,,Vzpomínky na dětství BABIČKA V PRÁCI DĚDA JIRKA (DRUHÝ MANŽEL MŮJ DĚDA)
SERVÍRKA V PASSAGE Drahomíra Janáčková moje babička,maminka mé maminky.narodila se 2.6.1930 v Puklicích, kde také vyrůstala.do školy chodila na měštanku.měla tři bratry,ale už jsou po smrti.je dvakrát vdaná a dvakrát rozvedená.s prvním manželem měla dvě děti.s druhým manželem mým dědou,také dvě děti.v roce 1957 se přestěhovala do Jihlavy, kde žije dodnes.pracovala u,,raj třicet let jako servírka v kavárně Passage na náměstí Míru (Masarykovo náměstí) v Jihlavě. Ještě jako důchodkyně chodila do práce. Například dělala šatnářku v Odboráku. Pracovala až do nedávné doby, protože byla zvyklá celý život dělat.dneska už je v důchodu.
Rozhovor V: Kde jsi se narodila? B: 1930 v Puklicích. To je 7 km od Jihlavy. Puklice byla vlastně je malá vesnička. V: Kam jsi chodila do školy? B: Jéžiš takový otázky. V: Jak to tam vypadalo? B: Chodilo se tam do tří tříd. Byla to malá škola jednoposchoďová. V:Kolik vás bylo ve třídě? To už si nepamatuju. Kolik nás tak mohlo být? Asi 26 a jeden učitel učil tři ročníky najednou. V: A kolik jsi vychodila tříd? No ve třinácti jsem vyšla.tak si to spočítej. V: Co jste se učili? B: Čtení, počty a hlavně němčinu, já už si to nepamatuju, ale co vím tak jsme chodili pořád na šišky do lesa,pomáhali učiteli klepat koberce on měl slepou manželku, furt jsme s něčím pomáhali V: No a co potom po základce? B: Nějaký Mareš měl krejčovství, tak jsem mu pomáhala a pak to zavřeli,protože měl svrab Potom jsem poznala Policara(první manžel) a v osmnácti jsem se vdala a měla dceru s kterou jsem byla doma. Za pět let jsem šla do práce do obchodního domu v Jihlavě - Jihlavanka. (Benešova ulice).prodávala jsem a udělala jsem si školu,, škola práce a mohla jsem být zástupce vedoucí a brala jsem 1400 korun. Pak se to zavřelo a nastoupila jsem do kavárny Passage v Jihlavě na náměstí.tenkrát moc podniků nebylo.kavárnu Passage si pamatují všichni, protože tam chodilo hodně lidí.prodávali jsme tam zákusky. Nakonec jsem tam byla až do důchodu. Tenkrát si v takovém podniku dalo vydělat hodně peněz. Za co myslíš, že jsem pořídila byt,chatu a auto. V: Co hygiena, když jsi byla malá? B: No to víš ve vaničce na dvorku. Byli jsme chudí a neměli koupelnu. Máma chodila pracovat k sedlákovi pracovat a my se nemohli dočkat až přijde a přinese brambory..chodili jsme do lesa na chrastí.
V: Jaká byla tvoje oblíbená hračka? To si nepamatuju (marně vzpomíná), chodila jsem pást kozy. V: Jak jste si hráli jako děti? No na vesnici třeba jsme v zimě bruslili, měla jsem na kličku brusle, tenkrát jsme se propadli na rybníku..no já jsem říkala, jak se to všechno změnilo V: Jaká byla tvoje oblíbená pohádka? B: Já o žádný pohádce nevím. V: Jaký byl tvůj oblíbený film? B: Chodili jsme do kina do vedlejší vesnice Luka nad Jihlavou. Vím, že ze začátku to byl němý film, ale na co- to už si nepamatuju. V: Jezdila jsi na dovolenou? B: Myslíš na prázdniny? Do Brna za sestrou maminky. Do Řečkovic. Tam se mi moc líbilo. V: Pomáhala jsi doma s domácími pracemi? B: Když mi bylo devět let táta se otrávil lyzolem. Pamatuju si ti jako dneska. Ráno jsem se houpala na houpačce a táta za mnou přišel se rozloučit už se motal asi už to vypil. Hrozně jsme se ho báli i moje máma. Museli jsme kolikrát v noci utéct na půdu. Vždycky spal se sekerou pod polštářem. Mě ho nebylo líto, protože byl zlej (babička posmutní).dělal na dráze. Myla jsem nádobí, krájela brambory,drala peří no prostě se vším.měla jsem 3 bratry.už jsou všichni po smrti.pamatuju si na Jaryna, jak v noci chodil za mnou.(babička větu nedokončí a já si jen domýšlím a říkám si, že měla blbý dětství) V: V kolik jste chodili spát? B: Až byla tma. V: Jaký bylo tvoje oblíbený jídlo? B.: Když máma dělala bramborový knedlíky, tak já jsem je chtěla pocukrovat nebo nějaký sladký.lidi nadávají, ale když si vzpomenu, jak jsme museli žít..dneska si lidi ničeho neváží jo my měli bídu V: Co se nosilo? B: Jako dneska. V: Jak, jako dneska.to chceš říct, že rifle?
B: První rifle si pamatuji přivezl děda (druhý manžel) z Ostravy v 67 roce. On tam pracoval na šachtě. Tak asi šaty nebo sukni. Kalhoty ženský moc nenosili. V: Jakou hudbu si poslouchala? B: Já jsem měla ráda moderní hudbu, jako třeba jazz, ale na zábavách hráli valčík a polku. V: Ty jsi také chodila na zábavy? B: To víš, že jo. V: Jak to bylo s morálkou mládeže? B: Jak to myslíš? Byli jsme mladí. Když byla zábava, tak některý holky chodily s klukama na mez. Já ne.já jsem se zamilovala do nejkrásnějšího kluka ve vesnici(první manžel). Všechny holky mi ho záviděly. Nakonec se z něj vyklubal děvkař a ožrala. Už nežije, protože se uchlastal. V roce1957 jsme se odstěhovali do Jihlavy. V: A co válka? B: Bylo mi patnáct, když skončila. Na vesnici člověk ani nevěděl, že nějaká válka je. Kdyby neprojel tank vesnicí. Pamatuju si, jak v 1945 znásilňovali sovětští vojáci mladý holky.mě naštěstí ne, ale mé kamarádce se to stalo.byli to prasata. V: A co dál? B: No rozvedla jsem se a za dva roky jsem se vdala a měla dvě děti.to je sranda viď.ha,ha,ha V: A co ta kavárna, kde jsi pracovala? B: To bylo moc pěkný období. Chodili tam pravidelně hokejisti. Třeba bratři Holíkovci, Klepáč, Suchý..Jednou tam byl Gustav Brom. Víš kdo to byl? To byla dobrá doba. Každý den jsem měla kavárnu zaplněnou. Chodil tam jeden řezník, tak mi přinesl pěkný maso nebo holky ze zeleniny a ty zas přinesly banány. Oblečení jsem sháněla od prodavaček z Modety. Taky prodavačky z Tuzexu. Chodilo tam hodně žen. Tenkrát tady studovali kluci z ciziny.no a od těch jsem měla bony V: A co komunisti. Byla jsi v KSČ? B: Moje máma a táty byli komunisté. No nějaký čas jsem byla, ale pak mě vyhodili, protože jsem nechodila na schůze. Tvůj děda(manžel) je nenáviděl. Když jsme se poznali tak mi řekl, že by radši snesl, že jsem bývalá prostitutka než komunistka. Děda nechodil k volbám. Vždycky mu přinesli urnu domů, ale on jim nechtěl otevřít dveře.já jsem říkala ať nedělá problémy. V: Jak ses měla za totality?
B: Měla jsem dobrou práci, kde se daly vydělat peníze na dýžkách.výplatu jsem měla malou,ale na,,tryngeltech už to bylo lepší. Když vidím ten bordel dneska.. Já se na to nemůžu koukat. To co je teď, to nebylo nikdy. Peněz tam berou. Hajzlové to jsou.(babička myslí vládu) V: Jakého jsi měla ráda prezidenta? B: Žádnýho. Vlastně možná Svobodu. Za každýho se zavíralo. V: Co říkáš na dnešní moderní techniku? B: Nemůžu tomu ani uvěřit. My neměli ani rádio. První TV jsme měli Ametist v roce 1960. Nemůžu tomu ani uvěřit, že existuje ten internet. Za války jsme poslouchali cizí stanice Vždycky jsme museli zatemnit okna. Jsem ráda, že jsem se toho dožila. V: Pamatuješ si na 1968? B: Jak dneska vidím, jak jsem šla s kočárem ven a sousedka mi říkala ať nikam nechodím. Jezdili kolem nás tanky,ale nic nikomu neudělali. Neměla jsem strach. Já ani pořádně nevěděla co se ten den děje. V: Dneska je ti 81 let. Jaký jsi měla život? B: Těžký, ale tvoje maminka to také nemá lehký. Pořád na ni myslím a hlavně na tebe. Já měla čtyři děti a zaplaťpánbůh zdravý.
Jmenuji se Vojta Navrátil.Je mi 17 let. Bydlím 2 roky v novém domě na venkově. Do školy chodím na Demlova 32 v Jihlavě. Škola je stará, když to ale srovnám se školou mé babičky, tak je moderní a vývojově jde s dobou. Učivo je daleko náročnější než mé babičky. Když jsem byl malý, měl jsem rád obrázkové knížky leporela. Rodiče mi hodně četli, což bylo dobře. Sbíral jsem autíčka a dinosaury. V televizi jsem každý den koukal na večerníček. Maminka se dívala se mnou a říkala, že když byla malá tak dávali stejné pohádky. Například Krakonošovy pohádky nebo Maxipes Fík. Nejraději jsem sledoval na videu Krtečka. DVD ještě neexistovalo. V současné době jsme se dívali s maminkou na seriál Vyprávěj, moc se mi líbí, jak pravdivě zachycuje éru totality. Maminka u toho občas ukápne slzu. Myslím, že totalitní doba byla šílená, ale jedno je jisté, lidé měli k sobě blíž a víc drželi při sobě. Nenávist je dávala dohromady. Dnes tomu bohužel tak není. Každý si hrabe na svém písečku. Mám rád knížky. Dnes jsou obchody plné knih, jen je škoda, že lidé tolik nečtou. Za totality bylo spousta knih zakázaná a lidé si je půjčovali. Maminka, když byla mladá chodívala hodně do kina. Byl to prý svátek. Dnes si lidé stahují filmy z internetu a do kina chodí na 3D filmy.na dovolenou nejezdila babička ani maminka a ani já.babička koupila v roce 1970 chatu ve Dvorcích. Tehdy to byla velká móda odjet v pátek na chatu. Kdo jí neměl, nebyl in. Když to srovnám, tak v něčem to bylo dříve lepší, ale to záleží na každém jaké má hodnoty.
NÁŠ DŮM