PŘEDLÉKAŘSKÁ POMOC Klíčová slova první pomoc laická pomoc odborná pomoc technická pomoc- řetězec přežití Úvod do problematiky předlékařské pomoci Předlékařská první pomoc v sobě zahrnuje soubor jednoduchých a účelných opatření, které při náhlém ohrožení nebo postižení zdraví či života účinně omezují rozsah a důsledky postižení. Poskytnutí předlékařské první - pomoci má za úkol zachránit lidský život, zabránit zhoršení zdravotního stavu, předejít rozvoji šoku a komplikacím, zajistit bezpečnost sobě i raněnému a v neposlední řadě zajistit rychlý transport do zdravotnického zařízení. První pomoc lze dělit na laickou a odbornou, další stupeň dělení je rozdělení první pomoci na technickou a zdravotnickou. Laickou první pomoc poskytují osoby neškolené v první pomoci nebo osoby bez zdravotnického vzdělání, pro které je setkání s pacientem náhodné. Činí tak bez speciálního vybavení, se základním materiálem (autolékárnička, lékárničky na pracovištích) nebo jen s improvizovanými pomůckami. Odborná pomoc je poskytována osobami v tomto směru školenými, disponujícími pro tyto účely zvláštním vybavením. K pacientovi se většinou dostávají na základě telefonické výzvy, jen zřídka jde o setkání náhodná. Technická zdravotnická pomoc ve většině případů předchází pomoci zdravotnické a zaměřuje se na zmírnění nebezpeční pro záchranáře, zamezení působení dalšího negativního vlivu na pacienta a zajištění vhodných podmínek pro poskytnutí zdravotnické první pomoci, což v praxi znamená uhašení požáru, zabezpečení místa nehody atd.. Tuto pomoc zajišťují většinou složky integrovaného záchranného systému. Zdravotnická pomoc jsou veškeré úkony prováděné při péči o pacienta, jedná se tedy o vyšetření a ošetření. K základním úkonům laické první pomoci patří znalosti o zástavě krvácení, uložení osoby do stabilizované polohy a provést resuscitaci, neboť mezi tři nejčastější příčiny náhlé smrti patří masivní krvácení, akutní dušení a náhlá zástava krevního oběhu. Nejdůležitějšími vlastnostmi při poskytování první pomoci jsou rychlost, účelnost a rozhodnost zachránce.
Řetězec přežití Základní znalosti systematických postupů na místě akutních příhod jsou důležitou součástí první pomoci. Tyto znalosti snižují hladinu stresu, kterou zachránce prožívá a bezchybnost tohoto postupu umožňuje zabránit vzniku chaosu a chyb již v úvodu poskytování předlékařské první pomoci. Základní postup při poskytování předlékařské první pomoci je následující: 1. časná výzva rozpoznání závažnosti stavu a přivolání pomoci; aktivace zdravotnické záchranné služby (tel. č. 155, 112); 2. časná neodkladná resuscitace; 3. časná defibrilace AED ( automatický externí defibrilátor). Předlékařská pomoc se řídí posloupností v poskytování pomoci: - zastavit prudké krvácení; - zajistit průchodnost dýchacích cest; - obnovení dýchání a krevního oběhu; - ošetření v bezvědomí; - protišoková opatření. Kontrolní otázky: 1. Co znamená termín první pomoc? 2. Vysvětlete pojem řetězec přežití? 3. Popište technickou zdravotnickou pomoc? 4. Jaké telefonní číslo zvolíte pro přivolání zdr.pomoci?
Resuscitace Klíčová slova bezvědomí resuscitace zotavovací poloha Základní neodkladná resuscitace je soubor opatření směřujících k obnově oběhu okysličené krve o organismu postiženém náhlým selháním jedné nebo více základních životních funkcí vědomí, dýchání a krevního oběhu. Základní neodkladná resuscitace zahrnuje zajištění průchodnosti dýchacích cest a podporu krevního oběhu nepřímou srdeční masáží. Zachránce nepoužívá kromě bariérových ochranných prostředků žádné technické vybavení ani oxygenoterpii. Postup při základní neodkladné resuscitaci Přístup k bezvědomému Vědomí je jednou ze tří základních vitálních funkcí, těmi jsou dále zachovalý krevní oběh a spontánní dechová aktivita. Bezvědomí bez jasné příčiny Hlasité oslovení + jemné zatřesení ramen + zkouška reakce na bolest + otočení na záda + záklon hlavy (viz. obrázek 1) + kontrola dutiny ústní (viz. obrázek 2) + kontrola dechové aktivity (viz. obrázek 3) Velký zřetel by měl zachránce dbát při záklonu hlavy na možnost poranění krční páteře. Podezření na poranění krční páteře je reálné u polytraumat, poranění nad úrovní klíční kosti, dopravních nehod, pádů z výšky a u skoků do vody. Obr. 1 Záklon hlavy Obr. 2 Kontrola dutiny ústní
Obr. 3 Kontrola dechové aktivity Uvolnění dýchacích cest Pro zajištění dýchacích cest zjistíme prvotně možné cizí těleso v dutině ústní, poté provedeme záklon hlavy a zvednutí brady. Zhodnotíme dýchání pohledem a poslechem. Pozorujeme zda se hrudním zvedá a klesá, poslechneme dýchací šelesty. Vyšetření netrvá déle než 10 sekund (viz. obrázková dokumentace 1-3). Lapavé dýchání může přetrvávat i několik minut po zástavě oběhu tzv. gasping možná záměna s normálním dýcháním. I v tomto případě by měla být namístě neodkladná resuscitace. Nepřímá srdeční masáž Srdeční masáž zahajujeme v případě že není přítomno dýchání nebo postižený nedýchá normálně a již jsme zajistili zdravotnickou záchranou službu. Postiženého uložíme do polohy na zádech, na pevnou podložku, zaklekneme vedle postiženého a položíme zápěstní stranu dlaně do středu hrudní kosti postiženého. Druhou ruku přiložíme obdobným způsobem na vlastní již položenou ruku a sepneme prsty obou rukou (viz. obrázek 4), provedeme ohnutí v zápěstí, nad postiženého se nakloníme a nataženými pažemi komprimujeme hrudní kost v rozsahu minimálně 5 cm pod úroveň sterna. Po každé kompresi musí dojít k úplnému uvolnění tlaku na hrudník. Komprese vykonáváme s minimální frekvencí 100 za 1 minutu a s maximální frekvencí 120 stlačení za minutu.
Obr. 4 uložení rukou při srdeční masáži Pokud je zachránce vyškolený v první pomoci a nebo je zdravotník, provádí i umělé dýchání, pokud není, přechází k resuscitaci bez dýchání z úst do úst, viz. kapitola Hands-only CPR. Po třiceti kompresích otevřeme postiženému dýchací cesty pomocí záklonu hlavy a zvednutím brady, stiskem palce a ukazováku uzavřeme dutinu nosní, ústa ponecháme otevřená a udržujeme bradu zvednutou. Provedeme nádech a pevně přiložíme svá ústa k ústům postiženého, plynule vdechujeme obsah plic po dobu 1 sekundy, poté provedeme opětovný nádech a postup opakujeme. Poté provedeme opět 30 kompresí hrudníku, poměr mezi kompresí a vdechy je tedy 30:2. Hands-only CPR Resuscitace bez dýchání je doporučena pokud první pomoc poskytují nevyškolení zachránci nebo při neochotě zachránce provádět umělé dýchání, ale i při telefonicky asistované resuscitaci (TANR).
Obr. 5 Postup při laické neodkladné resuscitaci Zdroj: Česká resuscitační rada Resuscitace se provádí: - dokud nepřijede kvalifikovaná pomoc a nepřevezme postiženého do své péče; - postižený nezačne normálně dýchat; - zachránce není zcela vyčerpán. Zotavovací poloha Tato poloha umožňuje stabilní polohu pro postiženého, blízká poloze na boku a musí umožňovat volné dýchací cesty. Do této polohy uložíme postiženého v případě, že
Obr. 6 Základní neodkladná resuscitace Zdroj: Česká resuscitační rada
Kontrolní otázky: 1. Vyjmenujete životní funkce? 2. Co se rozumí pojmem základní neodkladná resuscitace? 3. Jaký poměr komprese a vdechu u neodkladné resuscitace? 4. Vysvětlete pojem Hands only CPR. Použitá literatura POKORNÝ, J. Lékařská první pomoc. Praha: Galén, 2010. SÖNKE, P., MILLER, J Neodkladné stavy v medicíně. Scientia Medica, Praha, 1992. POKORNÝ, J. Lékařská první pomoc. Praha: Galén, 2003. ŠĚTINA, J. A KOL Medicína katastrof a hromadných neštěstí. Praha: GRADA, 2000. KELNAROVÁ, J. a kol. První pomoc I.; II., Praha: Grada 2007.