S2 SOLÁRNÍ SYSTÉMY
OBSAH S2 Fotovoltaické systémy... 1 Princip činnosti... 1 Solární panely... 1 Monokrystalické... 2 Polykrystalické... 3 Amorfní... 3 Vlastnosti panelů... 3 Montáž panelů... 4 Sluneční záření a omezující vlivy... 5 Systémy OFF Grid... 6 Regulátory... 6 Akumulátory... 7 Systémy ON Grid... 8 Připojení na síť samostatnou přípojkou... 8 Připojení na síť za využití zeleného bonusu... 8 Střídače... 9 Kabely a připojení... 12 Systémy hybridní... 12 Proč stavět PV elektrárny... 13 Dotace... 13 Výkupní cena... 13 Návratnost investic... 13 Výběr ze souvisejících předpisů... 14 Nejčastější dotazy... 16
S2 Fotovoltaické systémy Fotovoltaické systémy PV technologie (zkratka z anglického slova photovoltaic) slouží k přímé výrobě elektrické energie ze slunečního záření pomocí solárních panelů. K solární PV technologii potřebujeme vedle panelů další nutné vybavení. V případě, že je energii vyráběna pro vlastní spotřebu (ostrovní systém, systém off grid) je další nutné vybavení regulátor dobíjení, baterie a úsporné spotřebiče. V případě, že je energii prodávána do sítě (systém on grid), je nutné vybavit systém střídači (invertory) a elektroměrem. Další prvky PV systémů jsou konstrukce pro upevnění panelů, kabely, konektory a další elektrické prvky. Výhody PV technologie: zdroj je zadarmo systémy nemají pohyblivé části a odpadají zastávky na opravy a výměnu dílů systémy potřebují minimální údržbu systémy jsou modulární a je možné je rychle instalovat kdekoliv systémy neprodukují hluk a škodlivé látky Dalším přínosem je snížení CO 2 z výroby elektrické energie a zvýšení nezávislosti na klasických fosilních zdrojích. Energetická návratnost (jak dlouho musí panel vyrábět, aby vrátil energii na vlastní výrobu) panelů je nízká u mono a polykrystalických 2 roky u amorfních 1 rok. Životnost je vysoká 25 a více let. Pricip činnosti Princip činnosti Princip výroby elektřiny pomocí působení slunečního záření na polovodičový prvek je znám téměř 100 let. Fotony slunečního záření dopadají na přechod P-N a svou energií vyrážejí z krystalické mřížky elektrony, které se stávají volnými a jsou zárodkem elektrického proudu. První fotovoltaické články z křemíku dopovaného jiným prvkem byly vyrobeny v 60. letech. Bouřlivý rozvoj nastal v 70. letech. V současnosti se PV technologie stává významným průmyslovým odvětvím. V ČR dochází k rozvoji v posledních dvou letech. Vzhledem ke stále vysoké investiční náročnosti je rozvoj vždy spojen se státními pobídkami (dotace na investici nebo dotace na výkupní ceny elektřiny). Rozvoj odvětví ukazují následující čísla. V roce 2000 bylo celkem instalováno ve světě 1 200 MW PV elektráren, koncem roku 2007 již 9 200 MW. V dalších letech by mělo dojít k ještě bouřlivějšímu rozvoji: instalace k rokům: 2010 22 GW, 2020 211 GW, 2030 912 GW. Roční celosvětová výroba by z fotovoltaických instalací dosáhla v roce 2030-1291 až 2500 TWh. V rozvojovém světě mají především význam ostrovní systémy, jejich podíl na celkovém počtu instalací se zvyšuje. 1 Solární panely Solární panely Nejdůležitější částí solární technologie jsou solární články a solární panely. Solární články se vyrábějí z čistého křemíku (Si). Známe články monokrystalické, polykrystalické a amorfní.
S2 Solární články se spojují do větších celků do solárních panelů. Rozměry panelů jsou zhruba od šířky 600-1000 mm, výšky 1500-2000 mm o výkonech 100 240 W. Amorfní fólie mají menší výkon a proto je potřeba na dosažení stejného výkonu 2x větší plocha. Cenově jsou zhruba stejně drahé jako poloviční monokrystalické a polykrystalické. Monokrystalické Monokrystalické články se vyrábějí tažením krystalu z taveniny. Vzniklý ingot je krystalem křemíku. Ingot je rozřezán na plátky asi 300 μm tenké. Po vyleštění je jeden povrch dopován prvkem, který má o jeden elektron více než křemík a vytváří kladný náboj, druhý povrch je dopován prvkem, který má o jeden elektron méně a vytváří záporný náboj. Tyto povrchy pak přitahují nebo odpuzují elektrony uvolňované dopadajícími fotony. Vzniklý proud je odváděn vodivými elektrodami, které jsou napařeny na destičku. Každý článek vyrábí velmi nízkou elektrickou energii. K dosažení vyššího elektrického proudu a ke zvýšení výkonu jsou články spojeny do série a vytvářejí velké fotovoltaické panely neboli moduly. Články chrání ze spodu pevná deska (TEDLAR) a z vrchu tvrzené leštěné sklo, které se opatřuje antireflexním nástřikem. Svým zpracováním jsou schopny odolat i nestandardním klimatickým podmínkám jako je například krupobití. Tloušťka plátků čistého křemíku se novými výrobními postupy ztenčuje. Současné 0,3 mm budou do roku 2010 zmenšeny na 0,15 mm. Zároveň se zvyšuje účinnost ze 14 % na 16 % a v roce 2010 bude 16,5 %. Uvedená opatření vedou k zlevňování panelů. Monokrystalické články poznáme podle tvaru mnohostěnu mezi kterými je volný prostor (bílé čtverce). Tvar vzniká výrobní technologií, která se snaží co nejvýše využít ingot. Články jsou většinou modré nebo černé. Barva je nanášena na povrch pro zvýšení selektivní citlivosti na spektrální záření slunce. Z architektonických důvodů mohou být články různě zbarvené nebo vloženy mezi skleněné desky a vzniká průhledná střecha. V poslední době se z panelů instalují celé fasády. Podíl na trhu je asi 40 %. Podíl se bude zmenšovat. Monokrystalické 2
S2 Polykrystalické Polykrystalické Polykrystalická surovina vzniká tavením do formy s více zárodky. Obdobně jako u monokrystalických článků je křemíková deska řezána na plátky. Následné výrobní postupy jsou totožné s monokrystalickými články. Panely složené z polykrystalických článků nejsou barevně homogenní a na některých jsou dobře vidět jednotlivé krystaly. Účinnost polykrystalických článků je o 1 až 2 % nižší než u monokrystalických. Výrobní cena článků je nižší. Stálost výkonu je horší než u monokrystalických. Podíl na trhu je asi 50%. Podíl se bude zvětšovat. Amorfní Amorfní Amorfní články jsou vyráběny nanášením slabých vrstev fotocitlivého materiálu na nosnou podložku sklo, nerez, plast. Aktivní vrstva je tenká 0,001 mm. V současnosti existují 3 komečně využitelné výrobní postupy. Používá se amorfní křemík (a-si), diselenid mědi a india (CIS, CIGS) a telurid kadmia (CdTe). Aktivní látka je nanášena plasmatickou depozicí z plynného prostředí na podkladový materiál. Tenkovrstevné moduly z amorfního křemíku produkují v prvních 60 hodinách provozu přibližně o 30 % vyšší výkon, než je výkon nominální (udávaný výrobcem). Dále je pak výkon cca o 15 % vyšší, ale během následujícího roku postupně klesá, až se ustálí na výrobcem deklarované nominální hodnotě. Tento jev se nazývá Staebler-Wronski efekt. Amorfní články se stávají velkým hitem. Umožňují vytvářet flexibilní pásy složené z více vrstev. Každá vrstva je citlivá na jiné spektrum záření. Vícevrstvé články (články 3. generace) pracují i při rozptýleném záření a nejsou tak náchylné na orientaci vůči slunci. Zároveň jsou téměř necitlivé na teplotu prostředí. I přes menší účinnost vykazují celoročně vyšší výrobu elektřiny. Flexibilní pásy (1000x6000 mm) jsou vhodným materiálem na ploché střechy, kde vedle výroby elektrické energie slouží zároveň jako hydroizolace. Např. firma Centrosolar dodává pásy na podkladu plastické fólie Sintofoil 2 mm, která je běžně používána na voděodolné pokrytí střech a stěn nádrž. Podíl amorfních článků na trhu je 10 % a bude se navyšovat na 20 % v roce 2010. Vlastnosti panelů Vlastnosti panelů Každý panel je charakterizován především napětím, proudem a vnitřním odporem. V praxi je u každého PV panelu vedle rozměrů a hmotnosti uvedeno: typ a počet článků, elektrické hodnoty. 3 výkon PMPP.[Wp] výkon v optimálním bodě ( MPP = Maximum Power Point) napětí UMPP [V] napětí v optimálním bodě proud IMPP [A] proud v optimálním bodě napětí UOC [V] napětí naprázdno (napětí při nulovém proudu) proud ISC... [A] zkratový proud (proud při nulovém napětí) napětí USYS [V] maximální dovolené napětí (bývá obvykle 1000V)
S2 Wp (Watt peak čti: pík) = jednotka nominálního výkonu PV panelu. Jde o výkon fotovoltaického panelu při standardizovaném výkonnostním testu (při osvitu 1000 W/m 2 při teplotě 25 C). Napětí naprázdno je dáno typem článku a klesá se zvyšující se teplotou. Zkratový proud je dán intenzitou záření. 5,67 80 o 11,47 85 o 2,92 2,00 1,41 1,15 70 o 60 o 45 o 30 o 1,04 1,00 15 o 0 o Charakteristické elektrické hodnoty se měří při standardizovaných podmínkách intenzita záření 1000W/m 2, vlnové spektrum jako slunečního záření, AM = 1,5 (Air Mass = tloušťka vrstvy atmosféry) a teplotě 25 C. Souvislost AM faktoru a výšky slunce nad obzorem Násobek napětí a proudu dává výkon (P = U*I, jednotky [W] = [V]*[A]). Hodnoty se vynášejí do voltampérové charakteristiky. Mechanická životnost panelů překračuje 30 let. Většina výrobců garantuje pokles nominálního výkonu o maximálně 20 % za 20 let. Firma Schueco garantuje pokles pouhých 5 % za 20 let. Montáž panelů Montáž panelů Rozlišujeme celkem 3 základní typu instalací panelů: Pevná/Fixní Jednoosé polohování Dvouosé polohování Pevná instalace je nepohyblivé uchycení panelů na nosné konstrukci pod fixním úhlem. Roční produkce v našich podmínkách je 1000 pracovních hodin v plném výkonu při úhlu sklonu 35, orintace na jih.. Jednoosá polohovací jednotka je sestava panelů na nosné konstrukci instalované pod optimálním 35 se sledovačem (tracer) polohy slunce v jedná ose východ západ. Roční produkce je v našich podmínkách cca 1250 pracovních hodin v plném výkonu. Většinou nelze instalovat na střechy z důvodu statiky. Dvouosé polohování je natáčení panelů konstrukcí za sluncem tak, aby bylo dosaženo kolmého dopadu paprsku. Tzn. že slunce je sledováno v azimutu i výšce. Roční produkce je v našich podmínkách cca 1370 pracovních hodin v plném výkonu. Většinou nelze instalovat na střechy z důvodu statiky. výkon [kw] 1 2 oboustranné PV sledovač V poslední době, jak klesá prodejní cena panelů se upouští od pohyblivých instalací. Pohybové prvky jsou náročné na údržbu. Roční zvýšení výkonu PV instalace s dvouosým polohováním je proti fixní instalaci o 30 % vyšší. Investiční náklady vzrostou pouze o 20 %. pevný standardní 6,00 12,00 18,00 [h] Závislost výkonu na čase v průběhu dne pro fotovoltaický stacionární systém, slunce sledující systém a slunce sledující systém s oboustranným kolektorem. Pevná montáž panelů se provádí většinou na střechu nebo na volnou plochu. Existuje několik alternativních řešení. Při výběru místa pro montáž panelů musíme zajistit co nejdelší expozici sluncem. Nejvhodnější v našich zeměpisných podmínkách je montáž na jih se sklonem 30 35. Amorfní panely mohou být instalovány vodorovně a na svislé plochy. Pro montáž panelů se používají různé konstrukce z pozinkované oceli nebo z duralu. Většina dodavatelů vám při koupi panelů zároveň doporučí vhodnou montážní sadu. Vzhledem k velké variabilitě montážních sad není možné specifikovat jednotlivá řešení. 4
S2 Sluneční záření a omezující vlivy Globální záření [kwh/m 2 ] 500 800 1000 1200 1400 1600 1800 2000 2200 400 600 750 900 1050 1200 1350 1500 1850 Solární a elektrický potenciál [kwh/wp] Sluneční záření a omezující vlivy Intenzita slunečního záření je snižována různými vlivy. Především se jedná o geografické umístění. Na následujících mapách je vidět, že Česká republika má průměrné hodnoty slunečního záření. Vedle geografické polohy je důležitá orientace a náklon panelu. Slunce během roku mění výšku nad obzorem (elevace α) a zároveň během dne se pohybuje od východu k západu (azimut Φ). Maximální elevace je v našich zeměpisných podmínkách při letním slunovratu (21.6.) a minimální při zimním slunovratu (21.12.). Další vlivy jsou: počasí, znečištění ovzduší, teplota ovzduší, účinnost elektrických prvků apod. Především zvýšená teplota vede u PV panelů ke snížení napětí a tudíž i výkonu. Vliv orientace a sklonu modulů na celkový energetický výnos 0 o západ 80 o 70 o 60 o j. západ 30 o 20 o 10 o jih 10 o 20 o 30 o j. východ 60 o 70 o 80 o východ 10 o 20 o SKLON 30 o 40 o 50 o 60 o 70 o 80 o 90 o 40 % 45 % 50 % 55 % 60 % 65 % 70 % 75 % 80 % 85 % 90 % 95 % 100 % 5
Systémy OFF GRID (Stand alone) Systémy, kdy vyráběná elektrická energie je spotřebována v objektu. Někdy se používá název - ostrovní systém. Využívá se především v oblastech, kde není dostupná elektrická síť. Zařízení sestává z regulátoru nabíjení, jednoho nebo více panelů, baterie a propojovacích prvků (kabely, konektory, DC vypínače). Užitečným doplňkem jsou úsporné spotřebiče žárovky, lednice, televize apod. Spotřebiče pracují na nízkém napětí 12V nebo 24V. Pokud máme dostatečnou kapacitu systému a chceme používat spotřebiče na střídavé napětí 220V, musíme doplnit systém o střídač (invertor). Význam těchto systémů je především v třetích zemích, kde není dostupná elektrická síť. V Evropě se používají pro noční osvětlení, pro napájení varovných a jiných signálů v dopravě, jako zdroj energie pro izolované přístroje např. v meteorologii nebo komunikaci. Systémy OFF GRID S2 Regulátory Regulátory nabíjení pracují v režimu SOC (State of Charge = Řízené nabíjení). Algoritmus SOC umožňuje prodloužit životnost baterií tím, že chrání baterii před přebíjením nebo hlubokým vybitím na nulu. Regulátory Regulátor nabíjení - Steca PR 0303 a Steca PR 0505 Použití v malých systémech do výkonu 75Wp (nabíjecí proud max 3A nebo 5A). Použití v systémech s úspornými světly, rádiem, televizorem. Regulátor se dá vypnout manuálně. Je vybaven 3 LED žlutá = baterie se nabíjí, zelená = baterie je plně nabitá, červená = baterie je prázdná. Výstup 12V, max vstupní zkratový proud 3A (5A), maximální výstupní zatížení 3A (5A). Steca PR 0303 a Steca PR 0505 Regulátor nabíjení Steca Solsum 5.0c, 8.0c, 6.6c, 8.8c, 10.10c Nejčastěji prodávaný regulátor pro malé systémy. Podle typu mají nabíjecí a vybíjecí proud 5 až 10 A. Automatické nabíjejí v režimu12v nebo 24V. Jsou vybaveny ochranou proti blesku. 2 LED signalizují: žlutá = nabíjení, zelená/červená = stav baterie nabitá/vybitá. Steca Solsum Regulátor nabíjení Steca PR 1010, Steca PR 1515, Steca PR 2020, Steca PR 3030 Jedná se o 5. generaci regulátorů s výkonem do 900Wp (nabíjecí proud 10 až 30 A). Vlastní inteligentní software na změny stavu dobíjení. Automatické nabíjejí v režimu12v nebo 24V. LCD displej s informacemi: SOC, Vbat, všechny I, Ah, alarmy, den/noc a další informace. Steca PR 1010 3030 Regulátor nabíjení Steca Solarix (Alpha, Gamma, Sigma, Omega) Světově nejprodávanější solární regulátor nabíjení pro středně velké systémy v domácnostech. Výkonu do 900Wp (nabíjecí proud.8 až 30 A). Software je založen na algoritmu ATOMIC, který se sám učí a tím se prodlužuje životnost baterií. Automatické nabíjejí v režimu12v nebo 24V. 2 LED na kontrolu PV systému a baterie. Steca Solarix 6
S2 Akumulátory Akumulátory Autonomní systémy jsou dražší než systémy dodávající do sítě, protože je nutné systém vybavit akumulátory, které jsou drahé. Životnost akumulátoru je zhruba poloviční než panelů. Pro solární systémy mají akumulátory specifické vlastnosti jsou optimalizovány na hluboké vybíjení (deep cycle) a mají nízké hodnoty samovybíjení. Výrobci uvádějí, že baterie je pro PV systémy. Olověné akumulátory Olověné akumulátory Olověné akumulátory jsou nejčastěji používané. Jsou složeny z 2V článků. Používají se typy: staniční baterie (více článků, průhledné nádoby, otevřené). Vyznačují se silnými deskami, které jsou vhodné pro solární aplikace a mají snadnou údržbu. Dalším typem jsou 6 článkové 12V baterie. Používají se pro menší systémy. Jsou levnější, kompaktnější. Oprava je obtížná. Poslední typ jsou gelové baterie, které nepotřebují žádnou údržbu. Jejich oprava je nemožná. Alkalické akumulátory Alkalické akumulátory Používají se zřídka. Výhodou je jejich vyšší životnost. Snášejí dlouhodobé vybití, Nepříznivý je paměťový efekt. Nejznámější jsou Ni-Cd. Na článku je nižší napětí 1,2V. Lithium-iontové baterie Lithium-iontové baterie Jsou lehké, mají vyšší napětí na článku (3V). Nesnášejí plné vybití. Mají krátkou životnost (2-3 roky). Netrpí paměťovým efektem a mají zanedbatelné samovybíjení. 7
S2 Systémy ON GRID Systémy ON GRID Elektrická energie vyrobená PV panely je dodávána do veřejné sítě. V Evropě je těchto systémů největší počet. PV panely jsou napojeny na střídač (invertor), který mění stejnosměrné napětí na střídavé, upraví výstupní napětí na napětí sítě a nafázuje na síť. Systém musí být ještě osazen elektroměrem. Majitel PV systému může prodávat elektřinu za výkupní ceny distribuční společnosti nebo ji využívá pro vlastní spotřebu a prodává pouze přebytky.na základě licence dostane v Čechách tz. zelený bonus, podle kterého distribuční firma doplácí stanovenou částku za každou vyrobenou kilowatu majiteli PV systému. Výkupní ceny a zelený bonus jsou každý rok stanoveny Cenovým rozhodnutím ERÚ. Připojení na síť samostatnou přípojkou výkupní ceny výkupní ceny Jedná se o způsob připojení vhodný spíše u větších instalací především všude tam, kde elektrárna je postavena pouze za účelem dodávky do rozvodné sítě. Výhoda této varianty je ve vyšší výkupní ceně za jednu dodanou kwh, ovšem je zde i jedna dosti podstatná nevýhoda a sice nutnost zřízení elektrické přípojky. Často není dostatečná kapacita na připojovacím vedení a potom není možné přípojku zapojit. Připojení na síť za využití zeleného bonusu zelený bonus Tento způsob je vhodný především všude tam, kde v době výroby elektrické energie dovede výrobce (majitel, nájemce) vyrobenou energii současně alespoň z části spotřebovat. Výhoda je v úspoře za zřízení nové přípojky - výrobna energie se připojí do stávajícího rozvodu (u RD nebo chat kdekoli je přístupný třífázový rozvod). Nevýhodou je cca o korunu nižší výkupní cena za 1 kwh. Nevýhoda nižší výkupní ceny je ovšem velmi zajímavě kompenzována faktem, že v okamžiku, kdy výrobna elektřinu vyrábí, máte výkon výrobny k dispozici zcela zdarma - tedy když vyrábíte a současně spotřebováváte, tak spotřebovanou energii neplatíte svým běžným tarifem (např 3,- Kč za kwh), ale máte ji zcela zdarma. Nutno podotknout, že u systému zelených bonusů těžko docílíte, aby jste všechnu vyrobenou energii spotřebovali v případě, že máte malý stálý odběr. Pokud ale výkon elektrárny bude nižší, než vlastní odběr, je způsob využití zeleného bonusu rozhodně zajímavější variantou než prodávat energii za výkupní ceny. Mnohého asi napadne, že když tu energii spotřebuji, tak jak vlastně na tom vydělám, když do sítě nic nedodám? Distributor el. energie má zákonem danou povinnost uhradit každou vyrobenou kwh. Měření proto probíhá na dvou elektroměrech - jeden je těsně u zdroje (tedy střídače) a druhý je běžný elektroměr přípojky. Za dva elektroměry je možno použít tzv. čtyřkvadrantní, který dovede počítat jak energii odběrným místem dodanou, tak spotřebovanou. 8
S2 Střídače (invertor) Střídače (invertor) Stejnosměrný proud vyrobený PV systémem nelze dodávat do veřejné sítě, ani nebude fungovat žádný běžný spotřebič v domácnosti. Střídač nejdříve pomocí elektronických obvodů přemění stejnosměrný proud na střídavý (50Hz) a potom jej transformuje na potřebné napětí (220V nebo vyšší). Kromě napětí, výkonu a frekvence má význam i tvar střídavého napětí. Pro dodávky distribučním společnostem je nutné splnit řadu podmínek a jedna z nich je i sinusový průběh (obdelníkové nebo lichoběžníkové vlny jsou nepřijatelné). Dalším požadavkem je automatické odpojení v případě poruchy (Grid monitoring and grid disconnecting unit). Invertorů je celá řada. Liší se výkonově a dalším vybavením. Většina je dnes vybavena Mpp trackerem. PV panely pracují za proměnných podmínek. Tracker hledá na výkonové křivce maximální hodnotu. Např. vlivem změn intenzity záření (slunce, mraky, poledne) se mění vyrobený proud. Vlivem změn teploty okolí se mění napětí. Dalším významnou vlastností je, zda invertor umí galvanicky oddělit DC (stejnosměrný) rozvod od AC (střídavého) rozvodu. Oddělení se provádí na výstupu ze střídače transformátorem (line transformátor) nebo na vstupu (elektronické obvody). Galvanické oddělení je důležité při použití střídače na amorfní panely. Při návrhu střídače je potřeba dodržet minimální napětí, výkon a maximální proud. Pokud parametry nedodržíme, tak většinou střídač nezničíme, ale účinnost se zmenší a vzniknou ztráty na výrobě. Střídače na straně DC mohou mít několik vstupů, kde každý je pro jeden okruh (string). Některé střídače musí mít vyvážené stringy (o stejném výkonu), neboť výkon nejhořčího limituje i výkon ostatních. Výkon panelů může ovlivnit stín, sklon nebo typ panelu. Moderní střídače tento nedostatek nemají a můžete napojovat na 1 střídač okruhy o různém výkonu i pro různé typy panelů. StecaGrid 300/500 Invertor StecaGrid 300/500 Pro malé systémy o výkonu 300W až 3.600W. Na malý systém stačí 1 invertor (modul), pro větší systémy se moduly spojují. Maximální počet spojených modulů je dán omezením výkonu na 3x 3600W. Kombinovat lze moduly 300kW s moduly 500kW. K modulům je možné připojit StecaGrid Control. Control modul je vybaven oddělovacím vypínačem a monitoruje provoz MiniStringu (propojené moduly) vyrobené kwh a stavy systému. StecaGrid Remote je externí bezdrátotová komunikační jednotka (wireless) Monitoruje okamžitý výkon, stavy systému, výrobu za den, za týden, za měsíc a za rok. 9 Technické údaje StecaGrid 300 StecaGrid 500 Vstup DC Rozsah napětí 45-135 V 45-230 V MPPT rozsah 40-100 V 75-170 V Max doporučený PV napětí 100V 170V Max vstupní výkon 320 W 530 W DC připojení MC3 MC3 Výstup AC Nominální výstupní výkon 300 W 500 W Nominální napětí 230 V 230 V Frekvence 50 Hz 50 Hz Maximální účinnost 94,8% 95,8% Vlastní spotřeba 0 W 0 W AC připojení Wieland Electric GST 18i3V
S2 Obecné vlastnosti Galvanické oddělení není Hmotnost 1,4 kg Rozměry 243 x 176 x 71 mm Teplota prostředí -20 C až + 45 C Stupeň ochrany IP 20 (vnitřní použití) Invertor StecaGrid 2000+ Střídače vhodné pro PV systémy od 2000W do 6000W. Každý střídač má DC nezávislé připojení s vlastním MPP tracker. Pro 2000W se použije základní jednotka (Master), pro vyšší výkon se spojí základní jednotka s rozšiřující jednotkou (Slave). Základní jednotka má LCD displej. Ke každém jednotce Master je možné připojit až 2 jednotky Slave. StecaGrid 2000+ má koncepci multi-string (systém s více okruhy), která umožňuje eliminovat částečné zastínění, funkční poruchy nebo výpadek okruhu. Použití decentralizované kombinace master slave snižuje náklady na DC kabely a minimalizuje elektrické ztráty. Střídače nemají ventilátor a jsou bezúdržbové. Pracovní hodnoty se uschovávají v Data doggeru. StecaGrid Conner je přídavná vnitřní karta, která umožní sdílet informace a ovládání přes Internet explorer Pro optimální návrh systému je vytvořen SW StecaGrid Configuration. StecaGrid 2000+ Technické údaje Master Slave Vstup DC Rozsah napětí 80-450 V MPPT rozsah 80-400 V Max doporučený PV napětí 420 V Max vstupní výkon 1075 W na stup nebo 2150 W při paralelním zapojení DC připojení MC4 Výstup AC Nominální výstupní výkon 2000 W Nominální napětí 190-265 V Frekvence 47,5-52 Hz Maximální účinnost 95% Vlastní spotřeba 1,3 W s ENS AC připojení WAGO 2,5 6mm 2 Obecné vlastnosti Galvanické oddělení HF transformátor Hmotnost 11 kg 9kg Rozměry 542 x 140 x 351 mm 535 x 140 x 226 mm Teplota prostředí -25 C až + 60 C Stupeň ochrany IP 65 (venkovní použití) Vlhkost 0-95 % Úroveň hluku <32 dba 10
S2 Steca 9000 3ph Invertor Steca 9000 3ph Výhodou střídače je symetrická dodávka elektrického proudu do 3 fázové sítě. Střídače nejsou vybaveny kondenzátory na překlenutí nulového stavu u 1 fáze, protože další 2 fáze mohou energii využít a tím se minimalizují poruchy střídače. Maximální výkon 1 střídače je 9000 W, počet v sériovém zapojení je max 20, což umožňuje vyrábět až 180 kw 3 fázového střídavého proudu. Na DC straně je možné připojit až 5 stringů. Informační barevný LED panel (Vision). Technické údaje Vstup DC Rozsah napětí 350-800 V MPPT rozsah 350-680 V Max vstupní výkon 10500 W DC připojení MC4 Výstup AC Nominální výstupní výkon 9000 W Nominální napětí 400 V Frekvence 50 Hz Maximální účinnost 96,2% Maximální výstupní proud 17 A AC připojení Wieland RST20i5 Obecné vlastnosti Galvanické oddělení není Hmotnost 32 kg Rozměry 400 x 845 x 225 mm Teplota prostředí -25 C až + 60 C Stupeň ochrany IP 65 (venkovní použití) Vlhkost 0-95 % Úroveň hluku <35 dba Invertory pro vyšší výkony Invertory pro vyšší výkony Široké spektrum invertorů až do velikosti 35 kw nabízí značka Schueco a SMA i jiní dodavatelé. Na vyžádání zpracujeme nabídku. Zásadní pro výběr invertoru jsou: max. výkon min. napětí max. proud kvalita vln (sinus) stupeň ochrany zda má být galvanicky oddělen požadavky na monitoring požadavky distributora, kde se napojíme 11
S2 Kabely a připojení Kabely a připojení Na DC stranu se používají 1 žilové kabely pro solární systémy o průřezu 4 mm 2 a6 mm 2. Většina instalací se provádí s kabelem 4 mm 2. Kabel můžete koupit na cívce v délce 100 a 500 m nebo v krátkých propojovacích kabelech (2 až 20 m), které jsou již osazeny konektory. Každý panely je vždy vybaveny 2 kabely pro připojení a kabely jsou ukončeny konektory (1x zástrčka + a 1x zásuvka ). Na spojovací kabel se konektory připevňují zalisováním speciálními kleštěmi. Nejčastěji používané konektory jsou typ: T3, T4. Typ volíme podle koncovky panelů a střídače. Kabel syst. napětí dovol. proud prac. teplota 4mm 2 2 kv 66 A -40 až 120 C 6mm 2 2 kv 70 A -40 až 120 C Konektory dovol.proud dovol. napětí kabel průměr T3 20 A 1000 V 2-4mm 2 4,9-7,1mm T4 30 A 1000 V 4-6mm 2 5,5-9mm (existuje řada provedení, které se mohou lišit) Systémy hybridní Systémy hybridní Jedná se o systémy, které využívají několik různých zdrojů elektrického proudu. Například se může jednat o PV systém s dieselovým generátorem, větrnou turbínou. Může být napojený na veřejnou síť. Systémy se vyznačují vysokou flexibilitou a schopností dodávat elektřinu 24 hodin po celý rok. Součástí systému je řada elektronických přístrojů, které řídí nabíjení baterií a optimalizují využití jednotlivých zdrojů. Systémy mohou být 1 fázové nebo 3 fázové. 12
S2 Proč stavět PV-elektrárny Proč stavět PV-elektrárny Hlavní důvody jsou: Vysoké výkupní ceny elektřiny 3x 4x vyšší než nákupní. Státem garantovaná výkupní cena po dobu 20 let, výkupní cena je pravidelně valorizována 2-4% Čím větší investice, tím menší pořizovací cena (padá k hranici 100Kč/Wp) Návratnost systémů od 8 do 10 let V roce spuštění do provozu a dalších 5 let zisk nepodléhá dani z příjmu. Po této době můžete spustit odpisování 5 let. Šetříme životní prostředí, snížení emisí CO2 Výroba energie je čistá, tichá a hlavně bez dalších nákladů Životnost systémů až 30 let Dotace Dotace V současnosti dotace nejsou na PV systémy. Existuje určitá šance dosáhnout na dotace v rámci jiných dotačních programů, které mohou být i lokální. Doporučujeme existenci dotačního titulu prověřit u organizací, která dotace poskytují (Ministerstvo průmyslu a obchodu, Státní fond životního prostředí. Výkupní cena za kwh Výkupní cena za kwh Výkupní cenu elektrické energie stanovuje Energetický regulační úřad (ERÚ) a pro provozovny uvedené do provozu v roce 2008 je výkupní cena vyrobené energie 13,46 Kč/kWh (výkupní cena) a 12,65 Kč (Zelený bonus). Tato cena bude pravidelně valorizována o min. 2%- 4% ročně. Pro rok 2009 byly stanoveny ceny pro zdroje do 30kW 12,89 Kč (výkupní cena) a 11,91 Kč (Zelený bonus). Zároveň došlo k navýšení výkupních cen dříve postavených ztrojů (viz dále). K výkupní ceně je ještě připočítává DPH 19% pokud je výrobce plátcem daně. 13 Návratnost investice Návratnost investice Většina instalací PV systému se cenově pohybuje od 100 do 130 Kč na 1W instalovaného výkonu. Pro výpočet návratnosti budeme uvažovat: 1) PV systém o instalovaném výkonu 3kW, který má roční výrobu 3300 kwh 2) Elektřina bude využívána formou zeleného bonusu 3) Nákupní cena elektřiny je 3.- Kč/kW, zelený bonus je (2009) 11,91 Kč/kW 4) Valorizace bude 2 % ročně Nákup systému: 300.000,- Kč, s DPH 9% 327.000,- Kč Roční výroba: vlastní spotřeba (úspora): 9.900,- Kč, zelný bonus: 39.303,- Kč, celkem: 48.303,- Kč Návratnost: necelých 7 let, pro plátce DPH se návratnost ještě sníží. Ve skutečnosti bude poněkud snížená výroba o účinnost, musíme počítat malé náklady na údržbu a s poklesem výkonu systému. Přesto vychází, že investice 300.000,- Kč by vám měla po zaplacení všech nákladů vydělat 500.000,- až 600.000,- Kč během 20 let. Konkrétní kalkulaci v případě nabídky spočítáme.
Výběr ze souvisejících předpisů Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 7/2007 ze dne 20. listopadu 2007, kterým se stanovuje podpora pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů Energetický regulační úřad podle 2c zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů, 17 odst. 6 písm. e) a 32 odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a 6 zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), vydává cenové rozhodnutí o cenách elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů. Všeobecná ustanovení: Ceny uvedené v bodech (1) až (6) nezahrnují daň z přidané hodnoty. K uvedeným cenám je připočítávána daň z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu 1). (1) Pro elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů energie platí tyto výkupní ceny a zelené bonusy a určené podmínky: (1.1.) Výkupní ceny jsou stanoveny jako minimální ceny podle zvláštního právního předpisu 2). Zelené bonusy jsou stanoveny jako pevné ceny podle zvláštního právního předpisu 2). V rámci jedné výrobny elektřiny nelze kombinovat režim výkupních cen podle bodu (1.2.) a režim zelených bonusů podle bodu (1.3.). (1.2.) Výkupní ceny se uplatňují za elektřinu dodanou a naměřenou v předávacím místě výrobny elektřiny a sítě provozovatele příslušné distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy, které vstupuje do zúčtování odchylek subjektu zúčtování odpovědného za ztráty v regionální distribuční soustavě nebo subjektu zúčtování odpovědného za ztráty v přenosové soustavě. (1.3.) Zelené bonusy se uplatňují za elektřinu dodanou a naměřenou v předávacím místě výrobny elektřiny a sítě provozovatele regionální distribuční soustavy nebo přenosové soustavy a dodanou výrobcem obchodníkovi s elektřinou nebo oprávněnému zákazníkovi a dále za ostatní vlastní spotřebu elektřiny podle zvláštního právního předpisu 3). Zelené bonusy se neuplatňují za technologickou vlastní spotřebu podle zvláštního právního předpisu 3).... (1.9.) Výkupní ceny a zelené bonusy pro výrobu elektřiny využitím slunečního záření: Výběr ze souvisejících předpisů S2 Datum uvedení do provozu Výkupní ceny elektřiny dodané do sítě v Kč/MWh Zelené bonusy v Kč/MWh Výroba elektřiny využitím slunečního záření pro zdroj uvedený do provozu od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2008 Výroba elektřiny využitím slunečního záření pro zdroj uvedený do provozu od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2007 Výroba elektřiny využitím slunečního záření pro zdroj uvedený do provozu před 1. lednem 2006 13 460 Kč 12 650 Kč 13 800 Kč 12 990 Kč 6 570 Kč 5 760 Kč 14
S2 (1.10.) U nově zřizované výrobny elektřiny se uvedením do provozu rozumí den, kdy výrobce v souladu s rozhodnutím o udělení licence začal ve výrobně vyrábět a na základě smlouvy dodávat elektrickou energii do elektrizační soustavy. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 475/2005 Sb. Indikativní hodnoty technických a ekonomických parametrů Fotovoltaika 1. Předpokládaná doba životnosti nové výrobny: 20 let. 2. Požadavek účinnosti využití primárního obsahu energie: Předpokládá se konstrukce a umístění fotovoltaických článků tak, aby bylo dosaženo roční svorkové výroby elektřiny alespoň 150 kwh na metr čtvereční aktivní plochy solárního panelu. Současně je uvažován pokles výkonu panelů o 0, 8 % jmenovitého výkonu ročně. 3. Měrné investiční náklady a roční využití výkonu instalovaného zdroje: Celkové měrné investiční náklady [Kč/kWp] Roční využití instalovaného špičkového výkonu [kwh/kwp] <135 000 >935 Pozn. kwp vyjadřuje jednotku špičkového elektrického výkonu solárního panelu dosažitelného za daných referenčních podmínek. Návrh Cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu na rok 2009, kterým se stanovuje podpora pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů (1.9.) Výkupní ceny a zelené bonusy pro výrobu elektřiny využitím slunečního záření: Datum uvedení do provozu Výkupní ceny elektřiny dodané do sítě v Kč/MWh Zelené bonusy v Kč/MWh Využití slunečního záření po 1. lednu 2009 s instalovaným výkonem do 30 kw včetně 12 890 Kč 11 910 Kč Využití slunečního záření po 1. lednu 2009 s instalovaným výkonem nad 30 kw Výroba elektřiny využitím slunečního záření pro zdroj uvedený do provozu od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2008 Výroba elektřiny využitím slunečního záření pro zdroj uvedený do provozu od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2007 Výroba elektřiny využitím slunečního záření pro zdroj uvedený do provozu před 1. lednem 2006 12 790 Kč 11 810 Kč 13 730 Kč 12 750 Kč 14 080 Kč 13 100 Kč 6 710 Kč 5 730 Kč 15 Ekonomie stavby Pokud je PV systém instalován podle zásad zde uvedených je roční výroba vyšší než 935kW na instalovaný 1 kwp. Cena instalace se pohybuje pod 135.000,- Kč za 1 kwp. U větších systémů se cena blíží k 100.00,- Kč.
S2 Nejčastější dotazy Výběr ze souvisejících předpisů 1) Pokud chci vyrábět elektřinu z obnovitelných zdrojů, jaká legislativa se mě týká, co všechno musím splnit pro získání podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů? Výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů se týkají níže uvedené právní předpisy, které lze nalézt na internetových stránkách Energetického regulačního úřadu v sekci Legislativa. zákon č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů (energetický zákon), zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, vyhláška ERÚ č. 475/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, ve znění vyhlášky č. 364/2007 Sb. vyhláška MŽP č. 482/2005 Sb., o stanovení druhů, způsobů využití a parametrů biomasy při podpoře výroby elektřiny z biomasy, ve znění vyhlášky č. 5/2007 Sb. vyhláška ERÚ č. 502/2005 Sb., o stanovení způsobu vykazování množství elektřiny při společném spalování biomasy a neobnovitelného zdroje, vyhláška ERÚ č. 541/2005 Sb., o pravidlech trhu s elektřinou, zásadách tvorby cen za činnosti operátora trhu s elektřinou a provedení některých dalších ustanovení energetického zákona, ve znění vyhlášky č. 365/2007 Sb. vyhláška ERÚ č. 150/2007 Sb., o způsobu regulace cen v energetických odvětvích a postupech pro regulaci cen. Dalším důležitým dokumentem pro výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů je cenové rozhodnutí ERÚ č. 7/2007, ve kterém jsou stanoveny výkupní ceny a zelené bonusy, které jsou vypláceny výrobcům elektřiny z obnovitelných zdrojů za vyrobenou elektřinu. Pro získání možnosti podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů je nutné splnit některé legislativní požadavky. První podmínkou je získání licence na výrobu elektřiny. Licenci na výrobu elektřiny uděluje odbor licencí Energetického regulačního úřadu. Vlastnictví licence na výrobu elektřiny a současně smlouvy o dodávce elektřiny je nezbytnou podmínkou pro dodávku elektřiny do elektrizační soustavy. Licence se přiděluje již na zkušební provoz zdroje. Další podmínkou je nahlášení výběru způsobu podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů nejpozději jeden kalendářní měsíc před zahájením výroby. K nahlášení výběru formy podpory slouží výkaz, který je přílohou vyhlášky č. 475/2005 Sb., ve znění vyhlášky č. 364/2007 Sb. Na základě splnění těchto požadavků je možné získat podporu na elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů. Každý měsíc výrobce zasílá provozovateli distribuční soustavy nebo provozovateli přenosové soustavy výkaz o výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů, který je přílohou vyhlášky č. 541/2005 Sb., ve znění vyhlášky č. 365/2007 Sb. 2) Co je to zelený bonus? Zelený bonus je příplatek k tržní ceně elektřiny, který může získat výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů elektřiny. Systém zelených bonusů je zakotven v zákoně č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů. 16
S2 17 V případě, že si výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů zvolí režim podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů ve formě zelených bonusů a prodá vlastní elektřinu za tržní cenu jakémukoliv konečnému zákazníkovi či obchodníkovi s elektřinou, má právo inkasovat od provozovatele regionální distribuční soustavy na základě předloženého výkazu zelené bonusy. Výkaz, který výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů předkládá provozovateli regionální distribuční soustavy, je součástí vyhlášky č. 541/2005 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, zásadách tvorby cen za činnosti operátora trhu s elektřinou a provedení některých dalších ustanovení energetického zákona, ve znění vyhlášky č. 365/2007 Sb. Výše zeleného bonusu v Kč/MWh je pro každý druh obnovitelného zdroje každoročně upravována a zveřejněna v cenovém rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. 3) Jaký je rozdíl mezi zeleným bonusem a výkupní cenou? V případě podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů ve formě výkupních cen má provozovatel regionální distribuční soustavy nebo provozovatel přenosové soustavy povinnost od výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů vykoupit veškerý objem vyrobené elektřiny z daného zdroje. Při podpoře formou zelených bonusů si musí výrobce najít sám svého odběratele elektrické energie. Výkupní ceny i zelené bonusy výrobci vždy hradí provozovatel regionální distribuční soustavy nebo provozovatel přenosové soustavy podle toho, ke které soustavě je připojen. 4) Jaké jsou výhody a nevýhody volby zelených bonusů? Hlavní výhodou systému zelených bonusů je možnost výrobce přímo ovlivnit výši výnosů za vyrobenou elektřinu, a dosáhnout tak vyššího výnosu než v případě režimu výkupních cen. K tržní ceně elektřiny je výrobci vyplácen zelený bonus, který je pevně určen Energetickým regulačním úřadem. Nevýhodou systému zelených bonusů je určitá míra nejistoty, neboť výrobce nemá zaručen 100% odbyt vyrobené elektřiny na trhu, jako tomu je v režimu výkupních cen. Výrobce si musí v režimu zelených bonusů aktivně hledat odběratele elektrické energie. 5) Jak byly stanoveny zelené bonusy a výkupní ceny? Výkupní ceny byly vypočteny s ohledem na znění 6 zákona č. 180/2005 Sb. a byly nastaveny tak, aby za dobu životnosti jednotlivých typů výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů byla výrobcům zaručena patnáctiletá návratnost vložených investic a přiměřený zisk. Zelené bonusy jsou proti výkupním cenám zvýhodněny, neboť v jejich výši je zohledněna zvýšená míra rizika spojená s možností uplatnění vyrobené elektřiny na trhu. Zelené bonusy pro jednotlivé kategorie taktéž zohledňují výši tržní ceny elektřiny pro jednotlivé typy obnovitelných zdrojů. 6) Kdy a jak často si lze volit mezi zelenými bonusy a výkupními cenami? Přecházet ze systému zelených bonusů do systému výkupních cen a naopak lze jednou ročně, termíny a podrobnosti výběru způsobu podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů stanovuje vyhláška Energetického regulačního úřadu č. 475/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, ve znění pozdějších předpisů. V případě změny způsobu podpory z režimu výkupních cen do režimu zelených bonusů nebo naopak platí pro výrobce stále stejné datum uvedení výrobny do provozu, a nachází se tedy ve stejné kategorii pouze s odlišným způsobem podpory.
S2 Termínem, do kdy je nutné nahlásit zvolený způsob podpory provozovateli regionální distribuční soustavy na další kalendářní rok, je 30. listopad příslušného kalendářního roku. Zvolený způsob podpory je platný od 1. ledna následujícího kalendářního roku. Výkaz, kterým výrobce hlásí zvolený způsob podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, je uveden příloze vyhlášky č. 475/2005 Sb. Je možno kombinovat zelené bonusy a výkupní ceny? Výkupní ceny a zelené bonusy NELZE kombinovat. Tato skutečnost vyplývá z 4 odst. 3 zákona č. 180/2005 Sb. Výrobce si jednou ročně zvolí jeden ze dvou způsobů podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. 8) Komu lze prodat elektřinu v případě volby zelených bonusů? V režimu zelených bonusů může výrobce elektřinu prodat svému odběrateli, kterým může být buď konečný zákazník, nebo obchodník s elektřinou. Tržní cena, za kterou výrobce elektřinu prodá svému odběrateli, je dána dohodou mezi výrobcem a odběratelem, a není tedy stanovena Energetickým regulačním úřadem. 9) Na jak dlouho jsou garantovány výkupní ceny a zelené bonusy elektřiny z obnovitelných zdrojů? Výkupní ceny a zelené bonusy jsou podle vyhlášky č. 150/2007 Sb. uplatňovány po dobu životnosti výroben elektřiny, přičemž předpokládané doby životnosti pro jednotlivé kategorie obnovitelných zdrojů jsou uvedeny v příloze č. 3 vyhlášky č. 364/2007 Sb. Po dobu životnosti výrobny elektřiny, zařazené do příslušné kategorie podle druhu využívaného obnovitelného zdroje a data uvedení do provozu, se výkupní ceny meziročně zvyšují s ohledem na index cen průmyslových výrobců minimálně o 2 % a maximálně o 4 %, s výjimkou výroben spalujících biomasu a bioplyn. V případě bioplynových stanic a provozoven spalující biomasu nehrají významnou roli investiční, ale provozní náklady. Pro větší přehlednost jsou doby garance výkupních cen pro jednotlivé druhy obnovitelných zdrojů nově uvedených do provozu po 1. lednu 2008 uvedeny v následující tabulce: Typ OZE Garance výkupních cen (roky) Malá vodní elektrárna 30 Biomasa 20 Bioplyn 20 Skládkový, kalový, důlní plyn 15 Větrná elektrárna 20 Geotermální elektrárna 20 Fotovoltaická elektrárna 20 Garance zelených bonusů je jeden rok, a to z toho důvodu, že jejich výše je závislá na ceně silové elektřiny a obecně klesá právě z důvodu jejího růstu. Ve výpočtu zelených bonusů je však započítána určitá motivační složka a vyšší diskont proti výpočtu výkupních cen, a to zejména z důvodu vyšší míry rizika uplatnění se na trhu. 10) Jakým způsobem se budou výkupní ceny vyvíjet v budoucnu? V případě stávajících výroben je důležitá vyhláška Energetického regulačního úřadu č. 150/2007 Sb., která v 2 odst. 11 říká, že u stávajících zdrojů se výkupní ceny meziročně zvyšují s ohledem na index cen průmyslových výrobců minimálně o 2 a maximálně o 4 %, s výjimkou výroben spalujících biomasu a bioplyn. V případě nových zdrojů bude Energetický regulační úřad přihlížet 18
S2 19 k časovému vývoji zejména měrných investičních nákladů (Kč/kW) a ostatních parametrů, které mají zásadní vliv na výslednou výkupní cenu (jako je např. cena biomasy v případě výroben využívající biomasu). Pokles výkupních cen pro nové zdroje je však možný pouze o 5 % (viz otázka č.11) 11) Mohou výkupní ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů klesnout? Výkupní ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů mohou pro nové zdroje meziročně poklesnout podle 6 odst. (4) zákona č. 180/2005 Sb. maximálně o 5 % ročně. Při poklesu výkupních cen musí být pro jednotlivé kategorie obnovitelných zdrojů zachována výše výnosů za jednotku elektřiny z obnovitelných zdrojů po dobu 15 let. Pokles výkupních cen pro nové zdroje je možný například s ohledem na aktuální velikost měrných investičních nákladů daného typu obnovitelného zdroje a jiných parametrů, které mají vliv na výslednou podporu. U již vyhlášených kategorií je pokles výkupních cen možný pouze u těch zdrojů, u kterých hrají významnou roli provozní (palivové) náklady. Mezi tyto kategorie obnovitelných zdrojů patří především výroba elektřiny z biomasy, jejíž cena může v průběhu životnosti zařízení významně ovlivnit garantovanou výši výnosů. 12) Jaký je rozdíl mezi patnáctiletou dobou návratnosti investic předepsanou zákonem č. 180/2005 Sb. a garancí doby trvání podpory? Zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů v 6 upravuje výši cen za elektřinu z obnovitelných zdrojů a zelených bonusů. Podle 6 odst. 1 stanoví Energetický regulační úřad výkupní ceny a zelené bonusy vždy tak, aby bylo dosaženo patnáctileté doby návratnosti investic a zároveň byla zachována výnosnost na jednotku vyrobené elektrické energie. Tímto způsobem je zajištěno, že výkupní ceny stanovené v souladu s 6 odst. 1 písm. b) bodem 1 umožní v průběhu patnáctileté doby návratnost investic. Naproti tomu doba, po kterou mají výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů garantovanou podporu, není zákonem omezena. Podle 3 odst. 1 zákona se podpora vztahuje na výrobu elektřiny v zařízeních využívajících obnovitelné zdroje. Z tohoto ustanovení lze dovodit, že podpora na výrobu elektřiny je poskytována po celou dobu jeho ekonomické životnosti. Tento princip je dále promítnut do 2 odst. 11 vyhlášky č. 150/2007 Sb., který stanoví, že výkupní ceny a zelené bonusy jsou uplatňovány po dobu životnosti výroben elektřiny. Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že se jedná o dvě zákonem upravená časová období mající pro výrobce dva odlišné významy. První má význam pro stanovení výše podpory ve vztahu k návratnosti investic, a druhý má význam v tom smyslu, že podpora je poskytována po celou dobu ekonomické životnosti výrobny elektřiny. Zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů rovněž uložil Energetickému regulačnímu úřadu vydat k provedení 6 odst. 1 písm. b) bodu 1 prováděcí právní předpis, kterým byly stanoveny technické a ekonomické parametry jako podmínky pro dosažení patnáctileté doby návratnosti investic. Tímto právním předpisem je vyhláška č. 475/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, ve znění vyhlášky č. 364/2007 Sb. V příloze č. 3 této vyhlášky jsou uvedeny indikativní technicko ekonomické parametry pro jednotlivé typy obnovitelných zdrojů. Jedním z parametrů je i doba životnosti výrobny, jelikož je to jeden ze základních údajů vstupujících do ekonomických výpočtů a reflektující skutečnou situaci v oblasti obnovitelných zdrojů.
S2 13) Mám nárok na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v případě, že nesplňuji parametry dané přílohou č. 3 vyhlášky ERÚ č. 475/2005 Sb.? V příloze č. 3 vyhlášky ERÚ č. 475/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jsou stanoveny indikativní hodnoty technických a ekonomických parametrů pro jednotlivé druhy obnovitelných zdrojů. V případě, že se vybudovaný zdroj ve svých parametrech odlišuje od stanovených hodnot, neznamená to, že by neměl nárok na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Indikativní hodnoty v příloze č. 3 pouze deklarují údaje, na jejichž základě jsou stanoveny výkupní ceny a zelené bonusy dané cenovým rozhodnutím č. 7/2007. Je na rozhodnutí každého investora, zda se mu vyplatí postavit nový zdroj při současném nastavení podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. 14) Má právo výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů, který je připojen do lokální distribuční soustavy, na volbu způsobu formy podpory? Ano, výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů má právo na volbu způsobu formy podpory i v případě, že je připojen do lokální distribuční soustavy. V případě, že si zvolí formu výkupních cen, prodává veškerou vyrobenou elektřinu provozovateli místně příslušné regionální distribuční soustavy. V případě volby zelených bonusů je situace jednodušší, výrobce prodává elektřinu jakémukoliv obchodníkovi s elektřinou nebo konečnému zákazníkovi a od provozovatele regionální distribuční soustavy inkasuje zelený bonus. Podrobněji je o tomto problému napsáno v dokumentu Výkup elektřiny z obnovitelných zdrojů v lokálních distribučních soustavách", který je možné nalézt na internetových stránkách Energetického regulačního úřadu v sekci Sdělení ERÚ - Sdělení elektroenergetika. 15) Jaké výkazy musí výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů vyplňovat ve vztahu k Energetickému regulačnímu úřadu? Výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů předkládá Energetickému regulačnímu úřadu níže uvedené výkazy, které lze najít v přílohách vyhlášky ERÚ č. 404/2005 Sb., o náležitostech a členění regulačních výkazů včetně jejich vzorů a pravidlech pro sestavování regulačních výkazů. a) Regulační výkaz pro držitele licence na výrobu elektřiny (statistické výkazy) Výrobce z malé vodní elektrárny menší než 0,5 MWe vyplňuje Výkaz VD 2-12 Výrobce z ostatních OZE menší než 0,5 MWe vyplňuje Výkaz VA 1-12 Každý výrobce z OZE větší než 0,5 MWe vyplňuje Výkaz ERÚ 1-12 b) Výkaz 11-N (výkaz nákladů - výroba elektřiny ve výrobnách využívající OZE) Uvedený výkaz obsahuje základní informace o nákladech a tržbách konkrétní provozovny. Energetický regulační úřad doposud od výrobců zasílání tohoto výkazu nevyžadoval. V současné době však s ohledem na aktuální vývoj v oblasti obnovitelných zdrojů je nutné pro objektivní nastavení výkupních cen a zelených bonusů pro další období znát současné parametry jednotlivých druhů obnovitelných zdrojů. Výrobce rovněž může vyplnit výkaz, který je přílohou k žádosti o licenci. Tento výkaz obsahuje základní informace a parametry výrobny, jako jsou instalovaný výkon, investiční a provozní náklady a podobně. 20
S2 21 16) Co se rozumí datem uvedení výrobny do provozu? U nově zřizované výrobny elektřiny se uvedením do provozu rozumí den, kdy výrobce začal na základě pravomocně vydaného rozhodnutí o udělení licence na výrobu elektřiny v dané výrobně vyrábět a dodávat elektrickou energii do elektrizační soustavy. Datem uvedení do provozu se rozumí i zkušební provoz výrobny či zdroje. 17) Jak je přistupováno k výrobně, u které došlo k rozšíření instalovaného výkonu přidáním nové jednotky? V případě, že je v rámci jedné výrobny přidán jeden či více nových zdrojů elektřiny, nebo jeden či více zdrojů, splní požadavky na odlišnou výkupní cenu (rekonstrukce zdrojů u malých vodních elektráren), může výrobce v rámci jedné výrobny uplatňovat odlišnou výši podpory pro jednotlivé zdroje v souladu s bodem (1.11.) cenového rozhodnutí č. 7/2007. Podmínky, které musí výrobce splnit pro možnost uplatnění odlišné výše podpory, jsou zejména osazení jednotlivých vývodů zdrojů samostatným měřením. Měření musí být v souladu s vyhláškou Ministerstva průmyslu a obchodu č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Měření je ve vlastnictví výrobce elektřiny a výrobce odpovídá za správnost údajů. Další podmínkou, v případě instalace nového zdroje či zdrojů, je změna licence. V licenci musí být uvedeny jednotlivé zdroje. Odlišnou výši podpory je možné uplatňovat ode dne změny licence na výrobu elektřiny. V případě uplatňování výkupních cen bude elektřina naměřená na fakturačním měření rozdělena při fakturaci v poměru výroby elektřiny na jednotlivých zdrojích. V případě volby podpory formou zelených bonusů se bude uplatňovat podpora na každou jednotku zvlášť (dle naměřených hodnot). 18) Lze uplatňovat podporu na tzv. ostatní vlastní spotřebu? Pojem ostatní vlastní spotřeba je definován ve vyhlášce Energetického regulačního úřadu č. 475/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, jedná se o elektřinu, která je spotřebována výrobcem či jinou fyzickou či právnickou osobou bez užití regionální distribuční soustavy nebo přenosové soustavy. Na ostatní vlastní spotřebu elektřiny lze uplatňovat pouze zelený bonus podle 4 odst. 16 zákona č. 180/2005 Sb. Avšak výrobce, který chce uplatňovat nárok na zelený bonus za ostatní vlastní spotřebu, musí prodávat veškerou vyrobenou elektřinu v režimu zelených bonusů, podpory nelze kombinovat (viz otázka č. 7). 19) Lze uplatňovat podporu na tzv. technologickou vlastní spotřebu? Technologická vlastní spotřeba je definována ve vyhlášce Energetického regulačního úřadu č. 475/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Technologickou vlastní spotřebou se rozumí spotřeba elektrické energie na výrobu elektřiny při výrobě elektřiny nebo elektřiny a tepla v hlavním výrobním zařízení i pomocných provozech, které s výrobou přímo souvisejí, včetně výroby, přeměny nebo úpravy paliva, ztrát v rozvodu, vlastní spotřeby i ztrát na zvyšovacích transformátorech pro dodávku do distribuční soustavy nebo přenosové soustavy, je-li fakturační měření instalováno na jejich primární straně. Například u bioplynových stanic patří do této spotřeby i spotřeba reaktoru, dopravních pásů atd. Na tuto spotřebu není možné nárokovat zelený bonus. Pro větší přehlednost slouží obrázek, týkající se právě bioplynových stanic.