4. PRACOVNÍ TRH A NEZAMĚSTNANOST Při komplexněji pojatém rozboru trhu práce se musí věnovat pozornost jak poptávce, tak i nabídce. Poptávka je charakterizována nejvýstižněji nezaměstnaností samozřejmě však v širším pojetí nejen kvantifikovanou jako míra registrované nezaměstnanosti, ale i údaji postihujícími další kritéria, jako je např. věk nezaměstnaných, jejich pohlaví, kvalifikace, délka nezaměstnanosti apod. Nabídkovou stranu trhu práce dobře charakterizují disponibilní volná pracovní místa, která podobně jako u nabídky musí být popsána z více hledisek - např. lokalizace, případně dostupnost pro zájemce, požadovaná kvalifikace a další. Důležitou roli mají také vzájemné vazby mezi nabídkou a poptávkou, zde to je charakterizováno indikátorem počet uchazečů na jedno volné pracovní místo. Tento indikátor je možné pokládat za měřítko nasycenosti trhu práce. Tomuto tématu se věnovala již řada analýz, žádná z nich však nevycházela a nesrovnávala neadministrativní územní celky, patrně proto, že z těchto územních celků je velmi obtížné získat potřebná data. V tabulce 1 jsou zachycena základní srovnávací data u neadministrativních území, u kterých v této práci je dále analyzován trh práce. Tato území byla zvolena na základě posledního návrhu Politiky územního rozvoje. Tab. 1: Vybrané charakteristiky jednotlivých typů území ( = ) Rozloha Bydlící obyv. Zaměstnaní Pracovní příležitosti 1 dojíždějících vyjíždějících Rozvojové oblasti 20,6 49,3 50,4 53,5 48,5 38,5 centrum 2,4 27,2 28,6 34,6 26,0 6,9 zázemí 18,2 22,1 21,8 18,9 22,5 31,6 Rozvojové osy 20,4 22,6 22,2 22,5 25,9 25,9 v tom vlivy rozvojové osy: silnější 8,5 14,2 14,2 15,7 18,1 13,9 slabší 11,9 8,3 8,1 6,7 7,8 11,9 Ostatní území 58,9 28,1 27,4 24,1 25,6 35,6 v tom s polohou vůči dopr. infrastr.: příznivou 13,7 2,6 2,4 9,2 9,5 6,9 průměrnou 27,3 8,8 8,3 7,1 7,8 11,5 zhoršenou 13,6 8,5 8,3 6,0 6,2 13,4 nepříznivou 4,4 8,2 8,4 1,8 2,0 3,9 Pozn.: Data ze SLDB 2001 v územní struktuře k 31. 12. 2007 1 zaměstnaných plus počet dojíždějících mínus počet vyjíždějících Již tato úvodní tabulka ukazuje, že v centrech rozvojových oblastí je téměř dvojnásobek pracovních příležitostí, než je v jejich zázemí a z toho také mimo jiné vyplývá, že počet vyjíždějících ze zázemí do center vysoce překračuje vyjížďku z center do zázemí. U rozvojových os platí, že počet pracovních příležitostí v místech se silnějším působením osy je víc než dvojnásobný ve srovnání s okrajovým územím rozvojových os. V tzv. ostatním území je úzká souvislost mezi množstvím pracovních příležitostí a příznivostí polohy sledovaného místa, tj. blízkostí komunikační sítě a regionálních center. U příznivě položených území je až pětinásobek pracovních příležitostí než v územích s nepříznivou polohou. Časový průběh míry nezaměstnanosti ve sledovaných typech území mezi léty 2001 až 2007 zachycený na následujících grafech ukazuje, že maximum (tj. nejvyšší zjištěná míra nezaměstnanosti) bylo u všech typů území dosahováno v letech 2003 až 2004 a je také vidět téměř ekvidistantní časový průběh u všech typů území. Pozvolnější vzestup k maximu a také pozvolnější následující pokles, tzn. plošší křivky, lze nalézt u center rozvojových oblastí a v ostatním území u míst s nepříznivou polohou. 53
Obr. 1: Míra nezaměstnanosti v rozvojových oblastech a osách 12,00 10,00 8,00 centrum zázemí rozvojové osy ostatní území 6,00 4,00 Poměr míry registrované nezaměstnanosti zázemí k centru má v posledních letech nepatrně rostoucí tendenci a činí 1,4, tzn., že míra registrované nezaměstnanosti je v zázemí center vyšší než v samotných centrech až o 40. V poměru k úrovni celé České republiky je míra nezaměstnanosti v centrech o čtvrtinu nižší, v jejich zázemí o 5 vyšší a v obou případech od roku 2001 se prakticky nemění. Míra nezaměstnanosti v rozvojových osách přesahuje celostátní průměr o sedminu a změna ve sledovaném období byla jen nepatrná. Obr. 2: Míra nezaměstnanosti v území mimo rozvojové oblasti a osy podle dopravní polohy 15,00 13,00 11,00 9,00 příznivou průměrnou zhoršenou nepříznivou 7,00 5,00 Na ostatním území ve srovnání s úrovní míra nezaměstnanosti od roku 2001 lehce stoupala až k nárůstu blízkému 14 v roce 2007. Nejvyšší míra nezaměstnanosti po trvalém mírném meziročním nárůstu je v regionech s nepříznivou polohou v rámci ostatního území. Podobný časový průběh, jako má míra registrované nezaměstnanosti, mají i křivky znázorňující počet uchazečů o práci na jedno volné pracovní místo v různých územích. Maximálních hodnot (tj. minimálního uspokojování požadavků trhu práce) se dosahuje přibližně o rok dřív než 54
v předchozím případě a také pokles zejména od roku 2005 je zřetelně strmější. Nasvědčovalo by to existenci tendence k lepšímu uspokojování poptávky trhu práce. Působí zde mimo jiné vliv nových investic a vytváření nových pracovních míst. Ekonomické změny globálního charakteru však od poloviny roku 2008 nepochybně povedou k tomu, že uvedenou příznivou tendenci nebude možné extrapolovat a patrně dojde k její změně. Obr. 3: uchazečů o práci na jedno volné pracovní místo v rozvojových oblastech a osách 18,0 15,0 12,0 9,0 6,0 centrum zázemí rozvojové osy ostatní území 3,0 0,0 Obr. 4: uchazečů o práci na jedno volné pracovní místo v území mimo rozvojové oblasti a osy podle jeho expozice vůči dopravní infrastruktuře 24,0 20,0 16,0 12,0 8,0 příznivou průměrnou zhoršenou nepříznivou 4,0 0,0 Hlubšímu poznání stavu a situace analyzovaných neadministrativních území může napomoci výběr z charakteristik majících vysokou vypovídací schopnost a umožňující i vzájemné srovnání podle několika kritérií. 55
Tab. 2: Vybrané charakteristiky rozvojových oblastí (kraj = ) Rozloha Bydlící obyv. Zaměstnaní Pracovní příležitosti 1 vyjíždějících dojíždějících Praha+Středočeský 32,1 73,2 74,5 77,6 54,2 67,7 Jihočeský 14,0 29,7 30,7 32,7 27,8 32,8 Plzeňský 19,0 53,7 54,0 57,4 44,3 52,7 Karlovarský 16,7 37,2 37,0 38,2 36,5 39,7 Ústecký 10,9 24,8 25,1 26,5 21,0 24,7 Liberecký 24,6 48,1 48,7 50,4 36,7 40,7 Královéhradecký 22,8 34,3 34,5 36,2 28,8 33,0 Pardubický 19,5 37,2 38,3 40,8 33,1 38,8 Vysočina 14,3 20,1 21,2 23,4 16,3 21,5 Jihomoravský 20,3 49,6 51,2 58,2 34,1 52,4 Olomoucký 18,4 32,9 33,9 36,9 29,2 36,5 Zlínský 14,4 27,3 28,7 32,9 23,2 32,6 Moravskoslezský 34,3 75,0 74,4 77,6 68,0 76,5 Pozn.: Data ze SLDB 2001 v územní struktuře k 31. 12. 2007 1 zaměstnaných plus počet dojíždějících mínus počet vyjíždějících Tab. 3: Vybrané charakteristiky center rozvojových oblastí (kraj = ) Bydlící Pracovní Rozloha Zaměstnaní obyv. příležitosti 1 vyjíždějících dojíždějících Praha+Středočeský 4,3 50,7 52,5 60,6 9,5 43,4 Jihočeský 0,6 15,5 16,1 22,3 5,6 21,3 Plzeňský 1,8 30,2 30,3 38,1 8,3 27,9 Karlovarský 1,8 17,6 17,8 21,2 8,7 17,2 Ústecký 1,8 11,6 12,1 13,7 4,7 8,3 Liberecký 3,4 23,1 23,8 26,9 8,7 16,8 Královéhradecký 2,2 17,6 18,2 23,6 5,5 19,4 Pardubický 1,8 17,9 18,9 22,9 8,4 17,7 Vysočina 1,3 9,9 10,8 15,3 2,6 13,5 Jihomoravský 3,2 33,0 34,2 44,5 6,8 33,6 Olomoucký 2,0 15,9 16,7 23,5 5,5 22,0 Zlínský 3,0 13,6 14,4 18,5 6,2 15,3 Moravskoslezský 3,9 25,0 24,9 32,1 6,4 24,8 Pozn.: Data ze SLDB 2001 v územní struktuře k 31. 12. 2007 1 zaměstnaných plus počet dojíždějících mínus počet vyjíždějících 56
Tab. 4: Vybrané charakteristiky rozvojových os (kraj = ) Bydlící Pracovní Rozloha Zaměstnaní obyv. příležitosti 1 vyjíždějících dojíždějících Praha+Středočeský 26,1 15,7 15,3 14,8 25,7 22,3 Jihočeský 9,9 15,2 15,4 15,8 16,3 17,4 Plzeňský 12,5 8,8 9,0 9,5 9,5 10,6 Karlovarský 16,8 29,0 29,2 31,1 28,6 33,8 Ústecký 37,2 51,8 51,8 53,1 51,3 55,1 Liberecký 7,4 8,4 8,6 9,2 10,4 12,3 Královéhradecký 10,7 13,1 13,1 13,5 9,9 11,0 Pardubický 34,7 33,6 33,7 34,9 33,3 36,3 Vysočina 19,6 21,1 21,4 23,0 19,9 24,0 Jihomoravský 28,8 26,7 26,4 24,4 33,5 28,4 Olomoucký 24,7 43,9 43,8 46,2 41,3 47,2 Zlínský 19,9 27,6 27,7 29,2 29,3 33,0 Moravskoslezský 15,0 12,1 12,4 11,3 16,3 13,5 Pozn.: Data ze SLDB 2001 v územní struktuře k 31. 12. 2007 1 zaměstnaných plus počet dojíždějících mínus počet vyjíždějících Tab. 5: Vybrané charakteristiky ostatních území (kraj = ) Bydlící Pracovní Rozloha Zaměstnaní obyv. příležitosti 1 vyjíždějících dojíždějících Praha+Středočeský 41,8 11,0 10,1 7,5 20,1 10,0 Jihočeský 76,0 55,1 53,9 51,5 55,9 49,8 Plzeňský 68,5 37,6 36,9 33,2 46,2 36,7 Karlovarský 66,5 33,8 33,8 30,7 34,9 26,4 Ústecký 51,9 23,4 23,2 20,4 27,6 20,2 Liberecký 68,0 43,5 42,6 40,4 52,9 47,0 Královéhradecký 66,5 52,6 52,4 50,3 61,3 56,0 Pardubický 45,8 29,2 28,0 24,4 33,6 24,9 Vysočina 66,0 58,8 57,4 53,6 63,8 54,5 Jihomoravský 50,9 23,7 22,4 17,4 32,4 19,1 Olomoucký 56,9 23,3 22,4 16,9 29,5 16,2 Zlínský 65,7 45,1 43,6 37,8 47,5 34,3 Moravskoslezský 50,7 12,9 13,2 11,1 15,7 10,0 Pozn.: Data ze SLDB 2001 v územní struktuře k 31. 12. 2007 1 zaměstnaných plus počet dojíždějících mínus počet vyjíždějících V těchto charakteristikách jsou vesměs uváděna relativizovaná data, vztažená vždy k úrovni patřičného kraje. Vzájemné porovnání charakteristik z různých krajů není možné vzhledem k vzájemné rozdílnosti úrovní každého z krajů. Je možné konstatovat, že největší podíl pracovních příležitostí v rámci kraje je v rozvojové oblasti Praha-Středočeský kraj, následované oblastí Ostravskou, Brněnskou a Plzeňskou. Pokud jde o centra rozvojových oblastí, mají nejvyšší podíly pracovních příležitostí podobně jako v předchozím případě centra Praha, Brno, Plzeň a Ostrava - v tomto pořadí a s poměrně výraznými odstupy. Rozvojové osy se na pracovních příležitostech podílí nejvíce v krajích Ústeckém a Olomouckém. Území mimo rozvojové oblasti a osy se víc než polovinou pracovních příležitostí podílí v krajích Vysočina a Jihočeském. Porovnání míry registrované nezaměstnanosti v jednotlivých rozvojových oblastech, osách a krajích znázorňují sloupcové diagramy, stejně jako podíl dlouhodobě (víc než 1 rok) nezaměstnaných a počet uchazečů na 1 volné pracovní místo. 57
Obr. 5:Míra registrované nezaměstnanosti v v krajích podle typu území (průměr 2005-2007) 15 Rozvojová oblast Rozvojová osa Kraj 12 9 6 3 0 Obr. 6: uchazečů na 1 volné pracovní místo v krajích podle typu území (průměr 2005 2007) 14 12 Rozvojová oblast Rozvojová osa Kraj 10 8 6 4 2 0 Praha+Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Praha+Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský 58
Obr. 6: Podíl uchazečů o zaměstnání v evidenci déle než 1 rok v krajích podle typu území (průměr 2005 2007) 60 50 40 Rozvojová oblast Rozvojová osa Kraj 30 20 10 0 Praha+Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský S úrovní jednotlivých indikátorů z oblasti nezaměstnanosti v rozvojových oblastech a osách do značné míry souvisí i celková úroveň indikátorů v krajích. Například u míry nezaměstnanosti přesahuje Spearmannův koeficient korelace mezi úrovní ukazatele v rozvojových oblastech a jeho velikostí v kraji hodnotu 0,9 a mezi rozvojovými osami a krajem hodnotu 0,8. Koeficient korelace nad 0,8 svědčí o existenci vzájemné souvislosti ukazatelů a koeficient 0,9 a víc napovídá, že tato souvislost je výrazná. U podílu dlouhodobé nezaměstnanosti je koeficient korelace mezi hodnotami v rozvojových oblastech a krajích 0,95, kdežto mezi kraji a rozvojovými osami je korelace dosti slabá. U ukazatele uchazečů o jedno pracovní místo je korelace mezi kraji a rozvojovými oblastmi velmi vysoká (koeficient korelace se blíží 1), kdežto mezi kraji a rozvojovými osami má korelační koeficient hodnotu jen 0,75, což naznačuje jen nízkou korelaci. Kvalifikační struktura indikátoru počet uchazečů o zaměstnání na jedno volné pracovní místo je zachycena pro všechny sledované typy neadministrativních území v tabulce 2. 59
Tab. 6: uchazečů o zaměstnání na jedno volné pracovní místo podle kvalifikační struktury v neadministrativních územích (průměr let 2005 až 2007) Uchazeči/pracovní místo celkem. Základní a bez vzdělání bez maturity, bez vyučení Střední bez maturity vyučení Vzdělání Česká republika 4,6 3,7 8,2 4,4 7,7 7,5 3,9 Rozvojové oblasti 3,4 2,4 4,5 3,5 6,0 5,1 3,4 centra oblastí 2,4 1,6 2,2 2,5 4,5 4,0 2,9 zázemí center 5,5 4,4 18,8 5,0 10,1 8,7 5,8 Rozvojové osy 5,6 6,0 17,6 4,2 9,4 13,1 5,1 silný vliv osy 5,0 5,7 17,8 3,6 8,2 10,7 4,5 slabší vliv osy 7,0 6,7 17,2 5,8 13,1 21,9 6,8 Ostatní území 7,3 22,3 24,1 6,6 10,7 11,6 4,5 poloha: příznivá 4,8 4,9 18,3 3,8 7,0 9,7 3,4 průměrná 7,5 6,5 17,9 7,0 12,2 12,0 4,4 zhoršená 10,2 8,6 36,9 9,6 16,1 12,6 7,4 nepříznivá 12,3 9,6 61,4 12,4 19,4 16,5 8,2 s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské Celkový počet uchazečů o jedno pracovní místo v letech 2005 až 2007 v rozvojových oblastech byl o čtvrtinu nižší ve srovnání s úrovní České republiky. Zázemí center rozvojových oblastí má více než dvojnásobnou úroveň tohoto deskriptoru než je v centrech rozvojových oblastí. V rozvojových osách je oproti celostátní úrovni o pětinu horší a v ostatním území je horší dokonce víc než o polovinu. V územích se slabším vlivem rozvojových os ve srovnání s územím se silným vlivem rozvojových os je počet uchazečů o jedno pracovní místo o 40 vyšší. V území mimo rozvojových oblastí a os souvisí tento indikátor úzce s geografickou polohou, vazbou na síť komunikací silničních a železničních a dostupností regionálních a mikroregionálních center. U příznivě položených území je počet uchazečů o jedno pracovní místo jen o málo horší, než je republikový průměr. Zato u nepříznivě situovaných území připadá na jedno pracovní místo téměř trojnásobek uchazečů. Jiným druhem neadministrativních územních celků mohou být specifické oblasti v České republice, které historicky, kulturně, způsobem života obyvatel a nakonec i ekonomicky se odlišují od svého okolí. Až na jednou výjimku (Mostecko) se jedná o pohraniční území ovlivňovaná sousedícími státy. 60
Tab. 7: Charakteristiky pracovního trhu ve specifických oblastech Míra registrované nezaměst. Podíl uchazečů v evidenci 12 měsíců a déle uchazečů na volné prac. místo uchazečů na volné prac. místo - ZŠ a bez vzděl. uchazečů na volné prac. místo - SŠ s maturitou i bez uchazečů na volné prac. místo - VOŠ a VŠ Šumava 7,9 95 26,7 66 4,1 90 3,8 101 4,4 83 3,8 93 Beskydy 10,2 123 41,7 102 7,7 168 3,9 105 10,5 201 7,9 191 Jeseníky-Kralický Sněžník 11,7 141 43,6 107 14,8 324 23,1 624 13,3 255 5,4 131 Karvinsko 17,5 211 58,2 143 27,2 594 36,1 975 25,7 493 8,1 196 Mostecko 18,9 227 61,5 151 18,8 411 49,6 1337 12,6 241 6,0 146 Krušné hory 15,4 185 50,8 125 29,4 642 71,0 1916 20,2 387 8,6 209 Krkonoše-Jizerské hory Specif. oblasti celkem 7,4 89 37,1 91 3,7 80 7,2 193 3,0 57 2,9 70 12,7 153 50,5 124 10,5 230 15,4 416 9,2 177 5,1 124 8,3 40,7 4,6 3,7 5,2 4,1 Tab. 8: uchazečů o zaměstnání ne jedno volné pracovní místo podle kvalifikační struktury ve specifických oblastech Uchazeči/pracovní místo celkem. Základní a bez vzdělání bez maturity, bez vyučení Střední bez maturity vyučení Vzdělání Česká republika 4,6 3,7 8,2 4,4 7,7 7,5 3,9 Specif. oblasti celkem, v tom: 10,5 15,4 39,2 7,7 13,1 8,2 4,9 Šumava 4,1 3,8 39,0 3,5 7,2 12,0 3,4 Beskydy 7,7 3,9 *) 8,5 16,1 8,5 7,9 Jeseníky-Kralický Sněžník 14,8 23,1 49,2 10,9 19,4 12,3 4,8 Karvinsko 27,2 26,2 302,0 22,1 31,4 6,2 8,5 Mostecko 18,8 49,4 37,4 10,3 20,9 10,0 5,8 Krušné hory 29,5 70,1 *) 18,2 26,4 5,0 8,8 Krkonoše-Jizerské hory 3,7 7,2 6,9 2,4 4,7 7,3 2,6 Ostatní území 4,2 3,2 7,1 4,1 7,2 7,4 3,8 *) v této kvalifikační kategorii není k dispozici žádné volné pracovní místo s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské 61
Rozdíly mezi jednotlivými oblastmi jsou značné. U většiny ukazatelů ve specifických oblastech Šumava a Krkonoše Jizerské hory jsou dosahovány nejpříznivější hodnoty, naopak na Karvinsku, Mostecku a v Krušných horách jsou vidět hodnoty nejméně příznivé. Jiným typem neadministrativních celků jsou regiony se soustředěnou podporou státu. Tab. 9: uchazečů o zaměstnání na jedno volné pracovní místo podle kvalifikační struktury v regionech se soustředěnou podporou státu Uchazeči/pracovní místo celkem. Základní a bez vzdělání bez maturity, bez vyučení Střední bez maturity vyučení Vzdělání Česká republika 4,6 3,7 8,2 4,4 7,7 7,5 3,9 Strukturálně postižené Σ Hospodářsky zaostalé S vysokou nezaměstnaností 11,6 24,2 37,0 7,3 15,1 15,0 4,5 11,0 12,4 32,5 9,0 15,4 15,8 6,2 10,1 11,2 33,1 9,2 10,9 10,0 4,0 Ostatní území 2,9 1,9 4,4 3,0 5,8 6,2 3,5 Podle kvalifikační struktury se dosahuje nejhorší úrovně ve strukturálně postižených regionech a s malým odstupem následují hospodářsky zaostalé regiony. U regionů s vysokou nezaměstnaností má sledovaný ukazatel poněkud příznivější hodnoty zvlášť u výše kvalifikovaných zájemců o práci. Tab. 10: uchazečů o zaměstnání na jedno volné pracovní místo v regionech se soustředěnou podporou státu Regiony Strukturálně postižené SP 34,9 44,0 43,4 34,1 29,7 11,1 6,3 Hospodářsky zaostalé HZ 18,8 24,3 24,1 26,0 22,4 10,4 6,6 S vysokou nezaměstnaností VN 13,3 21,1 21,8 22,0 21,2 9,5 6,3 celkem 8,9 12,7 13,5 10,6 9,8 4,8 2,5 Od roku 2001 do roku 2006 je pořadí regionů ustálené. Nejhorší úroveň (nejvyšší počet uchazečů o pracovní místa) je vždy u strukturálně postižených regionů, naopak nejlepší je situace v regionech s vysokou nezaměstnaností, i tak je zde počet uchazečů ve srovnání s úrovní vyšší o polovinu až víc než dvojnásobné. Časový průběh a tendence jsou u všech tří druhů regionů stejné: po nárůstu k maximu v létech 2002 až 2003 následuje pokles až k roku 2007. Problém disproporce nezaměstnanosti žen a mužů popisuje a kvantifikuje tabulka a diagram Míra nezaměstnanosti žen, kde za základ relativních hodnot míry nezaměstnanosti žen je vzata míra nezaměstnanosti mužů v jednotlivých typech území v letech 2001 až 2007. Nezaměstnanosti mužů byla přiřazena hodnota. s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské 62
Tab. 11: Míra nezaměstnanosti žen (míra nezaměstnanosti mužů = ) Česká republika 122 121 122 126 131 137 141 Rozvojové oblasti 119 117 118 124 129 133 138 centra oblasti 115 113 114 118 122 126 129 zázemí center 125 123 123 130 137 143 147 Rozvojové osy 123 122 123 126 131 138 142 silný vliv osy 121 120 120 122 129 135 140 slabší vliv osy 125 126 128 131 135 144 147 Ostatní území 126 127 128 130 136 144 147 poloha: příznivá 119 117 119 120 125 132 136 průměrná 125 126 126 130 136 144 147 zhoršená 131 134 136 138 144 152 153 nepříznivá 139 142 143 143 149 162 163 U všech typů území (včetně celé ) se ukazuje, že ve sledovaném období míra nezaměstnanosti žen výrazně přesahuje míru nezaměstnanosti mužů v rozsahu 15 až 60. Nejpříznivější je situace v centrech rozvojových oblastí (15 až 30 ). Nejméně příznivá pak u ostatních území v místech s nepříznivou polohou (40 až 60 ). Ve všech případech se projevuje monotónně stoupající tendence. Obr. 7: Míra nezaměstnanosti žen (míra nezaměstnanosti mužů = ) 170 160 150 140 130 120 centra oblastí zázemí center rozvojové osy ostatní území poloha nepříznivá 110 63