CZ.1.07/2.2.00/

Podobné dokumenty
CZ.1.07/2.2.00/

Cílové zastoupení dřevin v břehových a doprovodných porostech vodních toků (podle skupin typů geobiocénů)

Cílové zastoupení dřevin v břehových a doprovodných porostech vodních toků (podle skupin typů geobiocénů)

olšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta

Cílové zastoupení dřevin v břehových a doprovodných porostech vodních toků (podle skupin typů geobiocénů)

Kurz typologie temperátních a oreoboreálních lesů (11) MOKŘADNÍ OLŠINY (OL)

vrbiny vrby křehké = Sf = Saliceta fragilis

olšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta

CZ.1.07/2.2.00/

Příloha 7a Lesnická mapa typologická chráněného území. Zdroj:

Lesnická fytocenologie a typologie. HS 27 oglejená a chudá stanoviště nižších a středních poloh. HS 47 oglejená stanoviště středních poloh

vrbiny vrby křehké = Sf = Saliceta fragilis

Realizace lokálního biocentra LBC 2 v k. ú. Horní Bojanovice

Cardamine amara. Dryopteris filix-mas brusnice borůvka. Vaccinium myrtillus. Senecio ovatus kuklík potoční. Geum rivale.

olšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta břehové porosty zastoupení v % doprovodné porosty

Biocentrum BC5 včetně IP27 k.ú. Lučice na Moravě aktualizace projektové dokumentace DPS 07/09

Pořadové číslo: NRBK K 21

CZ.1.07/2.2.00/

D.3 Dendrologický průzkum

CZ.1.07/2.2.00/

PŘÍLOHA III: SOUPIS DRUHŮ

Vlhká louka SEČENÁ. Doporučený výsev: - pro ruční setí... 2g na 1m 2 - setí secím strojem... 1g na 1m 2

Bučiny a doubravy. Třída: Querco-Fagetea. Řád: Fagetalia sylvaticae. Řád: Quercetalia pubescenti-petraeae

CZ.1.07/2.2.00/

PEXESO PLANĚ ROSTOUCÍ BYLINY NA HRÁDECKU

Inventarizace, zhodnocení stavu, návrh kácení a ošetření pro vzrostlé stromy: REVITALIZACE ALEJÍ na pozemcích města ŽANDOV. -

Kurz typologie temperátních a oreoboreálních lesů (9) SUŤOVÉ A ROKLINOVÉ LESY (R)

Foto katalog zachycených, alergologicky významných druhů dřevin, bylin a trav na území města Olomouce

V Rosicích dne Ing. Jaroslav KOLAŘÍK, Ph.D. Ing. Michal ROMANSKÝ Petr CEJNAR, DiS.

Kurz typologie temperátních a oreoboreálních lesů (14) RAŠELINNÉ LESY (TURF)

Abies alba Jedle bělokorá Strom do 50 m Vzpřímené rozpadavé šišky

EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 5:

CZ.1.07/2.2.00/

CZ.1.07/2.2.00/

8. EKOSYSTÉM LUŽNÍHO LESA

LBA07 Fraxino pannonicae-ulmetum glabrae Aszód 1935 corr. Soó 1963 Panonské tvrdé luhy nížinných řek s jasanem úzkolistým

Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje

T1 - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich

INDEX QBR Datový list do terénu

Běžně používané a školkařsky dostupné druhy autochtonních dřevin

Ochranné porosty: Požadavky stanovištn. ské (minimalizovat) PDF byl vytvořen zkušební verzí FinePrint pdffactory

Lesnická fytocenologie a typologie. HS 59 podmáčená stanoviště vyšších a středních poloh HS 79 podmáčená stanoviště horských poloh

BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY BOČ

1./1.inv.č ks Javor mléč (Acer platanoides) 213,50 cm / 130 cm, na p.p.č v k.ú. Rožany a obci Šluknov

Příloha č. 4: Seznam místních dřevin

Revitalizace vzrostlých stromů v městyse Štoky a jeho místních částech a jejích místních částech PŘÍLOHY

Plán péče o Národní přírodní rezervaci Ranšpurk na období

Přírodní rezervace Hněvošický háj

Přírodovědný průzkum

LBA05 Pruno padi-fraxinetum excelsioris Oberdorfer 1953 Střemchové jaseniny. Mezofilní a vlhké opadavé listnaté lesy (Carpino-Fagetea)

příloha č. 1 PP Holásecká jezera návštěvy: 25.4., 21.5., 26.6., 10.7., 20.7.

Tr. Salicetea purpureae zv: Salicion albae. podzv: Ulmenion Tr. Alnetea glutinosae incanae)

CZ.1.07/2.2.00/

LBA06 Ficario vernae-ulmetum campestris Knapp ex Medwecka-Kornaś 1952 Středoevropské tvrdé luhy nížinných řek

Příl. 2.2: Geobiocenologické snímky

CZ.1.07/2.2.00/

Úvod k lesním ekosystémům

Tabulka kácení dřevin stupeň: realizační dokumentace. Přehled dřevin dle příslušných k.ú.

Obvod ve 130 cm (cm) Obvod pařez (cm) 1ořešák královský (Juglans regia) 2,5 4 Neměřen Nízké větvení koruny

PLÁN PÉČE O POD OSTROHEM PRO PRO OBDOBÍ

8. EKOSYSTÉM LUŽNÍHO LESA

ÚZEMNÍ PLÁN PERTOLTICE POD RALSKEM

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie

H O L Á S E C K Á J E Z E R A

Realizace lokálního biocentra LBC 1 v k. ú. Horní Bojanovice

Plán péče o přírodní rezervaci Velká a Malá olšina

REVITALIZACE ZÁMECKÉHO AREÁLU V OBCI STRÁNECKÁ ZHOŘ Sadové úpravy

LEGENDA 31 (60) 24 (69) 20 (79) 25 (61)

PLÁN PÉČE PRO OBDOBÍ PŘÍRODNÍ PAMÁTKA RAČÍNSKÁ PRAMENIŠTĚ

Příloha č. 1 pomůcky pro vytýčení zkoumaných ploch

SÍDLIŠTĚ PRAŽSKÁ - LOKALITA 1

A. Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území PŘÍRODNÍ REZERVACE HABROVÁ SEČ (dle 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny)

DŘEVINY DŘEVOZPRACUJÍCÍHO PRŮMYSLU

Publikace byla zpracována na základě Smlouvy o dílo s Jihomoravským krajem OBSAH

Stavba č.1 Položkový výkaz výměr

KAC02 Salicetum fragilis Passarge 1957 Měkké luhy s vrbou křehkou. Poříční vrbové křoviny a vrbovotopolové luhy (Salicetea purpureae)

Návrh náhradní výsadby Investor: Obec: Stavební úřad: Povodí Odry, státní podnik Staré Město Frýdek - Místek


Oznámení návrhu na vyhlášení přírodní památky U Lusthausu a oznámení o možnosti seznámit se s návrhem plánu péče o ni

Návrh na vyhlášení přírodní památky HORNOHRADSKÝ POTOK

VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ TERÉNNÍHO PRŮZKUMU

Skupina A ošetření stromu 3ks, výsadba 1ks stromu

PŘÍLOHY. Seznam příloh. Příloha 1: Názvy a zkratky stromů

Inventarizační průzkum vegetace na území PP Zásada pod školou

Plán péče o přírodní památku Údolí Javorky

REVITALIZACE PUSTĚJOVSKÉHO POTOKA KM 0,000-10,600

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Obora Hvězda CZ

Metodika hodnocení současného stavu odstavených /mrtvých/ ramen v nivě řeky Labe za účelem zhodnocení potřeby jejich revitalizace

Územní systém ekologické stability (ÚSES)

Botanický průvodce okolím meandrů Stonávky

BOTANICKÝ PRŮZKUM REGISTROVANÉHO VKP SADY U JAKUBOVA

Soňa Patočková Radim Pikner. Terénní výuka v přírodních biotopech Zlínského kraje

Dobšice revitalizace slepých ramen Cidliny

Biotopy ČR III. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Obsah průvodní zprávy

Lesnická fytocenologie a typologie. HS 23 kyselá stanoviště nižších poloh HS 25 živná stanoviště nižších poloh

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie

příloha č. 3 - inventarizace (tabulka)

BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY BOČ. Zpracovatel:

Transkript:

Kurz typologie temperátních a oreoboreálních lesů (10) LUŽNÍ LESY (L) Skladba synuzie Skladba synuzie podrostu Vazba na abiotické prostředí Přehled skupin typů geobiocénů Přehled stanovištních jednotek Postavení v ekologické mřížce Chorologicko-chronologická skladba Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Skladba synuzie dřevin: Dominantami lužních lesů jsou: jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), na jižní Moravě i jasan úzkolistý (Fraxinus angustifolia), dub letní (Quercus robur), olše lepkavá (Alnus glutinosa) či vrba bílá (Salix alba), kterou od 3. vegetačního stupně zastupuje vrba křehká (Salix fragilis); hojné jsou dále: ve vlhčích typech topol černý (Populus nigra), topol bílý (Populus alba), v sušších typech habr obecný (Carpinus betulus); dále: javor mléč (Acer platanoides), jilm habrolistý (Ulmus minor), jilm vaz (Ulmus laevis), lípa srdčitá (Tilia cordata), i javor klen (Acer pseudoplatanus), ve vyšších stupních olše šedá (Alnus incana); dále se vyskytuje osika (Populus tremula), topol šedý (Populus canescens). Z keřů a nižších stromů jsou to zejména: střemcha obecná (Padus racemosa), svída krvavá (Cornus sanguinea), brslen evropský (Euonymus europaeus), hloh obecný (Crataegus laevigata) a bez černý (Sambucus nigra) aj.

Skladba synuzie podrostu: Ekologicko-cenotická skladba je charakteristická převahou druhů vlhkomilných různého charakteru, druhů heminitrofilních a nitrofilních, k nimž se přidávají druhy mezotrofního a mezofilního charakteru. Z hlediska termického režimu se v nižších vegetačních stupních přidávají druhy teplomilně laděné, naopak druhy vyšších poloh mohou být často splavovány až do nejnižších vegetačních stupňů. Vzhledově převládají vysoké byliny, a to v letním aspektu. V jarním aspektu se uplatňují: Ficaria verna (orsej jarní), Corydalis cava (dymnivka dutá), Allium ursinum (česnek medvědí), Anemone ranunculoides (sasanka pryskyřníkovitá), V létě v synuzii podrostu jinak převládají: Aegopodium podagraria (bršlice kozí-noha), Impatiens noli-tangere (netýkavka nedůtklivá), Brachypodium sylvaticum (válečka lesní), Rubus caesius (ostružiník ježiník), Dactylis glomerata (srha říznačka), Urtica dioica (kopřiva dvoudomá), dále: Alliaria

Skladba synuzie podrostu: petiolata (česnáček lékařský), Galium aparine (svízel přítula), Glechoma hederacea (popenec břečťanovitý), Geum urbanum (kuklík městský), Festuca gigantea (kostřava obrovská), Phalaris arundinacea (chrastice rákosovitá), Leucojum aestivum (bledule letní), Stellaria nemorum (ptačinec hajní), Deschampsia caespitosa (metlice trsnatá), Veronica hederifolia (rozrazil břečťanolistý), Symphytum officinalis (kostival lékařský), Lamium maculatum (hluchavka skvrnitá), Agrostis stolonifera (psineček výběžkatý), Ranunculus repens (pryskyřník plazivý), Lysimachia nummularia (vrbina penízkolistá), Carex remota (ostřice oddálená), druhy rodu Polygonum (rdesno), Rumex (šťovík), či Arctium (lopuch), dále Galeopsis pubescens (konopice pýřitá), ve vlhčích typech vysoké ostřice: Carex acuta (ostřice štíhlá), Carex buekii (ostřice banátská), Carex riparia (ostřice pobřežní), dále Iris pseudacorus (kosatec žlutý), Lythrum salicaria (kyprej vrbice),

- Skladba synuzie podrostu: Lysimachia vulgaris (vrbina obecná), Lycopus europaeus (karbinec evropský), Arum maculatum (árón plamatý) a na Moravě A. cylindraceum (árón východní), Circaea lutetiana (čarovník pařížský), Stachys sylvatica (čistec lesní), Metha aquatica (máta vodní), Solanum dulcamara (lilek potměchuť), liány: Humulus lupulus (chmel otáčivý), Fallopia dumetorum (opletka křovištní), a další druhy, např. Milium effusum (pšeníčko rozkladité), Carex sylvatica (ostřice lesní), Gagea lutea (křivatec žlutý), Chaerophyllum temulum (krabilice mámivá), Chaerophyllum hirsutum (krabilice chlupatá), Filipendula ulmaria (tužebník jilmový), Anthriscus sylvestris (kerblík lesní), Pulmonaria officinalis (plicník lékařský), Polygonatum multiflorum (kokořík mnohokvětý), Viola reichenbachiana (violka lesní), Lathyrus vernus (hrachor jarní), Primula elatior (prvosenka vyšší), Galanthus nivalis (sněženka podsněžník), Leucojum vernum (bledule jarní), Caltha palustris (blatouch bahenní), Chrysosplenium alternifolium (mokrýš střídavolistý) a Geum rivale (kuklík potoční).

Vazba na abiotické prostředí: Lužní lesy jsou vázány na nivy řek i potoků. Jednotky jsou pojaty ekologicky, vývojově na sebe navazují v sukcesních řadách od počátečních stádií (Sa, Sf) přes měkký luh (SAl) a vlhčí typy tvrdého luhu (QFr, UFrp/FrAl) k sušším typům tvrdého luhu (UFrc/FrAlac).

Přehled skupin typů geobiocénů (stg) s geobiocenologickými formulemi široké nivy 1. vegetační stupeň: 1 B-C 5a Saliceta albae inferiora vrbiny vrby bílé nižšího stupně Sa inf 1 BC 5b Alni glutinosae-saliceta inferiora olšové vrbiny (s olší lepkavou) AlS inf nižšího stupně 1 BC-C Querci roboris-fraxineta dubové jaseniny (s dubem QFr inf (4)5a inferiora letním) nižšího stupně 1 C (4)5a Ulmi-fraxineta populi inferiora topolo-jilmové jaseniny nižšího stupně UFrp inf 1 BC-C (3)4 Ulmi-fraxineta carpini inferiora habro-jilmové jaseniny nižšího stupně UFrc inf 1 D 4-5b Ulmeta jilminy U

Přehled skupin typů geobiocénů (stg) s geobiocenologickými formulemi široké nivy 2.-3. vegetační stupeň: 2 B-C 5a Saliceta albae vrbiny vrby bílé Sa sup 2 BC 5b Alni glutinosae-saliceta olšové vrbiny (s olší lepkavou) AlS sup 2 BC-C Querci roboris-fraxineta dubové jaseniny (s dubem QFr sup (4)5a letním) 2 C (4)5a Ulmi-fraxineta populi topolo-jilmové jaseniny UFrp sup 2 BC-C (3)4 Ulmi-fraxineta carpini habro-jilmové jaseniny UFrc sup 3 B-C 5a Saliceta fragilis inferiora vrbiny vrby křehké nižšího stupně Sf inf 3 BC 5b Alni glutinosae-saliceta olšové vrbiny (s olší lepkavou) AlS sup 3 BC-C Querci roboris-fraxineta dubové jaseniny (s dubem QFr sup (4)5a letním) 3 C (4)5a Ulmi-fraxineta populi topolo-jilmové jaseniny UFrp sup 3 BC-C (3)4 Ulmi-fraxineta carpini habro-jilmové jaseniny UFrc sup

Přehled skupin typů geobiocénů (stg) s geobiocenologickými formulemi potoční nivy: 2 BC-C (4)5a Fraxini-alneta inferiora jasanové olšiny nižšího stupně FrAl inf (2)3 BC 4(5a) Fraxini-alneta aceris inferiora javoro-jasanové olšiny nižšího stupně FrAlac inf 3 B-C 5a Saliceta fragilis inferiora vrbiny vrby křehké nižšího stupně Sf inf 3 BC 5b Alni glutinosae-saliceta olšové vrbiny (s olší lepkavou) AlS sup 3 BC-C Fraxini-alneta inferiora jasanové olšiny nižšího stupně FrAl inf (4)5a (2)3 BC 4(5a) Fraxini-alneta aceris inferiora javoro-jasanové olšiny nižšího stupně FrAlac inf 4 B-C 5a Saliceta fragilis vrbiny vrby křehké vyššího stupně Sf sup 4 BC-C Fraxini-alneta jasanové olšiny FrAl sup (4)5a 4 BC 4(5a) Fraxini-alneta aceris javoro-jasanové olšiny FrAlac sup 5 B-C 5a Saliceta fragilis vrbiny vrby křehké vyššího stupně Sf sup 5 BC-C Fraxini-alneta jasanové olšiny FrAl sup (4)5a 5 BC (4)5a Fraxini-alneta aceris javoro-jasanové olšiny FrAlac sup 6 BC-C 5a Alneta incanae olšiny olše šedé Ali

Edafické kategorie v rámcích stg široké nivy: 1. vs LUŽNÍ LESY UFrc sup / hb-jljs v.st. UFrc sup / hb-jljs v.st. UFrc inf / hb-jljs n.s.t U / JL EK O L L L TŘ zamokřené β βγ γ δ mokré b bc c d EK G L G L G VRb n.st. / Sa inf AlS inf / olvr n.st. QFr inf / dbjs n.st. UFrp n.st. / tp-jljs n.st. Sa sup / VRb v.st. 2. vs AlS sup / olvr v.st. QFr sup / dbjs v.st. UFrp sup / tp-jljs v.st. 3. vs Sf inf / VRkř n.st. AlS sup / olvr v.st. QFr sup / dbjs v.st. UFrp sup / tp-jljs v.st.

Chorologicko-chronologický původ: Vegetační skladba je výrazně azonálního charakteru, jsou zastoupeny prvky všech lesních vegetačních pásů (s výjimkou vegetačního pásu dubu pýřitého /Qpub/), byť různou měrou.