Studijní materiál k e-learningovému kurzu. Czech POINT

Studijní materiál k e-learningovému kurzu Czech POINT Autor: Mgr.Simona Vavrochová 2015, RENTEL a. s. 1

Obsah: Cíl kurzu... 3 Klíčové pojmy... 3 1.Vymezení pojmů, základní právní úprava... 3 1.1. Definice Czech POINT... 3 1.2. Vydávání ověřených výstupů z informačních systémů veřejné správy (ISVS)... 5 1.3. Správní poplatky a poplatky za ověřené výstupy z ISVS... 6 1. 4. Bezpečnost systému Czech POINT... 7 2. Agendy nabízené Czech POINTy... 7 2.1. Výpisy z katastru nemovitostí... 7 2.2. Výpis z obchodního rejstříku... 9 2.3. Výpis z živnostenského rejstříku a přijetí podání podle živnostenského zákona... 10 2.4. Výpis z Rejstříku trestů... 11 2.4.1. Výpis z Rejstříku trestů právnické osoby... 13 2.5. Výpis z bodového hodnocení řidiče... 13 2.6. Vydání ověřeného výstupu ze Seznamu kvalifikovaných dodavatelů... 14 2.7. Podání do registru účastníků provozu modulu autovraků ISOH... 14 2.8. Výpis z insolvenčního rejstříku... 15 2.9. Další služby Czech POINTu... 15 2.9.1. Datové schránky... 15 2.9.2. Autorizovaná konverze dokumentů... 16 2.9.3. Centrální úložiště ověřovacích doložek... 18 2.9.4. Úschovna systému Czech POINT... 18 2.9.5. Vztah Czech POINTu a základních registrů... 18 2.9.6. Výpisy z veřejných rejstříků... 19 2

Cíl kurzu Studující se zorientuje v legislativní úpravě fungování kontaktních míst veřejné správy, seznámí se s filozofií, současnými agendami a základní bezpečností Czech POINTu. Klíčové pojmy Czech POINT je zkratkou pro Český Podací Ověřovací Informační Národní Terminál, tedy kontaktní místo veřejné správy, podle zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, ve znění pozdějších předpisů. Czech POINT @Office je vytvořeno pro potřeby samotného úřadu, tzn., není určeno pro veřejné využití. Jeho obsahem jsou agendy, které vykonávají úřady a orgány veřejné moci pro výkon své působnosti. 1.Vymezení pojmů, základní právní úprava 1.1. Definice Czech POINT Pojem kontaktní místa veřejné správy je legislativně upraven v 8a zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy (dále jen zákon o ISVS). Podle uvedeného zákona jsou kontaktními místy veřejné správy Czech POINTY. Czech POINT je zkratkou pro Český Podací Ověřovací Informační Národní Terminál, tedy asistované místo veřejné správy umožňující komunikaci občana se státem. Kontaktními místy veřejné správy mohou ze zákona být ( 8a odst. 2): notáři; notářem je právník, kterého stát pověřil výkonem notářského úřadu v souladu se zákonem č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů krajské úřady; podle zákona 129/2000 Sb. o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů matriční úřady; podle zákona č. 301/2000 Sb. o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů obecní úřady, úřady městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a úřady městských částí hlavního města Prahy, 3

jejichž seznam stanoví prováděcí právní předpis; podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze,, ve znění pozdějších předpisů zastupitelské úřady stanovené prováděcím právním předpisem, seznam zastupitelských úřadů v zahraničí, na kterých je zřízeno kontaktní místo veřejné správy naleznete na http://www.czechpoint.cz/web/?q=node/61 držitel poštovní licence; podle zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách, v platném znění (Česká pošta, s. p.) Hospodářská komora České republiky; Hospodářská komora České republiky zastupuje podnikatelskou veřejnost na základě zákona č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, ve znění pozdějších předpisů. HK ČR podporuje všechny podnikatelské oblasti mimo zemědělství, potravinářství a lesnictví. Posláním hospodářské komory je vytvářet příležitosti pro podnikání, prosazovat a podporovat opatření, která přispívají k rozvoji podnikání v ČR, a tím i k celkové ekonomické stabilitě státu. banka, které byla Ministerstvem vnitra udělena autorizace k výkonu působnosti kontaktního místa veřejné správy, tzv. osoba autorizovaná ministerstvem ; (v tuto chvíli je takto autorizovanou bankou např. ČSOB); autorizaci uděluje MV ČR na základě splnění podmínek stanovených 8b zákona 365/2000 Sb., a to na dobu 5 let, autorizace je zpoplatněna, přičemž poplatek je příjmem státního rozpočtu; MVČR vede seznam autorizovaných osob a zveřejňuje jej způsobem umožňujícím dálkový přístup Úřady územních samosprávných celků, tzn. krajské úřady, obecní úřady, úřady městských částí nebo městských obvodů vykonávají působnost kontaktního místa veřejné správy v rámci svojí přenesené působnosti. Ověřené výstupy z ISVS může vydávat zaměstnance obce zařazený do obecního úřadu, tzn. úředník podle zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů. Přenesená působnost je státní správa, jejíž výkon byl zákonem svěřen některému z orgánů územního samosprávného celku. Na výkon přenesené působnosti dostává územní samosprávný celek od státu příspěvek. Systém kontaktních míst veřejné správy provozuje Ministerstvo vnitra. Cílem zavádění sítě Czech POINTů je zrychlit a zpřístupnit služby občanům. Proto se postupně vytváří rozsáhlá a snadno dostupná síť poboček Czech POINTů, která odbourává již přežité zdlouhavé cestování po úřadech a sjednocuje komunikaci občana s veřejnou správou na jedno místo. (seznam poboček Czech POINT naleznete na http://www.czechpoint.cz/web/?q=node/62) 4

1.2. Vydávání ověřených výstupů z informačních systémů veřejné správy (ISVS) Vydávání ověřených výstupů z informačních systémů veřejné správy je upraveno 9 zákona o ISVS. Na kontaktním místě veřejné správy je možné získat ověřené výstupy z informačních systémů veřejné správy a rovněž činit podání vůči orgánům veřejné správy. Ověřený výstup z ISVS je listina, která vznikne úplným převodem výstupu z ISVS z elektronické do listinné podoby. Výpis v listinné podobě je veřejnou listinou, tzn. listinou, u které se předpokládá její pravost a autenticita a jejíž padělání je trestným činem. Ověření převodu z ISVS do listinné podoby se provádí ověřovací doložkou, jenž má zákonem stanovené náležitosti (podle 9a zákona 365/2000 Sb.), ověřovací doložka je součástí vyhotovené listiny. Ověřovací doložka obsahuje ( 9a zákona o ISVS) a) údaj o ověření toho, že ověřený výstup odpovídá výstupu z informačního systému veřejné správy b) údaj o tom, z kolika listů se skládá ověřený výstup c) údaj o tom, že ověřený výstup obsahuje částečný výpis z informačního systému veřejné správy, pokud neobsahuje výstup úplný d) místo a datum vyhotovení doložky o ověření e) pořadové číslo, pod kterým je ověření vedeno v evidenci ověření výstupu z informačního systému veřejné správy f) otisk úředního razítka a podpis ověřujícího Existují informační systémy veřejné správy, které jsou: veřejnými evidencemi (rejstříky, seznamy); z veřejných rejstříků vydávají správci nebo provozovatelé na požádání úplný nebo částečný výpis neveřejnými (rejstříky, seznamy); z neveřejných rejstříků vydávají správci, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis, na požádání, úplný nebo částečný výpis osobě, které se přímo týká (totožnost zjišťuje ověřující orgán), nebo osobě, která je podle zvláštního právního předpisu oprávněna informaci v určitém rozsahu žádat Ověřené výstupy z kontaktních míst Czech POINT, jsou primárně určeny pro použití na území České republiky. Použití listin v zahraničí se řídí různými právními úpravami, a pokud je pro listinu nezbytné vyžadovat tzv. superlegalizaci nebo apostilizaci, je nutné získat jí přímo u vlastníka dané agendy (např. výpis z katastru nemovitostí na příslušném katastrálním pracovišti, výpis z rejstříku trestů přímo na Rejstříku trestů). 5

Superlegalizace neboli vyšší ověření listin je úkon správního orgánu, kterým se ověřuje veřejná listina nebo listina již jednou úředně ověřená za účelem jejího použití v zahraničí. Apostila je konečná ověřovací doložka, která prokazuje ověření podpisu a otisku razítka na listině za účelem jejího použití v zahraničí. 1.3. Správní poplatky a poplatky za ověřené výstupy z ISVS Správce ISVS je oprávněn požadovat na ověřujícím úřadu za poskytnutí výstupu z ISVS úplatu, a to za každý poskytnutý výstup z ISVS částku, která je stanovena zvláštním právním předpisem (zákon č. 634/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů) jako poplatek za vydání výpisu z předmětného záznamu, jenž má jednu stránku (viz 9d zákona o ISVS). Ověřující tuzemský správní úřad (krajský úřad, obecní úřad, úřad městského obvodu nebo městské části) je v souladu s 9d odst. 3 zákona o ISVS oprávněn vybírat za vydání ověřeného výstupu od žadatele správní poplatek v souladu se zákonem o správních poplatcích (zákon č. 634/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů), a to za první stránku ve výši 100 Kč a za každou další započatou stránku ve výši 50 Kč. Správní úřad může snížit takto určený poplatek až o 90 %. (viz položka 3 písm. d) části I Sazebníku, jenž je přílohou zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.) V případě výpisů z Rejstříku trestů ověřující správní úřad vybírá vždy poplatek 100 Kč za výpis. Poplatek v tomto případě nezáleží na počtu stran a nelze ho ani snížit. Ověřující zastupitelský úřad v cizině (stanovený vyhláškou) je v souladu s 9d odst. 3 oprávněn vybírat za vydání ověřeného výstupu od žadatele konzulární poplatek podle zákona o správních poplatcích. Sazebník správních konzulárních poplatků pro rok 2014 je k dispozici na (https://www.mzv.cz/paris/cz/konzularni_informace/sazebnik_spravnich_konzularnich _poplatku/index.html) Notáři si účtují za vydání ověřeného výstupu od žadatele odměnu ve výši 100 Kč bez ohledu na jeho rozsah (viz položka W přílohy vyhlášky č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů a správců dědictví, ve znění vyhlášky č. 399/2006 Sb.). Držitel poštovní licence (tj. Česká pošta) a Hospodářská komora ČR mohou za vydání ověřeného výstupu od žadatele požadovat poplatek, který si samy stanovily, a jehož výše nesmí přesáhnout sazbu správního poplatku vybíraného tuzemským správním úřadem (100 Kč za první stránku a 50 Kč za každou další započatou stránku). 6

Správní poplatek - definice dle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů: Správní poplatek je povinná nenávratná platba plynoucí do veřejných rozpočtů, za níž má poplatník nárok na ekvivalentní protiplnění ze strany správního orgánu, mající jednorázový a nahodilý charakter. V praxi to znamená, že okamžikem zaplacení poplatku správní orgán provede určitý úkon. Předmětem správního poplatku je správní řízení upravené zvláštním právním předpisem a další činnost správního úřadu související s výkonem státní správy prováděné orgány moci výkonné České republiky a orgány územních samosprávných celků a orgány právnických osob, pokud vykonávají působnost v oblasti státní správy. 1. 4. Bezpečnost systému Czech POINT Základním hlediskem pro ochranu citlivých informací a osobních údajů je práce se zaměstnanci, kteří v rámci výkonu svojí agendy mají přístup k informačnímu systému Czech POINT. K ochraně informací existuje řada opatření, ale žádné z nich není dostatečně účinné v případě nedbalosti nebo zlého úmyslu ze strany personálu. Jedině kombinace uvedených opatření a důsledné kontroly ze strany nadřízeného mohou rizika snížit. Přehled opatření k ochraně informací režimová bezpečnost bezpečnost technických prostředků bezpečnost programových prostředků bezpečnost dat bezpečnost komunikačních cest fyzická bezpečnost 2. Agendy nabízené Czech POINTy 2.1. Výpisy z katastru nemovitostí Katastr nemovitostí České republiky je veřejným souborem údajů o nemovitostech v České republice. Zahrnuje jejich popis, soupis, geometrické a polohové určení. Jeho součástí je evidence vlastnických a jiných věcných práv a dalších, zákonem 7

stanovených, práv k těmto nemovitostem. Katastr nemovitostí obsahuje řadu důležitých údajů o pozemcích a vybraných stavbách a o jejich vlastnících. Je veden jako informační systém o území České republiky převážně elektronickými prostředky, kde základní územní jednotkou je katastrální území a jeho operát mimo jiné tvoří: Soubor geodetických informací, který zahrnuje katastrální mapu (včetně jejího číselného vyjádření ve stanovených katastrálních územích). Soubor popisných informací, který zahrnuje údaje o katastrálních územích, o parcelách, o stavbách, o bytech a nebytových prostorech, o vlastnících a jiných oprávněných, o právních vztazích a právech a skutečnostech, stanovených zákonem. Údaje z katastru poskytují pracoviště katastrálních úřadů ve formě veřejných listin, k údajům vedeným ve formě počítačových souborů může každý získat dálkový přístup pomocí počítačové sítě do centrální databáze aktualizované z podkladů průběžně dodávaných katastrálními pracovišti nebo požádat o hromadný výdej údajů ve standardních výměnných formátech, případně o kopie katastrálních map ve formě rastrových souborů. O výpis z Katastru nemovitostí na kontaktním místě veřejné správy může požádat anonymní žadatel, na základě listu vlastnictví nebo podle seznamu nemovitostí: Pokud žadatel žádá výpis podle listu vlastnictví, musí znát katastrální území a číslo listu vlastnictví. Pokud žadatel žádá o výpis podle seznamu nemovitostí, měl by znát katastrální území a dále buď parcelní číslo požadované nemovitosti, jedná-li se o pozemek, nebo stavební parcelu případně číslo popisné, jedná-li se o stavbu. O výpis lze zažádat rovněž podle seznamu jednotek, v případě, že je budova dělena na jednotky, což je typické u větších staveb, dělících se na jednotlivé byty, garáže atd. V tomto případě musí žadatel znát nejen popisné číslo domu, ale i přesné číslo bytu v domě. 8

Obrázek je převzat ze cvičného/výukového prostředí Czech POINTU 2.2. Výpis z obchodního rejstříku Obchodní rejstřík je veřejný rejstřík, vedený krajským soudem, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje o podnikatelích, jako je např. firma, sídlo, předmět podnikání nebo společníci. Skutečnosti zapsané v rejstříku jsou účinné vůči každému ode dne, kdy byl zápis proveden. Součástí obchodního rejstříku je sbírka listin, jejíž minimální obsah stanoví zákon. Do obchodního rejstříku může nahlížet kdokoliv. O výpis z Obchodního rejstříku České republiky může požádat anonymní žadatel. Výpis lze požadovat na základě znalosti IČ obchodní organizace. Pracovník kontaktního místa Czech POINT může vydat: Úplný výpis - jsou v něm obsaženy všechny informace, které byly zapsány v obchodním rejstříku po dobu existence firmy. Výpis platných - obsahuje souhrn informací o firmě k aktuálnímu datu. 9

Obrázek je převzat ze cvičného/výukového prostředí Czech POINTU 2.3. Výpis z živnostenského rejstříku a přijetí podání podle živnostenského zákona Živnostenským rejstříkem se podrobně zabývá 60 živnostenského zákona. V jeho smyslu je živnostenský rejstřík informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je Ministerstvo průmyslu a obchodu a provozovateli jsou obecní živnostenské úřady a krajské živnostenské úřady. V živnostenském rejstříku jsou vedeny zákonem stanovené údaje o podnikateli a jeho živnostenském oprávnění. Rejstřík je veden v elektronické podobě a je veřejným seznamem, s výjimkou přehledu o uložených pokutách včetně sankčních opatření uložených jinými správními orgány v souvislosti s podnikáním a rodných čísel osob v rejstříku zapsaných. Tyto živnostenský úřad sděluje pouze podnikateli a v případech stanovených zvláštními právními předpisy (např. orgánům činným v trestních řízeních nebo soudům). O výpis z Živnostenského rejstříku může požádat anonymní žadatel. Výpis je možné požadovat na základě znalosti IČ obchodní organizace. Úplný výpis obsahuje všechny údaje zapsané do živnostenského rejstříku, s výjimkou sankcí a rodných čísel, částečný výpis obsahuje údaje v požadovaném rozsahu (např. jen údaje o provozovnách podnikatele), opět s výjimkou údajů o sankcích a rodných číslech. Někdy se stane, že žadatel o výpis ze Živnostenského rejstříku zná jméno firmy, ale 10

nikoli IČ. Pracovník obsluhující terminál Czech POINT mu v takovém případě může nabídnout pomoc tím, že nahlédne na stránky informačního serveru ARES (Administrativní registr ekonomických subjektů). Zde je možné vyhledávat firmy také podle názvu a následně tak zjistit jejich IČ. http://wwwinfo.mfcr.cz/ares/ares.html.cz Na základě novely živnostenského zákona lze veškerá podání obecním živnostenským úřadům předat prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy. Podání podle živnostenského zákona (např. ohlášení živnosti, žádost o koncesi, ohlášení změny, oznámení o zřízení či zrušení provozovny, žádost o zrušení živnostenského oprávnění) lze učinit vůči kterémukoliv obecnímu živnostenskému úřadu. Zákon dává možnost, aby toto podání zprostředkoval Czech POINT. Czech POINT přijaté podání neprodleně doručí obecnímu živnostenskému úřadu, který si podatel zvolí. Pokud si podatel živnostenský úřad nezvolí, doručí Czech POINT podání obecnímu živnostenskému úřadu, v jehož územním obvodu bylo podání učiněno. Žadatel při podání předkládá vyplněný jednotný registrační formulář, který získá na Hospodářské komoře nebo na Ministerstvu průmyslu a obchodu. Listinnou formu podání pracovník Czech POINTu převezme a odešle na zvolený Živnostenský úřad. Správní poplatek vybíraný pracovištěm Czech POINT (v případě úřadů územních samosprávných celků) činí 50,- Kč za přijetí podání (na ostatních kontaktních místech Czech POINT dle ceníku), další poplatek se vybírá dle druhu podání - tento poplatek je určen pro Živnostenský úřad, na který je po té místem Czech POINTem zasílán (např. správní poplatek ve výši 1000 Kč za ohlášení živnosti při vstupu do živnostenského podnikání). Změna v živnostenském rejstříku je aktivní do 5 pracovních dní. 2.4. Výpis z Rejstříku trestů Rejstřík trestů je rozpočtová organizace podřízená Ministerstvu spravedlnosti, která vede evidenci osob pravomocně odsouzených soudy v trestním řízení a dále evidenci jiných skutečností významných pro trestní řízení. Údaje z evidence slouží pro potřebu trestního, občanskoprávního nebo správního řízení a k prokazování bezúhonnosti. Rejstřík trestů je neveřejným rejstříkem. Podle zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, je možné vydat výpis z evidence Rejstříku trestů osobě, které se výpis týká, pouze na základě písemné žádosti. Tuto žádost není třeba ručně vyplňovat, klient ji obdrží vyplněnou k podpisu předtím, než mu je výpis z Rejstříku trestů vydán. Žádost se archivuje v souladu s uvedeným zákonem. 11

Totožnost žádající osoby se ověřuje na základě předloženého dokladu totožnosti (občanský průkaz nebo cestovní doklad). Osoba, která na kontaktním místě o výpis žádá, musí mít platný doklad totožnosti a musí mít přidělené rodné číslo. Výpis je možné vydat i cizincům, kteří mají například trvalé bydliště v České republice. Na pracovištích Czech POINT je možné vydat výpisy i zplnomocněncům, na základě úředně ověřené plné moci. Předložený doklad se nejprve kontroluje v databázi neplatných dokladů. Pokud je platný, vyplní se formulář žádosti o výpis a vytiskne se žádost o vydání výpisu. Žadatel tuto žádost podepíše. Každou žádost o výpis z evidence Rejstříku trestů ověřující úřad uchovává po dobu šesti let ode dne podání žádosti podle zákona o Rejstříku trestů 11b odst. 2. Obrázek je převzat ze cvičného/výukového prostředí Czech POINTU Na základě podepsané písemné žádosti, odešle pracovník Czech POINTu elektronickou žádost na Rejstřík trestů, který odpoví buď: předáním výpisu, tzn., výpis se vytiskne, doplní ověřovací doložkou, zkompletuje a předá žadateli. Žadatel na výpisu svým podpisem potvrdí převzetí a zaplatí správní poplatek. informací, že žádost nemohla být vyřízena elektronicky. Manuální zpracování probíhá takto: žádost je odeslána pracovníkem kontaktního místa na Rejstřík trestů, kde se cca do 30 minut manuálně zpracuje a následně je již vyřízená žádost připravena k elektronickému odeslání zpět na kontaktní místo. Občan si může výpis vyzvednout na kterémkoliv kontaktním místě, kde mu, na základě čísla podaní žádosti a průkazu totožnosti, výpis vydají a kde také zaplatí správní poplatek. Není ani nutné, aby si žadatel výpis vyzvednul ve 12

stejný den, jako podal žádost. Pokud nemá žadatel zájem vyzvednout si výpis na kontaktním místě, je možné také požádat o zaslání výpisu v listinné formě přímo na adresu žadatele. 2.4.1. Výpis z Rejstříku trestů právnické osoby V souvislosti s přijetím zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim a zákona č. 420/2011 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim vznikla na Ministerstvu spravedlnosti evidence Rejstříku trestů právnické osoby. Z této evidence je vydáván výpis z Rejstříku trestů právnické osoby. Údaje z evidence Rejstříku trestů právnických osob, které se uvádějí ve výpisu, jsou veřejně přístupné, žadatelem může být kterákoliv fyzická osoba. Z tohoto důvodu se při podání žádosti o výpis týkající se právnické osoby neověřuje totožnost osoby, která žádost podává. Žádost se netiskne, ani nearchivuje. V případě, že subjekt nemá v České republice přiděleno identifikační číslo osoby, nelze vydat výpis na počkání. Žadatel se může obrátit přímo na Rejstřík trestů (http://portal.justice.cz/justice2/soud/soud.aspx?o=203&j=213&k=2027&d=9354) 2.5. Výpis z bodového hodnocení řidiče Výpis bodového hodnocení řidiče umožňuje občanům na kontaktním místě veřejné správy zjistit stav trestných bodů (bez bodů ve správním řízení). Výpis je poskytován z Centrálního registru řidičů vedeného Ministerstvem dopravy. Tento výpis má pouze informativní charakter pro občany, nenahrazuje výpis z karty řidiče pro styk s úřady. Vydávání výpisů o trestných bodech řidičů kontaktními místy veřejné správy je upraveno zákonem č. 480/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 274/2008 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Policii České republiky, zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonu (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní rád), ve znění pozdějších předpisů. O výpis může zažádat pouze žadatel sám, nebo jím určený zmocněnec. Osoba, která na pracovišti Czech POINT o výpis žádá, musí mít platný doklad totožnosti (občanský průkaz, cestovní pas) a musí mít přiděleno rodné číslo. Nepovinně je možné v žádosti i udávat číslo řidičského průkazu. Výpis je možné vydat i cizincům, kteří mají například trvalé bydliště v České republice. Na pracovištích Czech POINT lze vydávat výpisy i zplnomocněncům, kteří žádají o výpis na základě úředně ověřené plné moci. 13

2.6. Vydání ověřeného výstupu ze Seznamu kvalifikovaných dodavatelů Seznam kvalifikovaných dodavatelů je veden Ministerstvem pro místní rozvoj jako součást Informačního systému o veřejných zakázkách. Tento rejstřík je veřejný, tzn., o výpis z něj může požádat kdokoliv, musí znát pouze IČ organizace. Ministerstvo pro místní rozvoj do seznamu zapisuje dodavatele, kteří splnili kvalifikaci podle 53 a 54 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, splnění kvalifikace doložili ministerstvu příslušnými doklady a zaplatili správní poplatek. Tato služba je určena zejména firmám a dodavatelům, kteří mají zájem se ucházet o veřejné zakázky. Výpisem ze Seznamu kvalifikovaných dodavatelů tak může dodavatel v zadávacím řízení nahradit doklady prokazující splnění základních a profesních kvalifikačních kritérií. Zadavatel je povinen výpis ze seznamu uznat, neníli starší více než 3 měsíce. 2.7. Podání do registru účastníků provozu modulu autovraků ISOH Modul autovraků ISOH je online systém pro evidenci přijatých autovraků, vycházející z požadavků vyhlášky č. 352/2008 Sb. o podrobnostech nakládání s autovraky. Pro evidenci autovraků je nutné, aby se provozovatelé autovrakovišť zaregistrovali na MA ISOH, což je jim právě umožněno přes Czech POINT. Pro provozovatele autovrakovišť je nezbytné získat přístupové údaje do systému evidence autovraků. Přístupové údaje obsahují přihlašovací jméno a heslo, které jednoznačně identifikují provozovatele a provozovnu zařízení ke sběru vybraných autovraků. Přístup do systému může získat pouze podnikatelský subjekt, který k provozování činnosti sběru vybraných autovraků získal povolení od příslušného krajského úřadu. Vydání přístupových údajů do MA ISOH je na základě: identifikace provozovatele, nutné znát identifikační číslo organizace identifikaci žadatele pomocí platného dokladu totožnosti plnou moc k převzetí oprávnění k přístupu do MA ISOH - plnou moc vystavuje na žadatele statutární orgán provozovatele v případě, že nežádá o oprávnění k přístupu do MA ISOH osobně. Pracovník kontaktního místa může provést: registraci a vydání přístupových údajů změny v přiřazení provozoven k uživatelským účtům 14

vygenerování jednorázového hesla k existujícím účtům Pracovník kontaktního místa provádí kontrolu totožnosti, ale pouze kvůli ověření, zda je daný žadatel oprávněn jednat za příslušnou instituci. 2.8. Výpis z insolvenčního rejstříku Insolvenční rejstřík je informačním systémem veřejné správy, který je spravován Ministerstvem spravedlnosti ČR. Jedná se o veřejně přístupný rejstřík, s výjimkou některých údajů ustanovení 422 a 423 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) a každý má právo do něj nahlížet a pořizovat si z něj kopie a výpisy, není tedy nutné ověřovat totožnost žadatele. V rejstříku je možné vyhledávat na základě dvou ukazatelů - identifikačního čísla organizace (hledání příslušné organizace) a podle osobních údajů (konkrétní osoba). Základní úlohou Insolvenčního rejstříku je zajistit maximální míru publicity o insolvenčních řízeních a umožnit sledování jejich průběhu. Prostřednictvím insolvenčního rejstříku jsou zveřejňovány veškeré relevantní informace týkající se insolvenčních správců, dokumenty z insolvenčních spisů i zákonem stanovené informace týkající se dlužníků. Kromě informační funkce má insolvenční rejstřík zásadní význam při doručování písemností, je totiž nástrojem pro doručování většiny soudních rozhodnutí a jiných písemností. V insolvenčním rejstříku se zahájení insolvenčního řízení oznamuje vyhláškou do dvou hodin od podání návrhu (resp. do dvou hodin v rámci pracovní doby soudu). Následně se v insolvenčním rejstříku zveřejňují veškerá rozhodnutí soudu a další písemnosti. Každý tak může mít přehled o insolvenčních řízeních, která se v České republice vedou. 2.9. Další služby Czech POINTu 2.9.1. Datové schránky Czech POINT je prostředníkem mezi občanem a informačním systémem datových schránek (ISDS). Prostřednictvím agend ISDS na Czech POINTu lze na těchto kontaktních místech zajistit služby spojené s datovými schránkami, např. zřízení datové schránky, přidání pověřené osoby, zneplatnění přístupových údajů apod. Při jakémkoliv podání v souvislosti s ISDS předkládá žadatel platný doklad totožnosti. Zastupuje-li žadatel jinou osobu, musí být zplnomocněn notářsky ověřenou plnou mocí. V případě, že je zřizována datová schránku pro právnickou osobu na žádost, je nutné navíc k žádosti doložit jmenovací dekret, usnesení valné 15

hromady, či jakýkoliv jiný dokument, který určuje danou osobu jako jednatele či statutární orgán za danou právnickou osobu. I tento dokument musí být úředně ověřen. Všechny přiložené dokumenty k žádosti jsou konvertovány do elektronické podoby. Žádosti pak vždy spadají do správního řízení. Konverze je v těchto případech zdarma. Činnosti v rámci informačního systému datových schránek jsou prováděny zdarma. Agendy ISDS na Czech POINTu: žádost o zřízení datové schránky žádost o znepřístupnění datové schránky, která byla zřízena na žádost žádost o opětovné zpřístupnění datové schránky podání žádosti o zneplatnění přístupových údajů do datové schránky a vydání nových vyřízení reklamace obdržení přístupových údajů a vydání nových žádost, aby datová schránka plnila funkci OVM žádost, aby datová schránka neplnila funkci OVM přidání pověřené osoby k přístupu do datové schránky oznámení o změně adresy, příjmení osob s přístupem do datové schránky zneplatnění přístupových údajů pověřené osoby (zrušení osoby) povolení PO/PFO/FO dodávání dokumentů od PO/PFO/FO zrušení PO/PFO/FO dodávání dokumentů od PO/PFO/FO 2.9.2. Autorizovaná konverze dokumentů Zákon č. 300/2008 Sb. o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, zavádí termín autorizovaná konverze dokumentů. Autorizovaná konverze znamená úplné převedení dokumentu v listinné podobě do elektronické podoby nebo úplné převedení elektronického dokumentu do dokumentu v listinné podobě. Dokument, který provedením konverze vznikl, má stejné právní účinky jako dosud používaná ověřená kopie. Ověřovací doložka každé provedené konverze se ukládá do centrálního úložiště ověřovacích doložek. Technické parametry ke konverzi specifikuje vyhláška č. 193/2009, o stanovení podrobností provádění autorizované konverze dokumentů. 16

Konverze z listinné do elektronické podoby probíhá tak, že si zájemce o konverzi přinese listinu, kterou chce konvertovat, zvolí formu výstupu CD/DVD nebo možnost zaslání do tzv. Úschovny, tedy do úložiště konvertovaných dokumentů, kde si jej nejpozději do 3 dnů vyzvedne. Úhrada nosiče CD/DVD je provedena v rámci úhrady poplatku za konverzi. Výstupem konverze bude dokument v elektronické podobě ve formátu PDF verze 1.7 a vyšší. Konverze z elektronické do listinné podoby probíhá tak, že elektronický dokument, který chce zájemce konvertovat, si přinese na CD/DVD nebo vloží do Úschovny ručně či posláním z datové schránky. V tomto případě s sebou na Czech POINT přinese potvrzení o vložení dokumentu do datového úložiště pro potřeby konverze, které obsahuje jeho jednoznačnou identifikaci. Vstupní elektronický dokument musí být ve formátu PDF verze 1.3 a vyšší. Příklad dokumnetů, které nelze konvertovat, tzn., jejich jedinečnost není možné konverzí nahradit: občanský průkaz, cestovní doklad, zbrojní průkaz, řidičský průkaz, vojenská knížka, služební průkaz, průkaz o povolení k pobytu cizince, rybářský lístek, lovecký lístek nebo jiný průkaz, vkladní knížka, šek Autorizovaná konverze může probíhat buď na žádost, nebo z moci úřední: Autorizovaná konverze na žádost slouží pro širokou veřejnost ke konvertování nejrůznějších dokumentů. Autorizovanou konverzi na žádost provádějí všechna kontaktní místa veřejné správy. Autorizovaná konverze z moci úřední slouží pro vnitřní potřebu úřadu. Zajišťuje převedení dokumentu z listinné podoby do elektronické a naopak, tentokráte dokumentů ve vlastnictví úřadu. Konverzi z moci úřední mohou provádět pouze orgány veřejné moci prostřednictvím CzechPOINT@office. Czech POINT @Office Rozhraní CzechPOINT@office je vytvořeno pro potřeby samotného úřadu, tzn., není určeno pro veřejné využití. Jeho obsahem jsou agendy, které vykonávají úřady a orgány veřejné moci pro výkon své působnosti. V současnosti ke stávajícím službám CzechPOINT@office patří: výpis a opis z rejstříku trestů z moci úřední autorizovaná konverze z moci úřední agendy matriky agendy ohlašovny agendy soudy ověření totožnosti a osobních údajů osoby 17

2.9.3. Centrální úložiště ověřovacích doložek Na základě zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, vede systém Czech POINT centrální evidenci všech ověřovacích doložek provedených autorizovanou konverzí dokumentů na žádost a z moci úřední, kterou provádějí orgány veřejné moci. Prostřednictvím webového rozhraní je možné ověřit výstup z autorizované konverze na adrese https://www.czechpoint.cz/overovacidolozky/. Pro kontrolu je nutné zadat do pole Identifikační číslo ověřovací doložky - číslo provedené konverze, které je umístěno na dokumentu pod 2D kódem. Systém pak zobrazí původní ověřovací doložku z centrálního úložiště ověřovacích doložek tak, jak byla vytvořena při samotné konverzi. V případě, že nedojde ke shodě čísla v centrálním úložišti ověřovacích doložek s číslem ověřovací doložky zadaným ke kontrole, tak se jedná o dokument, který v žádném případě nevznikl provedením autorizované konverze dokumentů. 2.9.4. Úschovna systému Czech POINT Úschovna dokumentů je podpůrný systém pro autorizovanou konverzi dokumentů. Využívá se pro dočasné uložení dokumentů v rámci konverze. Při konverzi dokumentu z listinné do elektronické podoby na kontaktním místě Czech POINT, lze zkonvertovaný dokument pro další použití uložit do úschovny. Zkonvertovaný dokument bude v úschovně uložen po dobu 3 dnů. (viz https://www.czechpoint.cz/uschovna/) 2.9.5. Vztah Czech POINTu a základních registrů Od 1. 7. 2012 jsou spuštěny základní registry na základě zákona č.111/2009 Sb., o základních registrech v pozdějším znění. Základní registry jsou registr obyvatel (ROB), osob (ROS), práv a povinností (RPP) a registr územní identifikace adres a nemovitostí (RUIAN). Podle 14 výše zmíněného zákona bude kontaktní místo veřejné správy provádět hned několik agend. Jedná se o výpisové a změnové formuláře. Žadatelem může být fyzická osoba, nebo podnikající fyzická osoba. Dále zmocněnec, který musí předložit úředně ověřenou plnou moc, nebo zákonný zástupce (rodič, opatrovník), který předkládá doklady, jež ho opravňují být zákonným zástupcem (rodný list, rozhodnutí od soudu, atd.). 18

2.9.6. Výpisy z veřejných rejstříků O výpis z veřejných rejstříků podle zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob může požádat anonymní žadatel. Výpis lze požadovat na základě znalosti identifikačního čísla osoby zapsané v jednom z veřejných rejstříků. Veřejnými rejstříky právnických a fyzických osob jsou: spolkový rejstřík nadační rejstřík rejstřík ústavů rejstřík společenství vlastníků jednotek obchodní rejstřík rejstřík obecně prospěšných společností 19