Léto 2015 Zprávy ze správy Příprava na geologický průzkum Proces výběru vhodné lokality pro hlubinné úložiště radioaktivních odpadů v České republice vstupuje do další fáze. V současné době Správa úložišť připravuje projekt geologicko-průzkumných prací na pěti lokalitách, pro které začátkem května Ministerstvo životního prostředí vydalo průzkumné území. pokračování na str. 2 z obsahu: str. 1-3 Příprava na geologický průzkum str. 4-5 Geologie vytipovaných lokalit str. 6 Přírodní analog Ruprechtov
2 Zprávy ze Správy Příprava na geologický průzkum pokračování ze str. 1 Plán geologicko-průzkumných prací v této etapě počítá výhradně s neinvazivními metodami průzkumu, tj. nebudou prováděny žádné technické práce (např. hlubinné vrty, průzkumné Předpokládané činnosti v rámci geologických průzkumů zhodnocení a reinterpretace archivních dat o průzkumných územích; studium leteckých a družicových snímků (tzv. dálkový průzkum Země); geologické mapování a výzkum; hydrogeologické mapování a výzkum, inženýrsko-geologické mapování a výzkum; povrchová geofyzikální měření a jejich geologická interpretace; plošný geochemický výzkum; závěrečné komplexní zhodnocení jednotlivých metod, syntéza výsledků a vytvoření přípovrchových geologických 3-D modelů lokalit; soubor negeologických prací vyplývajících z rozhodnutí MŽP o průzkumných územích. šachtice apod.). Odběry vzorků v terénu budou prováděny ručně, nebo s použitím ručního nářadí. Samotné terénní práce, kdy se budou geologové po lokalitách pohybovat, budou s přestávkami probíhat maximálně několik měsíců. Časově nejnáročnější část průzkumů proběhne v laboratořích, testováním a analyzováním nasbíraných vzorků. Před zahájením terénních prací budou shromážděna všechna dostupná geovědní data o hodnocených územích. Jde především o geologické mapy, profily, geofyzikální a geochemická data a měření, písemné záznamy z vrtů a měření v nich apod. Také letecké a družicové snímky území jsou užitečným podkladem pro plánování terénních prací. V současné době je možné zakoupit družicové snímky, na kterých jsou viditelné prvky území o velikosti do cca 0,5 m. Nejnovější snímky a jejich počítačové zpracování umožňují identifikovat geologické fenomény (např. průběhy zlomů, intenzitu povrchového zvětrání hornin, deformace svahů apod.), které jsou přímo v terénu jenom těžko postřehnutelné. Geologické mapování je činnost v terénu, při které jsou získávány a zakreslovány údaje o geologické stavbě území. Součástí mapování je dokumentace odkryvů (hornin na povrchu), měření puklin a zlomů v skalních odkryvech a lomech, odběr vzorků k laboratorním analýzám a mikro-
Zprávy ze Správy 3 skopování. Geologické mapování bude soustředěno do prvního roku průzkumů, a to zejména v letním období. Každou lokalitu zvládnou pokrýt s použitím běžných nástrojů (geologický kompas, geologické kladivo apod.) jeden až dva geologové. V rámci hydrogeologického mapování budou zaznamenány a dokumentovány výskyty povrchových a podzemních vod (v potocích, studnách a pramenech), jejich množství, chemické složení, kvalita apod. Výsledkem hydrogeologického mapování je vedle vlastní mapy také objasnění zákonitostí oběhu povrchových a podzemních vod a jejich vzájemný vztah. Pro hodnocení hydrogeologických poměrů je potřeba delší doba, proto bude sběr hydrogeologických dat probíhat v průběhu celého období průzkumů. Zajistí jej opět jeden až dva geologové na lokalitu. Souhrnně jejich přítomnost na lokalitě během roku nepřesáhne několik málo týdnů. zjištění důležitých vlastností těchto hornin. Většinu terénních prací zrealizuje v průběhu prvního roku průzkumů jeden inženýrský geolog na lokalitu. Geofyzikální průzkum počítá s využitím souboru geofyzikálních metod (měření elektrická, gravimetrická - tíhová, magnetometrická apod.). Výběr konkrétních metod provedou odborníci až po shromáždění a zhodnocení geofyzikálních prací realizovaných v minulosti. Měření budou buď plošná, nebo na vybraných liniích (profilech), a to vždy mimo zastavěná území. Hlavním cílem geofyzi- Inženýrsko-geologické mapování a studium vlastností hornin umožní prvotní posouzení lokalit z hlediska stavebně-technické proveditelnosti budoucích povrchových objektů hlubinného úložiště. Kromě popisu důležitých vlastností hornin a zemin vyskytujících se v hodnoceném území bude pozornost věnována také hydrogeologickým fenoménům (např. výskyt pramenů, zamokřených území apod.), zdrojům potenciálního znečištění, morfologii území (terénním tvarům) a projevům nežádoucích procesů a jevů (např. sesuvy, hloubková eroze, eroze vodních toků apod.). Osobitou součást inženýrsko-geologických prací tvoří terénní sběr vzorků horninových typů, o kterých se předpokládá, že by se měly nacházet také v hloubkách budoucího úložiště (tj. cca 500 m pod povrchem). Vzorky projdou souborem laboratorních zkoušek pro kálních prací je identifikace tektonických linií (zlomů), rozlišení různých typů hornin do hloubky cca 1 km, rozlišení zón s různou intenzitou rozpukání hornin nebo zvětrání. Terénní měření jednotlivých geofyzikálních metod budou provádět geofyzikální skupiny s ručními aparaturami během několika krátkých, zhruba týdenních kampaní. hlavních a vedlejších chemických prvků. Terénní odběr geochemických vzorků provede menší terénní skupina s potřebným technickým vybavením během cca dvou měsíců. V rámci geochemického průzkumu se bude provádět odběr malého množství horninové drtě pomocí mělkých, ručně vrtaných sond z hloubky cca 1,5 až 3 m. Průzkum bude probíhat mimo zastavěná území v pravidelné síti cca 200x200 m. Následně vzorky horninové drtě projdou detailní chemickou analýzou, která odhalí zastoupení Data shromážděná během terénních prací projdou náročnými analýzami v laboratořích a následně budou komplexně vyhodnocena. Výsledky výzkumu umožní vytvořit a postupně upřesňovat přípovrchové geologické 3-D modely lokalit. Tyto modely budou důležitým nástrojem pro posouzení vhodnosti lokalit z hlediska proveditelnosti úložiště a především pro hodnocení dlouhodobé bezpečnosti. Po celou dobu trvání průzkumů (včetně fáze vyhodnocování v laboratořích) budou obce čerpat zákonné finanční příspěvky.
4 Zprávy ze Správy Geologie lokalit vytipovaných pro budoucí hlubinné úložiště v geologické jednotce v Českém masívu. Ten vznikl před 370-300 miliony lety jako důsledek srážky prastarých kontinentů Gondwany (zahrnující území dnešní Jižní Ameriky, Afriky, Arábie, Indie, Austrálie a Antarktidy) a Laurasie (kontinent zahrnující dnešní Severní Ameriku, Evropu a Asii severně od Himalájí). Právě v této etapě vývoje Země vznikly horniny, které dnes na lokalitách zvažujeme jako hostitelské pro budou- Vhodné geologické podmínky jsou pro bezpečnost hlubinného úložiště jedním z nejdůležitějších faktorů. Horninový masív bude garantovat oddělení uložených odpadů od života na povrchu po stovky tisíc let. cí úložiště vyvřelé (magmatické) granity a přeměněné (metamorfované) granulity a migmatity. Na základě geologického vývoje rozdělujeme horninové prostředí Českého masívu na čtyři dílčí jednotky. Pro účely výběru lokality hlubinného úložiště jsou zvažovány dvě z nich oblast bohemika (zhruba střední a západní část České republiky) a oblast moldanubika (zhruba jižní a jihozápadní část České republiky a Českomoravské vrchoviny). Všechny lokality předběžně vytipované pro budoucí hlubinné úložiště se nacházejí v tzv. krystalinickém horninovém prostředí, tedy v horninách vyvřelých a přeměněných. Přesněji, šest lokalit (Čertovka, Březový potok, Čihadlo, Magdaléna, Hrádek a Horka) se nachází v granitech a sedmá lokalita, Kraví hora, je v metamorfovaných horninách granulitech a migmatitech. Každá lokalita má své geologické zajímavosti a prošla trochu odlišným geologickým vývojem. Horniny: V současnosti je v České republice předběžně vytipováno sedm lokalit, kde na základě výzkumu by mohly být vhodné podmínky pro vybudování hlubinného úložiště, včetně naplnění velmi přísných požadavků na bezpečné uložení radioaktivních odpadů. Detailní znalosti o místní geologii však přinesou až podrobné průzkumy. Všechny předběžně vytipované lokality leží Magmatické (vyvřelé) horniny vznikly utuhnutím magmatu (směs roztavených hornin a plynů) pod zemským povrchem. Postupným vychládáním dochází ke vzniku typické krystalické textury s viditelnými minerály, především živci a křemenem. Podle toho, jak rychle krystalizace probíhala, jsou krystaly větší či menší. Metamorfované (přeměněné) horniny vznikají z ostatních druhů hornin (magmatických a sedimentárních) v důsledku vysokých teplot a tlaků, kterými byly vystaveny v zemské kůře. Granit (žula) je hlubinná, magmatická hornina; název pochází z latinského granum zrnko. Jedná se o velkou skupinu hornin s typickou zrnitou strukturou. Na našich lokalitách jsou z této skupiny přítomny např. granodiority, syenity nebo čisté granity. V minerálním složení jsou zde především živce, křemen, slídy nebo amfibol. Pro svou odolnost se hojně využívají ve stavebnictví - od podkladů pro silnice a železnice, až po obkladové desky. Na granity jsou často vázána ložiska nerostných surovin (např. zlata, uranu a dalších kovů). Granulit je metamorfovaná (přeměněná) hornina světlé barvy, často velmi jemnozrnná. V minerálním složení vystupuje živec, granát, křemen a kyanit. Vzniká ve velké hloubce, při teplotách 700 900 C. Migmatity prošly procesem částečného tavení, jsou tedy složeny ze dvou složek světlé (leukosom), tvořené křemenem a živci a tmavé (melanosom), tvořené tmavými minerály. Proces tavení je spojen se vznikem typické páskované textury.
Zprávy ze Správy 5 Lokalita Čertovka Leží v oblasti bohemika českého masívu. Ze všech sedmi zvažovaných lokalit je místní hornina nejstarší: cca 515 milionů let. Na východě je ohraničena významným zlomem, který odděluje granity od mladších usazených hornin tzv. žihelské pánve. Zdejší granit je pro svou značnou pevnost, odolnost a vzhled oblíbeným dekoračním kamenem. Lokalita Magdaléna svoji odolnost je hojně využívaným zdrojem drceného kameniva a kameniva pro hrubou kamenickou výrobu. Lokalita Hrádek Leží v třebíčském plutonu, ve východní části moldanubika, starém 340 milionů let. Typickou horninou je zde durbachit (druh granitu s unikátním složením i vlastnostmi). Obsahuje větší množství draslíku a hořčíku, ale také thoria a uranu, což jej činí mírně radioaktivním (obdobně jako syenity na lokalitě Magdaléna). Třebíčský masív je se svými 500 km 2 největším tělesem těchto hornin na světě. Kraví hora Nachází se v rozsáhlém tělese vyvřelých hornin o rozloze 3200 km 2, zvaném středočeský pluton. Typickou horninou jsou zde tmavé syenity (hrubozrnná hornina, která na rozdíl od granitů obsahuje velmi malé množství křemene), které vznikly v době před 340 miliony let. V porovnání s ostatními zvažovanými horninami pro výstavbu úložiště mají zvýšenou přirozenou radioaktivitu, související s přirozeným obsahem uranu. Lokalita Březový potok Lokalita se nachází, podobně jako lokalita Čihadlo, v moldanubickém plutonu. Je tvořena dvěma druhy granitů o stáří zhruba 327 milionů let. V západní a jihozápadní části zasahují do průzkumného území také přeměněné horniny. Velkou předností lokality je prokázaná hloubka dosahu žul, která činí až 10 km. Tyto typy granitů nejen v průzkumném území, ale i v širším okolí, jsou pro své vlastnosti ceněným zdrojem suroviny pro ušlechtilou kamenickou výrobu. Z podobných granitů bylo zhotoveno mnoho významných staveb a uměleckých realizací, např. obelisk na třetím nádvoří Pražského hradu. Lokalita Horka Území lokality je tvořeno přeměněnými horninami granulity a migmatity, tvořící těleso čočkovitého tvaru mezi ložisky uranu Rožná a Olší. Jedná se o horniny, které vznikly ve velkých hloubkách 15-20 km a ve svých strukturách odrážejí fascinující geologickou historii České republiky. Stáří vzniku těchto hornin je datováno před 340 miliony let a jejich vznik odráží srážku kontinentů v čase vzniku, tedy variskou orogenezi. Oblast patří díky blízkosti uranových dolů Rožná mezi geologicky nejprozkoumanější území v rámci naší země. VZNIK HORNIN A GEOLOGICKÉ PROCESY Zvětrávání a eroze Nachází se podobně jako lokalita Magdaléna ve středočeském plutonu, složeném z více žul různého stáří. Zdejší horniny jsou především granodiority, tj. granity s vyšším obsahem živců a tmavých minerálů. Jejich stáří je okolo 350 milionů let. Území je charakteristické vysokým počtem horninových žil a minimálním výskytem cizorodých těles, s jedním ověřeným, malým ložiskem uranu v širším okolí. Lokalita Čihadlo Lokalita se nalézá v jednom z největších granitových těles na našem území, tzv. centrálním moldanubickém plutonu. Jedná se o složené těleso mnoha druhů granitů o celkové rozloze okolo 6000 km 2. Lokalita se nachází v jeho dílčí části, tzv. klenovském masívu, stáří cca 328 milionů let. Pro Narůstající teplota, tlak s hloubkou Magmatické horniny Čertovka Magdaléna Čihadlo Hrádek Horka Březový potok Výzdvih z hloubky k povrchu Ochlazování Tavení Teplota a tlak Výzdvih z hloubky k povrchu Usazování pod hladinou vody nebo na zemském povrchu Metamorfované horniny Kraví hora Sedimentární horniny Teplota a tlak
6 Zprávy ze Správy Přírodní analog Ruprechtov inspirativní výzkum pro hlubinné úložiště Od hlubinného úložiště se očekává, že radioaktivní odpady udrží v bezpečné izolaci od životního prostředí po více než 100 tisíc let. Z lidského hlediska nepředstavitelně dlouhá doba je v miliardovém geologickém vývoji Země jen pouhou epizodou. Právě přírodní analogy mohou lidem pomoci pochopit, jak se hlubinné úložiště bude v budoucnu nejspíše chovat. či výzkum migrace uranu v prostředí. V rámci výzkumů byla na lokalitě zbudována síť hydrogeologických vrtů, odebrány stovky vzorků hornin a podzemních vod, provedeny stovky různých analýz a nepřeberně výpočtů a matematických modelů. Podrobný popis lokality pak umožnil zaměřit se na detailnější výzkum (např. vliv organické hmoty na chování uranu v horninovém prostředí). Některé metodiky a postupy z přírodního analogu pak mohou být využity při obdobné a ještě komplexnější studii budoucí lokality pro hlubinné úložiště. Pokud vědci chtějí pro účely bezpečnosti hlubinného úložiště zkoumat, jak se radioaktivní prvky dlouhodobě chovají v různých horninách (např. za jakých podmínek se horninou šíří a jak rychle), mají k dispozici řadu pracovišť vytvořených samotnou přírodou. Tyto tzv. přírodní analogy, které mají určité rysy společné s budoucím úložištěm, mohou sloužit jako unikátní vhledy do minulosti staré tisíce, ale třeba i stovky milionů let. Můžeme tedy například studovat uranová ložiska, která vznikla před milióny let a v současnosti se podívat, zda a jak moc se uran šířil do okolí. Tím se zabýval rozsáhlý výzkum přírodního analogu uranového ložiska Cigar Lake. Jedno z nejbohatších ložisek uranu na světě leží v pískovci, v hloubce okolo 430 metrů pod povrchem a je obklopeno jílovitou vrstvou připomíná tudíž částečně strukturu hlubinného úložiště, kde radioaktivní odpad bude uložen v podobné hloubce a utěsněn jílem. Vědci zjistili, že ložisko Cigar Lake je staré 1,3 miliardy let, přesto na povrchu nic nenasvědčuje jeho existenci. Jíl úspěšně zabránil šíření uranu a ostatních prvků do okolí. Díky analogům můžeme rovněž sledovat i jiné procesy, jako třeba korozi materiálů obsahujících železo. Získané výsledky mohou významně přispět k prokázání bezpečnosti hlubinného úložiště. Jedním z takových přírodních analogů využitelných pro výzkumy ohledně hlubinného úložiště je v České republice Ruprechtov. Malé uranové ložisko Ruprechtov se nachází v Karlovarském kraji, cca 8 km severně od Karlových Varů a 6 km západně od Ostrova. Její rozloha je cca 1,6 km 2. Geologicky leží lokalita v severovýchodním cípu sokolovské pánve terciérního stáří. Tato část sokolovské pánve má oproti zbytku několik zvláštností: na jejím utváření se podílela sopečná aktivita blízkých Doupovských hor, nikdy se zde netěžilo hnědé uhlí a naopak zde existuje několik malých ložisek uranu. Zjednodušeně podloží tvoří granity, na nichž se nacházejí vrstvy kaolínu, které jsou překryty terciérními vulkanickými horninami. Malé a roztroušené shluky uranové rudy se nacházejí ve spodní části terciérní výplně. Na přírodním analogu Ruprechtov probíhaly výzkumy v letech 1995 2012 pod vedením ÚJV Řež, a. s. a Gesellschaft für Anlagen- und Reaktorsicherheit (GRS) mbh za finanční podpory SÚRAO. Nejdříve bylo potřeba celou lokalitu velmi dobře popsat, a to z různých hledisek. Šlo zejména o geologickou stavbu a její stáří, směry proudění podzemní vody, ověření a popsání ložiska uranu, ale třeba i výskyt živých mikroorganismů, Asi nejpodstatnější výsledky z pohledu bezpečnosti hlubinného úložiště přinesl výzkum stability uranu v terciérních horninách, které mohou být analogií k jílovitým horninám uvažovaným v hlubinném úložišti. Výzkum ukázal, že prostředí bez kyslíku a jílovité horniny spolehlivě zabránily šíření uranu, a to po dobu nejméně jednoho milionu let. Tento poznatek může významně přispět k hodnocení bezpečnosti budoucího hlubinného úložiště. Důležitým bodem bylo rovněž propojení výsledků z různých metod a oborů do celkového obrázku lokality a jejích hlavních procesů. Pouze mezioborový výzkum může podat realistický obraz budoucí lokality hlubinného úložiště. PS Dialog nově pod Radou vlády Pracovní skupina pro dialog o hlubinném úložišti (PS Dialog) si klade za cíl přispět k transparentnosti procesu výběru vhodné lokality pro hlubinné úložiště, a to s respektováním zájmu veřejnosti a posílenou aktivní spoluúčastí dotčené veřejnosti v tomto procesu. Vznik Pracovní skupiny v roce 2010 pomohl sladit do té doby rozdílné názory a očekávání, vyšel vstříc řadě požadavků některých obcí a zajistil, že proces výběru lokality pro hlubinné úložiště zohledňuje nejen celospolečenská, technická a ekonomická kritéria, ale je rovněž v souladu s místními zájmy. Přestože Pracovní skupina odvedla během čtyř let svého působení velký kus práce, někteří její členové loni upozornili na fakt, že PS Dialog naráží na limity dané jejím institucionálním postavením. Proto se během roku 2014 Pracovní skupina transformovala z poradního orgánu ministerstev životního prostředí a průmyslu a obchodu pod Radu vlády pro energetickou a surovinovou strategii a její činnost je tak zaštítěna vládou ČR. Transformace byla dovršena 6. ledna 2015, kdy byl ministrem průmyslu a obchodu a předsedou Rady vlády pro energetickou a surovinovou strategii Janem Mládkem vydán samostatný Statut Pracovní skupiny pro dialog o hlubinném úložišti. Stala se jedním z poradních orgánů Rady vlády pro energetickou a surovinovou strategii ČR. Za nesporný úspěch PS Dialog lze považovat změnu atomového zákona, na jejímž základě mají obce dotčené průzkumem nárok na
Zprávy ze Správy 7 finanční příspěvky z jaderného účtu. Všech 40 obcí, na jejichž katastru se bude průzkum provádět, má zákonný nárok na více než 70 mil. Kč ročně po celou dobu trvání průzkumu. Dalším zásadním výsledkem práce PS Dialog je návrh věcného záměru zákona o zapojení obcí do rozhodovacího procesu výběru lokality HÚ. Ten sice nebyl zatím dokončen, ale došlo k významnému konsensu, kdy a jakou formou by se obce do výběru lokality měly zapojit, a že vláda bude o kandidátních lokalitách rozhodovat na základě technickoekonomických parametrů vybraných lokalit, včetně stanovisek dotčených obcí. Dnes je toto stanoveno pouze usnesením vlády, v budoucnosti by mělo být zakotveno ve zvláštním zákoně. Pokud se podaří záměr prosadit, byl by to významný pokrok směřující k řešení obdobnému jako v jiných evropských zemích, které rovněž hledají lokalitu pro hlubinné úložiště. Více na: http://www.surao.cz/cze/pracovni-skupina Otázky pro MŽP rozhovor s náměstkem Vladimírem Manou Začátkem května ministr životního prostředí zamítl rozklad proti rozhodnutí ministerstva z loňského podzimu a potvrdil stanovení průzkumných území pro průzkumy spojené s hlubinným úložištěm na pěti vybraných lokalitách. Několik otázek ve věci správního rozhodování o úložištích jsme položili náměstkovi ministra životního prostředí pro státní správu Vladimíru Manovi. Jak probíhalo rozhodování úřadu ve věci stanovení průzkumného území pro hlubinná úložiště jaderného odpadu? Každé rozhodování, kterým může být zasaženo do práv či oprávněných zájmů fyzických či právnických osob, je vždy obtížné, nicméně ministerstvo je vázáno předchozími usneseními vlády ČR, která se opakovaně povinností vybudovat úložiště radioaktivních odpadů zabývala. Ministerstvo je rovněž vázáno zákonnou povinností postupovat stejným způsobem při rozhodování o všech podaných žádostech v území České republiky, proto bylo ve všech lokalitách postupováno striktně podle požadavků geologického zákona. Je třeba rovněž zdůraznit, že přijetím zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomového zákona), převzal stát odpovědnost za ukládání radioaktivních odpadů a zřídil ke dni 1. 6. 1997 jako organizační složku státu SÚRAO, aby zajišťoval všechny činnosti spojené s bezpečným ukládáním všech existujících i budoucích radioaktivních odpadů a vyhořelého jaderného paliva, které musí splňovat všechny požadavky jaderné bezpečnosti a ochrany obyvatelstva a životního prostředí před případnými vlivy těchto produkovaných odpadů. Kolik žádostí o stanovení PÚ v průměru MŽP ročně obdrží? Jedná se v řádu o desítky běžně podávaných žádostí o stanovení průzkumného území, poprvé však ministerstvo rozhodovalo o stanovení průzkumného území pro zvláštní zásahy do zemské kůry pro budoucí vybudování úložiště radioaktivního odpadu. Nicméně žádosti byly podány zcela v souladu s oprávněním žadatele, které vyplývá z jeho statutu a právní úpravy obsažené v atomovém zákoně. Proti stanovení PÚ loni na podzim se některé obce a sdružení odvolaly a celá věc byla postoupena k rozkladové komisi, která své doporučení předala k rozhodnutí ministrovi životního prostředí. Kolik členů komise měla a čím konkrétně se zabývala? Rozkladová komise byla složená z osmi členů a zabývala se všemi uplatněnými námitkami jednotlivých rozkladů, konkrétně např. namítaným nezákonným postupem žadatele, porušením některých ustanovení geologického zákona, nedostatečným zkoumáním jiného veřejného zájmu v průběhu vedeného správního řízení či nepřezkoumatelností rozkladem napadeného rozhodnutí. Jakým způsobem se komise vypořádává s námitkami podanými v rámci rozkladu? Rozkladová komise doporučila ministrovi životního prostředí uplatněné námitky zamítnout jako nedůvodné a konstatovala, že rozkladem napadené rozhodnutí ministerstva odpovídá požadavkům geologického zákona na poměřování veřejných zájmů. Z lokalit zaznívají obavy, že průzkum nebo později případná výstavba hlubinného úložiště poškodí čistou přírodu a naruší krajinu. Zabývalo se MŽP i těmito obavami? V průběhu vedeného správního řízení ministerstvo v jednotlivých lokalitách zkoumalo i jiné veřejné zájmy na ochraně přírody a krajiny, ochraně vod atp., nicméně ve fázi vyhledávání nebudou prováděny geologické práce spojené se zásahem do pozemku, proto jsou námitky o možném střetu těchto geologických prací s těmito zájmy v této fázi řízení bezpředmětné. V diskuzích ohledně stanovování průzkumného území hodně zazníval veřejný zájem. Jak se z tohoto pohledu stavíte k průzkumům spojeným s hlubinným úložištěm? Jak jsem již uvedl, v této fázi řízení o stanovení průzkumného území pro zvláštní zásahy do zemské kůry budou používány pouze neinvazivní metody, posouzení, zda jiný veřejný zájem převáží nad zájmem státu na vybudování hlubinného úložiště v konkrétní lokalitě, bude možné až poté, co budou prozkoumány i ostatní vytipované lokality. Obce a občanská sdružení dlouhodobě usilují o posílení svého postavení v procesu výběru lokality pro hlubinné úložiště. Jak se MŽP staví k této problematice? Ministerstvo postupuje podle aktuálně platné právní úpravy. Pokud dojde ke změně postavení obcí a spolků v procesu výběru lokality pro hlubinné úložiště, bude ministerstvo postupovat opět podle zákonné úpravy. V této souvislosti mě však napadají další závazky, které jako stát máme a které je třeba mít také na paměti. Konkrétně se jedná o skutečnost, že již v roce 1997 byla ve Vídni přijata Společná úmluva o bezpečnosti při nakládání s vyhořelým palivem a o bezpečnosti při nakládání s radioaktivními odpady, která v roce 2001 vstoupila v platnost. Cílem této úmluvy je zajistit, aby v průběhu všech fází nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivními odpady existovaly účinné zábrany proti potenciálním rizikům. Je podle mého názoru zcela zřejmé, že každý členský stát EU nese konečnou odpovědnost za nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem, který v tomto státě vzniká. Pokud nedojde k dohodě s jiným členským státem EU nebo třetí zemí, je povinností ukládat radioaktivní odpad v tom členském státě, v němž vznikl, což je myslím zcela logický požadavek. Rozhodnutí padlo zatím pro pět lokalit. Kdy lze očekávat rozhodnutí pro zbývající dvě lokality? Zbývající dva rozklady budou projednány v rozkladové komisi ministra životního prostředí do konce měsíce června 2015.
8 Zprávy ze Správy Letem světem... Švýcarsko Víte, že... Švýcarsko vybralo dvě zájmové lokality pro hlubinné úložiště Švýcarská agentura NAGRA, zodpovědná za nakládání s radioaktivními odpady, zúžila počet zájmových lokalit pro výstavbu hlubinného úložiště ze šesti na dvě. Jedna se nachází ve východní části regionu Jura (severozápad Švýcarska), druhá leží severovýchodně od Curychu. Nagra oba návrhy postoupila švýcarskému ministerstvu pro energetiku (SFOE) a dozornému orgánu nad jadernou bezpečností (ENSI) k vyjádření. Vybrané lokality vykazují vhodné podmínky pro umístění úložiště jak pro vysokoaktivní, tak pro nízkoaktivní odpady horniny v příslušné hloubce jsou stabilní, nepropustné a dostatečně rozsáhlé. Zbylé čtyři lokality (Südranden, severní Lägern, Jura-Südfuss a Wellenberg) budou nadále drženy jako rezervní. Švýcarsko provozuje pět jaderných reaktorů na pěti elektrárnách. Z jádra vyrábí 40 procent své elektřiny. V červnu 2011 parlament rozhodl o postupném uzavření všech jaderných elektráren po dovršení jejich životnosti. Program zaměřený na trvalé uložení vyhořelého jaderného paliva, které elektrárny vyprodukovaly za dobu svého provozu, i dalších radioaktivních odpadů pokračuje i nadále. Letos došlo k zúžení počtu vytipovaných lokalit ze šesti na dvě. Nakládáním s radioaktivními odpady se ve Švýcarsku zabývá národní společnost NAGRA (obdoba SÚRAO) založená v roce 1972. Je odpovědná za přípravu a realizaci řešení pro bezpečné uložení všech druhů radioaktivních odpadů vzniklých ve Švýcarsku z jaderných elektráren, v oblasti medicíny, průmyslu a výzkumu. Z průzkumů veřejného mínění ve Švýcarsku z roku 2013 vyplývá, že drtivá většina respondentů (95 %) je pro to, aby se otázka nakládání s RAO vyřešila nyní a nebyla přesouvána na budoucí generace. Nejstarší švýcarská jaderná elektrárna Beznau (v provozu od roku 1969). Podle švýcarského atomového zákona mají být všechny radioaktivní odpady (tedy včetně nízko a středněaktivních) uloženy v hlubinném úložišti s možností pozdějšího vyzvednutí. V současnosti jsou skladovány v suchém meziskladu Zwilag u města Würenlingen a v areálech jaderných elektráren. Výběr lokality pro hlubinné úložiště Program výběru lokalit pro umístění nízko a středněaktivních odpadů a vyhořelého jaderného paliva do hlubinných úložišť je zakotven v zákoně o jaderné energii a zákoně o územním plánování. Nejvyšší prioritou při hledání vhodného místa je bezpečnost. Velký důraz je kladen rovněž na ochranu životního prostředí, ale např. i na sociálně-ekonomické aspekty a plán územního rozvoje. Horninové prostředí švýcarského úložiště je na rozdíl od ČR situováno do pevných jílovců. Proces výběru vhodných lokalit byl rozdělen do 3 etap. V průběhu první etapy (2008-2011) bylo vytipováno 6 potenciálně vhodných lokalit na severu země. Tři lokality pro umístění vysokoaktivních odpadů včetně vyhořelého jaderného paliva (Zürich Nordost, Nördlich Lägern a Jura Ost) a tři lokality pro nízko a středněaktivní odpady (Südranden, Jura-Südfuss a Wellenberg). Druhá etapa výběru probíhala v úzké spolupráci s regiony a kantony v letech 2011-2014. Po provedení geologických průzkumů v terénu a vrtných pracích ve všech šesti lokalitách NAGRA letos v lednu zúžila počet zájmových lokalit pro výstavbu hlubinného úložiště ze šesti na dvě. Jedna se nachází ve východní části regionu Jura (severozápad Švýcarska Jura Ost), druhá leží severovýchodně od Curychu (Zürich Nordost). NAGRA oba návrhy postoupila švýcarskému ministerstvu pro energetiku (SFOE) a dozornému orgánu nad jadernou bezpečností (ENSI) k vyjádření. Vybrané lokality vykazují vhodné podmínky pro umístění úložiště jak pro vysokoaktivní, tak pro nízkoaktivní odpady horniny v příslušné hloubce jsou stabilní, nepropustné a dostatečně rozsáhlé. NAGRA doporučuje ve třetí etapě výzkumu provést další podrobné zkoumání. Definitivní výběr lokality a rozhodnutí Spolkové rady se očekává na konci třetí etapy, a to kolem roku 2027. Následuje schválení Parlamentem a výběr projde celostátním referendem (kolem roku 2029). Zahájení provozu úložiště nízko a středněaktivních odpadů se očekává kolem roku 2050; zahájení provozu vysokoaktivních odpadů (včetně vyhořelého jaderného paliva) pak kolem roku 2060. www.surao.cz "Zprávy ze Správy"vydává čtvrtletně Správa úložišť radioaktivních odpadů, Dlážděná 6, Praha 1, IČO: 66000769. Vydávání tohoto zpravodaje je povoleno Ministerstvem kultury a bylo mu přiděleno evidenční číslo MK ČR E 20612. Vaše nápady a náměty zasílejte na e-mail: zpravyzespravy@surao.cz Redakce: Mgr. Tereza Bečvaříková, Eva Pokorná, Mgr. Lucie Steinerová, Ivana Škvorová, Jan Karlovský. tel.: 221 421 519, fax: 221 421 544, e-mail: zpravyzespravy@surao.cz