B.1. Skiareál Smrk základní údaje o investičním záměru a možných dopadech jeho realizace Únor 2008 Studie vznikla v rámci projektu Alternativy pro Frýdlantsko, který koordinuje Jizerskoještědský horský spolek. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu.
Obsah...1...1 B.1. Skiareál Smrk základní údaje o investičním záměru a možných dopadech jeho realizace...1 Únor 2008...1 Obsah...3 1. Metodika...4 2. Charakteristika potenciálního skiareálu Smrk...5 2.1. Lokalizace...5 2.2. Varianty skiareálu...5 2.3. Investiční náklady...6 2.4. Přehled variant...7 Varianta A Smrk a Sviňský vrch...7 Varianta B Smrk a Měděnec...9 2.5. Porovnání variant...11 2.6. Aktuální podoba plánovaného skiareálu...12 3. Postoj místních subjektů k plánovanému skiareálu...14 3.1. Města a obce...14 3.2. Podnikatelské subjekty...15 3.3. Shrnutí...16 4. Možné dopady výstavby skiareálu Smrk...17 4.1. Subscénáře vývoje regionu v případě vzniku skiareálu Smrk...17 Subscénář 1a - Turistika úspěšná...17 Subscénář 1b Turistika částečně úspěšná...18 Subscénář 1c Turistika neúspěšná...18 4.2. Shrnutí možných dopadů výstavby skiareálu Smrk...19 2
1. Metodika Cílem této dílčí analytické části je shrnout základní technické, provozní a další údaje o potenciálním skiareálu Smrk, postoje místních subjektů k potenciální realizaci tohoto investičního záměru a možné dopady jeho realizace. V případě souhrnu informací o skiareálu se jedná o rešerši předběžných údajů a parametrů, jež byla převzata a upravena z dostupných dokumentů a projektového záměru, který má zpracovatel k dispozici. Zpracovatel využívá pouze těch dokumentů, které jsou oficiálně schváleny, tzn. nepracuje s případnými dalšími návrhy a úpravami projektu skiareálu, které v době zpracování (únor 2008) byly pouze předmětem úvah nebo jednání. Součástí tohoto výstupu je také vyhodnocení dotazníkového průzkumu mezi místními aktéry. Ti byli dotazováni ohledně rozvojových možností regionu a názoru na možnost rozvoje zimní turistiky na Frýdlantsku. Mezi dotazovanými subjekty byli zástupci měst a obcí (zpravidla starostové; celkem 8 obcí) a významné podnikatelské subjekty (zejména v sektoru služeb; celkem 13 subjektů). Respondenti průzkumu byli osloveni telefonicky, vyplněné dotazníky zasílali e-mailem nebo poštou. Závěrečnou část tohoto výstupu tvoří krátký popis subscénářů možného vývoje zimního cestovního ruchu na Frýdlantsku v případě, že skiareál na Smrku skutečně vznikne. Subscénáře jsou formulované s ohledem na specifika regionu a na závěry dílčích studií (výstupy B.2.-B.5.), které naznačují, jaké může mít výstavba skiareálu dopady na region, zatímco scénáře uvedené v části C popisují možné alternativy komplexníh rozvoje regionu (logika scénářů a subscénářů viz schéma v úvodu části C). Každý subscénář je výsledkem unikátní kombinace jevů a procesů. Subscénáře se od sebe liší podle toho, jak úspěšný projekt skiareálu Smrk bude. Formulovány jsou 3 subscénáře (první předpokládá ekonomicky velmi úspěšný skiareál, který na sebe naváže další doprovodné služby, druhý předpokládá standardně fungující skiareál s několika službami úzce vázanými na sjezdové lyžování, třetí pak neúspěšný, skomírající skiareál). Subscénáře jsou alternativním popisem budoucího vývoje, přičemž každý scénář vymezuje mantinely, v rámci nichž se vývoj regionu bude ubírat. Subscénáře tudíž nejsou kvantifikovanou či exaktní predikcí budoucností, ale příkladem možného vývoje regionu. Pouze první subscénář předpokládá, že sjezdové lyžování a zimní cestovní ruch bude hlavním ekonomickým odvětvím na Frýdlantsku (proto se obsahově kryje se scénářem 1 viz část C této studie). Zbývající dva scénáře počítají s tím, že zimní cestovní ruch bude pro Frýdlantsko pouze doplňkovým odvětvím (ve větší míře se tedy uplatní alternativní scénáře 2-5 jejich popis viz opět část C této studie). Logiku provázání jednotlivých scénářů a subscénářů ilustruje schéma uvedené v úvodní kapitole části C. Na základě studií zpracovaných jako části B2-B5 této studie je u každého z uvedených subscénářů uvedena pravděpodobnost jeho naplnění. Za scénáři pak následuje shrnutí závěrů z analýz B2-B5, tzn. stručný popis pravděpodobných dopadů potenciální výstavby skiareálu Smrk. 3
2. Charakteristika potenciálního skiareálu Smrk Následující dílčí kapitoly vycházejí z projektové dokumentace Lyžařský areál Smrk zpracované v roce 2004 společností Sial architekti a inženýři, s.r.o. pro Sdružení obcí Nové Město pod Smrkem. Dokumentace obsahuje hlavní technické a provozní parametry i některé socioekonomické souvislosti potenciální výstavby lyžařského areálu Smrk. Studie byla zpracována ve dvou variantách, současná plánovaná podoba skiareálu je průnikem těchto dvou variant. Současně je třeba upozornit, že se ještě nemusí jednat o definitivní návrh podoby skiareálu (jeho plánovaná podoba je stále předmětem jednání a diskusí). 2.1.Lokalizace Lyžařský areál Smrk je navržen v jihovýchodní části regionu Frýdlantsko na území měst Nové Město pod Smrkem a Lázně Libverda. Areál je navrhován do prostoru mezi intravilány obou měst, kde by se měly nacházet dolní stanice některých lanovek, a vrcholem hory Smrk (s 1124 m n.m. nejvyšší bod Jizerských hor), pod nímž by měla končit jiná z lanovek. Výškový rozdíl v rámci areálu dosahuje přibližně 600 metrů. Areál je umístěn převážně na severních a severovýchodních svazích, což je výhodné z hlediska klimatických podmínek pro sjezdové lyžování. Lokalita je rovněž místem s nejvyšším ročním srážkovým úhrnem v Česku, což je z hlediska lyžování opět výhodný faktor. 2.2.Varianty skiareálu Lyžařský areál byl původně navržen ve dvou variantách A a B. Ty se od sebe nijak zásadně neliší z hlediska kapacity a rozsahu lanovek a sjezdových tratí. Rozdíl spočívá pouze v jejich umístění. Obě varianty mají společnou vrcholovou lanovku Pod Měděnou cestou Smrk s výškovým rozdílem 475 metrů a kapacitou 2800 osob/h. V obou variantách je vrcholová lanovka doplněna dalšími třemi lanovkami, které v obou případech spojují vrcholovou lanovku s Lázněmi Libverda i Novým Městem pod Smrkem. Varianta A Smrk a Sviňský vrch předpokládá využití Svinského vrchu, kam by vedla lanovka z Lázní Libverda i od dolní stanice vrcholové lanovky Pod Měděnou cestou. Do lokality pod Měděnou cestou by vedla lanovka také z Nového Města pod Smrkem. Také varianta B Smrk a Měděnec pracuje s lokalitou Pod Měděnou cestou jako s místem, kde se sbíhají pouze dvě lanovky ze čtyř. Kromě vrcholové lanovky by z této lokality vedla lanovka na vrch Měděnec. Ten by byl spojen další lanovkou s Novým Městem pod Smrkem. Spojení mezi Novým Městem a Lázněmi Libverda by bylo zajištěno přibližovací lanovkou přes sedlo U Červeného buku, která by byla bez sjezdových tratí. Umístění lanovek přibližuje následující mapka. 4
Obrázek 1: Varianty přibližného umístění lanovek Pozn.: Zpracováno na základě podkladů Sial architekti a inženýři, s.r.o. 2.3.Investiční náklady Odborný odhad investičních nákladů byl zpracován v roce 2004, tzn. současné náklady by byly pravděpodobně vyšší. V každém případě by náklady na realizaci vlastního lyžařského areálu podle varianty A byly nižší než v případě varianty B. Náklady na variantu A byly v roce 2004 kalkulovány na 351 mil. Kč, na variantu B na 384,5 mil. Kč. V těchto nákladech jsou započítané náklady na výstavbu lanovek a sjezdových tratí a základních obslužných objektů (bez restaurací, půjčoven lyžařského vybavení apod.). Další náklady by představovala investice do systému umělého zasněžování. Vlastní systém (rozvody, čerpadla, koncová zařízení) byl v roce 2004 kalkulován na 80 mil. Kč, retenční nádrže a přivaděče vody na 55 mil. Kč. Výstavba areálu by si važádala také další doprovodné investice, zejména vybudování parkovišť, nových úseků místních komunikací, dobudování a přeložky inženýrských sítí a doprovodné infrastruktury (stravovací zařízení, skiservisy, půjčovny lyžařského vybavení ). 5
2.4.Přehled variant Varianta A Smrk a Sviňský vrch Variantu A v přibližném umístění ukazuje následující mapka (červeně jsou vyznačeny lanovky, oranžově sjezdové tratě). Obrázek 2: Varianta A skiareálu Pozn.: Zpracováno na základě podkladů Sial architekti a inženýři, s.r.o. Varianta A předpokládá vznik čtyř lanovek s následujícími parametry (podle plánu a kalkulace z roku 2004). Lanová dráha 1 Pod Měděnou cestou - Smrk: 6sedačková odpojitelná kapacita 2800 osob/h vodorovná délka 2094 m převýšení 475 m šikmá délka 2180 m průměrný sklon 24,6 % nadmořská výška dolní stanice 620 m 6
nadmořská výška horní stanice 1095 m odhad nákladů: 140 mil. Kč (z toho vlastní lanovka 122 mil. Kč) Lanová dráha 2 Nové Město Pod Měděnou cestou: 4sedačková odpojitelná, pouze přibližovací kapacita 1500 osob/h vodorovná délka 2084 m převýšení 125 m šikmá délka 2100 m průměrný sklon 5,8 % nadmořská výška dolní stanice 495 m nadmořská výška horní stanice 620 m odhad nákladů: 102,5 mil. Kč (z toho vlastní lanovka 82,5 mil. Kč) Lanová dráha 3 Libverda Sviňský vrch: 4sedačková pevná kapacita 2800 osob/h vodorovná délka 1035 m převýšení 261 m šikmá délka 1200 m průměrný sklon 25,7 % nadmořská výška dolní stanice 495 m nadmořská výška horní stanice 756 m odhad nákladů: 60 mil. Kč (z toho vlastní lanovka 43 mil. Kč) Lanová dráha 4 Pod Měděnou cestou Sviňský vrch: 4sedačková pevná kapacita 1500 osob/h vodorovná délka 985 m převýšení 136 m šikmá délka 995 m průměrný sklon 13,8 % nadmořská výška dolní stanice 610 m nadmořská výška horní stanice 756 m odhad nákladů: 48,5 mil. Kč (z toho vlastní lanovka 43 mil. Kč) Celkové náklady na tuto variantu by dosáhly 351 mil. Kč (podle kalkulace z roku 2004). Součástí varianty jsou následující sjezdové tratě: trať 1 Smrk Pod Měděnou cestou vedoucí východně od lanovky trať 2 Smrk Pod Měděnou cestou vedoucí přibližně v trase lanovky 7
trať 3 Svinský vrch Libverda vedoucí přibližně v trase lanovky trať 4 Svinský vrch Libverda vedoucí stranou trasy lanovky trať 5 Svinský vrch Nové Město trať 6 Pod Měděnou cestou Nové Město (rozšířená lesní komunikace) Varianta A předpokládá odlesnění v rozsahu 41,8 ha, celkové potřebné množství sněhu 96,3 m3 a vody pro umělé zasněžování 43,8 m3. Předpokládaní náklady na zasněžovací systém jsou kalkulovány na 135 mil. Kč, z toho vlastní zasněžovací systém 80 mil. Kč a retenční nádrže a přivaděče 55 mil. Kč. Varianta B Smrk a Měděnec Variantu B v přibližném umístění ukazuje následující mapka (červeně jsou vyznačeny lanovky, oranžově sjezdové tratě). Obrázek 3: Varianta B skiareálu Pozn.: Zpracováno na základě podkladů Sial architekti a inženýři, s.r.o. Varianta B předpokládá vznik čtyř lanovek s následujícími parametry (podle plánu a kalkulace z roku 2004). Lanová dráha 1 Pod Měděnou cestou - Smrk: 6sedačková odpojitelná 8
kapacita 2800 osob/h vodorovná délka 2094 m převýšení 475 m šikmá délka 2180 m průměrný sklon 24,6 % nadmořská výška dolní stanice 620 m nadmořská výška horní stanice 1095 m odhad nákladů: 145 mil. Kč (z toho vlastní lanovka 122 mil. Kč) Lanová dráha 5 Libverda Nové Město: 4sedačková odpojitelná kapacita 1500 osob/h vodorovná délka 2340 m převýšení --- (lanovka vede nahoru a dolů) šikmá délka 2500 m průměrný sklon --- nadmořská výška dolní stanice 515 m nadmořská výška horní stanice 580 m odhad nákladů: 101,5 mil. Kč (z toho vlastní lanovka 85 mil. Kč) Lanová dráha 6 Nové Město Měděnec: 4sedačková odpojitelná kapacita 2200 osob/h vodorovná délka 1680 m převýšení 270 m šikmá délka 1750 m průměrný sklon 16,1 % nadmořská výška dolní stanice 500 m nadmořská výška horní stanice 770 m odhad nákladů 95,5 mil. Kč (z toho vlastní lanovka 78 mil. Kč) Lanová dráha 7 Pod Měděnou cestou Měděnec: 4sedačková pevná kapacita 1500 osob/h vodorovná délka 630 m převýšení 190 m šikmá délka 700 m průměrný sklon 30,0 % nadmořská výška dolní stanice 580 m 9
nadmořská výška horní stanice 770 m odhad nákladů 42,5 mil. Kč (z toho vlastní lanovka 38 mil. Kč) Celkové náklady na tuto variantu by dosáhly 384,5 mil. Kč (podle kalkulace z roku 2004). Součástí varianty jsou následující sjezdové tratě: trať 1 Smrk Pod Měděnou cestou vedoucí východně od lanovky trať 2 Smrk Pod Měděnou cestou vedoucí přibližně v trase lanovky trať 7 Měděnec Nové Město východně od lanovky trať 8 Měděnec Nové Město vedoucí přibližně v trase lanovky trať 9 Měděnec Pod Měděnou cestou Varianta A předpokládá odlesnění v rozsahu 38,9 ha, celkové potřebné množství sněhu 101,7 m3 a vody pro umělé zasněžování 46,2 m3. Předpokládaní náklady na zasněžovací systém jsou kalkulovány na 145 mil. Kč, z toho vlastní zasněžovací systém 90 mil. Kč a retenční nádrže a přivaděče 55 mil. Kč. 2.5.Porovnání variant Podklady k plánovanému skiareálu obsahují zhodnocení výhod a nevýhod obou navržených variant. Shrnutí tohoto hodnocení je zachyceno v následující tabulce. Varianta A Varianta B Výhody: Výhody: Lyžování na vedlejším svahu na Měděnci se přiblíží Novému Městu pod Smrkem. Napojení Nového Města pod Smrkem je realizováno přes lyžařsky využitelný svah na Měděnci. Všechny významné sjezdové tratě jsou orientovány na sever, což je výhodné v případě teplejšího počasí. Mírně menší potřebný objem umělého zasněžování. Oblast ovlivněná provozováním lanovek a sjezdových tratí je dána pouze trojúhelníkem Smrk-Sviňský vrch-lázně Libverda a cestou Nové Město pod Smrkem-Pod Měděnou cestou. Lázně Libverda s volnými ubytovacími kapacitami v zimních měsících se mohou stát také zimním střediskem. Sjezdové tratě jsou orientovány severním i jižním směrem, což umožňuje variabilitu lyžování v případě teplejšího (sníh na severním svahu neroztaje) i mrazivého (lze lyžovat na osluněném jižním svahu) počasí. Nižší investiční náklady. Mírně menší plocha odlesnění. Nevýhody: Přibližovací lanovka Nové Město pod Smrkem Pod Měděnou cestou má délku přes 2 km při výškovém rozdílu 125 m a je tedy z lyžařského hlediska Nevýhody: Oblast ovlivněná provozem lanovek se rozšíří o prostor Měděnce a má tak větší plochu. 10
téměř nevyužitelnou přibližovací drahou. Svah ze Sviňského vrchu má jižní orientaci, což v případě méně chladného počasí znemožňuje lyžování. V místě plánovaného parkoviště a dolní stanice v Lázních Libverda jsou soukromé pozemky. Mírně větší potřebný objem umělého zasněžování Lanovka z Lázní Libverda Pod Měděnou cestou vede střídavě z kopce a do kopce a představuje tedy pouze přibližovací dráhu. Orientace všech sjezdovek na sever neumožňuje lyžování na osluněných svazích v době, kdy panuje dostatečně chladné počasí. Vyšší investiční náklady. Mírně větší plocha odlesnění. Pozn.: Upraveno podle projektové dokumentace zpracované společností Sial architekti a inženýři, s.r.o., Liberec Zpracovatel projektové studie (Sial architekti a inženýři, s.r.o.) se ve svém závěru přiklání k realizaci varianty B, a to z důvodu její lepší provozní využitelnosti. Zároveň uvádí, že obě varianty jsou zčásti kombinovatelné. 2.6.Aktuální podoba plánovaného skiareálu V roce 2006 byla schválena a do územního plánu města Nové Město pod Smrkem zanesena verze, která vychází z kombinace obou výše popsaných variant. Zpracovatel nemá k dispozici přesné podklady pro tuto aktuální variantu, z výkresu změnu územího plánu nicméně vyplývá přibližné rozmístění sjezdových tratí a lanovek podle následující mapky (červeně jsou opět vyznačeny lanovky, oranžově sjezdové tratě). Varianta počítá se 4 lanovkami: lanová dráha Pod Měděnoc cestou Smrk dle původních variant A i B lanová dráha Nové Město Měděnec dle původní varianty B lanová dráha Pod Měděnou cestou Měděnec dle původní varianty B lanová dráha Libverda Pod Měděnou cestou (nebyla v žádné z původních variant) Je možné předpokládat, že finanční kalkulace této varianty stejně jako technické parametry (plocha odlesnění, objem vody potřebný pro umělé zasněžování apod.) se bude blížit původním dvěma variantám A a B. Popsaná plánovaná podoba skiareálu může ještě doznat změn, protože tato záležitost je stále předmětem diskusí a jednání. 11
Obrázek 4: současný návrh skiareálu 12
3. Postoj místních subjektů k plánovanému skiareálu 3.1.Města a obce Z odpovědí zástupců 8 měst a obcí z regionu Frýdlantska ohledně potenciálního rozvoje zimního cestovního ruchu a výstavby lyžařských areálů vyplývají následující skutečnosti: Žádná z dotázaných obcí s výjimkou Nového Města pod Smrkem (tzn. Bulovka, Černousy, Dětřichov, Habartice, Hejnice, Heřmanice, Višňová) nechystá investiční záměry spojené s rozvojem zimního cestovního ruchu. Nejblíže cestovní u ruchu jsou záměry týkající se rozvoje volnočasové infrastruktury (dětská hřiště, koupaliště, sportoviště, cyklostezky apod.), marketingu nebo vzniku či modernizace ubytovacích a stravovacích kapacit. Nové Město pod Smrkem je iniciátorem vzniku lyžařského areálu Smrk. Se svými rozvojovými záměry města a obce nejčastěji spojují vznik pracovních míst, růst mezd, posílení nabídky volnočasových aktivit a společenského života, přírůstek počtu obyvatel, vznik nových podnikatelských příležitostí, zlepšení životního prostředí, růst atraktivity obce/města, příp. i vylepšení rozpočtu. Obce vesměs spatřují v cestovním ruchu poměrně výrazný rozvojový potenciál, často nejvýraznější z nabízených odvětví (zemědělství, výroba, stavebnictví, řemesla, cestovní ruch, ostatní služby). Často se mezi odvětvími s vysokým rozvojovým potenciálem ocitá podle zástupců obcí také zemědělství, řemesla a služby, naopak výrobě a stavebnictví obvykle zástupci obcí přisuzují slabý rozvojový potenciál. Preferovanými formami rozvoje cestovního ruchu jsou pěší turistika, cykloturistika, hippoturistika, agroturistika, sportovní cestovní ruch, rekreační pobyty, rodinná turistika, turistika pro seniory, v případě Nového Města pod Smrkem též zimní cestovní ruch. Svou budoucnost v rozvoji lyžařských areálů vidí 1 z oslovených měst a obcí (přirozeně je jí Nové Město pod Smrkem), zbývající zastávají opačný názor. Dva zástupci obcí, kteří se vyjádřili proti, uvádějí, že rozvoj lyžařských areálů by pro ně mohl mít pozitivní dopady, ale jen okrajově. Důvodem je ve většině obcí geografická vzdálenost od Jizerských hor. Obce, které neleží v jejich bezprostřední blízkosti, nepředpokládají, že by výstavby lyžařského areálu mohla výraznějším způsobem posílit prosperitu ekonomických subjektů na jejich území. Několikrát byl uveden názor, že Frýdlantsko leží v izolované poloze nebo že téměř celé území nemá v zimě dostatek sněhu. Většina obcí z výše uvedených důvodů nepředpokládá žádné dopady výstavby lyžařského areálu na místní prostředí a ekonomiku. Pokud někteří zástupci uváděli významnější dopady, většinou se jednalo o růst zatížení silniční infrastruktury, případně i technické infrastruktury, růst cen, posílení regionální spolupráce, zlepšení občanské vybavenosti obce či města, využitelnost areálu místními obyvateli a změny v krajinném rázu. Zástupce Nového Města pod Smrkem uvádí řadu výrazných přínosů v posílení regionální a přeshraniční spolupráce, využitelnosti areálu místními obyvateli, rozšíření rekreační hodnoty území, posílení občanské vybavenosti obce, zlepšení image a urbanistického rázu města a populačním růstu obce. 13
3.2.Podnikatelské subjekty Oslovení podnikatelské subjekty se obecně vyslovují mnohem více pro výstavbu lyžařského areálu Smrk, někdy i v případě, kdy sídlí ve větší vzdálenosti od úpatí Jizerských hor. Z odpovědí 13 podnikatelských subjektů je možné formulovat následující závěry: Cestovní ruch řadí všichni podnikatelé bez výjimky na první místo mezi odvětvími z hlediska rozvojového potenciálu na území Frýdlantska. Často dokonce označili z nabízených odvětví (zemědělství, průmyslová výroba, stavebnictví, řemesla, cestovní ruch, ostatní služby) pouze cestovní ruch. Tato skutečnost je však výrazně ovlivněna tím, že byli záměrně osloveny zejména podnikatelské subjekty v odvětví cestovního ruchu (zejména ubytování a pohostinství). Podnikatelské subjekty preferují rozvoj pouze některých forem cestovního ruchu, zejména pak pěší turistiky, přírodního a kulturně-poznávacího cestovního ruchu, cestovního ruchu pro náročnější klientelu (zde spíš z toho důvodu, že region dosud pro tuto cílovou skupinu nenabízí téměř nic), lázeňství, cestovního ruchu pro střední generaci a seniory (relaxační a léčebné pobyty), agroturistiky, individuální a rodinné turistiky nebo výroby a prodeje lokálních produktů. Poměrně překvapivé je tedy zjištění, že podnikatelské subjekty většinou preferují rozvoj měkčích, nemasových forem cestovního ruchu, přičemž masovější formy (např. sjezdové lyžování) někteří připouštějí jako doplňkovou aktivitu, která by však neměla dominovat, protože by mohla narušit potenciál pro cílové skupiny, které na Frýdlantsko přijíždějí právě za nemasovou, šetrnou turistikou. V jistém smyslu opačný názor, že klíčovými formami cestovního ruchu na Frýdlantsku by měly být sportovní turistika (vč. zimních sportů nebo jízdy na kolečkových bruslích), horolezectví nebo cyklistika, zastává menšina podnikatelů. Přibližně polovina podnikatelů uvedla, že chystá rozšíření nebo zkvalitnění služeb cestovního ruchu. Mezi nejčastěji uváděnými záměry jsou zvýšení kapacity ubytovacích služeb, rozvoj navazujících volnočasových aktivit (výstavba dětských hřišť, nabídka přepravy jízdních kol, hippoturistiky ), cenová zvýhodnění a balíčky a marketingové a propagační aktivity. Většina podnikatelských subjektů s výjimkou pěti spatřuje potenciál rozvoje Frýdlantska buď jednoznačně, nebo částečně v rozvoji lyžařských areálů. Názor, že rozvoj sjezdového lyžování může být v budoucnu hlavní hnací silou rozvoje regionu, která sníží nezaměstanost a zvýší kvalitu života v dotčených obcích a městech, přirozeně panuje ve městech a obcích v bezprostřední blízkosti Jizerských hor. Naopak v obcích na severu a západě Frýdlantska spatřují podnikatelé rozvoj lyžařských areálů jen jako jednu z mnoha možností, která sama o sobě rozvoj regionu nezajistí. Přesto jeden z podnikatelů, kteří budoucnost Frýdlantska nevidí v rozvoji skiareálů, sídlí překvapivě v Novém Městě pod Smrkem, kde je skiareál projektován. Čtyři podnikatelské subjekty, které se vyslovují proti rozvoji lyžařských areálů, dle odpovědí připouští často i velmi významný pozitivní vliv na své aktivity (růst tržeb, prodloužení turistické sezóny ), ale zároveň poukazuje na značnou a nevratnou změnu krajinného rázu, urbanistického rázu a image svého města/obce a také na růst cen nebo růst intenzity dopravy. Výše uvedená pětice podnikatelských subjektů, které se vyslovují proti rozvoji lyžařských areálů, uvádí argumenty, že pro takovou formu cestovního ruchu nemá region dostatečnou infrastrukturu, přínosy v podobě nových pracovních míst by byly malé a sezónní, investoři by přišli odjinud a zisky by tudíž nezůstávaly v regionu a lyžařské aktivity by narušily charakter lokality, pro který je Frýdlantsko navštěvováno jinými skupinami turistů. Tyto skutečnosti připouštějí také někteří podnikatelé, kteří nejsou proti výstavbě lyžařských areálů, ale vnímají je jako řešitelné nebo vyvážené pozitivními dopady. 14
Potenciální dopady výstavby skiareálu na vlastní podnikatelské aktivity spatřují respondenti zejména v možnosti rozšíření spektra svých služeb a jejich lepšího využití během celého roku, růstu počtu návštěvníků a délky jejich pobytu, růstu cen služeb a tím i zvýšení zisků i posílení regionální spolupráce. Často uváděnými dopady (které se již netýkají podnikatelských subjektů samotných, ale obcí, měst a jejich obyvatel, jsou také snížení nezaměstnanosti v dotčeném městě či obci, růst mezd a cen pozemků a image obce/města, méně často pak změna urbanistického a krajinného rázu. Názor, že by výstavba areálu ovlivnila podnikatelské aktivity respondentů (vesměs kladně), dle očekávání panuje zejména u podnikatelských subjektů lokalizovaných na jihovýchodě Frýdlantska. 3.3.Shrnutí Z výše uvedených výsledků dotazníkového průzkumu vyplývá, že podnikatelé jsou obecně většími zastánci výstavby skiareálů, než obce. Mezi městy a obcemi se vyslovuje pro rozvoj sjezdového lyžování jediný subjekt, mezi podnikateli naopak většina. Obce obvykle mají méně vyhraněné postoje, podnikatelé bývají obvykle buď zarytými příznivci, nebo aopak výraznými odpůrci rozvoje sjezdového lyžování na Frýdlantsku. Argumentace pro rozvoj lyžařských areálů se nejčastěji opírá o vznik nových pracovních míst, možnosti rozšíření služeb pro návštěvníky, růst tržeb podnikatelských subjektů, růst návštěvnosti a délky pobytu. Argumentace proti rozvoji lyžařských areálů upozorňuje obvykle na malý dopad na pracovní trh, na sezónnost nově vzniklých pracovních míst a na změny image, urbanistického a krajinného rázu, které mohou přilákat příznivce sjezdového lyžování, ale současně odradit cílové skupiny, které na Frýdlantsko nyní přijíždějí za šetrnějšími, nemasovými formami cestovního ruchu. 15
4. Možné dopady výstavby skiareálu Smrk 4.1.Subscénáře vývoje regionu v případě vzniku skiareálu Smrk Níže popsané subscénáře a pravděpodobnost jejich naplnění vycházejí jednak ze závěrů zjištěných v analytické části studie (část A), a jednak ze závěrů analýz, které jsou zpracované jako části B.2.-B.5. Subscénář 1a - Turistika úspěšná Pravděpodobnost naplnění: 15 % (Tento subscénář se kryje se scénářem 1 popsaným v části C.) Na Frýdlantsku vznikne nový lyžařský areál, příp. více areálů. Na nové lanovky a vleky v těchto areálech se v krátké době naváží doprovodné služby cestovního ruchu. Sjezdové lyžování se z ekonomického hlediska stane hlavní formou cestovního ruchu, běžecké lyžování bude formou doplňkovou. Frýdlantsko se tak stane klastrem cestovního ruchu, jehož jádro s koncentrací hlavních služeb bude na jihovýchodě a jihu území, doprovodné služby však budou lokalizovány také v dalších částech Frýdlantska. Cestovní ruch se pro Frýdlantsko stane důležitým ekonomickým odvětvím. Hlavní sezónou bude zimní období, cestovní ruch však bude na Frýdlantsku významný i ve zbývajících částech roku, zejména během letních prázdnin. Rozvoj cestovního ruchu bude na straně poptávky doprovázen výrazným růstem počtu návštěvníků. Bude se jednat o návštěvníky přijíždějící do oblasti primárně za lyžováním, zejména sjezdovým. To na jedné straně výrazně zvýší příjmy provozovatelů těch služeb, které jsou se sjezdovým lyžováním slučitelné, na straně druhé však nelze očekávat výraznější zájem uvedených skupin návštěvníků o některé měkčí formy cestovního ruchu, pro něž má Frýdlantsko rovněž předpoklady (např. poznávací cestovní ruch). Cestovní ruch na Frýdlantsku se stane masovou záležitostí, což přinese pozitiva (růst příjmů podnikatelů, růst počtu pracovních míst) i negativa (ztráta původního sociálního prostředí, odosobnění regionu, nárůst dopravy). Charakter území se změní na typické zimní středisko cestovního ruchu. Protože areál leží dále od hlavních zdrojových oblastí návštěvníků, velká část z nich bude na Frýdlantsko přijíždět za několikadenními nebo týdenními pobyty. To bude stimulovat nabídku turistických balíčků souhrnných nabídek pro vícedenní pobyty. Tyto balíčky budou zahrnovat i doprovodné služby pro návštěvníky (ubytování, stravování, další zimní sporty apod.), což umožní participaci na ekonomickém rozvoji také subjektům na území těch obcí, na jejichž území se lyžařské areály nenacházejí. Podnikatelé za účasti měst a obcí za tímto účelem vytvoří destinační organizaci s jednotnou a provázanou nabídkou turistických služeb, která bude řídit rozvoj cestovního ruchu v území. Návštěvnost regionu se všeobecně výrazně zvýší o nové návštěvníky, přičemž ti stávající na Frýdlantsko jezdit přestanou jen zčásti. Zatímco pro podnikatele v regionu bude rozvoj zimního cestovního ruchu představovat výrazné zvýšení příjmů, což přinese regionu žádoucí ekonomický rozvoj a snížení nezaměstnanosti, dopady na rozpočty měst a obcí budou spíše záporné. Růst na příjmové stránce (ubytovací poplatky, poplatky za parkování, daňové výnosy na základě rozpočtového určení daní apod.) bude v úhrnu rozpočtu spíše malou sumou. Růst výdajů vyvolaný požadavky na zvýšení kapacity infrastruktury (dopravní i technické) bude naopak výrazný. 16
Subscénář 1b Turistika částečně úspěšná Pravděpodobnost naplnění: 70 % Na Frýdlantsku vznikne nový lyžařský areál. Areál bude představovat novou atrakci a turistickou službu zejména pro nové návštěvníky regionu. Sjezdové lyžování se tedy stane novou formou cestovního ruchu na Frýdlantsku. Nový lyžařský areál zvýší nabídku regionu pro cestovní ruch. Změna charakteru lokality v okolí skiareálu Smrk však současně zčásti sníží atraktivitu pro jiné, zejména tradiční a nemasové formy cestovního ruchu. Hlavní turistickou sezónou na Frýdlantsku tak zůstane i nadále letní období, zimní sezóna bude dominovat pouze ve městech a obcích bezprostředně přiléhajících k lyžařskému areálu Smrk. Skiareál Smrk na sebe naváže několik provozoven služeb navazujících na sjezdové lyžování. Tyto provozovny budou lokalizovány pouze v rámci skiareálu, vzhledem ke svému charakteru a lokalizaci tudíž budou využívané pouze návštěvníky skiareálu, nikoli jinými skupinami návštěvníků ani obyvateli regionu. Noví návštěvníci nebudou poptávat další (doplňkové) služby, takže jejich nabídka ve městech a obcích Frýdlantska se nezmění. Návštěvnost regionu zaznamená růst, pod nímž se však skryje příliv nových návštěvníků vyhledávajících sjezdové lyžování i částečný úbytek návštěvníků stávajících způsobený částečnou změnou charakteru lokality. Nárůst počtu návštěvníků se projeví pouze v okolí skiareálu Smrk, na návštěvnost ve zbývajících částech Frýdlantska nebude mít vznik lyžařského areálu vliv. Na novém areálu a s ním spojených službách bude participovat jen několik málo pdnikatelských subjektů, příp. měst a obcí. V regionu tudíž nevznikne potřeba založení destinační organizace (resp. pokud vznikne, bude vyvolána jinými příčinami). Areál tudíž bude fungovat relativně autonomně, aniž by byl navázán na další služby cestovního ruchu nebo další lyžařské areály v regionu. Vzhledem k tomu, že se areál nestane klíčovým z hlediska rozvoje celého regionu, bude i nadále těžiště rozvoje Frýdlantska spočívat v jiných ekonomických aktivitách. Subscénář 1c Turistika neúspěšná Pravděpodobnost naplnění: 15 % Na Frýdlantsku vznikne nový lyžařský areál. Tím se zvýší nabídka pro potenciální návštěvníky regionu. Po dostavění areálu se však projeví rizika spojená s touto investicí. Areál bude v důsledku oteplování a zkracování zim i přes umělé zasněžování nabízet kratší zimní sezónu, než se původně předpokládalo. Množství zavedených a spolupracujících lyžařských areálů v okolí a jejich konkurenční výhody způsobí, že návštěvnost skiareálu Smrk nesplní potřebný objem pro návratnost investice. Vznik areálu tudíž nepřinese výraznější růst návštěvnosti ani vznik celoročních pracovních míst. V celoroční bilanci se růst návštěvnosti téměř neprojeví. V důsledku částečné změny fyzického vzhledu lokality kolem Smrku navíc dojde k mírnému úbytku počtu návštěvníků, kteří dosud do oblasti jezdili za jinými ( měkkými ) formami cestovního ruchu. Na nově vzniklý areál se naváže minimum doplňkových služeb. Lyžařský areál Smrk tudíž nenaplní původní očekávání vzniku úspěšného turistického centra, které může přinést dynamiku ekonomickému rozvoji Frýdlantska nebo alespoň stimulovat ekonomický rozvoj ve městech a obcích bezprostředně přiléhajících k areálu. Po několika letech se provoz areálu ukáže jako dlouhodobě neudržitelný bez veřejných intervencí. Z důvodu udržení již realizovaného investičního záměru v provozu se města a obce, kde skiareál leží, rozhodnou převzít ztrátový provoz areálu a ztrátu několik následujících let dotovat ze svého rozpočtu s cílem zamezit zániku areálu, které by vedlo k jeho chátrání a k zániku několika pozitivních dopadů, které vznik skiareálu regionu 17
přinesl. V jiných částech Frýdlantska se vznik areálu neprojeví nepřinese žádná negativa ani pozitiva a rozvoj regionu budou odvětví než zimní cestovní ruch. Vzhledem k výše popsaným klíčovým z hlediska rozvoje celého regionu a těžiště rozvoje spočívat v jiných ekonomických aktivitách. nijak, tzv. městům a obcím i nadále determinovat jiná dopadům se areál nestane Frýdlantska bude i nadále 4.2.Shrnutí možných dopadů výstavby skiareálu Smrk Shrnutí možných dopadů výstavby skiareálu Smrk na dotčenou lokalitu a na region Frýdlantska je provedeno v následujících odstavcích v odrážkách. Shrnutí vychází ze závěrů analýz B.2.-B.5., které se týkají jiných skiareálů a dopadů jejich existence, a ze socioekonomické analýzy zpracované v části A, která formuluje specifika frýdlantského regionu. V případě výstavby skiareálu Smrk lze v dané lokalitě a regionu očekávat následující dopady. Dopady na kapacitu infrastruktury: Areál přinese jednoznačný růst počtu návštěvníků, který bude znatelný i v součtu za celý rok. Dojde ke zvýšení zatížení silniční sítě (pravděpodobně i k nutnosti technických úprav, výstavby chodníků apod.) a k nutnosti růstu počtu parkovacích kapacit. U hlavních silničních tahů napojující Frýdlantsko na české území lze zkapacitnění provést jen za cenu velmi vysokých investic (silnice vedou kopcovitým reliéfem). Areál pravděpodobně přispěje ke zlepšení obslužnosti regionu veřejnou dopravou. Růst nároků na kapacitu technické infrastruktury (vodovodů, kanalizace apod.) bude pravděpodobně slabý. Nová infrastruktura cestovního ruchu by se mohla zčásti navázat na stávající aktivity. Dopady na obecní a městské rozpočty: Většina příjmů přichází do obecních rozpočtů zprostředkovaně z podnikatelské sféry ve formě odváděných daní z příjmů a ve formě poplatků, což naráží na problémy systému alokace daní. Nárůst příjmů (zejména daňových) rozpočtů měst a obcí se tedy projeví minimálně, a to de facto jen růstem relativně málo významných příjmů z parkování a ubytovacích poplatků. Obce se budou výraznou měrou podílet na nákladech zajišťujících zprostředkovaně nebo přímo služby, které v převážné míře slouží turistům, tzn. že dopad na obecní rozpočty bude spíše negativní. Výrazně pozitivní dopad na příjmy obcí by se koncentroval do 3 obcí (Lázně Libverda, Bílý Potok, Hejnice), i zde by však byl zčásti nebo zcela kompenzován zvýšenými výdaji obecních rozpočtů. Dopady na ekonomický rozvoj a občanskou vybavenost: Plánovaný skiareál se nachází v lokalitě, která má v rámci Jizerských hor relativně výhodné klimatické podmínky. Přesto existuje významné riziko zkracování sezóny v důsledku klimatických změn, a to i v případě instalace systému umělého zasněžování. To může oddálit či ohrozit návratnost investice. Plánovaný skiareál leží z geografického a dopravního hlediska v odlehlém, relativně izolovaném území (bariéra Jizerských hor). Vzdálenost od významných zdrojových oblastí návštěvníků (větších městských aglomerací) je relativně velká. Řada 18
konkurenčních areálů tak má oproti potenciálnímu skiareálu Smrk významné konkurenční výhody: kromě toho, že jsou zavedené a mezi lyžaři dlouhodobě známé (v Jizerských horách jsou hlavní sjezdařské areály tradičně umístěny při jižním úpatí). Jsou také dostupné snáze a v kratší době. Zejména v případě jednodenní návštěvnosti má tedy skiareál Smrk zásadní konkurenční nevýhodu. V případě vícedenní návštěvnosti se tato nevýhoda zčásti snižuje, ale pouze za předpokladu účinné marketingové kampaně. V lokalitě se pravděpodobně v případě stavby areálu projeví tendence k pozvolnému růstu cen pozemků a nemovitostí. Koncentrace nových aktivit cestovního ruchu může napomoci udržovat v obci vyšší rozsah i standard místních služeb, lze očekávat také mírný nárůst tržeb místních provozoven drobných služeb. Sociální a rekreační dopady z pohledu místních obyvatel: Vliv na populační vývoj bude pravděpodobně mírně a spíše dlouhodobě pozitivní, většina potenciálních nových obyvatel však přijde za druhým bydlením. Růst cestovního ruchu přinese pro místní občany zátěž spojenou se ztrátou klidu a soukromí, narušováním tradičního životního stylu, zvýšeným dopravním zatížením, vyššími cenami služeb, zvýšeným rizikem krádeží apod. Rekreační hodnota území pro místní obyvatele vzroste i poklesne (vzroste z pohledu vybavenosti infrastrukturou, poklesne z důvodu změny krajinného a urbanistického rázu lokality. Využitelnost areálu pro místní bude přinejmenším zpočátku spíše slabá, mj. z důvodu nízké životní úrovně a relativně vysokých cen lyžování. Dopady na trh práce: Lze očekávat vznik několika nových pracovních míst (v řádu jednotek nebo několika málo desítek), téměř výhradně však sezónních (pro letní sezónu nebude v cestovním ruchu těchto pracovních sil třeba). Dojde k sezónnímu mírnému snížení míry nezaměstnanosti (celoročně však míra nezaměstnanosti zůstane stejná), vyššímu poklesu nezaměstnanosti bude kromě sezónnosti bránit i nesoulad mezi poptávanými a nabízenými profesemi a nevyhovující vzdělanostní struktura. V regionu se nezvýší mzdová úroveň, protože nově vzniklé profese nebudou patřit ke mzdově nadprůměrným. Dopady na krajinný ráz a životní prostředí: Změna image a urbanistického rázu obcí a měst nastane postupně, ale bude zjevná a nezvratná (ať ji již budeme chápat jako pozitivní, nebo negativní). Dopady na životní prostředí se projeví především ve změně krajinného rázu a estetického vzhledu, lokálních změnách v biosféře, lokálním, ale výrazném vlivu na kvalitu ovzduší a hladinu hluku (ne však příliš ve vztahu k obyvatelům, protože areál je plánován mimo intravilány měst a obcí). Institucionální dopady: Dle běžné praxe je možné očekávat, že bude-li realizace takovéto investice spolufinancována z dotačních zdrojů, bude komplikovat pozici potenciálních dalších žadatelů na jiné projekty ( Frýdlantsku už bylo pomoženo ). Lze očekávat výrazné posílení spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem, které stimuluje vznik širší, formální i neformální regionální spolupráce. 19
Regionální dopady: Dopady na Nové Město, Lázně Libverda a pravděpodobně i Bílý Potok jsou nejvíce závislé na podobě, rozsahu a úspěšnosti této investice. Potenciální pozitivní dopady se právě v těchto místech projeví nejvíce. Existují zde ale také největší rizika, že se nenaplní očekávání, města zůstanou stranou zájmu, přínosy budou vzhledem k populační velikosti zanedbatelné a nevyváží náklady. Dopady na Frýdlant jako přirozené centrum regionu s rozvinutým sektorem služeb a jako centrum letní turistiky mohou být rovněž spíše pozitivní, nicméně z hlediska velikosti města nebudou mít zásadnější význam. Pro ostatní obce Frýdlantska jsou přínosy ze skiareálu buď velmi nepravděpodobné nebo neprůkazné (víceméně jen ve sféře rozšíření nabídky sezónních pracovních míst). 20