20 LET PROGRAMU REGENERACE MĚSTSKÝCH PAMÁTKOVÝCH REZERVACÍ A MĚSTSKÝCH PAMÁTKOVÝCH ZÓN 1992-2012
Úvod Historie Čech a Moravy zanechala současníkům bohatou strukturu osídlení dokumentující hospodářskou i kulturní vyspělost národa. Malebnost krajiny a estetické cítění i vlastní tvořivost lidí přispěly ke kráse sídel. Situace v průsečíku cest i dějin Evropy vtiskly našim sídlům evropskou, ne-li světovou úroveň architektury, urbanismu a výtvarného umění. Touto publikací bychom chtěli na příkladu památkově chráněných částí měst, nejcennějších součástí našeho osídlení, ozřejmit společenské změny ve městech a změny hodnotových orientací obyvatel v průběhu posledních dvaceti let. Výročí dvaceti let existence Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón poskytuje příležitost se ohlédnout a vyhodnotit jeho průběh i přínosy v českých, moravských a slezských městech. Obecně je Program velmi chválen. Jeho přínos však lze spatřovat nejen v obnovených památkách, ale především v orientaci samospráv měst a vlastníků, kteří vyvinuli obrovské úsilí ke komplexní rehabilitaci prostředí historických center bez ohledu na poměrně skromnou finanční podporu. Program padl na živnou půdu rehabilitace vědomí a společnosti po sametové revoluci, v období návratu demokracie a úcty k soukromému vlastnictví a občanovi. Úvodní kapitola publikace přibližuje vznik, principy, smysl a průběh Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. Charakterizuje období společenských a hospodářských změn po roce 1989. Ve městech a obcích byly spojené s obnovou prostředí a s dalším rozvojem. Historická centra měst byla nedostatkem základní údržby ve velmi špatném stavebním i sociálním stavu a stav mnoha vesnic neutěšený. Pro venkov byl přeložen rakouský a bavorský program a vytvořen Program obnovy vesnice (1991). Věděli jsme, že i historická jádra měst by potřebovala větší péči. Po dvou letech intenzívní výzkumné práce vznikl v roce 1992 Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón České republiky (dále jen Program regenerace MPR a MPZ ), který je prvním příkladem programového financování v ČR. Obsahuje podílový a vícezdrojový systém financování, s orientací na rozvoj města. Ke koruně Programu přidávala města a vlastníci koruny dvě, a tím se objem akcí ztrojnásobil. Tím se také obrátilo směřování politiky měst od náhrady existujících stavebních struktur novou výstavbou nebo z exploatační přestavby k zachování, využívání a citlivému obnovování prostředí, včetně architektonického dědictví. Finanční kvóty schvaluje Ústřední komise složená ze zástupců Ministerstva kultury, Ministerstva pro místní rozvoj, Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska, parlamentu, obcí a krajů. O rozdělení finančních kvót na jednotlivé akce pak rozhodují města spolu s místními partnery v místní pracovní skupině pro regeneraci a společně dohlížejí na realizaci. Obsah a průběh Programu je dokumentován přehlednými tabulkami a grafy. Stěžejní částí publikace je Hodnocení 20-ti let Programu regenerace MPR a MPZ v jednotlivých městech. Přitom se využilo výsledků dotazníkového šetření. V průběhu existence se postupně zdokonaloval systém Programu - zpracování městských programů regenerace konkrétních MPR nebo MPZ, ve kterých je stanoven harmonogram obnovy a míra zásahů do stavební struktury města, práce místní pracovní skupiny pro regeneraci a územní nebo regulační plány. To jsou také základní principy Programu regenerace MPR a MPZ, jichž si publikace všímá podrobněji. Uplatnění těchto principů ve městech, splnění cílů a celkové výsledky a dopady Programu regenerace MPR a MPZ dokumentují dílčí kapitoly. Cíle Programu vytčené na počátku v průběhu dvaceti let významně přispěly ke kráse a atraktivitě měst pro bydlení a podnikání i k rozvoji cestovního ruchu. Následují kapitoly o začátcích a východiscích Programu. Nejrozsáhlejší část publikace tvoří portréty jednotlivých městských památkových rezervací a městských památkových zón, které obsahují hodnocení výsledků Programu regenerace MPR a MPZ v jednotlivých městech z pohledu samotných měst a na příkladech nejvýznamnějších akcí. Textovou část a fotografie poskytli v průběhu let 2011-2012 odborní pracovníci z měst a pamětníci, jimž náleží srdečné poděkování. Samostatnou skupinu tvoří kapitoly o vývoji péče o historická města od 2. světové války do roku 1990 a o vývoji regenerace v historických městech v posledních dvaceti letech. Přes nepříznivé podmínky před rokem 1989 bylo v odborné sféře péče o památky a historická sídla dosaženo řady významných výsledků především v ochraně a poznávání historických stavebních fondů, metodách průzkumu, projektování a zpracování územních plánů. Orientace minulého režimu na novou bytovou výstavbu na okrajích měst však způsobila stagnaci a morální degradaci městských center, ale zároveň i paradoxní situaci, že se nám historické stavby v jádrech měst víceméně zachovaly a vytvářejí potenciál pro rehabilitaci identity města a genia loci. Bylo zřejmé, že jenom státní prostředky Programu regenerace MPR a MPZ nestačí na obnovu velkých významných památek ve městech - kostely, hrady, zámky, kláštery - tzv. balvanů. Proto vznikl Program záchrany architektonického dědictví (1995). Pro podnikatele existoval program Regenerace památek v rámci Podpor malého a středního podnikání. Ministerstvo kultury (dále jen MK ), které realizovalo jak Program regenerace MPR a MPZ, tak Program záchrany architektonického dědictví, mělo vždy ještě své tradiční programy na obnovu památek v podobě Střešního, resp. Havarijního programu a v té době doznívajícího fondu Mates, na které navázala realizace dalších postupně zakládaných programů. Později přibyly různé národní programy jednotlivých ministerstev a od roku 2004, po vstupu České republiky do Evropské unie, zejména strukturální fondy a zemědělské fondy. Mezi nimi zejména regionální operační programy, Integrovaný operační program, operační program Životní prostředí a Program rozvoje venkova zahrnují podporu obnovy památek. Evropská unie prosazuje také v tomto období a zejména pro období následující urbánní politiku, která dává regeneraci měst nový impuls. Těmto novým možnostem je věnovaná závěrečná kapitola publikace. Publikace je vybavena mnoha přílohami dokumentujícími průběh Programu regenerace MPR a MPZ a zahrnujícími naše i evropské dokumenty. Jsou to úplné znění usnesení vlády č. 209/1992, původní a současné Zásady Programu regenerace MPR a MPZ a Příkaz ministra kultury Pavla Tigrida č. 22/1995, ze dne 8. prosince 1995, kterým se zřizuje Ústřední komise pro Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón na Ministerstvu kultury, přehled akcí podpořených v jednotlivých letech z Programu regenerace MPR a MPZ ve městech a přehled finančních kvót. Dalšími přílohami jsou seznam lidí, kteří se podíleli na vytvoření, zavádění a realizaci Programu regenerace MPR a MPZ, přehled zúčastněných a oceněných měst v soutěži o titul Historické město roku od založení soutěže, zakládací listina soutěže a oba statuty, přehledy prohlašování MPR a MPZ a památek UNESCO, seznamy národních a evropských podpor a programů, Desatero dobré architektury v historickém prostředí a struktura Integrovaných plánů rozvoje měst v rámci strukturálních fondů. Významnou úlohu plnilo v celé historii Programu regenerace MPR a MPZ Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska, které stálo u zrodu Programu, zasloužilo se o jeho pokračování během let i o přijatelnou míru podpory státu. Stálo i u zrodu soutěže o Cenu za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón - Historické město roku - v roce 1994. Soutěž podpořila zájem o Program i zachování komplexnosti regenerace a péče o historická jádra. Sdružení i soutěži jsou věnovány samostatné kapitoly publikace. Naše města naštěstí nebyla válkou až na výjimky příliš poznamenaná. Středověká sídelní struktura se dochovala dodnes. Z celkového počtu asi 15 tisíc sídelních jednotek (1980) bylo badatelským výzkumem zjištěno v roce 1973 celkem 924 historických měst a městeček (Karel Kibic) 1 (viz Obrázek č. 1), v roce 1985 identifikováno 1182 historických sídel (Aleš Vošahlík) 2 a v roce 1996 uvedeno cca 1400 historických urbanistických souborů (Karel Kuča). 3 města I. kat. rezervační u města I.a kat. Ø města II. kat. r města III. kat 1 Kibic, K.: K památkové ochraně našich historických měst. In: Památky a příroda č. 2/1973. 2 Vošahlík, A.: Aktualizace evidence, kategorizace a památkové ochrany historických měst v ČR. In: Památky a příroda č. 3/90. 3 Kuča, K.: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Libri Praha, 1996. Obrázek č. 1. Kategorizace měst v Čechách a na Moravě Zpracováno podle materiálu Státního ústavu památkové péče, dle studie Ing. arch. K. Kibice Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska 7
Portréty městských památkových rezervací
Brno Josef Němec K obsahu a účinnosti Programu regenerace MPR Brno je třeba uvést a vyzdvihnout v něm: - jeho provázanost a kompatibilitu s územně plánovací dokumentací, tj. příslušným regulačním plánem, který byl zpracován souběžně, - jeho velmi důkladnou až pasportní podrobnost regeneračních hledisek, stavebně historických průzkumů, měřických podkladů atd. - jeho komplexnost pojetí ve smyslu usnesení vlády č. 209/1992 Sb. k Programu regenerace MPR a MPZ, zahrnující nejen objekty v režimu státní památkové péče, ale také technickou infrastrukturu, vnější prostředí a prostory až po drobnou architekturu i plastiky, zeleň, či historické podzemí. Tak zachycoval, hodnotil a třídil všechny požadavky, úkoly i podněty, známé na počátku devadesátých let minulého století. Stal se posléze určitým uznávaným souborným dokumentem toho, co je nutno zahrnout do pojmu komplexní regenerace brněnské městské památkové rezervace. Jedná se přirozeně o velký a mnohaletý záměr, na jehož realizaci musí nadále spolupracovat velké množství partnerů - od dominujícího Magistrátu města Brna přes činitele státní, církevní, družstevní, krajské a soukromé až po setrvávající finanční pomoc z centrálních zdrojů. Dnes, téměř po dvaceti letech účinnosti citovaného vládního usnesení, lze jeho poslání i význam stále oceňovat, a to i přes současná, snad jen přechodná finanční omezení. Martin Zedníček Město Brno se řadí k těm historickým sídlům, která odvozují svoji identitu z tisíciletého kulturního vývoje českých zemí a Evropy. Na jeho území existuje značná koncentrace památkového fondu, zahrnující díla všech stavebních slohů, počínaje románsko-gotickými přes památky gotické, renesanční, barokní, klasicistní a empírové, s dominantním podílem staveb historizujících, secesních, funkcionalistických a obecně meziválečných. Tato slohová rozmanitost je také jedním ze specifických znaků města Brna. Na území rozšířeného historického jádra města, které bylo v roce 1989 prohlášeno městskou památkovou rezervací, se nachází cca osm set budov, z toho je pět set třicet tři objektů prohlášeno kulturní památkou a národní kulturní památkou. Přímo v městské památkové rezervaci se nacházejí čtyři národní kulturní památky - hrad a pevnost Špilberk, kostel sv. Jakuba, areál biskupské rezidence s chrámem sv. Petra a Pavla a funkcionalistický hotel Avion. Svou rozlohou o výměře 157 ha je MPR Brno jednou z nejrozsáhlejších městských památkových rezervací České republiky. Městská památková rezervace zaujímá v urbanistické struktuře města stěžejní, dominantní postavení. Mimo svůj rozsáhlý kulturně památkový obsah se stala neobyčejně živým velkoměstským centrem, které vedle svých užitkových funkcí plní také městotvorné společenské poslání, má podstatný význam pro rozvoj cestovního ruchu, včetně kulturního a mezinárodního turismu. Pro lidské vnímání je vizitkou města, hlavním nositelem jeho image, jeho atmosféry a historické paměti. V dubnu 1994 odsouhlasila Rada města Brna vypracování I. etapy Programu regenerace MPR Brno. Na jeho základě získalo ještě v témže roce město Brno od MK ČR finanční podporu přes 10 mil. Kč na opravu chrámu sv. Petra a Pavla. V následujícím roce 1995 byla dokončena II. etapa dokumentace programu regenerace a město obdrželo příspěvek přes 11 mil. Kč. Tyto prostředky byly využity na I. etapu obnovy fasády chrámu sv. Jakuba. V roce 1996 byla, kromě oprav dalších památek - pokračování obnovy fasády kostela sv. Jakuba a zahájení oprav kláštera Kapucínů, zahájena postupná obnova vnějšího pláště baziliky Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně, která s několika přestávkami, vyvolanými nezbytností použít finanční podporu poskytnutou Brnu z Programu regenerace MPR a MPZ na jiné naléhavé opravy, pokračuje až do současnosti. Jedná se o pozoruhodný příklad v postupu záchrany jedné z nejvýznamnějších kulturních památek Brna. Základní dokument programu MPR Brno z let 1994-1995 byl následně sedmkrát aktualizován. První velká aktualizace byla provedena už v roce 1996, poslední proběhla v roce 2011. Cílem aktualizační dokumentace bylo vyhodnocení efektivity využití státní podpory v uplynulém období doložené přehledem aktuálních záměrů a postupů památkové obnovy MPR Brno, přehledem dosud vložených nákladů a poskytnutých podpor a jmenovitým přehledem akcí nepředvídaných a akcí havarijní povahy. Druhým a neméně důležitým úkolem aktualizace se stalo zpřesnění specifikace postupu regenerace členěné podle realizačních kategorií, doložené pasportními listy jednotlivých akcí zařazených pro následující období a aktuálním situačním plánem regenerace. Za dobu trvání Programu regenerace MPR a MPZ byly v Brně obnoveny desítky objektů zapsaných v Ústředním seznamu kulturních památek. Finanční prostředky poskytnuté MK ČR prostřednictvím tohoto Programu generovaly, díky stanovení závazných podílů vlastníků a města na spolufinancování obnovy památek, další desítky milionů korun vynaložených na obnovu nejvýznamnějších budov památkového fondu na území města. Souběžně s opravami jednotlivých památkových objektů realizuje město i postupnou regeneraci veřejných prostor historického jádra, brněnského podzemí a technické infrastruktury. Program regenerace MPR a MPZ za dobu svého trvání i přes skutečnost, že se v posledních letech výše finančních příspěvků výrazně snížila, prokázal svůj význam a výrazně ovlivnil tvář Brna v posledních dvou desetiletích. Připomeňme alespoň v krátkém, heslovitém exkurzu regenerační okruhy, v jejichž rámci byl Program regenerace MPR a MPZ uskutečňován: 1. okruh - národní kulturní památky: jsou ve stadiu pokročilé památkové obnovy a prezentace. Nejvyšší účinnost byla dosažena u národní kulturní památky hrad a pevnost Špilberk. Nejistý zůstává pouze osud národní kulturní památky hotel Avion. 2. okruh - objekty památkové podstaty: zdařile byla dokončena obnova řady významných a společensky důležitých objektů, např. Uměleckoprůmyslové muzeum, Schrattenbachův palác, Městský dvůr na Šilingrově náměstí, divadlo Reduta, domy pánů z Lipé a pánů z Kunštátu, Nejvyšší správní soud, Červený kostel, atd. V realizačním stadiu se nacházejí bazilika Nanebevzetí Panny Marie v augustiniánském klášteře na Starém Brně, klášterní areál minoritů s kostelem sv. Janů a Loretou, Mahenovo divadlo, hrad Veveří a Stará radnice. 3. okruh - iniciace oprav a rekonstrukcí ostatního památkového domovního fondu: opravy a rekonstrukce probíhaly v řadě domovních bloků MPR Brno, zejména v ulicích Kobližná, Dvořákova, Minoritská, Pekařská, Česká, Marešova, Joštova, Masarykova - celkem u více než sedmdesáti domů. 4. okruh - záchrana a prezentace doprovodných kulturně-památkových prvků: byly prováděny konzervátorské práce na venkovních plastikách Dominikánského, Kapucínského a Mendlova náměstí, Zelného trhu a Koliště. Dále byly opraveny středověké hradby lemující areály národních kulturních památek Petrov a hradu a pevnosti Špilberk. 5. okruh - sanace historického podzemí: postupně byly objevovány a staticky sanovány další historické podzemní sklepy. Pro zpřístupnění veřejnosti byly upraveny zatím tři úseky: - komplex Labyrint pod Zelným trhem, - Mincmistrovský sklep pod Dominikánským náměstím, - kostnice pod kostelem sv. Jakuba, o celkové délce přes 1 km. Řada historických sklepení byla upravena a využita jako vinárny či kluby. 6. okruh - rekonstrukce a úpravy vnějších prostorů a veřejné zeleně městské památkové rezervace Brno: tento realizační okruh velmi výrazně změnil a i nadále systematicky mění milieu a vizáž historického vnějšího prostředí MPR Brno. Obnovena byla severozápadní část brněnské okružní třídy Husova-Komenského náměstí-joštova-moravské náměstí. Dále prostory náměstí Svobody a Jakubského náměstí, včetně navazujících ulic Kobližná, Masarykova, Jakubská, Běhounská, Měnínská, Novobranská atd. Cílem je tvorba společenského prostředí pro pěšího člověka, jeho pohyb, jakož i tvorba pěších pobytových zón. V současné době se připravuje rekonstrukce Zelného trhu a Dominikánského náměstí. Pokud se týká veřejné zeleně, největší probíhající realizací zůstává obnova a rozšíření parku hradního kopce Špilberk. Důležitou a zdařilou realizací se stala památková obnova Denisových sadů na svazích kopce pod Petrovem a na ni navazující obnova parku Studánka pod ulicí Husovou. 7. okruh - technická infrastruktura MPR Brno: v průběhu celé dosavadní účinnosti Programu regenerace MPR a MPZ probíhalo budování podzemních kolektorů slučitelných inženýrských sítí pod zastavěnou částí MPR Brno, včetně postupného připojování objektů. V této souvislosti došlo i k několikerému narušení historického podzemí z technických a provozně-funkčních důvodů. I dnes lze konstatovat, že principy a pravidla Programu regenerace MPR a MPZ mohou nadále evokovat procesy obnovy směrem k živým památkám a živému historickému prostředí. - 30 - Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska
PŘÍKLADY OBNOVY (částky uváděné v tisících Kč) 1. Název: Bazilika Minor, plášť Využití: církevní objekt Realizace v r. 1996 Autor: LUKAS, s. r. o. Realizační firma: LUKAS, s. r. o. Celkové náklady 25000, z toho podpora z PR 15323, jiné zdroje 3410 4 2 3 2. Název: NKP kostel sv. Jakuba - obnova fasády Využití: církevní objekt Realizace od 1995 do 1998 Autor: LUKAS, s. r. o. Realizační firma: LUKAS, s. r. o. Celkové náklady 34500, z toho podpora z PR 16320, jiné zdroje 18180 3. Název: Červený kostel - oprava chrámu Využití: církevní objekt Realizace od 1997 do 1999 Autor: Artefabris, spol. s r. o. Realizační firma: CS-KB Artefabris, spol. s r.o. Celkové náklady 8436, z toho podpora z PR 3860, jiné zdroje 4576 4. Název: Hradby NKP Petrov - celková rekonstrukce Využití: statické zabezpečení přilehlého území, nedílná součást obrazu města Realizace od 1998 do 2003 Autor: Ing. Oldřich Matula, projektová a inženýrská kancelář Realizační firma: Carbo Grouting, a. s. Celkové náklady 19000, z toho podpora z PR 15985, jiné zdroje 3015 4 5. Název: Mahenovo divadlo - interiéry Využití: divadlo Realizace v r. 2005 Autor: LUKAS, s. r. o. Realizační firma: LUKAS, s. r. o. Celkové náklady 12000, z toho podpora z PR 4912, jiné zdroje 4000 1 5 5 Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska - 31 -
České Budějovice Ivo Hajn Důvody, které vedly k zapojení do Programu regenerace MPR a MPZ: V důsledku změn po roce 1989 přešla většina obytných i ostatních budov a pozemků v městské památkové rezervaci v Českých Budějovicích v souvislosti s restitucemi, procesem privatizace a celkové transformace celé společnosti do soukromého vlastnictví fyzických a právnických osob. Následně došlo k výrazné diferenciaci soukromých a veřejných zájmů jak v procesu rekonstrukce jednotlivých památkových objektů, tak i ve způsobu využití pozemků, budov a ostatních staveb v památkově chráněném území. Město však v této době nemělo k dispozici nový nástroj, jenž by tyto různorodé a často protikladné i rozporné cíle dokázal sloučit ve všeobecný, veřejný prospěch. K dispozici nebyla ani nová územně plánovací dokumentace regenerace památkově chráněného území, která by v závislosti na nových společenských poměrech, individuálních potřebách - především pak respektování zásady nedotknutelnosti soukromého vlastnictví, a všeobecných potřebách a požadavcích, zejména požadavcích památkové péče - stanovila základní podmínky a regulativy další výstavby v tomto území a jeho komplexní obnovy. Přitom bylo jasné, že pokud má historické jádro nadále existovat jako centrum města i širší oblasti (Jihočeského kraje), zároveň poskytovat kvalitní bydlení, být turisticky přitažlivé v odpovídajících estetických a kulturních kvalitách, pak nemohlo zůstat ve stavu, v jakém se nacházelo před rokem 1989. Za účelem trvalého zachování kulturních, urbanistických a architektonických hodnot historického jádra v rámci rozvoje celého města a při vytváření optimálního životního prostředí musely být regulovány základní funkce v tomto území, jakož i veškerá investorská, stavební i technicko-hospodářská činnost. V reálném životě představuje MPR územní celek s naprosto odlišným režimem od ostatních částí města. Nejen díky své geografické dispozici zůstalo historické jádro skutečným centrem současného města. Tato skutečnost ovšem kontrastuje se stísněností prostoru, jenž s sebou přináší nejen dopravní problémy. Po roce 1989 přibyl nový fenomén - majitelé, nezřídka starousedlíci, domů v historickém jádru (nebo jejich nájemci), kteří si jsou na jedné straně vědomi historické hodnoty objektů, a tedy své určité výjimečnosti, na straně druhé zde chtějí provozovat komerční aktivity nebo přinejmenším alespoň moderně bydlet. Jedním z prostředků, pomocí něhož lze skloubit požadavky památkové péče s potřebami vlastníků objektů, se stal Program regenerace MPR a MPZ. Ten plní společně s funkčním územním plánem města významnou funkci. S ohledem na individuální, soukromé, všeobecné i veřejné zájmy stanovuje hlavní směr, kterým by se mělo město dále vyvíjet tak, aby plnilo všechny své základní funkce, bylo příjemné pro život obyvatel a aby zároveň byly zachráněny a obnoveny jeho výjimečné kulturní, památkové, urbanistické a architektonické hodnoty, pro něž bylo vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Úspěšnost přípravy, zpracování a realizace Programu regenerace MPR v Českých Budějovicích dnes závisí nejen na orgánech státní správy a městské samosprávy, ale i na všech občanech, kteří v tomto území trvale bydlí a pracují, na vlastnících a nájemcích nemovitostí a firmách, jež zde mají své sídlo. Program regenerace historického jádra Českých Budějovic je postaven na pevných základech. Jedním ze základních stavebních kamenů se jeví filozofie vzájemné tolerance starého a nového. To znamená při zachování tradičních hodnot zůstat a být i nadále moderním centrem nejen krajského města, ale i celého jihočeského regionu. Proto se stalo historické centrum města významnou turistickou destinací. Přestože jsou cíle vytyčované v programech regenerace MPR průběžně z větší části naplňovány, je vlastní proces regenerace historického jádra a k němu přilehlého ochranného pásma ve skutečnosti nikdy nekončící proces. Kvalita života v MPR je umocňována zapojováním prvků zeleně a vodních toků, jež tvoří protiváhu k starému kamennému městu. Magistrát města se zabývá přípravou akcí, které by vyzdvihly významné historické skutečnosti, jakými byl například obchod se solí, koněspřežní železnice či lodní doprava. Jsou připravené projekty na splavnění a využívání vodních toků, na transformaci průmyslových a vojenských objektů. Mezi nejbližší úkoly regenerace MPR náleží obnova veřejných prostranství, především pak Mariánského a Senovážného náměstí. Od roku 1995 bylo do programu regenerace MPR zařazeno dvacet kulturních památek v majetku obce, čtyřicet objektů ve vlastnictví církve a sedmdesát šest objektů ve vlastnictví právnických a fyzických osob. Od doby schválení usnesením vlády č. 209 ze dne 25. března 1992 se stal Program regenerace MPR a MPZ účinným nástrojem, který slouží k obnově kulturních památek nacházejících se v nejcennější části našeho historického města, prohlášeného za památkovou rezervaci. Dosavadní programy regenerace a jejich hlavní cíle: Program regenerace MPR České Budějovice 1995-1999: Jednalo se o regeneraci MPR ve všech jejích složkách, tedy o obnovu stavební podstaty domů, revitalizaci jejich funkcí, zhodnocení a restaurování památkových prvků, modernizaci technického vybavení domů, zajištění dlouhodobé životnosti podzemních inženýrských sítí jejich rekonstrukcí či výměnou, vytvoření optimálního architektonického výrazu veřejných prostranství náměstí a ulic jejich vhodnou výdlažbou, veřejným a slavnostním osvětlením, zelení včetně ostatních výtvarných a funkčních doplňků. Velký význam měla v 90. letech 20. století počáteční motivace vlastníků a obrácení pozornosti díky státnímu Programu regenerace MPR a MPZ a pochopení města na stavební fond historického jádra. To, pokud mělo existovat jako centrum města i širšího regionu, zároveň poskytující kvalitní bydlení a být turisticky přitažlivé, v odpovídajících estetických a kulturních kvalitách, nemohlo zůstat ve stavu v jakém bylo před rokem 1989. Program regenerace MPR České Budějovice 2000-2005: Program regenerace MPR České Budějovice byl zpracován Projekční a inženýrskou kanceláří A+U Design, s. r. o. v návaznosti na územní plán zóny historické jádro, zpracovaný stejnou kanceláří. Následně došlo ke zhotovení regulačního plánu zóny (2001 Projekční a inženýrská kancelář A+U Design, s. r. o.), který však v této podobě nebyl schválen. Proto také došlo k částečné korekci vytipovaných objektů, jež byly v tomto období do programu zahrnuty i k redukci cílů. Nedošlo k zredukování dopravy, nebyl zaveden citybus, nerealizován záměr zřídit evropský dům, spolkový dům a městské muzeum, neuskutečnila se revitalizace koněspřežní železnice ani rehabilitace Mlýnské stoky. Program regenerace MPR České Budějovice 2006-2010: V období 2006-2010 byla namístě cílená regenerace veřejných prostor - ulic, náměstí a parků tak, aby jejich důstojnou úpravou byly podporovány městotvorné funkce jak z hlediska urbanistických předpokladů, tak z hlediska jejich naplňování v denním životě města, jeho obyvatel a návštěvníků. Uskutečněná etapa předešlých pěti let se týkala postupných prací na komplexní regeneraci městské památkové rezervace, zahrnující zlepšování vlastního technického a komunikačního vybavení a také příslušných prostorových, funkčních i technických návazností vůči celému městu. Program regenerace MPR České Budějovice 2011-2015: V obecné rovině se cíle u regenerace nijak výrazně neliší od programů předchozích. V konkrétních cílech se vrací k myšlence vybudování tzv. evropského domu a spolkového domu, problematickému projektu revitalizace koněspřežní železnice v ulicích města, k zavedení citybusu, zavedení a optimalizaci tržní činnosti. Jedním z dalších záměrů je získání objektů výjimečné památkové hodnoty do majetku města. Zde je především myšlen objekt tzv. velká solnice. Snahou a pojetím programu regenerace MPR v Českých Budějovicích pro období 2010-2011 je stanovení cílů a opatření k regeneraci MPR se zřetelem ke specifické povaze MPR a k specifickým rysům činností a funkcí v MPR i v jejím vztahu k městu jako celku a k regionu v živém materiálu, jehož je třeba dále ošetřovat a precizovat podle námětů a názorů obyvatel městské památkové rezervace i celého města, podle aktuálních závěrů plynoucích z práce komise pro regeneraci města, garantujícího prací příslušných odborů technickou správnost a proveditelnost programových záměrů, po stránce kulturně společenských, vzdělávacích, sociálních, osvětových, stavebně technických a investičních. Závěr: Magistrát statutárního města České Budějovice považuje regeneraci historického jádra za jednu z nejdůležitějších priorit. Město České Budějovice se poprvé zapojilo do Programu regenerace MPR a MPZ v roce 1992. V roce 1995 byla jeho účast v tomto programu schválena zastupitelstvem. V současné době má město vypracovánu aktualizaci programu MPR do roku 2015. Za celou dobu aplikace se výrazně posílil kladný přístup k ochraně a obnově památkových hodnot ve městě ze strany majitelů objektů. Regenerace MPR probíhá ve všech jejích složkách. Nejde jenom o obnovu stavební podstaty domů, ale i o revitalizaci jejich funkcí, zhodnocení a restaurování památkových prvků, modernizaci technického vybavení domů. Finanční účast města v tomto programu neustále roste. Celá řada objektů v MPR je ve vlastnictví města. To tyto objekty spravuje a hospodaří s nimi prostřednictvím městem spravované organizace Správa domů, s. r. o. Na obnovu svého majetku vynakládá město značné prostředky. V letech 2000-2010 investovalo ze svého rozpočtu částku ve výši necelých 182 mil. Kč. Třetím - ne nepodstatným - zdrojem finančních prostředků, které pomáhají vlastníkům památek ve městě udržovat objekty, je grantová politika města. Od roku 2008 mají majitelé památek možnost získat finanční podporu z grantů vyhlašovaných městem. V letech 2008-2010 bylo takto mezi žadatele rozděleno 6,56 mil. Kč. Smyslem všech těchto aktivit je snaha o to, aby historické jádro nadále plnilo roli důstojného správního, kulturního a turistického centra celého jihočeského regionu. Aby všestranně sloužilo veřejnosti při zachování všech svých kulturně historických hodnot. (Výňatek z dokumentu Vyhodnocení programu regenerace za období 1995-2010) - 32 - Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska
1 2a PŘÍKLADY OBNOVY (částky uváděné v tisících Kč) 1. Název: Kostel Obětování Panny Marie Využití: církevní Realizace od 1995 do 2001 Realizační firma: akad. mal. Pavel Paděvěk, Radovan Zvolský, restaurátor, a spol. Pradast, s r. o., Štěpánovice Celkové náklady 6900, z toho podpora z PR 5000, jiné zdroje 465 2. Název: Bývalý dominikánský klášter Využití: církevní, ZUŠ Realizace od 2000 do 2011 Realizační firma: akad. mal. Jiří Čech, spol. Dolmen, s r. o., České Budějovice Celkové náklady 12990, z toho podpora z PR 10000, jiné zdroje 2900 3. Název: Kostel Panny Marie Růžencové Využití: církevní Realizace od 2002 do 2008 Realizační firma: akad. mal. Jiří Čech, varhany Jan Eliáš a Josef Poukar Celkové náklady 2369, z toho podpora z PR 1400, jiné zdroje 969 4. Název: Radnice, nám. Přemysla Otakara II. 1/1 Využití: radnice Realizace od 1995 do 1997 Realizační firma: akad. mal. Milan Kadavý Celkové náklady 541, z toho podpora PR 260, jiné zdroje 281 3 2a 4 2b Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska - 33 -