Vodstvo Číny 9.10.2008 Mgr. Adam Horálek 2008 2009 a.horalek@seznam.cz FF UK, PřF UK, FF UPOL, AV ČR,v.v.i.
I. VODSTVO ČÍNY
Oceány a moře - Čína má přístup pouze k Tichému oceánu - Délka pobřežní čáry: 14 500 km - Okrajová moře (a zálivy): - Žluté moře (Bohai) - Východočínské moře (Taiwanský průl.) - Jihočínské moře (Tonkinský zál.) - výsostné vody 12 nm, ekonomické vody 200 nm - Mořské proudy: Kuro-šio (T), Oja-šio (S), jihočínský proud (S)
Čínská úmoří a veletoky - Tichý oceán většina území = 60 % - největší řeky a jejich přítoky Huanghe (Žlutá řeka), Changjiang (Dlouhá řeka), Heilongjiang (Amur), Xijiang (Západní řeka, Hongshuihe), Lancangjiang (Mekong) - Indický oceán cca. 10 % - Nujiang (Salwin), Yarlung Zangbo Jiang (Brahmaputra), Indus, (Ganga) - Severní ledový oceán minimum 0 % - přes zdrojnice Irtyše - Bezodtoké oblasti 1/3 Číny, 30 % - řeky Ili He, Tarim He, Hotan He
Úmoří
Čínská jezera - Nížinná Čína: Dongjing Hu, Tai Hu, Poyang Hu, Er Hai - většinou sladkovodní, zatopené deprese při řekách, pozůstatky dřívějších koryt řek (Dongjing Hu: 3 750 x 12 000 km2) - Horská Čína: Qinghai, Lobnor, Yamzho, Ulungur Hu - jezera většinou slaná, obsahují různé druhy solí, často jezera tektonická, alpinského charakteru, také reliktní jezera, sezónní (pouště), hrazená morénou či sutěmi (viz zemětřesení)
II. VODNÍ ZDROJE
Distribuce vody na Zemi 94 % veškeré vody je slané...... z 6 % sladké vody je 72,2 % obsaženo v ledovcích, 27,5 % v podpovrchové vodě a jen 0,3 % v povrchové...... z povrchové vody je 95 % vody v jezerech a jen 5 % v řekách.
Vodní zdroje Číny - vodní plochy zabírají 270 550 km 2 - zavlažováno je 545 960 km 2 - kapacita obnovitelných vodních zdrojů: 2 830 km 3 (ČR: 16) 177x - roční spotřeba vody: 550 km 3 (ČR: 2) 275x - z toho: zemědělství 68 % (ČR: 57) průmysl: 26 % (ČR: 41) domácnosti: 6 % (ČR: 2) - spotřeba na obyvatele: 415 m 3 (ČR: 187) 2,2x
Tibet zdrojnice vody - strategický význam v zásobách vody! - pramení zde řeky Chang Jiang, Huang He, Salwin, Mekong, Brahmaputra, Indus a je zde i pramenná oblast řeky Gangy - kdo kontroluje Tibet, kontroluje vodní zdroje a i energetický potenciál značné části J, JV a V Asie
Množství srážek
Mořské proudy a srážky
Variabilita srážek
Oblasti nadbytku a deficitu vody
ŘEŠENÍ? Jiho-severní vodní cesty - snaha převést nadbytek jižní vody do suchých oblastí severní Číny - východní trasa: dolní Chang Jiang kanál Beijing- Hangzhou Huang He Beijing; 1 150 km, kapacita 30 km 3 - střední trasa: Hanjiang (přítok Chang Jiangu) Huang He Severočínské planiny; 1 000 km, 30 km 3 - západní trasa: Jinshajiang Yalongjiang horní Huang He (zemětřesení?)
III. VYUŽITÍ VOD
Využití vod - zdroj pitné vody - zdroj pro zemědělské závlahy - doprava - průmyslové využití - rybolov - rekreace - energetika Řeky Ledovce Jezera I I I I - I II - I II - I I - II I I II II - - Podzemní voda II - - - - - - Moře - - II - II II I
1) Pitná voda - je zajišťována z podpovrchové vody a z rezervoárů - nerovnoměrné a protichůdné rozložení obyvatelstva a vodních zdrojů - znečištění pitné vody průmyslovou a zemědělskou činností (primárně i sekundárně kyselé deště)
2) Voda v zemědělství - zemědělství je hlavním spotřebitelem vody - zavlažováno území Francie - na vodu náročné zemědělství - problém nadměrného hnojení a umělých hnojiv - zasolování a zaplavování půd
3) Vodní doprava I - námořní - ekologická, ekonomická, zdlouhavá - Čína má dva ze tří největších námořních přístavů světa Shanghai a Hongkong - využívána hlavně na nákladní dopravu, přepravu zboží a surovin - nebezpečí ekologických katastrof (tankery)
4) Vodní doprava II - říční - v Číně přizpůsobeno námořním lodím 124 000 km vnitrozemských plavebních cest! - nejvnitrozemštější námořní přístav světa Chongqing - největší říční cesta světa Chang Jiang - regulace říčních toků (přehrady) a výstavba kanálů
5) Průmyslové využití - hlavně v těžkém a chemickém průmyslu, dále dřevařský a energetický průmysl - problém znečištění vod trojí rovina znečištění chemické, mechanické a teplotní - průmysl je v současnosti nejrychleji rostoucím spotřebitelem vody v Číně zajištění vody = nutnost pro rozvoj ekonomiky
6) Rybolov - vyžaduje kvalitní vodu, proto jsou zájmy rybářů v rozporu se zájmy zemědělců a průmyslníky - nejvýkonnější chovné sádky na světě až 30 tun ryb z hektaru (ČR 500 kg) - Čína největším lovcem i konzumentem ryb na světě rybolov přes 100 mil. tun ročně
7) Rekreace - horská jezera, mořské pláže,plavby lodí,... x - v Číně cestovní ruch zažil boom v 21. století ročně na 250 mil. turistů nároky na turistické zázemí exponovaných lokalit (hotely, restaurace aj. a též zátěž vodních zdrojů)
8) Energetika - v Číně největší vodní dílo Tři Soutěsky - kromě toho v Číně každoročně spustí elektrárny s výkonem až 50 GW (3,5x ČR) - z celkového výkonu 391,3 GW chce Čína dosáhnout cílové hodnoty 2 TW - potenciál čínských řek je 680 GW (o polovinu víc než výkon v roce 2004) - využitelný potenciál je 493 GW (stále víc, než celkový výkon v roce 2004) - Skutečný instalovaný výkon (2004): 94,8 GW - problém představuje i využívání vody u ostatních typů elektráren jaderných a tepelných
IV. VELETOKY
Čínské veletoky CHANG JIANG - 5 530 km dlouhá (SP 4, v Asii 1) - povodí 1 726 000 km 2 (SP 13.-14.) - průtok 30 000 m 3 /s (SP 4.) - pramení v pohoří Dangla - horní tok Jinshajiang, přítok L: Min Jiang, P: Wu Jiang - významná dopravní tepna Chongqing - významný energetický potenciál Tři soutěsky (San Xia) - monzunový režim odtoku (výkyv hladiny o 22 m)
Čínské veletoky HUANG HE - 2. nejdelší, 4 845 km, splavná do Lanzhou - povodí 531 000 km 2 - pramení v Odontale (Moře hvězd), Przewalskij - Vnitřní oblouk - Ordoský masív, spraše, výsadba lesů - přítoky: P: Wei He, L: Fen He - nejvíce plavenin na světě: 600 mil. m 3 /rok, 19 m 3 /s, delta postupuje 300 m do moře každý rok! -!!!teče až 20 metrů nad okolím!!! - v průběhu času mění řečiště i bifurkace - nebezpečné výkyvy hladiny (250 x 29 000 m 3 /s) - r. 1887 záplavy u Kaifengu (protžené hráze) 7 mil. mrtvých
Čínské veletoky ČTYŘŘEČÍ - Brahmaputra (Yarlong Zangbo Jiang) - Salwin (Nu Jiang) - Mekong (Lancang Jiang) - Chang Jiang - místo největšího hydroenergetického potenciálu na světě! - nejvyšší splavné místo na světě Brahmaputra 3 500 m n.m.
Čínské veletoky -OSTATNÍ - Amur (Heilongjiang) - tvoří nejdelší vodní hranici na světě - přítok Sungari - Ussuri (Sunghua Jiang Wusuli Jiang) - na 230 dní v roce zamrzá - Xijiang - nejvýznamnější řeka jižní Číny - tvoří záliv u Guangzhou - Huai He - největší řeka mezi Chang Jiangem a Huang He, využila opuštěné koryto Huang He