ŘÍMSKÝ PORTRÉT
Polybios (Hist. VI, 53), 2. století př. Kr. Kdykoli zemře nějaký vynikající muž, je při pohřbu nesen na Forum na tribunu zvanou Rostra, kde je jeho tělo vystaveno někdy ve stojící poloze, méně zřídka ležící. Zde se všemi lidmi stojícími kolem dospělý syn nebožtíka - je-li nějaký v té chvíli k dispozici, pakliže ne, pak nějaký jiný příbuzný - vystoupí na Rostra a pronáší řeč vzpomínaje ctnosti a činy zemřelého. Výsledkem je, že členové obecenstva - a nejen ti, kteří se na těchto činech podíleli, ale i ti, kteří ne - když jsou jim připomenut v jejich mysli fakta a předestřena před jejich oči, jsou pohnuti takovou sympatií, že vědomí ztráty se neomezuje jen na ty skutečně ve smutku, ale šíří se na lid jako celek. Po pohřbu a odehrání obvyklých ceremonií, je na nejpřednější místo v domě umístěn obraz zemřelého vložený do dřevěné schránky. Tento obraz je vosková maska reprodukující s pozoruhodnou věrností rysy i charakter zemřelého. U příležitosti jakékoli veřejné oběti jsou tyto obrazy vystaveny a ozdobeny s velikou péčí; a když nějaký výjimečný člen rodiny zemře, jsou tyto obrazy vzaty na pohřeb a berou si je na sebe muži, kteří jsou onomu původnímu výškou a obecným vzhledem nejpodobnější. Tito muži si odívají tógy s purpurovým lemem, byla-li osoba, kterou representují, konsul nebo praetor, celou purpurovou, byl-li censorem a zlatem vyšívanou, slavila-li triumf či dosáhla podobného vyznamenání. Všechny tyto osoby jedou ve vozech za liktory nesoucími fasces a takovými znaky cti, na jaké měly právo podle úřadů, které nebožtík zastával za života. Když se dostanou na Rostra, všichni se posadí do řady na sedátka ze slonoviny (sella curulis). Těžko se najde víc povznášející podívaná pro mladého muže usilujícího o slávu a čest. Slábnoucího inspiruje pohled na tyto portréty tak živoucí vzhledem, tak evokující po právu slavné muže. Jaká podívaná by mohla být lepší než tato?
Vidíš všechny ty podobizny, které naplnily atrium Caesarů? Není mezi nimi jediná, k níž by se nevázala vzpomínka... (Seneca, Ad Polyb. XIV). Prohlédni ve vzácné síni svých předků obrazy z vosku: nenabyl nikdo z mužů tolik tak proslulých jmen. (Ovidius Fasti I, 13. leden) Avšak podobu lidskou sádrovým otiskem samotné tváře vyjádřil první ze všech a počal ji upravovati pomocí vosku, který vlil do této sádrové formy, sikyonský Lysistratos, bratr Lysippa, o němž jsem mluvil. Ten začal vytvářeti i skutečné podoby, kdežto před ním byla snaha činiti je co nejkrásnější. Týž vynalezl i tvořiti odlitky soch a ta věc se rozmohla tak velice, že se žádná výtvarná díla nebo sochy nepracovaly bez hlíny. (Plinius, N. H. XXXV 153) Jinak to bylo u našich předků, kde to, co vzbuzovalo obdiv, nebyly obrazy od cizích umělců ani výtvory z bronzu nebo mramoru, nýbrž obličeje, modelované z vosku, byly rozestavovány v jednotlivých skříních, aby zde byly podobizny, jež by doprovázely pohřby členů rodu, a vždy s někým zemřelým šel celý zástup členů jeho rodiny, kteří kdy žili (Plinius, N. H. XXXV 6-8) Že v případě imagines maiorum nešlo zdaleka jen o rituální záležitost, svědčí Mariova řeč k Římanům po jeho zvolení konsulem a předání války s Jugurthou: Nemohu své kvality podepřít podobiznami, triumfy a konsuláty svých předků (Sallustius, Bell. Iugh. 85, 25)
Tzv. Kapitolský Brutus 4.-3. stol. př. Kr.
Portrét muže Pol. 1. stol. př. Kr. verismus
Portrétní socha mladíka Přelom letopočtu Iulsko-claudijské období
Portrét mladé ženy, augustovské intaglio
Augustus 27-20 př. Kr. Egypt fajáns
Portrétní socha člena císařské rodiny Heroická nahota Augustovské nebo julsko-claudijské období
Augustus Posmrtný portrét 14-37 po Kr.
Tiberius Intaglio (karneol) 14-37 po Kr.
Caligula 37-41 po Kr.
Portrét Římanky (matrony) Polovina 1. stol. po Kr. Závěr doby julskoclaudijské
Portrét starší ženy Augustovská doba 40-20 př. Kr.
Augustus Kamej 41-54 po Kr. Julsko-claudijská doba
Portrét starší ženy v modrém plášti 54-68 po Kr. Egypt enkaustika
Mince Tita, Trajana a Hadriana, 80 81, 105 7, 134 38 Bronz a zlato
Funerární oltář Cominie Tyche, Flavijský nebo Trajánský, asi 90 100
Flavijská dáma, asi 90 po Kr.
Hadrianus 117-138 První plnovous Hellenofil Cestovatel
Antoninus Pius 138-161 po Kr.
Portrét chlapce Egypt 2. století Enkaustika na dřevě
Portrét vousatého muže 150-175 po Kr. Antoninská doba
Císař Lucius Verus 166-170 po Kr. Doba antoninská
Aureus Septimia Severa s portrétem Iulie Domny 193-196 po Kr.
Portrét ženy 200-230 po Kr. Doba severovská
Portrét Iulie Domny Intaglio Beryl 205-210 po Kr. Doba severovská
Caracalla 217-230 po Kr. Pozdní doba severovská
Trebonianus Gallus 251-253 po Kr.
Konstantin I. Veliký 324-337 po Kr. Pozdní antika