A. Definice projektu

Podobné dokumenty
A. Definice projektu. 200 surovin nevhodných ke spotřebě. 300 t odpady z restaurací a jídelen

A. Definice projektu

Oddělený sběr bioodpadů. Svozová oblast žďársko a havlíčkobrodsko

1. Definice projektu - SBĚRNÝ DVŮR

NAKLÁDÁNÍ S BRKO VE MĚSTĚ BRNĚ

Výběrová (hodnoticí) kritéria pro projekty přijímané v rámci LXIV. výzvy Operačního programu Životní prostředí Prioritní osa 4

Nakládání s BRO ve svozové oblasti RESPONO, a.s. Ing. Pavel Horáček Ing. Petra PřikrylovP. ikrylová

Sběrný dvůr odpadů Drásov

Bioodpad v obci. Zpracování a využití bioodpadu Modelové příklady, Správná kompostářská praxe. Zpracování a využití BRKO

Bioodpad v obci. Zpracování a využití bioodpadu Modelové příklady, Správná kompostářská praxe, Okompostu. Zpracování a využití BRKO

Zpracování bioodpadu metodou suché anaerobní fermentace

Příklady dobré praxe zavedení systémů třídění a zpracování bioodpadů v obcích. Velikostní rozdělení. Systém sběru a svozu 3. 2.

Možnosti dotací z OPŽP do kompostáren

Dotace nového programovacího období

Energetické využívání odpadů připravovaná legislativa. Jana Střihavková odbor odpadů

Projekt multifunkční energeticky soběstačné linky pro intenzivní a efektivní zpracování BRO a TAP. Ing. Pavel Omelka

Energetická centra recyklace bioodpadů ECR RAPOTÍN je projektem společnosti IS ENVIRONMENT SE 2014

Rok / Modulové Biofermentory. Postavte si malou BPS.

Určující faktory návratnosti investic do BPS

Zkvalitnění nakládání s odpady ve městě Vrbno pod Pradědem

Systém prefabrikace a realizace provozů kompostáren a BPS. Regionální provozy zpracování a využití odpadů pro rok 2016

DATRYS s.r.o. Energetické využití místně dostupných bioodpadů a jiných odpadů ENEF Banská Bystrica,

Bioplynová stanice. Úvod. Immobio-Energie s.r.o. Jiráskovo nám. 4 Tel.: Plzeň Fax: contact@immobio-energie.

NAKLÁDÁNÍ S BIOODPADY V ČESKÉ REPUBLICE LEGISLATIVA A PODPORA VYUŽITÍ

Výhled pro nakládání s BRO v ČR

O bioodpadech v ČR. Ing. Květuše Hejátková Ing. Lucie Valentová, Ph.D. ZERA Zemědělská a ekologická regionální agentura

Moduly pro stavbu a realizaci malé BPS. Postavte si malou BPS. Nevozte peníze na skládku

SMART CITY BRNO Inteligentní nakládání s bioodpady ve městě Brně

ANALÝZA A NÁVRH ŘEŠENÍ PROBLÉMU NAKLÁDÁNÍ S BRKO

Problematika nakládání s bioodpady z pohledu měst a obcí

KNĚŽICE Malebná vesnička ve Středočeském kraji, Nymburském okrese v území spadajícím do MAS Mezilesí.

REFERENCE ZAKÁZEK TÝKAJÍCÍCH SE NAKLÁDÁNÍ S BIOODPADY

EVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU

SYSTÉMY SBĚRU KOMUNÁLNÍHO BRO, PŘEDBĚŽNÉ VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ SEPAROVANÉHO SBĚRU KOMUNÁLNÍHO BRO V LOKALITĚ TIŠNOV

Komunitní kompostárna. Náměšť n.o

SYSTÉMY SBĚRU KOMUNÁLNÍHO BRO:

OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA JIHOČESKÉHO KRAJE č. 7/2004 ze dne ,

2. Vstupy pro finanční analýzu

ROLE STAVEBNÍHO ODPADU VINTEGROVANÉM SYSTÉMU NAKLÁDÁNÍ S ODPADY

ČINNOST SVAZKU OBCÍ PRO KOMUNÁLNÍ SLUŽBY A DCEŘINÉ SPOLEČNOSTI ESKO T V REGIONU TŘEBÍČSKA

NAKLÁDÁNÍ S BRKO V MĚSTĚ BRNĚ

HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 3 SPECIFICKÉHO CÍLE 3.2 Operačního programu Životní prostředí

E N E R G E T I C K Á

POH Prahy. Zajistit oddělený sběr a využití biologicky rozložitelných komunálních odpadů

Energetické zhodnocení komunálního odpadu, plastů, kalů ČOV, kyselých kalů, gudrónov, gumy a biomasy

Udržitelné odpadové hospodářství z pohledu obcí Strategie rozvoje nakládání s odpady v obcích a městech ČR. Mgr. Barbora Němcová Svaz měst a obcí ČR

Projekt odděleného sběru biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) od občanů spádových obcí OÚ Miskovice

Hygienizace a redukce Biologicky rozložitelného a kuchyňského odpadu

Jak lze získat energii z odpadů v konkrétních regionech a mikroregionech? Ing. Vladimír Ucekaj, Ph.D.

NAKLÁDÁNÍ S BIOODPADEM

Funkční sítě recyklace

Nakládání s odpady ve svozové oblasti RESPONO, a.s. v roce 2015

OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Ministerstvo životního prostředí Ing. Andrea Hilčerová Odbor odpadů

DOTAZNÍK ZA ROK 2016

Integrovaná soustava získávání energie využitím domácích obnovitelných a alternativních zdrojů

Jaromír MANHART odbor odpadů

Ing.Vlastimil ALTMANN, Ph.D. ČZU Praha, Technická fakulta. Žďár nad Sázavou

Energetické využívání komunálních odpadů platná a připravovaná legislativa. Jana Střihavková odbor odpadů

NAKLÁDÁNÍ S BIOODPADEM

30 % domácností. 9 z 10 obyvatel. České republiky uvádí, že se snaží omezovat množství odpadu ve svých domácnostech.

Význam a přínosy odděleného soustřeďování BRKO v obci. Oddělené soustřeďování odpadů v obcích Provozní praxe z pohledu ČIŽP

Zbyněk Bouda

Možné systémy odpadového hospodářství měst a obcí. Ing. Petr Bielan Možné systémy OH měst a obcí

Udržitelnost projektu příklady obce Ratíškovice. PhDr. Radim Šťastný

"Praktické zkušenosti s nakládáním s kuchyňskými odpady z pohledu provozovatele kompostárny"

8 Ekonomická rozvaha bioplynové stanice

Separacja odpadu niepodzielna cześć integrowanego systemu obchodzenia sie z odpadami

Problematika nakládání s bioodpady z pohledu měst a obcí

Ing. Jana Hellemannová 11. září 2014

Studie efektivního využívání kogeneračních jednotek v Nemocnici Pelhřimov, Slovanského bratrství 710, Pelhřimov

OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Plán odpadového hospodářství Karlovarského kraje

DOPLNĚNÍ SEPARACE A SVOZU BIOODPADŮ NA JEVIŠOVICKU

Strategie rozvoje nakládání s odpady v obcích a městech ČR základní podklad pro tvorbu legislativy OH v ČR

Bioodpady v komunálním odpadu a cesty jejich řešení Odpady dnes a zítra

OPTIMALIZACE PROVOZU BPS Z POHLEDU TECHNIKY A LEGISLATIVY

RNDr. Miroslav Hůrka. Nakládání s bioodpady v legislativě a praxi

Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje na období

VYUŢITÍ ODPADŮ A SUROVIN ZE ZEMĚDĚLSKÉHO PROVOZU K VÝROBĚ BIOPLYNU. Ing Jaroslav Váňa CSc

Nakládání s kaly z ČOV a jejich budoucí vývoj. Kristýna HUSÁKOVÁ odbor odpadů

BENCHMARKING KALOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ VELKÝCH ČOV V ČR

Zkušenosti ČIŽP s kontrolou nakládání s kuchyňskými odpady. (Ing. Svobodová Ivana, ČIŽP OI Praha, OOH) , hotel POPUPUS, Praha

AKCE: Přednáška Technologie výroby a zpracování bioplynu Stanislav Bureš. Datum:

VÝZKUM APLKACÍ GEOINFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ V SYSTÉMECH NAKLÁDÁNÍ S ODPADY

Uplatnění kompostů při zavedení odděleného sběru bioodpadu Biologicky rozložitelné odpady září 2010, Brno

REKONSTRUKCE KALOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ ČOV S CÍLEM ZVÝŠENÍ ENERGETICKÉ SOBĚSTAČNOSTI

LEGISLATIVA V OBLASTI NAKLÁDÁNÍ S BRO A ČOV KALY V ČR

Kuchyňské odpady z aspektu legislativních předpisů

Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR, z.s. (SOVAK ČR)

Brno 13. září Ing. Martin Vaněček

Příprava výstavby ZEVO v Kraji Vysočina Zdeněk Chlád

Bioplyn - hořlavý a energeticky bohatý plyn

Využití biologicky rozložitelných odpadů

Komunální odpady a nakládání s biologicky rozložitelnými odpady. Ing. Ivo Kropáček

Integrovaný systém nakládání s odpady v Kraji Vysočina (ISNOV) Optimální varianta řešená směrnou částí dokumentace ISNOV.

Legislativa v odpadovém hospodářství a obce. Velehrad

NAKLÁDÁNÍ S BIOODPADEM

Oddělené soustřeďování odpadů v obcích Provozní praxe z pohledu ČIŽP

Studie pro energetické využití odpadů ve Zlínském kraji, Příloha Manažerský souhrn

k podávání žádostí o poskytnutí podpory v rámci Operačního programu Životní prostředí podporovaných z Fondu soudržnosti.

Transkript:

A. Definice projektu Záměrem města Vyškov je vybudovat bioplynovou stanici. Záměrem projektu je řešit nakládání s BRO v regionu okresu Vyškov takovým způsobem, aby byly naplněny legislativní požadavky na nakládání s těmito odpady. Především pak povinnost omezovat ukládání BRKO na skládky. Návrh regionálního systému s bioplynovou stanicí by měl reflektovat i připravované legislativní změny a trendy nakládání s touto komoditou v EU. Tento systém nakládání s BRO by měl být navržen s ohledem na zásady ochrany životního prostředí, technickou proveditelnost, ekonomickou efektivnost a sociální únosnost v regionu. Realizace projektu bude mít výrazné pozitivní dopady na životní prostředí, přesahující hranice regionu. Základním cílem projektu je vybudovat bioplynovou stanici ve Vyškově jako jeden z pilířů regionálního integrovaného systému nakládání s odpady. Zájmovým územím je okres Vyškov, který má rozlohu 888,71 km², počet obyvatel je 87 149 osob (hustota zalidnění je 98 obyvatel na 1 km²). V okrese Vyškov je 79 obcí, z toho 5 měst. Z rozlohy okresu je 4,73 % zemědělských pozemků, které z 91,51 % tvoří orná půda (50,08 % rozlohy okresu), 45,27 % tvoří ostatní pozemky, z toho 76,1 % lesy (34,45 % rozlohy okresu). Město Vyškov v regionu provozuje skládku komunálních odpadů v katastru obce Kozlany. Na této skládce, přímo na tělese skládky je umístěna kompostárna. Jedná se o volné (krechtové) kompostování pro vlastní potřebu firmy. Kompost je využíván pro rekultivaci skládky. Kompostárna výborně zapadá do celkové strategie a může se výhodně doplňovat s bioplynovou stanicí. Některé odpady a suroviny lze zpracovat na kompostárně jiné zase na BPS. Na základě výsledků studie Logistika sběru bioodpadů ve svozové oblasti zpracované společností ZERA, o.s., se uvažujeme ve výpočtu FA s hodnotou 3000 t zeleně. BRO ze separovaného sběru je nejdůležitějším vstupem, ve výpočtu je uvažováno s hodnotu 2153 t ročně z regionu Vyškovska. Na základě obchodních jednání je dále uvažováno s návozem 500 t od firmy Biopas (region Kroměřížsko). Předpokládáme, že tato hodnota se bude postupně zvyšovat v souvislosti se zvyšující se výtěžností odděleného sběru BRO v regionu. Odpady z jídelen a restaurací představují doplněk, který má však nejvyšší energetickou hodnotu. Množství je odhadováno ve výši 686 t ročně, které bude zajištěno vlastním svozem. počítá se však s jeho pozdějším nárůstem. Na základě obchodních jednání je dále uvažováno s návozem od odpadářských firem: Kaiser 516 t tuků z lapolů 9 t odpady z restaurací a jídelen van Gansewinkel 40 t ovoce, zelenina, 1,5 t mléčné výrobky 7 t pečivo SITA 1100 t tuků z lapolů 400 t surovin nevhodných ke spotřebě 300 t odpady z restaurací a jídelen

ASA 200 surovin nevhodných ke spotřebě 100 t odpady z restaurací a jídelen S využitím jatečních odpadů se nepočítá. Rovněž se neuvažuje s využitím zemědělských odpadů a kalů z ČOV. Tab. č. 1 Reálně dosažitelné množství BRO Položka Tráva BRO ze separovaného sběru Odpady z restaurací a jídelen Tuky Odpady z potravinářského průmyslu a z obchodní sítě Objem zprac. 3 000 t 2 653 t 1 095 t 1 616 t 649 t A.1.1 Investiční náklady bioplynová stanice Investiční náklady jsou stanoveny na základě projektové dokumentace, na základě podobných projektů a současných cen technologií a stavebních prací v ČR. Navržená technologie a dispoziční uspořádání stavebních a provozních celků zaručuje modulární systém, který v budoucnu umožní rozšíření a zvýšení kapacity BSK. Dominantními objekty stavby budou dvě částečně nadzemní kruhové nádrže, objekt haly s přístavbou provozní budovy k jednomu štítu a tři ležaté nadzemní válcové nádrže. Maximální výška objektů nad terénem nepřesáhne 10 m (hala). Z nejvíce exponovaného pohledu ze silnice III/0462 bude stavba částečně zakryta stávajícím porostem vzrostlých stromů. Povrchy hlavních objektů stavby (hala a kruhové nádrže) budou z profilovaného lakovaného plechu, zděná přístavba bude opatřena hladkými omítkami a ležaté nádrže budou mít povrch z hladkého plechu na tepelné izolaci. Stavební objekty: SO 01 Hala příjmu a úpravy surovin SO 02 Provozní budova s kogenerační jednotkou SO 03 Základy rourových fermentorů, chladičů a biologického filtru SO 04 Dofermentor SO 05 Sklad stabilizovaného substrátu SO 06 Vyvedení výkonu a přípojka el.energie SO 07 Kanalizace dešťová, zaústění do toku Marchanka SO 08 Prodloužení veřejného vodovodního řadu (vyvolaná investice) SO 09 Přípojka vody SO 10 Rozvody vody SO 11 Úprava sjezdu na silnici III/0462 SO 12 Vozovky a zpevněné plochy SO 13 Hrubá úprava terénu

SO 14 Konečná úprava terénu SO 15 Oplocení Provozní soubory: PS 01 Bioplynová stanice mechanická část PS 02 Plynové hospodářství PS 03 Kogenerační jednotka PS 04 Biologický filtr PS 05 Technologické elektroinstalace PS 06 Měření a regulace Investiční náklady jsou stanoveny na základě projektové dokumentace, stanovené technologie BPS a na základě posledních informací o investičních nákladech v současné době budovaných bioplynových stanic v ČR. Celkové investiční náklady jsou stanoveny ve výši 100 mil. Kč bez DPH. A.1.2 Investiční náklady na sběr a svoz Investiční náklady na systém sběru a svozu vstupních surovin a odpadů do BPS jsou stanoveny dle studie Logistika sběru bioodpadů ve svozové oblasti RESPONO, a.s. pro zpracování v bioplynové stanici v k.ú. Vyškov. Koncepce bude řešena svozem 240 l nádob na bioodpad rozmístěných v obci vždy u separačního místa tříděného odpadu a dále pro několik domácností společně. Byl zvolen počet 10 domácností. Tento systém je levnější než rozmístění kontejneru u každého domu, ale výtěžnost a čistota svezených bioodpadů výrazně klesá. V rodinné zástavbě bude obyvatelům umožněno si dle vlastních možností a uvážení individuálně objednat vlastní nádobu na bioodpad, která bude zapojena do systému svozu za dohodnutých podmínek. Odpad z údržby zeleně: předpokládá se zájem jen ze strany části obcí, ostatní si svoz zajistí ve vlastní režii. Odpad z jídelen a restaurací bude svážen ve speciálních 120 l nádobách výměnným způsobem. Svoz a zpracování kalů z ČOV, jatek ani zemědělských zařízení není uvažován. Celkové náklady investic pro tuto variantu jsou: nádoby 4 755 060 Kč, svozová technika 16 110 000 Kč při koupi drtiče. Celkové investiční náklady jsou tak stanoveny ve výši 20,9 mil. Kč bez DPH. Předpokládaná životnost projektu je 10 let a diskontní sazba 5 %. Provozní náklady: Nákladové položky jsou kalkulovány vzhledem k plánovanému využití kapacit, ve vztahu na jednotku zpracovávaného odpadu následně:

Spotřeba energií je řešena s pohledem na energetickou spotřebu bioplynové stanice. Vzhledem k povaze technologie, která produkuje elektrickou i tepelnou energii je veškerá potřeba těchto energií kryta z vlastních zdrojů. Potřeba vody je cca 10 m 3 /den. Bude potřebná dotace z externího zdroje na směšovací vodu 3500 m 3 /rok. Zbylých 5500 m 3 /rok bude pokryto s využitím kapalného podílu z procesu. Vzhledem ke spotřebě veškeré vody v procesu a k tomu, že dešťová voda bude svedena do vodoteče není uvažováno se stočným. Náklady na dopravu a manipulaci na BPS zahrnují především manipulační náklady s odpady na vstupu a digestátem na výstupu (nakladač). (spotřeba paliva 2,5 l / h, využití 3970 h, údržba 60.000 tis. Kč/rok) Náklady na svoz jsou kalkulovány dle provozních zkušeností. Náklady na jednu nádobu 120 l (restaurace, jídelny, nemocnice) sváženou 3 x týdně je 8.500,-Kč/rok bez DPH. Náklady na jednu nádobu 240 l sváženou 1x14dní je 1.200 Kč/rok bez DPH. Náklady na údržbu kogenerační jednotky - Údržba kogenerační jednotky včetně výměny oleje (0,36 Kč/kWh x vyrobená el. energie 5 699 154 kwh/rok), motory Tedom Mzdové náklady jsou uvažovány za předpokladu 6 nových pracovních míst, ve složení: BPS: 1 x řidič, 1x závozník Svoz: 2 x řidič, 2 x závozník Pojištění je kalkulováno vzhledem k finančnímu objemu investice ve výši 100 000 Kč/rok za pojištění staveb a technologií a 150 000 Kč za havarijní pojištění (svozová vozidla). Náklady na rozbory a analýzy (vstupní suroviny a odpady, výstupní surovina: digestát) jsou odhadovány na 50 000 Kč/rok. Náklady na údržbu (1,5 % z investičních nákladů) Kalkulace příjmů: Příjmy za odpady: Tab. č.2 Kalkulace příjmů za odpady (v tis.kč / rok) Položka Cena / t Objem zprac. Příjem tráva 3000 t BRKO ze separovaného sběru 2653 t odpady z jídelen a restaurací 1095 t odpady z potravinářství a obchodu 641 t tuky z lapolů 1616 t Kč/nádobu poč. nádob cena za svoz kontejnerů 240 l 890 Kč 3363 2 993 tis.kč cena za svoz kontejnerů 120 l 7 000 Kč 195 1 365 tis.kč příjmy za zpracování odpadů 7 999 tis.kč Příjmy za energii

Tab. č. 3 Produkce bioplynu z jednotlivých typů odpadů (m 3 /t) Odpad Produkce metanu Tráva 150 m 3 /t BRKO ze separovaného sběru 110 m 3 /t odpady z jídelen a restaurací 245 m 3 /t potravinářské odpady a odpady z obchodní sítě 120 m 3 /t tuky z lapolů 250 m 3 /t výhřevnost metanu 10 kwh/m3 38,2% z celkové produkce energie (motory Tedom) 1 Zelený bonus 1 20% vyrobené energie sami spotřebují a prodají jen 80%