8.BEZPEČNÁ PŘEPRAVA NEBEZPEČNÝCH LÁTEK V této kapitole se dozvíte: Jaké předpisy platí pro mezinárodní silniční a železniční přepravu. O postupném sjednocování požadavků obou předpisů (ADR a RID). Jakou formou jsou informace o ADR a RID poskytovány. Po jejím prostudování byste měli být schopni: Vysvětlit podstatu a význam sjednocování požadavků na přepravu nebezpečných látek. Znát způsob třídění nebezpečných látek do tříd nebezpečnosti. Klíčová slova této kapitoly: Nebezpečné látky, třídy nebezpečnosti, ADR, RID Průvodce studiem Problematika přepravy je neustále aktuální a nelze ji podceňovat právě z důvodu možného poškození zdraví a ohrožení životů lidí i ekonomických ztrát. Aby se co nejvíce snížila rizika při přepravě nebezpečných látek, zavedla se v této oblasti určitá pravidla. Jsou obsahem předpisů mezinárodních i vnitrostátních a týkají se silniční, železniční, lodní i letecké přepravy. Nutnost sjednocení podmínek pro přepravu nebezpečných látek a předmětů mezi státy vedla ke tvorbě mezinárodních dohod (řádů) pro přepravu. Doba potřebná ke studiu: Na prostudování této kapitoly budete potřebovat 2 hodiny svého volného času. 8.1 Silniční a železniční přeprava Dále budeme blíže řešit problematiku silniční a železniční přepravy, která je v ČR nejvíce využívána. O lodní a letecké přepravě budou dále uvedeny základní informace. Pro mezinárodní přepravu platí: Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (dohoda ADR), Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečného zboží (řád RID), který je součástí Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě (COTIF). Oba předpisy platí i na území našeho státu a jsou výchozími podklady pro provádění
vnitrostátní přepravy nebezpečných látek a předmětů. V současné době platí obecně pro silniční přepravu zákon č. 150/2000 Sb., o silniční dopravě a vyhláška č. 478/2000 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě. Tyto právní předpisy upozorňující na specifiku přepravy nebezpečných věcí a uvádějí, že dohoda ADR se vztahuje i na vnitrostátní přepravu nebezpečných věcí. Pro vnitrostátní silniční přepravu nebezpečných věcí se vydává Sdělení Ministerstva zahraničních věcí (MZV). Od 1. ledna 2003 je v účinnosti Sdělení MZV č.6, kterým se doplňuje sdělení č.157/1997 Sb., č. 186/1998 Sb., č. 54/1999 Sb. a č. 93/2000 Sb. m.s. o vyhlášení přijetí změn a doplňků přílohy A - všeobecná ustanovení a ustanovení týkající se nebezpečných látek a předmětů a přílohy B -64/1987 Sb. Rada autora Jaké Sdělení MZV platí v současné době a k jakým změnám v rámci aktualizace došlo? Vlastní text dohody ADR (vyhláška č. 64/1987 Sb.) obsahuje pouze základní a procedurální ustanovení, věcné podmínky jsou obsaženy v přílohách A a B. Od roku 1997 jsou tyto přílohy vydávány ve sbírce zákonů, tak jak bylo uvedeno, do té doby je vydávalo Nakladatelství dopravy a spojů v knižní formě. Pro železniční přepravu obecně platí zákon č. 266/1994 o drahách. Pro vnitrostátní železniční přepravu nebezpečného zboží v ČR jsou vydávány Zvláštní podmínky pro přepravu nebezpečného zboží (PNZ), které jsou shodné s RID a jsou i společně publikovány. Od 1. ledna 2003 je účinné Sdělení MZV č. 9, kterým se doplňuje sdělení č.61/1991 Sb., č. 251/1991 Sb., č. 274/1996 Sb., č. 29/1998 Sb. a č. 60/1999 Sb, o vyhlášení změn a doplňků Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), přijaté v Bernu dne 9. května 1980, vyhlášené pod č. 8/1985 Sb. Postupně docházelo ke sjednocení požadavků obou předpisů, které stejně: a. vyjmenovávají látky a předměty, které představují určitý druh nebezpečí a jsou nazývány nebezpečnými; b. stanovují požadavky na o balení (druhy obalů, požadavky na obaly), o značení (bezpečnostní značky, výstražné tabule), o přepravu (nakládku, vykládku, manipulaci, průvodní doklady - nákladní list), o přepravní prostředky (konstrukce, provedení). V předpisech ADR a RID jsou nebezpečné látky a předměty rozděleny do tříd nebezpečnosti. Třída uvádí základní - převažující - nebezpečí látky, vycházeje z jejich fyzikálně chemických vlastností a technicko bezpečnostních parametrů, charakterizujících nebezpečí kvantitativně. V tabulce 1 je uvedeno pojmenování tříd ADR, v závorce jsou uvedeny názvy podle RID. Tabulka 1 Třídy nebezpečnosti Třída Pojmenování 1 Výbušné látky a předměty 2 Plyny 3 Hořlavé kapaliny (zápalné kapalné látky) 4.1 Hořlavé tuhé látky (zápalné pevné látky) 4.2 Samozápalné látky 4.3 Látky, které při styku s vodou vyvíjejí hořlavé (zápalné) plyny
5.1 Látky podporující hoření (působící oxidačně) 5.2 Organické peroxidy 6.1 Jedovaté látky 6.2 Infekční látky (látky způsobilé vyvolat nákazu) 7 Radioaktivní látky 8 Žíravé látky 9 Jiné (různé) nebezpečné látky a předměty 8.2 Jednotné požadavky pro přepravu nebezpečných látek a předmětů Mezinárodní předpisy pro přepravu nebezpečného zboží jsou pravidelně ve dvouletých intervalech aktualizovány na základě vývoje dopravních prostředků i požadavků průmyslu (zapracování nových látek a předmětů, změny v oblasti klasifikace). Na Společném zasedání znalců Mezinárodního železničního řádu pro přepravu nebezpečného zboží (RID) a Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), které se konalo v Ženevě v září 1998, byly přijaty změny a doplňky, které vstoupily v platnost 1. ledna 1999. Jelikož podmínky pro přepravu nebezpečného zboží po silnici a železnici jsou téměř shodné, projednává a schvaluje veškeré změny tzv. Společné zasedání ADR/RID (zasedání Výboru pro otázky bezpečnosti RID a Pracovní skupiny pro přepravu nebezpečných látek - WP 15 - EHK OSN). Velkým přínosem všech uskutečněných jednání bylo právě postupné sjednocování předpisů pro přepravu nebezpečných látek, týkající se především klasifikace nebezpečných látek, jejich označování a balení, průvodních dokladů i požadavků na provedení přepravních prostředků. K podstatným změnám v zatřídění látek dle ADR i RID došlo v roce 1995, neméně významné změny byly přijaty v roce 1997. 8.3 Třídění nebezpečných látek podle ADR Podle Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (Accord européen relatif au transport international des marchandises dangereuses par route), přijaté v Ženevě v roce 1957, ve znění platném od 1. ledna 1999 jsou nebezpečné látky zařazeny do devíti tříd. Následující přehled poukazuje na změny, ke kterým postupně docházelo buď v názvech u jednotlivých tříd (dříve třída 2 - stlačené, zkapalněné nebo pod tlakem rozpuštěné plyny, třída 5.1 - látky působící vznětlivě, třída 6.2 - látky vzbuzující odpor nebo látky způsobilé vyvolat nákazu) nebo v upřesnění názvů tříd (dříve třída 4.3 - látky, které ve styku s vodou vyvíjejí zápalné plyny). Rovněž ve třídě 1 - výbušné látky a předměty došlo k rozšíření na šest podtříd a v neposlední řadě byla zavedena třída 9 - jiné nebezpečné látky a předměty v souladu s RID. Dále k nemalým změnám došlo k řazení jednotlivých tříd do výlučných tříd (dříve třídy
1a), 1b), 1c), 2, 4.2, 4.3, 5.2, 6.2, a 7) a do volných tříd (dříve třídy 3, 4.1, 5.1, 6.1, a 8). Toto rozdělení stanovuje, které nebezpečné věci jsou vyloučeny z mezinárodní silniční přepravy a které nebezpečné věci mohou být k přepravě převzaty za určených podmínek. Podle aktualizace z roku 1997 nebezpečné věci spadající do výlučných tříd (dnes třídy 1 a 7) mohou být převzaty k přepravě pouze tehdy, jsou-li vyjmenovány v ustanoveních těchto tříd (příloha A) a to jen za podmínek v těchto ustanoveních uvedených. Ostatní věci jsou z přepravy vyloučeny. V rámci volných tříd (dnes třídy 2, 3, 4.1, 4.2, 4.3, 5.1, 5.2, 6.1, 6.2, 8 a 9) jsou vyloučeny z přepravy určité nebezpečné věci v souladu s poznámkami vztahujícími se k jednotlivým třídám. Z ostatních věcí spadajících do volných tříd je dovoleno přepravovat ty, které jsou uvedeny v ustanoveních těchto tříd (příloha A), jen za podmínek stanovených v těchto ustanoveních. Věci v nich neuvedené a věci nespadající pod některé z hromadných pojmenování se nepovažují za nebezpečné a jsou připuštěny k přepravě bez zvláštních podmínek. 8.4 Třídění nebezpečných látek podle RID Podle Mezinárodního železničního řádu pro přepravu nebezpečného zboží (Réglement international concernant le transport des marchandises dangereuses par chemins de fer), přijatém v Bernu roce 1980, ve znění platném od 1. ledna 1999 jsou nebezpečné látky rovněž zařazeny do 9 tříd. Ze stanovených tříd vyplývá sjednocení třídění nebezpečných látek a předmětů s ADR. Bylo by vhodné sjednotit třídy i v názvech (např. třída 1, třída 3, třída 4.1, třída 6.2). Stejně jako v ADR jsou látky a předměty řazeny do výlučných a volných tříd a platí pro ně shodné podmínky pro přepravu i vyloučení z přepravy s tím, že v rámci RID jsou tyto požadavky vyjmenovány v bodech jednotlivých tříd. Do tříd, jak již bylo uvedeno, jsou látky roztříděny na základě hlavního, převládajícího nebezpečí. V jednotlivých třídách ADR i RID byly nebezpečné látky a předměty dále roztříděny podle dalších nebezpečných vlastností a souvisejících rizik do příslušných podtříd (číslice) a podle stupně nebezpečnosti do skupin (písmeno). Podtřídy a skupiny byly v rámci restrukturalizace zrušeny a nahrazeny klasifikačním kódem. Kontrolní otázky: 1. Jaký mezinárodní předpis platí pro silniční přepravu nebezpečných látek. 2. Jaký mezinárodní předpis platí pro železniční přepravu nebezpečných látek. 3. Podle čeho jsou zařazovány nebezpečné látky do tříd nebezpečnosti. Úkoly k zamyšlení: 1. Zamyslete se nad pojmy výlučná a volná třída.
Shrnutí obsahu kapitoly: V této kapitole jste se seznámili s mezinárodními předpisy pro přepravu nebezpečných látek po silnici a železnici i národní legislativou, která upozorňuje na specifiku přepravy nebezpečných látek.pozornost byla věnována i třídění nebezpečných látek. Literatura [1] Bartlová, I. : Nebezpečné látky a odpady. SPBI, Ostrava 2005, 2. rozšířené vydání. s. 211, ISBN 80-86634-59-3