VELKÉ PŘEHRADY V AFRICE

Transkript

1 Z0099 Regionální geografie světa - Afrika, Austrálie a Oceánie VELKÉ PŘEHRADY V AFRICE Tomáš SELUCKÝ, Jiří HRABALA Brno, 2010

2 Obsah 1. Fyzicko-geografické predispozice 2. Využití a pozitivní dopady výstavby přehrad 3. Negativní dopady výstavby přehrad 4. Nejvýznamnější přehrady 5. Projekty do budoucna 6. Použitá literatura a jiné zdroje

3 Fyzicko-geografické predispozice I. Většina říčních soustav málo vyvinuta (sníženiny) nevyrovnané spádové křivky + intenzivní eroze Vývojově starší úseky vyrovnaná spádová křivka charakteristické pro pánve Počátek čtvrtohor, tektonický zdvih vznik krátkých vodnatých řek na vnějších svazích kontinentu Tyto řeky následně zpětnou erozí podchytily staré říční systémy bezodtokých pánví Vzniklé náčepné procesy se v krajině projevují v podobě peřejí a vodopádů proto africké řeky nejsou splavné po celém toku

4 Fyzicko-geografické predispozice II. Stupňovitý profil a velká vodnatost zapříčiňují velké zásoby vodní energie (1/5 světových zdrojů) To spolu s nedostatkem vody a sezónním rozložením srážek vedlo ke stavbě vodních nádrží Nejpřínosnější jsou víceúčelové nádrže, které kompenzují své nevýhody spoustou výhod

5 Přehrady v Africe podle účelu využití ÚČEL PODÍL [%] Závlahový 50 Vodárenský 20 Víceúčelové přehrady 19 Hydro-energetický 9 Protipovodňový 2 Nejvíce přehrad bylo vybudováno v období 1980 až a v období 1970 až

6 Využití a pozitivní dopady výstavby přehrad Prvotně sloužily jako ochrana před každoročními záplavami Přehrada umožňuje zadržet nadbytek vody v letech s nadměrnými srážkami a využít ho v letech s vodním deficitem Výroba elektrické energie (např. poskytování elektrické energie měděným dolům Kariba) Přehrada zvětší zemědělsky využívané území (někde až o 30 %) Rybářství (zvětšení úlovků rybářů) Rozvoj turistického ruchu Rozvoj lodní a silniční dopravy

7 Využití přehrady na příkladu Oblast Sahelu významný zavlažovací projekt byl vybudován v oblasti vnitřní delty Nigeru Delta se skládala ze dvou částí: živé delty (rýže) a mrtvé delty, což byla nevyuživatelná bahenní oblast V roce 1947 postavena přehrada Sansanding v mrtvé deltě Zvedla hladinu řeky jen o pár metrů, ale zaplavila přes ha obyvatel bylo donuceno se přestěhovat Vznik nových převážně bavlníkových polí Vystavěna celá síť zavlažovacích kanálů, z nichž nejvýznamnější jsou kanály Sahel a Macina Výrazně se zvýšil i výskyt ryb ( místních rybářů uloví ročně přes tun ryb)

8 Negativní dopady výstavby přehrad Zatopeno mnoho afrických měst, vesnic a přírodních i kulturních památek (Egypt) Přesídlení především zemědělského obyvatelstva Narušení ekologické rovnováhy Každoroční záplavy přinášely úrodnou půdu ( pokles úrodnosti půdy) Do postavení Asuánské přehrady se delta Nilu zvětšovala o 5 m ročně a dnes se zmenšuje Ubývá úživnost moře v oblasti delt, kde vymírají ryby a ústřice Stále zavodněné zavlažovací kanály způsobují zasolování půd a zvyšují výskyt bilharziózy a dalších zdravotních problémů Velkým ekologickým problémem je zvýšená hladina DDT, které se používalo na přemnoženou mouchu tse-tse (Kariba)

9 Nejvýznamnější přehrady Asuánská přehrada Volta Kariba Cahora Bassa Kainji

10 Asuánská přehrada Nízká Asuánská přehrada (Nil, Egypt) Délka 1,9 km, výška 54 m, postavena v roce 1902 Objem vody 5,5 km 3, původně zásobárna vody Malá kapacita 1960 transformace na elektrárnu Vysoká Asuánská přehrada (Nil, Egypt, Súdán) Délka 480 km, šířka 16 km Hráz 111 m vysoká, m dlouhá a až 980 m široká dělníků 451 na stavbě zahynulo Objem vody 164 km 3, rozloha km 2 Účel stavby: zabránění povodním, zásoba vody pro zemědělství, výroba el. energie (hydroelektrárna o výkonu MW)

11 ASUÁNSKÁ PŘEHRADA

12 Volta Na soutoku Černé a Bílé Volty v Ghaně Nachází se na nultém poledníku, 6 severně od rovníku Postavena v roce 1965, délka 520 km rozloha km 2 (jedna z největších na světě) Hráz je 113 m vysoká a 670 m dlouhá Muselo být přestěhováno přibližně obyvatel a zvířat Účel: výroba elektřiny (část se vyváží do Toga a Beninu), lodní doprava, zavlažování, rybolov

13 VOLTA

14 Kariba Na řece Zambezi, na hranici Zimbabwe a Zambie Stavba dokončena v roce 1959 britskými koloniálními úřady za podpory Světové banky Muselo být přesídleno obyvatel (protesty krvavě potlačeny armádou, odškodnění 4-15 liber) Rozloha 5580 km 2, délka 220 km, šířka 40 km Objem vody 180 km 3 Leží v tektonicky aktivní zóně Využití: výroba elektřiny, rybolov ( tun ryb), turistický ruch

15 KARIBA

16 Cahora Bassa Na řece Zambezi v Mosambiku Stavba probíhala v letech Délka 292 km, šířka 38 km, plocha 2739 km 2 Objem vody 55,8 km 3 Sloužit měla hlavně pro kontrolu pravidelných záplav a zavlažování Později postavena hydroelektrárna (elektřina byla odváděna do Jihoafrické republiky po 870 mil dlouhém vedení až do občanské války v Mosambiku v 70. letech opět uvedeno do provozu v roce 1998) Až do roku 1992 patřila hydroelektrárna Portugalsku

17 CAHORA BASSA

18 Kainji Leží na řece Niger v Nigérii, vybudována v roce 1968, rozloha činí 1270 km 2 Kapacita 150 km 3, délka 135 km, šířka 30 km Kvůli stavbě vystěhováno obyvatel Typickým příkladem víceúčelové přehradní nádrže Využití: k regulaci záplav, rybaření, zavlažování, cestovnímu ruchu a k výrobě el. energie

19 KAINJI

20 Projekty do budoucna Merowe (Súdán) hydroelektrárna, na Nilu blízko egyptských hranic, 75% financuje Čína, protesty Batoka Gorge (Zimbabwe, Zambie) na Zambezi 50 km pod Viktoriinými vodopády, výška 181 m Highlands Water Project (Lesotho) 7 přehrad propojených 140 km tunelů, dopravení vody z horního toku Orange do údolí řeky Vaal Bui dam (Ghana) na Černé Voltě, staví se od roku 2001, účel: energie, pitná voda; protesty

21 Projekty do budoucna Popa (Namibie) na vodopádech Okavanga jen 50 km od hranic s Botswanou, zisk energie a pitné vody nezávisle na JARu, voda pro Wiendhoek Epupa (Namibie) na vodopádech řeky Kunene, výška 163 m, plocha až 380 km 2, problém sucha a velkého výparu (naplní se?), spory s Angolou Rozšíření přehrady Owen Falls (Uganda) nedosatatek elektrické energie, spor o vodopády Bujagali "Nové údolí" - propojení Asuánské přehrady se Středozemním mořem

22 Použitá literatura a jiné zdroje ADAMS, W., GOUDIE, A., ORME, A.: The physical geography of Africa. Oxford : Oxford university press, s. ISBN KUNSKÝ, J., MÁLEK, R., VRÁNA, O.: Zeměpis světa : Afrika. Vyd. 1. Praha: Orbis, s