Plošné základy a soklová oblast budov

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Plošné základy a soklová oblast budov"

Bohumila Zuzana Pešková
před 5 lety
Počet zobrazení:

1 ČVUT v Praze Fakulta stavební PSA2 - POZEMNÍ STAVBY A2 (do roku 2015 název KP2) Plošné základy a soklová oblast budov doc. Ing. Jiří Pazderka, Ph.D. Katedra konstrukcí pozemních staveb Zpracováno v návaznosti na původní přednášky KP20 prof. Ing. Petra Hájka, CSc. 2015/16

2 Plošné základy a soklová oblast budov Plošné základy

3 Konstrukce plošných základů Základní rozdělení plošných základů: Základové pasy Základové patky Základové rošty Základové desky Tenké základové desky Základové vany

4 Základové pasy z prostého betonu Konstrukční zásady návrhu (EN : 1994): Přesné určení poměru výšky a velikosti vyložení: h F / a = 3σ gd / f ctd σ gd - návrhová hodnota tlaku (napětí) na zeminu f ctd- - návrhová hodnota pevnosti betonu v tlaku Přibližný (zjednodušený) postup: h F / a 2 Předběžný návrh: Výška základového pasu z prostého betonu se pro předběžný návrh stanoví podle obrázku

5 Základové pasy ze železobetonu Konstrukční zásady návrhu: Výška základového pasu ze železobetonu se pro předběžný návrh stanoví podle obrázku. Pod železobetonový základový pas je nutné navrhnout podkladní beton tl mm.

6 Stupňovité základové pasy Navrhují se při velké výšce základového pasu (úspora betonu). Odskoky nesmí zasahovat do spojnice mezi okrajem základové spáry a patou stěny.

7 Příklad základových pasů

8 Realizace základového pasu

Možnosti konstrukčního řešení změny výšky základového pasu: - šikmý přechod (pouze

9 Změna úrovně základových pasů Změna výškové úrovně základové spáry pasu musí být vždy navržena tak, aby nedošlo k vytvoření trhlin. Možnosti konstrukčního řešení změny výšky základového pasu: - šikmý přechod (pouze pro malý rozdíl výšek!) - odskoky - rámové uspořádání (při použití výztuže) - pomocí hlubinného základu (mikropiloty)

10 Rozvody TZB vs. základový pas Při průchodu vedení TZB (kanalizace, vodovod, plynovod) je nutné provést v konstrukci základového pasu některé z uvedených opatření.

11 Speciální úpravy základových pasů Specifika provedení velkého otvoru Propojování základových pasů

12 Rozšiřování základových pasů Dodatečné rozšíření základového pasu Profilace spáry (eliminace smykového porušení) Stahovací kotva (pro aktivaci)

13 Rozšiřování základových pasů Dodatečné rozšíření základového pasu u historické budovy.

14 Základové patky Konstrukční zásady: Z důvodu rizika smykového porušení patky ( propíchnutí patky sloupem), se základové patky navrhují ve většině případů z vyztuženého betonu. Základové patky mohou být provedeny jako: - monolitické - prefabrikované Konstrukční zásady pro návrh základové patky: Rozdíl mezi ŽB a prostým betonem:

15 Základové patky Konstrukční zásady návrhu ŽB patek:

16 Základové patky Vliv tvaru základové patky na sedání Kombinovaná patka (ŽB + prostý beton)

17 Prefabrikované základové patky Zakotvení sloupu do patky (podle EN : 1994) Prohlubně (kalichy) s profilovanými povrchy - lze považovat za monolitické spojení Prohlubně s hladkými povrchy - přenos sil ze sloupu do patky výplňovým betonem a smykovými silami

18 Prefabrikované základové patky Příklady konstrukčního řešení

19 Prefabrikované základové patky Prefabrikované základové patky

20 Základové prahy Základový práh je nosník uložený na patkách, sloužící pro přenos zatížení obvodového pláště (příp. též dělících stěn) do základové konstrukce. Není to základový pas!

21 Základové prahy

22 Základové prahy

23 Základové rošty Obvykle jako alternativa k patkám, základ pod skeletovou konstrukci. Používá se i v kombinaci s hlubinnými základy (mikropiloty).

24 Základové rošty Konstrukční zásady návrhu základového pasu/roštu pod skeletem:

Základové desky Konstrukční zásady: Navrhují se tloušťky 300-1200 mm, nejčastěji tl. 500-600 mm (větší stavby). Pro zakládání malých staveb (RD) se navrhují v tl. 100-200 mm (viz dále tenké z.d.) U podsklepených budov se navrhují jako součást základové vany (viz dále).

25 Základové desky Konstrukční zásady: Navrhují se tloušťky mm, nejčastěji tl mm (větší stavby). Pro zakládání malých staveb (RD) se navrhují v tl mm (viz dále tenké z.d.) U podsklepených budov se navrhují jako součást základové vany (viz dále). Navrhují se obvykle v případě složitějších základových poměrů (málo únosné půdy nebo jako součást základové vany při zakládání pod HPV).

26 Základové desky

27 Základové desky Možnosti provedení základové desky:

28 Tenké základové desky Navrhují se tloušťky mm Obvykle pro menší objekty (RD), pro větší stavby jako skořepinová konstrukce (málo časté) U nepodsklepených staveb nutná důkladná úprava podloží, včetně zajištění odvodnění (eliminace pohybů základové půdy vlivem namrzání)

29 Tenké základové desky

30 Tenké základové desky

31 Základové vany Nejspolehlivější řešení spodní stavby pro podsklepené objekty. Jedná se o kombinaci základové desky s ŽB suterénními stěnami.

(vana s povlakovými hydroizolacemi) - bílé vany (vana z

32 Základové vany Základové vany se rozdělují podle způsobu ochrany spodní stavby proti pronikání vody na: - černé vany (vana s povlakovými hydroizolacemi) - bílé vany (vana z vodonepropustného betonu) Podrobně o obou technologiích viz další přednáška.

33 Plošné základy a soklová oblast budov Soklová oblast budov

Sokl musí mít trvanlivou povrchovou ochranu (hydrofobní omítka, provětrávaný obklad) Difúzně uzavřené vrstvy jako je např.

34 Soklová oblast z hlediska trvanlivosti Soklová oblast budov je zatížena zejména odstřikující dešťovou vodou, případně také tajícím sněhem v zimním období. Sokl musí mít trvanlivou povrchovou ochranu (hydrofobní omítka, provětrávaný obklad) Difúzně uzavřené vrstvy jako je např. klasický keramický obklad nejsou vhodné - riziko kondenzace vodní páry v pojivové vrstvě a následná destrukce obkladu Nutno počítat s mechanickým namáháním a s abrazí (zejména pokud sokl přiléhá k pochozím plochám (chodník, parkoviště)

35 Soklová oblast z hlediska trvanlivosti Příklady nevhodně řešených soklů budov

36 Soklová oblast z hlediska trvanlivosti Soklová omítka Nejčastější a nejlevnější řešení Riziko mechanického poškození Obklad na maltu (kamenný / keramický) Difuzně nepropustný - riziko kondenzace Omezená životnost (degradace malty)

proveden z trvanlivých a nenasákavých materiálů s dostatečnou odolností proti

37 Soklová oblast z hlediska trvanlivosti Provětrávaný sokl - skládaný (rošt + desky) Často používané při rekonstrukcích, v kombinaci s podřezáním zdiva Povrch musí být proveden z trvanlivých a nenasákavých materiálů s dostatečnou odolností proti mechanickému poškození Rošt by měl být ocelový, dřevěné rošty mají omezenou trvanlivost.

38 Soklová oblast z hlediska trvanlivosti Provětrávaný sokl - skládaný (rošt + desky)

39 Soklová oblast z hlediska trvanlivosti Provětrávaný sokl - betonové tvarovky (užitný vzor č ) Jednoduchost a rychlost provádění (oproti skládaným soklům) Vyšší mechanická odolnost Nutno použít trvanlivý beton (krystalizační beton apod.)

40 Soklová oblast z hlediska trvanlivosti Provětrávaný sokl - plechové tvarovky Riziko deformace vlivem mechanického namáhání (prohnutí plechů) Neestetické!!

41 Soklová oblast z hlediska trvanlivosti Provětrávaný sokl - komplexní soklová tvarovka (patent č ) Sokl tvořen tvarovkami z vysokopevnostního betonu (HPC) Jedná se o zcela nové patentovéřešení - Patent č Soklová tvarovka, ÚPV, 2015

42 Sokly z hlediska tepelné techniky Nutno vyloučit kondenzaci na vnitřním povrchu stěn budovy Soklová oblast je součástí tepelně izolační obálky budovy

43 Děkuji za pozornost Literatura použitá v prezentaci: [1] Hájek P.: Přednášky KP20, ČVUT v Praze, Fakulta stavební, Praha 2004 [2] Zlesák J.: Přednášky KP2, ČVUT v Praze, Fakulta stavební, Praha 2008 [3] ČSN EN ,2 Eurokód 7: Navrhování geotechnických konstrukcí, ÚNMZ, 2006

Podobné dokumenty

Základové konstrukce (2)

ČVUT v Praze Fakulta stavební KONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB 2 - K Základové konstrukce (2) Ing. Jiří Pazderka, Ph.D. Katedra konstrukcí pozemních staveb K124 Zpracováno v návaznosti na přednášky Prof. Ing.