64 A 5/2016-53 U S N E S E N Í Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Ing. Veroniky Baroňové a JUDr. Viktora Kučery v právní věci navrhovatele: koalice Starostové pro Jižní Moravu, jednající zmocněncem JUDr. J. K., v návrhu uveden jako volební zmocněnec: J. K., za účasti dalších účastníků: 1) Krajský úřad Jihomoravského kraje, se sídlem Žerotínovo nám. 3, Brno, 2) koalice TOP 09 s podporou starostů a Žít Brno, jednající zmocněncem Mgr. A. S., v řízení o návrhu na zrušení registrace kandidátní listiny koalice TOP 09 s podporou starostů a Žít Brno, t a k t o : I. Návrh s e o d m í t á. II. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Navrhovatel se včas podaným návrhem domáhá zrušení registrace kandidátní listiny koalice TOP 09 s podporou starostů a Žít Brno, o níž bylo rozhodnuto Krajským úřadem Jihomoravského kraje, Odborem správním a Krajským živnostenským úřadem (dále jen krajský úřad ), dne 18. 8. 2016 rozhodnutím č. j. JMK 123771/2016, sp. zn. S - JMK 58850/2016 OSPŽ (dále též rozhodnutí o registraci ). I. Obsah návrhu Navrhovatel v podaném žalobním návrhu uvedl, že shora označené rozhodnutí o registraci bylo dle jeho přesvědčení přijato v rozporu s 21 zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění účinném pro projednávanou věc (dále jen volební zákon ). Navrhovatel předně zdůraznil, že registrovaný název ani jednoho z obou uskupení tvořících předmětnou koalici (tj. politické strany TOP 09 a politického hnutí Žít Brno ) neobsahuje slova s podporou starostů. Politická strana nesoucí název TOP 09 s podporou starostů v České republice neexistuje; toto sousloví bylo a je používáno výhradně v rámci spolupráce strany TOP 09 s hnutím Starostové a nezávislí na základě smlouvy ze dne 26. 9. 2013. Jeví se tedy jako stěží pochopitelné, proč se tato slova stala součástí názvu koalice, o jehož registraci tyto subjekty (TOP 09 a Žít Brno) před
2 krajským úřadem usilují. Za velmi podstatnou skutečnost pak navrhovatel pokládal samotný fakt, že v případě politické strany TOP 09 došlo již samotným předložením návrhu k registraci kandidátní listiny s názvem obsahujícím sousloví s podporou starostů k porušení smluvního závazku, který na sebe politická strana TOP 09 převzala uzavřením Smlouvy o dlouhodobé spolupráci TOP 09 a Starostů a nezávislých dne 26. 9. 2013. V této smlouvě je pod bodem 6. písm. a) Čl. 2 uvedeno, že pouze pro parlamentní úroveň je TOP 09 oprávněna používat název TOP 09 s podporou Starostů. Pro regionální úroveň voleb pak smlouva pod bodem 7. téhož článku stanoví, že je věcí krajských organizací obou subjektů (TOP 09 a STAN), zda budou spolupracovat. Ze smlouvy pak jednoznačně vyplývá, že uvedené sousloví lze užívat pouze v situaci, kdy subjekty TOP 09 a Starostové a nezávislí spolupracují; v jiných případech (mezi které patří i krajské volby do zastupitelstva Jihomoravského kraje v roce 2016), kdy oba subjekty kandidují odděleně, je přitom jeho užití zapovězeno. Tento závazek však byl ze strany TOP 09 porušen, a to pouze v tomto jediném volebním kraji, kdy v ostatních případech TOP 09 podala k registraci kandidátky buď samostatně či v koalici, ovšem nikde nedošlo k použití názvu, který je určen pro parlamentní úroveň anebo pro spolupráci obou subjektů. K důkazu, jaká pravidla mezi sebou obě dvě uskupení TOP 09 a Starostové a nezávislí sjednala a jaká byla mezi oběma subjekty praxe, navrhovatel pokládal za účelné vyslechnout statutární orgány obou subjektů (předsedy Mgr. P. G. a Ing. M. K.), kteří předmětnou smlouvu podepsali. Navrhovatel se domníval, že výše uvedený protiprávní postup může mít velmi závažné dopady v oblasti svobodné soutěže politických stran a hnutí, neboť použití sporného sousloví by mohlo vést ke zmatení občanů (voličů), kteří vedeni mylným předpokladem, že i v tomto případě se jedná o spolupráci TOP 09 a politického hnutí Starostové a nezávislí, by nemohli kvalifikovaným způsobem uplatnit své aktivní volební právo. Navrhovatel dále v této souvislosti upozornil, že v případě, kdy každý z kandidujících subjektů učiní součástí názvu např. sousloví s podporou starostů (s očekávanou argumentací, že cítí podporu určitého, byť nevýrazného počtu představitelů územních samosprávných celků), vznikne zcela nepřehledná situace, k níž rozhodnutí krajského úřadu o registraci otevřelo prostor. Dle navrhovatele totiž toto rozhodnutí ve svém důsledku aprobuje parazitující jednání, resp. jednání vyvolávající nebezpečí záměny, které je v českém právním řádu v oblasti obchodních vztahů jako forma nekalé soutěže zakázáno, přičemž zde neexistuje přesvědčivý důvod, pro který by v oblasti politické soutěže měly být uplatňovány odlišné standardy. Navrhovatel uvedl, že na daný případ není možno aplikovat závěry obsažené v rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 26. 11. 2015, sp. zn. III. ÚS 102/15, neboť toto rozhodnutí dopadá na komunální volby, které skutečně kladou na voliče zvýšené nároky (jediný volební lístek, kde smí volič zaškrtávat velmi složitým způsobem). Tak tomu ovšem není ve volbách do zastupitelstev krajů, kde si volič může pro umístění do hlasovací obálky vybrat pouze jeden volební lístek kandidátky. Navrhovatel se proto z tohoto důvodu obával, že voliči Jihomoravského kraje mohou nabýt mylné přesvědčení, že v tomto kraji kandiduje TOP 09 společně s hnutím Starostové a nezávislí, a uskutečnit svou volbu v rozporu se svou pravou vůlí.
3 Navrhovatel dále pokládal za nutné, aby soud svým rozhodnutím poskytl jasné instrukce pro další volební klání. Přitom rozlišení subjektů tím, že dostávají přidělena volební čísla, nemůže být v žádném případě považováno za dostatečné, neboť jen v těchto krajských volbách bylo přiděleno téměř 100 čísel kandidujícím subjektům, kdy rozlišovat mezi nimi je náročné pro odborníky, natož pro voliče (laiky). Navrhovatel taktéž upozornil, že v rozhodovací praxi ministerstva je obecně známým požadavek, aby při registraci nového politického subjektu nedocházelo k zásahu do ochrany jména již dříve registrovaného subjektu. Bylo by tedy zcela proti smyslu zákona č. 424/1991 Sb., pokud by požadavek na ochranu názvu subjektu mohl být v krajských volbách překlenut (obejit) tím, že dva již registrované politické subjekty vytvoří koalici a zvolí název, jímž bez jakéhokoli zřejmého důvodu zasáhnou do ochrany názvu jiného politického subjektu. Skutečnost, že v takovém případě došlo k porušení práva, dle navrhovatele umocňuje skutečnost, že oba dva subjekty se ucházejí o hlasy voličů v krajských volbách ve stejném kraji a oba si stanovily ve smlouvě pravidla pro užívání určitých názvů (výrazů), které se již ustálily a vžily do povědomí občanů. Navrhovatel proto uvedenou praktiku hodnotil jako bezpochyby nekalosoutěžní a nečestnou ve smyslu porušení pravidel svobodné politické soutěže ve smyslu čl. 5 Ústavy České republiky, která by neměla požívat soudní ochrany. V závěru navrhovatel uvedl, že si je vědom skutečnosti, že soud je oprávněn zrušit provedenou registraci krajského úřadu jako celek. Z uznávané zásady minimalizace zásahů rozhodování soudů do volební soutěže však dle přesvědčení navrhovatele plyne i oprávnění soudu nezrušit registraci celou, ale pouze v té části, v níž se dotýká práv jiných. Z výše uvedených důvodů proto navrhovatel požadoval, aby krajský soud rozhodl tak, že se rozhodnutí krajského úřadu o registraci kandidátní listiny koalice TOP 09 s podporou starostů a Žít Brno ruší, in eventum že se ruší toliko v části použitého sousloví s podporou starostů. II. Vyjádření krajského úřadu [účastníka 1)] k návrhu Krajský úřad jako účastník řízení 1) ve svém vyjádření k podanému návrhu uvedl, že z ustanovení 21 odst. 5 volebního zákona vyplývá, že politické subjekty kandidující do zastupitelstva kraje jsou ve volebních věcech vázány úkony svého zmocněnce. Z uvedeného je patrné, že návrh k soudu byl za navrhovatele oprávněn podat jeho zmocněnec, kterým je osoba, která je jako zmocněnec označena na kandidátní listině. Krajský úřad poukázal na skutečnost, že v daném případě je na kandidátní listině navrhovatele pro volby do zastupitelstva Jihomoravského kraje podané dne 27. 7. 2016 uveden jako zmocněnec JUDr. J. K., a jako náhradník zmocněnce Bc. J. K. Krajský úřad upozornil, že zmocněnec koalice je pro příslušné úkony ve věcech volebních zmocněn statutárními orgány členů koalice a nemůže své zmocnění převést na jinou osobu. Jedinou možností, jak změnit osobu zmocněnce, je jeho osobní rezignace nebo jeho odvolání doručené registrujícímu správnímu orgánu, kdy po odvolání či rezignaci nastupuje do funkce náhradník. Vzhledem k tomu, že krajský úřad neobdržel rezignaci, ani odvolání JUDr. J. K. z funkce zmocněnce, měl za to, že funkce této osoby jako zmocněnce nadále trvá. V podaném návrhu je však výslovně uvedeno, že návrh podává koalice Starostové pro Jižní Moravu registrovaná pro volby do zastupitelstva Jihomoravského kraje jednající volebním zmocněncem J. K. Návrh byl tedy dle krajského
4 úřadu podán osobou, která nebyla oprávněna za navrhovatele jednat. Nad rámec výše uvedeného pak krajský úřad k věci samé a k námitkám uplatněným v podaném návrhu poukázal na znění 20 volebního zákona a v této souvislosti uvedl, že správní orgán provádějící registraci kandidátní listiny koalice je povinen pouze zkoumat, zda je koalice složena z politických subjektů, které jsou registrované podle zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 424/1991 Sb. ); stanovit název koalice je však věcí dohody jejích členů a registrující správní orgán by se otázkou názvu koalice mohl zabývat pouze v případě totožných názvů dvou koalic. Krajský úřad připomněl, že koalice TOP 09 s podporou starostů a Žít Brno je složena z politické strany TOP 09 a politického hnutí Žít Brno, přičemž výpisem z rejstříku politických stran a hnutí vedeného ministerstvem vnitra bylo ověřeno, že oba jmenované politické subjekty jsou řádně registrovány a jejich činnost nebyla pozastavena. Registrující správní orgán přitom nebyl oprávněn zabývat se případnou existencí mezistranických dohod. Krajský úřad tak uzavřel, že vzhledem k tomu, že kandidátní listina koalice TOP 09 s podporou starostů a Žít Brno byla podána v souladu s ustanovením 20 volebního zákona a splnila také všechny náležitosti obsažené v 21 téhož zákona, rozhodl krajský úřad v zákonem stanovené lhůtě o její registraci. Krajský úřad proto s ohledem na skutečnost, že návrh byl podán osobou k tomu zjevně neoprávněnou, navrhl, aby krajský soud podaný návrh usnesením odmítl. III. Vyjádření koalice TOP 09 s podporou starostů a Žít Brno [účastníka 2)] k návrhu Na podaný návrh reagoval svým vyjádřením také účastník řízení 2), koalice TOP 09 s podporou starostů a Žít Brno. Ten s poukazem na relevantní judikaturu správních soudů k věci samé uvedl, že registrační úřad je oprávněn odmítnout kandidátní listinu toliko v případě nesplnění zákonným náležitostí kandidátní listiny, resp. v případě, že kandidátní listina nebyla podána v souladu se zákonem stanovenou procedurou. V opačném případě je povinen registraci provést. V daném případě byl účastník přesvědčen, že jeho kandidátní listina splnila veškeré náležitosti stanovené volebním zákonem, a že tedy registrační úřad nebyl oprávněn jeho kandidátní listinu odmítnout a správně přistoupil k její registraci. K údajnému porušení Smlouvy o dlouhodobé spolupráci TOP 09 a Starostů a nezávislých ze dne 26. 9. 2013 účastník upozornil, že tato tvrzená skutečnost není pro posouzení předmětné otázky jakkoli relevantní. V této souvislosti uvedl, že účelem a předmětem volebního soudnictví není kontrola dodržování vedlejších dohod o spolupráci, které mezi sebou politické strany a hnutí uzavírají. Domnívá-li se tedy navrhovatel, že smlouva byla porušena, musí se se svým nárokem obrátit na soudy v civilním soudním řízení, neboť pro řízení před správními soudy ve věcech volebních nemá smlouva žádnou relevanci. K samotné otázce možné záměny názvu jeho koalice s názvem navrhovatele účastník jednak odkázal na relevantní judikaturu Ústavního soudu, jednak konstatoval, že kandiduje v krajských volbách ve stejném kraji jako navrhovatel, kdy oba subjekty jsou registrovány samostatně a mají vlastní samostatné kandidátní listiny označené jinými čísly. Skutečnost,
5 že oba subjekty kandidují ve stejném kraji, tedy nemůže být z hlediska jejich propojení a možné záměny pro voliče přitěžující, ale právě naopak je skutečností možnost záměny vylučující. Voliči totiž po obdržení volebních lístků, kdy pod číslem X kandiduje účastník a pod číslem Y navrhovatel, musí být zřejmé, že účastník a navrhovatel jsou v daném kraji dvěma samostatnými soutěžícími politickými subjekty. Na základě výše uvedeného tedy účastník pokládal návrh navrhovatele za nedůvodný a navrhl jeho zamítnutí a potvrzení rozhodnutí krajského úřadu o registraci jeho kandidátní listiny. IV. Posouzení věci krajským soudem Podle 89 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s. ř. s. ), ve spojení s 52 odst. 1 volebního zákona, se lze soudní ochrany domáhat ve věcech, v nichž správní orgán podle zvláštních právních předpisů 20 a) odmítl kandidátní listinu nebo odmítl přihlášku k registraci, b) škrtl kandidáta na kandidátní listině, c) registroval kandidátní listinu nebo přihlášku k registraci. Podle 89 odst. 4 s. ř. s. platí, že návrhem podle odstavce 1 písm. c) se může politická strana, nezávislý kandidát, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, které podalo kandidátní listinu, nebo u voleb do Senátu nezávislý kandidát nebo politická strana, která podala přihlášku k registraci, domáhat vydání rozhodnutí o zrušení registrace kandidátní listiny jiné politické strany, nezávislého nebo politického hnutí a nezávislých kandidátů, nebo registrace přihlášky jiného kandidáta. Účastníky jsou navrhovatel, správní orgán, který provedl registraci, a ten, o jehož registraci se jedná. V ustanovení 89 odst. 2 s. ř. s. je obsažena legislativní zkratka politická strana, pod který se vedle samotné politické strany řadí též politické hnutí nebo jejich koalice. Podle 89 odst. 5 s. ř. s. soud rozhodne usnesením, a to do patnácti dnů poté, kdy návrh došel soudu. Jednání není třeba nařizovat. Krajský soud se primárně byl povinen zabývat otázkou, zda navrhovateli svědčí aktivní procesní legitimace k podání návrhu na zrušení registrace kandidátní listiny koalice TOP 09 s podporou starostů a Žít Brno, a s tím související otázkou, zda byl návrh učiněn k tomu oprávněnou osobou. Ústavní soud přitom již ve svém nálezu ze dne 16. 12. 2003, sp. zn. I. ÚS 699/02, dostupném na http://nalus.usoud.cz, k výše citovanému ustanovení 89 odst. 1 písm. c) s. ř. s. vyslovil, že aktivní legitimace k podání návrhu na zrušení registrace volební strany (zde konkrétně koalice politické strany TOP 09 a politického hnutí Žít Brno ) svědčí pouze těm subjektům, které samy podaly kandidátní listinu úspěšně, tedy pouze těm subjektům, které jsou skutečnými soupeři ve volebním boji. Skutečnost, že v tomto řízení je právo napadnout registraci kandidátní listiny přiznáno pouze soupeřům ve volebním boji, a nikoli např. voličům či potenciálním voličům, je dle Ústavního soudu odůvodněna tím, že jeho
6 účelem je zajištění soudního dohledu nad dodržováním podmínek politické soutěže o získání mandátu a realizace ústavně zaručeného rovného přístupu k voleným funkcím, avšak takovým způsobem, který by neumožňoval volby mařit, např. zjevně účelovým soudním napadáním provedených registrací. Případné maření voleb, které by usilovalo o zablokování soutěže, je totiž nutno hodnotit také jako porušení pravidel soutěže. Proto jsou dle Ústavního soudu aktivně legitimováni k podání návrhu soudu pouze účastníci předmětné politické soutěže, neboť právě konkurenti bývají případným porušováním pravidel nejvíce poškozováni a jsou zároveň nejlépe informováni o průběhu soutěže. V daném případě je přitom v záhlaví podaného žalobního návrhu navrhovatel označen jako: Starostové pro Jižní Moravu registrovaná koalice pro volby do Zastupitelstva Jihomoravského kraje dle rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje ze dne 18. 8. 2016, č. j. JMK 123765/2016, složená z politického hnutí Starostové a nezávislí, IČ: 266 73 908 a politického hnutí Starostové a osobnosti pro Moravu, IČ: 266 52 242 jednající volebním zmocněncem: J. K. Ze správního spisu a listinných dokladů, které byly soudu předloženy, krajský soud z obsahu rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje, Odboru správního a Krajského živnostenského úřadu, ze dne 18. 8. 2016, č. j. JMK 123765/2016, sp. zn. S - JMK 58850/2016 OSPŽ, ověřil, že navrhovatel, resp. jeho kandidátní listina, byla registrována pro volby do zastupitelstva Jihomoravského kraje, konané ve dnech 7. a 8. 10. 2016. Z obsahu samotné kandidátní listiny navrhovatele, doručené krajskému úřadu dne 27. 7. 2016, pak v souladu s ustanovením 21 odst. 1 písm. e) a h) volebního zákona vyplynulo, že je v ní jako zmocněnec koalice uveden: JUDr. J. K.,; jako náhradní zmocněnec: Bc. J. K.; a osobami oprávněnými jednat jménem politických hnutí tvořících koalici jsou: Mgr. P. G., předseda hnutí Starostové a nezávislí, a JUDr. J. K., předseda hnutí Starostové a osobnosti pro Moravu. V ustanovení 21 odst. 5 volebního zákona je upraveno, že zmocněncem ani jeho náhradníkem nemůže být kandidát. Úkony svého zmocněnce ve volebních věcech je politická strana, politické hnutí a koalice vázána. Svého zmocněnce může politická strana, politické hnutí a koalice písemně odvolat; odvolání musí být doručeno krajskému úřadu. Z citovaného ustanovení volebního zákona je patrné, že za politické subjekty, které běžně jednají prostřednictvím svých statutárních orgánů, jednají ve věcech volebních jejich zmocněnci. Rozsah oprávnění, která na zmocněnce přecházejí, přitom vymezuje přímo zákon (v daném případě srovnej např. 22 odst. 1, 20 odst. 3, 23 odst. 1 volebního zákona). Zmocněnec je tedy jménem daného politického subjektu (zde koalice politických hnutí) činit ve věcech volebních konkrétní úkony, a zákonodárce přistoupil k zakotvení institutu zmocněnce právě proto, aby byla jednoznačně a transparentně určena a navenek deklarována osoba, která bude jménem konkrétní politické strany, politického hnutí či jejich koalice ve věcech voleb jednat. V podaném návrhu je však (jak bylo popsáno výše) výslovně uvedeno, že navrhovatel jedná volebním zmocněncem J. K., ačkoli v kandidátní listině navrhovatele je jako zmocněnec koalice Starostové pro Jižní Moravu výslovně označen JUDr. J. K. Nejedná se přitom o
7 zřejmou nesprávnost, neboť krajský soud též na základě porovnání vlastnoručních podpisů obsažených na podaném návrhu a na registrované kandidátní listině navrhovatele zjistil, že se tyto podpisy odlišují. Krajský soud tak uzavírá, že v daném případě byl návrh na zrušení registrace kandidátní listiny koalice TOP 09 s podporou starostů a Žít Brno podán osobou, která není zmocněncem navrhovatele, a proto podaný návrh nelze považovat za procesní úkon, který by učinila k tomu oprávněná osoba. V důsledku toho proto krajský soud podaný návrh dle 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s. odmítl jako návrh podaný osobou k tomu zjevně neoprávněnou. Přesto krajský soud nad rámec výše uvedeného (tedy toliko jako obiter dictum) k navrhovatelem předestřené sporné otázce pokládá za nutné doplnit, že byla-li by věc posuzována meritorně, vycházel by krajský soud z již existující judikatury správních soudů (srovnej zejména usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 10. 9. 2014, č. j. 40 A 9/2014-30, usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14. 9. 2006, č. j. 31 Ca 161/2006-43, obě dostupná na www.nssoud.cz, či usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 10. 9. 2010, č. j. 29 A 83/2010-18, publikované pod č. 2171/2011 Sb. NSS), která vyjadřuje shodný právní názor, že registrační úřad je oprávněn odmítnout registraci kandidátní listiny toliko v případě nesplnění zákonných náležitostí kandidátní listiny, resp. v případě, že kandidátní listina nebyla podána v souladu se zákonem; v opačném případě rozhoduje registrační úřad bez možnosti diskrece a je povinen registraci kandidátní listiny provést. Registrační úřad tudíž nemá v procesu registrace kandidátních listin oprávnění posuzovat otázky související s namítaným nekalým jednáním v podobě zneužití názvu politického subjektu ani s případným porušením vzájemných politických či smluvních závazků. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením 93 odst. 4 s. ř. s., podle kterého v řízení ve věcech volebních nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í kasační stížnost přípustná ( 104 odst. 1 s. ř. s.). Toto usnesení nabývá právní moci dnem jeho vyvěšení na úřední desce soudu ( 93 odst. 5 s. ř. s.). V Brně dne 8. září 2016 Mgr. Milan Procházka předseda senátu