PŘÍLOHA 1
Hodnocení dopadu na základě programové teorie (TBE): Případová studie: ČR Investiční podpora pro zvýšení konkurenceschopnosti zemědělských podniků O121 Modernizace zemědělských podniků, O123 Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům a O311 Diverzifikace do nezemědělské výroby 1.1 Krátké představení metody TBE - Hodnocení dopadu programu na bázi teorie je založeno na "teorii změny", která vysvětluje, jak přidělované finanční prostředky produkují výstupy, prostřednictvím něhož má být dosaženo předpokládaných výsledků a dopadů (očekávaná změna). TBE sleduje každý krok intervenční logiky programu intervenční za účelem identifikace příčinných vazeb a mechanismů změn. Přitom odpovídá na otázky, proč a jak intervence funguje. Prostřednictvím pozorování implementace programu ověří TBE krok za krokem, jak budou generovány (hrubé) výsledky a dopady. Tento přístup vytváří především kvalitativní odhad dopadů. Je to - v jednoduché formě (nevyužívá metod přesné faktické analýzy) - na základě metod jako jsou analýza monitorovacích dat, rozhovory, průzkumy, cílové skupiny a případové studie. Bližší informace o metodě jsou k dispozici na webové stránce: http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/evaluation/guide/evaluation_sourcebook.pdf 1.2 Stručný popis opatření na podporu investic Analyzovaný balík opatření na podporu investic odpovídá na strategický cíl zlepšení konkurenceschopnosti českého zemědělství. Opatření by měla podporovat modernizaci a restrukturalizaci těch zemědělských podniků, kde není dostatečná úroveň investic do struktury i technologií v rostlinné i živočišné výrobě. Předpokládá se, že zastaralé zemědělské technologie a špatný stav hospodářských budov brání růstu produktivity, zajišťuje nedostatečnou úroveň dobrých životních podmínek zvířat a způsobuje škody na životním prostředí. Podpora investic do skladů plodin, sil, ustájení zvířat, skladů na hnůj a kejdu, bioplynových stanic, do zemědělských technologií jako jsou dojící zařízení, posklizňová úprava plodin, zpracování pelet z biomasy a zpracování potravin by mělo nejen řešit výše uvedené konkrétní problémy, ale také by mělo vést k restrukturalizaci zemědělských podniků a produkce s cílem zvýšit efektivnost využití zemědělských zdrojů a zlepšit přidávání hodnoty zemědělským produktům, a tím zlepšit celkovou konkurenceschopnost zemědělské produkce resp. podniků. I přes jejich oddělené zavádění je vybraná skupina opatření považována za komplementární pokud jde o cíl zlepšit účinnost zdrojů a konkurenceschopnosti odvětví zemědělství. Tato skupina investičních opatření (121, 123 a 311) představuje okolo 17 % rozpočtu PRV pro osy 1-4. Nicméně pouze lehce pod tři čtvrtiny rozpočtu těchto opatření je použito pro takové investice do zemědělských podniků, které jsou úzce svázány se zemědělskou produkcí, zbytek jde do potravinářského průmyslu, lesnictví nebo cestovního ruchu; v případě O123 tvoří příjem farem pouze 10% rozpočtu opatření. Rekonstrukce a výstavba zařízení cestovního ruchu (i na farmách) není uvažována (asi 30% rozpočtu opatření). Nejvyšší váhu má O121 - téměř tři čtvrtiny z vybrané skupiny (relevantního) rozpočtu. Pro další informace viz tabulka 6. Opatření byla zavedena jako jednotlivá opatření Státním zemědělským intervenčním fondem (SZIF). Z rozpočtu PRV bylo schváleno a financováno okolo poloviny podaných projektů. 1.3 Použité datové zdroje (včetně dotazovaných zájmových skupin a referencí) ERU 1 (2014) Roční zpráva o provozu Elektrické Sítě ČR 2013) http://www.eru.cz/documents/10540/462820/rocni_zprava_provoz_es_2013.pdf/20c3f587-a658-49f7-ace9-56be8a66b7b9 1 Energetický regulační úřad 2
MA 2 (2014) Zpráva o stavu českého zemědělství v roce 2013 (zatím nezveřejněná verze) MA (2010) Střednědobé hodnocení Programu rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013. Ministerstvo zemědělství České Republiky, DHV, TiMa. MA (2013) Výroční zpráva o Implementaci Programu venkova České republiky na období 2007-2013. Ministerstvo zemědělství České Republiky. Medonos, T., Ratinger, T., Hruška, M., Špička, J. (2012) The assessment of the effects of investment support measures of the Rural Development Programmes: the case of the Czech Republic. The journal AGRIS on-line Papers in Economics a Informatics (http://online.agris.cz), Vol. IV, No. 4. 35-47. Ratinger, T., Medonos, T., Hruška, M. (2013) An Assessment of the Differentiated Effects of the Investice Support to Agricultural Modernisation: the Case of the Czech Republic. The journal AGRIS on-line Papers in Economics a Informatics (http://online.agris.cz), Vol. V, No. 4. 153-164. SZIF 3 (2014) Různé databáze o implementaci Programu rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013. SZIF, Praha UZEI (2012) Nepublikované materiály pro Ministerstvo zemědělství České republiky o efektivnosti investičních podpor pro bioplynové elektrárny. 1.4 Seznam použitých zkratek BPE bioplynové elektrárny ČOZ čerstvé ovoce a zelenina GHG skleníkový plyn LFA méně příznivé oblasti OOD oblasti ohrožené dusičnany SZIF Státní zemědělský a intervenční fond 1.5 Krok 1: Rozplánování koncepčního modelu Tab. 1. Koncepční model pro opatření nebo pro balík opatření 1a: Stručný popis územní potřeby související se specifickými opatřeními pro podporu investic v rámci cíle konkurenceschopnost Potřeba modernizace technologií a inovací za účelem zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství a zvýšení udržitelnosti Potřeba restrukturalizace a diverzifikace aktivit na farmě stejně jako v sektoru za účelem reakce na nové tržní příležitosti Opatření nebo typ Podpora zemědělských investic (O121, O123, O311) 1b: Zamýšlené změny, které by měly být dosaženy balíkem opatření na konci programu vztažené ke zjištěným potřebám (1a) Lepší využití výrobních faktorů, a to jak na farmách, tak v sektoru (důležité pro LFA) Rozšířený marketing, zlepšené příjmy na farmu (důležité pro LFA) 1c: Plánované aktivity pro opatření, prostřednictvím kterých budou zamýšlené změny dosaženy Investice do ustájení zvířat, skladů krmiv, skladů hnoje a výrobních technologií (lepší využití práce) - O121, investice do obnovitelné energie (zpracování odpadu, lepší využití půdy) - O121 a O311 Investice do kapacity skladů (rekonstrukce nebo nové) na rostlinné produkty včetně čerstvého ovoce a zeleniny (ČOZ) - O121. Investice do zpracování potravin (na farmě, ale také do potravinářského průmyslu) O123, investice do obnovitelné energie (nové 2 Ministerstvo zemědělství České republiky 3 Státní zemědělský a intervenční fond (platební agentura) 3
Zlepšená konkurenceschopnost, (nižší náklady) farem a sektoru Zlepšení životních podmínek zvířat na farmě a v sektoru Snížení emisí ve vzduchu a ve vodě konkrétně v oblastech ohrožených dusičnany (OOD) Příspěvek k výrobě obnovitelných energií úroveň sektoru trhy: pelety, elektrická energie) O121 a O311 Investice do hospodářských budov (sklady, ustájení), podpora trvalých kultur, restrukturalizace: tj. ukončení nevýdělečné výroby a její nahrazení výdělečnou produkcí Investice do technologií v živočišné výrobě podpora se vztahuje na dobytek, prasata, ovce, kozy, koně a drůbež O121 Investice do ustájení zvířat a vybavení včetně skladů na hnůj a kejdu O121 Investice do technologií na výrobu a použití záměrně pěstované, zbytkové a odpadní biomasy pro energetické a materiální účely O121 a O311. Investice do bioplynových elektráren - O311 4
1.6 Krok 2: Ověření implementace plánovaných aktivit (operativní úroveň) Tab. 2. Implementace plánovaných aktivit pro opatření nebo balík opatření 1. c Implementované aktivity Investice do ustájení zvířat a vybavení pro chov skotu a dalších přežvýkavců (O121) Investice do ustájení zvířat a vybavení pro chov prasat a drůbeže (O121) Investice do zemědělských budov v rostlinné výrobě (O121) Investice do výstavby podpůrných a krycích konstrukcí pro trvalé plodiny (O121) Vstupy (celkové veřejné výdaje); počet projektů, míra financování počet projektů = 1435, veř. výdaje = 130 220 tis. ; míra financování až do 40% +10% LFA +10% mladý zem. 90 723 počet projektů = 564, veř. výdaje = 75 668 tis. ; míra financování až do 40% +10% LFA +10% mladý zem. 134 248 počet projektů = 508, veř. výdaje = 53 240 tis. ; míra financování až do 40% +10% LFA +10% mladý zem. 104 803 počet projektů = 155, veř. výdaje = 10 783 ; míra financování až do 40% +10% LFA +10% mladý zem. 69 570 Podpora finančním orgánem když jsou splněny financované aktivity Žádná konkrétní podpora! Žadatelé museli předkládat návrhy na investice na vlastní riziko a náklady. Charakteristiky podpořených aktivit Výstup (celkové investice, počet podniků, průměrná velikost) Rekonstrukce a vybudování přístřešků pro kávy, dojící jednotky, sklady/zpracování hnoje a kejdy, zimní ustájení pro hovězí dobytek a ovce počet projektů = 1435, z čehož 76% v LFA, celk. inv. = 338 233 tis., prům. investice = 235 644, skut. míra financování = 38,5% Rekonstrukce a vybudování ustájení pro prasata a drůbež s vysokými standardy pohody zvířat, sklady/zpracování hnoje a kejdy počet projektů = 564, z čehož 49% v LFA, celk. inv. = 189 169 tis., prům. investice = 335 619, skut. míra financování = 40,0% Rekonstrukce a vybudování nových zařízení pro posklizňovou úpravu a skladování polních plodin a ČOZ. počet projektů = 508, z čehož 34% v LFA, celk. inv. = 138 286 tis., prům. investice = 272 216, skut. míra financování = 38,5% Nová výstavba na podporu ochrany proti škůdcům (chmel, ČOZ) počet projektů = 155, z čehož 10% v LFA, celk. inv. = 28 009 tis., prům. investice = 180 701, 1.d Shrnutí hlavních výstupů Modernizace technologií pro mlékárenství a chov hovězího dobytka v 1435 projektech, 76% z nich v LFA. Celkové investice 338 233 tis.. Modernizace technologií pro prasata a drůbež v 564 projektech, 49% z nich v LFA. Celkové investice 189 169 tis.. Modernizace skladů plodin a posklizňové technologie v 508 projektech, 34% z nich v LFA. Celkové investice 138 286 tis.. Výstavba podpůrných a krycích konstrukcí pro chmel a ČOZ v 155 projektech, 10% z nich v LFA. Celkové investice 28 009 tis.. 5
skut. míra financování = 38,5% Investice do zpracování biomasy pro energetické účely (O121, O311) Investice do bioplynových stanic (O311) Investice do zpracování potravin (O123) počet projektů = 79, veř. výdaje = 7 230 tis. ; míra financování až do 60%, pravidla podle O121 nebo O311 91 513 počet projektů = 137, veř. výdaje = 100 620 tis. ; míra financování až do 60% malé, až do 50% střední podniky 734 451 počet projektů = 130, veř. výdaje = 14 450 tis. ; míra financování až do 50% SME, až do 25% ostatní 111 152 Především výstavba nových jednotek a vybavení pro výrobu pelet a briket z biomasy. počet projektů = 79, z čehož 44% v LFA, celk. inv. = 14 536 tis., prům. investice = 183 995, skut. míra financování = 49,7% Nová výstavba bioplynových elektráren včetně místních rozvodů tepla. počet projektů = 137, z čehož 30% v LFA, celk. inv. = 306 090 tis., prům. investice = 2234 231, skut. míra financování = 32,9% Rekonstrukce a nové kapacity na zpracování potravin na farmě; relativně vysoká účast zpracovatelů vína. počet projektů = 130, z čehož 26% v LFA, celk. inv. = 33 218 tis., prům. investice = 255 521, skut. míra financování = 43,5% Vznikly nové kapacity pro zpracování energie z biomasy v 79 projektech, 44% z nich v LFA. Celkové investice 14 536 tis.. Výstavba BPE v 137 projektech, 30% z nich v LFA. Celkové investice 306 090 tis.. Nové a zrekonstruované jednotky pro zpracování potravin na farmách ve 130 projektech, 26% z nich v LFA. Celkové investice 33 218 tis.. 6
1.7 Krok 3: Transformace hlavních výstupů projektů do výsledků pro příjemce (další úroveň) Tab. 3. Přímé hrubé efekty pro příjemce podpory realizovaných projektů / operací v rámci opatření / balíků opatření 1d Hlavní výstupy na projektové úrovni / úrovni operace; naznačit všechny známé kontetové faktory, které mají vliv na dosažené hrubé výsledky Modernizace technologií pro mlékárenství a chov hovězího dobytka v 1435 projektech, 76% z nich v LFA. Celkové investice 338 233 tis.. Modernizace technologií pro prasata a drůbež v 564 projektech, 49% z nich v LFA. Celkové investice 189 169 tis.. Modernizace skladů plodin a posklizňové technologie v 508 projektech, 34% z nich v LFA. Celkové investice 138 286 tis. Výstavba podpůrných a krycích konstrukcí pro chmel a ČOZ v 155 projektech, 10% z nich v LFA. Celkové investice 28 009 tis.. Vznikly nové kapacity pro zpracování energie z biomasy v 79 projektech, 44% z nich v LFA. Celkové investice 14 536 tis.. Výstavba BPE v 137 projektech, 30% z nich v LFA. Celkové investice 306 090 tis.. Nové a zrekonstruované jednotky pro zpracování potravin na farmách ve 130 projektech, 26% z nich v LFA. Celkové investice 33 218 tis.. Vnější faktory Hluboký pokles trhu v letech 2009-2010 (důsledek finanční krize) Obnova cen a jejich další růst od 2011 1e Přímé hrubé efekty pro příjemce podpory vyústilo např. v růst HPH v podpořených podnicích/firmách, počet podniků/firem, zavedení nových produktů a/nebo nových technik, počet nových farem vstupujících na trh, růst nezemědělské HPH v podpořených podnicích, počet dodatečně vytvořených pracovních míst, počet návštěv turistů Vyšší produktivita a efektivnost - -> zlepšená konkurenceschopnost Počet selat na prasnici vzrost, naplnění požadavků na pohodu zvířat, vyšší produktivita a efektivnost --> zlepšená konkurenceschopnost Zlepšení tržních operací, zlepšená kvalita výrobků, vyšší výnosy (okolo 5 až 10%). Zlepšená organizace prací v průběhu roku. Snížení poškození kroupami (ovoce), obnova podpůrných konstrukcí dovoluje další výrobu (chmel, víno) (žádný efekt na výstup nebo na HPH) Diversifikace příjmu Zlepšený a stabilní příjem; příjem z elektřiny v průměru 19% celkových tržeb, lepší využití půdy, využití odpadů. Lepší přístup na trhy (nové trhy pro produkty s přidanou hodnotou kvalita nebo tradiční jídlo) --> lepší marketing a vyšší příjem Prudký pokles výnosů a příjmů farem. Uvolnění práce ze zemědělství, pokles investiční aktivity. Okamžité zlepšení příjmů zemědělců. Spíše okrajový efekt na objem produkce. Komentáře k řetězci příčinanásledek mezi hlavními výstupy a přímými hrubými efekty Eistuje zpoždění v efektech (možná 5 let) které zahrnuje přechod na další investice a organizační změny Nejsou dostupná žádná konkrétní data. Z případové studie: náklady klesly o 20% až 80%. Denní zisky z produkce masa vzrostly o 20%. Uskladnění produktů nejlepším způsobem, zásobování rostlinnými produkty podle tržních příležitostí (nejlepší cena). Náklady na energii obvykle vzrostly, ale příjmy jsou proporcionálně mnohem vyšší. Spíše okrajový (možná už ve chvíli, kdy byl vytvořen); omezený trh pro peletu z biomas a brikety. <20% tržeb - 42% příjemců, 20-40% tržeb - 40% příjemců přes 80% tržeb - 2% příjemců Investice do zpracování potravin na farmě jsou spíše malé. Relativně vysoká účast farmářů vyrábějících víno (pěstujících révu), nějaké mléčné farmy. Vláda uvolnila podmínky pro obdržení investiční podpory z PRV, aby podpořila přizpůsobování zemědělského sektoru na horší ekonomické podmínky. Žádný efekt v sektoru prasat, tj. pokračující úpadek. Pravděpodobně kvůli vysokým cenám obilovin. 7
Postupný růst přímých plateb (SAPS) Zlepšení příjmů a stabilizace, lepší přístup k bankovním úvěrům. Rostoucí ceny půdy. V roce 2013, čeští farmáři obdrželi plnou platbu na plochu (259 ) Vláda zavedla politiku pro energii z obnovitelných zdrojů. Příjem z elektrické energie z bioplynu. Tlak na užití půdy, růst ceny půdy. Původní garantovaná cena elektřiny z bioplynu byla přehodnocena / snížena. 1.8 Krok 4: Odhad efektivity investičních podpůrných opatření na očekávanou změnu Tab. 4. Souhrnná tabulka o příspěvku opatření k zamýšlené změně (kvalitativní odhad dopadu) 1b: zamýšlené změny, které by měly být dosaženy specifickými opatřeními / balíky opatření na konci programového období Epertní odhad příspěvku projektů podpořených v rámci opatření k zamýšleným změnám (označte X) nevím velm i nízký nízk ý stře dní vyso ký velm i vyso ký 1 2 3 4 5 Odůvodnění hlavními výstupy (1d) a určení přímých hrubých efektů pro příjemce (1e) Podpora investic na farmě (O121, O123, O311) Lepší využití výrobních faktorů na farmě i v sektoru (důležité pro LFA) Zlepšený marketing, lepší výnosy na farmě (důležité pro LFA) Zlepšená konkurenceschopnost, (nižší náklady) farem a sektoru Zlepšení pohody zvířat na farmě i v sektoru Produktivita se zlepšila, ale nebyla ekvivalentně následována růstem produkce. Nadměrný růst výroby kukuřice s negativními dopady na životní prostředí. Zahrnuje především rostlinnou výrobu: zlepšená kvalita produktů díky posklizňové úpravě a správným/pokročilým technologiím skladování; více fleibility. Diversifikace do sektoru obnovitelné energie přinesla další příjem Konkurenceschopnost sektoru plodin a skotu se zvýšila. Výroba drůbeže se zvládla vypořádat s novými požadavky na pohodu zvířat. Navzdory výrazné investiční podpoře sektoru výroby prasat, produkce pokračuje v poklesu. Ohromné zlepšení pohody zvířat díky novému nebo rekonstruovanému ustájení (všechna zvířata). Snížení emisí ve vodě a vzduch konkrétně v OOD Emise amoniaku se snížily o 25% mezi 2007 a 2012, ale částečně díky snížení počtu stáda (skot 3%, prasata 44%) Příspěvek k výrobě obnovitelné energie úroveň sektoru Z 470 BPE, okolo 30% bylo vybudováno z investiční podpory PRV. V 2013 produkce elektřiny z BPE byla 8% národní produkce obnovitelné energie a 1% spotřeby energie. 8
1.9 Krok 5: Odhad efektivnosti investičních podpůrných opatření (nákladová-efektivita) Tab. 5. Souhrnná tabulka o efektivnosti opatření ve vztahu k hlavním výstupům O neb o typ Vstup (celkové veřejné výdaje) v EUR na konce 2013 na podopatření 1d Shrň hlavní výstupy projektové úrovni/úrovni operace podle pod-opatření Epertní odhad o efektivnosti podpořených projektů ve vztahu k hlavním výstupům (označte X) Zdůvodnění nevím velmi nízký nízký střední vysoký velmi vysoký Podpora investic na farmě (O121, O123, O311) výdaje = 130 220 tis. ; 90 723 výdaje = 75 668 tis. ; 134 248 výdaje = 53 240 tis. ; 104 803 výdaje = 10 783 ; 69 570 výdaje = 7 230 tis. ; 91 513 výdaje = 100 620 tis. ; 734 451 výdaje = 14 450 tis. ; 111 152 Modernizace technologií pro mlékárenství a chov hovězího dobytka v 1435 projektech, 76% z nich v LFA. Celkové investice 338 233 tis.. Modernizace technologií pro prasata a drůbež v 564 projektech, 49% z nich v LFA. Celkové investice 189 169 tis.. Modernizace skladů plodin a posklizňové technologie v 508 projektech, 34% z nich v LFA. Celkové investice 138 286 tis.. Výstavba podpůrných a krycích konstrukcí pro chmel a ČOZ v 155 projektech, 10% z nich v LFA. Celkové investice 28 009 tis.. Vznikly nové kapacity pro zpracování energie z biomasy v 79 projektech, 44% z nich v LFA. Celkové investice 14 536 tis.. Výstavba BPE v 137 projektech, 30% z nich v LFA. Celkové investice 306 090 tis.. Nové a zrekonstruované jednotky pro zpracování potravin na farmách ve 130 projektech, 26% z nich v LFA. Celkové investice 33 218 tis.. 1 2 3 4 5 (o bil ovi ny)? (Č OZ ) Zlepšení efektivnosti výroby; mobilizace dodatečného kapitálu. Někdy investice nekompletní. Výrobci prasat a drůbeže příliš spoléhají na podpory / kdyby chtěli zůstat v podnikání, museli by stejně investovat. Náklady mrtvé váhy budou vysoké. Tyto investice dali zemědělcům více fleibility při prodeji jejich výrobků. Nicméně v obilovinách toto může vést k nadbytečným kapacitám. Náklady jsou příliš vysoké, zatímco okamžitý efekt je mírná obnov sektorů chmele a ČOZ. Investiční náklady jsou vysoké jak na straně výrobců, tak spotřebitelů. Náklady na biomasu v čase vzrostly. BPE podporuje vysoké ceny elektrické energie. Podpora z PRV nebyla zaměřena na specifické potřeby nebo podmínky. Implementace opatření byla relativně nízká, tedy opatření nemůže významně zlepšit výkon zemědělského sektoru. 9
Tab. 6. Důležitost skupiny investičních opatření pro farmáře v rozpočtu PRV Opatření Celé opatření Pouze relevantní aktivity Modernizace zemědělských podniků O121 9,3% 9,3% Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským výrobkům O123 4,1% 0,4% Diverzifikace do nezemědělské produkce O311 4,1% 2,9% Celkové za skupinu 17,4% 12,6% 10
Tab. 7. Přímé hrubé efekty pro příjemce implementovaných projektů / operace pod opatřením / balíkem opatření 1d Hlavní výstupy projektů / operační úroveň; Naznačte všechny známé kontetové faktory, které ovlivňují dosažení hrubých výsledků Modernizace technologií pro mlékárenství a chov hovězího dobytka v 1435 projektech, 76% z nich v LFA. Celkové investice 338 233 tis.. Modernizace technologií pro prasata a drůbež v 564 projektech, 49% z nich v LFA. Celkové investice 189 169 tis.. Modernizace skladů plodin a posklizňové technologie v 508 projektech, 34% z nich v LFA. Celkové investice 138 286 tis.. Výstavba podpůrných a krycích konstrukcí pro chmel a ČOZ v 155 projektech, 10% z nich v LFA. Celkové investice 28 009 tis.. Vznikly nové kapacity pro zpracování energie z biomasy v 79 projektech, 44% z nich v LFA. Celkové investice 14 536 tis.. Výstavba BPE v 137 projektech, 30% z nich v LFA. Celkové investice 306 090 tis.. Nové a zrekonstruované jednotky pro zpracování potravin na farmách ve 130 projektech, 26% z nich v LFA. Celkové investice 33 218 tis.. 1e Přímé hrubé efekty pro příjemce výsledky tj. růst HPH v podpořených podnicích/firmách, počet podniků/firem, zavedení nových produktů a/nebo nových technik, počet nových farem vstupujících na trh, růst nezemědělské HPH v podpořených podnicích, počet dodatečně vytvořených pracovních míst, počet návštěv turistů Nižší úmrtnost telat, vyšší výnosy mléka (+15%, ktf 3%), lepší organizace práce, vyšší produktivita (+13%, ktf 14%) a efektivnost --> zlepšená konkurenceschopnost Nižší úmrtnost selat (zvýšení poměru selat na prasnici), naplnění požadavků na pohodu zvířat, lepší organizace práce, vyšší produktivita a efektivnost --> zlepšená konkurenceschopnost Zlepšení tržních operací, zlepšená kvalita výrobků, vyšší výnosy (okolo 5 až 10%). Zlepšená organizace prací v průběhu roku. Snížení poškození kroupami (ovoce), obnova podpůrných konstrukcí dovoluje další výrobu (chmel, víno) (žádný efekt na výstup nebo na HPH) Diversifikace příjmu Zlepšený a stabilní příjem; příjem z elektřiny v průměru 19% celkových tržeb, lepší využití půdy, využití odpadů. Lepší přístup na trhy (nové trhy pro produkty s přidanou hodnotou kvalita nebo tradiční jídlo) --> lepší marketing a vyšší příjem Komentáře k řetězci příčin a efektů mezi hlavními výstupy a přímými hrubými efekty Z rozhovorů a nákladového šetření je patrné, že eistuje zpoždění v efektech (možná 5 let) které zahrnuje přechod na další investice a organizační změny. Nejsou dostupná žádná konkrétní data. Z případové studie: náklady klesly o 20% až 80%. Denní zisky z produkce masa vzrostly o 20%. Uskladnění produktů nejlepším způsobem, zásobování rostlinnými produkty podle tržních příležitostí (nejlepší cena). Náklady na energii obvykle vzrostly, ale příjmy jsou proporcionálně mnohem vyšší. Spíše okrajový (možná už ve chvíli, kdy byl vytvořen); omezený trh pro peletu z biomas a brikety. <20% tržeb - 42% příjemců, 20-40% tržeb - 40% příjemců přes 80% tržeb - 2% příjemců Investice do zpracování potravin na farmě jsou spíše malé. Relativně vysoká účast farmářů vyrábějících víno (pěstujících révu), nějaké mléčné farmy. 11
Vnější faktory Hluboký pokles trhu v letech 2009-2010 (důsledek finanční krize) Prudký pokles výnosů a příjmů farem. Uvolnění práce ze zemědělství, pokles investiční aktivity. Vláda uvolnila podmínky pro obdržení investiční podpory z PRV, aby podpořila přizpůsobování zemědělského sektoru na horší ekonomické podmínky. Obnova cen a jejich další růst od 2011 Okamžité zlepšení příjmů zemědělců. Spíše okrajový efekt na objem produkce. Žádný efekt v sektoru prasat, tj. pokračující úpadek. Pravděpodobně kvůli vysokým cenám obilovin. Postupný růst přímých plateb (SAPS) Zlepšení příjmů a stabilizace, lepší přístup k bankovním úvěrům. Rostoucí ceny půdy. V roce 2013, čeští farmáři obdrželi plnou platbu na plochu (259 ) Vláda zavedla politiku pro energii z obnovitelných zdrojů. Příjem z elektrické energie z bioplynu. Tlak na užití půdy, růst ceny půdy. Původní garantovaná cena elektřiny z bioplynu byla přehodnocena / snížena. Poznámka: + znamená za celé programové období, ktf znamená v kontrafaktuálním vztahu (tedy ve vztahu k farmám, které se neúčastnily) 12
Tab. 8. Souhrnná tabulka o přínosu opatření k zamýšleným změnám (kvalitativní odhad dopadu) O neb o typ 1b: zamýšlené změny, které by měly být dosaženy specifickými opatřeními / balíky opatření na konci programového období Epertní odhad příspěvku projektů podpořených v rámci opatření k zamýšleným změnám (označte X) nevím velm i nízký nízk ý stře dní vyso ký velm i vyso ký 1 2 3 4 5 Odůvodnění hlavními výstupy (1d) a určení přímých hrubých efektů pro příjemce (1e) berte do úvahy vnější činitele (které mohou snižovat příspěvek) Podpora investic na farmě (O121, O123, O311) Lepší využití výrobních faktorů na farmě i v sektoru (důležité pro LFA) Zlepšený marketing, lepší výnosy na farmě (důležité pro LFA) Zlepšená konkurenceschopnost, (nižší náklady) farem a sektoru Zlepšení pohody zvířat na farmě i v sektoru Snížení emisí ve vodě a vzduch konkrétně v OOD Produktivita práce se zlepšila, ale nebyla ekvivalentně následována růstem produkce, a tak práce pokračovala v stínování zemědělství. Použití půdy pro výrobu obnovitelné energie, ale někdy to v některých regionech vedlo k nadměrnému růst výroby kukuřice s negativními dopady na životní prostředí. Také rozmach energetických plodin přispěl ke zvýšení ceny půdy / renty. Zahrnuje především rostlinnou výrobu: zlepšená kvalita produktů díky posklizňové úpravě a správným/pokročilým technologiím skladování; více fleibility pro zemědělce když prodávají své výrobky. Další zpracování kravského, kozího a ovčího mléka na farmě vygenerovalo dodatečné příjmy. Také diversifikace do sektoru obnovitelné energie přineslo další příjem (a stabilní příjem). Konkurenceschopnost sektoru plodin a skotu se zvýšila a do určité míry také konkurenceschopnost zvířat na pastvinách. Výroba drůbeže se zvládla vypořádat s novými požadavky na pohodu zvířat a zachovat si svou pozici na trhu. Navzdory výrazné investiční podpoře sektoru výroby prasat, produkce pokračuje v poklesu (o 44 % během programového období). Podle MTE, investice vyvolané PRV významně snížily náklady na práci, materiál a energie (97%, 85% a 85% jak uvedli respondenti). Ohromné zlepšení pohody zvířat díky novému nebo rekonstruovanému ustájení (všechna zvířata). Emise amoniaku se snížily o 25% mezi 2007 a 2012, ale částečně díky snížení počtu stáda (skot 3%, prasata 44%) Příspěvek k výrobě obnovitelné energie úroveň sektoru Z 470 BPE, 137 (okolo 30%) bylo vybudováno z investiční podpory PRV do roku 2013. To představuje 90 MW instalované kapacity (v roce 2013). V 2013 produkce elektřiny z BPE byla 736 GWh, tj. 8% národní produkce obnovitelné energie a 1% národní spotřeby energie. 13
Tab. 9. Souhrnná tabulka o efektivnosti opatření ve vztahu k hlavním výstupům Opatření Vstup (celkové veřejné výdaje) v EUR na konci 2013 na podopatření 1.d. Shrnutí hlavních výstupů neví m Epertní odhad o efektivnosti podpořených projektů / opatření velmi nízký nízký střed ní vyso ký velmi vyso ký Odůvodnění 0 1 2 3 4 5 Podpora investic na farmě (O121, O123, O311) výdaje = 130 220 tis. ; 90 723 výdaje = 75 668 tis. ; 134 248 výdaje = 53 240 tis. ; 104 803 Modernizace technologií pro mlékárenství a chov hovězího dobytka v 1435 projektech, 76% z nich v LFA. Celkové investice 338 233 tis.. Modernizace technologií pro prasata a drůbež v 564 projektech, 49% z nich v LFA. Celkové investice 189 169 tis.. Modernizace skladů plodin a posklizňové technologie v 508 projektech, 34% z nich v LFA. Celkové investice 138 286 tis.. (obiloviny) (ČOZ) Zlepšení efektivnosti výroby; mobilizace dodatečného kapitálu. Někdy investice nekompletní. Zlepšením pohody krav a mladého dobytka se zvýšily výnosy, umožněním lepší organizace práce produktivita a efektivnost se podstatně zlepšily (např. MTE 2010). Medonos et al. 2012, Ratinger et al. 2013, ukázali, že investiční podpora (O121) mobilizovala dodatečný příliv kapitálu sektorů výroby mléka a hovězího masa. Nicméně kvůli finančním omezením, nebylo vždy dosaženo maimální pohody zvířat (podestýlka, stáje prostor, tvar, materiály). Také zařízení pro nakládání s odpady nejsou vždy dokončené, a tedy efekt je nižší než očekávaný. Když je BPE nebo zpracování potravin kompletní, efektivnost je většinou vyšší. Jedinou možností, jak zvýšit produktivitu, snížit znečištění a zlepšit udržitelnost životní pohody zvířat v sektoru výroby prasat a drůbeže bylo nahradit stará ustájovací zařízení a technologie novými. Nicméně, vypadá to, že výrobci prasat a drůbeže příliš spoléhají na podpory / kdyby chtěli zůstat v podnikání, museli by stejně investovat. Náklady mrtvé váhy budou vysoké. (to nepřímo vyplývá z Medonos et al. 2012, Ratinger et al. 2013). Když je kompletní s BPE, efektivnost je většinou vyšší. Navzdory podpoře, sektor výroby prasat pokračuje v poklesu. Tyto investice do rostlinné výroby prokazatelně zlepšily kvalitu výrobků kvůli posklizňové péči a pořádné/pokročilé skladovací technologii, dali zemědělcům více fleibility při prodeji jejich výrobků (např. MTE 2010). Nicméně v sektoru obilovin musíme vzít v úvahu, že již eistoval dostatek uskladňovacích zařízení (hlavní centrální sklady) v roce 2007. Tedy z hlediska sociálního, investice do dodatečných skladů obilovin přináší pouze okrajové (sociální) přínosy. 14
výdaje = 10 783 tis. ; 69 570 výdaje = 7 230 tis. ; 91 513 výdaje = 100 620 tis. ; 734 451 výdaje = 14 450 tis. ; 111 152 Výstavba podpůrných a krycích konstrukcí pro chmel a ČOZ v 155 projektech, 10% z nich v LFA. Celkové investice 28 009 tis.. Vznikly nové kapacity pro zpracování energie z biomasy v 79 projektech, 44% z nich v LFA. Celkové investice 14 536 tis.. Výstavba BPE v 137 projektech, 30% z nich v LFA. Celkové investice 306 090 tis.. Nové a zrekonstruované jednotky pro zpracování potravin na farmách ve 130 projektech, 26% z nich v LFA. Celkové investice 33 218 tis..? Účel investiční podpory v této oblasti bylo podpořit obnovu tradičních, ale upadajících odvětví novými technologiemi. Tyto náklady nejsou příliš vysoké, zatímco okamžitý účinek je mírné oživení odvětví chmele a ČOZ. Je otázkou, zda je účinek dlouhotrvající, možná se v těchto odvětvích bude muset změnit více věcí. Neeistuje studie o ekonomických aspektech ekonomiky vytápění biomasou. Investiční náklady jsou vysoké jak na straně výrobce, tak na straně spotřebitele. Náklady na biomasu vzrostly kvůli jejímu alternativnímu využití v bioplynových elektrárnách. Možná nejdůležitější je, že vývoj politiky podpor a výběru spotřebitele v této oblasti obnovitelných energií. Z 470 BPE, 137 (okolo 30%) bylo vybudováno s investiční podporou z PRV do roku 2013. Nicméně tyto nebyly zaměřeny na specifické potřeby nebo podmínky. Je tedy možné očekávat, že nejvíce z nich by bylo vyrobeno stejně, protože ceny elektrické energie jsou dostatečně vysoké, aby pokryly investiční náklady. (UZEI, 2012) Implementace opatření byla relativně nízká, tedy opatření nemůže významně zlepšit výkon zemědělského sektoru. MTE 2010 vyzdvihlo, že opatření umožnilo 44% příjemců zavést nebo zlepšit prodeje na farmě nebo prodeje potravinářských produktů. Investiční podpora je pravděpodobně nedostatečná, aby stimulovala farmáře k tomu zpracovávat své produkty. Nicméně podpora pomohla těm, kteří to chtěli dělat. 15
16