POVODÍ LABE
Povodí LABE, státní podnik C.1 Všeobecné informace C.1.1 Základní údaje Sídlo podniku: Povodí Labe, státní podnik Víta Nejedlého 951 500 03 Hradec Králové Rozloha povodí: 14 976,12 km 2 Celková délka vodních tokû ve správû: 3 564,13 km - z toho vyuïívaná vodní cesta: 211,4 km Vodní díla - I. kategorie: 1 ks - II. kategorie: 14 ks Rybníky: 6 ks Plavební stupnû: 24 ks Plavební komory: 30 ks Jezy: 226 ks - z toho pevné: 121 ks - z toho pohyblivé a kombinované: 105 ks Malé vodní elektrárny: 17 ks - instalovan celkov v kon: 4,876 MW C.1.2 Organizaãní struktura Zakladatel: Ministerstvo zemûdûlství Dozorãí rada: Ing. Karel Mach, Ing. Ale Kendík, Ing. Ladislav Miko, Ph.D., Ing. Pavel Stoulil, Ing. Jindfiich Zídek, Ing. Ladislav Merta Generální fieditel a statutární orgán: Ing. Tomá Vanûk Technick fieditel: Ing. Jifií Kremsa Finanãní fieditel: Ing. Jan Vaãlena Organizaãnû je státní podnik Povodí Labe dále ãlenûn na pût závodû, které svou pûsobností zasahují do sedmi vy ích územních samosprávn ch celkû: Hlavního mûsta Praha, Stfiedoãeského kraje, Ústeckého kraje, Libereckého kraje, Královéhradeckého kraje, Pardubického kraje a Kraje Vysoãina. Závody Závod Hradec Králové Závod Pardubice Závod Jablonec nad Nisou Závod Stfiední Labe Závod Dolní Labe Adresa C.1.3 Oblast pûsobnosti a vodohospodáfiské provozy Víta Nejedlého 951, 500 03 Hradec Králové Cihelna 135, 530 09 Pardubice Îelivského 5, 466 05 Jablonec nad Nisou Teplého 2014, 531 56 Pardubice NábfieÏní 311, 413 01 Roudnice nad Labem Organizaãní fieditel: Ing. Václav Jirásek editel závodu Hradec Králové: Ing. Milan vorc editel závodu Pardubice: Ing. Milan Kvapil editel závodu Jablonec n. N.: Ing. Jaroslav Jarou ek editel závodu Stfiední Labe: Ing. Stanislav Jire editel závodu Dolní Labe: Ing. Jindfiich Zídek 32
C.2 Povodně C.2.1 Historie v skytu povodní Historické prameny a zprávy o niãiv ch úãincích povodní v povodí Labe jsou velmi skoupé a neúplné, aãkoli velké vody byly i v minulosti ãasté a jejich niãivé úãinky nezanedbatelné. Ve struãném pfiehledu jsou uvedeny nejv znamnûj í zaznamenané povodnû z nejstar ích historick ch pramenû: 1092 - Na jafie náhlá povûtrnost teplá sníh roztála a povodeà velikou po ve - keré zemi âeské zpûsobila (Kronika Kosmova). 1118 - Srpnová povodeà, která je dosud nejvût í známá povodeà na Labi v Dûãínû. 1445 - Léta 1445 povodeà veliká byla v Králohradci i po jin ch krajích a mnoho kod stalo se na v ech, na tvrzech, na polích, lukách, dobytku i lidech. (Lupáã - Létopisové ãe tí). 1595 - Velká voda strhla ãást nového kamenného mostu v Brand se nad Labem v délce 60 loket, pobofien byl i ml n v Kolínû byla strïena ãást mostu. 1770 - Staré Semilkovice (zaniklá osada pod Obfiístvím), byly zatopeny vodou a obyvatelstvo se jen stûïí zachránilo. Pfiitom mnohá stavení za své vzala a majitelé se odstûhovali do vsí sousedních. 1781 - V mûsíci únoru se Tabulka C.2.1.1 Přehled povodní v povodí Labe s dobou opakování 50 let nebo delší od roku 1977 Datum Tok Doba PovodÀové kody opakování v mil. Kã 1. - 3. 8. 1977 Labe (Labská) 100 Úpa (Horní Mar ov) 100 500 8. - 10. 8. 1978 Jizera 100 2 000 17. - 19.6.1979 Stûnava 500 Metuje 100 2 500 10. - 14. 3. 1981 Labe (Labská - Debrné) 100 700 6. - 11. 7. 1997 Tichá Orlice 100 Labe (Labská) 50 Divoká Orlice 50 Tfiebovka 50 Orlice 50 Stûnava 50 2 800 18. - 22. 7. 1997 Labe (Labská - Debrné) 100 500 23. - 24. 7. 1998 Bûlá >100 Dûdina >100 1 800 8. - 15. 3. 2000 Labe (Hostinné - Jaromûfi) 100 âistá 100 Divoká Orlice 100 Jizera (od Semil k ústí) 100 2 500 8. - 22. 8. 2002 Labe (od Kostelce n. L. po Hfiensko) >100 Smûdá 500 10 000 3. - 5. 1. 2003 Mrlina 50 Bystfiice 50 500 Pramen: Povodí Labe, státní podnik tak Malé Labe rozvodnilo, Ïe celá krajina zatopena byla, v Hradci Králové povodeà strhla mnohé domy a mnoho dobytka v pfiedmûstí se utopilo, v Pardubicích byl most odnesen (Dlabaã). 1834 - PovodeÀ strhla pobfieïní pilífi u mostu v Kolínû a voda pfietékala most o píì. Od poloviny 19. století jsou zavedena souvislá a nepfietrïitá pozorování vodních stavû. Lze konstatovat, Ïe od této doby jsou jiï postupnû zaznamenávány prûbûhy velk ch vod a jsou podrobnû vyhodnocovány. 1845 - Jedna z nejniãivûj- ích povodní v âechách, která vznikla po tuhé zimû na konci bfiezna náhl m táním velkého mnoïství snûhu s de tûm. Na stfiedním Labi je povaïována za dosud nejvût í velkou vodu. 1890 - Katastrofální letní povodeà v povodí Vltavy, která byla zpûsobená trval mi de ti. PovodeÀ zasáhla následnû i cel úsek dolního Labe. 1897 - Katastrofální povodeà v horních ãástech tokû horního Labe, Úpy a Jizery. Pfiíãinou byly mimofiádné sráïky ve vysokohorsk ch polohách Krkono a Jizersk ch hor. Dodnes zde byl zaznamenán nejvût í denní sráïkov úhrn, dne 29. 7. 1897-345 mm na Nové Louce v Jizersk ch horách. Niãivé úãinky povodnû daly podnût k v stavbû fiady retenãních nádrïí v povodí LuÏické Nisy, ale i nádrïi Labská ve pindlerovû Ml nû a Les Království u Dvora Králové nad Labem. 1926 - âervnová povodeà byla jednou z nejvût ích hlavnû na stfiedním Labi, kde do- POVODÍ LABE 33
sahovala úrovnû 20-ti aï 50-ti leté povodnû. Na základû této povodnû byly zpracovány Státním hydrologick m ústavem nové hydrologické studie a navazující studie regulace stfiedního Labe a návrh v stavby nádrïí Rozko a Bohdaneã. Povodí Labe bylo v posledních letech ze v ech povodí v rámci celé âeské republiky nejãastûji postihováno povodnûmi s dobou opakování 50-100 let, pfiípadnû je tû del í. Poãínaje rokem 1997 se zde vyskytly povodàové prûtoky témûfi kaïd rok. Pro úplnost je v ak nutné pfiipomenout, Ïe v oblasti povodí Horního a Stfiedního Labe se období s ãastûj ím v skytem velk ch povodní vyskytovala i na pfielomu 70-t ch a 80-t ch let. C.2.2 Povodnû souãasnosti PovodeÀ v ãervenci roku 1997 (6. - 11. 7. 1997 a 18. - 22. 7. 1997) Poãátkem ãervence se nacházelo území âeské republiky v oblasti vlnící se studené fronty s v skytem ãetn ch boufikov ch sráïek. Tyto meteorologické podmínky byly dûvodem mimofiádnû siln ch a dlouhotrvajících sráïek a maximální 4-denní úhrny se v oblasti severov chodních âech pohybovaly mezi 150 aï 260 mm. Pfiíãina druhé povodàové epizody byla obdobná a maximální 2-denní úhrny ve dnech 18. 7. a 19. 7. dosáhly hodnoty 239 mm (Labská bouda). V Orlick ch horách a na âeskomoravské vrchovinû tyto úhrny jiï nepfiekroãily 100 mm. Nejvy í povodàové prûtoky byly dosaïeny pouze v horních úsecích vodních tokû. PrÛtoky na úrovni 100-leté povodnû byly dosahovány na celém toku Tiché Orlice a na jejím levostranném pfiítoku Tfiebovce. Na ostatních tocích dosahovaly 2 aï 50-ti leté povodnû. Pfii druhé povodàové epizodû bylo zejména postiïené horní Labe v úseku pindlerûv Ml n - Hostinné, kde byly prûtoky na úrovni 100-leté povodnû. PrÛtoky na úrovni 50-ti leté povodnû byly zaznamenány na levostranném pfiítoku Jizery Mumlavû. V dûsledku náhlého uvolnûní dnov ch sedimentû, splachû z terénu a zfiejmû i proplachu kanalizaãních systémû stouply ve fázi nástupu první i druhé povodàové vlny nûkolikanásobnû koncentrace nûkter ch ukazatelû zneãi tûní vody. Oproti dlouhodobému prûmûru se zv ily koncentrace zejména nerozpu tûn ch látek, organick ch látek, Ïeleza a nûkter ch dal ích ukazatelû. Nebyly zaznamenány zv ené koncentrace Ïivin. Obsah rozpu tûn ch solí v dûsledku vy ího nafiedûní byl niï í neï odpovídá bûïnému prûmûru. Havarijní zneãi tûní vody únikem nebezpeãn ch látek nebylo zaznamenáno. Obû vlny zpûsobily na vodních tocích a vodohospodáfisk ch zafiízeních znaãné hmotné kody. Jednalo se vesmûs o poruchy ve dnû a bfiezích pfiirozen ch koryt, na regulaãních stavbách, stabilizaãních a usmûràovacích objektech, ale i na bfiehov ch a doprovodn ch porostech, odbûrn ch objektech a na dal ích stavbách na toku. K velmi nepfiízniv m následkûm povodní patfiily mohutné lavice sunut ch splavenin, mnohdy na men ích tocích zaplàující cel prûtoãn profil a vyvolávající krat í ãi del í zmûny trasy koryta. Podle kvalifikovaného odhadu potfiebn rozsah nápravn ch opatfiení pfiedstavoval náklad 1 040 mil. Kã. Ke konci roku 2003 byl realizován objem prací na odstraàování kod ve v i 553,1 mil. Kã. PovodeÀ v ãervenci roku 1998 (23. 7. - 24. 7. 1998) Postup studené fronty pfies âechy k severov chodu vyvolal extrémní pfiívalové de Èové sráïky z boufiek zejména v Orlick ch horách. Na jednotliv ch sráïkomûrn ch stanicích byly 23. 7. namûfieny nejvût í 24-hodinové úhrny v De tné v Orlick ch horách - 204 mm, Bílém Újezdû - 196 mm a Orlickém Záhofií - 111 mm. Pfiívalové sráïky zpûsobily jiï v prvních hodinách prudk vzestup prûtokû prakticky ve v ech vodních tocích pramenících v Orlick ch horách. Z v znamn ch vodních tokû byla nejvíce zasaïena Dûdina a Bûlá a dále levostrann pfiítok Metuje - Ole- enka. Kulminaãní prûtok v tûchto místech byl na úrovni Q 100 nebo vy í. Vzhledem k tomu, Ïe povodàová situace zasáhla pouze ãást povodí Divoké Orlice a Orlice, nezpûsobily v tûchto tocích povodàové prûtoky Ïádné vût í problémy. Jakost vody za této povodnû nebyla zvlá È monitorována. Kromû zv eného odnosu nerozpu tûn ch látek nebyly zaznamenány Ïádné negativní vlivy na jakost vody. Rozsah povodàov ch kod byl znaãn. Bylo zatopeno nûkolik stovek obytn ch domû, fiada prûmyslov ch a zemûdûlsk ch závodû. Znaãn poãet obyvatel bylo nutné evakuovat. Zaplaveny byly i vodní zdroje vût iny postiïen ch obcí. Vyfiazeno bylo i prameni tû Litá u Opoãna, odkud odebírá pitnou vodu Hradec Králové. Na pfiirozen ch vodních tocích byly kody iniciovány rozsáhl mi nápûchy ze spláví a str- Ïen ch porostû, dosahující jednotlivû aï 500 m 3 hmoty. Na 27 úsecích pfiirozen ch vodních tokû byly zcela zmûnûny trasy jejich koryt, na upraven ch vodních tocích do lo ke kodám na stabilizaãních opevnûních. Zniãen byl jez Skalka v Podbfiezí nebo úprava toku v Dobru ce pod Ïelezniãním mostem. Ná- 34
klady na odstranûní povodàov ch kod byly vyãísleny celkovou ãástkou 118 mil. Kã a ve - keré práce byly dokonãeny v roce 2002. PovodeÀ v bfieznu roku 2000 (8. 3. - 15. 3. 2000) Poãátkem bfiezna postupovaly pfies na e území frontální systémy ze severního Atlantiku, které pfiiná ely stfiídavû sráïky de Èové a snûhové. Ve dnech 3. aï 5. bfiezna byla podhûfií Jizersk ch hor, Krkono a Orlick ch hor zasaïena vydatn m snûïením. Nejvy í 3-denní úhrny sráïek byly namûfieny ve stanicích VD Labská - 150,2 mm a Orlické Záhofií - 131,1 mm. Velikost odtoku vody z de Èov ch sráïek byla je tû velmi v raznû zvût ena o vodu z rychle tajícího ãerstvého snûhu. K mimofiádnû rychlému tání snûhu pfiispûl podstatnou mûrou siln západní vítr. V dûsledku meteorologické situace nastal prudk vzestup prûtokû ve v ech vodních tocích v uveden ch oblastech. Nejvíce bylo zasaïeno povodí horního Labe, kde kulminaãní prûtok v Labi v úseku Hostinné aï Jaromûfi dosáhl hodnoty s dobou opakování 100 aï 200 let. PovodÀové vlny na horním Labi, Divoké Orlici a Jizefie dosáhly nejenom velmi vysok ch hodnot kulminaãních prûtokû, ale zejména extrémnû velk ch objemû. Mimofiádn monitoring jakosti vody nebyl zaveden. Nepfiíznivû se projevil hlavnû zv en zákal vody, kter se na Jizefie dotkl pfiedev ím odbûru vody pro PraÏské vodárny. PovodÀové prûtoky zpûsobily rozsáhlé poruchy bfiehov ch zón a rovnûï vznik mimofiádného mnoïství nánosû v korytech, v raznû sniïující jejich kapacitu, a na labské vodní cestû omezující plavební provoz. PovodÀové kody byly zji tûny v 347 lokalitách vodních tokû. Náklady na jejich odstranûní byly vyãísleny celkovou ãástkou 408 mil. Kã. Na obnovu koryt vodních tokû a vodních dûl bylo do konce roku 2003 vynaloïeno 258,1 mil. Kã. V echna zb vající nápravná opatfiení jsou pfiipravena tak, aby skonãila v leto ním roce. PovodeÀ v srpnu roku 2002 (8. 8. - 22. 8. 2002) V pondûlí 5. srpna se nad západním Stfiedomofiím vytvofiila tlaková níïe, jejíï frontální rozhraní postupovalo dále k severov chodu. Nejvydatnûj í sráïky zasáhly ve dnech 6. - 7. srpna jiïní ãást umavy a Novohradské hory a pohybovaly se v rozmezí 130-200 mm. Dal í tlaková níïe se vytvofiila v sobotu 10. 8. nad Apeninsk m poloostrovem a postupovala dále k severu. Maximální sráïkové 24-hodinové úhrny byly zaznamenány na stanicích Luãní bouda - 158 mm, VD Bedfiichov - 169 mm a hlavnû na VD JosefÛv DÛl - 200 mm. V razné úhrny sráïek se projevily zejména na severních svazích Jizersk ch hor. LuÏická Nisa kulminovala v Liberci v úrovni Q 2 - Q 5, v Hrádku nad Nisou témûfi Q 10. SráÏková ãinnost v jimeãn ch úhrnû i intenzity zasáhla pfiedev ím povodí Smûdé. Ve v ech sledovan ch vodomûrn ch profilech na toku dosáhl prûtok úroveà Q 20 - Q 50. První povodàovou situaci na dolním Labi zpûsobil témûfi v hradnû prûtok z Vltavy. Ve vlastním Labi nad soutokem s Vltavou byl ve dnech 9. - 11. 8. prûtok pouze 30-40 m 3.s -1 a byl pro v voj situace stejnû zanedbateln jako prûtok v Ohfii (15-20 m 3.s -1 ). Pfii druhé povodàové situaci jiï byly prûtoky na Labi nad soutokem s Vltavou i na Ohfii v dûsledku sráïkové ãinnosti ve dnech 11. aï 13. srpna vy í neï pfii první povodàové vlnû, pfiesto nemûly na prûbûh povodàové situace na dolním Labi velk vliv. Nejvy í vodní stav 367 cm v profilu Brand s nad Labem byl zaznamenán ve ãtvrtek 15. srpna. Kulminaãní prûtok 530 m 3.s -1 odpovídá úrovni Q 2. Labe v Mûlníku kulminovalo dne 15. srpna pfii stavu 1 066 cm. Kulminace v Ústí nad Labem probûhla 16. srpna na stavu 1 196 cm a prûtoku 4 700 m 3.s -1 byla pfiifiazena ãetnost opakování 100 aï 200 let. V Dûãínû Labe dosáhlo maxima 16. srpna pfii stavu 1 230 cm a odhadovaném prûtoku 4 770 m 3.s -1. Bûhem povodàové situace do lo na Labi v fiadû ukazatelû jakosti vody ke zv ení koncentrací nad obvyklé meze. Ty byly zpûsobeny hlavnû splachy z chemicky o etfiovan ch zemûdûlsk ch pozemkû, polí nebo vyplavením kanalizaãních systémû mûst a obcí. Ke zneãi tûní vody Labe pfiispûly hlavnû ropné látky uniklé z nedostateãnû zaji tûn ch skladovacích zafiízení situovan ch v inundaãních územích, organické látky a amoniakální dusík. Bûhem mimofiádnû velké povodnû do lo k zaplavení a po kození fiady ãistíren odpadních vod. Vzhledem k pfiízniv m prûtokov m pomûrûm na Labi se vliv jejich odstávky v raznûji na zhor- ení jakosti vody Labe neprojevil. PovodÀová vlna zpûsobila rozsáhlé kody na postiïen ch vodních tocích a vodních dílech. Stejnû jako u pfiedchozích povodní byl zaznamenám velk objem nánosû v korytech a v jezov ch zdrïích. Rozsah kod na vodohospodáfiském majetku a infrastruktufie byl vyãíslen na 696,6 mil. Kã. POVODÍ LABE 35
C.2.3 Fotodokumentace lokalit postiïen ch povodnûmi Lokalita - fieka Úpa, Pec pod SnûÏkou Pfii povodni v roce 1997 do lo k destrukci úpravy fieky Úpy vybudované v letech 1915-1919 v Obfiím dole. Bylo v raznû zdevastováno opevnûní koryta vãetnû pfiíãn ch staveb. V letech 2002-2003 byla provedena oprava koryta v úseku dlouhém 548 m spoãívající v opravû podélného opevnûní na obou bfiezích, sedmi stupàû a dvou tûrkov ch pfiepáïek, v e nákladem 29 mil. Kã. Lokalita - fieka Labe, pindlerûv Ml n PovodeÀ v roce 1997 také v raznû po kodila regulaci na Labi v oblasti pindlerova Ml na. Byly zdevastovány pfiedev ím pfiíãné objekty kaskády sunutím mohutn ch balvanû po dnû koryta. V zastavûném území obce a v Labském dole aï po soutok s Medvûdím potokem, bylo postupnû v letech 1997 aï 2000 opraveno celkem 26 pûvodních stupàû a související bfiehové opevnûní, vybudováno 5 stabilizaãních prahû v centru mûsta a nov stupeà pod soutokem Labe s Bíl m Labem, v e o celkovém nákladu cca 43 mil. Kã. 36
Lokalita - fieka Dûdina, Dobru ka Pfii povodni v roce 1998 do lo k totálnímu zniãení ãásti upraveného úseku, vãetnû stabilizaãního stupnû fieky Dûdiny v Dobru ce pod Ïelezniãním mostem. V rámci odstranûní povodàov ch kod byla provedena celková oprava podélného opevnûní koryta, vãetnû v stavby stupnû do pûvodních parametrû nákladem 2,0 mil. Kã. Vzhledem k rozsahu po kození bylo nutno na pravém bfiehu v rámci investiãní akce zmûnit opevnûní dlaïbou na opevnûní opûrnou zdí v délce 106 m s nákladem 7,0 mil. Kã. Lokalita - fieka Labe, Pardubice POVODÍ LABE Pfii bfieznov ch povodních v roce 1999 a v roce 2000, kdy prûtok na Labi v Pfielouãi kulminoval pfii hodnotû 509 m 3.s -1, do lo k po kození pravého bfiehu Labe v podjezí zdymadla Pardubice. Bfiehové opevnûní bylo z ãásti odplaveno a vznikly v moly ve bfiehu. V roce 2002 byla provedena záhozová patka doplnûná kamenn m záhozem. O tuto záhozovou patku je opfiena svahová dlaïba o tlou Èce 30 cm uloïená do betonového podkladu. 37
Lokalita - fieka Labe, Roudnice nad Labem Pfii povodni v srpnu 2002, kdy dolní Labe bylo zasaïeno povodní s dobou opakování 100-200 let, do lo na v ech vodních dílech k obrovsk m kodám na stavebních ãástech a technologickém vybavení vodních dûl. Opravy a rekonstrukce jsou provádûny v rámci nûkolika akcí s celkov m nákladem 32,8 mil. Kã. 38
C.2.4 Záplavová území Na v znamn ch vodních tocích byla poãátkem roku 2003 vymezena záplavová území na 1 188 km, coï pfiedstavuje 35,1 % celkové délky v znamn ch vodních tokû. Do konce roku 2005 bude vymezeno dal ích 574 km záplavov ch území na celkem 24 tocích, zejména na Divoké Orlici, Metuji, Úpû, Doubravû, Louãné a Bystfiici. 55 mil. Kã, z plánovan ch 80 mil. Kã. V echny mûfiící stanice pfiedávají data na pracovi tû VHD, kde jsou zpracovávána, vyhodnocována a pfiedávána pfiíslu n m povodàov m komisím a státní správû. K operativnímu fiízení vodohospodáfiské soustavy pfii povodàov ch situacích je úspû nû vyuïíván sráïko-odtokov model HYDROG, kter je propojen s meteorologick m modelem ALADIN (âhmú). (smûfiovaná na zadrïení vody a pfiímou ochranu sídel). V rámci uvedeného programu je v období let 2002-2005 plánováno na realizaci protipovodàov ch opatfiení v povodí Labe 680 mil. Kã. Do roku 2002, kdy byl program zahájen, se podafiilo postavit tfii poldry, které jsou souãástí komplexu opatfiení v povodí Tfiebovky a provést rekonstrukci (nav ení) ochrann ch hrází v Hradci Králové. C.2.5 Varovn systém VHD Povodí Labe je zapojen do systému hlásné a pfiedpovûdní sluïby spoleãnû s âhmú, v rámci které poskytuje povod- Àov m orgánûm aktuální informace o stavu na vodních tocích a vodních dílech. Z tohoto dûvodu byla jiï v roce 1995 zahájena pfiíprava a od roku 1998 realizace rozsáhlého projektu budování monitorovacího systému, kter pfiispívá ke zv ení úrovnû fie ení v ech extrémních situací. Poslední etapa bude dokonãena v roce 2005 a zahrnuje monitorovací systémy vodních dûl na stfiedním a horním Labi. Investiãní náklady na tuto akci dosáhly C.2.6 Realizace preventivních protipovodàov ch opatfiení Pofiadí realizace a priority v této oblasti vycházejí ze zpracované Koncepce protipovodàové ochrany v povodí Labe (1998) a ze zku eností z povod- Àov ch situací minul ch let. Realizace protipovodàov ch opatfiení probíhá v souãasné dobû za podpory dotaãního programu MZe - Prevence pfied povodnûmi, kter zahrnuje: a) stanovování záplavov ch území, b) studie odtokov ch pomûrû, c) vlastní realizaci opatfiení StûÏejní akcí protipovodàové ochrany v období do roku 2005 je realizace protipovodàové ochrany mûsta Pardubic, které byly v povodí Labe vyhodnoceny jako lokalita s nejvy í mírou ohroïení povodnûmi. Dal í v znamnou oblastí je vyfie ení ochrany sídel v povodí Tfiebovky a Tiché Orlice. V stavba soustavy ãtyfi poldrû v povodí Tfiebovky a tfií poldrû v horní ãásti povodí Tiché Orlice se projeví zlep ením povodàové ochrany mûst Jablonné nad Orlicí, Letohrad, Ústí nad Orlicí, Brand s nad Orlicí a ChoceÀ. Zv ení retenãní funkce stávajících vodních nádrïí (VD Les Království, VD JosefÛv DÛl) a rekonstrukce úpravy koryta v Trutnovû sníïí povodàové nebezpeãí ve mûstech DvÛr Králové, Jaromûfi, Tanvald a Trutnov. POVODÍ LABE Pro období po roce 2005 je jiï nyní pfiipravována realizace navazujících v znamn ch akcí protipovodàové ochrany, jako napfi. v stavba VD Mûlãany na Dûdinû, zabezpeãující ochranu sídel od Dobru ky aï po Tfiebechovice, pfiivadûã z Metuje do VD Rozko a ochrana v znamn ch sídel na Labi (Podûbrady, Kolín, Jaromûfi a DvÛr Králové nad Labem). 39
C.3 Sucho C.3.1 Historie v skytu sucha V prûbûhu uplynul ch tfiiceti let se suché epizody nejv raznûji projevovaly na nádrïích, které slouïí jako zdroj pitné vody. Napfiíklad na vodárenské nádrïi Hamry, která je zdrojem pro skupinov vodovod Hlinsko, bylo nutné krizovou situaci fie it na podzim roku 1983. Pokles hladiny na této mûlké nádrïi o více jak ãtyfii metry si vynutil regulaci nejen hygienického odtoku, ale také omezení spotfieby velkoodbûratelû. Provozní akumulace nádrïe byla zaplnûna z pouh ch 30 %. V dûsledku nízk ch pfiítokû byla sníïena hladina na nádrïi Hamry také v podzimních obdobích rokû 1990 a 1992. V obou pfiípadech do lo k poklesu oproti provozní hladinû o více neï 240 cm. V roce 1992 zde bylo nutné sníïit hygienick odtok z 80 l.s -1 na 30 l.s -1. Suché období z kvûtna roku 1983 skonãilo aï v dubnu následujícího roku. Poznamenalo pfiedev ím nejvût í nádrï na Chrudimce - VD Seã u Chrudimi. Maximální pokles hladiny dosáhl oproti provoznímu stavu témûfi devíti metrû. V té dobû byla nádrï Seã zaplnûna jen ze 35 %. Kritick v voj situace bylo také nutné fie it na vodárenské nádrïi Vrchlice (zdroj pro Kutnou Horu a âáslav), na podzim roku 1991 a na jafie 1992. Maximální pokles oproti provozní hladinû byl zaznamenán 21. listopadu 1991 a ãinil 7,23 m (nádrï zaplnûna cca ze 40 %). Na základû rozhodnutí vodohospodáfiského orgánu bylo omezeno zásobování obyvatelstva teplou vodou, odbûr velkoodbûratelû a do lo také k regulaci hygienického minima na odtoku. Z hlediska hydrologického sucha byl z historického v voje v povodí Labe jako nejhor í hodnocen rok 1947, kdy bylo suchem postiïeno celé povodí. V znamnû such v celém povodí byl i rok 2003, kdy se sráïkové úhrny pohybovaly od 38 do 67 % prûmûru. V voj sráïek ovlivnil i velikosti odtokû (prûtokû). Postupné poklesy prûtokû dosahovaly na v ech tocích hodnoty 330 aï 364-denní vodnosti. 40
C.3.2 V znamné lokality ohroïené v skytem sucha Mezi kritické oblasti z hlediska bilance mnoïství povrchov ch vod v povodí Labe patfií Chrudimsko (povodí fiek Îejbro, Novohradka, LeÏák a Chrudimka), povodí Louãné, aï po Litomy l a horní trasy fiek Cidliny, Bystfiice, Javorky a Doubravy. Suché a horké vegetaãní období roku 2003 vyvolalo stav, kdy v tûchto fiekách klesl prûmûrn prûtok pod hodnoty Q 355d - Q 364d. Nûkteré jejich pfiítoky vyschly úplnû. Na nûkter ch tocích musely b t omezeny nebo zakázány odbûry povrchov ch vod (Dlouhá Strouha, LeÏák, Bûlá, apod.). Na Ïádné z nádrïí nevznikl kritick stav, kter m by bylo ohroïeno zásobování obyvatelstva vodou. Naopak, ze v ech nádrïí byl vypou tûn poïadovan minimální prûtok, dotující vodou úseky pod nimi. Nedostatek vody ovlivnil plavební podmínky pod VD Stfiekov, kde bylo zaznamenáno celkem 116 dnû s vodním stavem pod 150 cm. Za tûchto podmínek jiï není moïná hospodárná plavba v úseku pod VD Stfiekov do Nûmecka. POVODÍ LABE Kritickou oblastí náchylnou ke ztrátû zdrojû podzemních vod v dlouhém velmi suchém období je hydrogeologick rajón Labská kfiída v povodí Cidliny a Bystfiice, kter nemá vyuïitelné statické zásoby podzemních vod a je vodohospodáfisky deficitní i pfii bûïn ch sráïkov ch úhrnech. V oblasti podzemních vod by bylo více neï vhodné propojení vodárensk ch soustav tak, aby bylo moïné do suchem postiïen ch oblastí bez problémû pfievést vodu z jin ch lokalit. 41