Zvyšování a prohlubování kvalifikace zaměstnanců

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Práva Zvyšování a prohlubování kvalifikace zaměstnanců (Specifika na VZP) Bakalářská práce Autor: Monika Ukušová Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: Mgr. Radek Pavelka Praha Duben, 2009

Prohlášení P r o h l a š u j i, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury. V Meziboří dne 12.dubna 2009 Monika Ukušová 2

Poděkování Dovoluji si tímto poděkovat za vedení mé bakalářské práce vedoucímu práce Mgr. Radku Pavelkovi. Dále také patří mé poděkování spolupracovníkům, kteří mi pomohli v realizaci dotazníkového šetření. 3

Anotace Cílem této bakalářské práce bylo vytvořit ucelený obraz o systému vzdělávání, který se provádí v Armádě České republiky. Práce obsahuje podmínky pro realizaci vzdělávání a jeho právního rámec.vycházím z vlastních zkušeností, poznatků a platné legislativy. Pro výzkum byla vybrána metoda dotazníkového šetření, kterým jsem sledovala zájem o zvyšování vzdělání a jazykových znalostí vojáků z povolání. Výsledkem této práce sleduji moţnosti dalšího vzdělávání a motivaci odborného rozvoje vojáků z povolání. Annotation This bachelor s thesis has been aimed at making a comprehensive picture of the educational system being carried out in the Army of the Czech Republic. The thesis contains conditions for implementing education and its legal frame. I keep to my own experience, knowledge and valid legislation. The method of questionnaire research was chosen in which I followed the interest of regular soldiers in improving educational qualifications and language knowledge. As a result of this thesis I follow the chances of additional education and motivation of specialization development of regular soldiers. 4

Obsah Úvod... 6 1. Obecná úprava vzdělávání zaměstnanců... 7 1.1 Odborný rozvoj zaměstnanců... 7 1.2 Podnikové vzdělávání... 7 1.3 Vzdělávání a kvalifikace... 8 1.3.1 Prohlubování a zvyšování kvalifikace zaměstnanců... 13 1.4 Metody vzdělávání... 15 2. Vzdělávací soustava Armády České republiky... 17 2.1 Systém vzdělávání... 17 2.1.1 Vysílání ke studiu v ČR... 17 2.1.2 Vysílání ke studiu v zahraničí v rámci IMET... 20 2.1.3 Kvalifikační předpoklady a poţadavky... 21 2.1.4 Jazykové znalosti... 23 2.2 Výběr a postupy vysílání ke studiu v ČR... 23 2.3 Dohoda o zvýšení nebo rozšíření vzdělání při vysílání VZP ke studiu... 25 3. Analýza vzdělávání vojáků z povolání... 27 3.1 Charakteristika dotazníkového šetření... 27 3.1.1 Interpretace výsledků... 29 3.2 Analýza získaných dat... 29 3.3 Závěry vyplývající z dotazníkového šetření... 39 Závěr... 40 5

Úvod Obsahem a cílem mé bakalářské práce je popsat a vysvětlit systém vzdělávání vojáků z povolání v rámci pozemních sil Armády České republiky z pohledu oddělení profesní přípravy se stavem k únoru roku 2009. Pozornost bude zaměřena na způsob vysílání vojáků z povolání ke studiu ve vojenských a ostatních zařízeních na území České republiky, na jazykovou přípravu vojáků z povolání a na změnu doby trvání sluţebního poměru vojáků z povolání v souvislosti s vysíláním ke studiu. Dále budou vysvětleny podmínky nutné k realizaci vysílání vojáků ke studiu a zejména právní rámec. Bakalářská práce předkládá pohled na systém vzdělávání uplatňovaný v AČR. Ke zpracování byla vybrána oblast vzdělávání, jelikoţ je v současné době aktuálním a diskutovaným tématem. Myslím si, ţe o vzdělávání je velký zájem, proto bych si tuto skutečnost ověřila. Snahou je zjištění aktuálního stavu vzdělávání vojáků z povolání postaveném na výzkumu a jeho analýze. Průzkum bude vycházet z dotazníkového šetření, jehoţ cílem je analýza dat získaných ze čtyř posádek Armády České republiky. Ve své bakalářské práci vyuţiji své praktické zkušenosti a za pomoci současné platné legislativy týkající se oblasti vzdělávání vojáků z povolání se pokusím objasnit jednotlivé fáze rozvoje vzdělávání vojáků z povolání. Provedením dotazníkového šetření se také zaměřením na jednotlivé formy studia AČR a zda jejich realizace můţe být pro ně motivací. Při zpracování práce vycházím ze studia odborné literatury, odborných příruček, nařízení, zákonů. V neposlední řadě vyuţiji vlastní zkušenosti a poznatky získané během čtyřletého působení na personálním oddělení v Ţatci. 6

1. Obecná úprava vzdělávání zaměstnanců 1.1 Odborný rozvoj zaměstnanců Vzdělávání pracovníků je personální činností, která pro rozvoj pracovníků poskytuje příleţitosti k učení, rozvoji, odbornému vzdělávání (výcviku). Důleţitým aspektem rozvoje pracovníků je přizpůsobování jejich pracovních schopností měnícím se poţadavkům pracovního místa. Vycházíme tak z prohlubování schopností pracovníka. Další aktivitou vzdělávání a rozvoje je i zvyšování pouţitelnosti pracovníků, aby docházelo k dalšímu rozšiřování pracovních schopností. Například zvýšení pracovní flexibility umoţní pracovníků vyuţít své znalosti a dovednosti. Organizace nezískává vţdy jen takové pracovníky, kteří jsou jiţ odborně připraveni na konkrétní pracovní místo, pro které byli přijati. Zpravidla je nutné přizpůsobovat pracovní schopnosti těchto nových pracovníkům specifickým požadavkům daného pracovního místa, používané technice, technologii, stylu práce v organizaci apod. 1 Nové pracovníky organizace musí doškolovat, přeškolovat, seznámit s kulturou organizace a dochází k tzv. procesu orientace pracovníka. Mezi činnosti rozvoje pracovníků patří: vzdělávání rozvoj - růst, seberealizace odborné vzdělávání 1.2 Podnikové vzdělávání Vzdělávání je celoţivotní proces, umoţňuje flexibilitu jedincům rychle reagovat na změny v okolí, proto by podniky měly mít hlavní zájem být konkurenceschopné. Vzdělávat zaměstnance se musí cíleně, monitorovat změny pracovního místa a povinností. 1 str. 239 KOUBEK J. Řízení lidských zdrojů, 3.vyd. Praha: Management Press. 2004. ISBN 80-7261-033-3 7

Rozhodujícím faktorem přeţití organizace je flexibilita a její připravenost na změny. Lidské zdroje se jeví jako nejdůleţitější zdroj organizace. Flexibilní lidé jsou připraveni na změny a tak i změny podporují. Hlavním úkolem personální práce je připravit pracovníka, aby plnil veškeré úkoly vyplývající z jeho pracovního místa, ale aby byl připraven k plnění úkolů nových a náročnějších, úkolů vyţadujících hlubší znalosti, ale i úkolů se změněnou podobou práce. Patří sem masivní rozvoj techniky a technologií, změny způsobu ţivota a výkonu práce, změna lidských a pracovních potřeb. Vzdělání pracovníků pozitivně ovlivňuje jejich výkon a personální rozvoj a tím i výši jejich odměny, proto lze předpokládat, ţe budou ke vzdělávání motivováni. 1.3 Vzdělávání a kvalifikace Kvalifikace existuje pouze ve vztahu k určitému místu. Kvalifikace pracovníka je dána profilem přípravy na povolání (délka praxe v oboru). Vzdělávání pracovníka je formálně stanoveno stupněm dokončeného vzdělání a neformálně objemem všech znalostí všeobecného rozhledu. Systém formování pracovních schopností člověka se rozděluje do tří oblastí: všeobecné vzdělávání odborné vzdělávání - kvalifikace (odborná příprava, školení, rekvalifikace) rozvoj (oblast dalšího vzdělávání, schopnost vytvořit team) Oblast všeobecného vzdělání je orientována na sociální rozvoj jedince, v rámci něhoţ se formují základní a všeobecné vzdělání získané během ţivota člověka ve společnosti. V oblasti odborného vzdělávání se uskutečňuje proces přípravy na povolání, s orientací na doškolování (prohlubování kvalifikace) či přeškolování (rekvalifikace). V oblasti rozvoje se formují pracovní schopnosti člověka, pro jeho další kariéru. Pracovníka získává další vzdělání a přispívá k plnění cílů organizace, kde je zaměstnán. Vyšší kvalifikace umoţňuje zvýšit výdělek. Systém odměňování je konstruován tak, aby pozitivně působil na orientaci pracovníků na vzdělání a tím ovlivnil jeho potřebu. 8

Systematické vzdělávání představuje v organizaci vzdělávání pracovníků, které je realizováno za určitého cyklu, jehoţ jednotlivé fáze na sebe navazují: a) identifikace potřeb organizace (vzdělávání jejich pracovníků), b) fáze plánování vzdělávání, která řeší otázky rozpočtu, finančního zabezpečení vzdělávání, časového plánu, oblastí a obsahu vzdělávání, c) realizace vzdělávacího procesu. Mezi určité přednosti systematického vzdělávání patří: a) podnik zaměstná pracovníky, kteří odpovídají danému pracovnímu místu, jsou náleţitě odborně připravení. Z tohoto hlediska organizaci mnohdy odpadá školení, a tím i sníţení nákladů, b) umoţňuje průběţné formování pracovníka, jeho pracovních schopností a dovedností podle specifických potřeb podniku. Na podnik působí vnější vlivy z hlediska ekonomiky, ekologie, sociálního okolí a technologie, c) zlepšuje produktivitu práce vyšší konkurenceschopnost, d) náklady na pracovníka jsou niţší, e) zlepšuje vztah pracovníka k podniku, zvyšuje motivaci a mezilidské vztahy f) zvyšuje sociální jistoty 9

VÝCHODISKA A PŘEDPOKLADY Strategie a politika vzdělávání pracovníků v organizaci Vytvoření organizačních a institucionálních předpokladů vzdělávání CYKLUS Identifikace potřeby vzdělávání pracovníků organizace Vyhodnocování výsledků vzdělávání vyhodnoceová a účinnosti vzdělávacích programů Plánování vzdělávání Realizace vzdělávacího procesu Schéma č.1 Základní cyklus systematického vzdělávání pracovníků organizace Při identifikaci potřeb vzdělávání zaměstnanců se nelze opírat pouze o údaje týkající se organizace, ale v kaţdém případě je nezbytně nutné a prospěšné znát profesněkvalifikační strukturu pracovních zdrojů a její vývojové tendence v daném území. Je nutné brát v úvahu skutečnost, ţe na trhu práce po dosavadní zkušenosti je obtíţné získávání zaměstnanců jednotlivých profesně-kvalifikačních skupin na trhu práce. 10

Potřeba vzdělávání se opírá o poţadavky vedoucích zaměstnanců i zaměstnanců řadových. Velmi důleţitým podkladem pro identifikaci potřeby vzdělávání bývají materiály pravidelného hodnocení zaměstnanců, hodnocení jejich pracovního výkonu a pracovní výsledky 2. Dalším krokem se vytváří návrh programu vzdělávání a jemu odpovídající návrh rozpočtu. Oba návrhy pak procházejí procedurou schvalování uvnitř organizace. Výsledkem je plán vzdělávání zaměstnanců. Dobře zpracovaný plán by nám měl odpovědět na otázky: 1. Jaké vzdělání má být zabezpečeno? (obsah) 2. Komu? (jednotlivci, skupiny, zaměstnání, povolání, kategorie, kritéria výběru účastníků) 3. Jakým způsobem? (na pracovišti při výkonu práce, mimo pracoviště, metody vzdělávání, didaktické pomůcky, učební texty, reţim vzdělávání) 4. Kým? (interní či externí vzdělavatelé, vzdělávací instituce) 5. Kdy? (časový plán, termín) 6. Kde? 7. Za jakou cenu? (náklady, rozpočet plánu) 7. Jak se budou hodnotit výsledky vzdělávání? (metody hodnocení, kdo bude hodnotit, kdy se bude hodnotit) 3 Pokud jde o registraci navrhovaných účastníků, popřípadě zájemců, a následný výběr účastníků, pak závisí na zvyklostech panujících v organizaci i na zaměření vzdělávání, zda tyto kroky budou následovat po schválení programu a rozpočtu a zda tedy účastníci vzdělávání budou ve druhém bodu plánu jiţ konkrétně uvedeni, nebo zda v tomto bodě 2 302 zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce 3 KOUBEK, J. str. 250 11

budou uvedeny pouze okruhy zaměstnanců, jimţ je vzdělávání určeno, a registrace a výběr účastníků vzdělávání bude probíhat před realizací příslušné vzdělávací akce. Zdá se, ţe v případě doškolování, které často bývá pro zaměstnance povinné, bývá plán v této souvislosti konkrétnější, a naopak v případě rozvojových aktivit, které nezřídka představují určitou příleţitost poskytovanou organizací jejím zaměstnancům, bývá plán v tomto bodě obecnější a výběr konkrétních účastníku se uskutečňuje aţ na základě jejich zájmu o nabízenou vzdělávací akci. Hodnocení vzdělávání Vyhodnocováním výsledků vzdělávání sledujeme efektivnost a účinnosti vzdělávacího programu. Hlavním smyslem je zjištění do jaké míry byly splněny cíle vzdělávání. Základní činností hodnocení je stanovení kritérií pro kaţdou kategorii vzdělávání. Existence k hodnocení výsledků vzdělávání je celá řada. Například hodnocení můţeme provádět na základě porovnávacích vstupních testů s testy ukončeného vzdělávacího programu nebo nejčastěji vyuţívaným procesem hodnocení, kdy je hodnocení dále rozčleněno na řadu dalších hodnocení. Myslím, si ţe velice obtíţné vybrat správný postup pro vyhodnocování vzdělávání a souhlasím s autorem Proces vyhodnocování vzdělávání definoval Hamblin (1974) jako: jakýkoliv pokus získat informace (zpětnou vazbu) o účincích určitého vzdělávacího programu a ocenit hodnotu tohoto vzdělávání ve světle této informace. 4 4 ARMSTRONG, M. Personální management, 1. vyd., Praha 1999, str. 555, ISBN 80-7169-614-5 12

Co je Potřeba vzdělávání Co by mělo být Výsledky podniku nebo funkce Existující znalosti a dovednosti Současný výkon jednotlivců Normy podniku nebo funkce Poţadované znalosti a dovednosti Cíle nebo normy výkonu Obrázek č.1 Potřeba vzdělávání 1.3.1 Prohlubování a zvyšování kvalifikace zaměstnanců Zaměstnatel svým pracovníkům poskytuje odborný rozvoj, zejména zaškolením, zaučením, odbornou praxí absolventů škol, prohlubováním nebo zvyšováním kvalifikace. Výcvikové a školící akce slouţí k rozvíjení stylů učení a dovedností, potřebných k učení a vzdělávání. Organizace můţe podporovat samostatné vzdělávání, tím, ţe zabezpečí materiály či informace, které jim budou při sebevzdělání nápomocí. V případě nástupu zaměstnance bez kvalifikace na nové pracovní místo nebo v případě přecházení na nové pracovní místo, druhu práce (týkající se z důvodu změny ze strany zaměstnavatele) je spojeno s povinnostmi zaměstnavatele, které musí učinit, a to : Zaškolení či zaučení zaměstnance Získání kvalifikace zaškolením nebo zaučením Zaškolení nebo zaučení se povaţuje za výkon zaměstnání, proto přísluší zaměstnanci mzda nebo plat. Právní úprava rozlišuje pojem prohlubování kvalifikace a zvyšování kvalifikace zaměstnanců, která je obsaţena v 230 a 231 zákoníku práce. 13

Prohlubování kvalifikace můţeme chápat jako průběţné doplňování znalostí a dovedností, které umoţňuje zaměstnanci výkon sjednané práce. Zákon ukládá zaměstnanci prohlubovat si svoji kvalifikaci, tím ţe se zúčastní na školení nebo studiu za účelem prohlubování kvalifikace. Prohlubováním kvalifikace zaměstnance se rozumí, ţe druh sjednané práce, který je uveden v pracovní smlouvě, se tak na straně zaměstnance stává jakousi povinností si svoji kvalifikaci prohlubovat, a na straně druhé je zaměstnavatel oprávněn zaměstnanci určit účast na školení či studiu. Vyslání zaměstnance k účasti na školení (studiu) za účelem prohlubování kvalifikace se povaţuje za výkon práce, za který zaměstnanci náleţí mzda nebo plat. Odmítnutím zaměstnance si svoji kvalifikaci prohlubovat se tak jedná o porušení povinností vyplývající z právních předpisů. Náklady spojené s prohlubováním kvalifikace hradí zaměstnavatel. V případě, poţaduje-li zaměstnanec absolvování finančně náročnější formy prohlubování kvalifikace, můţe se na nákladech podílet společně. Zvýšení kvalifikace Za zvyšování kvalifikace lze povaţovat: studium, vzdělávání, školení, nebo jiná forma přípravy k dosaţení vyššího stupně vzdělání. Zvýšení kvalifikace přichází v úvahu, jestliţe je to v souladu s potřebou zaměstnavatele. Zvýšením kvalifikace se rozumí změna hodnoty kvalifikace, zvýšením kvalifikace je též její získání nebo rozšíření. 5 V ustanovení 232 zákoníku práce jsou upraveny veškeré nároky zaměstnance k zabezpečení zvýšení jeho kvalifikace. Jestliţe byla uzavřena kvalifikační dohoda mezi zaměstnavatel a zaměstnancem, zaměstnavatel můţe sledovat průběh a výsledky zvyšování kvalifikace zaměstnance. Důvodová zpráva k tomuto ustanovení 232 a 233 zákoníku práce uvádí Navrhovaná úprava zabezpečení při zvýšení kvalifikace je úpravou minimální. Stanoví minimální právo zaměstnance na pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu k účasti na vyučování, výuce nebo školení, na vykonání zkoušky, na vypracování a obhajobu závěrečné písemné práce a na přípravu a vykonání závěrečné zkoušky 6. 5 231 odst. 1 zákoník práce 6 Důvodová zpráva k návrhu zákona zákoníku práce (Zvláštní část II.) 14

V souvislosti s vyšší, popř. další pracovní úlevy a hmotné zabezpečení lze sjednat ve smlouvě nebo vnitřním předpisem. Kvalifikační dohoda musí obsahovat tyto náležitosti: o jaký jde druh kvalifikace, způsob jejího zvýšení nebo prohloubení dobu (trvání), kterou se zaměstnanec zavázal u zaměstnavatele setrvat po ukončení, zvýšení či prohloubení kvalifikace celkovou částku nákladů, kterou má musí uhradit zaměstnavateli, nesplní-li svůj závazek setrvání v zaměstnání. Uzavřením kvalifikační dohody v souvislosti se zvyšováním kvalifikace, je její součástí i závazek ze strany zaměstnavatele umoţnit zaměstnanci zvýšení kvalifikace a závazek na straně zaměstnance setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání po celou sjednanou dobu, nejdéle však 5 let, nebo uhradit zaměstnavateli náklady spojené se zvyšováním kvalifikace, které zaměstnavatel na zvýšení kvalifikace zaměstnance 7. Dále toto ustanovení stanovuje částku, která je rozhodující pro uzavření kvalifikační dohody, ale také i na prohlubování kvalifikace. Podmínkou pro uzavření této kvalifikační dohody je skutečnost, ţe předpokládané náklady dosahují alespoň 75 000 Kč. Důvodová zpráva k tomuto ustanovení uvádí, ţe v porovnání právní úpravou, kde bylo stanoveno alespoň 100 000 Kč představuje určité zpřísnění. Kvalifikační dohoda musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná. 8 1.4 Metody vzdělávání Metody vzdělávání můţeme rozdělit do tří skupin: 1. Metody vzdělávání pouţívané při výkonu práce, které se týkají konkrétního pracovního místa na pracovišti, vykonávají se běţné pracovní úkoly. Zahrnují pověření úkolem, instruktáţ při výkonu činnosti, counselling, koučování, rotace práce, mentoring, asistování, pracovní porady. 7 234 odst. 1 zákoník práce 8 234 odst. 4 zákoník práce 15

U všech metod vzdělávání na pracovišti je důleţité znát osobnost vzdělavatele. Organizace by měla vzdělavatele seznámit s tím, jaké má představy o vzdělávání, jaké formy vzdělávání budou pouţity. Tyto metody se více orientují na individuální proces vzdělávání a orientací na rozvoj znalostí a na rozvoj dovedností. 2. Metody vzdělávání pouţívané mimo pracoviště zahrnují vzdělávací kurzy konané jak v organizaci tak i mimo pracoviště. Těmito metodami se vzdělávají větší skupiny účastníků, realizují se ve vzdělávacích zařízeních, institucích (výukové dílny, počítačové učebny atd.). Zahrnují přednášky, diskuze, případové studie (brainstorming), semináře, workshopy, Assessment centre, učení se hrou Outdoor training. 3. Metody vzdělávání pouţívané jak na pracovišti, tak i mimo pracoviště zahrnují instruktáţ, pověření úkolem, projekty, vzdělávání pomocí počítačů, interaktivní video a video. 9 9 ARMSTRONG, M. Personální management, str. 545-546 16

2. Vzdělávací soustava Armády České republiky 2.1 Systém vzdělávání Vojenské školy jsou doplňovány novými studenty jako při náboru nového vojenského personálu. Vţdy se rozlišují způsoby výběru: přijímací řízení realizované vojenskými školami a oblast náboru. K náboru potencionálních zájemců o vojenské povolání (studium) jsou vyuţívána Krajská vojenská velitelství (dále jen KVV). KVV spolupracují s vojenskými školami, poskytují informace týkající se studia na vojenských školách a zpracovávají evidenci zájemců. Na základě připravované novelizace zákona č. 221/1999 Sb., (o vojácích z povolání) bude zapotřebí upravit stávající legislativu a navazující normativní akty týkající se hodnostních sborů. Opět bude zaveden poddůstojnický sbor jako základní hodnostní sbor, do něhoţ budou povoláváni vojáci na základní funkce s niţším vstupní vzděláním. 2.1.1 Vysílání ke studiu v ČR Vzdělávací soustava Armády České republiky Vojenské školství prošlo na počátku roku 2005 rozsáhlými změnami. Nyní vyhovuje novým poţadavkům na kvalitní vzdělání vojenských profesionálů. Na základě potřeb ozbrojených sil AČR a zájmu vojenských profesionálů o rozvíjení svého vzdělání jsou vysíláni ke studiu jak v České republice, tak i ke studiu na zahraniční vojenské vysoké školy. Hlavním a osvědčeným zdrojem doplňování připravených profesionálů do armády jsou vojenské školy. Základním posláním vojenských škol je rozvíjet vzdělání, chránit poznání a provádět tvůrčí vědeckou činnost v oblasti vojenství a v dnešní době jiţ i v civilním sektoru. Vychází ve vzdělávání vojenských profesionálů za určitých podmínek probíhá i na civilních školách, nebo za jejich účasti. 17

Školská soustava AČR 1. Univerzita obrany Brno Vojenská instituce při civilní vysoké škole - vojenský obor při fakultě tělesné výchovy a sportu University Karlovy v Praze - vojenský obor při fakultě vojenského zdravotnictví v Hradci Králové 2. Vojenské střední školy Střední technická škola MO v Moravské Třebové Vojenská konzervatoř v Roudnici nad Labem byla v minulém roce zrušena 3. Vyšší odborná škola v Moravské Třebové 4. Speciální vzdělávací institut Školící a vzdělávací středisko MO v Komorním Hrádku Ústav jazykové přípravy ve Vyškově, dále při posádkách Praha a Brno Vojenské odborné školy Odborná škola vojenské policie ve Vyškově Vojenská akademie ve Vyškově (VA) Univerzita obrany Brno (UO) je respektována jako vzdělávací instituce v tuzemsku i v zahraničí. Výhody poskytované UO patří: plat po dobu studia, prospěchové stipendium, bezplatné ubytování, výstroj zdarma a bezplatné učební pomůcky. Dalšími moţnostmi je čerpání příspěvků a půjček z fondu kulturních a sociálních potřeb sportovní a kulturní vyţití Ve dnech otevřených dveří byl značný zájem o studium na UO Brno, které je exkluzivní a kvalitní. Přesto vstupními kritérii, jakou jsou zdravotní testy a kritéria fyzické zdatnosti neprojde část zájemců. Studium na UO je specifické osobitým výchovně-vzdělávací procesem, v kterém jde především o celkové formování osobnosti vojenského profesionála pro úkoly 21. století a potřeb ozbrojených sil AČR. 18

UO poskytuje akreditované vzdělání v bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech, které jsou určeny pro vojenské i civilní studenty. Vzdělání, které vysoká škola poskytuje, je plně srovnatelné se vzděláním civilních vysokých škol v ČR. Univerzita obrany je rozdělena do tří fakult: Fakulta ekonomiky a managementu Fakulta vojenských technologií Fakulta vojenského zdravotnictví (sídlo v Hradci Králové) Školící a výcviková soustava AČR V rámci AČR zabezpečují školící a výcviková zařízení přípravu nových vojáků z povolání, ale také rozšíření jejich kvalifikace, zkvalitnění práce vojáků v hodnostních sborech (důstojnický, praporčický a rotmistrovský). V přípravě rekrutů se jejich příprava týká konkrétních systemizovaných míst k dosaţení základních dovedností a znalostí ve vojenské odbornosti. Výcviková zařízení jsou začleněna do sestav Ředitelství výcviku a doktrín. Hlavním cílem tohoto subjektu je vedení aktivního praktického výcviku a školení hlavních vojenských odborností armády (např. střelec, kulometník, řidič speciální techniky, kurzy BMATT). V sestavě Ředitelství výcviku a doktrín jsou zařazena tato zařízení: 1. Vojenská akademie ve Vyškově 2. Centrum simulačních a trenaţérových technologií 3. Výcviková základna ve Vyškově Největší podíl na prvotní přípravě nových vojenských profesionálů má a bude mít především Výcviková základna Vyškov, kde jiţ probíhá základní výcvik všech odborností armády. 19

2.1.2 Vysílání ke studiu v zahraničí v rámci IMET Vzdělávání vojáků z povolání se organizuje na základě potřeb ozbrojených sil. Zahraniční vzdělávání zahrnuje: distanční studium (e-learning), stáţe v zahraničí, jazykové a odborné kurzy organizované zahraničními orgány na svém území. Podmínky pro vysílání vojáka ke studiu v zahraničí v rámci programu International Military and Training (IMET) jsou jednotlivé fáze přípravy: Jednotlivé fáze přípravy na studium: 1. plánovací zahrnuje jednotlivé postupy nadřízených a personálních pracovníků, kteří vyţadují aktivity na Ředitelství personální podpory (dále jen ŘePP) formou poţadavkových listů na následující rok. Kandidáti musí splňovat zejména jazykové předpoklady (znalost anglického jazyka) a bezpečnostní prověrky. Pro zjištění úrovně aktivní znalosti anglického jazyka se provádí přezkoušení testu ECL (English Comprehensive Level) a ALCPT (American Language Course Placement Test). 2. přípravné v příslušném Věstníku MO jsou zveřejněny aktivity se stanovenými poţadavky. Kandidáty lze nominovat po splnění poţadovaného bezpečnostního prověření a po přezkoušení úrovně jazykových znalostí. 3. realizační ŘePP předkládá americké straně nominované kandidáty k testu ECL. Vybraní kandidáti, kteří splňují kritéria poţadovaných aktivit zahájí podle pokynů pracovníka ŘePP potřebné úkony. Týká se vyplnění dotazníku s uvedením kontaktních údajů a dalších dokumentů potřebných k vyslání do zahraničí (vízum, lékařské vyšetření atd.). Studium v zahraničí rozlišujeme podle doby trvání kurzu na krátkodobé nebo dlouhodobé. V souladu s právními normami se uzavírá dohoda o zvýšení vzdělání 10. 10 RMO č.9/2008, čl. 6, odst. 73 20

2.1.3 Kvalifikační předpoklady a požadavky Kvalifikační předpoklady Kvalifikačním předpokladem je vzdělání 11 stanovené pro výkon sluţby v příslušném sluţebním zařazení. Jde o vzdělání, které je získané způsobem, který stanovuje zákon č. 561/2004 Sb. (školský zákon) a zákon č.111/1998 Sb., (zákon o vysokých školách). Kvalifikační předpoklad je poţadovaný vţdy pro výkon sluţby příslušného sluţebního zařazení. Kvalifikační předpoklad vzdělání se stanovuje podle nejnáročnější práce, která se uvádí v Nařízení vlády č. 469/2002Sb. Základní kvalifikační požadavky Vojenské kariérové kurzy jsou poţadavky, které jsou potřebné pro výkon sluţby. Při tvorbě systemizovaných míst vojáků z povolání a občanských zaměstnanců jsou kvalifikační poţadavky uvedeny na tabulkách počtů. Pro plánování vzdělávání je hlavní činností splnění kvalifikačních poţadavků na daném konkrétním systemizovaném, pro které byl uchazeč vybrán, nebo voják z povolání do nové funkce ustanoven. Dalšími kvalifikačními poţadavky jsou jazykové znalosti, které jsou potřebné pro výkon sluţby či práce na stanoveném systemizovaném místě vojáků z povolání i občanských zaměstnanců. Vojenské kariérové kurzy jsou zaměřeny takto: Odborný rotmistrovský kurz (kód 01) připravuje vojáky s nejniţším ukončeným základním vzděláním k výkonu sluţby na místě se stanovenou hodností v hodnostním sboru rotmistrů (rotný, rotmistr a nadrotmistr). 11 Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. 21

Kurz velitelů družstev (kód 02) připravuje vojáky absolventy, kteří dosáhli nejméně středního odborného vzdělání (jiných neţ vojenských škol), k výkonu sluţby na nejniţší velitelská místa se stanovenou hodností v hodnostní sboru rotmistrů. Praporčický kurz (kód 03) připravuje vojáky hodnostního sboru praporčíků (podpraporčík, praporčík), kteří získali úplné střední vzdělání či vyšší odborné vzdělání. Štábní praporčický kurz (kód 04) připravuje vojáky k výkonu sluţby na místě, kde jsou stanovené hodnosti nadpraporčíka a štábního praporčíka. Důstojnický kurz (kód 05) připravuje vojáky k výkonu sluţby na místě kde jsou stanovené hodnosti podporučíka, poručíka a nadporučíka. Zpravidla se vysílají vojáci z povolání, kteří neabsolvovali vojenskou školu a byli získáni přímým náborem nebo bývalí praporčíci, kteří byli jmenováni do důstojnické hodnosti v souvislosti s ustanovením na odpovídající systemizované místo. Ostatní důstojníci mají tento kvalifikační poţadavek splněn absolvováním vzdělání nebo důstojnické zkoušky uvedených v rozkaze ministryně obrany (RMO) č.19/2007. Kurz pro vyšší důstojníky (kód 06) připravuje vojáky k výkonu sluţby, kteří jsou jmenovaní do hodnosti majora. Podmínkou je dosaţení hodnosti kapitána a absolvování magisterského studia. Kurz Generálního štábu (kód 07) je dalším stupněm vojenského kariérového vzdělání pro velitelské funkce se stanovenou hodnotí podplukovníka. Na základě novelizace zásad pro tvorbu systemizovaných míst a pro správné porovnávání kariérových kurzů (vzdělání) lze tak splněním kvalifikačních poţadavků vojáků získat dosaţení vzdělání v kurzech v České republice a vojenskými zahraničními kurzy dle platné legislativy porovnáváním se vzděláním dosaţeným v současných vojenských kariérových kurzech rezortu Ministerstva obrany (MO) 12. 12 RMO č.19/2007zásady pro porovnávání dosaţeného vzdělání ve vojenských kariérových kurzech vojáků z povolání 22

2.1.4 Jazykové znalosti Po vstupu České republiky do Evropské unie se nároky na výuku cizích jazyků stále zvyšují. Jazykové znalosti a jejich úroveň se stanovuje podle normy Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO) STANAG 6001, která se skládá z jednotlivých částí: a) poslech, b) mluvený projev, c) čtení, d) psaní. Přehled jazykových kurzů organizovaných ve vojenských školách a školicích zařízeních je kaţdoročně zveřejněn do 30.září předchozího roku ve věstníku Ministerstva obrany. Součástí kvalifikačních poţadavků je kromě výše zmíněných kariérových kurzů také znalost cizích jazyků, a to zejména jazyka anglického. Avšak německý a francouzský jazyk je vyţadován na specifická a konkrétní místa v rámci NATO a EU. Pro příslušná systemizovaná místa se poţaduje určitá úroveň jazykové způsobilosti: stupeň 1 SLP 1111, stupeň SLP 2222 a stupeň SLP 3333. Postupně se však vysílají vojáci bez předepsaných jazykových znalostí, protoţe se předpokládá, ţe by měli všichni vojáci dosáhnout jazykových znalostí podle standardu NATO - STANAG 6001 stupeň 1. Pro vojáky, kteří by podle personálního záměru měli být v dohledné zařazeni na vyšší systemizovaná místa, se dokonce předpokládá dosaţení jazykových znalostí min. stupně 2. V rámci preventivní rehabilitace se organizují jazykové programy, které slouţí jako doplňková forma k získání jednotlivých jazykových částí formou zdokonalovacích kurzů. 2.2 Výběr a postupy vysílání ke studiu v ČR V souladu se zákonem č. 221/1999 Sb.,o vojácích z povolání (ve znění pozdějších předpisů) se upravují postupy pro výběr a vysílání vojáků ke studiu na vojenských školách 23

a jiných školách. Organizačním nařízením ŘePP, nařizuje jak postupovat při výběru a vysílání vojáků z povolání ke studiu v jiných neţ vojenských školách ČR 13. Při podání přihlášky vojáků z povolání ke studiu na vojenských školách vţdy musí spolu s přihláškou voják předloţit ţádost svému nadřízenému veliteli, náčelníkovi, vedoucímu. Po projednání a zhodnocení se ţádost předkládá veliteli útvaru, zařízení nebo základny. Při výběru se posuzuje hlavně to, zda má uchazeč studium stanovené ve výkonu sluţby a taxativně uvedené v RMO č. 9/2008. K realizaci personálního opatření k vyslání je vţdy nutné vyjádření statutárního orgánu (velitele, ředitele). K personálnímu návrhu na vyslání ke studiu se např. zpracovává: a) personální pohovor, b) kopie sluţebního hodnocení, c) u vzdělávacích institucí mimo rezort MO - potvrzení školy o bezplatném studiu, d) dohoda o zvýšení nebo rozšíření vzdělání, e) lékařské potvrzení o zdravotní způsobilosti Vyhláškou MO č. 221/2007 je novelizován kvalifikační předpoklad pro hodnostní sbor rotmistrů. Touto zásadní změnou se podle 1 odst. 2) Vyhláška MO č. 221/2007 se u rotmistrů se stanovenou hodností štábního rotmistra vyţaduje na systemizovaných místech střední vzdělání s maturitní zkouškou. V předešlé úpravě byl stanoven kvalifikační poţadavek středního vzdělání s výučním listem. Studium v civilních školách a v zařízeních prezenční formy studia (interního) je vázané na dohodu o rozšíření nebo zvýšení vzdělání a na finanční zdroje ředitele ředitelství personální podpory (ŘeŘPP). V případě vyslání ke studiu na vojenské školy a zařízení kombinovaného a dálkového studia (studium při výkonu služby) jsou vázány na dohodu o rozšíření nebo zvýšení vzdělání, které jsou realizovány sluţebními orgány. 14 Podle RMO č. 23/2008 v návaznosti na obsah čl.8, který uvádí konkrétní sluţební orgány, které jsou kompetentní v rozsahu RMO rozhodovat, a mimo jiné jsou uvedeny v příslušných 13 Věstník MO č.7/2008 RMO č.9/2008 Zvláštnosti průběhu sluţby vojáků z povolání při jejich přípravě pro výkon sluţby a rekvalifikaci 14 RMO č. 23/2008 24

ustanovení (čl. 12, 14), přičemţ kompetence k rozhodování jsou dané dle hodnosti podřízených. Dále se v RMO č.23/2008 se stanovuje kompetence či okruh oprávnění v personální práci pro podřízené sluţební orgány, kteří jsou uvedeny v čl. 8. Uvádí se konkrétní sluţební orgány, které jsou kompetentní v rozsahu RMO rozhodovat (např. v čl. 12,14 se uvádí velitelé brigád a velitelé základen). Dále toto ustanovení definuje podmínky za kterých se dohoda uzavírá, náleţitosti které, dohoda musí obsahovat. Aby mohl být voják vyslán ke studiu směřujícímu ke zvýšení nebo rozšíření vzdělání musí být uzavřena v písemné formě. Dohoda je výsledkem rozhodovacího procesu a zákonem stanovenou podmínkou pro realizaci studia ( 60 zákon č.221/1999sb.,o vojácích z povolání). 2.3 Dohoda o zvýšení nebo rozšíření vzdělání při vysílání VZP ke studiu Při uzavírání dohody o zvýšení nebo rozšíření vzdělání s vojáky, kteří se připravují k výkonu sluţby studiem je nutné postupovat v souladu s RMO č.23/2008 a posuzovat o jakou formu realizace studia se týká. Můţe jít i o formu studia v civilních školách a zařízeních - interní studium, kombinované a dálkové studium. Pro uzavření dohody o zvýšení nebo rozšíření vzdělání se při vysílání vojáků k zahraničnímu studiu posuzuje délka trvání. Doba trvání pro uzavření dohody rozhodující. Dohoda o zvýšení nebo rozšíření vzdělání se uzavírá s vojákem, vysílá-li se: a) k prezenčnímu studiu nebo dennímu studiu na školách v České republice; b) ke studiu v kurzech v České republice, které trvají nepřetrţitě déle neţ 5 měsíců; c) ke studiu při výkonu sluţby a v kurzech, které trvají déle neţ 10 měsíců, v nichţ výuka probíhá nejméně 5 pracovních dnů v kalendářním měsíci. 15 Rozsah a čerpání studijního volna upravuje Vyhláška Ministerstva obrany č. 264/1999 Sb. V souladu s 5 60 odst. 6 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání a Vyhláškou 15 RMO č. 9/2008 čl. 6, odst. 73 25

MO č. 265/1999 se stanovuje doba setrvání ve sluţebním poměru a výše úhrady, kterou lze vojákovi z povolání poţadovat, pokud nesplní dohodu. Dohoda je tak výsledkem rozhodovacího procesu a tím stanovenou zákonnou podmínkou pro realizaci studia ke zvýšení nebo rozšíření vzdělání. 26

3. Analýza vzdělávání vojáků z povolání V závěrečná část je věnována průzkumu, který byl zaměřen na vzdělávání vojáků z povolání v průběhu výkonu sluţebního poměru. Je třeba si uvědomit, ţe dochází ke vzájemnému prolínání jednotlivých fází při povolání vojáka, kdy přichází na dané konkrétní systemizované místo, a z hlediska následného zájmu o další rozšíření vojenských odborností. Voják musí splňovat kvalifikační předpoklady, které si ale v průběhu sluţebního poměru můţe zvyšovat dalším vzděláváním. Pro získání informací byl sestaven dotazník (viz příloha č.1), který byl zaměřen na zjištění zájmu vojáků o další vzdělávání v rámci AČR. V dotazníku byly zároveň uvedeny otázky zaměřené na bliţší specifikaci respondentů, kteří se zúčastnili výzkumu (pohlaví, věk, dosaţené vzdělání). Jako vzorek průzkumu byla zvolena 500 členná skupina vojáků s různým stupněm dosaţeného vzdělání. Skupina byla záměrně vybrána ze čtyř oblastí České republiky (Ţatec, Tábor, Bechyně, Chrudim) ve snaze zajistit co moţná nejvyšší reprezentativnost výsledků v rámci AČR. Domnívám, se ţe vzdělávání je v současné době velmi aktuálním tématem, a proto se pokusím zjistit o jak velký zájem se jedná. Nedílnou součástí při zvyšování nebo rozšiřování kvalifikace vojáků je i zvyšování jazykových znalostí. Z tohoto hlediska předpokládám zájem o studium cizích jazyků. 3.1 Charakteristika dotazníkového šetření Při zpracování analýzy vzdělávání vojáků z povolání a k ověření mých hypotéz byl pouţit dotazník, tj. metoda hromadného získávání údajů za pomoci písemných otázek. Dotazník (příloha č. 1) obsahoval stručné, ale výstiţné otázky, celkem jich je 13. Otázky byly zpracovány tak, aby byly pro respondenty srozumitelné a přijatelné. První část dotazníku zjišťuje tzv. tvrdá data: pohlaví, věk a dosaţené vzdělání. Další otázky sledují zájem o další rozvoj vzdělávání, které umoţňují vojenské školy a zařízení. Dalšími dotazy zjišťuji, jakou formou respondenti získali jazykové znalosti a jaké jazyky se učí. Dotazníkovou formou jsem oslovila 500 respondentů. Z celkového počtu dotazovaných se 27

88 dotazníků nevrátilo a dalších 20 bylo irelevantních. Tento vzorek je pouze reprezentativní a z toho hlediska nelze výsledky výzkumu zobecnit na celou AČR. Největší skupina oslovených respondentů jsou muţi (82%). Věková struktura respondentů byla rozdělena do čtyř věkových skupin 18-28, 25-30, 30-35, 35 a více. Otázka č. 1 V tabulce č. 1 jsou popsány jednotlivé věkové kategorie dotazovaných, z kterých lze vyčíst, ţe nejvíce oslovených respondentů bylo z věkové kategorie 25-30 let, a to celkem 36 %, dále následuje kategorie 30-35 let, kde je zastoupeno 106 dotazovaných, a 83 respondentů věkové kategorie 35 a více let, pro obě kategorie zastoupení 23 %. Méně zastoupená je tedy kategorie 18-25 let, a to 61 dotazovaných (18 %). Nejvíce dotazovaných dosáhlo úplného středního vzdělání (ÚSO), a to 53 %. Skupinu se středoškolským vzděláním (vyučení) tvoří 28 %, s vysokoškolským vzděláním 17 % a vyšším odborném vzdělání 2 %. Respondenti 18-25 let 25-30 let 30-35 let 35 a více let Počet mužů a žen Muţi 57 116 75 75 323 Ţeny 4 26 31 8 69 Celkem 61 142 106 83 392 % 18 36 23 23 100% Dosaţené vzdělání Celkem respondentů Základní Střední ÚSO s Vyšší Vysokoškolské vzdělání maturitou odborné 0 108 209 9 66 Tabulka č. 1: Vyhodnocení otázky č. 1 Zdroj: Vlastní tabulka na základě údajů z dotazníku. 28

3.1.1 Interpretace výsledků Pro interpretaci dat získaných z dotazníku bylo pro lepší orientaci a pro moţnost porovnávání výsledků pouţito grafického znázornění. U jednotlivých grafů byla snaha o co nejlepší vyhodnocení odpovědi na konkrétní otázku a vše ostatní, co lze z grafu vyčíst. Pro interpretaci výsledků byla zvolena forma procentuálního vyjádření odpovědí a absolutního vyjádření hodnot. Uvedené grafy jsou popsány a číselně označeny, popř. popsána názvem tabulky. Písemné hodnocení a shrnutí s vlastním názorem je součástí tohoto textu. 3.2 Analýza získaných dat Pro zpracování analýzy bylo zpracováno celkem 392 dotazníků. Muţi tvoří většinu dotazovaných, a to 323, coţ činí 93%, ţen bylo 69, coţ je 7% ze všech dotazovaných respondentů. Dotazníky jsem zadávala v období od 15. ledna 2009 do 15. března 2009 v různých posádkách, které jsem si vybrala: Ţatec, Tábor, Bechyně, Chrudim. Dotazníky jsem rozdala mezi jednotlivé posádky, výběr respondentů byl náhodný. V otázce č. 2 jsem se zajímala o stupeň dosaţeného vzdělání. Respondenti byli dotazováni na dosaţené vzdělání, které buď získali ve vojenském zařízení, či nikoliv. Z uvedené otázky jsem zjistila, ţe převáţná část respondentů dosáhla vzdělání studiem v civilním sektoru, a to 287 dotazovaných, coţ reprezentuje 73%. 105 respondentů, coţ činí 27 % dotazovaných, své vstupní vzdělání získalo ve vojenských školách. Lze se domnívat, ţe v získávání nových vojenských profesionálů je aktivní náborová činnost Střediska pro výběr personálu (SVP). KVV vykonávají náborovou činnost a spolupracují s vojenskými školami, poskytují informace týkající se studia na vojenských školách a zpracovávají evidenci zájemců. Dosaţené vzdělání čtyř uvedených posádek je rovnoměrné a srovnatelné. Otázka č. 2 Dosažené vzdělání jste získal/a ve vojenském zařízení? 29

300 287 250 200 150 100 50 9 97 20 79 37 52 39 59 105 Ano Ne 0 Chrudim Tábor Žatec Bechyně Celkem Graf č. 1 Zdroj: Vlastní graf na základě údajů z dotazníku. V otázce č. 3 převáţná část dotazovaných respondentů odpověděla, ţe se v současné době nevzdělává, a to v 78%. Z celkového počtu 72 dotazovaných, coţ činí 22 %, odpovědělo, ţe se v současné době vzdělává studiem na vojenských, civilních a soukromých školách. Domnívám se, ţe předpokladem zvýšení zájmu je motivace a včasná informace personálního pracovníka o moţnostech studia. Jednotlivé stupně studia 72 dotazovaných popisuje další otázka č. 4. Otázka č. 3 Vzděláváte se v současné době studiem při zaměstnání? 400 350 300 250 200 150 320 Ne Ano 100 83 86 69 82 50 72 23 13 20 16 0 Chrudim Tábor Žatec Bechyně Celkem Graf č. 2 Zdroj: Vlastní graf na základě údajů z dotazníku. 30

Otázka č. 4 zjišťovala, na jaký stupeň studia se zaměřuje skupina dotazovaných respondentů, kteří se v současné době vzdělávají. Ze získaných dat vyplývá, ţe 54 % respondentů studuje vysokou školu (nejčastěji studijní obory vojenské vysoké školy UO). Úplné střední vzdělání je zastoupeno 36 % dotazovaných a vyšší odborné vzdělání dosáhlo 10 %. Celkově z těchto údajů vyplývá, ţe většina středoškolsky vzdělaných respondentů studuje vysokoškolské studium. V dnešní době je vzdělání důleţité a mnoho zaměstnanců si to zřejmě uvědomuje a dbá na zvýšení svého vzdělání. Za přínos lze povaţovat zvyšování počtu kvalitních vojáků. V uvedené otázce jsem se dále dotazovala, o jaké studijní obory se jedná. Respondenti na tento dotaz specifikovali studijní obory, které právě studují. Vojenské střední škola: technické lyceum, podnikání. Vysoké škol,: andragogika, sociální práce, veřejnoprávní obory, řízení lidských zdrojů, informační technologie, ekonomická a logistická sluţba. Na Fakultě vojenského zdravotnictví zdravotnický management. Otázka č. 4 V případě kladné odpovědi na otázku č. 3 dopište, o jaké jde studium. 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 10 2 7 1 10 3 12 39 7 VŠ VO ÚSO 30% 20% 11 5 7 1 26 10% 3 0% Chrudim Tábor Žatec Bechyně Celkem Graf č. 3 Zdroj: Vlastní graf na základě údajů z dotazníku. 31

V otázce č. 5 jsem se opět zabývala vzděláváním. Jde o zjištění, zda se vojáci budou chtít vzdělávat dalším studiem, které poskytují vojenské školy AČR. Z celkového počtu dotazovaných odpovědělo kladně 184 vojáků, coţ činí 47 %. Dalších 29 % dotazovaných není rozhodnuto o dalším vzdělávání a 24% se v budoucnu nechce vzdělávat. Z uvedených výsledků vyplývá, ţe respondenti mají zájem o další vzdělávání v rámci AČR. Uvědomují si, ţe v dnešní době jiţ není moţné vystačit s původně získaným vzděláním, ţe je potřebné si zvyšovat také svoji vlastní konkurenceschopnost a zvyšovat si svoji cenu na trhu práce. Vojenské školy vystupující do popředí a jejich snahou je co nejkvalitnější nabídky studia, které by oslovilo co největší počet potencionálních zájemců o studium vojenských škol. Hodnoty pro uvedené posádky jsou srovnatelné. Vzdělání, které vysoká škola poskytuje, je plně srovnatelné se vzděláním civilních vysokých škol v ČR. Otázka č. 5 Chtěl/a by jste se v budoucnu vzdělávat studiem v rámci AČR? 100% 90% 24 23 23 25 95 80% 70% 60% 50% 40% 23 26 26 38 113 Nevím Ne Ano 30% 20% 59 50 40 35 184 10% 0% Chrudim Tábor Žatec Bechyně Celkem Graf č. 4 Zdroj: Vlastní graf na základě údajů z dotazníku. 32

Otázka č. 6 se zaměřovala na typy studia a programy, které v případě rozhodnutí o vyslání ke studiu respondenti chtějí v rámci AČR studovat. Z uvedeného grafu vyplývá, ţe největší počet 79 respondentů (43 %) má zájem o vysokoškolské bakalářské studium. Jelikoţ nejvíce dotazovaných (a to 53 %) dosáhlo úplného středního vzdělání, lze se tedy domnívat, ţe vysokoškolské vzdělání je dalším navazujícím studiem, které pro kariéru respondentů tvoří motivaci k získání nového sluţebního zařazení a zároveň ke jmenovaní do důstojnické hodnosti. 53 respondentů, to je 29 %, má potřebu si doplnit úplné středoškolské vzdělání. Dalších 16 % má zájem si doplnit vysokoškolské magisterské vzdělání, 7 % vyšší odborné a 5 % doktorské vzdělání. Respondenti se v této otázce vyjádřili značný zájem o studijní obory: Zdravotnická sluţba, ekonomika, chemie, sociologie, podnikání, logistiky a pedagogika. Otázka č. 6 V případě kladné odpovědi na otázku č. 5 označte a dopište možnosti studijního programu. 90 80 79 70 60 50 40 30 20 10 0 53 29 25 25 22 15 15 13 14 11 10 8 8 4 5 5 6 7 5 3 3 1 2 0 ÚSO VO VŠ Bc. Mgr. Ph.D Chrudim Tábor Žatec Bechyně Celkem Graf č. 5 Zdroj: Vlastní graf na základě údajů z dotazníku. 33

Otázka č. 7 se zaměřovala na studium cizích jazyků. Znění otázky bylo takové: Studujete ve svém volném čase cizí jazyky? Ano odpovědělo 69 % respondentů a Ne 31 %. Další moţnost byla v dotazníku označit, o jaký cizí jazyk se jedná. Výsledky z grafu jsou jednoznačné: 72 % respondentů svůj volný čas věnuje výuce anglického jazyka. Jen 88 z celkového počtu dotazovaných se věnuje ostatním jazykům uvedených v grafu č. 6. Z výsledků je tedy zřejmé, ţe anglický jazyk je nejrozšířenější. Otázka č. 7 Studujete ve svém volném čase cizí jazyky? 6% 12% 0% 10% 72% Anglický Německý Francouzský Ruský Jiný Graf č. 6 Zdroj: Vlastní graf na základě údajů z dotazníku. Otázka č. 8 úzce koresponduje s předcházející otázkou, avšak ptá se na formu, jakou byly jazykové znalosti získány. Z grafů můţeme vyčíst, ţe nejvíce oslovených respondentů získalo jazykové znalosti formou studia (školy), a to celkem 42 %, dále 35 % dotazovaných samostudiem, 11 % dotazovaných za pomoci financování výuky z vlastních prostředků a 12% dotazovaných absolvováním jazykových kurzů v rámci AČR. Tyto výsledky jen potvrzují mé tvrzení, ţe respondenti svůj volný čas věnují výuce jazyků. Otázka č. 8 Jakou formou jste získal/a své jazykové znalosti? 34

12% 11% 42% Škola Samostudium Z vlastních prostředků 35% Jazykové kurzy AČR Graf č. 7 Zdroj: Vlastní graf na základě údajů z dotazníku. V této otázce č. 9 se opět zabývám zvyšováním jazykových znalostí. Výsledky z grafu jsou jednoznačné, z uvedeného grafu vyplývá, ţe 309 dotazovaných má potřebu zvyšovat své jazykové znalosti. Pouze 73 dotazovaných necítí potřebu se věnovat jazykům. Lze tak usuzovat, ţe jazykové znalosti nevyuţívají v profesionálním ani osobním ţivotě. Otázka č. 9 Máte potřebu si zvyšovat jazykové znalosti? 350 300 309 250 200 150 100 50 0 95 77 67 70 55 6 5 13 17 19 28 9 9 5 Chrudim Tábor Žatec Bechyně Celkem Ano Ne Nevím Graf č. 8 Zdroj: Vlastní graf na základě údajů z dotazníku. 35

Otázka č. 10 je spjata s předcházející otázkou, která jednoznačně potvrdila potřebu zvyšování jazykových znalostí. Otázka zjišťuje, zda jsou respondenti ochotni si jazykové kurzy hradit z vlastních finančních prostředků. Odpověď ne zvolilo 28 % dotazovaných, 72 % dotazovaných je ochotno si jazykový kurz hradit z vlastní finančních prostředků. Za klady lze povaţovat přístup dotazovaných a ochotu si je hradit a velký motivační faktor k získání vyšších jazykových znalostí. Otázka č. 10 V případě kladné odpovědi na otázku č. 9, jste ochoten/ochotna si kurz finančně hradit? Ne 28% Ano 72% Graf č. 9 Zdroj: Vlastní graf na základě údajů z dotazníku. Otázkou č. 11 jsem zjišťovala, kde respondenti pociťují nebo potřebují vyuţívat znalosti cizího jazyka. Tuto otázku jsem vybrala, protoţe se domnívám, ţe dotazovaní chtějí zvyšování jazykových znalostí proto, aby znalost vyuţívali ke své práci a mimo pracovní činnost (sluţební poměr). Zahraniční dovolená byla zastoupena 49 % dotazovaných, 42 % dotazovaných odpovědělo mise (zahraniční operace), ale i zahraniční sluţební cesty. Všichni dotázaní potřebují znát cizí jazyky při komunikaci prostřednictvím internetu, při komunikaci se zahraničními studenty, nebo při četbě odborné literatury. Otázka č. 11 Kde jste cítil/a potřebu využití znalosti cizího jazyka? 36

Kurzy 9% Mise 42% Zahraniční dovolená 49% Graf č. 10 Zdroj: Vlastní graf na základě údajů z dotazníku. V otázce č. 12 jsem se dotazovala, jestli je zájem o jazykové kurzy realizované vysláním do zařízení AČR. Z celkového mnoţství dotazovaných 317 odpovědělo ano, coţ činí 81 %, odpověď ne byla u 42 respondentů, coţ činí 11 %, a nevím zaznamenalo 33 vojáků, to je 8 %. Podíváme-li se na graf k otázce č.9, který je totoţný s grafem k otázce č. 12, můţeme usoudit, ţe vysílání do zařízení AČR je typickou formou realizace zvyšování jazykových znalostí. Mnozí respondenti si uvědomují, ţe vyslání do kurzů realizovaných AČR je pro ně výhodou a předpokladem pro nízké náklady na výuku či studium cizího jazyka. Otázka č. 12 Chtěl/a by jste studovat cizí jazyky vysláním do jazykových kurzů v rezortních zařízení AČR? 37

350 317 300 250 200 Ano 150 100 96 81 75 65 Ne Nevím 50 0 42 33 18 4 6 10 8 10 15 4 Chrudim Tábor Žatec Bechyně Celkem Graf č. 11 Zdroj: Vlastní graf na základě údajů z dotazníku. Z uvedeného grafu č. 12 vyplývá, ţe největší počet respondentů, tj. 274 (70 %), má zájem o zahraniční kurzy, odpověď ne zvolilo 75 dotázaných, coţ je (19 %), a odpověď nevím zvolilo 43 dotazovaných (11 %). Jelikoţ je velký zájem o studium cizích jazyků, předpokládalo se, ţe bude i velký zájem o zahraniční kurzy. Podmínkou pro vyslání je bezpodmínečná znalost cizího jazyka. Z tohoto hlediska se jazykové kurzy a zahraniční kurzy navzájem prolínají a je potřebné pro jejich realizaci plánovat jednotlivé fáze přípravy k realizaci vysílání vojáků do jazykových kurzů a následně do zahraničních kurzů. Otázka č. 13 Máte zájem o vyslání do zahraničních kurzů? 300 274 250 200 Ano 150 Ne 100 84 74 68 75 Nevím 50 10 12 16 9 13 8 48 36 14 43 0 Graf č. 12 Chrudim Tábor Žatec Bechyně Celkem Zdroj: Vlastní graf na základě údajů z dotazníku. 38

3.3 Závěry vyplývající z dotazníkového šetření Závěrem je moţné říci, ţe vojáci se vzdělávají studiem ke zvýšení svého vzdělání, ale k prohlubování svých znalostí vyuţívají i formu zahraničních a jazykových kurzů. Za nejvýhodnější způsob získání určité jazykové úrovně povaţují vysílání do jazykových kurzů v zařízení AČR. Na základě zjištění jazykové znalosti vyuţívají na zahraniční dovolené, ale především v rámci plnění sluţebních úkolů. Znalost cizího jazyka zúročí i v zahraničních kurzech, či misích, které se díky členství ČR v NATO mohou stát součástí výkonu jejich povolání. V oblasti vzdělávání je zřejmý trend, ţe vojáci se chtějí dále vzdělávat a zdokonalovat, coţ jim můţe pomoci v kariérním růstu, ale i v případě změny zaměstnání. Z dotazníků vyplývá, ţe mnozí vojáci chtějí ve svém volném čase studovat cizí jazyky a ţe jsou ochotni si studium sami hradit z vlastních finančních prostředků. 39