizpůsobit migrujícím obojživelníkům; vhodná je mozaikovitá seč; možno využít mechanizaci, zvláště ve srážkově deficitních letech, a to lištovou sekačku s lištou nasazenou ve výšce alespoň 15 cm; bubnové sekačky nejsou vhodné; pokud možno kosit za suchého slunečného počasí Vhodný interval 1 x za 1 rok Kalendář pro management 1.6. 30.6., nebo pozdní seč 15.9. 31.10. Poznámka Číslo zákresu managementového opatření 1 Název managementového opatření Likvidace nežádoucích nárostů rostlin na vodních plochách pro udržení žádoucí druhové skladby nebo prostorové struktury chráněných ekosystémů nebo stanovišť ZCHD - kosení Kategorie opatření Likvidace nežádoucích nárostů rostlin na vodních plochách Cílový předmět ochrany Bombina bombina (kuňka ohnivá) 1188 Popis opatření ruční kosení orobince s odklizením biomasy mimo EVL; možné část pokosené biomasy ponechat v kupkách mimo vodu; nekosit celou plochu najednou, ale kosit zhruba 1/3 porostu za rok (s ohledem na avifaunu)
Vhodný interval 1 x za 1 rok Kalendář pro management 20. 5. 10.7. Poznámka pokud možno co nejlépe odstranit biomasu, která zde byla ponechána po kosení v r. 2013 Číslo zákresu managementového opatření bez zákresu Název managementového opatření Výřez náletových dřevin plošně Kategorie opatření Výřez náletu Cílový předmět ochrany Bombina bombina (kuňka ohnivá) 1188 Popis opatření vyřezávat výmladky dřevin v prostoru celé EVL, především na březích obou rybníků (probírka náletu již nyní proběhla) s cílem uvolnění a většího osvětlení litorálu; dřevní hmotu odstranit mimo ZCHÚ anebo část ponechat v několika hromadách nejlépe proložených drny; použití herbicidů není přípustné Vhodný interval 1 x za 10 let Kalendář pro management 1.11. 31.3. Poznámka termín je přizpůsoben hnízdění ptáků Jednorázová opatření Číslo zákresu managementového opatření 2 Název managementového opatření Kácení stromů Kategorie opatření Péče o stromy mimo les Cílový předmět ochrany Bombina bombina (kuňka ohnivá) 1188 Popis opatření odstranění stanovištně nevhodných jehličnanů již zčásti zastiňujících plochu rybníka; biomasu odstranit mimo EVL; ideálně převést plochu na kosený travní porost Kalendář pro management 1.11. 31.3. Poznámka termín je přizpůsoben hnízdění ptáků Číslo zákresu managementového opatření bez zákresu Název managementového opatření Odbahnění vodních nádrží včetně revitalizačních opatření v zátopě (rozčlenění litorálních porostů, tvorba ostůvků apod.) Kategorie opatření Péče o vodní plochu Cílový předmět ochrany Bombina bombina (kuňka ohnivá) 1188 Popis opatření fázové stržení drnu v severní nádrži; realizovat ve 3 fázích; k další fázi přistoupit až po vytvoření litorálních porostů v dostatečném rozsahu v dříve rekonstruované části; zachovat pozvolný sklon dna v poměru 1:10 1:15, pozvolný přechod na souš, malou hloubku nádrže, tj. strhnout drn se zhruba 10-ti cm sedimentu; v průběhu prací obsádku ideálně nenasazovat, možné je nasazení plůdku lína, kapra Kalendář pro management 1.10. 28.2. Poznámka realizovat, pokud nasazení meliorační obsádky nebude dostačující
4. Závěrečné údaje 4.1 Použité podklady Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (2007-2013). Nálezová databáze ochrany přírody: http://portal.nature.cz [cit. ]. -. On-line databáze. Archivuje Odbor monitoringu biodiverzity AOPK ČR, Praha. HÁKOVÁ, A.; KLAUDISOVÁ, A.; SÁDLO, J. (eds.) (2004). Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. PLANETA. XII, 3, s. 1-132. 1213-3393. CHOCHEL, M.; ZAJÍČEK, R.; Občanské sdružení Ploučnice (2010). Plán péče o zvláště chráněné území - Přírodní památku Jezera 2011 2020. 29 s., 4 mapy, tabulka, fotografická příloha. Archivuje KÚ Středočeského kraje. MARHOUL, P.; TUROŇOVÁ, D. (eds.) (2013). Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000: Metodika AOPK ČR. Upravené vydání. Praha: AOPK ČR. 182 s. ZAVADIL, V.; SÁDLO, J.; VOJAR, J. (eds.) (2011). Biotopy našich obojživelníků a jejich management: Metodika AOPK ČR. Vydání 1. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 178 s. ISBN 978-80-87457-18-4. 4.2 SDO zpracoval Organizace: AOPK ČR, Krajské středisko Praha a střední Čechy Zpracovatel: Mgr. Alina Veverková E-mail: praha@nature.cz Organizace: AOPK ČR, Krajské středisko Praha a Střední Čechy Zpracovatel: Mgr. Pavel Moravec E-mail: pavel.moravec@nature.cz Poznámka: konzultace vhodného managementu Datum zpracování: 5. Seznam zkratek AOPK ČR C4 ES EVL K1 K2 OOP OP ZCHÚ PO SDO ÚSOP ZCHÚ ZOPK Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Stupneň ohrožení druhů v Červeném seznamu ČR druh vyžadující další pozornost Evropský seznam Evropsky významná lokalita věková kategorie kapra stáří půl až jeden rok věková kategorie kapra stáří jeden až dva roky orgány ochrany přírody ochranné pásmo zvláště chráněného území předmět ochrany Souhrn doporučených opatření Ústřední seznam ochrany přírody zvláště chráněné území zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů
6. Přílohy 6.1 Orientační mapa evropsky významné lokality CZ0213791_Jezera_orientacni_mapa.pdf 6.2 Mapa způsobu zajištění ochrany EVL CZ0213791_Jezera_zpusob_zajisteni_ochrany.pdf 6.3 Mapa zákresů managementových opatření na vymezených plochách CZ0213791_Jezera_Likvidace_nezadoucich_narostu_rostlin_na_vodnich_plochach.pdf CZ0213791_Jezera_Pece_o_stromy_mimo_les.pdf 6.4 Rámcová směrnice pro lesní stanoviště NENÍ 6.5 Doplňující dokumenty NEJSOU