PODKLADY [1] Základní vodohospodářská mapa M 1:50000, list 12-21 Kralupy nad Vltavou, 12-22 Mělník, 12-24 Praha. [2] Státní mapy ČR 1:10000, listy 12-22-21, 12-22-22, 12-24-01, 12-24-02. [3] Fotodokumentace zpracovatele tohoto odborného posudku, září, říjen 2011. [4] Fotodokumentace archivu zpracovatele tohoto odborného posudku, leden 2011. [5] Dokumentace o hodnocení vlivů na životní prostředí dle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001Sb. V platném znění Letiště Vodochody, SOUHRNNÁ ZPRÁVA, bez označení čísla přílohy, obsahující celkem 389 stran, zpracovatel ECO-ENVI-CONSULT, RNDr. Tomáš Bajer, CSc., srpen 2011. [6] Dokumentace o hodnocení vlivů na životní prostředí dle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001Sb. V platném znění Letiště Vodochody, PŘÍLOHY č. 10 až 18, příloha č. 10 Likvidace dešťových vod z navrhovaného rozšíření areálu letiště Vodochody, zpracovatel MV projekt spol. s r.o., odpovědný projektant Ing. Martin Valečka, AI pro vodohospodářské stavby č. 0004814, zpracováno v listopadu 2008, vydáno bez aktualizace v srpnu 2011. [7] Dokumentace o hodnocení vlivů na životní prostředí dle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001Sb. V platném znění Letiště Vodochody, PŘÍLOHA č. 4, Situace stavby, Situace ČOV, Napojení letiště na D8, zpracovatel Nikodem a partner, na výkresech není uveden žádný autor (odpovědný projektant), označený stupeň dokumentace DUR, zpracováno v prosinci 2009, vydáno bez aktualizace v srpnu 2011. [8] neobsazeno [9] Výškopisné měření zpracovatele stroji Sokkia, Leica. Byly zaměřeny dna vybraných šachet stávajícího kanalizačního přivaděče spojujícího letiště Vodochody s Vltavou, 10/2011. [10] Informace obecního úřadu Zlončice, pamětníků a obyvatel Zlončic ohledně realizace kanalizačního přivaděče spojujícího letiště Vodochody s Vltavou, stavba proběhla v roce 1953. [11] Územní plán obce Máslovice - textová část, vydáno dne 13.10.2009, strana 22, informace o ochranném pásmu vodního zdroje. [12] Terénní prohlídka celé trasy kanalizačního přivaděče délky cca 1,75 km, spojujícího letiště s Vltavou dne 24.9.2011, za účasti zpracovatele tohoto posudku a starosty obce Zlončice. [13] Měření zpracovatele: stanovení aktuálního množství protékající vody kanalizačním přivaděčem do Vltavy ve spadišťové šachtě, ve střední části úseku. Stanovení průtoku bylo provedeno na základě měření doby plnění nádoby ve spadišťové šachtě dne 24.9.2011 (5,5 l/s), 5.10.2011 (5,8 l/s), 6.10.2011 (5,5 l/s). Orientační měření proběhla za bezdeštného stavu v dopoledních hodinách mezi 9 hod. - 11 hod. Poslední výskyt dešťových srážek před měřením byl v nejbližší srážkoměrné stanici Zlončice zaznamenán dne 20.9.2011-1,5 mm/24 hod. Všechna měření proběhla po dlouhodobém bezdeštném období. [14] Likvidace dešťových vod v povodí Hoštického (Máslovického) potoka, MV projekt s.r.o. 08/2003. [15] ČSN EN 752 Odvodňovací systémy vně budov [16] ČSN 751400 Hydrologické údaje povrchových vod [17] ČSN 756101 Stokové sítě [18] ČSN 655204 Dálkovody hořlavých kapalin [19] návrh ČSN 759010 Vsakovací zařízení srážkových vod, stav k 05/2011. [20] ČHMÚ stanovení směrodatných intenzit návrhového deště t=15 min., s dobou opakování 1, 2, 5, 10, 20, 50, 100 let pro letiště Vodochody, vydáno dne 10.10.2011. 2
[21] ČHMÚ stanovení n letých průtoků ve vybraných profilech Máslovického potoka, 10.10.2011. [22] Vodovodní a kanalizační tabulky, Herle a kol., SNTL Praha, 1983, str. 93 - Kapacitní plnění potrubí. [23] Doporučený standart technický Hydrologické výpočty, Doc. Váška, ČKAIT 2001. [24] Informace sdružení STOP LETIŠTI VODOCHODY o počtu zaměstnanců v areálu Aero Vodochody k 10/2011, 1200 zaměstnanců. Počet zaměstnanců Letiště Vodochody není k dispozici. [25] Terénní prohlídka povodí Máslovického potoka dne 7.10.2011, jednání se starostou obce Vodochody JUDr. Vladimírem Palákem. [26] Terénní prohlídka stávajícího zatruběného úseku propojujícího Letiště Vodochody s Máslovickým potokem (v dokumentaci EIA uváděno jako pf1), prohlídka proběhla dne 8.10.2011. [27] Terénní prohlídka povodí Postřižínského potoka, od Letiště Vodochody, obec Postřižín, obec Kozomín po profil Kozomínského rybníka, prohlídka proběhla dne 8.10.2011 za účasti představitelů obce. [28] MERO vedení trasy ropovodu Družba katastry obcí Zlončice, Máslovice, Vodochody, 10/2011 [29] Rozhodnutí o stanovení ochranných pásem vodních zdrojů 1. a 2. stupně pro studny S2, S3, JS, HŠ10 v k.ú. Hoštice u Vodochod a v k.ú. Klíčany, vydal Okresní úřad Praha - východ, referát životního prostředí dne 11.12.2000 pod č.j. 040/1504/2000-Ka. [30] Rozhodnutí České inspekce životního prostředí o opatřeních pro sanaci staré ekologické zátěže (kontaminace podzemní vody chlorovanými uhlovodíky) v areálu Aero Vodochody v prostoru podzemního úložiště leteckého petroleje, kontaminace podzemní vody postihuje téměř celoplošně západní polovinu areálu Aero. Ze západní poloviny areálu znečištění migruje severozápadním směrem k obci Postřižín, spisová značka ČIŽP/41/OOV/SR02/0635999, č.j.: ČIŽP/41/OOV/SR02/0635999.033/11/PJC ze dne 6.4.2011 vůči subjektu AERO Vodochody, a.s. [31] Česká inspekce životního prostředí zahájení správního řízení ve věci odstranění kontaminovaných sedimentů z rybníčku V Březí v k.ú. Vodochody (zaústění kanalizace z Letiště Vodochody), byla potvrzena kontaminace sedimentů ropnými látkami (tis. mg/kg suš. NEL) a těžkými kovy - rtuť, olovo, kadmium v desítkách mg/kg suš. Jde o starou ekologickou zátěž. Byly stanoveny termíny nápravných opatření a sanačních prací. ČIŽP - Zn. 41/OOV/0635999.08/07/PJC ze dne 15.3.2007. K 10.10.2011 sanační práce neproběhly poznámka zpracovatele. 3
ZADÁNÍ Objednatel požaduje odborné posouzení: celkové vodohospodářské koncepce mezinárodního letiště Vodochody uváděné v jednotlivých přílohách dokumentace EIA, posouzení souladu uváděného řešení v jednotlivých přílohách, tj. v [5], [6], [7]. navrženého vodohospodářského řešení likvidace dešťových vod z navrhovaného rozšíření letiště Vodochody, uvedené v dokumentaci EIA [5], [6]. navrženého zásobování mezinárodního letiště Vodochody pitnou a surovou vodou s ohledem na zdroj vody a stav vodovodního přivaděče délky cca 1.750 m od Vltavy, včetně posouzení požadavků na množství a kvalitu vody. navrženého řešení nakládání s odpadními vodami vzniklými při provozu mezinárodního letiště Vodochody, tj.zejména v rámci dokumentace EIA navrženého nakládání se splaškovými vodami, provozními vodami vzniklými z výrobních kapacit AERO, odpadními vodami ze zimní údržby letadel a zpevněných ploch, odpadními vodami vzniklými při provozu letiště. stavu a kapacity odvodňovacích zařízení a vodotečí v povodích Máslovického potoka a Postřižínského potoka s ohledem na jejich stávající kapacitu, vč. zhodnocení opatření pro variantu zaústění dešťových vod z areálu letiště. stavu a kapacity původního kanalizačního přivaděče délky cca 1.750 m, který odvádí vody z areálu letiště Vodochody (ze závěrného profilu pf2) do Vltavy přes katastrální území obce Zlončice. Zhodnocení proveditelnosti navržené rekonstrukce potrubního přivaděče. stavu odvodňovacích zařízení v povodích Máslovického potoka a Postřižínského potoka s ohledem na jejich stávající kapacitu, vč. zhodnocení opatření pro variantu zaústění dešťových vod z areálu letiště. vzájemných vlivů navržené vodohospodářské koncepce, navržených zařízení letiště Vodochody a okolních dotčených zařízení a infrastruktury vně areálu, tj. zejména ochranných pásem vodních zdrojů, inženýrských sítí, produktovodů apod. Prověření, zda jsou v dosahu staré ekologické zátěže, jsou ovlivněny navrženým vodohospodářským konceptem letiště? POSOUZENÍ CELKOVÉ VODOHOSPODÁŘSKÉ KONCEPCE Nakládání s dešťovými vodami Pro správný návrh odvádění vod z areálu Letiště Vodochody je klíčové stanovení dílčích povodí v řešeném areálu včetně určení jednotlivých závěrných profilů kudy odtéká voda z dílčích povodí. V jednotlivých přílohách dokumentace EIA jsou zásadní rozpory ve vymezení dílčích povodí a jejich závěrných profilů, např. v souhrnné zprávě EIA [5] je na straně 126 uvedeno schéma rozvodí areálu s odtokem vod do třech povodí, chybí zde zákres dalších částí povodí a napojení letiště na D8. V příloze 10 (likvidace dešťových vod) dokumentace EIA [6] jsou posuzovány pouze dvě dílčí povodí s odtokem vod do dvou závěrných profilů pf1, pf2. Dle názoru zpracovatele tohoto posudku dojde při odvádění dešťových vod z areálu letiště k ovlivnění čtyř povodí: 4
1. Máslovického potoka (č.h.p. 1-12-02-20) s uzávěrným profilem pf1, 2. Vltavy (č.h.p. 1-12-02-21) s uzávěrným profilem pf2 3. Postřižínského potoka (č.h.p. 1-05-04-058) s uzávěrným profilem pf3 4. Korycanského potoka (č.h.p. 1-05-04-062) s uzávěrným profilem pf4 v případě dopravního napojení letiště na D8. V rámci tohoto posudku je vyhotovená hydrotechnická situace (výkresová příloha 01), kde jsou zapracovány jednak předpoklady rozsahu zástavby z dokumentace EIA, dále informace z terénních prohlídek a mapových podkladů. Protože se záměr nachází v blízkosti hlavního rozvodí Labe a Vltavy, v místě nejsou vytvořeny kapacitní koryta vodotečí. Je nutno pečlivě zpracovat výpočet množství dešťových vod odtékajících z navrženého mezinárodního Letiště (včetně areálu Aero Vodochody) do jednotlivých částí povodí. Nakládání s dešťovými vodami, posouzení a porovnání deklarovaných odtokových množství, posouzení a porovnání deklarovaných kapacit recipientů pro odvedení vod je předmětem samostatné kapitoly tohoto posudku. Zásobování areálu vodou Navržený areál zahrnuje jednak mezinárodní letiště Vodochody, dále výrobní závod Aero Vodochody. V dokumentaci EIA [5] je v kapitole B.II.2 Voda na stranách 91, 92, 93 provedena bilance potřeby vody pro cílový stav, tj. plný provoz mezinárodního letiště a současný provoz závodu Aero Vodochody, zásobované z jednoho zdroje (jímací studny v inundaci Vltavy). Po kontrole výpočtu bilance spotřeby vody (tabulka - cílový stav, strana 92 v dokumentu [5]) lze konstatovat, že ve výpočtu jsou chyby a zásadní rozpory, uváděné údaje ve výpočtu nesouhlasí s parametry v dalších částech a přílohách dokumentace EIA: Ve výpočtu bilance potřeby vody je uváděn nereálný, tj. nízký celkový počet 400 zaměstnanců mezinárodního letiště (pracující v objektech SO 05, SO 06, SO 07, SO 08, SO 09, SO 10). Z toho na SO 05, SO 06 (Odbavovací budova a terminál GA) je uváděno 200 zaměstnanců. V bilanci potřeby vody je těchto 200 zaměstnanců uvedeno a bilancováno jako 200 zaměstnanců/den. Pokud by zaměstnanci v odbavovací budově a terminálu GA vč. řídící věže pracovali pouze na 2 směny, bylo by dle této úvahy v průběhu dne k dispozici pro obsluhu pasažérů a řízení letiště okamžitě pouze 100 zaměstnanců. Pracují všichni pouze na 2 směny? Uvedené je nereálné pro odbavení 10 tis. pasažérů a 5 tis osob doprovodu. Bilancovaný počet 400 zaměstnanců/den (ve výpočtu potřeby vody) je v přímém rozporu s uváděným údajem 3.000 zaměstnanců vygenerovaných přímo na letišti, jak je uvedeno stejným zpracovatelem ve stejném dokumentu [5] na str. 26, 27. Všichni zaměstnanci a osoby pohybující se v areálu budou muset být zásobováni vodou, uvedené představuje navýšení spotřeby vody 3000 400 = 2600 zaměstnanců se spotřebou 70 l/os/den (při odhadované spotřebě na dolní mezi, bez špinavých provozů); tj. 2600 * 0,07 * 365 = 66.430 m3/rok. V bilanci spotřeby vody je u závodního stravování uvažováno pouze se 400 zaměstnanci Letiště Vodochody (stravovat se musí až 3000 zaměstnanců), při výše uvedené úvaze by navýšení spotřeby vody představovalo 2600*12 m3/rok= 31.200 m3/ rok. 5
V bilanci spotřeby vody není nijak uvedena spotřeba vody pro zajištění stravování pasažérů a doprovodu, dle standardu mezinárodního letiště! Nutno doplnit. V bilanci spotřeby vody není nijak vypočítaná spotřeba vody v areálu Aero Vodochody, pouze je jednorázově uvedeno spotřebované množství vody k roku 2007 tj. 99.200 m3/rok. Tento údaj je nutno aktualizovat, dle údajů sdružení STOP LETIŠTI [24] je aktuální počet zaměstnanců Aero Vodochody 1200. Je nutno prokazatelným způsobem (výkazy, měření) prokázat spotřeby stávajícího provozu a zaměstnanců k roku 2011, případně predikovat výhled výrobních kapacit na 5-10 let dopředu s ohledem na spotřebu vody. V bilanci spotřeby vody nejsou uvedeny spotřeby pro technologické účely, mj. spotřeba vody v úpravně, vodárenských zařízeních, mytí letadel a dílů. Ve výpočtu uváděná spotřeba pro mytí vozidel v objektu SO 08 1,0 m3/ den neodpovídá deklarovanému max. množství uváděnému v PS 13 na straně 83 dokumentu [5]. V bilanci spotřeby vody není generelně uvedena spotřeba požární vody pro areál, např. v objektu SO 08, ačkoliv je v objektu navržena požární nádrž. Požární zabezpečení letiště vodou je nezbytné. V bilanci spotřeby vody není uvedena spotřeba ČOV Letiště Vodochody (obsluha a provoz), ačkoliv je do ní zavedena vodovodní přípojka. V bilanci spotřeby vody není uvedena spotřeba vody obsluhy objektů SO 12 Trafostanice, SO 14 - úložiště leteckých pohonných hmot, vč. čerpací stanice a dvou stáčecích míst. V dokumentaci EIA [5] provedený výpočet spotřeby vody je poddimenzovaný (s uvažováním např. pouze 400 zaměstanců/den). Výpočet neodpovídá reálné spotřebě mezinárodního letiště, v bilanci chybí klíčové položky. Při uvažování správných hodnot (pouze v případě zaměstnanců) vyjde navýšení roční spotřeby letiště z 76.969 m 3 /rok na min. 174.599 m 3 /rok. Tato hodnota spolu se spotřebou závodu Aero představuje 273.799 m 3 /rok. Kontrolním výpočtem je zjevně prokázáno, že realizací mezinárodního letiště budou výrazně překročeny povolené limity k odběrům vody ze studní v dosahu Vltavy (např. deklarovaný roční limit je 190.000 m 3 /rok). V dokumentaci EIA je nutno prokázat, že zvýšeným odběrem vody nedojde k poškození životního prostředí, že stávající odběrné objekty (studny) jsou dostatečně kapacitní pro současné fungování areálu Aero a mezinárodního letiště a že kvalita vody v odběrných objektech vyhovuje současně platné legislativě a vodovodní přivaděč délky cca 1,75 km mezi Vltavou a areálem Aero je svým profilem dostatečně kapacitní a není tudíž vyžadována rekonstrukce nebo pokládka nového potrubí. Současně by v dokumentaci EIA měl být zhodnocen materiál stávajícího potrubí s ohledem na zákonem požadovanou hygienickou nezávadnost pitné vody. Dále je při navýšení odběrů nutno prokázat, že ukazatelé jakosti surové vody odebírané ze zdroje splňují zákonné ukazatele pro pitnou vodu požadované v platné legislativě, např. v Zákonu o vodovodech a kanalizacích v platném znění. Nakládání s odpadními vodami V dokumentaci EIA [5] je popsáno, že bude realizovaná nová centrální ČOV pro celý areál tedy závod Aero i mezinárodní letiště Vodochody. Uvažuje se s realizací ČOV 6
kapacity 2700 EO a realizací ČKV kapacity 5900 EO pro čistění kontaminované vody ze zpevněných letištních ploch. Dle názoru zpracovatele jsou v předpokladech dokumentace EIA [5] ve výpočtech a úvahách při stanovení množství odpadních vod a kapacity ČOV 2700 EO zásadní nesrovnalosti: Není popsána stávající kapacita rušené čistírny Aero, nejsou průkazně vypočteny a zhodnoceny stávající (aktuální) aktivity ve výrobní závodu Aero, letecká výroba (špinavé provozy), počet zaměstnanců, včechny čistírenské provozy, přepočet na EO. Prostou úvahou kdy presentovaná spotřeba vody v areálu Aero v roce 2007 je 99.200 m3/rok (strana 92) a odtok je 54.400 m3/rok (strana 272) vede k otázce kde se při výrobě spotřebovává 1,42 l/s (tedy 44.800 m3/rok) a kam je tato voda odváděna? Ve výpočtu na straně 272 [5] je presentován průměrný odtok 1,72 l/s z ČOV Aero, který pravděpodobně vychází z hodnot roku 2007 (stejně jako v případě výpočtu potřeby vody). Při opakovaném IN SITU měření v bezdeštném období [13] byl v kanalizačním přivaděči do Vltavy (momentálně odvádí vody z ČOV a dešťové vody z areálu) zaznamenán ve všech případech průtok větší než 5,5 l/s. Naměřené hodnoty se neměnily, např. dne 6.10.2011 proběhlo měření po více než 16 dnech beze srážek, kanalizačním přivaděčem by měla odtékat pouze předčištěná voda z ČOV. Presentované údaje neodpovídají skutečnosti! Ve výpočtu kapacity ČOV by měly být zhodnoceny také plánované výrobní záměry areálu Aero, plán počtu zaměstnanců atd. v souladu s legislativními požadavky při plánování ČOV. Ve výpočtu produkce odpadních vod (strana 271 [5]) z letiště Vodochody je v SO 05, SO 06 nesprávně vyjmuta provozní voda na chlazení 12.000 m3/rok (dle údaje ve spotřebě vody str. 92 [5]), která nesmí být jako voda odpadní po použití vypouštěna do dešťové kanalizace (a následně například do vsakovacího zařízení?), ale musí být dle zákona odvedena na ČOV. Ve výpočtu produkce odpadních vod (strana 271 [5]) z letiště Vodochody je uváděn nereálný, tj. nízký celkový počet 400 zaměstnanců mezinárodního letiště (pracujících v objektech SO 05, SO 06, SO 07, SO 08, SO 09, SO 10). Z toho na SO 05, SO 06 (Odbavovací budova a terminál GA) je uváděno 200 zaměstnanců. V bilanci produkce odpadních vod je těchto 200 zaměstnanců uvedeno a bilancováno jako 200 zaměstnanců/den. Pokud by zaměstnanci v odbavovací budově a terminálu GA vč. řídící věže pracovali pouze na 2 směny, bylo by dle této úvahy v průběhu dne k dispozici pro obsluhu pasažérů a řízení letiště okamžitě pouze 100 zaměstnanců. Pracují všichni pouze na 2 směny? Uvedené je nereálné pro odbavení 10 tis. pasažérů a 5 tis osob doprovodu. Bilancovaný počet 400 zaměstnanců/den (ve výpočtu potřeby vody a produkce odpadních vod) je v přímém rozporu s uváděným údajem 3.000 zaměstnanců vygenerovaných přímo na letišti, jak je uvedeno stejným zpracovatelem ve stejném dokumentu [5] na str. 26, 27. Všichni zaměstnanci a osoby pohybující se v areálu budou muset být zásobováni vodou, která bude muset být následně vyčištěna. Uvedená dílčí položka představuje navýšení produkce odpadních vod 3000 400 = 2600 zaměstnanců se spotřebou 70 l/os/den (při odhadované spotřebě na dolní mezi, bez špinavých provozů); tj. 2600 * 0,07 * 365 = 66.430 m3/rok. 7
V bilanci produkce odpadních vod (strana 271 [5]) je u závodního stravování uvažováno pouze se 400 zaměstnanci Letiště Vodochody (stravovat se musí až 3000 zaměstnanců), při výše uvedené úvaze by navýšení spotřeby vody (produkce odpadních vod) představovalo 2600*12 m3/rok= 31.200 m3/ rok. V bilanci spotřeby vody není správně uvedena spotřeba vody pro zajištění stravování pasažérů a doprovodu, dle standardu mezinárodního letiště. V dokumentaci EIA [5] provedený výpočet produkce odpadních vod je poddimenzovaný (např. uvažováním pouze 400 zaměstanců/den, neodváděním 12.000 m3/ rok chladící odpadní vody na ČOV a dalšími chybějícími položkami). Při uvažování výše uvedených hodnot vyjde navýšení roční produkce odpadních vod z letiště z deklarovaných 63.084 m3/rok na 172.714 m3/rok. Tato hodnota spolu s výše zpochybněnou a v EIA poddimenzovanou produkcí závodu Aero 54.400 m3/rok (neodpovídá orientačně sledovaným odtokům z areálu) představuje 227.114 m3/rok. Kontrolním hrubým výpočtem (např. bez započetí dalších množství odpadní vody) je zjevně prokázáno, že realizací mezinárodního letiště budou výrazně překročeny povolené limity k vypouštění vody (např. uváděný roční limit vypouštěných vod je 125.000 m3/rok). V dokumentaci EIA je nutno prokázat, že zvýšeným množstvím vypouštěné vody nedojde k ovlivnění životního prostředí, že uvažovaný recipient (kanalizační přivaděč) je dostatečně kapacitní pro současné vypouštění odpadních vod z areálu Aero a mezinárodního letiště (centrální ČOV) a odvádění dešťových vod. Z uvedeného vyplývá, že navržená celková kapacita ČOV pro 2700 EO je poddimenzovaná! Na straně 271 [5] je presentovaný nereálný poměr zatížení centrální ČOV z letiště a areálu Aero 1440 /1260 EO (celkem 2700 EO). Při provozu letiště jde o čištění odpadních vod vyprodukovaných 10 tis. pasažéry, 5 tis. lidmi doprovodu a návštěvníků, 3 tisíci zaměstnanci letiště, provozem mezinárodního letiště a službami (mytí letadel apod.). Presentované zatížení centrální ČOV z letiště pouze 1440 EO je poddimenzované, jde o závažnou chybu a nedostatek dokumentace EIA. V rámci dokumentace EIA je nutno dodat přehledný soupis všech plánovaných čistírenských technologií v areálu Aero a letiště Vodochody (mimo centrální ČOV) včetně jejich kapacit a max. odtoků (lokální čistírny v objektech Aero i Letiště, odlučovače, lapáky, sedimentační jímky apod). V dokumentaci EIA [5] jsou tzto údaje neúplné a roztříštěné, ve všech případech bez uvedení návrhových průtoků zařízeními. Tyto údaje by měly být kontrolovatelným způsobem zapracovány do celkové bilance produkovaného množství odpadní vody. V dokumentaci EIA uvedené chybí! V rámci dokumentace EIA je nutno doložit, jaká jsou plánována max. odtoková množství z centrální ČOV+ČKV do kanalizačního přivaděče (směrem do Vltavy), s uvažováním špiček (hodinových a denních nerovnoměrností), v dokumentaci a je například uváděn údaj 1200 osob/ hod, které projdou ve špičce terminálem. Celkový zjištěný průtok z centrální ČOV musí být bilančně odečten z kapacitního průtoku potrubím do Vltavy, v EIA rezervovaného pouze pro odtok dešťových vod! Dále by měly v dokumentaci EIA být uvedeny podmínky demolice původní ČOV v areálu Aero. Dle názoru zpracovatele jsou v předpokladech dokumentace EIA [5] a úvahách při stanovení způsobu likvidace odpadních vod v čistírně kontaminovaných vod (ČKV) kapacity 5900 EO nesrovnalosti: V zimním období při zimní údržbě ploch bude dešťová kanalizace provozována jako kontaminovaná a vody budou zaústěny do ČKV. V zimě protéká kanalizací kontaminovaná voda (dle zákona jde o vodu odpadní), v létě jde dle úvahy 8
dokumentace EIA o čistou kanalizaci se zaústěním čistých dešťových vod do vsaku. Jak bude zajištěn stav, např. v jarním období, kdy bude kanalizace zaústěna mimo ČKV do vsakovacích zařízení velkého rozsahu. Konkrétně jak bude v tomto případě zajištěno, aby se zbytkové sedimenty a usazeniny v kontaminované kanalizaci (k propláchnutí může dojít až při letních přívalových srážkách) nedostaly do půdního a horninového prostředí (vsakování) a nedošlo k znečištění podzemních vod. Je dle současné platné legislativy ČR tento způsob kombinovaného každoročního nakládání s odpadními/čistými vodami v jednom potrubí a zaústění potenciálně kontaminovaných vod po zimním období do vsakovacího zařízení legální? V rámci dokumentace EIA je ve všech přílohách (zejména výkresových a hydrotechnické situaci) nutno přesně definovat umístění plochy 2.270 m2 pro zimní údržbu letadel. Je nutno prokázat, že tento způsob likvidace kontaminovaných vod neovlivní zimní letový provoz a režim při odbavování letadel v presentovaném počtu (letadla budou stát ve frontě na ošetření, jde o jejich bezkolizní manipulaci a pohyb po ploše). V zimě je tato dešťová kanalizace kontaminovaná, v létě jde dle úvahy dokumentace EIA o čistou kanalizaci. Jak bude zajištěn stav, např. v jarním období, kdy bude kanalizace zaústěna mimo ČKV do vsakovacích zařízení velkého rozsahu. Jak bude v tomto případě zajištěno, aby se zbytkové sedimenty a usazeniny v kontaminované kanalizaci nedostaly do půdního a horninového prostředí (vsakování) a nedošlo k znečištění podzemních vod? POSOUZENÍ LIKVIDACE DEŠŤOVÝCH VOD Hydrotechnická situace V jednotlivých přílohách dokumentace EIA jsou zásadní rozpory ve vymezení dílčích povodí a jejich závěrných profilů (podrobně je popsáno výše). Příloha č. 10 dokumentace EIA [6] uvádí pouze dva závěrné profily, kudy bude z areálu odtékat dešťová voda. Na straně 126 dokumentu [5] jsou uvedena 3 dílčí povodí (včetně povodí Postřižínského potoka), v dokumentaci není řádně zhodnoceno odvodnění napojení letiště na D8 (není prokázáno, že uvažovaný recipient vsaky a dálniční kanalizace jsou dostatečně kapacitní). V dokumentaci EIA nejsou uvedena parkovací stání (doprava v klidu) pro uvažovaný provoz mezinárodního Letiště, současně není nijak řešeno odvodnění těchto ploch. Uvedené je nutno v dokumentaci EIA opravit, sjednotit a dopracovat. Hydrotechnické výpočty Hydrotechnický výpočet odtoků uvažuje při výpočtu max. odtoků s parametry intenzity patnáctiminutového návrhového deště 126 l/s/ha s dobou opakování N=1 (četnost výskytu jednou za rok, v dlouhodobém období tedy 100x za 100 let), a součiniteli odtoku 0,9 pro střechy a 0,7 pro zpevněné plochy. Zpracovatel EIA uvažuje pouze s kanalizačními odtoky ze zpevněných ploch, odtoky z nezpevněných ploch a zeleně nejsou vůbec uvažovány, viz. str. 135,136,137 dokumentu [5]. Ve výpočtu je uvažováno s návrhovým deštěm s jednoletým opakováním a v závěrném profilu je odtok nepochopitelně presentován jako Q 100, tedy průtok s n-letým opakováním jednou za 100 let! Uvedené je závažnou chybou! Zpracovatel posudku si vyžádal od Českého hydrometeorologického ústavu závazné hodnoty intenzity patnáctiminutového deště pro lokalitu letiště Vodochody s dobou opakování N=1, 2, 5, 10, 20, 50, 100 let (viz příloha tohoto posudku). Tyto hodnoty jsou závazné v souladu 9
s ČSN 751400 [16] pro hydrotechnické výpočty. Pokud zpracovatel presentuje průtoky v závěrném profilu jako Q 100, je nutné ve výpočtu uvažovat s návrhovým deštěm s dobou opakování N=100, tedy s intenzitou 356 l/s/ha (nikoliv 126 l/s/ha). Uvažovaný odtokový součinitel 0,7 pro letištní zpevněné plochy neodpovídá normovým požadavkům (pro nepropustné asfaltobetonové letištní plochy je nutno uvažovat 0,9). Zpracovatel EIA na stranách 236-238 dokumentu [5] uvádí uvažovanou ochranu a ošetřování letištních ploch hydrofobními krystalickými materiály proti pronikání vody, vč. snímků. Odpovědný zpracovatel (autorizovaná osoba pro vodohospodářské stavby) by měl uvedené zapracovat do výpočtu s uvažováním reálného odtokového součinitele, tj. cca 0,9 (nikoliv 0,7). Výše uvedené několikanásobné poddimenzování hydrotechnických výpočtů je chybou (výpočty nejsou validní) a vedlo by k havarijním stavům na letišti, ohrožujícím především bezpečnost letového provozu (zaplavení ploch) a následně by vedlo k havarijní stavům v navazujících recipientech, ohrožujícím především níže položené území! Např. v rámci vypořádání připomínky č.21 odpovídá zpracovatel EIA v bodu f) na straně 143 a 144 dokumentu [5] tak, že areálové kanalizace se projektují na zatěžující maximální srážku z dlouhodobého sledování o době trvání 15 min. Proč je tedy ve výpočtech uvažovaná pouze srážka s jednoletým opakováním, která představuje cca třetinovou intenzitu oproti max. tedy 100leté srážce z dlouhodobého sledování? Viz nedílná příloha tohoto posudku data ČHMÚ intenzity srážek [20]. V rámci hydrotechnických výpočtů je nutno doložit: provázanost výpočtu s reálnou hydrotechnickou situací. uvažování odtoků ze všech zpevněných ploch včetně ve výpočtu chybějících ploch parkovišť a příslušných nezpevněných ploch s uvažováním normových odtokových součinitelů z letištních ploch. vyřešení odtoků z nezpevněných ploch, s ohledem na možný dotok těchto vod do uzávěrných profilů a koncových prvků (retenční nádrže, vsakovací zařízení). Uvažování správné doby opakování a délky návrhové srážky, ve výpočtu je nutno prokázat, že doba dotoku částice v kanalizaci do uzávěrného profilu je 15 min. Zasakování dešťových vod, retenční prvky V dokumentaci EIA je navrženo vsakování dešťových vod odtékajících z areálu, bez jakéhokoliv hydrogeologického posouzení. Výpočty dimenzí těchto prvků je nutno změnit s ohledem na prokazatelné poddimenzování presentovaných výpočtů, navržené rozměry retenčních prvků jsou poddimenzované a jejich provedení by vedlo k nebezpečným jevům výtoky vody na povrch, zpětné vzdutí do areálu letiště apod. - viz kap. hydrotechnické výpočty tohoto posudku. V případě použití vsakovacích zařízení velkého rozsahu je nutno prokázat, že je zasakování v daných přírodních podmínkách možné, že nedojde k ovlivnění mechanicko fyzikálních vlastností zemin a hornin, propustnost prostředí umožní zasakování a uvedené neovlivní podzemní vodu. K proveditelnosti vsakovacích zařízení velkého rozsahu by se měla vyjádřit osoba s odbornou způsobilostí v oboru hydrogeologie. Nic takového není v dokumentaci EIA doloženo. V dokumentaci EIA je na straně 175 dokumentu [5] v kapitole C.2.4 v části hydrogeologie uvedeno, že HPV je v úrovni 7,0 m pod terénem a podložní slíny jsou prakticky nepropustné. Je nutno upozornit na situaci v mimořádně vodném roce 2010 10
(byly dosaženy až dvounásobné roční srážkové úhrny oproti normálu, kdy v řešeném území (Zlončice, Kozomín, Postřižín, Máslovce, Vodochody) vystoupila HPV na úroveň terénu (docházelo také k povrchovým vývěrům) a v průběhu prakticky celého roku 2010 byly řešeny povodňové stavy v území. Dobře je patrné na snímcích 16 až 19 v příloze tohoto posudku. V rámci dokumentace EIA je nutno zhodnotit proveditelnost navržených vsakovacích zařízení, nejlépe průkazně, tj. provedením nálevové zkoušky ve vymezených místech vsakovacích zařízení. Vzhledem ke skutečnosti, že vsakovací zařízení velkého rozsahu jsou navržena v dosahu ropovodu Družba (vede podél západní a jižní strany letiště), je nutno i tuto skutečnost řádně zhodnotit. Je třeba vyloučit zaplavení okolí produktovodu vlivem manipulací ve vsakovacích zařízeních, případně nepříznivé drenážní účinky v zásypech podél ropovodu do níže uloženého území. Dále je nutno vyjasnit, zda a za jakých podmínek budou předčištěné odpadní vody z parkovišť likvidovány v zasakovacím objektu s ohledem na platnou legislativu a ochranná pásma stávajících vodních zdrojů, např. v povodí Máslovického potoka (uváděno např. na str. 138 [5]). Posouzení recipientů Na základě reálných výpočtů je nutno posoudit kapacitu recipientů (i zde je nutno uvažovat s reálným stavem a kritickými profily ovlivňující průtoky, podrobně je řešeno v dalších kapitolách tohoto posudku. POSOUZENÍ STAVU A KAPACITY ODVODŇOVACÍCH ZAŘÍZENÍ V POVODÍCH MÁSLOVICKÉHO POTOKA A POSTŘIŽÍNSKÉHO POTOKA Máslovický potok Dokumentace EIA [5] a [6] počítá s odtokem z uzávěrného profilu pf1 Q 100 = 930 l/s, tento odtok je presentován jako původní nebo proveditelný vodotečí. Příloha Hydrologická a hydrotechnická studie a návrh likvidace dešťových vod [6] uvažuje s tzv. neškodným (přirozeným) odtokem z povodí daným pravděpodobně kapacitním plněním kruhové stoky DN700, který je deklarován jako 930 l/s. Stávající kanalizace z letiště Vodochody je za hranicí areálu letiště zaústěna přes sedimentační jímku do malé vodní nádrže (rybníček V Březí). Voda odtéká z této malé vodní nádrže do bezejmenné vodoteče, která tvoří pravostranný přítok Máslovického potoka. Ve střední a dolní části bezejmenné vodoteče jsou další malé vodní nádrže (rybníky). Pokud by měl být stanoven neškodný odtok z areálu letiště, pak je nutno zohlednit všechna kritická místa na celém úseku této bezejmenné vodoteče. Nestačí se soustředit pouze na stanovení kapacitního průtoku betonovým potrubím za hranicí letiště Vodochody. Kritickými místy, která je nutno v EIA posoudit, jsou: Stávající sedimentační nádrž na konci zatrubněného úseku DN700 před zaústěním do rybníčku V Březí včetně posouzení současného stavebně technického stavu objektu. Je třeba vyjasnit původní účel sedimentační nádrže v konfrontaci s plánovaným využitím. Rybníček V Březí, tj. zanesení dna sedimenty (viz foto /32/) a havarijní stav přelivu (viz fota /31/ a /33/). Propustek ve střední části bezejmenné vodoteče pod komunikací beton DN600 (viz foto /30/). Malá vodní nádrž (MVN) ve střední části bezejmenné vodoteče nad obcí Hoštice. Odtok z nádrže je betonovým potrubím DN 700. Vzhledem k ploše dílčího povodí je kapacitně nevyhovující, bezpečnostní přeliv na MVN chybí. 11
Odpadní koryto MVN svým stavebně technickým provedením nezvládne převést neškodný deklarovaný průtok 930 l/s (viz foto /29/). Malá vodní nádrž před zaústěním do Máslovického potoka, která nebyla zpracovateli tohoto posudku při [25] a [26] přístupná z důvodu oplocení pozemku. Z výše uvedených zjištění je možno konstatovat, že limitujícím profilem pro stanovení neškodného průtoku je pravděpodobně propustek pod komunikací DN600 přes bezejmennou vodoteč s kapacitním průtokem méně než cca 500 l/s. Dokumentace EIA by měla zhodnotit stav a kapacitu všech zařízení tak, aby nedošlo k poškození stávající infrastruktury nebo ke škodám na majetku či zdraví osob (např. při protržení malé vodní nádrže). Vypočtené hodnoty maximálních odtoků v jednotlivých přílohách EIA si navzájem odporují. I v návaznosti na provedení požadovaného validního výpočtu množství vody z této části areálu je nutno jednoznačně vyjasnit, jaká budou maximální odtoková množství z konce zatrubněného úseku. V dokumentaci jsou uváděny na různých místech dvě rozdílné hodnoty: 930 l/s v [6], 550 l/s (str. 137 [5]). Zejména je nutno posoudit, zda je přípustné tlakové proudění ve stávající betonové stoce DN700. Zpracovatel tohoto posouzení nechal aktualizovat původní data z ČHMÚ (průtoky v Máslovickém potoce) z roku 2003, která jsou k 10/2011 neplatná (validita dat je 5 let). V rámci posouzení EIA je nutno nové průtoky ve vybraných profilech zohlednit a nově posoudit, případně si vyžádat na ČHMÚ stanovení průtoků v dalších profilech. Současně upozorňujeme na mimořádně nepříznivou situaci v povodí Máslovického potoka, kde horní část povodí ovlivňuje rozsáhlá zástavba hal a zpevněných ploch, a proto je v dokumentaci EIA třeba znovu odpovědět otázku přírůstku přítoků z areálu letiště během extrémní hydrologické situace. Zaústění Máslovického potoka do Vltavy je nekapacitní (viz foto /26/) a v žádném případě nepřevede návrhové průtoky, které nově určil ČHMÚ [21]. Postřižínský potok V rámci vypořádání připomínky č.21 odpovídá zpracovatel v bodu e) na straně 143 dokumentu [5] na připomínku obce Postřižín, že dojde k zvýšení odtoku z areálu zaústěním dešťových vod ze střechy skladu leteckých pohonných hmot a železničního stáčiště. Uvedenou hydrotechnickou situaci je nutno vyjasnit s ohledem na nekapacitní (zatrubněné) úseky Postřižínského potoka v obcích Postřižín a Kozomín např. viz fota /20/, /21/, /22/. Nejkritičtější profil je zatrubněný úsek ve střední části obce Kozomín (beton DN500). V dokumentaci EIA je nutno popsat vliv zaústění dešťových vod z areálu letiště a Aero (vč. zaústění nezpevněných ploch) na průtoky v recipientu zejména s ohledem na kvalitu vody a max. průtočná množství. Je nutno vyloučit navýšení povodňových průtoků tak, aby nedošlo k zhoršení průběhu případné povodně. POSOUZENÍ STAVU A KAPACITY STÁVAJÍCÍHO KANALIZAČNÍHO PŘIVADĚČE ODVÁDĚJÍCÍHO VODU Z LETIŠTĚ DO VLTAVY Dokumentace EIA [5] a [6] počítá s odtokem z uzávěrného profilu pf2 uváděno jako Q 100 = 717 l/s. Mezi hranicí areálu letiště a Vltavou je dle předpokladu všech příloh dokumentace EIA kanalizační stoka světlého průřezu DN 500 s podélným sklonem 0,4% v horní části povodí (tj. bezprostředně za hranicí areálu a komunikace Zlončice Máslovice). Příloha Hydrologická a hydrotechnická studie a návrh likvidace dešťových vod [6] uvažuje s tzv. neškodným (přirozeným) odtokem z povodí daným pravděpodobně kapacitním plněním kruhové stoky, který je deklarován jako 717 l/s. Uvedené neodpovídá ani na papíře ani ve skutečnosti realitě. Dle Herleho tabulek [22] je kapacitní plnění betonové stoky DN500 při 12
sklonu 0,4% 216,5 l/s. Při překročení tohoto průtoku dojde k tlakovému proudění, provzdušnění proudu a následně k výtoku vody ze šachet na terén, případně ke zpětnému vzdutí v potrubí s možným zaplavením navržené ČOV a odvodňovacího systému letištních ploch! Deklarovaný průtok 717 l/s nelze uvažovat jako neškodný i kdyby zde bylo potrubí DN 500 (stávající potrubí tohoto profilu za hranicí areálu je profilu DN 400). Na celém úseku kanalizačního přivaděče (délky cca 1,75 km mezi areálem a Vltavou) byla provedena terénní prohlídka za účasti statutárních zástupců obce Zlončice [12]. Při prohlídce byly zjištěny závažné nesrovnalosti s předpoklady uvedenými v dokumentaci EIA. Potrubí není profilu DN 500, jak deklaruje dokumentace [5], [6]. V horní části povodí je přivaděč proveden z betonového potrubí pouze DN400, ve střední části úseku (který překonává výrazný výškový rozdíl) je úsek destruován původně z kameniny DN300, v dolní části úseku je použito potrubí beton DN300, beton DN400, PVC DN300 (po lokálních opravách). Výustní objekt do koryta Vltavy je proveden v profilu beton DN500 pouze v krátkém úseku. Podrobně je dokumentováno fotodokumentací - foto /1/ až /15/. Stáří přivaděče je téměř 60 let, byl postaven v roce 1953 (dle [10]), uvedenému odpovídá havarijní stavebně technický stav. Objekty na stoce: šachty ve středním a dolním úseku jsou provedeny místy ve vzdálenostech více než 100 až 150 m, spádové stupně a spadišťové šachty jsou v havarijním stavu s havarovanými dny a stěnami. Silové účinky vodního proudu zapříčinily posun potrubí mezi sebou. Vlivem tlakového proudění dochází pravidelně k výtoku vody ve sparách potrubí a eroznímu poškození pozemků lesního porostu - foto /4/ až /8/. Za limitující z hlediska kapacity je nutno považovat profil DN 300 v dolní části povodí se sklonem cca 3% (viz foto /14/). Z hlediska výše uvedené logiky uvedené v dokumentaci EIA je dle Herleho kanalizačních tabulek kapacitní plnění tohoto potrubí v řádném stavu pouze cca 152 l/s (tento profil svým kapacitním průtokem limituje celý přivaděč). Údaje uvedené v dokumentaci EIA o kanalizačním přivaděči vůbec neodpovídají realitě. Max. přípustný odtok z areálu do Vltavy 717 l/s (presentovaný neškodný odtok) stávajícím potrubím nelze provést. I s ohledem na tak klíčový inženýrský objekt, kterým mají být odváděny odpadní vody z mezinárodního letiště (tj. předčištěné vody z centrální ČOV, dešťové vody z cca poloviny zpevněných ploch areálu) není zpracovateli tohoto odborného posudku jasné, proč jsou v dokumentaci EIA uváděny chybné hodnoty. Zpracovatel posudku EIA by měl jasně definovat, co je míněno v dané souvislosti návrhem rekonstrukce (jelikož rekonstrukce = zachování stávajícího vedení, objektů a profilů potrubí). Je rekonstrukce proveditelná a splní požadovaný cíl odvádění 717 l/s? Nebo bude nutno realizovat nový přivaděč vyhovujícího a kapacitního světlého průřezu? Např. v horní části povodí se sklonem 0,4% bude muset být realizován profil min. DN 800 v případě použití betonového potrubí a požadavku na provedení kapacitního průtoku 717 litrů /s. V rámci vypořádání připomínky č.21 odpovídá zpracovatel v bodu d) na straně 143 dokumentu [5] na připomínku MÚ Brandýs nad Labem (upozorňoval na nutnost rekolaudace stávající kanalizace do Vltavy). Tato připomínka nebyla řádně (vůbec) zodpovězena. Protože v horní části úseku dojde ke křížení kanalizačního přivaděče s ropovodem Družba DN500 kategorie A, je nutno do dokumentace EIA zapracovat ochranné pásmo tohoto produktovodu. Bude nutné získat kladné stanovisko správce ropovodu Družba (MERO). V rámci EIA je nutno zhodnotit vliv stavby (rekonstrukce) přivaděče na životní prostředí i realizovatelnost kanalizačního přivaděče s ohledem na jeho průběh mimořádně členitým a nepřístupným územím, zejména ve střední a dolní části úseku (kde trasa prochází lesním porostem). Z uvedeného vyplývá, že kanalizační přivaděč bude s největší pravděpodobností limitujícím faktorem pro realizovatelnost letiště. 13
Dle názoru zpracovatele tohoto posudku je nutno po vyjasnění způsobu realizace kanalizačního přivaděče do Vltavy v dokumentaci EIA [5] aktualizovat mj. kapitoly: B.I.8 Výčet dotčených územně samosprávných celků obce v těsném sousedství Letiště Vodochody, respektive obce s dotčenými pozemky (doplnit obec Zlončice). B.I.9 Výčet navazujících rozhodnutí podle 10 odstavec 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat doplnit podmiňující rozhodnutí k realizaci kanalizačního přivaděče. B.II Údaje o vstupech, B.II.1 Půda doplnit dotčené pozemky při realizaci přivaděče v k.ú. Zlončice. Doplnit pedologický, botanický a zoologický průzkum atd. s ohledem na realizaci nového kanalizačního přivaděče. VZÁJEMNÉ VLIVY NAVRŽENÉ VODOHOSPODÁŘSKÉ KONCEPCE, NAVRŽENÝCH ZAŘÍZENÍ LETIŠTĚ VODOCHODY A OKOLNÍCH DOTČENÝCH ZAŘÍZENÍ A INFRASTRUKTURY VNĚ AREÁLU Zpracovatel EIA neuvedl v dokumentaci trasu ropovodu Družba podél jižní a západní strany letiště včetně limitujícího ochranného pásma produktovodu. Dle názoru zpracovatele tohoto posudku je nutno v dokumentaci EIA [5] aktualizovat v celém rozsahu předmětné přílohy vč. kapitoly: B.II Údaje o vstupech, Chráněná území a ochranná pásma (str. 89 [5]): ochranné pásmo ropovodu Družba (DN500, kategorie A) - ochranné pásmo je 300 m dle ČSN 655204. Trasu ropovodu je nutno doplnit do všech relevantních příloh, vč. výkresových. Stávající vedení ropovodu bude výrazně ovlivněno navrženými vsakovacími zařízeními velkého rozsahu. Je nutno vyloučit zaplavení okolí produktovodu, případně nepříznivé drenážní účinky v zásypech podél ropovodu do níže uloženého území. Zpracovatel EIA v dokumentaci neuvedl platná ochranná pásma vodních zdrojů. Dle názoru zpracovatele tohoto posudku je nutno v dokumentaci EIA [5] aktualizovat kapitoly a zapracovat tyto připomínky: C.2.2. Voda na straně 163 je chybně vyznačena poloha letiště (letiště se nenachází v povodí Labe, ale v povodí Vltavy). Na straně 163 je nepravdivě uvedeno, že v zájmovém území se nenacházejí ochranná pásma vodních zdrojů! V v dosahu letiště (vyznačených dílčích rozvodí) a např. navržených vsakovacích zařízení se vyskytuje: o Ochranné pásmo 1. a 2. stupně vodního zdroje Máslovice (stanoveno rozhodnutím Odboru vodního a lesního hospodářství a zemědělství ONV ze dne 8.7. 1986 č.j. 1007/86. Nebylo zrušeno, obec Máslovice zdroj nevyužívá (záložní zdroj), neboť zásobování pitnou vodou je ze systému VKM, dle [11]. o Ochranné pásmo vodních zdrojů 1. a 2. stupně pro studny S2,S3,JS, HŠ10 v k.ú. Hoštice u Vodochod a v k.ú. Klíčany, dle [29]. 14
o Ochranné pásmo vodního zdroje pro areál Aero, diskutovaný v dokumentaci EIA a také v tomto posudku. Zdroj vody pro celý areál. Dle názoru zpracovatele tohoto posudku je nutno v dokumentaci EIA popsat vliv realizace záměru na vodní zdroje v území a definovat vliv na kvalitu vody ve vodních zdrojích. Zpracovatel EIA neuvedl v dokumentaci výskyt starých ekologických zátěží [30], [31], které jednoznačně ovlivňují vodohospodářské řešení: V areálu Aero Vodochody v prostoru podzemního úložiště leteckého petroleje je zemina a podzemní voda kontaminované chlorovanými uhlovodíky [30], uvedené postihuje téměř celoplošně západní polovinu areálu Aero. Ze západní poloviny areálu znečištění migruje severozápadním směrem k obci Postřižín, do povodí Postřižínského potoka. V dokumentaci EIA [5] je na straně 126 uvedeno schéma rozvodí areálu. Pokud by měly vody z části areálu odtékat dle tohoto schématu do povodí Postřižínského potoka, musí v rámci posuzování vlivu na životní prostředí dojít k zhodnocení důsledků na životní prostředí s ohledem na starou ekologickou zátěž. Neuvedení této staré ekologické zátěže je závažnou chybou zpracovatele EIA. V dokumentaci EIA je nutno specifikovat zejména opatření pro zamezení šíření znečištění, jak budou odvedeny dešťové vody z této části povodí, jaké z uvedeného vyplývají limity pro realizaci mezinárodního letiště, zda uvedená zátěž technicky limituje presentované max. zasakování dešťových vod v areálu apod. V povodí Máslovického potoka při zaústění kanalizace z letiště Vodochody je rybníček V Březí, který je kontaminován. Byla zjištěna kontaminace v sedimentech ropnými látkami a těžkými kovy rtuť, olovo, kadmium. Jde o starou ekologickou zátěž [31]. Vzhledem k tomu, že tento rybníček je průtočný a ve vodohospodářském řešení letiště Vodochody je uvažováno s jeho využitím jako recipientu pro odtékající vody z východní části areálu letiště (profil pf1), je neuvedení této staré ekologické zátěže závažnou chybou zpracovatele EIA. V dokumentaci EIA je nutno specifikovat, jaké z uvedeného vyplývají limity pro realizaci mezinárodního letiště, jaké jsou časové návaznosti vzhledem k tomu, že do dnešního dne nebylo započato se sanačními pracemi dle [31]. Dle názoru zpracovatele je staré ekologické zátěže nutno řešit v rámci samostatné kapitoly dokumentace EIA! Je nutno vyřešit všechny ekologické zátěže v areálu i jeho dosahu, včetně jejich vlivů v současném stavu, v průběhu realizace letiště, i při provozu areálu Aero a mezinárodního letiště. V dokumentaci EIA nejsou řádně vymezena parkovací stání (doprava v klidu) pro současný provoz areálu Aero i mezinárodního letiště. Z dokumentace EIA (včetně výkresových příloh) nelze vyčíst, kde budou parkovací stání pro zhruba 10 tis. pasažérů, 5 tis. návštěvníků a doprovodu a 3 tis. zaměstnanců letiště. Parkovací plochy musí být řádně odvodněny, je nutno zapracovat do bilancí a vyřešit likvidaci odpadních vod. 15
ZÁVĚR V rámci odborného posouzení dokumentace EIA byly zjištěny mimořádně závažné nedostatky v presentovaném vodohospodářském řešení areálu Letiště Vodochody a závodu Aero. Závažné nedostatky byly zjištěny při kontrole presentovaného výpočtu potřeby vody pro zásobování areálu. Výpočet potřeby vody pro areál je poddimenzován, uváděné potřeby vody neodpovídají reálným potřebám při souběžném provozu mezinárodního letiště a závodu Aero, je nutno vyjasnit kapacity zdroje vody a přivaděče do areálu. Závažné nedostatky byly zjištěny při kontrole stanovených množství odpadních vod. Výpočet produkovaných odpadních vod je poddimenzován uvažováním pouze 400 zaměstnanců letiště a neodváděním např. 12 tis. m 3 /rok odpadní vody z chlazení na ČOV. Navržená kapacita ČOV 1440 EO pro letiště nevyhovuje skutečným potřebám. Dále není prokázáno, zda lze zasakovat mimo zimní období dešťové vody, které protékají potenciálně kontaminovaným potrubím (potrubí bude po zimním období kontaminováno např. zbytkovými sedimenty a usazeninami z prostředků použitých při zimní údržbě ploch). Závažné nedostatky byly zjištěny při kontrole navržené likvidace dešťových vod. V jednotlivých přílohách jsou zásadní rozpory ve vymezení dílčích povodí a jejich závěrných profilů. Hydrotechnické výpočty jsou poddimenzovány, je uvažováno s nízkým odtokovým součinitelem ze zpevněných ploch letiště a návrhovým deštěm pouze s jednoletým opakováním. V závěrném profilu je pak odtok chybně prezentován jako Q 100. Výpočty nejsou validní. Ve výpočtech odtoků nejsou uvažovány plochy parkovišť. V dokumentaci není zhodnocena proveditelnost vsakovacích objektů velkého rozsahu s ohledem na propustnost horninového prostředí, chybí hydrogeologické posouzení. V úvahách o odvádění vody do recipientu jsou zásadní chyby, např. kanalizační přivaděč do Vltavy neexistuje v profilu DN500 s kapacitním průtokem 717 l/s, ale pouze DN300 kapacity cca 152 l/s (nejužší profil na přivaděči délky 1,75 km). V dokumentaci nejsou zhodnocena ochranná pásma stávajících vodních zdrojů a vedení ropovodu Družba. Není popsán výskyt starých ekologických zátěží a vliv předkládaného záměru na ně. V dokumentaci nejsou dostatečně objasněny vlivy předkládaného záměru na povodí Máslovického a Postřižínského potoka. V případě Máslovického potoka jsou pochybnosti o stanoveném neškodném odtoku z letiště. Při provádění neškodného průtoku hrozí poškození stávajících vodohospodářských objektů na bezejmenné vodoteči tvořící pravostranný přítok Máslovického potoka. Dokumentace o hodnocení vlivů EIA by měla hodnotit především realizovatelné řešení záměru, tento aspekt není splněn v případě navrženého zásobování vodou, navrženého nakládání se splaškovými vodami, navržené likvidace dešťových vod. Proto vodohospodářskou část záměru v dokumentaci EIA nelze přijmout. V této podobě navrhujeme navržené vodohospodářské řešení rozšíření letiště zamítnout nebo trvat na jejím zásadním přepracování. Samostatně by měla být posouzena a řešena společenská, odborná, případně trestní zodpovědnost zpracovatele EIA neuvedením klíčových údajů (mj. ochranná pásma vodních zdrojů, výskyt starých ekologických zátěží), případně zkreslováním skutečností tak, aby záměr vyšel. 16
SOUHRN OTÁZEK, NA KTERÉ JE NUTNÉ V RÁMCI POSOUZENÍ A DOPRACOVÁNÍ EIA ZAJISTIT ODPOVĚDI 1. Kolik zaměstnanců letiště a areálu Aero bude nutno zásobovat vodou? Jaká se předpokládají maxima pasažérů (a jejich doprovodu) v jednom dni? Je stávající zdroj dostatečně kapacitní pro souběžný provoz mezinárodního letiště a závodu Aero? Je stávající vodovodní přivaděč kapacitní pro souběžný provoz mezinárodního letiště a závodu Aero? Dálo je nutno odpovědět na soubor dalších podotázek k zásobování vodou v tomto posudku. 2. Jaké jsou požadavky požárně bezpečnostního řešení letiště na zdroj vody? Ovlivní stav při hasebním zásahu dodávky vody do areálu? 3. Je navržená celková kapacita ČOV 2700 EO dostatečně kapacitní pro souběžný provoz mezinárodního letiště a závodu Aero? Je navržená kapacita ČOV 1440 EO pro letiště dostatečná? Dále je nutno odpovědět na další podotázky k čištění odpadních vod v samostatné kapitole tohoto posudku. 4. Kde bude skladován sníh ze zimní údržby, ovlivní skladování sněhu vodohospodářské poměry při tání? 5. Vyhotovení přesné hydrotechnické situace řešeného areálu, ze které bude jasně patrný způsob odvodnění dešťových vod z areálu letiště a Aero. Situace by měla určit závěrné profily v areálu, které jsou odvodněny do jednotlivých povodí. Je recipient pro odvodnění dopravního napojení na D8 kapacitní? Kam a jak budou odvodněna parkoviště pro letiště? 6. Provedení nových hydrotechnických výpočtů s určením odtokových množství v jednotlivých závěrných profilech, přepočet kanalizačních odtoků ze zpevněných ploch letiště s uvažováním návrhových srážek daných ČHMÚ, odtokové součinitele ze zpevněných ploch letiště uvažovat min. 0,9. Následně je v dokumentaci EIA nutno řádně zhodnotit vliv navýšení odtokových množství na životní prostředí a reálný stav území s ohledem na kapacitu stávajících recipientů/infrastrukturu. 7. Lze zasakovat předčištěné odpadní vody z parkovišť? Pokud ano, tak za jakých podmínek? Lze zasakovat vody potenciálně kontaminované oplachem ze stěn potrubí z předchozí zimní údržby? Je někde na podobném záměru uvedené řešení v kombinaci se vsaky použito? Nedojde ke znečištění podzemních vod? Umožňuje stávající geologická a hydrogeologická situace v areálu realizaci dostatečně kapacitních vsakovacích zařízení? 8. Kde je přesně umístěna plocha 2270 m2 pro zimní údržbu letadel, je odbavení letadel proveditelné s ohledem na nutnost jejich přeparkování na plochu, kde budou ošetřeny v požadovaných počtech a záběrech odbavení ke startu během zimního období? Ovlivňuje případná havárie odtok znečištěné vody z této plochy kvalitu podzemní vody, případně ochranná pásma vodních zdrojů? 9. Jaká je vazba mezi reálnou průtočnou kapacitou kanalizačního přivaděče do Vltavy a průtočným množstvím, které je nutno odvádět z areálu? Je stávající kanalizační přivaděč do Vltavy dostatečně kapacitní a způsobilý pro odvádění vody? Jaké budou při uvažování správných vstupních dat max. průtoky? Je stavebně technický stav přivaděče způsobilý pro zaústění předčištěných vod z ČOV a dešťových vod z areálu letiště? 17