Pozemní stavby A2 Podklady pro cvičení Cíl úlohy Úloha 6 Ochrana spodní stavby proti vodě a vlhkosti Podrobný návrh hydroizolační obálky spodní stavby, zahrnující komplexní návrh konstrukčněmateriálového řešení ochrany spodní stavby proti vodě a vlhkosti. V rámci úlohy bude provedeno nadimenzování hydroizolačního souvrství (u povlakových hydroizolací) nebo návrh parametrů vodonepropustného betonu (bílé vany). Součástí úlohy bude také vyřešení detailu v místě dilatační spáry v suterénní stěně (z hlediska ochrany proti pronikání vody a vlhkostí do konstrukcí). Základní varianty konstrukčně materiálového řešení hydroizolační obálky Pokračování výkladu z úlohy č.5 studenti by již měli mít zvolenou základní koncepci hydroizolační obálky spodní stavby. Hydroizolační obálka spodní stavby musí být vždy spojitá a trvanlivá (pozdější sanace poruch hydroizolací ve spodní stavbě jsou obvykle velmi nákladné). Hydroizolační obálka spodní stavby může být řešena následujícím způsobem (opakování z úlohy 5): 1. Povlakové hydroizolace: modifikované asfaltové pásy typu SBS plastové fólie (mpvc) hydroizolační stěrky (na bázi bitumenu, cementu, pryskyřice, apod.) 2. Bílé základové vany: Klasický vodostavební beton - betony s nízkým vodním součinitelem s přidáním plastifikátorů (termín vodostavební již současná legislativa nepoužívá). Krystalizační beton - beton s krystalizační příměsí (sekundární krystalizace) Vysokopevnostní beton - beton se speciální uzavřenou strukturou (pokud je nutné ze statických důvodů - výškové budovy) Další možnosti (různé příměsí do betonu, krystalizační nátěry apod.) (Více informací k jednotlivým variantám viz přednášky) Princip návrhu povlakových hydroizolací Výchozí podklady pro návrh: 1
ČSN P 73 0600 - Hydroizolace staveb- Základní ustanovení ČSN P 73 0606 - Hydroizolace staveb - Povlakové hydroizolace - Základní ustanovení Postup při návrhu skladby (dimenzování) hydroizolačního souvrství: 1. Analýza: 2. Návrh: a. Detekce způsobu hydrofyzikálního namáhání příslušné konstrukce b. Definice přístupnosti hydroizolačního opatření a. Volba materiálového řešení (mod. asfaltové pásy, plastové fólie) b. Dimenzování hydroizolačních vrstev (druh a počet izolačních pásů) c. Návrh řešení spojů izolačních pásů (viz přednášky zpětný spoj, atd.) d. Předepsání způsobu kontroly e. Návrh způsobu ochrany povlakové hydroizolace (textilie, EPS, apod.) Návrh skladby hydroizolace lze pro účely PSA2 provést podle pomůcky umístěné na webu cvičení PSA2, nazvané Návrh hydroizolace spodní stavby, ve které jsou podrobně definovány možnosti hydrofyzikálního namáhání, specifikovány dimenze hydroizolačního souvrství pro jednotlivá namáhání, způsoby ochrany pásů, apod. Násypové těleso přilehlé k objektu (vzniklé zasypáním stavební jámy) musí být ve většině druhů základových půd odvodněno (riziko vytvoření dočasné hladiny podzemní vody při dlouhotrvajících deštích). Působení tlakové vody na hydroizolaci se zabrání návrhem drenážního potrubí, umístěného v nejnižším místě násypu. Drenáž lze pro účely PSA2 navrhnout podle zásad uvedených na str. 7 v pomůcce Návrh hydroizolace spodní stavby na webu cvičení PSA2. Příklad řešení černé ŽB základové vany (povlaková hydroizolace) Příklad řešení povlakové hydroizolace (zděný systém-gravitační stěny)- zpětný spoj 2
Princip návrhu bílých van Pro kvalitní návrh a provedení ochrany spodní stavby proti vodě a vlhkosti pomocí bílé základové vany je potřeba dodržet zejména tyto zásady: Bílá vana by měla být provedena z kvalitního betonu (podle ČBS minimálně třídy C 25/30). Minimální pevnostní třída betonu bílé vany pro konkrétní případy závisí především na stupni vlivu prostředí ve kterém se konstrukce nachází. Minimální třída betonu s ohledem na stupeň vlivu prostředí je předepsána v tabulce F. 1 v ČSN EN 206. Pod dnem bílé vany musí být vždy proveden podkladní beton (minimálně tloušťky 100 mm). V závislosti na konkrétním stupni vlivu prostředí, ve kterém se daná konstrukce nachází je určen požadavek na maximální průsak vody měřený zkouškou podle ČSN EN 12390-8, který musí beton bílé základové vany splnit. Pro spolehlivou vodonepropustnou funkci bílé vany je klíčová technologická kázeň při provádění, zejména způsob hutnění a ošetřování (bílou vanu může provádět pouze zkušený pracovní tým). Kritickým místem z hlediska spolehlivosti bílých van jsou dilatační a pracovní spáry. Jejich řešení je třeba věnovat mimořádnou pozornost (viz níže). Bílá vana nesmí být navržena jako protiradonová izolace (beton má oproti povlakovým hydroizolacím velmi nízký faktor difúzního odporu) Minimální tloušťka dna bílé vany by měla být 400-500 mm, minimální tloušťka stěn 300 mm. Bílá vana musí být vyztužena na tzv. mezní stav trhlin, tedy musí obsahovat dostatek konstrukční výztuže tak, aby byl vyloučen rozvoj trhlin. Bílá vana s použitím krystalizačních materiálů V současnosti je nejkvalitnějším materiálovým řešením pro bílé vany beton s krystalizační příměsí, který je o třídu spolehlivější řešení než klasický vodostavební beton (ten je ovšem levnější a proto stále masově používaný). Mezi kvalitní krystalizační příměsi, dodávané na trh v ČR patří následující příměsi (lze použít pro bílou vanu v rámci PSA2): Xypex Admix C-1000 Penetron Admix Sikkaton A Krystol Mix V určitých případech (vhodná základová půda, HPV sondami nezastižena) je bílou vanu možné navrhnout z běžného betonu (min. pevnostní třídy C 25/30) a jeho vodonepropustnost zajistit aplikací krystalizačního nátěru. Ten je u novostaveb (případ budovy řešené na cvičení PSA2) vhodné aplikovat z vnější strany konstrukce na straně zeminy. 3
Návrh parametrů vodonepropustného betonu podle ČSN EN 206 Parametry (nejen) vodonepropustného betonu se předepisují podle tabulky F.1 v normě ČSN EN 206 v závislosti na tzv. stupni vlivu prostředí, který je v této tabulce definován spolu s minimální třídou betonu. Klíčovými parametry jsou maximální povolený průsak, měřený metodikou podle ČSN EN 12390-8, a minimální pevnostní třída betonu. Norma ČSN EN 206 maximální průsak dle ČSN EN 12390-8 neuvádí, proto se v praxi požadují parametry betonu dle přání investora, které mohou vycházet z požadavku původní normy ČSN EN 206-1 (2001) tabulka NA F.1 (uvedeno v následující tabulce) a nebo mohou být přísnější. Příklady požadovaných parametrů betonu podle ČSN EN 206: Stupeň vlivu prostředí Minimální pevnostní třída Maximální průsak měřený dle ČSN EN 12390-8 (mm) uvedený v ČSN EN 206-1 (2001-2014) XA1 Slabě agresivní chemické prostředí C 25/30 50 XF1 Beton mírně nasycen vodou C 25/30 50 XC4 Střídavě mokré a suché prostředí C 30/37 50 Stupeň vlivu prostředí v závislosti na poloze konstrukce ve stavbě (převzato z časopisu Beton TKS): 4
Řešení dilatačních a pracovních spar ve spodní stavbě Řešení dilatační spáry v hydroizolační vrstvě je klíčové pro celkovou spolehlivost hydroizolačního systému (týká se povlakových hydroizolací i bílých van). Princip řešení dilatačních spar ve spodní stavbě spočívá v tom, že v místě dilatační spáry musí být umožněn vzájemný pohyb konstrukcí za současného zachování hydroizolační funkce. Řešení detailu hydroizolace v místě dilatační spáry vychází z velikosti předpokládaného pohybu podkladních konstrukcí (malé pohyby, velké pohyby). U konstrukcí spodní stavby s povlakovými hydroizolacemi lze dilatační spáry řešit pomocí přídavných tvarovaných pásů v místě spáry (malé pohyby), nebo pomocí tricomerových těsnících vložek kotvených k hydroizolaci přes ocelové profily (velké pohyby). Pro zajištění vodonepropustnosti dilatačních spar v bílých vanách lze použít profilované těsnící pásy z plastických hmot (PVC-P tzv. QM systémy podle DIN), injektážní hadice, bentonitové těsnící pásky, apod. U bílých van je třeba věnovat pozornost také utěsnění pracovních spar. To se provádí nejčastěji pomocí těsnících pásků (PVC-P), vkládaných do bednění. Příklad řešení dilatační spáry v povlakové hydroizolaci (malé dilatační pohyby) pro asfaltové modifikované pásy (ŽB stěna) Příklad řešení dilatační spáry v bílé vaně (malé dilatační pohyby) pomocí těsnícího pásku z PVC-P Další příklady řešení detailů dilatací ve spodní stavbě (z hlediska hydroizolace) jsou uvedeny ve skriptech pro přednášky KP20 (2006) na str. 167 169 a v přednáškách dostupných na webových stránkách předmětu PSA2 (2015). 5
Rozsah úlohy: Zadání úlohy 6 2 x A3 (vzorový výkres 15 na webu cvičení PSA2) Zadání úlohy 6: Pro konstrukce spodní stavby z úlohy 5 proveďte podrobný návrh hydroizolační obálky, nadimenzovaný pro konkrétní hydrogeologické poměry v místě stavby (zadané vyučujícím). Zpracujte detail suterénní stěny v místě dilatační spáry, případně zpětného spoje (je-li relevantní), se zaměřením na problematiku vodotěsnosti spáry. Specifikace zadání: Detail bude zpracován v měřítku 1:5. Vlastní detail dilatační spáry bude obsahovat popis všech zobrazených konstrukcí a vrstev tak, aby byl zřejmý způsob řešení. V detailu musí být zobrazeny všechny konstrukce. Varianta s povlakovými hydroizolacemi: o Výkres bude obsahovat přesnou specifikaci hydroizolačního souvrství v závislosti na způsobu hydrofyzikálního namáhání, pro které byla hydroizolace navržena. o Detail na výkrese bude buď detailní řešení hydroizolačního souvrství v místě dilatační spáry, nebo detail zpětného spoje pokud je pro řešení z úlohy 5 relevantní. Varianta s bílou vanou: o Výkres bude obsahovat přesný druh betonu bílé vany podle ČSN EN 206 (např.: C30/37 XA1 s příměsí Xypex Admix C-1000) a způsob hydrofyzikálního namáhání. Ing. Tereza Pavlů, Ph.D. (garant cvičení PSA2) Katedra konstrukcí pozemních staveb doc. Ing. Jiří Pazderka, Ph.D. 2015/16 (garant předmětu PSA2) 6