Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího (aby ètenáø vidìl, jakým zpùsobem je titul zpracován a mohl se také podle tohoto, jako jednoho z parametrù, rozhodnout, zda titul koupí èi ne). Z toho vyplývá, že není dovoleno tuto ukázku jakýmkoliv zpùsobem dále šíøit, veøejnì èi neveøejnì napø. umis ováním na datová média, na jiné internetové stránky (ani prostøednictvím odkazù) apod. redakce nakladatelství BEN technická literatura redakce@ben.cz

6 Zateplování stìn 6.1 Proè je vhodné domy zateplovat Vyplatí se to vùbec Máte pravdu, že zateplovat dùm jenom proto, abychom ušetøili náklady na vytápìní, není ekonomické. Zateplování je dùležité z mnoha dalších dùvodù. Mimo výrazné úspory energie na vytápìní, která mùže èinit spolu s osazením regulace až 60 % ze souèasné spotøeby tepla, je nutné si uvìdomit, že se výraznì zlepší kvalita bydlení zmizí z domu èi bytu souèasné plísnì, které jsou èasto skryté tak, že o nich nevíme (napø. okolo oken, pod parapetem, pod plovoucí podlahou ). Tím se pøestanou do ovzduší šíøit spóry plísní, což jsou výrazné alergeny. To je ostatnì jedna z nìkolika pøíèin, proè v souèasné dobì tolik lidí trpí alergiemi. Zlepší se také pocit pøi pobytu v místnosti tím, že stìny i okna budou mít vyšší povrchovou teplotu (odstraní se studené sálání), což si sice èlovìk neuvìdomuje, ale organismus to vnímá. To se èasto dìje právì v panelových domech bez zateplení. Dalším dùvodem pro zateplování je, že se zastaví souèasná destrukce domu. To je významné zejména u panelových domù, ale také u vìtšiny domù postavených v druhé polovinì 70. let a pozdìji. U panelových domù jde hlavnì o korozi vnitøní výztuže obvodových panelù, mrazové trhlinky v obvodovém plášti, zatékání do stykù panelù apod. Zateplení domu nejen zvýší vnitøní povrchovou teplotu a ušetøí energii na vytápìní, ale také sníží teplotu v domì bìhem letních veder. Obr. 14 Termogram rodinného dvojdomku, kde na levé èásti byla provedena nástavba a byla zateplena. Na pravé èásti jsou patrné vìtší úniky tepla. [barevnì na stranì 13x] A 43 6 Zateplování stìn

Neopominutelnou skuteèností je také výrazné zlepšení vzhledu domù. To má velký význam u domù na sídlištích, u nichž kulturní prostøedí odstraòuje pocit frustrace a zlepšuje dojem z bydlení. Je známo, že u esteticky upravených domù klesá i množství vandalismu, opravené domy nejsou tak èasto poškozovány sprejery a podobnì. Zateplování domu je pochopitelnì vhodné spojit s opravou domu. Pokud totiž budeme omítku, okna èi krytinu pouze opravovat, nejde už o tak výrazný nárùst ceny prací, když ji rovnou i zateplíme, popøípadì vymìníme za lépe tepelnì izolující. Pochopitelnì se tím zlepší i ekonomika zateplení. Na obr. 14 je starší rodinný dvojdomek, kde je na levé polovinì støešní nástavba a dùm byl na této polovinì zateplen. 6.2 Jak silnou tepelnou izolaci má dùm mít Jaký mají mít jednotlivé konstrukce tepelný odpor a souèinitel prostupu tepla Na takto položenou otázku lze odpovìdìt mnoha zpùsoby. Je možné citovat tabulku požadovaných souèinitelù prostupu tepla tak, jak jsou uvedeny v normì ÈSN 73 0540-2, je možné poukázat na doporuèované hodnoty v téže normì, je možné vycházet ze souèasných cen tepla a cen tepelných energií. Nebo lze také spoèítat pøesnìji, jak energeticky nároèná je výroba tepelné izolace, její zabudování do stavby i likvidace pøi bourání stavby. A tuto hodnotu pak dát do rovnováhy s množstvím energie, které tepelná izolace bìhem své životnosti ušetøí. Pøi tìchto úvahách se bude síla tepelné izolace na obvodových konstrukcích pohybovat od 80 mm až po 500 mm. Je opravdu velmi tìžké pøesnì stanovit, jaká síla tepelné izolace je optimální. Vývoj požadavkù na tepelné izolace dokumentuje graf 1. V tomto grafu jsou požadavky v roce 2007 nastaveny jako souèasné doporuèované hodnoty tepelného odporu, nebo podle autorù normy by se tyto hodnoty mìly požadovat po 5 letech od schválení normy, požadavky v roce 2030 pøedstavují souèasné požadavky na pasivní domy. U síly tepelných izolací je však nutné upozornit na jednu souvislost. Pokud snižujeme hodnotu souèinitele prostupu tepla (a zvyšujeme tepelný odpor), tak procentuálnì nabývá na významu vliv tepelných mostù. Ty totiž pøi stejném zpùsobu øešení detailu jsou minimálnì ovlivnìny mocností tepelné izolace. Dá se øíci, že tepelné mosty, podle zpùsobu jejich vyøešení, zvyšují souèinitel prostupu tepla konstrukcí o pevnì stanovenou pøirážku, která se mùže pohybovat v rozmezí od DU = 0,02 W/(m 2 K) až po DU = = 0,25 W/(m 2 K) i mnohem více. Jak se zvýší tepelná ztráta objektu v závislosti na použité síle tepelné izolace a pøirážce, pøedstavující vliv tepelných mostù, je patrné z grafu 2. V zásadì je však možné na položenou otázku odpovìdìt jednodušeji. Tepelná izolace má být pokud možno co nejsilnìjší tak, jak to dovolí konstrukce domu a finanèní 44 Roman Šubrt: Tepelné izolace v otázkách a odpovìdích A

Graf 1 Vývoj požadavkù na tepelný odpor vnìjších zdí. tepelný odpor R [m 2 K/W] rok (poèátek platnosti požadavku) Graf 2 tepelná ztráta [W/m 2 ] Závislost tepelné ztráty na síle izolace a tepelných mostech. #3 #1 ekvivalentní tlouš ka pìnového polystyrenu [cm] #2 #1 #2 #3 bez tepelných mostù tepelné mosty zvìtšující U o 0,1 W/m 2 K tepelné mosty zvìtšující U o 0,25 W/m 2 K A 45 6 Zateplování stìn

možnosti stavebníka. Za krajní mez lze považovat tepelnou izolaci o síle 300 až 500 mm, kdy dochází k vyrovnání úspor energie tepelnì izolaèními vlastnostmi a množstvím energie, která je na výrobu, zabudování a likvidaci tepelné izolace potøeba. Do této tlouš ky se pochopitelnì nezapoèítávají tepelné mosty, které mohou vyvolat potøebu zesílení této tepelné izolace, a platí to pro minerální vlnu a pìnový polystyren. Silnìjší izolace z tìchto materiálù by již za dobu své pøedpokládané životnosti (50 let) neušetøila tolik energie, kolik se spotøebuje na její výrobu, zabudování a likvidaci, a tedy by naopak vìtší tlouš ka vedla ke zvýšení spotøeby energie. Pokud by se však použily jiné izolace, které nejsou tak energeticky nároèné na výrobu (seno, sláma, rùzné recykláty ), bylo by vhodnìjší použít ještì silnìjší vrstvy. 6.3 Je možno použít u panelových domù také jinou izolaci než polystyrenovou Jak tato jiná izolace vychází cenovì ve srovnání s polystyrenovou Dodateènou tepelnou izolaci domu je možné provádìt v zásadì dvìma možnými zpùsoby. První z nich se nazývá vnìjší kontaktní zateplovací systém (ETICS) a spoèívá v tom, že se na stávající stìnu domu pøipevní izolace, zpravidla se kotví lepením a hmoždinkami, a na ní se provede tenkovrstvá omítka. Ta je vyztužena perlinkou, tedy sítí, která pøenáší menší tahové síly, a tím vyztužuje povrchovou vrstvu tak, aby nepopraskala. Zde se jako tepelná izolace používá minerální vlna, nebo pìnový polystyren. Minerální vlnu je nutné použít tam, kde to požární pøedpisy naøizují. Jde tedy pøedevším o fasádu ve výšce nad 22 m nad prvním podlažím, dále v pásech okolo jednotlivých požárních úsekù (obvykle u panelových domù je každý byt samostatným požárním úsekem) a nad únikovými cestami, pokud nejsou chránìny støíškou proti stékání hoøícího polystyrenu. Druhý možný zpùsob je tzv. odvìtrávaná fasáda. Tento systém spoèívá v tom, že se na stávající stìnu pøipevní, zpravidla do roštu, tepelná izolace o malém difuzním odporu (obvykle je to minerální vlna nebo celulózová vlákna). Na této tepelné izolaci je pak z vnìjší strany vzduchová dutina, která je dole a nahoøe otevøena do exteriéru. Do této vzduchové dutiny mùže proudit vodní pára z interiéru pøes zdivo a tepelnou izolaci a dále se odvádí proudícím vzduchem pryè. Mùže se sem samozøejmì vypaøovat i zkondenzovaná voda ve zdivu, nebo voda proudící kapilární vzlínavostí ze zateèení a podobnì. Vnìjší pláš je pak tvoøen jakýmkoliv materiálem, má za úkol chránit tepelnou izolaci pøed povìtrností, zejména pøed srážkovou vodou. Tato povrchová vrstva mùže být témìø z libovolného materiálu. Napøíklad lze použít plastové, èi hliníkové lamely, desky cetris, prkna, heraklit s omítkou, plech, samostatnì stojící zdivo a mnoho dalších materiálù a konstrukcí. 46 Roman Šubrt: Tepelné izolace v otázkách a odpovìdích A

6.4 Chci provést izolaci vnitøní zdi v dìtském pokoji proti chladu. Vaše otázka je bohužel velmi struèná a nijak nevypovídá o skladbì zdi a jak chcete tepelnou izolaci provést. Domnívám se však, že uvažujete o vnitøním zateplení zdi, pravdìpodobnì sousedící buï s exteriérem, nebo s nevytápìnými prostory (pùda, schodištì ). Velmi dùraznì varuji pøed neodborným zateplováním z vnitøní strany. Mùže se totiž stát, že zaène docházet k povrchové kondenzaci vodní páry, nebo k její kondenzaci uvnitø konstrukce. Obì varianty s sebou nesou mnoho problémù, a to jak zdravotních, tak i statických, nebo mùže dojít k porušení konstrukcí a následné destrukci. Pøi dodateèném zateplování z vnitøní strany musí být na vnitøní líc (nebo tìsnì pod poslední vrstvu) umístìna dokonalá parotìsná fólie. Ta musí bránit pronikání vodní páry do stìny a zároveò musí zabránit i pronikání vodní páry do okolních konstrukcí. To bývá problém, zejména pokud jsou v domì napøíklad døevìné trámové stropy. Pokud vodní pára pronikne do døevìného trámového stropu, zaène docházet k vlhnutí døeva s následným výskytem døevokazných hub a ve velmi krátké dobì mùže dojít k destrukci stropù. Na obr. 15 je naznaèen prostup vodních par stykem stìny a stropu z interiéru do exteriéru. Obr. 15 Øez oknem a ukázka místa pronikání vlhkosti konstrukcí pøi zateplení z interiéru. A 47 6 Zateplování stìn

I když se podaøí zabránit pronikání vodní páry do mezistropního prostoru, není vyhráno. Ke kondenzaci vodní páry mùže docházet ve styku mezi tepelnou izolací a okolními konstrukcemi, které jsou napojeny na chladné zdivo, tedy u stropu, u podlahy a u kolmých stìn. Jediným bezpeèným zpùsobem, jak provést vnitøní zateplení, je zateplit všechny stìny, které sousedí, nebo se dotýkají studené konstrukce. Mám tedy v tomto pøípadì na mysli stìnu, jež chcete zateplovat, strop, podlahu i boèní stìny. U stropù je toto nutné provést i ze strany ostatních sousedících místností, popøípadì, pokud se jedná o stìnu rovnobìžnou se stropními trámy, je možné strop i podlahu u stìny pøerušit a tepelnou izolaci stìny protáhnout skrz konstrukci stropu do sousedících místností. I zde bych však doporuèoval spolupráci s odborníkem na tepelnì vlhkostní problematiku. 6.5 Je možné dodateènì izolovat budovu, v jejímž obvodovém zdivu jsou použity nepálené cihly S ohledem na kondenzaci vlhkosti ve zdivu, kde by nepálené cihly mohly ztratit pevnost. Samozøejmì je možné izolovat jakoukoliv zeï. Ve vašem pøípadì by bylo vhodné použít tzv. odvìtrávanou fasádu, tedy bezkontaktní zpùsob zateplení. Ten spoèívá v tom, Obr. 16 Fotografie ukotvení tepelné izolace a opláštìní u odvìtrávané fasády. [barevnì na stranì 13x] 48 Roman Šubrt: Tepelné izolace v otázkách a odpovìdích A