KYBERŠIKANA a vybrané komponenty životní smysluplnosti studentů středních škol VÝZKUMNÁ STUDIE Zpracoval: Mgr. Michal Panáček Název školy: Střední škola profesora Matějčka, Ostrava Poruba Termín sběru dat: květen - červen 2011 Velikost vzorku: 311 respondentů Tato výzkumná studie byla zpracována na základě výzkumu kyberšikany a životní smysluplnosti studentů středních škol, který je součástí výzkumu prováděného k rigorózní práci v rámci rigorózního řízení na Katedře psychologie a aplikovaných sociálních věd Filozofické fakulty Ostravské univerzity v Ostravě.
Obsah Úvod... 5 1 Cíle výzkumu... 7 2 Základní charakteristika zkoumaného souboru... 9 3 Vybrané komponenty životní smysluplnosti u studentů středních škol... 11 3.1 Rozdíly v jednotlivých komponentech životní smysluplnosti ve vztahu k pohlaví a studovanému ročníku... 12 Interpretace výsledků... 14 4 Zastoupení protagonistů kyberšikany... 15 4.1 Zastoupení svědků kyberšikany a charakteristika specifických rysů kyberšikany... 16 4.2 Zastoupení obětí kyberšikany a charakteristika specifických rysů kyberšikany... 19 4.3 Zastoupení agresorů kyberšikany a charakteristika specifických rysů kyberšikany... 22 4.4 Názory studentů na publikování šikany na internetu a na obranu proti kyberšikaně... 24 Interpretace výsledků... 28 5 Zastoupení protagonistů tradiční šikany a její specifické rysy... 33 5.1 Zastoupení svědků tradiční šikany... 33 5.2 Zastoupení obětí tradiční šikany... 36 5.3 Zastoupení agresorů tradiční šikany... 38 Interpretace výsledků... 40 6 Souvislosti mezi vybranými jevy (kyberšikanou, vybranými komponenty životní smysluplnosti, psychosomatickými potížemi, tradiční šikanou)... 41 6.1 Souvislost mezi vybranými komponenty životní smysluplnosti a pociťovanými psychosomatickými potížemi... 42 6.2 Souvislost mezi vybranými komponenty životní smysluplnosti studentů a účastí na kyberšikaně... 44 6.3 Souvislost mezi pociťovanými psychosomatickými potížemi studentů a účastí na kyberšikaně... 50 6.4 Souvislost mezi vybranými komponenty životní smysluplnosti studentů a účastí na tradiční šikaně... 52 6.5 Souvislost mezi pociťovanými psychosomatickými potížemi studentů a účastí na tradiční šikaně... 58 Interpretace výsledků... 60 7 Závěr... 63 8 Seznam tabulek... 65 3
4
Úvod Výzkum, který byl proveden na vaší škole, je zaměřen na stále více aktuální problematiku kyberšikany ve školním a mimoškolním prostředí. S rozvojem informačních a komunikačních technologií (dále ICT z anglického Information and Communication Technologies) jako jsou moderně vybavené mobilní telefony (s fotoaparátem, nahráváním videa a přístupem na internet) a snadná dostupnost internetu (jak v domácnostech dětí a mladých lidí, tak také ve škole), se zvyšuje možnost vzniku a šíření kyberšikany. Kyberšikana bývá definována jako záměrná, opakovaná a zraňující činnost využívající počítač, mobilní telefon a jiné elektronické přístroje. Výzkum byl proveden na vzorku 311 studentů z populace studentů Střední školy profesora Matějčka v Ostravě Porubě elektronickou formou dotazníkového šetření. Dotazníková baterie byla umístěna na webových stránkách dotaznik.mikasa-detem.cz. Umístěním dotazníkové baterie na externí webové stránky byla zaručena studentům vysoká anonymita. Přístup k dotazníkové baterii byl zabezpečen heslem. Každá škola obdržela vlastní heslo. Bez správného hesla nebylo možné začít vyplňovat dotazník. Heslo mimo jiné zabezpečovalo identifikaci dané školy a bylo obranou proti kontaminaci externími subjekty a zkreslení výsledků zadáním jiné školy. Dotazníková baterie se skládala ze 4 dotazníků. První dotazník tvořily identifikační otázky identifikace střední školy, pohlaví respondenta, věk, studovaný ročník a dále základní charakteristické údaje zajímavé v souvislosti s kyberšikanou (např. počet profilů na sociálních sítích). Druhým dotazníkem byl Dotazník smyslu života. Tento dotazník vytvořili autoři J. C. Crumbaugh a J. L. Maholick (původně Purpose in Life Test), kteří byli inspirováni učením V. E. Frankla o smysluplnosti lidského bytí. Použitý dotazník je zaměřen na smysluplnost lidského bytí, ale také na další otázky týkající se svobody, postoje ke smrti a sebeakceptace. Dotazník se skládá z 20 položek, které se týkají problematiky životních cílů. Jednou z otázek je například Můj život. K dané otázce jsou přiřazeny dvě protikladné stanoviska. Ve vztahu k uvedenému příkladu jsou uvedeny tato stanoviska: na jedné straně je úplně bez cíle a na straně druhé má cíl a smysl. Mezi těmito stanovisky je sedmibodová škála (1 7), kdy vyšší číslo vyjadřuje relativně vyšší příklon ke kladnému smyslu života. Úkolem respondenta je označit číslo v rozmezí 1 7, které vyjadřuje jeho postoj k danému tématu v rozmezí rozdílných stanovisek. Jednotlivé položky dotazníku se týkají následujících 5
komponentů smyslu života afirmace života; sebeakceptace; vnímání cílů; vnímání svobody; vnímání budoucnosti a postoje ke smrti. V rámci výzkumu a v souvislosti s kyberšikanou a šikanou tradiční považujeme za důležité komponenty afirmace života, sebeakceptace, vnímání budoucnosti a postoj ke smrti, se kterými budeme dále pracovat. Pojem afirmace života doposud nemá v češtině svůj ekvivalent. Bývá překládán jako přijetí či potvrzení vlastního života. Je spojován s touhou žít a lásky k životu. Je zde patrný filozofický (teologický) akcent. Afirmace vychází z latinského slova afirmatio a slovníky jej překládají jako potvrzení, přitakání, souhlas. E. Ryś (2008) považuje životní afirmaci za akceptaci vlastní existence a tím také života samotného. Třetím dotazníkem je Dotazník psychosomatických poruch, který se skládá z 39 druhů psychosomatických poruch, které byly vybrány na základě předešlého zkoumání autora K. Mausche (2000). Výčet psychosomatických poruch obsahuje především poruchy subjektivně pociťované člověkem ve stresových situacích. Poruchy se týkají nervového systému (třes, stavy úzkosti), krevního oběhu (bolest a píchání na srdci), trávicího systému (bolest břicha, pocit na zvracení), poruchy sexuálních funkcí (zvýšená nebo snížená sexuální apetence) a další poruchy. Respondent má na výběr označení jednu ze tří možností, a to, zda se u něj daná porucha vyskytuje: nikdy, zřídka nebo často. Odpověď nikdy je ohodnocena 1 bodem, zřídka 2 body a často 3 body. Výsledek získáme sečtením všech bodů, které vyjadřují subjektivně pociťované psychosomatické poruchy. Respondent může dosáhnout maximálně 117 bodů a nejméně 39 bodů. Čím více bodů respondent dosáhne, tím více subjektivně pociťuje psychosomatické poruchy. Posledním, čtvrtým dotazníkem, je Ostravský dotazník ke kyberšikaně. Tento dotazník je modifikací (byl doplněn o některé kategorie) Ostravské dotazníku ke kybernetické šikaně autorky M. Vašutové a spoluautorů K. Bartlíkové, J. Nevřaly, M. Panáčka a K. Pavlicy. V tomto dotazníku student označuje odpovědi na otázky, které se ptají na provádění určitých činností na internetu, po účasti na kyberšikaně, názorů studentů na zveřejňování šikany na internetu a na preferenci obranných strategií proti kyberšikaně. Poslední část dotazníku se věnuje tradiční šikaně. Uvedený přehled výsledků má snahu přiblížit situaci na Vaší střední škole ve vztahu ke kyberšikaně a šikaně. Doplňkem výzkumu jsou data zjištěná k vybraným komponentům životní smysluplnosti a pociťovaným psychosomatickým potížím, které mohou mít souvislost s kyberšikanou a šikanou. 6
1 Cíle výzkumu Na základě výzkumů v oblasti kyberšikany a životní smysluplnosti lidského života byly stanoveny následující cíle. Cíl č. 1 Zjistit skóre vybraných komponentů životní smysluplnosti studentů střední školy. Cíl č. 1.1 Zjistit, jak se liší skóre vybraných komponentů životní smysluplnosti ve vztahu k pohlaví a v jednotlivých ročnících. Cíl č. 2 Zjistit zastoupení studentů v kyberšikaně (dle jednotlivých protagonistů kyberšikany). Cíl č. 2.1 Zjistit zastoupení svědků kyberšikany a charakterizovat specifické rysy kyberšikany. Cíl č. 2.2 Zjistit zastoupení obětí kyberšikany a charakterizovat specifické rysy kyberšikany. Cíl č. 2.3 Zjistit zastoupení agresorů kyberšikany a charakterizovat specifické rysy kyberšikany. Cíl č. 2.4 Zjistit názory studentů na publikování šikany na internetu a na strategie boje proti kyberšikaně. Cíl č. 3 Zjistit zastoupení protagonistů tradiční šikany a její specifické rysy. Cíl č. 4 Zjistit, zda existuje korelace (souvislost) mezi: A) vybranými komponenty životní smysluplnosti studentů a pociťovanými psychosomatickými potížemi; B) vybranými komponenty životní smysluplnosti studentů a účastí na kyberšikaně; C) pociťovanými psychosomatickými potížemi studentů a účastí na kyberšikaně; D) vybranými komponenty životní smysluplnosti studentů a účastí na tradiční šikaně; E) pociťovanými psychosomatickými potížemi studentů a účastí na tradiční šikaně. 7
8
2 Základní charakteristika zkoumaného souboru Do výzkumu kyberšikany a vybraných komponentů životní smysluplnosti studentů středních škol se zapojilo 311 respondentů Střední školy prof. Matějčka. Tabulka č. 1 (viz níže) charakterizuje zkoumaný soubor z pohledu pohlaví a studovaného ročníku. Výzkumu se zúčastnilo 228 žen (dívek) a 83 mužů (chlapců). Nejvíce respondentů, 172 (55,3 %), studovalo v prvním ročníku střední školy, 138 respondentů studovalo ve 2. ročníku (44,4 %) a pouze 1 (0,3 %) respondent studoval ve 4. ročníku. Ani jeden student se nezapojil ze 3. ročníku. Tabulka č. 1 Charakteristika zkoumaného souboru (rozložení pohlaví dle studovaného ročníku) Ročník studia 1. ročník 2. ročník 4. ročník Celkem Pohlaví Počet % Počet % Počet % Počet % Žena 123 53,9 105 46,1 0 0,0 228 100,0 Muž 49 59,0 33 39,8 1 1,2 83 100,0 Celkem 172 55,3 138 44,4 1 0,3 311 100,0 V rámci výzkumu jsme se dále respondentů tázali, kolik mají vytvořených profilů na sociálních sítích (Facebook, MySpace, Libimseti.cz, Lide.cz apod.). Z tabulky č. 2 je patrné, že nejvíce respondentů, 122 (39,2 %), má profil pouze na jedné sociální síti. Následuje 96 studentů (30,9 %), kteří mají svůj profil na dvou sociálních sítích. Nejméně studentů (15, 4,8 %) nemá založen žádný profil na sociální síti (nebo o něm alespoň neví). Níže uvedená tabulka prezentuje skutečnost, že dnešní adolescenti studenti středních škol jsou pohlceni moderními technologiemi, převážně však sociálními sítěmi, jako vyhledávaným nástrojem společenské komunikace. Motivace k provádění úkonů vedoucích k založení profilu na sociální síti by si jistě zasloužila vlastní výzkum. S určitou opatrností můžeme tvrdit, že dnešní adolescenti hledají na sociálních sítích uspokojení v sociálních vztazích. Na sociálních sítích se vytváří nová sociální komunita, se svými vlastními pravidly, normami, hodnotami a způsoby komunikace. 9
Tabulka č. 2 Charakteristika studentů ve vztahu k počtu profilů na sociálních sítích Počet profilů na sociálních sítích Počet % Na jedné sociální síti 122 39,2 Na dvou sociálních sítích 96 30,9 Na třech sociálních sítích 57 18,3 Na čtyřech a více sociálních sítích 21 6,8 Na žádné sociální síti 15 4,8 Celkem 311 100,0 Porovnáme-li muže a ženy z hlediska počtu profilů na sociálních sítích (viz tabulka č. 3), zjistíme, že muži dominují ve vlastnictví jednoho profilu na sociální síti (49,4 % mužů oproti 35,5 % žen). Naopak ženy oproti mužům vlastní více profilů na různých sociálních sítích než muži (viz tabulka č. 3). Více mužů oproti ženám nevlastní žádný profil na sociální síti. Zjištěné rozdíly neindikují statistickou významnost. Výrazné rozdíly mezi muži a ženami ve vlastnictví profilů na sociálních sítích nebyly zjištěny. Tabulka č. 3 Charakteristika studentů ve vztahu k počtu profilů na sociálních sítích dle pohlaví Počet profilů na sociálních sítích Pohlaví Na jedné sociální síti Na dvou sociálních sítích Na třech sociálních sítích Na čtyřech a více sociálních sítích Na žádné sociální síti Celkem Počet % Počet % Počet % Počet % Počet % Počet % Žena 81 35,5 71 31,1 50 21,9 17 7,5 9 3,9 228 100,0 Muž 41 49,4 25 30,1 7 8,4 4 4,8 6 7,2 83 100,0 Celkem 122 39,2 96 30,9 57 18,3 21 6,8 15 4,8 311 100,0 Na úvodních charakteristikách jsou zajímavé především výsledky v oblasti počtu profilů na sociálních sítích, které mohou souviset s účastí na kyberšikaně. Pouze 4,8 % respondentů nemá profil na žádné ze sociálních sítích. Sociální sítě lze tedy považovat za novodobý fenomén pro studenty středních škol a ten, kdo profil na sociální síti nevlastní je out (může být šikanován, zesměšňován nebo vyloučen z kolektivu). 10
3 Vybrané komponenty životní smysluplnosti u studentů středních škol Cíl č. 1 Zjistit skóre vybraných komponentů životní smysluplnosti studentů střední školy Tabulka č. 4 charakterizuje zkoumaný soubor z pohledu vybraných komponentů smysluplnosti života studentů Střední školy prof. Matějčka. Dále budeme pracovat s počtem 308 respondentů, 3 respondenti z řad studentů ukončili výzkum předčasně. Studenti dosahují průměrného skóre v afirmaci života (přijetí, akceptace svého života) 39,72 bodů. Maximální skóre, kterého mohli studenti dosáhnout v afirmaci života je 56 bodů. Hodnotu téměř 40 bodů můžeme interpretovat tak, že studenti svůj život přijímají takový jaký je a jsou se svým životem v určité míře spokojeni. Další komponent smyslu života je sebeakceptace. Přijetí sebe sama jako odpovědné bytosti. V tomto komponentu dosahují studenti průměrného skóre 15,53 bodů. Maximum bodů, které mohli studenti získat, je 21. V tomto komponentu dosahují studenti v průměru 74,0 % bodů. V komponentu vnímání budoucnosti (vnímání budoucího uplatnění studentů, jejich života v budoucnosti, vidina cíle života a jeho smyslu) dosáhli studenti průměrného skóre 10,62 bodů. Maximální hodnota, kterou mohli studenti dosáhnout, je 14 bodů. Posledním komponentem, se kterým budeme pracovat je postoj ke smrti. Studenti dosáhli průměrného skóre 9,17 bodů z celkových možných 14 bodů. Tabulka č. 4 Průměrné skóre vybraných komponentů smysluplnosti života Komponenty Počet Průměr Minimum Maximum Směrodatná odchylka Procento z maxima bodů afirmace života 308 39,72 12 56 8,141 70,9 sebeakceptace 308 15,53 3 21 3,235 74,0 vnímání budoucnosti 308 10,62 2 14 2,514 50,6 postoj ke smrti 308 9,17 2 14 2,471 65,5 11
3.1 Rozdíly v jednotlivých komponentech životní smysluplnosti ve vztahu k pohlaví a studovanému ročníku Cíl č. 1.2 byl stanoven následovně: Zjistit rozdíly v jednotlivých komponentech životní smysluplnosti studentů ve vztahu k pohlaví a studovanému ročníku. Nyní se budeme zabývat vybranými komponenty smysluplnosti lidského života ve vztahu k pohlaví a k studovanému ročníku. Mezi zásadní komponenty se řadí afirmace života (přijetí, potvrzení vlastního života), sebeakceptace (potvrzení sebe sama, vnímání sebe sama), vnímání budoucnosti (jedinec vnímá svůj obrys v budoucnosti, má představu směřující do budoucna) a postoj ke smrti (jakým způsobem je jedinec ztotožněn s konečností života). Tyto komponenty ovlivňují samotnou životní smysluplnost. Prvně se budeme zabývat jednotlivými komponenty smysluplnosti života studentů ve vztahu k pohlaví. Z tabulky č. 5 je patrné, že muži dosahují ve vybraných komponentech životní smysluplnosti nižšího skóre než ženy, kromě komponentu postoje ke smrti, kde muži dosahují vyššího průměrného skóre (9,81 bodů) než ženy (8,94 bodů). Tato skutečnost ukazuje, že případné průměrné skóre životní smysluplnosti bude vyšší u žen. Statisticky významný rozdíl jsme mezi pohlavím nezjistili. Tabulka č. 5 Komponenty smyslu života dle pohlaví Komponenty smyslu života afirmace života sebeakceptace vnímání budoucnosti postoj ke smrti Pohlaví Průměr Počet Směrodatná odchylka Žena 40,09 225 8,245 Muž 38,71 83 7,811 Žena 15,75 225 3,084 Muž 14,95 83 3,568 Žena 10,69 225 2,381 Muž 10,42 83 2,85 Žena 8,94 225 2,497 Muž 9,81 83 2,292 12
Dále se podíváme na rozdíly ve vybraných komponentech smysluplnosti života z pohledu ročníku studia. Budeme pracovat pouze s prvním a druhým ročníkem, ze kterých se zapojilo 171 respondentů respektive 136 respondentů. Tabulka č. 6 zobrazuje výsledky ve vybraných komponentech smysluplnosti života podle ročníků studia. Studenti druhého ročníku dosahují ve všech vybraných komponentech životní smysluplnosti vyššího skóre než studenti prvního ročníku. Rozdíly však nejsou vysoké, pohybují se 0,8 bodů po 0,2 body. Statisticky významný rozdíl jsme zjistili, překvapivě, u komponentu vnímání budoucnosti. Tento rozdíl je významný na 5% hladině významnosti (t-test, signifikance = 0,020). Studenti druhého ročníku dle zjištěné významnosti dosahují významně vyššího skóre v komponentu vnímání budoucnosti než studenti prvního ročníku. Znamená to tedy, že studenti druhého ročníku vnímají vyhlídky do budoucna optimističtěji, mají představu o cíli, o tom, co by chtěli v budoucnu dělat, čeho by chtěli dosáhnout. Tabulka č. 6 Komponenty smyslu života dle ročníku studia 1. ročník 2. ročník 4. ročník Ročník střední školy afirmace života sebeakceptace vnímání budoucnosti postoj ke smrti Průměrná hodnota 39,4 15,5 10,4 9,1 Počet 171 171 171 171 Směrodatná odchylka 8,593 3,17 2,776 2,385 Průměrná hodnota 40,2 15,7 10,9 9,3 Počet 136 136 136 136 Směrodatná odchylka 7,549 3,312 2,132 2,578 Průměrná hodnota 33,0 11,0 9,0 7,0 Počet 1 1 1 1 Směrodatná odchylka.... 13
Interpretace výsledků V rámci životní smysluplnosti studentů můžeme porovnávat jednotlivé komponenty tohoto jevu (viz úvod). Mezi významné komponenty smysluplnosti života ve vztahu ke kyberšikaně a tradiční šikaně můžeme považovat afirmaci života (přijetí vlastního života), sebeakceptaci (přijetí sebe sama), vnímání budoucnosti a postoj ke smrti. V komponentu afirmace života (tento pojem můžeme překládat jako přijetí, potvrzení života takového jaký je) dosahují studenti průměrného skóre 39,72 bodů, což činí 70,9 % z nejvyššího možného počtu bodů, které studenti mohou dosáhnout. V tomto komponentu dosahují vyššího skóre ženy než muži a studenti druhého ročníku než studenti prvního ročníku. Sebeakceptace (přijetí sebe sama) je důležité pro sebevědomí studentů a pro dosahování svých cílů. Sebeakceptace označuje schopnost přijmou sama sebe takového jaký jsem, sebevědomí studenta. V tomto komponentu dosáhli studenti průměrného skóre 15,53 bodů, což činí 74,0 % bodů, které mohli maximálně studenti dosáhnout. Vyššího skóre dosahují opět ženy než muži a studenti druhého ročníku než studenti prvního ročníku. V komponentu vnímání budoucnosti, čili jak studenti vnímají své vyhlídky v dalších letech, jak jsou na svou budoucnost připraveni a smířeni s ní, dosahují studenti průměrného skóre 10,62 bodů (75,9 % z nejvyššího možného bodového skóre). Muži dosahují oproti ženám opět nižšího skóre (o 0,27 bodů). Ze zjištěných výsledků vyplývá, že ženy vnímají svoji budoucnost o něco málo pozitivněji než muži. V rámci ročníků studia jsme zjistili minimální rozdíly ve prospěch studentů druhého ročníku. Posledním komponentem, kterým jsme se zabývali je postoj ke smrti. Tento komponent vyjadřuje studentovo vnímání dosavadního života jako smysluplného a zda by svůj život vnímal jako úspěšný nebo neúspěšný v případě, že by náhle jeho život skončil. Průměrně dosáhli studenti skóre 9,17 bodů, což činí 65,5 % z maximálně možných získaných bodů. Pouze v tomto komponentu dosáhli muži vyššího skóre než ženy. Ženy vnímají svůj dosavadní život jako méně úspěšný a jejich postoj ke smrti je více negativní. Tento výsledek můžeme interpretovat také jako připravenost na smrt. V případě, že by měl můj život nyní skončit, byl úspěšný, naplněný pozitivními věcmi. Podíváme-li se na jednotlivé ročníky, studenti prvního ročníku dosahují nižšího skóre v komponentu postoje ke smrti (9,1 bodů) než studenti druhého ročníku (9,3). I když máme k dispozici pouze porovnání dvou ročníků, lze alespoň ilustrovat stoupající skóre v jednotlivých komponentech životní smysluplnosti. Lze tedy s určitou opatrností říci, že se zvyšujícím se ročníkem studia a se zvyšujícím se věkem stoupá také skóre (úroveň) životní smysluplnosti. 14
4 Zastoupení protagonistů kyberšikany Cíl č. 2 Zjistit zastoupení studentů v kyberšikaně (dle jednotlivých protagonistů kyberšikany) V následující tabulce (č. 7) uvádíme zastoupení jednotlivých protagonistů kyberšikany a jejich kombinací. S kyberšikanou se setkalo celkem 64 respondentů (29,2 %) z celkového počtu 227. Studenti v 15 případech označili odpověď, že neví, zda se stali obětí kyberšikany a 155 studentů (70,8 %) se s kyberšikanou nesetkali. 18 respondentů ukončilo dotazník předčasně. Budeme tedy pracovat se vzorkem 293 studentů. Ze zjištěných údajů můžeme potvrdit, že jev kyberšikany je na střední škole aktuálním, rozvíjejícím se problémem (aktivně se s tímto jevem setkalo 29,2 % respondentů). Otázkou je, zda všichni studenti přiznali svou účast na kyberšikaně či činnosti, které kyberšikanou jsou, považují za něco nesprávného. Tabulka č. 7 Zastoupení svědků, obětí a agresorů kyberšikany a jejich kombinací Účast na kyberšikaně Počet % svědek 84 61,8 oběť 12 8,8 agresor 7 5,1 svědek, oběť 12 8,8 svědek, agresor 15 11,0 oběť, agresor 4 2,9 svědek, oběť, agresor 2 1,5 Celkem vztah ke kyberšikaně 136 46,4 Nebyli účastníci kyberšikany 157 53,6 Celkem 293 100,0 Respondent neví zda byl obětí 14 Nezúčastnilo se výzkumu kyberšikany 18 Celkem se svědkem kyberšikany stalo 113 respondentů (38,6 % respondentů): svědek kyberšikany 84; svědek, oběť kyberšikany 12; svědek, agresor 15; svědek, oběť, agresor 2. Celkem se obětí kyberšikany stalo 30 respondentů (10,2 % respondentů): oběť kyberšikany 12; oběť, svědek 12; 15
oběť, agresor 4; oběť, svědek, agresor 2. Celkem se agresorů kyberšikany stalo 28 respondentů (9,6 % respondentů): agresor kyberšikany 7; agresor, svědek 15; agresor, oběť 4; agresor, svědek, oběť 2. 4.1 Zastoupení svědků kyberšikany a charakteristika specifických rysů kyberšikany Cíl č. 2.1 byl stanoven následovně: Zjistit zastoupení svědků kyberšikany a charakterizovat specifické rysy kyberšikany. V této části se budeme zabývat charakteristikami respondentů, kteří se označili za svědky kyberšikany. Za svědky kyberšikany se označilo 113 studentů pozorovali využití kybernetických prostředků ke kyberšikaně druhé osoby. Procentuální zastoupení svědků kyberšikany je 38,6 % a potvrzuje existenci tohoto jevu ve středoškolském prostředí. Tabulka č. 8 charakterizuje zastoupení svědků kyberšikany podle pohlaví. Ženy jako svědkyně se s kyberšikanou setkaly méně (78 respondentek, 36,6 %) než muži (35 respondentů, 43,8 %). Rozdíl mezi pohlavími není statistiky významný. Muži se stejně jako ženy setkávají s kyberšikanou jako svědci kyberšikany přibližně ve stejné míře. Tabulka č. 8 Zastoupení svědků kyberšikany dle pohlaví Svědek kyberšikany Pohlaví Ano Ne Celkem Počet % Počet % Počet % Žena 78 36,6 135 63,4 213 100,0 Muž 35 43,8 45 56,3 80 100,0 Celkem 113 38,6 180 61,4 293 100,0 16
Podíváme-li se na zastoupení svědků kyberšikany dle jednotlivých ročníků studia (viz tabulka č. 9, opět pomineme 4. ročník 1 respondent a 3. ročník žádný respondent) zajistíme, že vyšší procentuální zastoupení svědků kyberšikany je v prvním ročníku (40,1 %) než v druhém ročníku (36,0 %). Statisticky významný rozdíl mezi jednotlivými ročníky nebyl zjištěn. Mezi prvním a druhým ročníkem nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl. Tabulka č. 9 Zastoupení svědků kyberšikany dle ročníku studia Svědek kyberšikany Celkem Ročník studia Ano Ne Počet % Počet % Počet 1. ročník 67 40,1 100 59,9 167 100,0 2. ročník 45 36,0 80 64,0 125 100,0 4. ročník 1 100,0 0 0,0 1 100,0 Celkem 113 180 293 Svědci kyberšikany dále odpovídali na otázku, kdy kyberšikanu pozorovali (viz tabulka č. 10 níže). Největší počet svědků (54, 47,8 %) pozorovalo kyberšikanu více než rok ode dne sběru dat. Nejmenší počet svědků (15, 13,3 %) označilo položku v posledním měsíci ode dne sběru dat. Z hlediska pohlaví (viz tabulka č. 10) nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl. Tabulka č. 10 Časový interval, kdy svědek pozoroval kyberšikanu oběti (dle pohlaví) Pohlaví V posledním měsíci ode dne vyplnění Měsíc až půl roku ode dne vyplnění Od půl roku od vyplnění do 1 roku Více než rok zpět ode dne vyplnění Celkem Počet % Počet % Počet % Počet % Počet % Žena 9 11,5 11 14,1 19 24,4 39 50,0 78 100,0 Muž 6 17,1 8 22,9 6 17,1 15 42,9 35 100,0 Celkem 15 13,3 19 16,8 25 22,1 54 47,8 113 100,0 Respondenti, kteří se označili za svědky kyberšikany, měli identifikovat oběť agresora kyberšikany (viz tabulka č. 11). Respondenti mohli zvolit více odpovědí. Svědci kyberšikany pozorovali kyberšikanu nejčastěji na spolužákovi nebo spolužačce (61, 39,9 % voleb), někom mimo školu (26, 17,0 %), pak také na vyučujícím (21, 13,7 % voleb). Nejméně voleb (po 8, 5,2 %) získala možnost, kdy obětí kyberšikany byl student nebo studentka z vyššího ročníku a student nebo studentka z nižšího ročníku. Ještě jednou bychom chtěli zdůraznit, že 21 studentů označilo jako oběť kyberšikany vyučujícího. 17
Tabulka č. 11 Identifikace oběti kyberšikany z pohledu svědka Identifikace oběti Počet voleb % Spolužák/spolužačka 61 39,9 Někdo mimo školu 26 17,0 Vyučující 21 13,7 Nevím kdo 19 12,4 Někdo jiný ze škol 10 6,5 Student/studentka z nižšího ročníku 8 5,2 Student/studentka z vyššího ročníku 8 5,2 Celkem 153 100,0 Svědci pozorovali kyberšikanu nejvíce prostřednictvím chatu a diskusí (48 voleb, 14,3 %) a nejčastěji byl tento prostředek pozorován často (alespoň 1x týdně) a občas (alespoň 2x za měsíc). Následuje kyberšikana prováděná prostřednictvím SMS a MMS (44 voleb, 13,1 %) a to nejčastěji v intervalu často (alespoň 1x týdně) a prostřednictvím umístění videa šikanovaného nebo šikany na web (44 voleb, 13,1 %) v intervalu občas (alespoň 2x za měsíc) a často (alespoň 1x za týden). Dalšími prostředky, které pozorovali svědci kyberšikany jsou krádež identity, blogy a jiné webové aplikace atd. (viz tabulka č. 12). Tabulka č. 12 Identifikace prostředků kyberšikany z pohledu svědka Prostředek kyberšikany Počet voleb % Několikrát denně Téměř denně Četnost Často Občas Málo Skoro vůbec Chat, diskuse na webu 48 14,3 9 3 14 12 8 2 SMS, MMS 44 13,1 11 4 12 5 8 4 Umístění videa šikanovaného nebo šikany na web 44 13,1 6 3 10 11 9 5 Krádež identity 35 10,4 6 6 8 7 5 3 Blogy a jiné webové aplikace 33 9,9 8 3 8 7 4 3 Umístění audio záznamu šikanovaného nebo šikany na web 32 9,6 6 4 3 8 5 6 Zneužití cizího účtu, emailu 29 8,7 5 2 8 3 7 4 Emailová komunikace 21 6,3 5 1 3 5 5 2 Celkem voleb 335 100,0 Pozn.: často alespoň 1x týdně; občas alespoň 2x za měsíc; málo méně než 2x za měsíc a častěji než 1x za půl roku; skoro vůbec jednou za půl roku a méně 18
4.2 Zastoupení obětí kyberšikany a charakteristika specifických rysů kyberšikany Cíl č. 2.2 byl stanoven následovně: Zjistit zastoupení obětí kyberšikany a charakterizovat specifické rysy kyberšikany. Obětí kyberšikany se stalo 30 studentů (10,2 %). Dalších 14 studentů (4,8 %) si netrouflo říci, zda se stalo nebo nestalo obětí kyberšikany a označili možnost Nevím zda jsem se stal obětí kyberšikany. Naopak 249 studentů (85,0 %) si je stoprocentně jisto, že nebyli kyberšikanováni. Je otázkou, zda je počet obětí kyberšikany odpovídající situaci, nebo zda jsou studenti k formám kyberšikany méně senzitivní v důsledku přesycenosti moderními komunikačními technologiemi a obecně hrubším chováním. Je zajímavé, že určitá část studentů nepovažuje kyberšikanu za něco špatného (např. psaní výhružných a dehonestujících zpráv na Facebooku). Zastoupení obětí dle pohlaví znázorňuje tabulka č. 13. Je patrné, že muži (13,8 %) se stávají častěji oběťmi kyberšikany než ženy (8,9 % žen). I přes tyto zjištěné rozdíly jsme nezjistili statistickou významnost. Muži (6,3 %) oproti ženám (4,2 %) častěji uvádějí, že si nejsou jisti, zda se stali nebo nestali obětí kyberšikany. Zde se naskýtá otázka, tak jako výše, zda jsou studenti střední školy seznámeni s aktuální problematikou kyberšikany, zda projevy kyberšikany vnímají jako něco nebezpečného a špatného, nebo ji naopak berou jako zábavu a běžnou věc v dnešní době. Tabulka č. 13 Zastoupení obětí kyberšikany dle pohlaví Oběť kyberšikany Pohlaví Ano Ne Nevím Celkem Počet % Počet % Počet % Počet % Žena 19 8,9 185 86,9 9 4,2 213 100,0 Muž 11 13,8 64 80,0 5 6,3 80 100,0 Celkem 30 10,2 249 85,0 14 4,8 293 100,0 Pokud bychom porovnávali oběti kyberšikany v prvním a druhém ročníku, zjistíme, že více obětí dle procentuálního zastoupení je v prvním ročníku, v tomto ročníku se obětí stalo 22 respondentů (13,2 %). Ve druhém ročníku se obětí kyberšikany stalo 7 respondentů (5,6 %). Ve druhém ročníku je více studentů, kteří neví nebo si nejsou jisti, zda byli kyberšikanováni (9 respondentů, 7,2 %). 19
Tabulka č. 14 Zastoupení obětí kyberšikany dle ročníku studia Oběť kyberšikany Celkem Ročník Ano Ne Nevím Počet % Počet % Počet % Počet % 1. ročník 22 13,2 140 83,8 5 3,0 167 100,0 2. ročník 7 5,6 109 87,2 9 7,2 125 100,0 4. ročník 1 100,0 0 0,0 0 0,0 1 100,0 Celkem 30 249 14 293 Respondenti, kteří odpověděli, že neví, zda byli obětí kyberšikany (dále jen potencionální oběti) měli možnost, stejně jako ti, kteří se stali obětí kyberšikany odpovídat na další otázky, týkající se dalších specifických rysů kyberšikany. Studentů jsme se dále tázali, kdy byli obětí kyberšikany (viz tabulka č. 15). Oběti a potencionální oběti nejčastěji označili možnost více než rok zpět od dne vyplnění (54,1 %) a od půl roku do roku od vyplnění dotazníku (18,9 %). Nejvíce mužů tvrdí, že se setkalo s kyberšikanou v posledním měsíci ode dne vyplnění dotazníku (38,5 %). Nejvíce žen (66,7 %) se setkalo s kyberšikanou více než rok ode dne vyplnění dotazníku. Zjištěné rozdíly se ukázaly jako statisticky významné na 5% hladině významnosti (t-test, signifikance = 0,004). Muži jsou významně více kyberšikanovány aktuálně (tady a teď) než ženy, které zažily kyberšikanu především v období před více než rokem. Tabulka č. 15 Časový interval, kdy byla oběť kyberšikanována (dle pohlaví) Pohlaví V posledním měsíci ode dne vyplnění Měsíc až půl roku ode dne vyplnění Od půl roku od vyplnění do 1 roku Více než rok zpět ode dne vyplnění Celkem Žena 1 4,2 2 8,3 5 20,8 16 66,7 24 100,0 Muž 5 38,5 2 15,4 2 15,4 4 30,8 13 100,0 Celkem 6 16,2 4 10,8 7 18,9 20 54,1 37 100,0 Oběti kyberšikany měli identifikovat, kdo je kyberšikanoval (kdo byl agresorem kyberšikany, viz tabulka č. 16). Nejčastěji oběti kyberšikany označili za agresora spolužáka nebo spolužačku (22 voleb, 38,6 %), někoho mimo školu (8 voleb, 14,0 %) a stejně voleb získali možnosti, že neví kdo je kyberšikanoval a student nebo studentka z vyššího ročníku (7 20
voleb, 12,3 %). Vyučující, jako agresor kyberšikany byl překvapivě označen 5 oběťmi kyberšikany (tato volba získala 8,8 % voleb). Tabulka č. 16 Identifikace agresora kyberšikany z pohledu oběti Identifikace agresora Počet voleb % Spolužák/spolužačka 22 38,6 Někdo mimo školu 8 14,0 Nevím kdo 7 12,3 Student/studentka z vyššího ročníku 7 12,3 Někdo jiný ze škol 5 8,8 Vyučující 5 8,8 Student/studentka z nižšího ročníku 3 5,3 Celkem 57 100,0 Oběti kyberšikany byly nejčastěji kyberšikanovány (viz tabulka č. 17) prostřednictvím chatu a diskusí (16 voleb, 15,8 %) několikrát denně a často (alespoň 1x týdně), dále pak SMSkami a MMSkami (15 voleb, 14,9 %) v intervalu několikrát denně a často (alespoň 1x týdně) a občas (alespoň 2x za měsíc); emailovou komunikací (13 voleb, 12,9 %) několikrát denně a málo (méně než 2x za měsíc a častěji než 1x za půl roku). Tabulka č. 17 Identifikace prostředků kyberšikany z pohledu oběti Četnost Prostředek kyberšikany Počet voleb % Několikrát Téměř Skoro Často Občas Málo denně denně vůbec Chat, diskuse na webu 16 15,8 6 1 4 1 1 2 SMS, MMS 15 14,9 5 3 3 3 Emailová komunikace 13 12,9 4 1 2 4 2 Umístění fotek šikanovaného nebo šikany na web 12 11,9 3 1 2 1 3 2 Umístění videa šikanovaného 10 9,9 3 2 2 1 1 1 nebo šikany na web Zneužití cizího účtu, emailu 9 8,9 3 2 1 1 1 Krádež identity 9 8,9 3 1 2 1 1 1 Umístění audio záznamu šikanovaného nebo šikany na webu 9 8,9 2 2 2 1 2 Blogy a jiné webové aplikace 8 7,9 3 1 2 1 1 Celkem voleb 101 100 Pozn.: často alespoň 1x týdně; občas alespoň 2x za měsíc; málo méně než 2x za měsíc a častěji než 1x za půl roku; skoro vůbec jednou za půl roku a méně 21
4.3 Zastoupení agresorů kyberšikany a charakteristika specifických rysů kyberšikany Cíl č. 2.3 byl stanoven následovně: Zjistit zastoupení agresorů kyberšikany a charakterizovat specifické rysy kyberšikany. Za agresora kyberšikany se označilo 28 studentů (9,6 %). Poměrně nízký počet agresorů stejně jako nízký počet obětí je možné přičítat nedostatečné informovanosti o sledovaném jevu kyberšikany, více však současnému chování dětí a mladých lidí, kdy jasné projevy kyberšikany nepovažují za kyberšikanu nebo za něco škodlivého. Z tabulky č. 18 je patrné, že muži se identifikují jako agresoři častěji (ve 12.5 %) než ženy (8,5 %). Při porovnávání rozdílů mezi muži a ženami jsme zjistili statisticky významný rozdíl na 5% hladině významnosti (t-test, signifikance = 0,040). Muži jsou významně více agresory kyberšikany než ženy. Tabulka č. 18 Zastoupení agresorů kyberšikany dle pohlaví Agresor kyberšikany Celkem Pohlaví Ano Ne Počet % Počet % Počet % Žena 18 8,5 195 91,5 213 100,0 Muž 10 12,5 70 87,5 80 100,0 Celkem 28 9,6 265 90,4 293 Podíváme-li se na rozdíly v prvním a druhém ročníku studia (viz tabulka č. 19), zjistíme, že vyšší procentuální zastoupení agresorů je ve 2. ročníku (10,4 %). V prvním ročníku procentuální zastoupení klesá na 8,4 %. T-test neprokázal statistickou významnost mezi prvním a druhým ročníkem. Tabulka č. 19 Zastoupení agresorů kyberšikany dle ročníku studia Agresor kyberšikany Ročník Ano Ne Celkem Počet % Počet % Počet % 1. ročník 14 8,4 153 91,6 167 100,0 2. ročník 13 10,4 112 89,6 125 100,0 4. ročník 1 100,0 0 0,0 1 100,0 Celkem 28 265 293 22
Agresoři odpovídali na otázku týkající se časového období, kdy naposledy kyberšikanovali svou oběť. Nejčastěji agresoři kyberšikany zvolili možnost vice než rok zpět ode dne vyplnění dotazníku (48,3 % agresorů) a v posledním měsíci ode dne vyplnění (24,1 %). Agresoři kyberšikany muži kyberšikanovali svou oběť nečastěji v posledním měsíci (36,4 %) a ve 27,3 % měsíc až půl roku zpět ode dne vyplnění a více než rok ode dne vyplnění dotazníku. Agresorky kyberšikany ženy prováděly kyberšikanu nejčastěji více než rok zpětně ode dne vyplnění dotazníku (61,1 %) a v posledním měsíci ode dne vyplnění dotazníku (16,7 %). Tabulka č. 20 Časový interval, kdy agresor kyberšikanoval svou oběť (dle pohlaví) Pohlaví V posledním měsíci ode dne vyplnění Měsíc až půl roku ode dne vyplnění Od půl roku od vyplnění do 1 roku Více než rok zpět ode dne vyplnění Celkem Žena 3 16,7 2 11,1 2 11,1 11 61,1 18 100,0 Muž 4 36,4 3 27,3 1 9,1 3 27,3 11 100,0 Celkem 7 24,1 5 17,2 3 10,3 14 48,3 29 100,0 Agresoři kyberšikany nejčastěji kyberšikanovali (viz tabulka č.21) spolužáka nebo spolužačku (15 voleb, 39,5 %), někoho mimo školu (9 voleb, 23,7 %), dále pak studenta nebo studentku z vyššího ročníku(5 volen, 13,2 %), 4 respondenti se přiznali ke kyberšikaně vyučujícího (10,5 %). Někoho jiného ze školy kyberšikanovali 3 respondenti (7,9 % voleb) a studenta nebo studentku z nižšího ročníku pak 2 respondenti (5,3 % voleb). Tabulka č. 21 Identifikace oběti kyberšikany z pohledu agresora Identifikace oběti Počet voleb % Spolužák/spolužačka 15 39,5 Někdo mimo školu 9 23,7 Student/studentka z vyššího ročníku 5 13,2 Vyučujícího 4 10,5 Někdo jiný ze školy 3 7,9 Student/studentka z nižšího ročníku 2 5,3 Celkem 38 100,0 Četnost studentů agresorů kyberšikany označovali prostředky kyberšikany. Nejčastější prostředek (viz tabulka č. 22), který využívají agresoři pro kyberšikanu je umisťování fotek šikanování nebo šikanovaného na webové stránky (14,1 % voleb) a to především několikrát denně a téměř denně. Agresoři kyberšikany využívají také krádež identity (12 voleb, 13,0 %). Tabulka č. 22 Identifikace prostředků kyberšikany z pohledu agresora 23
Četnost Prostředek kyberšikany Počet voleb % Několikrát denně Téměř denně Často Občas Málo Skoro vůbec Umístění fotek šikanovaného nebo šikany na web 13 14,1 3 3 1 1 Krádež identity 12 13,0 3 2 2 Chat, diskuse na webu 11 12,0 5 2 2 1 1 SMS, MMS 10 10,9 4 3 1 2 Emailová komunikace 10 10,9 5 2 1 2 Zneužití cizího účtu, emailu 10 10,9 3 1 3 2 Umístění videa šikanovaného nebo šikany na web 9 9,8 4 1 1 1 1 Blogy a jiné webové aplikace 9 9,8 5 2 1 Umístění audio záznamu šikanovaného nebo šikany na web Celkem voleb 92 100 8 8,7 3 2 1 1 4.4 Názory studentů na publikování šikany na internetu a na obranu proti kyberšikaně Cíl č. 2.4 byl stanoven následovně: Zjistit názory studentů na publikování šikany na internetu a na strategie boje proti kyberšikaně. Studenti byli tázáni, jaké mají názory na zveřejnění šikany na internetu (viz tabulka č. 23). 184 studentů (65,2 %) naprosto nesouhlasí s tvrzením, že zveřejnění šikany na internetu je v pořádku. Oproti tomu však 16 studentů (5,7 %) je toho názoru, že zveřejnění šikany na internetu je zcela v pořádku. Více než polovina studentů (59,0 %, 167) naprosto souhlasí s tvrzením, že by se mělo zveřejňování šikany na internetu zakázat. Souhlas vyjádřilo také 58 studentů (20,5 %). Při dotazu, zda se studenti cítí díky zveřejňování šikany v ohrožení se názory studentů rozptýlili do kategorií spíše souhlasím (31,6 %), spíše nesouhlasím (30,5 %) a naprosto nesouhlasím (23,4 %). Více než 70 % studentů (203, viz tabulka č. 23) naprosto odmítá tvrzení, že kdyby měli možnost, zveřejnili by video se šikanou na internetu. Další část studentů, 15,9 % (45) je spíše pro toto tvrzení. 24
Studenti by také oznámili vedení školy, že se na jejich škole vyskytuje kyberšikana (naprostý souhlas vyslovilo 87 respondentů, 31,1 %; souhlas pak vyjádřilo 118 respondentů, 42,1 %). Zveřejňování šikany na internetu považuje za zábavu 24 studentů (7,7 %). Zbytek studentů s touto činností nesouhlasí. Podobné výsledky, jako u výše uvedeného názoru jsme zjistili u tvrzení, že oběti kyberšikany (zveřejnění videa s šikanou na internetu) si toto zveřejnění zaslouží. S tímto názorem souhlasí pouze 24 respondentů, což činí 8,4 % všech respondentů. Tabulka č. 23 Názory na zveřejnění šikany na internetu Názory na zveřejnění naprosto souhlasím spíše souhlasím spíše nesouhlasím naprosto nesouhlasím Celkem Počet % Počet % Počet % Počet % Počet % Je to úplně v pořádku 16 5,7 18 6,4 64 22,7 184 65,2 282 100,0 Mělo by se to zakázat 167 59,0 58 20,5 22 7,8 36 12,7 283 100,0 Cítím se díky tomu v ohrožení 41 14,5 89 31,6 86 30,5 66 23,4 282 100,0 Kdybych měl možnost, zveřejnil bych takové video Kdybych věděl,že se to děje v naší škole nahlásil bych to 14 4,9 21 7,4 45 15,9 203 71,7 283 100,0 87 31,1 118 42,1 46 16,4 29 10,4 280 100,0 Je to zábava 10 3,5 12 4,2 35 12,3 227 79,9 284 100,0 Oběti kyberšikany si to zaslouží 12 4,2 12 4,2 59 20,8 200 70,7 283 100,0 Posledním úkolem studentů v dotazníku kyberšikany bylo označit na škále jakou z nabídnutých strategií boje proti kyberšikaně považují za vhodnou nebo méně vhodnou. Za dobrou strategii boje proti kyberšikaně považuje vysoké procento respondentů strategii někomu se svěřit (viz tabulka č. 24). Studenti by se s problémem kyberšikany nejčastěji svěřili rodičům, na které by se obrátilo 79,4 % respondentů. Hned za rodiči následuje vyučující (učiteli by se svěřilo 77,5 % respondentů) a kamarád nebo kamarádka mimo školu (74,9 %), spolužákovi nebo spolužačce (74,6 % respondentů). Velkou důvěru u studentů má také vedení školy (tuto možnost by volilo 72,3 % respondentů). Poměrně vysoký počet respondentů, více než polovina (67,6 %), by se také obrátilo s problémem kyberšikany na policii. 25
Další strategie, zaměřené přímo proti agresorovi, by studenti volili poměrně méně. Strategii říct agresorovi, aby toho nechal by zvolilo 63,7 % respondentů. U strategie použití násilí proti agresorovi se respondenti spíše neztotožňovali (určitě by tuto možnost zvolilo 16,1 % a spíše by tuto možnost volilo 14,5 %). Ze strategií zaměřených na zákroky proti prostředkům, kterými je kyberšikana zveřejňována nebo provozována (internet, mobilní telefon nebo email) je studenty preferována strategie blokovat přístup k záběrům kyberšikany na internetu. Tuto strategii by zvolilo 76,8 % respondentů. Naopak strategii nepoužívat internet by zvolilo pouze 23,8 % respondentů. Zde je vidět, že studenti nejsou ochotni, i přes případné problémy a následky související s kyberšikanou, vzdát se tohoto moderního komunikačního a informačního prostředku. U strategie změny telefonního čísla jsou studenti rozděleni na dvě rovnoměrné skupiny, kdy jedna skupina by byla schopna akceptovat z důvodu kyberšikany změnu svého telefonního čísla (53,7 %) a druhá ne (37,9 %). U strategie změny emailu je postoj studentů obdobný, kdy více studentů je ochotno akceptovat změnu emailu (56,9 %) oproti 33,7 % studentů, kteří by tuto strategii neakceptovali. Poslední strategií, byla strategie pasivity nedělat nic, ono to přejde. Tuto strategii převážná část respondentů (78,5 %) odmítá. Naproti tomu 6,4 % studentů je přesvědčeno, že by tato strategie měla smysl a určitě by ji zvolilo. Tabulka č. 24 také charakterizuje rozdíly v preferencích jednotlivých strategií mezi muži a ženami. Statisticky významné rozdíly na 1% hladině významnosti jsme zjistili u strategie nedělat nic, ono to přejde (t-test, signifikance = 0,000), svěřit se rodičům (t-test, signifikance = 0,000), svěřit se kamarádovi mimo školu (t-test, signifikance = 0,001) a změnit si emailovou adresu (t-test, signifikance = 0,007). Na 5% hladině významnosti jsme zjistili statistickou významnost u strategie použití násilí proti agresorovi (t-test, signifikance = 0,021). Muži významně více volili oproti ženám strategie nedělat nic, ono to přejde a použití násilí proti agresorovi. Ženy významně více volily oproti mužům strategie svěřit se rodičům, svěřit se kamarádovi mimo školu a změnit si emailovou adresu. 26
Tabulka č. 24 Strategie boje proti kyberšikaně Strategie boje proti kyberšikaně Nedělat nic ono to přejde Zajít za někým z vyučujících Nahlásit to vedení školy Svěřit se spolužákovi, spolužačce Svěřit se rodičům Svěřit se kamarádovi mimo školu Informovat o tom policii Říct tomu,kdo šikanuje, aby toho nechal Použít násilí proti tomu kdo šikanuje Blokovat přístup k takovýmto záběrům na internetu Nepoužívat internet Změnit si telefonní číslo Změnit si emailovou adresu Pohlaví určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne nezodpovězeno Celkem Počet % Počet % Počet % Počet % Počet % Počet % Žena 9 3,9 8 3,5 63 27,6 128 56,1 20 8,8 228 100 Muž 11 13,3 11 13,3 15 18,1 38 45,8 8 9,6 83 100 Celkem 20 6,4 19 6,1 78 25,1 166 53,4 28 9 311 100 Žena 112 49,1 74 32,5 14 6,1 11 4,8 17 7,5 228 100 Muž 31 37,3 24 28,9 14 16,9 6 7,2 8 9,6 83 100 Celkem 143 46 98 31,5 28 9 17 5,5 25 8 311 100 Žena 94 41,2 77 33,8 27 11,8 11 4,8 19 8,3 228 100 Muž 29 34,9 25 30,1 11 13,3 8 9,6 10 12 83 100 Celkem 123 39,5 102 32,8 38 12,2 19 6,1 29 9,3 311 100 Žena 99 43,4 77 33,8 21 9,2 14 6,1 17 7,5 228 100 Muž 33 39,8 23 27,7 12 14,5 6 7,2 9 10,8 83 100 Celkem 132 42,4 100 32,2 33 10,6 20 6,4 26 8,4 311 100 Žena 146 64,0 44 19,3 14 6,1 7 3,1 17 7,5 228 100 Muž 44 53,0 13 15,7 10 12 6 7,2 10 12 83 100 Celkem 190 61,1 57 18,3 24 7,7 13 4,2 27 8,7 311 100 Žena 110 48,2 71 31,1 22 9,6 7 3,1 18 7,9 228 100 Muž 36 43,4 16 19,3 13 15,7 8 9,6 10 12 83 100 Celkem 146 46,9 87 28 35 11,3 15 4,8 28 9 311 100 Žena 84 36,8 76 33,3 36 15,8 12 5,3 20 8,8 228 100 Muž 30 36,1 20 24,1 17 20,5 8 9,6 8 9,6 83 100 Celkem 114 36,7 96 30,9 53 17 20 6,4 28 9 311 100 Žena 76 33,3 73 32 35 15,4 25 11 19 8,3 228 100 Muž 31 37,3 18 21,7 18 21,7 8 9,6 8 9,6 83 100 Celkem 107 34,4 91 29,3 53 17 33 10,6 27 8,7 311 100 Žena 24 10,5 27 11,8 84 36,8 73 32 20 8,8 228 100 Muž 26 31,3 18 21,7 21 25,3 9 10,8 9 10,8 83 100 Celkem 50 16,1 45 14,5 105 33,8 82 26,4 29 9,3 311 100 Žena 120 52,6 60 26,3 16 7 13 5,7 19 8,3 228 100 Muž 38 45,8 21 25,3 8 9,6 6 7,2 10 12 83 100 Celkem 158 50,8 81 26 24 7,7 19 6,1 29 9,3 311 100 Žena 22 9,6 33 14,5 93 40,8 59 25,9 21 9,2 228 100 Muž 13 15,7 6 7,2 26 31,3 29 34,9 9 10,8 83 100 Celkem 35 11,3 39 12,5 119 38,3 88 28,3 30 9,6 311 100 Žena 61 26,8 76 33,3 46 20,2 27 11,8 18 7,9 228 100 Muž 16 19,3 14 16,9 25 30,1 20 24,1 8 9,6 83 100 Celkem 77 24,8 90 28,9 71 22,8 47 15,1 26 8,4 311 100 Žena 63 27,6 82 36 36 15,8 28 12,3 19 8,3 228 100 Muž 18 21,7 14 16,9 21 25,3 20 24,1 10 12 83 100 Celkem 81 26 96 30,9 57 18,3 48 15,4 29 9,3 311 100 27
Interpretace výsledků V rámci výzkumu na Vaší škole jsme zjistili, že se s kyberšikanou setkalo 46,4 % studentů jako protagonisté kyberšikany - svědci, oběti, agresoři a jejich kombinace. 53,6 % respondentů nebylo účastníky kyberšikany a 14 respondentů ze všech neví zda se stalo obětí kyberšikany. Svědkem kyberšikany se stalo 113 respondentů, obětí kyberšikany bylo 30 respondentů a ostatní kyberšikanovalo (bylo agresorem kyberšikany) 28 respondentů. Podíváme-li se na jednotlivé charakteristiky protagonistů kyberšikany, zjistíme, že svědkem kyberšikany se stalo více mužů než žen (dle procentuálního vyjádření). Více svědků kyberšikany (dle procentuálního zastoupení) je v prvním ročníku než ve druhém ročníku. Pokud svědci pozorovali kyberšikanu, nejčastěji se odehrávala více než rok od sběru dat, od půl roku do roku od vyplnění dotazníku. Nejméně svědků (15, 13,3 %) pozorovalo kyberšikanu v posledním měsíci. Nejčastější obětí kyberšikany, kterou pozorovali svědci, byl spolužák nebo spolužačka, dále pak někdo mimo školu a vyučující. Na těchto zjištěních je patrné, že kyberšikana je jak problém školní (kyberšikana spolužáka nebo spolužačky, vyučujícího) tak také problém mimoškolní, kdy agresoři kyberšikanovali někoho mimo školu a někoho pro svědka neznámého. Zajímavým zjištěním je, že svědci pozorovali kyberšikanu páchanou na vyučujícím (tato možnost byla volena studenty jako 3. Nejčastější a zvolilo ji 21 respondentů). Prostředky hojně využívané ke kyberšikaně dle svědků kyberšikany jsou chat a diskuse na webu, kyberšikana prostřednictvím SMS a MMS, umístěním videa šikanovaného nebo šikany na webové stránky. Tyto prostředky zaručují určitou anonymitu agresorovi (vystupování pod jiným nickem přihlašovacím jménem, zasílání SMS přes internetové brány mobilních operátorů bez zadání svého čísla, vystupováním pod cizí identitou, malá možnost dohledat počítač, ze kterého byly odeslány videa obsahující kyberšikanu). Dalšími zneužívanými prostředky jsou krádež identity, blogy a webové aplikace, umístění audio záznamu na internet. Způsob kyberšikany založený na umisťování obsahů s kyberšikanou na internet je velmi nebezpečný v tom, že se k takto umístěným videonahrávkám či fotografiím může dostat kdokoli a dále je upravovat (měnit, zesměšňovat). Sama oběť o umístění fotek na internet nemusí vědět. Než na tuto skutečnost přijde nebo bude upozorněna, může dojít k rozšíření dehonestujících komentářů a upravených fotek. Z případů ze zahraničí je známo, že takto upravené fotografie, případně videa a množství nepříjemných, urážejících a zesměšňujících komentářů mohou mít za následek sebevražedné tendence obětí. 28
Obětí kyberšikany ve sledovaném vzorku bylo 30 (10,2 %). Větší počet obětí kyberšikany je mezi muži než mezi ženami. Statistická významnost se mezi pohlavím neprokázala. 4,2 % respondentů si není jista, zda byli kyberšikanováni. Je zajímavé, že 85,0 % respondentů si je jista, že nebyla obětí kyberšikany. Naskýtá se otázka, zda se studenti opravdu obětí kyberšikany nestali nebo projevy, které zažili, za kyberšikanu nepovažují. Větší procentuální zastoupení obětí kyberšikany mají studenti prvního ročníku (13,2 %), méně pak studenti druhého ročníku (5,6 %). Podíváme-li se na skutečnost, kdy byl student kyberšikanován, zjistíme, že nejčastěji v intervalu více než rok ode dne vyplňování dotazníku a od půl roku do roku ode dne vyplňování dotazníku. Zjistili jsme významný rozdíl mezi pohlavím v časovém intervalu, kdy probíhala kyberšikana. Muži byli významně více kyberšikanováni tady a teď, čili v aktuálním období, naproti ženám, které byly kyberšikanovány převážně v období více než rok ode dne vyplňování dotazníku. Mohlo by se zdát, že kyberšikana se na středních školách neobjevuje nebo objevuje zřídka (dle času, kdy ke kyberšikaně došlo), ale nesmíme zapomínat na skutečnost, že kyberšikana, ať už proběhla kdykoli, může mít své pokračování a průběh nemusel být přerušen (např. stále aktuální zesměšňující profil oběti na Facebooku, který mohou navštěvovat stále další uživatelé). Je dobré uvědomit si, že materiály šířené po internetu mají dlouhou životnost a jejich zachycení a odstranění může být dlouhodobé a v některých případech také nemožné. Oběti kyberšikany mohli identifikovat osobu, která je kyberšikanovala. Za nejčastějšího agresora kyberšikany byl označen spolužák nebo spolužačka, dále pak někdo mimo školu a někdo pro oběť neznámý. V 8 případech oběti identifikovali jako agresora kyberšikany vyučujícího. Zde se naskýtá prostor pro hlubší analýzu důvodů, proč oběti kyberšikany označili jako agresora kyberšikany vyučujícího. Nejčastější prostředky využívané pro kyberšikanu obětí (tak jak je identifikovali oběti kyberšikany) jsou chat a diskuse, SMS a MMS a emailová komunikace. Agresorem, který kyberšikanoval ostatní, se stalo 28 studentů (9,6 %). Za porovnání stojí počet agresorů kyberšikany a obětí kyberšikany. Počty těchto dvou protagonistů kyberšikany jsou téměř totožné. Poměrně nízký počet agresorů stejně jako nízký počet obětí je možné přičítat nedostatečné informovanosti o jevu kyberšikany, více však současnému chování dětí a mladých lidí, kdy jasné projevy kyberšikany nepovažují za kyberšikanu nebo za něco škodlivého. 29
Více agresorů kyberšikany je zastoupeno u mužů (12,5 % mužů) než u žen (8,5 % žen) a ve druhém ročníku (10,4 % studentů druhého ročníku) než v prvním ročníku (8,4 % studentů prvního ročníku). Pokud se student přiznal k tomu, že kyberšikanoval, kyberšikanoval nejčastěji intervalu více než rok ode dne vyplnění dotazníku a v posledním měsíci ode dne vyplnění dotazníku. Obětí agresora kyberšikany byl nejčastěji spolužák nebo spolužačka, dále pak někdo mimo školu a studenta nebo studentku z vyššího ročníku. 4 studenti agresoři kyberšikany označili za svou oběť také vyučujícího. Nejčastěji využívané prostředky agresory pro kyberšikanu byly umístění fotek šikanovaného nebo šikany na web, krádež identity nebo kyberšikana prostřednictvím chatu a diskusí. Dále jsme se zajímali, jaké jsou názory studentů na zveřejňování šikany na internetu. Se zveřejněním šikany na internetu vyjadřuje většina studentů nesouhlas. Skoro 80 % studentů souhlasí s tvrzením, že by se zveřejňování šikany na internetu mělo zakázat a necelých 46 % studentů se cítí díky možnosti zveřejňování šikany na internetu v ohrožení. Více než 70 % respondentů by ohlásilo kyberšikanu, kdyby věděli, že se děje na jejich škole. Zveřejnění šikany na internetu považuje za zábavu 24 respondentů (7,7 %). S tvrzením, že si oběti zveřejnění šikany na internetu zaslouží, souhlasí 24 respondentů (8,4 %). Studentům jsme nabídli některé strategie boje proti kyberšikaně. Vhodnými strategiemi boje proti kyberšikaně jsou pro studenty verbální strategie někomu se svěřit (svěřit se rodičům, vyučujícímu, kamarádovi nebo kamarádce mimo školu, spolužákovi nebo spolužačce). Překvapivé je zjištění, že více než 65 % respondentů by se obrátilo na policii. Ženy by významně více než muži svěřili rodičům a kamarádovi mimo školu. Verbální strategie zaměřené na svěření se nějaké osobě jsou ženami preferovány. Muži preferují spíše strategie agresivní. U strategií, které využívají ženy, může být pro muže problémem možná sekundární viktimizace (posměch od kamarádů, označení se za slabého apod.). Strategie zaměřené proti agresorovi (říct mu, aby toho nechal; použít násilí proti agresorovi) jsou voleny poměrně méně (necelých 64 % respondentů) a častěji muži něž ženami. Muži by významně více volili strategii použití násilí proti tomu, kdo je kyberšikanoval. Dalšími strategiemi jsou strategie zaměřené na omezení prostředků kyberšikany (blokování přístupu k záběrům šikany; změna čísla mobilního telefonu; změna emailu; nepoužívání internetu). Těmto strategiím jsou studenti nakloněni již méně. Důvodem může být ztráta pro ně důležitých kontaktů na sociálních sítích, v mobilním telefonu, nebo jen 30