Západočeská univerzita v Plzni Fakulta právnická Obor vzdělání: Veřejná správa Název bakalářské práce: Poslání neziskového sektoru v současné společnosti Školní rok: 2011/2012 Vypracovala: Vedoucí absolventské práce: Eva Řeháková PhD. Jaroslava Kadeřábková, CSc.
Prohlášení: Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma Poslání neziskového sektoru v současné společnosti jsem vypracovala samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v poznámkách pod čarou a v přiloženém seznamu literatury. V Praze dne 29.3.2012
Obsah 0 ÚVOD... 1 1 VÝVOJ NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE... 4 1.1 Základní teorie vzniku neziskových organizací... 4 1.1.1 Teorie vládních a tržních selhání (Government Failure / Market Failure Theory)... 4 1.1.2 Teorie informační asymetrie (Contract Failure Theory/ Trustworhiness Theory)... 5 1.1.3 Teorie státu blahobytu (Walfare State Theory)... 5 1.1.4 Teorie vzájemné závislosti (Interdependence Theory)... 6 1.2 Historický vývoj neziskového sektoru... 6 2 POSLÁNÍ A CÍLE NEZISKOVÉHO SEKTORU... 9 3 CHARAKTERISTIKA NEVLÁDNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ, JEJICH ČLENĚNÍ A TYPOLOGIE... 11 3.1 Charakteristika NNO... 11 3.2 Typologie NNO v České Republice... 12 3.2.1 Společné znaky pro všechny NO... 12 3.2.2 Společné znaky jen pro soukromé (nevládní) NO... 13 3.2.3 Členění neziskových organizací podle právní úpravy České republiky... 13 3.2.4 Členění neziskových organizací podle kritéria globálního charakteru poslání... 14 3.2.5 Členění neziskových organizací podle předmětu jejich činnosti... 14 4 PODROBNÝ POPIS ČTYŘ ZÁKLADNÍCH FOREM NEVLÁDNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ V ČR... 16 4.1 Občanská sdružení... 16 4.1.1 Založení, registrace a vznik... 16 4.1.2 Povinná kapitálová vybavenost... 17 4.1.3 Vkladová povinnost členů (zakladatelů)... 17 4.1.4 Vnitřní organizační struktura a charakteristika statutárních orgánů... 17 4.1.5 Účel a cíl nevládní neziskové organizace... 17 4.1.6 Veřejné informační výstupy nevládních neziskových organizací... 18 4.2 Nadace a nadační fond... 18 4.2.1 Založení, registrace a vznik... 18 4.2.2 Povinná kapitálová vybavenost... 18 4.2.3 Vkladová povinnost členů (zakladatelů)... 19 4.2.4 Vnitřní organizační struktura a charakteristika statutárních orgánů... 19
4.2.5 Účel a cíl nevládní neziskové organizace... 19 4.2.6 Veřejné informační výstupy nevládních neziskových organizací... 20 4.3 Obecně prospěšné společnosti (OPS)... 20 4.3.1 Založení, registrace a vznik... 20 4.3.2 Povinná kapitálová vybavenost... 21 4.3.3 Vkladová povinnost členů (zakladatelů)... 21 4.3.4 Vnitřní organizační struktura a charakteristika statutárních orgánů... 21 4.3.5 Účel a cíl nevládní neziskové organizace... 22 4.3.6 Veřejné informační výstupy nevládních neziskových organizací... 22 4.4 Církve a náboženské společnosti... 23 4.4.1 Založení, registrace a vznik... 23 4.4.2 Povinná kapitálová vybavenost... 24 4.4.3 Vkladová povinnost členů (zakladatelů)... 24 4.4.4 Vnitřní organizační struktura a charakteristika statutárních orgánů... 24 4.4.5 Účel a cíl nevládní neziskové organizace... 24 4.4.6 Veřejné informační výstupy nevládních neziskových organizací... 25 5 LEGISLATIVNÍ ÚPRAVA NEZISKOVÉHO SEKTORU... 26 6 STRUKTURA NEZISKOVÉHO SEKTORU A JEHO FINANCOVÁNÍ... 27 6.1 Organizační základna a její fungování... 27 6.1.1 Vnitřní struktura řízení NNO... 27 6.1.2 Personální obsazení NNO... 30 6.1.3 Získávání podpory v činnosti NNO... 31 6.1.4 Dlouhodobé strategické vize... 32 6.1.5 Využívání technického vybavení... 32 6.2 Finanční zajištění fungování NNO... 32 6.2.1 Zdroje financování... 33 6.2.2 Alokace finančních zdrojů ze státního rozpočtu či z rozpočtu Evropské unie... 33 6.2.3 Finanční řízení a jeho nedostatky... 35 6.2.4 Fundraising získávání finančních zdrojů... 35 6.2.5 Vlastní příjmy... 36 7 NEZISKOVÝ SEKTOR A SOUČASNÁ ČESKÁ SPOLEČNOST... 37 7.1 Vnímání veřejností... 37 7.1.1 Práce sdělovacích prostředků medií v České republice... 37 7.1.2 Vnímání neziskových organizací vládou a podniky... 38
7.1.3 Vztahy NNO s veřejností... 38 7.1.4 Samoregulace v rámci činnosti NNO... 38 8 ZÁVĚR... 39 9 RESUME V ANGLICKÉM JAZYCE... 44 10 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 46
0 ÚVOD Jedním z důvodů, proč jsem si zvolila jako téma své bakalářské práce poslání neziskového sektoru v současné společnosti, je nejen aktuálnost dané problematiky, její různorodost a budoucí perspektiva, ale také pro vlastní rozšíření svého všeobecného povědomí a rozhledu o jednom z nejdiskutovanějších témat současné doby. V mé práci vás nejprve seznámím s historickým vývojem, posláním a cíli neziskových organizací, abyste získali ucelený náhled na níže popisovanou problematiku. V následující kapitole charakterizuji neziskový sektor obecně a snažím se o správné rozčlenění a typologii těchto organizací. Z důvodu rozsáhlosti daného tématu podrobněji popisuji pouze 4 základní formy těchto organizací, které se v České republice nejvíce vyskytují. U nich se věnuji jejich založení, registraci a vzniku, povinné kapitálové vybavenosti, vkladové povinnosti zakladatelů, účelu a cíli neziskové organizace a v neposlední řadě veřejným informačním výstupům. Dále se v mé práci můžete seznámit s legislativní úpravou neziskového sektoru na našem území a také s organizační strukturou a způsoby jeho financování. Na závěr mé práce zaměřuji svůj pohled na současnou českou společnost a postavení neziskového sektoru a také vnímání této problematiky navenek. V celém textu mé práce se setkáte se zkratkou NNO, (anglická zkratka NGO - Non- Governmental Organization), neboli nestátní nezisková organizace. V úvodu bych ráda vysvětlila použití tohoto pojmu. Jedná se o užší pojetí neziskového sektoru. V České republice neexistuje oficiální právní termín ani právní forma či status právnické osoby, ale jedná se o ustálený pojem, který je nejvíce frekventovaným ve společensko-ekonomických textech i praxi veřejné správy. Definice NNO je odvozena od právní subjektivity. Jedná se tedy hlavně o občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, nadace, nadační fondy, církevní právnické osoby atd. V zahraničí bývá pro tyto účely používán výraz CBOs Community Based Organisations. V České republice to mohou být takové ogranizace, ve kterých nemá účast stát a není zde ani žádný druh závislosti na něm. V širším pojetí můžeme do neziskového sektoru zařadit veškeré organizace, které nejsou založeny za účelem tvorby a rozdělení zisku. Do tohoto pojetí patří např. i politické strany, odbory, veřejné vysoké školy, zájmová sdružení právnických osob, družstva, komory, profesní svazy atd. 1
Pro lepší počáteční orientaci v daném tématu a představu o jeho rozsáhlosti se vám pokusím přiblížit stručný náhled na tuto oblast činnosti. V tomto sektoru je přibližně zaměstnáno 3 % občanů ČR a na našem území působí zhruba jedna třetina neziskových organizací na místní úrovni, jedna třetina na regionální a poslední třetina na úrovní národní a mezinárodní. V ČR se v současné době nejvíce hovoří o ekologických organizacích (jako např. Greenpeace, Hnutí Duha či Děti Země), u lidsko-právních organizací mají největší popularitu např. česká pobočka Amnesty International, Liga lidských práv anebo také organizace starající se o potřebné, či mentálně postižené a v neposlední řadě také organizace humanitárního typu (jako je např. Člověk v tísni) atd. Obecně prospěšné organizaci Člověk v tísni jsem věnovala určitý prostor v Příloze č. 2, a to z důvodu praktické ukázky. Aby se v mé práci nevyskytovala pouze strohá teoretická charakteristika neziskových organizací. V této Příloze se snažím o názornou ukázku jejího hlavního poslání a dalších aktivit a služeb poskytovaným potřebným osobám. Dále její organizační struktuře a také zdrojům svého financování. Jako ukázku její práce jsem zvolila projekt z Etiopie, kde je velmi stížená možnost vzdělání. Materiály k této praktické části byly použity nejen z internetového zdroje, který je uveden pod textem v poznámce pod čarou, ale také za mnoho odborných rad vděčím přímo zaměstnancům organizace Člověka v tísni. Nezisková oblast v České republice je za posledních deset let nejdynamičtěji se rozvíjejícím sektorem společnosti. Stal se alternativou k některým státním službám i komerčním institucím, neboť je pružnější a není motivován finančním ziskem. 2
Všem zmiňovaným oblastem je v mé práci věnován prostor v závislosti na souvislostech se zadaným tématem, pro vytvoření základního, uceleného náhledu na tuto problematiku v současné české společnosti a nejen v ní. 3
1 VÝVOJ NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE V této kapitole popisuji základní opodstatnění a existenci neziskového sektoru a teorie, na kterých je postavena celá jejich organizace. Dále se zde věnuji charakteristice vývoje vzniku této oblasti z historického pohledu až po současnost. Neziskové organizace jsou velmi často spojovány se slovem Charita, které pochází z latinského caritatem, tento výraz označuje křesťanskou lásku a do dnešních jazyků vešel z bible. Do doby příchodu státu blahobytu (Waltre state) byly charitativní organizace většinou výsledkem dobročinnosti jednotlivce či státu. Jelikož se zaměřuji za současný pohled, souvisí s ním spíše pojem Filantropie, která označuje obecně lásku k bližnímu, pochází z řeckého philianthropos. Organizace stojící na tomto základě můžeme označit jako neziskové, avšak v České republice jsou nazývány nestátními, či nevládními. Jsou určitým vyjádřením postoje nějaké skupiny (komunity) lidí k veřejnému problému. Nejsou zde proto, že si to přeje vláda, ale proto, že si to přejí občané. Jako shrnutí bych ráda uvedla, že filantropické instituce potřebují ke své činnosti kvalitní prostředky z veřejných rozpočtů, zatímco stát potřebuje jejich kreativitu a flexibilitu při řešení společenských problémů. Mohu tedy konstatovat, že se obě strany navzájem potřebují a jsou na aktivitách protistrany závislé. 1.1 Základní teorie vzniku neziskových organizací Můžeme říci, že u kořenů dnešních neziskových organizací stojí 4 základní teorie 1. 1.1.1 Teorie vládních a tržních selhání (Government Failure / Market Failure Theory) V některé literatuře můžeme nalézt tuto teorii pod názvem teorie veřejných statků, protože je s nimi vzájemně propojena. Za autora této teorie je považován Burt Weisbrod 2. (Rektořík, 2010) Veřejný statek je pro tohoto autora jedním ze základních pojmů, o kterém tvrdí, že je jedním z významných důvodů zasahování státu do ekonomiky. Neboli demokratický systém se snaží vyhovět v největší míře voliči, což může znamenat přetvávající 1 REKTOŘÍK, Jaroslav. Organizace neziskového sektoru: Základy ekonomiky, teorie a řízení. 3. vyd. Praha: EKOPRESS, s.r.o., 2010, s. 6. ISBN 978-80-86929-54-5. 2 Weisbrod, B.: The Voluntary Nonprofit Sector, Lexington Books, Lexington, Massachusetts 1997 4
neuspokojenou poptávku po veřejných statcích ze strany určitých menšinových skupin. Můžeme to považovat ze selhání státu. Tato teorie tvrdí. že se spotřebitelé, jejichž potřeby nejsou uspokojovány ani trhem, ani mechanismem státního zabezpečování veřejných statků obracejí na neziskové organizace, které jim mohou pomoci zmíněné potřeby uspokojit. 1.1.2 Teorie informační asymetrie (Contract Failure Theory/ Trustworhiness Theory) Podstatou této teorie, kterou můžeme přeložit jako selhávání smluvních vztahů, je východisko z informační asymetrie. Pod tímto pojmem si můžeme představit situaci, kdy spotřebitelé nemají dostatek informací k bezchybnému posouzení kvality statků či služeb, které nakupují a posléze spotřebovávají. Spotřebitel si je vědom tohoto svého handicapu a snaží se všemi možnými prostředky tuto informační deziluzi odstranit. Dle tohoto k tomuto právě slouží neziskové organizace, a to vzhledem k tomu, že jejich hlavním cílem není maximalizace zisku. Přikláním se tedy k tezi, že u nevládních neziskových organizací obecně platí, že kontrolní mechanismy ztrácejí částečně na důležitosti, neboť jejich potlačení je nahrazeno vyšší vzájemnou důvěrou mezi jednotlivými stranami. Můžeme tedy říci, že neziskové organizace vládnou tzv. statusem důvěryhodnosti. Neziskový sektor tak teoreticky nabízí alternativu jak ziskovému, tak i často nepružnému státnímu sektoru. 1.1.3 Teorie státu blahobytu (Walfare State Theory) Tato teorie se dívá na neziskové organizace spíše z pohledu historického, tedy tvrdí, že by měl být tento sektor odsunut na okraj při řešení sociálních problémů. Tedy má působit pouze jako doplňující komplex při uspokojování potřeb trhem a státem. Tento přístup nejlépe vystihl Quadagno J.: (Salmon, 1998) Postupující industrializace s sebou nese vznik nových potřeb veřejného financování, neboť (industrializace) redukuje funkce tradiční rodiny a narušuje (posunuje) jisté kategorie jednotlivců, jejichž práce se stává přebytečnou lidí velmi mladých, starých, nemocných, handicopavaných Protože tradiční společenské instituce nejsou schopny uspokojit potřeby těchto zranitelných subjektů, stát expanduje víceméně automaticky. 5
1.1.4 Teorie vzájemné závislosti (Interdependence Theory) Tato teorie pracuje s otázkou (Rektořík, 2010) Jaké mohou být příčiny spolupráce neziskového sektoru a státu? Existuje prokázaná odpověď na výše položenou otázku např. dle autorů Salamona s Anheirem, kteří se domnívají, že neziskové organizace často reagují mnohem rychleji a dříve na potřeby lidí, než je schopen stát. Stát tak může využít výsledků neziskové organizace pro vlastní aktivity. Neziskové organizace často získávají veřejnou podporu či alespoň zájem veřejnosti o určité problémy, čehož potom mohou státní instituce využít. Můžeme tedy říci, že tento pohled staví tyto organizace do role jakého si průkopníka v uspokojování potřeb osobám v tísni. 1.2 Historický vývoj neziskového sektoru Historie neziskového sektoru byla na území České republiky vždy bohatá. Je to dané nejen tradičně silným sociálním cítěním obyvatel, ale také specifickou rolí občanských spolků, které hrály největší roli v době národnostního i politického útlaku. První zmínky o neziskové organizaci 3 se u nás objevily již v 9. století a byly úzce spjaty s historií občanského sektoru, neboť byly jeho součástí. Počátky sociální péče se úzce váží k činnosti charitativních organizací. Charita a práce v dobrovolném sektoru má v Evropě dlouhou tradici. Počátky souvisely hlavně s činností církve, tato činnost byla vykonávána prostřednictvím církevních ústavů (např. ústav v Podskalí, který se nacházel v Praze). Další zmínky o organizacích, které pečovaly o chudé a potřebné, můžeme najít v dochovaných listinách ze 13. století. Při církvích vznikala i řada nadací. Ve vrcholném středověku byly známy i nadace při univerzitách a také na podporu kostelů. Na počátku 18. století se objevily snahy o zřizování muzeí (první zmínky se objevily v letech 1816 v Brně a 1818 v Praze). Aby bylo možné pražské muzeum řídit, vznikla Společnost vlasteneckého muzea v Čechách. Vzrostl také zájem o vědu a literaturu (např. v roce 1830, ve kterém vznikla Matice česká). 3 REKTOŘÍK, Jaroslav. Organizace neziskového sektoru: Základy ekonomiky, teorie a řízení. 3. vyd. Praha: EKOPRESS, s.r.o., 2010, s. 32-34. ISBN 978-80-86929-54-5. 6
Pro organizaci kulturního života byla roku 1845 založena Měšťanská beseda. Do roku 1848 byla situace ovlivňována zejména osvícenectvím, romantismem a národním hnutím. K opravdovému rozkvětu však dochází až po roce 1867, kdy byl vydán liberální spolkový zákon, který umožnil legalizaci řady dosud neformálních studentských spolků (např. se jednalo o Okresní péči o mládež, Sokol, Orel, Skaut). V této době vznikaly i tzv. konzumní spolky, které měly za úkol levně skupovat a prodávat potraviny a tím zlepšovat situaci dělníků. Rozvíjejí se též dobrovolné hasičské sbory a v 70. a 80. letech vzniká také baráčnické hnutí. Dále se ustavují občanské a voličské kluby, ale i kluby sportovní (např. roku 1888 byl založen Klub českých turistů). Po roce 1900 se rozvíjí zejména dělnické hnutí, ale i studentské a podnikatelské spolky. Se vznikem automobilismu, hokeje atd. se zakládají nové sportovní kluby, tuto dobu můžeme nazvat o Zlatým věkem neziskových organizací. Československý stát převzal i část rakouské legislativy týkající se spolků a sdružení. V letech 1919-1921 došlo k velkému rozkvětu občanského sektoru, počet spolků vzrostl téměř v každé oblasti jednalo se nejen o zájmová sdružení, studentské spolky, sportovní kluby, ale také spolky národnostních menšin atd. V roce 1921 byla u nás, za přispění elit národa: T. G. Masaryka, ing. V. Havla a dalších, založena nejrozšířenější mládežnická nezisková organizace na světě YMCA, která nabízí pestrou paletu aktivit pro trávení volného času dětí, mladých lidí a dalších. Stát, který podporuje občanskou společnost, vytváří výhodné podmínky pro její přirozenou, autentickou sebestrukturaci. Autor citátu: Václav Havel (1999) Po roce 1922 se tempo vzniku nových organizací pozastavilo, jelikož poptávka vyvolaná válečnými lety byla uspokojena. V letech 1929-1931 byl znovu zaznamenán rozvoj, a to zejména díky odborům, sportovním klubům a spolkům státních zaměstnanců. 7
Kolem roku 1935 rozvíjely svou činnost zejména spolky humanitární a podpůrné a centralizovala se některá zájmová sdružení. Svého maxima dosáhl spolkový život v roce 1938, kdy existovalo 9115 spolků, což byl oproti roku 1919 dvojnásobek. Po roce 1939 byl však tento bohatý demokratický veřejný život, nástupem fašismu a později komunismu, v podstatě zlikvidován. I přes pokusy o znovu založení neziskových organizací po roce 1945, později koncem 50. let byla nucena většina neziskových organizací ukončit svoji činnost, nebo byla dána pod kontrolu Národní fronty. Tyto organizace pak byly zcela zákonitě podřízeny politickému vedení státu a komunistické strany. I přes tyto nepříznivé podmínky vznikaly organizace ve formě petičních občanských iniciativ (jako byla např. Charta 77), jejichž předmětem zájmu byla především otázka občanské svobody a dodržování lidských práv. Samozřejmě byla režimem od samého počátku tvrdě pronásledována, avšak úplně potlačit jejich činnost se nikdy nepodařilo. Po listopadu 1989 vznikla v České republice celá řada tzv. neziskových organizací. V současné době v České republice působí cca přes 50 000 nevýdělečných neziskových organizací ve všech regionech, nejvíce je jich však soustředěno v Pražském, Středočeském, Brněnském a Moravskoslezském kraji a v ostatních velkých městech. Řada z nich se nevěnuje pouze práci pro svůj region, ale její činnost působí na území celé republiky. 8
2 POSLÁNÍ A CÍLE NEZISKOVÉHO SEKTORU V této kapitole bych se ráda věnovala otázce, co si můžeme představit pod pojmem poslání. A jaké existují cíle neziskových organizací. Samo poslání má zcela konkrétní charakter a to hlavně ve vztahu k důvodům, které vedly k založení neziskové organizace. Toto poslání musí být zcela výstižné a formulované takovým způsobem, aby dokázalo odlišit danou neziskovou organizaci od všech ostatních, které mají podobné odborné zaměření. Poslání je dominantou celé NNO a mělo by splňovat následující znaky 4 : hlavní filozofie by měla být zaměřena na uspokojování potřeb občanů, které nemůže zajistit tržní sektor a u soukromých neziskových organizací pak z potřeb, které nemůže zajistit ani veřejný sektor měly by vždy být dodržovány morální zásady a nezištný pohled na svět při plnění své činnosti každý zaměstnanec či dobrovolník by měl pochopit, že jeho činnost je důležitá pro dosažení daného cíle a vykonával ji dle svého nejlepšího vědomí a svědomí musí být konkrétní, aby mohlo být podkladem pro stanovení cílů, strategických plánů, dosahování užitků, výkonnosti a efektivnosti organizace musí vycházet z prokazatelných potřeb určitého okruhu občanů a musí být formulováno tak, aby bylo srozumitelné všem cílovým skupinám, které přicházejí s NNO do kontaktu, ale i široké veřejnosti, která může být potencionálními dárci potřebných finančních zdrojů, ale také i kontrolním orgánům Formulace poslání závisí na konkrétní organizaci a jejím specifickém charakteru činnosti. V žádné právní normě není formulace poslání stanovena. Stanovení poslání je zcela v kompetenci té dané neziskové organizace. 4) REKTOŘÍK, Jaroslav. Organizace neziskového sektoru: Základy ekonomiky, teorie a řízení. 3. vyd. Praha: EKOPRESS, s.r.o., 2010, s. 34-36. ISBN 978-80-86929-54-5. 9
Od poslání jsou odvozeny cíle neziskové organizace. Pod pojmem cíl můžeme rozumět stav, kterého má být dosaženo v určitém období. Cíle mohou být členěny podle různých kritérií: 1) Kritérium funkce cíle primárních funkcí cíle sekundárních funkcí 2) Kritérium času cíle dlouhodobé (10 15 let) cíle střednědobé (3 10 let) cíle krátkodobé (pod 3 roky) cíle operativní Cíle neziskové organizace jsou většinou obsaženy ve strategickém plánu, případně pokud by se jednalo o kratší časové období, tak ve věcném a finančním plánu (např. na čtvrtletí). 10
3 CHARAKTERISTIKA NEVLÁDNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ, JEJICH ČLENĚNÍ A TYPOLOGIE V této kapitole se věnuji obecnému popisu, typologii a členění NNO dle různých hledisek. Pod pojmem neziskové organizace si můžeme představit organizace, které slouží k vzájemnému veřejnému prospěchu. Jejich členové se shromažďují s určitým cílem naplnění vlastních zájmů, nebo určitého poslání. Snaží se uskutečňovat své záměry prostřednictvím nejrůznějších projektů, či aktivit. Konečným výsledkem je činnost, která má dopad na celou českou společnost a nejen na ni. Podstatou neziskové organizace je personální substrát, který na základně svého jména má určitá práva a povinnosti za účelem dosažení obecně prospěšného cíle. Právní postavení neziskového sektoru je upraveno v Ústavě České republiky a dalších zákonech, které jsou podrobně uvedeny v Příloze č. 1 této práce. Je velmi složité správně definovat neziskovou organizaci, jelikož jednoznačné a přesné znění v českém právu není stanoveno, použila jsem proto obecné znění mezinárodně užívané definice, která mi připadala nejsrozumitelnější a také v porovnání s dnešní dobou nejsoučasnější. Z důvodu rozsáhlosti této problematiky podrobně charakterizuji pouze ty organizace, které jsou v současné době rozhodujícími právními formami nevládních neziskových organizací v ČR z hlediska svého počtu a zaměření jejich činnosti. Patří k nim občanská sdružení a jejich organizační složky, nadace a nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, církve a náboženské společnosti zejména jejich zájmová sdružení. 3.1 Charakteristika NNO Mezinárodně uznávanou charakteristiku nevládních neziskových organizací definovali ve svých dílech dva uznávaní profesoři Salamon a Anheier. Tito autoři chápou neziskový sektor jako soubor institucí, které existují vně státních kultur, avšak slouží v zásadě veřejným zájmům, na rozdíl od zájmů nestátních. 11
5 Za určující považují 5 základních vlastností podle, kterých je možné identifikovat NNO, a těmi jsou: 1) Institucionalizované (organized) - mají jistou organizační strukturu, bez ohledu na to, zda jsou formálně nebo právně registrovány. 2) Soukromé (private) - jsou institucionálně odděleny od státní správy, ani jí nejsou řízeny. Neznamená to, že nemohou mít státní podporu, ale rozhodující je zde fakt, že základní struktura neziskových organizací je v podstatě soukromá. 3) Neziskové (non-profit) - neziskové organizace mohou svou činností vytvářet zisk, ale ten musí být použit na cíle dané posláním dané organizace. 4) Samosprávné a nezávislé (self-governing) - mají vlastní strukturu, která jim umožňuje vlastní kontrolu činnosti, to znamená, že neziskové organizace nejsou ovládány zvenčí a jsou schopny mít vlastní řízení. Nejsou kontrolovány státy ani jinými externími institucemi. 5) Dobrovolné (voluntary) - jsou specifické dobrovolnou účastí na svých činnostech. Dobrovolnost může být dána např. výkonem neplacené práce pro organizaci, formou darů či čestné účasti ve správní radě. 3.2 Typologie NNO v České Republice V této podkapitole se před detailním rozčleněním neziskových organizací snažím vyhodnotit společné znaky pro všechny NNO a posléze pouze pro NNO nevládní. Vzhledem k lepší orientaci v dané problematice. Poté zde rozděluji pro úplnost neziskové organizace dle tří možných hledisek 3.2.1 Společné znaky pro všechny NO mají právní subjektivitu; nejsou založeny za účelem zisku, podnikání; uspokojují určitou potřebu občanů a komunit; 5 Salmon, L. M., Anheier, H. K. a kol.: Nástup neziskového sektoru (mezinárodní srovnání) (The Emerging 12
mohou, ale nemusí být financovány z veřejných rozpočtů; 3.2.2 Společné znaky jen pro soukromé (nevládní) NO mají ze zákona povolenou svoji autonomii ve vztahu k vnějšímu okolí; členství v těchto organizacích je realizováno výhradně na principu dobrovolnosti (kromě profesních komor) vytváří většinou neformální strukturu příznivců, ale vždy v rámci legislativy, podle které byly založeny a podle které realizují svoji činnost; 3.2.3 Členění neziskových organizací podle právní úpravy České republiky 1) Neziskové soukromoprávní organizace vzájemně prospěšné Občanská sdružení včetně odborových organizací Zájmová sdružení právnických osob, pokud tato sdružení mají právní subjektivitu Sdružení bez právní subjektivity 2) Neziskové soukromoprávní organizace veřejně prospěšné Obecně prospěšné společnosti Nadace a nadační fondy Politické strany a politická hnutí Církve a náboženské společnosti, církevní právnické osoby; 3) Neziskové veřejnoprávní organizace rozpočtového a příspěvkového typu (s globálním posláním veřejné správa a veřejně prospěšné činnosti) Organizační složky státu a územních samosprávných celků Obce, kraje Ustavní soud ČR a Nejvyšší kontrolní úřad Vězeňská služba a justiční stráž Akademie věd ČR a Grantová agentura ČR 4) Ostatní neziskové veřejnoprávní organizace veřejně prospěšné Sector Revisited Přel. Aleš Dočkal, Praha: Agnes, 1999. -59 s. ISBN 80-902633-1-3 13
Český rozhlas, Česká televize Státní podnik Veřejná vysoká škola Česká národní banka Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR, Státní fondy 5) Neziskové soukromoprávní organizace typu obchodních společností a jim podobných s možností globálního poslání veřejně i vzájemně prospěšné činnosti Společnost s ručením omezeným Akciová společnost Družstvo 3.2.4 Členění neziskových organizací podle kritéria globálního charakteru poslání 1) Organizace veřejně prospěšné (Public Benefit Organzations - PBO) Jsou založeny za účelem poslání, které spočívá v produkci veřejných a smíšených statků, které uspokojují potřeby veřejnosti (např. charity, ekologie, zdravotnictví, vzdělávání, veřejné správy). 2) Organizace vzájemně prospěšné (Mutual Benefit Organizations MBO) Jsou založené na vzájemné podpoře určitých skupin občanů, které mají společný zájem. Jejich posláním je uspokojování svých vlastních zájmů. Mělo by se jednat o zájmy, které neodporují zájmům druhých občanů a právnických osob (např. realizace aktivit v kultuře, ochrana zájmů některých skupin občanů). 3.2.5 Členění neziskových organizací podle předmětu jejich činnosti 1) Vládní neziskové organizace Tyto organizace zajišťují převážně realizaci výkonu veřejné správy. Jejich posláním je podílení se na výkonu veřejné správy na úrovni státu, regionu či obce. 14
2) Nevládní neziskové organizace (NNO) Jejich existence vychází z principu sebeřízení společnosti, jedná se tedy o schopnost určitého společenství lidí spolupracujícím ve vymezeném prostoru, organizovat a vzájemně usměrňovat své jednání a navzájem společně kooperovat, aby dosáhli stanoveného účelu. 15
4 PODROBNÝ POPIS ČTYŘ ZÁKLADNÍCH FOREM NEVLÁDNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ V ČR V této kapitole charakterizuji 4 základní typy nevládních neziskových organizací podle právního řádu České republiky. U každé organizace je popsáno založení, vznik a její registrace, zda musí vytvářet základní kapitál, nebo existuje povinnost vkladů členů, jaká je jejich organizační struktura, jejich poslání a cíl, pro který byla založena a zda mají zákonnou povinnost uveřejňování výročních zpráv a dalších důležitých informací. 4.1 Občanská sdružení Jedná se o spolky, svazy, kluby a jiná občanská sdružení. Je to nejstarší a nejrozšířenější právní forma nevládní neziskové organizace v polistopadovém období České republiky. Občanská sdružení vznikají z vlastní vůle občanů, kteří pociťují potřebu se sdružovat za určitým účelem. Není rozdíl mezi těmi, kteří tuto činnost vytváří veřejně, či na základě vzájemně prospěšné spolupráce. 4.1.1 Založení, registrace a vznik Jeho činnost je upravena zákonem o sdružování občanů č. 83/1990 Sb., tento zákon se nevztahuje na sdružování občanů v politických stranách a hnutích, v církevních a náboženských společnostech, v profesních komorách atd. Účetnictví občanského sdružení je vedeno podle zákona č. 563/91 Sb. o účetnictví a pokyny MF V/20531/92. Zakládá se návrhem na registraci, který nevyžaduje ověřené podpisy zakladatelů, a jsou k němu připojeny stanovy sdružení, které patří mezi klíčový dokument určený k tomuto účelu. Aby ministerstvo vnitra zaregistrovalo občanské sdružení, musí stanovy obsahovat následující náležitosti - název sdružení (příp. i zkratku, bude-li používána), sídlo, cíl činnosti (poslání), orgány sdružení a způsob jejich ustavování, určení orgánů a funkcionářů oprávněných jednat jménem sdružení, ustanovení o organizačních jednotkách, zásady hospodaření. Zakladateli mohou být jak právnické osoby, tak i fyzické osoby, občané České republiky, v počtu min. 3 zakladatelů, z nichž musí alespoň jedna osoba dosahovat věku 18 16
let. Další náležitosti nejsou stanoveny, ale ze zákona můžeme usoudit, že je nutné, aby alespoň jeden člen splňoval podmínku nejen zletilosti, ale i způsobilosti k právním úkonům. Jedná se tedy o samostatnou právnickou osobu s přiděleným identifikačním číslem (IČ) od Českého statistického úřadu. 4.1.2 Povinná kapitálová vybavenost Občanské sdružení není povinno vytvářet základní jmění. 4.1.3 Vkladová povinnost členů (zakladatelů) Zakladatelé ani členové občanského sdružení nemají vkladovou povinnost. Občanské sdružení může vlastním jménem podnikat v rámci cílů sdružení. Případný zisk musí být použit k dosažení těchto stanovených cílů. 4.1.4 Vnitřní organizační struktura a charakteristika statutárních orgánů Orgány občanského sdružení zákon obligatorně neurčuje. Toto ustavení ponechává volně na občanském sdružení samotném. Organizační struktura je tvořena pouze za předpokladu, že bude alespoň jedna osoba způsobilá jménem občanského sdružení jednat. 4.1.5 Účel a cíl nevládní neziskové organizace Účelem občanského sdružení může být buď sdílení společných zájmů (jako jsou např. sportovní kluby, myslivecká sdružení apod. v některé literatuře se můžeme setkat i s názvem prospěšná sdružení) dále může být jejich činnost zaměřená pouze na obecně prospěšnou činnost (např. poskytování sociálních služeb, vzdělání a informační aktivity apod.). Cíle, pro které je občanské sdružení zakládáno, jsou zákonem omezeny negativním výčtem činností, které sdružením povolena nejsou 6. Zjednodušeně můžeme konstatovat, že pokud občanské sdružení není v rozporu se základními právy a svobodami zaručovanými Ústavou a Listinou základních práv a svobod, může si za svůj cíl zvolit prakticky cokoli. 6 Nejsou dovolena sdružení 17
4.1.6 Veřejné informační výstupy nevládních neziskových organizací Zákon žádné zvláštní povinnosti pro uveřejnění informací o občanském sdružení neukládá. 4.2 Nadace a nadační fond Jsou důležité pro dosahování obecně prospěšných cílů (zejména rozvoj duchovních hodnot, ochrana lidských práv nebo jiných humanitních hodnot, ochrana přírodního prostředí, kulturních památek a tradic a rozvoj vědy, vzdělání, tělovýchovy a sportu). Nadace mohou být význačným faktorem i komunální politiky. 4.2.1 Založení, registrace a vznik Jedná se o účelová sdružení majetku zřizovaná podle zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech v úplném znění zákona č. 526/2002 Sb. K založení nadace je zapotřebí písemné smlouvy, kterou mezi sebou uzavřou zřizovatelé, pokud se jedná o více osob, v případě založení pouze jednou osobou, mluvíme o zakládací listině. Nadaci můžeme zřídit i závětí. Zakládací listina a závěť musí být pořízeny ve formě notářského zápisu, vyžaduje tedy úřední ověření zakladatelem. Nadace je povinna vydat statut a vzniká zápisem do nadačního rejstříku, který je veden soudem určeným k vedení určeného rejstříku. 4.2.2 Povinná kapitálová vybavenost Základní kapitál (neboli jmění) nadace musí činit minimální 500 000,- Kč a jeho výše se po celou dobu trvání její činnosti nesmí pod tuto hodnotu snížit. Zákon klade zvláštní nároky na obsah tohoto nadačního jmění. Mohou ho tvořit jen peněžní prostředky, cenné papíry, nemovitosti a movité věci, eventuálně jiná majetková práva a či hodnoty, to vše za předpokladu, že na ně není uvalena zástava a splňují předpoklad trvalého výnosu. Výše nadačního jmění se zapisuje do nadačního rejstříku. Pro nadační fond platí, že nemusí mít nezcizitelné minimální nadační jmění, tedy může veškeré své jmění spotřebovávat pro plnění svého účelu, a nemusí rovněž sloužit bezpodmínečně k trvalému účelu. 18
4.2.3 Vkladová povinnost členů (zakladatelů) Zákon ustanovuje určitou vkladovou povinnost zřizovatelům nadace, ale její výši neurčuje, ale požaduje, aby hodnota majetkového vkladu každého ze zřizovatelů byla uvedena v nadační listině. Vedle pojmu nadace zavádí tento zákon do českého právního řádu nově pojem nadační fond. Nadace k dosažení svého účelu používá výnosy z nadačního jmění a ostatní majetek viz výše. Naproti tomu nadační fond může ke svému účelu, který je spíše jednorázový, použít všechen svůj majetek. Nadační jmění i ostatní majetek nadace může být tvořen peněžními prostředky, cennými papíry, nemovitými věcmi, jakož i jinými majetkovými právy a jinými majetkovými hodnotami, které splňují předpoklad trvalého výnosu a neváznou na nich zástavní práva. 4.2.4 Vnitřní organizační struktura a charakteristika statutárních orgánů Nejdůležitějším statutárním orgánem nadace je správní rada, která je tvořena povinně min. třemi členy. Jejím členem může být pouze fyzická osoba, která je plně způsobilá k právním úkonům a bezúhonná. Nesmí být k nadaci v pracovněprávním nebo obdobném vztahu, ani jí (nebo právnické osobě, členem jejíhož statutárního nebo kontrolního orgánu je) nesmí být poskytnuty prostředky k plnění účelu dané nadace. Funkce člena správní rady je neslučitelná s funkcí člena dozorčí rady, zástupce nadace nebo revizora. Funkční období člena správní rady činí tři roky a opětovné zvolení do funkce je možné. Za tento výkon mu přísluší odměna, pokud tak stanoví správní rada. Fakultativním kontrolním orgánem nadace je dozorčí rada. Povinně musí být zřízena v případě, že nadační jmění přesáhne 5 000 000 Kč. Není-li dozorčí rada zřízena, vykonává její působnost revizor. Na členství v dozorčí radě se vztahují obdobně požadavky kladené na členství ve správní radě. 4.2.5 Účel a cíl nevládní neziskové organizace Nadace se zřizuje pro dosahování obecně prospěšných cílů, za které zákon považuje zejména rozvoj duchovních hodnot, vědy, vzdělání, tělovýchovy a sportu, ochranu lidských práv a jiných humanitárních hodnot, přírodního prostředí, kulturních památek a tradic. 19
V rámci této obecně vymezené hranice si nadace může zvolit svůj účel v souladu s obecně prospěšným cílem, který se zapisuje do nadačního rejstříku. 4.2.6 Veřejné informační výstupy nevládních neziskových organizací Nadace musí mít ověřenou roční účetní závěrku auditorem a musí vydat výroční zprávu, jejímž obsahem je přehled o veškeré činnosti nadace a její zhodnocení včetně přehledu osob, jimž byl poskytnut nadační příspěvek přesahující 10 000 Kč. Výjimkou jsou příspěvky zdravotního nebo humanitárního účelu, kde příjemce požaduje zachování anonymity. Anonymita musí být zachována rovněž na základě žádosti dárce. Výroční zpráva se povinně ukládá u rejstříkového soudu a je tedy veřejně přístupná i tehdy, když nadace jiný způsob její prezentace nezvolí. Mezi nejznámějšími nadace patří: Nadace Alfreda Nobela udělující každoročně Nobelovy ceny, v České republice je to pak historické Nadání Josefa, Marie a Zdenky Hlávkových (Hlávkova nadace). 4.3 Obecně prospěšné společnosti (OPS) 7 Jsou právnické osoby, poskytující veřejnosti obecně prospěšné služby za předem stanovených a pro všechny uživatele stejných podmínek. 4.3.1 Založení, registrace a vznik Řídí se dle zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů. Obecně prospěšná společnost (OPS) se zakládá zakládací listinou, s ověřenými podpisy zakladatelů, která je následně zapsaná do rejstříku OPS u příslušného rejstříkového soudu. Zakládací listina kromě obligatorních údajů (jako je název, sídlo, identifikace zakladatelů apod.) musí také obsahovat identifikační údaje členů správní rady, dozorčí rady, způsob jednání těchto orgánů a také majetkové vklady zakladatelů OPS. 1) 7 Kočí, P. a kolektiv - Nevýdělečné organizace 2011 (Meritum) 20
4.3.2 Povinná kapitálová vybavenost Obecně prospěšná společnost povinně ze zákona nevytváří žádné základní jmění (základní kapitál). 4.3.3 Vkladová povinnost členů (zakladatelů) Vzhledem k absenci základního jmění obecně prospěšné společnosti neexistuje ze zákona ani vkladová povinnost zakladatelů, i když dobrovolné vklady zákon nevylučuje, resp. s nimi počítá 8. 4.3.4 Vnitřní organizační struktura a charakteristika statutárních orgánů Statutárním orgánem obecně prospěšné společnosti je správní rada, která musí být min. tří, ale však nejvíce patnáctičlenná a počet členů správní rady musí být vždy dělitelný třemi. Členem správní rady může být pouze fyzická osoba, plně způsobilá k právním úkonům, bezúhonná, bez pracovněprávního nebo obdobného vztahu k obecně prospěšné společnosti, která není členem dozorčí rady. A v její prospěch nesmí být použit zisk, který obecně prospěšná společnost vytvořila. Funkční období člena správní rady je tříleté, opětovně lze tuto funkci zastávat jen ve dvou po sobě jdoucích funkčních obdobích a poté až s nejméně jednoletou pauzou. Za výkon funkce člena správní rady nepřísluší odměna. Kontrolním orgánem obecně prospěšné společnosti je dozorčí rada, povinně zřizovaná v případě, že do jejího majetku byl vložen majetek státu nebo obce, příp. užívá-li nemovitý majetek těchto osob, a dále také tehdy, účtuje-li v soustavě podvojného účetnictví. Dozorčí rada je nejméně tří, nejvíce sedmičlenná. Pro požadavky kladené na členství v dozorčí radě platí obdobně ustanovení zákona týkající se členství ve správní radě. Zákon umožňuje obecně prospěšné společnosti zřídit funkci ředitele 9, kterým se může stát bezúhonná, k právním úkonům plně způsobilá fyzická osoba, která řídí činnost obecně 8 Viz ustanovení 4 odst. 2 písm. i), podle něhož se v zakladatelské listině uvede hodnota a označení majetkových vkladů jednotlivých zakladatelů, jsou-li vkládány. 9 Viz ustanovení 14 (1) Ředitelem může být jmenována pouze fyzická osoba, která je bezúhonná. 21
prospěšné společnosti. Její funkce je neslučitelná s členstvím ve správní nebo dozorčí radě, má však oprávnění se jejich jednání zúčastnit s právem poradního hlasu. Zákon vymezuje postavení orgánů společnosti a stanovuje, že obecně prospěšná společnost může sama podnikat, jejich hospodářský výsledek (neboli zisk) se však nesmí použít ve prospěch zakladatelů, členů jejich orgánů nebo zaměstnanců. Zákon stanoví, že zisk musí obecně prospěšná společnost použít na poskytování služeb uvedených v zakládací listině. Dále je povinna zveřejnit výroční zprávu se stanoveným obsahem. To zajišťuje potřebnou možnost kontroly. 4.3.5 Účel a cíl nevládní neziskové organizace Obecně prospěšná společnost je zřizována, aby poskytovala veřejnosti obecně prospěšné služby za předem, v zakladatelském dokumentu, stanovených a pro všechny uživatele stejných podmínek. K tomu je povinna použít hospodářský výsledek, který vytvořila. Co se rozumí obecně prospěšnými službami, zákon nijak sám neohraničuje, pouze požaduje, aby druh těchto služeb byl uveden v zakladatelském dokumentu a zapsán do rejstříku obecně prospěšných společností. Kromě zabezpečování obecně prospěšných služeb je obecně prospěšná společnost oprávněna vykonávat i tzv. doplňkovou činnost, to znamená, že má sama možnost podnikat, bude-li tím dosaženo účelnějšího využití jejího majetku. Současně platí, že doplňkovou činností nesmí být ohrožena kvalita, rozsah a dostupnost obecně prospěšných služeb. Obecně prospěšné služby a doplňkovou činnost je obecně prospěšná společnost povinna v účetnictví striktně oddělit. 4.3.6 Veřejné informační výstupy nevládních neziskových organizací Roční účetní závěrku obecně prospěšné společnosti ověřuje auditor pouze za podmínek určených zákonem. Výroční zpráva o činnosti a hospodaření za uplynulý kalendářní rok musí být zveřejněna, resp. veřejně přístupná. Zákon ovšem sám nestanoví způsob, jakým obecně prospěšná společnost veřejnou přístupnost výroční zprávy zajistí. Je dostačující, aby byla (2) Ředitel nemůže být členem správní rady ani dozorčí rady, je však oprávněn účastnit se jednání správní rady s hlasem poradním. (3) Ředitel řídí činnost obecně prospěšné společnosti, pokud tato činnost není zákonem, zakládací listinou nebo statutem vyhrazena do působnosti správní rady, popřípadě i jiného orgánu obecně prospěšné společnosti. 22
k nahlédnutí např. v sídle obecně prospěšné společnosti, i když v případě první výroční zprávy hovoří zákon o jejím uveřejnění. 4.4 Církve a náboženské společnosti 10 Církve se svou dlouholetou historickou tradicí a aktivitami se staly významnou součástí naší formující se občanské společnosti. 4.4.1 Založení, registrace a vznik Jsou zřizované podle zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů v platném znění. Účetnictví vedou církve a náboženské společnosti podle zákona č. 563/91 Sb. o účetnictví a pokynu MF V/20531/92. Podmínky vzniku a působení církví stanovuje 5 zákona 11. Právnickou osobou se církev a náboženská společnost stává registrací Ministerstvem kultury ČR, na základě návrhu, který podávají minimálně tři fyzické osoby, občané České republiky, kteří jsou způsobilý k právním úkonům a dosáhli věku zletilosti. Podpisy na návrhu musí být úředně ověřeny. Kromě základního dokumentu církve a náboženské společnosti, jehož obsah musí odpovídat ustanovení 10 odst. 3 zákona, 10 Kočí, P. a kolektiv - Nevýdělečné organizace 2011 (Meritum) 11 Vznikat a vyvíjet činnost nemůže církev a náboženská společnost, jejíž činnost je v rozporu s právními předpisy a jejíž učení nebo činnost ohrožuje práva, svobody a rovnoprávnost osob a jejich sdružení včetně jiných církví a náboženských společností, ohrožuje demokratické základy státu, jeho suverenitu, nezávislost a územní celistvost, a a) je v rozporu s ochranou veřejné mravnosti, veřejného pořádku, veřejného zdraví, principy lidskosti a snášenlivosti a bezpečnosti osob, b) popírá nebo omezuje osobní, politická nebo jiná práva fyzických osob pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání nebo sociální postavení, rozněcuje nenávist a nesnášenlivost z těchto důvodů, podporuje násilí nebo porušování právních předpisů, c) omezuje osobní svobodu osob zejména tím, že využívá psychický a fyzický nátlak k vytvoření závislosti, která vede k fyzickému, psychickému a ekonomickému poškozování těchto osob a jejich rodinných příslušníků, k poškozování jejich sociálních vazeb včetně omezování psychického vývoje nezletilých a omezování jejich práva na vzdělání, zabraňuje nezletilým přijmout zdravotní péči odpovídající zdravotním potřebám, nebo d) je utajována vcelku nebo v některých částech, stejně jako organizační struktura církve a náboženské společnosti a vazby na zahraniční složky, je-li částí církve nebo náboženské společnosti působící mimo území České republiky. 23
a dalších náležitostí vyžadovaných odst. 2 téhož paragrafu, musí být návrh doložen v originále podpisy 300 zletilých občanů ČR hlásících se k církvi a náboženské společnosti. Ministerstvo kultury ČR vede Rejstřík registrovaných církví a náboženských společností, Rejstřík svazů církví a náboženských společností a Rejstřík církevních právnických osob. Rejstříky obsahují zákonem požadované údaje, jejich součástí je sbírka listin a jsou veřejným seznamem s obdobnými parametry, jaké má obchodní rejstřík. 4.4.2 Povinná kapitálová vybavenost Zákon na církve a náboženské společnosti neklade požadavky na základní jmění, vyžaduje však, aby zásady hospodaření včetně získávání finančních prostředků byly včleněny do základního dokumentu. 4.4.3 Vkladová povinnost členů (zakladatelů) Vkladová povinnost zakladatelů a členů církví a náboženských společností ze zákona není, základní dokument může osobám hlásícím se k církvi a náboženské společnosti určité povinnosti uložit, tedy patrně je zavázat alespoň k členským příspěvkům. 4.4.4 Vnitřní organizační struktura a charakteristika statutárních orgánů Organizační struktura církví a náboženských společností je daná vždy základním dokumentem, který označí orgán církve a náboženské společnosti a vymezí jeho působnost. 4.4.5 Účel a cíl nevládní neziskové organizace Účel založení církve a náboženské společnosti kromě toho, že má umožnit svobodu vyznání víry a nesmí být v rozporu s ustanovení 5 zákona, je naplňován možností získat oprávnění k výkonu zvláštních práv ve smyslu ustanovení 7 zákona 12. 12 Registrovaná církev a náboženská společnost může za podmínek stanovených tímto zákonem k plnění svého poslání získat oprávnění k výkonu těchto zvláštních práv: a) vyučovat náboženství na státních školách podle zvláštního právního předpisu, b) pověřit osoby vykonávající duchovenskou činnost k výkonu duchovenské služby v ozbrojených silách České republiky, v místech, kde se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranné léčení a ochranná výchova, c) být financována podle zvláštního právního předpisu o finančním zabezpečení církví a náboženských společností, d) konat obřady, při nichž jsou uzavírány církevní sňatky podle zvláštního právního předpisu, e) zřizovat církevní školy podle zvláštního právního předpisu, 24
Výkon činnosti nesmí být v rozporu s ústavou, nesmí ohrožovat bezpečnost občanů a veřejný pořádek, zdraví a mravnost nebo práva svobody druhých, nezávislost a územní celistvost státu. 4.4.6 Veřejné informační výstupy nevládních neziskových organizací Registrovaná církev a náboženská společnost s oprávněním k výkonu zvláštních práva podle 7 zákona je povinna zveřejňovat každoročně výroční zprávu o výkonu těchto práv s výjimkou ustanovení 7 odst. 1 písm. f) zákona 13. Za předpokladu, že církev a náboženská společnost požaduje přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv, je povinna zveřejňovat své výroční zprávy o činnosti za dobu předchozích 10-ti let a současně plnit své závazky vůči státu a třetím osobám. f) zachovávat povinnost mlčenlivosti duchovními v souvislosti s výkonem zpovědního tajemství nebo s výkonem práva obdobného zpovědnímu tajemství, je-li tato povinnost tradiční součástí učení církve a 13 Zachovávat povinnost mlčenlivosti duchovními v souvislosti s výkonem zpovědního tajemství nebo s výkonem práva obdobného zpovědnímu tajemství, je-li tato povinnost tradiční součástí učení církve a náboženské společnosti nejméně 50 let; tím není dotčena povinnost překazit trestný čin uložená zvláštním zákonem. 25
5 LEGISLATIVNÍ ÚPRAVA NEZISKOVÉHO SEKTORU V této kapitole bych se ráda zaměřila na legislativní vymezení nevládního neziskového sektoru jako celku. Nejen na nejvíce preferované formy NNO v České republice, ale na viz níže popisované hledisko Členění neziskových organizací podle právní úpravy České republiky. Jako celistvý náhled na tuto problematiku jsem nezvolila popisnou metodu, ale viz níže citovaný úryvek z knihy Organizace neziskového sektoru, Základy ekonomiky, teorie a řízení, J. Rektořík a kolektiv a dále Přílohu č. 1 podrobného přehledu právních pramenů situovaného do tabulek vzahujících se k daným neziskovým organizacím. Legislativní rámec pro činnost NNO 14 je v ČR relativně plně vymezen. Fungování tohoto neziskového sektoru (tedy od založení přes provoz až po likvidaci) všech právních neziskových typů, které na území ČR působí, je upraveno speciálními zákony např. zákon o nadacích a nadačních fondech, obecně prospěšných společnostech, o sdružování občanů a zákon o církvích a náboženských společnostech atd. Tyto zákony různě detailně a konkrétně nastavují práva a povinnosti jednotlivých právních typů. Česká legislativa stále nevyjasnila pojem nezisková organizace, což činí problémy při interpretaci obecných zákonů, které regulují i činnost nestátních neziskových organizací (NNO). (Rektořík, 2010) Uvedená typologie neziskových organizací (působící ve veřejném, tak v soukromém neziskovém sektoru) byla podkladem pro souborné setřídění neziskových organizací působících v rámci daného typu v České republice k 1.1.2001 do tabulky č. 1. V níž je uvedena základní legislativa (bez dodatků a novelizací tyto informace jsou přístupné v legislativní databázi ČR) pro činnosti dané organizace, přehled jednotlivých organizací (u typu III. jde o výběr z příkladů, které jsou uvedeny v citovaném zákoně) a název instituce, která založení dané organizace registruje. Z tohoto údaje je patrná jejich roztříštěnost, ze které vyplývá určitá nesystémovost ve sběru informací o činnosti neziskových organizací. U profesních komor může do prostředí vystupovat i veřejně prospěšná činnost, pokud ji veřejná správa (legislativně) u tohoto typu organizace upřednostňuje. 14 NEZISKOVKY.CZ: I pomáhat se musí umět. NEZISKOVKY CZ: I pomáhat se musí umět [online]. [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: www.neziskovky.cz. 26
6 STRUKTURA NEZISKOVÉHO SEKTORU A JEHO FINANCOVÁNÍ V této kapitole popisuji obecnou organizační strukturu neziskového sektoru, ve které se snažím zaměřit na vnitřní strukturu organizace a charakterizovat 3 nejvyužívanější typy řízení a pokusit se o jejich grafické znázornění, dále zde odpovídám na otázky: jaké existují možnosti personálního obsazení, získávání podpory v činnosti NNO, jak funguje tvorba strategických vizí, využívání technického zařízení a nakonec nejdůležitější otázka, a to způsoby finanční zajištění poslání neziskové organizace. 6.1 Organizační základna a její fungování Organizační strukturu můžeme považovat za určitý mechanismus, který slouží ke koordinaci a řízení aktivit svých členů s cílem efektivního dosahování stanovených cílů. 6.1.1 Vnitřní struktura řízení NNO V této podkapitole se snažím o charakteristiku a náhled na vnitřní strukturu řízení neziskové organizace, její negativní i pozitivní stránku. Neziskové organizace jsou ze zákona povinné v zakládajících dokumentech definovat řídící strukturu své organizace, kompetence a povinnosti řídícího orgánu. V teoretické rovině existují tři základní typy organizačních struktur, které se dají aplikovat ve všech typech organizací. Jedná se o: 1) Funkcionální strukturu Je to nejčastěji se vyskytující vnitřní struktura řízení. A jsou pro ni charakteristické dva principy a to hierarchie a oborovost (odbornost). V čele organizace stojí výkonný ředitel, který má k zajištění své činnosti většinou k dispozici asistenta a dále odborné manažery. V této struktuře jako nejdůležitější úsek považujeme úsek programový, který zabezpečuje primární funkce organizace a svou aktivitou směřuje k naplnění daných cílů, ostatní úseky můžeme považovat za podpůrné. V této struktuře 15 však můžeme narazit na jeden negativní 15 Plamínek, J. a kol.: Řízení neziskových organizací, Nadace Lotos, Praha 1996 funkcionální struktura. 27