Univerzita Palackého v Olomouci Cyrilometodějská teologická fakulta

Univerzita Palackého v Olomouci Cyrilometodějská teologická fakulta Katedra křesťanské sociální práce Bakalářská práce 2009 Pavla Sedláčková

Univerzita Palackého v Olomouci Cyrilometodějská teologická fakulta Katedra křesťanské sociální práce Charitativní a sociální práce Pavla Sedláčková Zprostředkování pěstounské péče z pohledu žadatele a z pohledu úřadů Bakalářská práce Vedoucí práce: Mgr. Jana Fadrná 2009

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Zprostředkování pěstounské péče z pohledu žadatele a z pohledu úřadů vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.. Pavla Sedláčková

Poděkování Těmito slovy bych chtěla poděkovat všem, kteří mi jakýmkoliv způsobem pomohli k vypracování této bakalářské práce. Díky patří především vedoucí práce Mgr. Janě Fadrné za poskytnutí mnoha cenných rad, podnětů a materiálů vztahujících se k problematice náhradní rodinné péče. Dále Mgr. Milanovi Skřičkovi za pomoc při zpracování statistických údajů.

Obsah Úvod...6 1 Náhradní výchova v České republice...8 1.1 Ústavní výchova... 8 1.2 Náhradní rodinná péče... 9 1.2.1 Osvojení... 10 1.2.2 Pěstounská péče... 12 1.2.3 Poručenství... 12 1.2.4 Svěření dítěte do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče... 13 2 Pěstounská péče...15 2.1 Druhy pěstounské péče... 15 2.1.1 Klasická pěstounská péče... 16 2.1.2 Příbuzenská pěstounská péče... 16 2.1.3 Pěstounská péče na přechodnou dobu... 16 2.2 Finanční zajištění pěstounské péče... 17 2.2.1 Příspěvek na úhradu potřeb dítěte... 20 2.2.2 Odměna pěstouna... 21 2.2.3 Příspěvek při převzetí dítěte... 22 2.2.4 Příspěvek na zakoupení motorového vozidla... 23 3 Zprostředkování pěstounské péče...24 3.1 Období příprav... 24 3.2 Období posuzování budoucích pěstounů... 25 3.2.1 Obecní úřad obce s rozšířenou působností... 25 3.2.1.1 Úvodní rozhovor... 25 3.2.1.2 Náležitosti spisové dokumentace... 26 3.2.1.3 Rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností... 27 3.2.2 Krajský úřad... 28

3.2.2.1 Odborné posuzování žadatelů... 28 3.2.2.2 Rizikové prvky na straně žadatelů... 31 3.2.2.3 Odborná příprava fyzických osob k přijetí dítěte do rodiny... 34 3.2.2.4 Přerušení zprostředkování pěstounské péče a vyřazení z evidence krajského úřadu... 37 3.3 Období očekávání... 38 3.3.1 Období očekávání žadatelů... 38 3.3.2 Činnost krajského úřadu... 38 3.3.2.1 Rejstříky vedené krajským úřadem... 39 3.3.2.2 Poradní sbor... 39 3.4 Období převzetí dítěte... 40 3.4.1 Předpěstounská péče... 42 3.4.2 Práva a povinnosti pěstounů a dětí... 44 4 Vývoj pěstounské péče v ČR v letech 2005 až 2007 v číslech...45 Závěr...48 Použitá bibliografie...50 Seznam zkratek...52 Seznam tabulek...53 Seznam příloh...54

Úvod Název této práce jsem si zvolila na základě mých praxí na obecních úřadech obcí s rozšířenou působností na odděleních sociálně-právní ochrany dětí v Boskovicích a v Blansku, kde jsem se zajímala o problematiku náhradní rodinné péče. Na těchto praxích jsem si uvědomila důležitost rodičů jako vzorů ve vztahu k dětem. Vždyť rodina je primární, společenskou skupinou, do které se dítě rodí, a ve které se utváří jeho osobnost. Prostřednictvím interakcí s okolím poznává svět kolem sebe. Pokud nastanou situace, kdy se rodiče o dítě nemohou starat, měly by do rodiny zasáhnout instituce státu, mezi které patří i již zmíněný orgán sociálně-právní ochrany dětí. Jak vyplývá z mezinárodního dokumentu Úmluvy o právech dítěte, je pro tuto instituci nejdůležitější zájem dítěte. V této práci se zabývám podrobněji jednou z forem náhradní rodinné péče, konkrétně pěstounskou péčí a procesem zprostředkování pěstounské péče, a proto je mým cílem podat ucelený přehled o procesu zprostředkování pěstounské péče. V této souvislosti uvedu problematiku pěstounské péče, její zařazení do systému náhradní výchovy a její zabezpečení. Práce je zaměřena teoreticky. Při zpracování jsem vycházela ze zkušeností z praxe, dále z publikací zabývající se touto problematikou a ze zákonů, ve kterých je pěstounská péče zakotvena. V této práci jsem se opírala především o platnou legislativu České republiky, konkrétně to byl zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů a metodické listy Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Informace jsem zpracovala a vyhodnotila deduktivní metodou. Práce je rozdělena celkem na čtyři kapitoly, které mají za cíl čtenáři přiblížit problematiku pěstounské péče. První kapitola se zabývá náhradní výchovou v České republice. Podrobněji popíši a vyzdvihnu specifika jednotlivých forem náhradní rodinné péče, mezi které se řadí i pěstounská péče. Ve druhé kapitole pojednávám o samotné pěstounské péči. Především zmíním, jak je u nás rozdělena a finančně podpořena. Ve třetí kapitole se zaměřím na proces zprostředkování pěstounské péče. Podrobně budou popsány dílčí kroky obecního úřadu obce s rozšířenou působností a krajského úřadu. Činným orgánem je i ministerstvo práce a sociálních věcí, které vede evidenci žadatelů, kteří postoupili z krajského úřadu, a k tomuto postoupení udělili souhlas. 6

V této práci je tato možnost zmíněna, ale podrobněji se zabývám evidencí krajského úřadu. Ve čtvrté kapitole přiblížím počty dětí v náhradní rodinné péče, především pak v pěstounské péči, v letech 2005 až 2007. 7

1 Náhradní výchova v České republice Za náhradní výchovu je považována výchova nezletilého dítěte umístěného mimo vlastní rodinu. V České republice je náhradní výchova praktikována dvěmi základními formami, ústavní výchovou a náhradní rodinnou péčí. Níže budou popsány obě tyto formy a rozvinuta problematika náhradní rodinné péče, podrobněji pěstounská péče. 1.1 Ústavní výchova Ústavní výchova je upravena zákonem č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, zákonem č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Ústavní výchovu může nařídit pouze soud v případech, kdy je výchova dítěte vážně ohrožena nebo narušena a jiná výchovná opatření nevedla k nápravě nebo z jiných závažných důvodů nemohou rodiče výchovu dítěte zabezpečit. 1 Takto nařízená výchova trvá až do dosažení zletilosti. Pokud pominou důvody, pro které byla ústavní výchova nařízena, může být zrušena dříve. Ve výjimečných případech ji může soud prodloužit o jeden rok po dosažení zletilosti, tedy do devatenácti let věku dítěte. Návrhy na zrušení nebo prodloužení ústavní výchovy mohou podávat k soudům rodiče nezletilých dětí a orgán sociálně-právní ochrany dětí. Ústavní zařízení, ve kterých dítě pobývá, mohou podat jen podnět na zrušení nařízené ústavní výchovy. Soud musí zkoumat, zda výchovu dítěte není možné zajistit některou formou náhradní rodinné péče či rodinnou péčí v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, které mají přednost před nařízením ústavní výchovy. 2 Tato forma náhradní výchovy má být krajním řešením, které se má uplatňovat jen v případech, kdy soud nezjistil jinou možnost, komu by mohl svěřit výchovu dítěte. 1 2 Srov. zákon č. 94/1963 o rodině, 46 odst. 1. Srov. Tamtéž, 46 odst. 2. 8

Ústavní výchova je vykonávána v různých zařízeních. Mezi taková zařízení patří kojenecké ústavy, dětské domovy, domovy pro osoby se zdravotním postižením, dětské domovy se školou, diagnostické ústavy a výchovné ústavy. Tato zařízení spadají do kompetencí různých ministerstev (Tab. 1). Tab. 1: Kompetence ministerstev v zařízení pro ústavní výchovy Ministerstvo školství, mládeže a dětské domovy tělovýchovy diagnostické ústavy výchovné ústavy dětské domovy se školou domovy pro osoby se zdravotním Ministerstvo práce a sociálních věcí postižením Ministerstvo zdravotnictví kojenecké ústavy 1.2 Náhradní rodinná péče Tato péče se uskutečňuje v nové rodině nebo také v takto uspořádané malé skupině, která se snaží o co největší přiblížení rodinnému systému. V podstatě se jedná o to, že je dítě svěřeno konkrétní osobě/osobám a tou/těmi je i vychováváno. Zprostředkování náhradní rodinné péče mohou v České republice provádět pouze krajské úřady, ministerstvo práce a sociálních věcí a Úřad pro mezinárodních ochranu dětí se sídlem v Brně. V České republice stát zabezpečuje náhradní rodinnou péči čtyřmi formami, osvojením, pěstounskou péčí, poručenstvím a svěřením dítěte do péče jiné fyzické osobě než rodiče. Společným znakem výše uvedených forem náhradní rodinné péče je to, že jde o právem předpokládané a státním orgánem konstituované zabezpečení náhradního rodinného vztahu občana k nezletilému dítěti, o které se z různých důvodů nestarají nebo nemohou starat vlastní rodiče. Společné je také to, že občanu, kterému soud dítě do konkrétní péče svěří, vznikají některá práva a povinnosti k tomuto dítěti, taktéž dítěti vznikají k tomuto občanu určitá práva a povinnosti a tento vztah zaniká jen způsobem 9

v zákoně předepsaným. Rozdíly jednotlivých forem náhradní rodinné péče jsou v rozsahu těchto vzájemných práv a povinností, dále pak ve způsobu společenské kontroly nad výkonem práv a povinností občana, jemuž bylo dítě svěřeno. 3 1.2.1 Osvojení Osvojení je institut náhradní rodinné péče, který má v co největší míře vytvořit vztahy, jaké jsou mezi rodiči a jejich dětmi tam, kde se přirozené podmínky pro rodičovský vztah nemohu v plné míře uplatnit. Osvojením vznikají příbuzenské vztahy mezi osvojitelovými příbuznými a osvojencem. Dítě získává osvojením příjmení osvojitelů. Vztahy k původní biologické rodině osvojence zanikají. 4 Cílem osvojení je zajistit opuštěnému dítěti novou rodinu. Právním aktem osvojení získávají osvojitelé rodičovskou zodpovědnost k osvojenému dítěti. Rodičovská zodpovědnost je souhrn práv a povinností při péči o nezletilé dítě, která zahrnuje zejména péči o jeho zdraví, tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj, při zastupování nezletilého dítěte a při správě jeho jmění. 5 V praxi to znamená, že mezi osvojiteli a dítětem vzniká vztah jako mezi biologickými rodiči a vlastními dětmi. Osvojitelem se může stát pouze fyzická osoba, která svým způsobem života zaručuje prospěšnost dítěti i společnosti. Tuto prospěšnost zjišťuje soud prostřednictvím výpisu z rejstříků trestů a dalšími zjištěními, tak aby co nejspolehlivěji objasnili osobu osvojitele. Osvojitelem se nemůže stát osoba, která nemá způsobilost k právním úkonům. Může se jednat o osoby nezletilé, osoby zbavené rodičovské zodpovědnosti a nebo omezené ve způsobilosti k právním úkonům. 6 K tomu, aby dítě mohlo být osvojeno musí být právně volné to znamená, že rodiče podepíší souhlas s osvojením na příslušném soudu nebo na obecním úřadě obce s rozšířenou působností, a nebo soud vydá rozsudek o nezájmu o dítě ze strany rodičů. Toto rozhodnutí vydá soud na návrh orgánu sociálně-právní ochrany dětí po půl roce nezájmu u staršího dítěte či nezájmu o dítě minimálně dva měsíce po jeho narození. 7 3 110. 4 5 6 7 Srov. RADVANOVÁ, S., KOLUCHOVÁ, J., DUNOVSKÝ, J.: Výchova dětí v náhradní rodinné péči. s Srov. HOLUB, M., NOVÁ, H. Zákon o rodině a předpisy souvisící, s.142. Srov. zákon č. 94/1963 o rodině, 31 odst. 1. Srov. HOLUB, M., NOVÁ, H. Zákon o rodině a předpisy souvisící, s.145. Srov. zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, 68. 10

O osvojení, jak bylo výše uvedeno, je oprávněn rozhodnout pouze soud. Než k tomuto rozhodnutí dojde, předchází tomu dlouhý proces. Nejprve se k dítěti musí vybrat vhodní žadatelé. Tyto žadatele vybírá poradní sbor krajského úřadu nebo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Pokud se v jejich evidenci nalézá vhodný žadatel, musí být tato skutečnost oznámena vytipovanému žadateli, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností či Úřadu pro mezinárodní ochranu dětí, jde-li o žadatele v jejich evidenci. Žadatelé mají povinnost se s dítětem seznámit v zařízení, ve kterém dítě pobývá. Jsou seznámeni se všemi dostupnými informacemi o dítěti a jeho biologických rodičích, které jsou úřadům známy. Pokud došlo k navázání kontaktu mezi budoucími osvojiteli a dítětem a žadatelé chtějí dítě osvojit, vydá obecní úřad obce s rozšířenou působností, který je místně příslušný dle trvalého bydliště dítěte, rozhodnutí o svěření dítěte do péče budoucích osvojitelů. Před rozhodnutím soudu musí mít budoucí osvojitelé dítě minimálně po dobu tří měsíců ve vlastní péči a starat se o něj. Po uplynutí této doby podají budoucí osvojitelé návrh na osvojení k okresnímu nebo městskému soudu. Před vydáním rozhodnutí o osvojení musí příslušný soud zjistit osobní, rodinné i materiální poměry osvojitelů. Dále musí zjistit, zda jsou splněny všechny zákonem stanovené podmínky. V případě, že nezjistí žádné nesrovnalosti, rozhodne o osvojení. 8 Druhy osvojení V zákonu o rodině je osvojení rozděleno na zrušitelné a nezrušitelné. Zrušitelné osvojení, nebo též také uváděno jako osvojení 1. stupně (prosté osvojení), je péče, při níž všechna práva a povinnosti biologických rodičů přecházejí na osvojitele. Veškerá práva a povinnosti k biologické rodině zanikají. Toto osvojení lze zrušit nebo může být přeměněno na osvojení nezrušitelné. Osvojitelé se zapisují do rodného listu dítěte. 9 Druhým typem je nezrušitelné osvojení neboli osvojení 2. stupně. To lze uplatnit u dětí starších jednoho roku. Tento typ osvojení nelze zrušit ani přeměnit na osvojení zrušitelné. Osvojitelé se zapisují do rodného listu na místo rodičů osvojence. 10 8 9 10 HOLUB, M., NOVÁ, H. Zákon o rodině a předpisy souvisící, s.142. Srov. Tamtéž, s.143. Srov. Tamtéž. 11

Zda se jedná o osvojení zrušitelné či nezrušitelné lze zjistit pouze z rozsudku soudu. Osvojitelé jsou v obou případech zapsáni v rodném listě dítěte na místo biologických rodičů. Pokud je osvojitelem jedna osoba, je zapsána v rodném listě na místě biologického rodiče, jehož roli vykonává, a kolonka druhého rodiče zůstává nevyplněna. 1.2.2 Pěstounská péče Pěstounská péče (dále PP) je forma státem řízené, garantované a kontrolované dlouhodobě náhradní rodinné péče zabezpečované též z jeho strany hmotnou podporou. PP je předmětem této práce a proto bude podrobněji rozvedena v kapitole 2 a 3. 1.2.3 Poručenství Tohoto institutu se využívá za předpokladu, že rodiče dítěte zemřeli, nebo byli zbaveni rodičovské zodpovědnosti, či výkon rodičovské zodpovědnosti byl pozastaven, nebo nemají způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu. 11 Rodičovská zodpovědnost je souhrn práv a povinností při péči, zastupování a správě jmění dítěte. 12 Rodičovskou zodpovědnost mají oba rodiče. V případě, že jeden z nich zemře nebo nemá způsobilost tato práva a povinnosti vykonávat, vykonává tato práva a povinnosti pouze druhý z rodičů. V případě, že by oba rodiče byli zbaveni či omezeni v rodičovské zodpovědnosti, je třeba ustanovit poručníka. Hlavním účelem tohoto institutu je ochrana nezletilého dítěte pro jeho specifické postavení, kdy nemá plnou způsobilost k právním úkonům vzhledem ke svému věku. 13 Podnět k zahájení tohoto řízení může dát každý občan, státní orgán či instituce. Ustanovit poručníka může pouze soud, a to i bez návrhu. Soud po přijetí podnětu k zahájení řízení je povinen prošetřit situaci rodičů. Jestliže po provedeném dokazování soud uzná, že rodičům ve výkonu jejich práv a povinností, které k dítěti mají, brání objektivní překážka, ustanoví poručníka, který s výkonem funkce musí souhlasit. 14 11 12 13 14 Srov, zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, 78. Srov. Tamtéž, 31 odst. 1. Srov. MATĚJČEK, Z. A KOL. Osvojení a pěstounská péče, s.17. Srov. HOLUB, M., NOVÁ, H. Zákon o rodině a předpisy souvisící, s.170. 12

Zákon o rodině upřesňuje osobu, která se může stát poručníkem. Přednost se dává především osobě, kterou vytipovali rodiče, pokud to není v rozporu se zájmem dítěte. V případě, že rodiče nikoho nedoporučili, ustanoví soud poručníkem někoho z příbuzných nebo blízkých dítěti nebo jinou fyzickou osobu, která splňuje podmínky, to znamená, že má plnou způsobilost k právním úkonům a způsobem svého života zaručuje, že bude jednat v zájmu dítěte. Jeho péče má nahradit plně péči rodičů. Jestliže nemůže být dítěti ustanovena poručníkem fyzická osoba, ustanoví soud poručníkem orgán sociálně-právní ochrany dětí. 15 V případě poručenství je vyloučen zásah biologických rodičů. Pokud se poručník musí rozhodovat o podstatných záležitostech dítěte, stačí mu souhlas pouze soudu, nikoli rodičů. Jestliže poručník vykonává péči o dítě osobně, vzniká mu nárok na hmotné zabezpečení jako pěstounovi. Osobní péče není nutnou součástí institutu poručenství. Poručník je zákonným zástupcem dítěte, ale mezi ním a dítětem nevzniká takový vztah jako mezi rodiči a dítětem. Funkce poručníka nezakládá vyživovací povinnost k dítěti. 16 Poručník je odpovědný soudu, který jej ustanovil. Tomuto soudu je poručník povinen podávat ve stanovených intervalech zprávy o svěřeném dítěti. Jakákoliv rozhodnutí, která poručník učiní v podstatné věci, musí být schválena soudem. 17 Poručenství zaniká nabytím zletilosti dítěte, smrtí dítěte či poručníka, obnovením rodičovské zodpovědnosti biologických rodičů na základě rozhodnutí soudu nebo na žádost poručníka. 1.2.4 Svěření dítěte do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče Tato forma náhradní rodinné péče se uplatňuje v případech, kdy se v rodině objevil nějaký problém, například nedostatky ve výchově, nemoc rodičů, nevhodné bytové poměry; a rodiče nemohou zabezpečit výchovu dítěte. V tomto případě může soud svěřit dítě do výchovy jiné osoby pouze tehdy, pokud tato osoba poskytuje záruku 15 16 17 Srov. zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, 79 odst. 1,3,4. Srov. MATĚJČEK, Z. A KOL. Osvojení a pěstounská péče, s. 18. Srov. zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, 80 odst. 4. 13

jeho řádné výchovy, a dítě se svěřením dané osobě souhlasí. Zpravidla dá soud přednost osobě, která je dítěti v příbuzenském vztahu. 18 Podmínkou svěření dítěte do výchovy jiného občana nebo společné výchovy manželů, kteří nejsou rodiči dítěte, je, že to vyžaduje zájem dítěte. Z toho vyplývá, že důvody pro tuto formu náhradní rodinné péče mohou být subjektivní, spočívající v nedostatcích výchovy ve vlastní rodině, nebo i objektivní, které spočívají na okolnostech nezávislých na jednání rodičů, například nemoc, bytové poměry, úmrtí obou rodičů apod. 19 K tomuto výjimečnému opatření soud přistoupí tehdy, jestliže jsou objasněny negativní okolnosti, které svědčí o tom, že rodiče nejsou schopni náležitým způsobem výchovu dítěte zajistit. Soud v rozhodnutí o svěření dítěte do péče jiné osoby vymezí rozsah práv a povinností této osoby. 20 Tato osoba není oprávněna rozhodovat o všech věcech, které souvisí s dítětem, ale jen v běžných záležitostech. Je povinna dítěti zajistit péči, výchovu a výživu Tyto osoby nemají nárok na výplatu sociálních dávek jako pěstouni a poručníci. 18 19 20 Srov. Tamtéž, 45 odst 1. HOLUB, M., NOVÁ, H. Zákon o rodině a předpisy souvisící, s.94. Srov. zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, 45 odst 4. 14

2 Pěstounská péče Hlavním cílem PP je poskytovat náhradní rodinné prostředí dětem, které z nejrůznějších důvodů nemohou dlouhodobě žít a vyrůstat ve vlastní biologické rodině; nemohou vyrůstat v ústavní péči, která je neosobní, málo personalizovaná a často ohrožuje a narušuje vývoj dítěte, nebo nemohou být z nejrůznějších důvodů (právních, zdravotních, sociálních či psychologických) svěřeny do osvojení. 21 Pěstoun je povinen o dítě osobně pečovat a vykonávat přiměřeně práva a povinnosti rodičů. Mezi dítětem a pěstounem a jeho příbuznými nevzniká příbuzenský vztah. Dítě automaticky nepřebírá pěstounovo příjmení, ale zůstane mu příjmení po biologické rodině. Změna příjmení u dítěte svěřeného do PP je možná pouze za předpokladu, že jeho biologičtí rodiče s tímto souhlasí, a nebo soud na základě návrhu udělí pěstounovi souhlas se změnou příjmení. Pokud se pěstoun musí rozhodnout v podstatných záležitostech svěřeného dítěte, jako je tomu například u výše zmíněného příjmení dítěte, potřebuje souhlas biologických rodičů, což mnohdy může přinášet komplikace. Biologičtí rodiče dítěte mají vyživovací povinnost a jsou i nadále zákonnými zástupci. Biologickým rodičům je známa adresa bydliště, kde jejich dítě v PP pobývá. K zaniknutí PP dochází úmrtím pěstouna či dítěte, dosažením zletilosti dítěte, nebo na základě rozhodnutí soudu. Důvody pro zánik PP mohou být například to, že odpadly důvody, pro které byla PP nařízena, nebo o to žádá pěstoun. V případě společné PP zanikne tato forma náhradní rodinné výchovy rozvodem pěstounů. 2.1 Druhy pěstounské péče Pěstounská péče může být rozdělena podle toho, zda je dítě k budoucímu pěstounovi v příbuzenském vztahu či nikoliv. Z tohoto důvodu bude v této práci rozdělena PP na klasickou a příbuzenskou. 21 KOVAŘÍK, J. A KOL. Pestúnská starostlivosť, s 2. 15

2.1.1 Klasická pěstounská péče Dítě může být svěřeno do PP individuální, společné a skupinové. Individuální PP nastane v případě, že žádá o svěření dítěte do PP jedna osoba a dítě je této osobě svěřeno. Tato forma probíhá v běžném rodinném prostředí. U společné PP o svěření dítěte žádají manželé společně a dítě je jim do péče svěřeno. Třetím případem je PP skupinová, která probíhá v různých typech zařízeních určených pro výkon PP. První typ PP nastane tehdy, pokud je dítě umístěno do velké pěstounské rodiny v čele s manželským párem. Dalším typem, kam může být dítě umístěno, jsou SOS dětské vesničky, kde v čele stojí matka-pěstounka. Hlavním rysem obou výše uvedených typů je, že pěstouni pracují v objektech či obytných prostorách, které jsou přizpůsobeny pro rodinu s větším počtem dětí, na základě pracovní smlouvy či dohody o pracovní činnosti uzavřené s institucí, která zařízení zřídila či která je spravuje. V současnosti se na území České republiky nachází tři SOS dětské vesničky. Nejstarší je vesnička v Karlových Varech Doubí, která vznikla v roce 1969. V roce 1973 byla zprovozněna SOS vesnička ve Chvalčově poblíž vrchu Hostýn ve Zlínském kraji. Třetí vesnička byla otevřena v roce 2003 v Brně Medlánkách. 2.1.2 Příbuzenská pěstounská péče Dochází k ní nejčastěji, když vlastní rodiče z jakéhokoliv důvodu, nejsou schopni se o dítě sami postarat. Tato péče je vykonávaná buď prarodiči nebo jinými příbuznými. Pokud je vykonávána prarodiči, předpokládá se, že znají alespoň jednoho z rodičů velmi důvěrně už od jeho dětství. 22 2.1.3 Pěstounská péče na přechodnou dobu Svěření dítěte do pěstounské péče na přechodnou dobu je využíváno v případech, kdy rodiče nemohou po určitou dobu pečovat o dítě, ale je zde perspektiva návratu do původní rodiny, nebo se jedná o dobu, po jejímž uplynutí lze dát souhlas rodiče 22 MATĚJČEK, Z. a kol. Náhradní rodinná péče. s. 50. 16

s osvojením *, nebo dobu do pravomocného rozhodnutí soudu o tom, že tu není třeba souhlasu rodičů k osvojení. 23 Tento institut umožňuje, aby dítě mohlo vyrůstat v náhradním rodinném prostředí u proškolených pěstounů i krátkodobě, a nemuselo trávit čas v ústavním prostředí. Než je dítě umístěno do PP na přechodnou dobu, je nutné provést důkladnou přípravu dítěte vhodným způsobem vzhledem k jeho věku. Pro účely PP na dobu přechodnou vede krajský úřad evidenci osob, které jsou vhodné pro výkon této PP. Uchazeči jsou do této evidence zařazeni na základě žádosti podané na obecním úřadě obce s rozšířenou působností. Tato žádost se doplní o potřebné údaje a doklady žadatele a je postoupena krajskému úřadu, který provede odborné posouzení, zda je žadatel schopen vykonávat krátkodobě pěstounskou péči. Soud může na návrh orgánu sociálně-právní ochrany dětí svěřit dítě do PP na dobu přechodnou osobám, které jsou zařazeny do evidence osob vhodných k výkonu pěstounské péče po přechodnou dobu. Je-li dítě svěřené do PP na dobu přechodnou, je soud povinen nejméně jedenkrát za tři měsíce přezkoumat, zda důvody vzniku PP na dobu přechodnou pominuly. 2.2 Finanční zajištění pěstounské péče PP je státem garantovaná forma náhradní rodinné péče. Stát zajišťuje hmotné zabezpečení dítěte i přiměřenou odměnu pěstounům. Financování PP se uskutečňuje podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších přepisů. Pěstounům plynou nároky na dávky ze systému nemocenského pojištění. Tyto nároky lze uplatnit na základě rozhodnutí o předpěstounské péči dle podmínek stanovených zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění a zákonem č. 582/1991 Sb., o organizaci provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. 24 * Rodič může dát souhlas s osvojením nejdříve šest týdnů po narození dítěte a tento souhlas s osvojením může odvolat do té doby než je dítě umístěno na základě rozhodnutí do péče budoucích osvojitelů. 23 24 Srov. zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, 45a odst. 2. Srov. BUBLEOVÁ, V. A KOL. Pěstouni mají právo na služby praktický průvodce pro náhradní rodinnou péči, s. 100. 17

Ze systému státní sociální podpory plyne pěstounům nárok na výplatu dávek. Těmito dávkami jsou dávky pěstounské péče, přídavek na dítě, rodičovský příspěvek a další, vyjma sociálního příplatku. V práci bude věnována pozornost pouze dávkám pěstounské péče, mezi které patří příspěvek na úhradu potřeb dítěte, odměna pěstouna, příspěvek při převzetí dítěte a příspěvek na zakoupení motorového vozidla. 25 Žádosti o poskytování dávek pěstounské péče vyřizují kontaktní místa příslušných úřadů práce dle místa trvalého pobytu osoby, která uplatňuje svůj nárok na dávky. Dávky jsou vypláceny úřadem práce na základě řádně vyplněného formuláře. Pěstouni, kteří vykonávají PP v zařízeních pro výkon PP, jsou odměňováni podle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Na dávky ze systému státní sociální podpory nevzniká nárok. Výši dávek PP ovlivňují následující skutečnosti, nezaopatřenost dítěte, věk, zdravotní stav a částky životního minima. Proto budou jednotlivé pojmy níže rozepsány. Nezaopatřené dítě Za nezaopatřené dítě se považuje dítě, které navštěvuje povinnou školní docházku, nejdéle do 26. let věku, jestliže se soustavně připravuje na budoucí povolání, nebo se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. 26 Pro určení výše dávky je důležité vědět, zda se jedná o dítě zaopatřené či nezaopatřené, protože se užívá různého koeficientu. U dítěte, které je a) zaopatřené nezletilé, se užívá koeficient 1,40; b) nezaopatřené, koeficient 2,30. 27 Nepříznivý zdravotní stav Nepříznivý zdravotní stav se na výši příspěvku projeví jeho navýšením o různý koeficient. A to v případě, že z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu činí stupeň zdravotního postižení 25 26 27 Srov. zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, 36. Tamtéž, 11 odst. 1. Srov. Tamtéž, 37 odst. 2. 18

a) od 20 % do 49 %, nezaopatřená osoba se považuje za dlouhodobě nemocnou; b) od 50 % do 79 %, osoba se považuje za dlouhodobě zdravotně postiženou; c) od 80 % do 100 %, osoba se považuje za dlouhodobě těžce zdravotně postiženou. 28 Pro účely PP jsou k jednotlivým stupňům nepříznivého zdravotního stavu započítány následující koeficienty: a) u dlouhodobě nemocných, činí koeficient 2,35; b) u dlouhodobě zdravotně postižených, činí koeficient 2,90; c) u dlouhodobě těžce zdravotně postižených, činí koeficient 3,10. 29 Životní minimum (ŽM) Za životní minimum je považována minimální hranice peněžních příjmů fyzických osob k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. 30 Částka životního minima dítěte závisí na věku a na zaopatřenosti dítěte. Výše částek životního minima je dána nařízením vlády. Jestliže dítě žije v rodině pěstounů, bude považováno za osobu posuzovanou společně s jinými osobami, proto pro ni budou platit následující částky. Tab. 2: Částky životního minima od 1.1.2009 v Kč za měsíc 31 pro zaopatřené dítě od 15 let 2600 pro nezaopatřené dítě ve věku do 6 let 1600 6 až 15 let 1960 15 až 26 let 2250 28 29 30 31 Srov. Tamtéž, 9 odst.2. Srov. Tamtéž, 37 odst.3. zákon č. 110/2006 o životním a existenčním minimu, 1. Srov. [Online] Dostupné z http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/zivotni_min, [2009-1-20], datum poslední aktualizace neuvedeno. 19

2.2.1 Příspěvek na úhradu potřeb dítěte Nárok na tento příspěvek má dítě svěřené do PP. Tento nárok trvá do dosažení jeho zletilosti, tedy do osmnácti let věku. Déle může tento nárok trvat maximálně do dvaceti šesti let v případě, že jde o nezaopatřené dítě, které se připravuje na výkon budoucího povolání a trvale žije s osobou, která byla do dosažení zletilosti jeho pěstounem. Do dosažení zletilosti je tento příspěvek vyplácen pěstounovi a poté dítěti. 32 Vzorec pro určení výše příspěvku je následující: výše příspěvku = ŽMD x koeficient ŽMD - životní minimum dítěte koeficient výše závisí na zaopatřenosti či nezaopatřenosti dítěte a na jeho nepříznivém zdravotním stavu Jednotlivé výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte jsou uvedeny v tab. 3. Tab. 3: Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte k 1. lednu 2009 v Kč. 33 Nezaopatřené dítě ve věku zdravé dítě koeficient dlouhodobě nemocné koeficient dlouhodobě zdravotně postižené koeficient dlouhodobě těžce zdravotně postižené koeficient 2,30 2,35 2,90 3,10 do 6 let 3 680 3 760 4 640 4 960 Od 6 do 15 let Od 15 do 26 let 4 508 4 606 5 684 6 076 5 175 5 288 6 525 6 975 32 33 Srov. zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, 37 odst. 5 a 38. [Online] Dostupné z http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/pestounska_pece, [2009-1-20], datum poslední aktualizace 1.1.2009. 20

2.2.2 Odměna pěstouna Tato dávka náleží osobě, které bylo dítě svěřeno do PP. Tato dávka se vyplácí až do dosažení zletilosti dítěte a poté po dobu, po kterou má dítě svěřené do PP nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte. Nárok na odměnu za výkon PP má i pěstoun, jestliže dítě, které mu bylo svěřeno, nemá nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte jen proto, že požívá důchod z důchodového pojištění, jehož výše je stejná nebo vyšší než uvedený příspěvek. 34 Pokud je dítě v péči manželů, dávka se vyplácí jen jednomu z nich. Výši příspěvku vypočítáme podle vzorce výše příspěvku = ŽM jednotlivce x koeficient 1 Životní minimum jednotlivce činí měsíčně 3 126 Kč. Pro účely tohoto zákona se za jednotlivce považuje osoba, která není společně posuzována s jinými osobami. 35 Odměna pěstouna ve zvláštních případech Dávka odměna pěstouna se může zvýšit ve zvláštních případech. Prvním případem je, že jsou pěstounovi svěřeny tři a více dětí. V tomto případě je vzorec následující: výše příspěvku = ŽM jednotlivce x 5,50 koeficientu Za čtvrté a každé další dítě svěřené do PP se ŽM jednotlivce zvyšuje o 0,50 ŽM jednotlivce. V druhém případě je pěstounovi svěřeno jedno dítě, které je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II., III. nebo IV. Vzorec je následující: výše příspěvku = ŽM jednotlivce x 5,50 koeficientu Odměna pěstouna ve zvláštních případech náleží pouze tehdy, jestliže pěstoun nebyl po celý kalendářní měsíc výdělečně činný. Tato dávka je považována za plat. 34 35 Srov. zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, 40 odst.1. Srov., zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, 2. 21

Pobírání této dávky zakládá na zdravotním a sociálním pojištění. Je možný souběh této dávky s rodičovských příspěvkem a invalidním nebo starobním důchodem. 36 Aktuální dávky odměny pěstounům jsou uvedeny v tabulce 4. Tab. 4: Výše odměny pěstouna měsíčně v Kč k 1.lednu 2009 37 Počet dětí v pěstounské péči Výše odměny pěstouna v Kč měsíčně 1 3 126 2 6 252 3 17 193 4 18 756 1, závislé na pomoci jiné osoby ve stupni II., III., IV. 17193 2.2.3 Příspěvek při převzetí dítěte Účelem příspěvku při převzetí dítěte je přispět na nákup potřebných věcí pro dítě přicházející do náhradní rodiny. Tato dávka je jednorázová. Vyplácí se pěstounovi při převzetí dítěte. Výše příspěvku je stanovena pevnými částkami podle věku dítěte (Tab. 5). Tab. 5. Výše příspěvku na převzetí dítěte do pěstounské péče k 1.lednu 2009 38 Věk dítěte Příspěvek při převzetí dítěte v Kč do 6 let 8 000 6-15 let 9 000 15-26 let 10 000 36 37 Srov. zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, 40a odst.2. [Online] Dostupné z http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/pestounska_pece, [2009-1-20], datum poslední aktualizace 1.1.2009. 38 [Online] Dostupné z http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/pestounska_pece, [2009-1-20], datum poslední aktualizace 1.1.2009. 22

2.2.4 Příspěvek na zakoupení motorového vozidla Příspěvek se vyplácí pěstounovi za podmínek, že má v PP minimálně čtyři děti, a toto vozidlo nepoužívá ke své výdělečné činnosti. 39 Příspěvek na zakoupení motorového vozidla mohou pěstouni získat ve výši sedmdesáti procent pořizovací ceny osobního motorového vozidla nebo prokázaných výdajů na opravy. Maximální získaná částka může být však sto tisíc korun. Součet těchto příspěvků poskytnutých pěstounovi v období posledních deseti kalendářních let před dnem podání žádosti nesmí přesáhnout dvě stě tisíc. 40 39 40 Srov. zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, 42 odst. 1. Srov. Tamtéž, 42 odst. 2. 23

3 Zprostředkování pěstounské péče Pěstounem se stane člověk v okamžiku, kdy o PP rozhodne příslušný soud. Než k tomuto rozhodnutí dojde, musí budoucí pěstoun projít obdobím, které Zdeněk Matějček dělí na čtyři části, období příprav, období posuzování budoucích pěstounů, období očekávání a období převzetí dítěte. 41 3.1 Období příprav Toto období je možné označit jako proces psychologické adaptace budoucích pěstounů na novou roli. Dříve než přistoupí budoucí pěstouni k rozhodnutí zda o PP požádat, je vhodné zodpovědět si následující otázky: Mám dost fyzických a duševních sil, abych dítě vychoval/a? Jsem tolerantní a otevřený/á vůči druhým? Zajistím dítě finančně? Co se mi v životě podařilo, co jsem dokázal/a? Co se mi nepovedlo, co mi schází? Jaké bylo moje dětství? Jaké je moje manželství? Jsem ochoten/na se vzdát svého pohodlí? Jsem opravdu schopen/na věnovat se plně dítěti? Jsem ochoten/na se přizpůsobit? Věřím, že přesvědčím okolí, že toto rozhodnutí je správné? Nebude pro mě dítě překážkou v profesní dráze? Dovedu si přestavit, co obnáší výchova dítěte? Dovedu si konkrétně přestavit, jaké by dítě mohlo být? Dovedu posoudit, jaké dítě bych opravdu nedokázal/a vychovávat? Mohu upřímně říci, čím mohu být dítěti prospěšný/á? Apod. 42 Uchazeči o PP by měli o svém záměru - přijmout cizí dítě - hovořit v kruhu širší rodiny. Je žádoucí, aby rodina uchazeče - vlastní děti, babičky a dědečkové, strýčkové a tety, synovci, neteře a jiní příbuzní, věděli o tomto rozhodnutí. Kladný přístup širší rodiny k dítěti je pro budoucí pěstouny znamením, že se mají v případě potřeby, o koho opřít. 43 Pokud uchazeči zvážili všechna pro a proti a stále trvají na rozhodnutí, že dítě do PP chtějí a že jeho výchovu zvládnou, je nutné navštívit příslušný obecní úřad obce 41 42 43 Srov. MATĚJČEK, Z. a kol.: Osvojení a pěstounská péče. 22. Srov. Tamtéž. Srov. Tamtéž. 24

s rozšířenou působností, kde jim budou poskytnuty další informace k uskutečnění jejich přání. 3.2 Období posuzování budoucích pěstounů Toto období je naplněno událostmi, které jsou vztažené k úřednímu postupu. Začíná první návštěvou budoucích žadatelů na příslušném obecním úřadu obce s rozšířenou působností, který je příslušný jejich trvalému bydlišti. Ve větších městech navštíví magistrát. 3.2.1 Obecní úřad obce s rozšířenou působností Pokud se budoucí žadatelé rozhodnou, že opravdu mají zájem o náhradní rodinnou péči, pak musejí navštívit oddělení péče o rodinu a dítě či oddělení sociálněprávní ochranu dětí (dále OSPOD), které se nachází na obecním úřadě obce s rozšířenou působností. Na tomto oddělení se budoucímu žadateli bude věnovat kvalifikovaný sociální pracovník/pracovnice (dále sociální pracovník), který provede úvodní rozhovor a poskytne klientům úplné informace. 3.2.1.1 Úvodní rozhovor Cílem úvodního rozhovoru je, aby sociální pracovník podal uchazečům co nejvíce informací o náhradní rodinné péči. Vysvětlí jim jednotlivé formy náhradní rodinné péče, jejich vzájemné odlišnosti a jednotlivá práva a povinnosti z nich vyplývající pro osoby, které mají děti v péči. Během úvodního rozhovoru nastíní sociální pracovník proces, který vede k zařazení do evidence žadatelů. Uchazeči obdrží formuláře, které musí vyplnit, a soupis dalších náležitostí potřebných k žádosti o zprostředkování. Sociální pracovník projde s uchazeči všechny formuláře a vysvětlí jim, kdo a jak je má vyplnit. Na závěr úvodního rozhovoru vyzve uchazeče k tomu, aby se opětovně po shromáždění všech dokumentů a vyplnění formulářů dostavili. Tento sociální pracovník je pro uchazeče nejbližší úřední činitel, který bude uchazečům pomáhat s řešením záležitostí, které souvisí nejen s přijetím dítěte, ale bude i udržovat pravidelný kontakt i po přijetí dítěte do rodiny. 25

3.2.1.2 Náležitosti spisové dokumentace Do spisové dokumentace, která je označena jako spis P 44, jsou zařazeny formuláře, které dostali uchazeči od sociálního pracovníka. Mezi tyto formuláře patří například žádost o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se pěstouny (příloha č.1), dotazník pro žadatele o svěření dítěte do své péče společná část (příloha č.2), dotazník pro žadatele o svěření dítěte do své péče vyplní individuálně (příloha č.3), lékařské vyšetření (příloha č.4), souhlas se zjišťováním osobních údajů v souvislosti se žádostí druha/družky o zařazení do evidence vhodných stát se osvojiteli/pěstouny (příloha č.5), hodnocení zaměstnavatele (příloha č.6), dotazník o zdravotním stavu vyplní žadatel (příloha č.7). Výše zmíněné formuláře byly poskytnuty z Městského úřadu Blansko. Další náležitosti spisové dokumentace, které uchazeč musí doložit, jsou vlastní žádost, kterou si uchazeč napíše sám, doklad o státním občanství, opis z rejstříku trestu, zpráva z místa bydliště, kopie oddacího listu, rozsudek o rozvodu, rodné listy dětí, fotografie. Nedílnou součástí spisové dokumentace je zpráva ze sociálního šetření, kterou sepisuje sociální pracovník na základě rozhovoru s uchazeči a šetření v jeho přirozeném prostředí. Sociální šetření Sociální šetření probíhá u uchazečů v jejich přirozeném prostředí, tedy v jejich bytě či domě, ve kterém se zdržují. Cílem tohoto šetření je zjistit, zda by dítě, o které uchazeči žádají, mělo příznivé podmínky pro rozvoj a zda informace uvedené uchazeči jsou pravdivé. Sociální pracovník z tohoto šetření sepíše zprávu. Tato zpráva obsahuje informace z osobní a rodinné anamnézy uchazečů, jejich zaměstnání, zdravotním stavu, informace o bytových podmínkách a o místě, kde bydlí, o manželském soužití a popřípadě o náboženské orientaci a názoru na svět. Ohledně bytových podmínek je důležité popsat co nejpřesněji prostředí, do kterého by se dítě svěřené do PP dostalo. Popis se zaměřuje na prostor, velikost, stáří a údržbu bytu či domu. Uvedeno by mělo být, zda k domu či bytu patří zahrada či 44 Například P 2/2009 pořadové číslo v daném roce lomeno rok podání žádosti. 26

dvorek a zda jsou udržovány. Uchazeči by měli mít v bytě či domě už předem vyhraněný prostor, který by byl případně určen svěřenému dítěti. Sociálního pracovníka bude zajímat i zdravotní stav obou uchazečů, včetně prodělaných onemocnění, úrazů a operací, ekonomické zabezpečení uchazečů, jejich povolání. Je vhodné probrat s uchazečem i to, zda jsou ochotni kvůli dítěti slevit ze svých aktivit a chod rodiny přizpůsobit dítěti. Vzhledem k tomu, že uchazeči o PP chtějí přijmout dítě do své péče, je důležité vědět, zda mají oba uchazeči nějaké vlastní zkušenosti s péčí o děti. V případě, že uchazeči mají vlastní děti, proberou se sociálním pracovníkem každé dítě jednotlivě. Sociální pracovník se zajímá o školní prospěch, výchovné problémy, zdravotní stav, vztahy mezi sourozenci, v případě, že jich je více. Sociální pracovník se bude zajímat o důvody, proč chtějí dítě přijmout do PP. Zda se o svém rozhodnutí už s někým poradili, zda o svém záměru, vzít si dítě do PP, hovořili se svou rodinou. Pokud ano, tak jaký je jejich názor na jejich rozhodnutí. Do zprávy ze sociálního šetření uvede vlastní pozorování, do kterého zahrne místo konání rozhovoru, popis zevnějšku uchazečů a jejich chování k sobě navzájem a k sociálnímu pracovníkovi, zvláštnosti, nápadnosti, způsob řeči. Dále i informace o tom, jak byl sociální pracovník přijat, zda byli klienti ochotni odpovídat a spolupracovat. Na závěr shrne uchazečům předpoklady pro PP, uvede své dojmy a pochybnosti z rozhovoru a napíše vlastní doporučení, zda žádosti vyhovět či nikoliv. Zpráva ze sociálního šetření u uchazečů obsahuje mimo výše zmíněné údaje datum, jméno a příjmení sociálního pracovníka, který toto šetření provedl, a razítko obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Tato zpráva se vloží do spisové dokumentace. 3.2.1.3 Rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností Po obdržení žádosti obecní úřad obce s rozšířenu působností posoudí žádost na základě údajů v ní uvedených a dokladů k ní připojených. Žádost zamítne, pokud nejsou splněny podmínky nebo tento úřad zjistí, že osoba, která žádá o zprostředkování PP dítěte s obvyklým bydlištěm v České republice, splňuje podmínku pobytu na tomto území, avšak její obvyklé bydliště se nachází mimo území České republiky. V tomto 27

případě této osobě obecní úřad obce s rozšířenou působností sdělí, že žádost musí podat příslušnému orgánu státu, ve kterém má obvyklé bydliště. 45 Tím že nejsou splněny podmínky, je míněno, že osoba, která žádá o PP, nemá na území České republiky trvalý pobyt. Pokud se jedná o cizince, musí mít na území České republiky povolen trvalý pobyt nebo být hlášen k pobytu po dobu nejméně 365 dnů. Zprostředkování se neprovádí v případě, že si návrh na svěření dítěte do PP podala fyzická osoba, která je k dítěti buď v příbuzenském vztahu nebo je blízká dítěti či jeho rodině. 46 Obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhodne o zastavení řízení o zařazení do evidence žadatelů o zprostředkování PP v případě, že osoba, která o zprostředkování žádala, vezme svoji žádost zpět před postoupením spisové dokumentace krajskému úřadu, nebo na výzvu obecního úřadu obce s rozšířenou působností nesdělí údaje a nedoloží doklady potřebné pro vedení spisové dokumentace. 47 Spisová dokumentace musí být kompletní, aby mohla být postoupena na příslušný krajský úřad. 3.2.2 Krajský úřad Kopie spisové dokumentace, která byla postoupena z příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností ke krajskému úřadu, je určena k dalšímu posuzování vhodnosti žadatelů. Vyšetření má zjistit, zda jsou uchazeči vhodní a mohou být zařazení do evidence žadatelů. Tuto vhodnost posuzuje krajský úřad prostřednictvím odborného posuzování. Hodnotí se i odborná příprava, kterou žadatelé musí podstoupit. 3.2.2.1 Odborné posuzování žadatelů Odborné posuzování provádí posudkový lékař a psycholog krajského úřadu. Oba se musí vyjádřit k charakteristice osobnosti, psychickému stavu, zdravotnímu stavu, jenž zahrnuje posouzení, zda zdravotní stav žadatele z hlediska duševního, tělesného a smyslového nebrání dlouhodobé péči o dítě; předpokladu vychovávat dítě, motivaci, 45 46 47 Srov. zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, 21 odst. 3. Srov.Tamtéž, 20 odst. 1 a 3. Srov. Tamtéž, 21 odst. 7. 28

která vedla k žádosti o svěření do PP, stabilitě manželského vztahu a prostředí v rodině a dalším skutečnostem rozhodným pro svěření dítěte do PP. 48 Účel odborného posuzování vychází z potřeb dítěte, v jehož zájmu je realizován proces zprostředkování PP. Tento zájem dítěte opravňuje orgány sociálně-právní ochrany, aby od žadatelů požadovaly osobní údaje, ukládaly jim povinnosti, a aby v odůvodněných případech rozhodly o nezařazení žadatelů do evidence. Smyslem odborného posouzení je zjistit, zda žadatelé budou dobrými pěstouny, zvláště dětem s určitými problémy ve vývoji. Toto posuzování provádí kompetentní osoby ve třech oblastech, v oblasti zdravotní, psychické a sociální. Zdravotní posouzení Zdravotní posouzení provádí smluvní lékař příslušného krajského úřadu, který je oprávněn na základě souhlasu, který udělili žadatelé v žádosti o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se pěstouny, zjišťovat potřebné údaje o jejich zdravotním stavu a vyžádat si kompletní zdravotní dokumentaci ošetřujících lékařů. 49 Posudkový lékař vychází především ze dvou dotazníků o zdravotním stavu, které jsou součástí spisové dokumentace žadatelů. Jedná se o dva dotazníky lékařská zpráva a vlastní hodnocení zdravotního stavu. Formuláře těchto dotazníků jsou uvedeny v přílohách 4 a 7. Zdravotní posuzování probíhá bez přítomnosti žadatelů. Příslušný posudkový lékař zhodnotí zdravotní stav na základě doložené zdravotní dokumentace. Závěrečná zpráva posuzujícího lékaře obsahuje diagnostický souhrn, zhodnocení současného stavu a prognózy, zhodnocení z hlediska omezení výchovných a pečovatelských schopností. Posudkový lékař se vyjádří k tomu, zda na základě zjištěných údajů doporučuje či nedoporučuje zařazení žadatelů o náhradní rodinnou péči. 50 Příčiny, na základě kterých by lékař žadatele nedoporučil, mohou být z důvodu chronického invalidizujícího onemocnění, tělesných vad spojených s těžším omezením pohyblivosti, smyslových vad těžšího stupně nebo z onemocnění, která by dítě ohrožovala, například tuberkulóza, bacilonosičství, pohlavní nemoc apod. Dalšími 48 49 Srov. zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, 27. Srov. Metodický list č. 2/2007 Krajského úřadu Jihomoravského kraje, odboru sociálních věcí oddělení sociálních dávek a SPO. POPOVSKÁ, J., GABRIEL, Z., 28.11.2007, s.4. 50 Srov. tamtéž, s.4. 29

důvody pro nedoporučení jsou takové vlastnosti žadatelů, které by je trvale přiváděly do konfliktu se společností a narušovaly by tak výchovu dítěte. Mohou to být například snížené duševní schopnosti nebo nedostatečné výchovné vlastnosti a charakterové vady, těžké neurózy, alkoholismus či vyhraněné psychopatie a psychózy. 51 Psychologické vyšetření Psychologické vyšetření žadatelů na krajském úřadě provádí většinou více psychologů. Těmto psychologům jsou jednotlivé žádosti přidělovány dle vnitřní úmluvy úřadu. Pokud by se jednalo o svěření dalšího dítěte konkrétnímu pěstounovi, jsou žadatelé vyšetřeni tím psychologem, který s nimi již v minulosti pracoval. 52 Psychologické vyšetření, které provádí psycholog, probíhá formou rozhovorů a písemných testů. Pokud se jedná o manželský pár, je nejprve proveden rozhovor s každým z nich jednotlivě a poté společně. V některých případech je možné, aby psycholog provedl v rodině žadatelů část vyšetření, u kterého budou přítomny nezletilé děti, které v této rodině žijí. Na tyto rozhovory plynule navazuje odborná příprava pro žadatele o náhradní rodinnou péči. Odborná příprava je uvedena v kapitole 3.2.2.3. Samostatně se zkoumají důvody, proč se žadatel či žadatelé rozhodli přijmout dítě do vlastní péče. Zkoumá se i vztah žadatelů k dětem, které jsou či byly v jejich rodině. Pokud v rodině žádné dítě či děti nejsou, snaží se psycholog odhadnout budoucí vztah k dítěti, schopnost žadatelů přijímat dítě takové jaké je. Při hodnocení žadatelů se posuzuje jejich schopnost pečovat o dítě, vychovávat je, uspokojovat všechny potřeby dítěte a rozvíjet jeho schopnosti a dovednosti. Je třeba zvážit, jak budou budoucí pěstouni umět kompenzovat, odstraňovat a řešit všechny problémy a nedostatky, které se v životě dítěte vyskytují. Je to úkol, který je velmi náročný a proto je svěřen kolektivu odborníků, aby poznání byla co nejpřesnější a také nejobjektivnější. 53 Odborné posuzování k přijetí dítěte do PP zahrnuje posouzení schopnosti dětí žijících v domácnosti žadatele přijmout dítě do rodiny. Toto vyjádření je možné jen tehdy, pokud jsou děti takového vyjádření schopny s ohledem na jejich věk a 51 52 53 KOLUCHOVÁ A KOL. Výchova dětí v náhradní rodinné péči, s 29. Srov. tamtéž, s.4. Srov. Tamtéž, s 29. 30

rozumovou vyspělost. U žadatelů o zařazení do evidence osob vhodných pro výkon PP na přechodnou dobu se posuzují schopnosti pečovat o děti vyžadující speciální péči a schopnosti spolupráce s rodiči těchto dětí. Psycholog na závěr vypracuje písemnou zprávu, ve které žadatele doporučí či nedoporučí k zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se pěstouny, případně specifikuje pohlaví a charakteristiky dítěte, které bude vhodné žadatelům v budoucnu v rámci stávající žádosti svěřit. Závěry psychologa vychází ze zhodnocení informací o průběhu a výsledcích přípravy žadatelů k přijetí dítěte do rodiny. 54 Sociální posouzení Toto posouzení začíná již prvním kontaktem na obecním úřadě obce s rozšířenou působností dle místa trvalého bydliště s příslušným sociálním pracovníkem. Součástí tohoto šetření je i návštěva sociálního pracovníka v místě bydliště uchazeče. Z této návštěvy je vypracována zpráva, která je založena do jejich spisové dokumentace. Veškeré zjištěné informace týkající se sociální oblasti žadatelů, jsou založeny do spisové dokumentace. V případě, že by krajský úřad potřeboval uvedené informace rozšířit, může o to požádat příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností. 3.2.2.2 Rizikové prvky na straně žadatelů Tato kapitola je věnovaná rizikovým prvkům, které se mohou vyskytnout u žadatelů. Jedná se o takové skutečnosti, které by jim mohly bránit v tom, aby byli uchazeči zařazeni do evidence žadatelů na krajském úřadu a mohli přijmout dítě. Při posuzování žadatelů o PP se odborníci řídí kritérii rizikových prvků. Tato kritéria slouží orientačně, to znamená, vyskytne-li se jeden rizikový prvek, neznamená to, že by žadatelé byli okamžitě zamítnuti. Je totiž nutné zvažovat jejich intenzitu, kumulaci a možné výsledky, které by ohrozily soužití rodiny s přijatým dítětem a jeho výchovu. 55 Mezi rizikové prvky se řadí věk žadatelů, zdravotní stav, doba trvání manželství a partnerského vztahu, vztah k dětem a péče o ně, osobní a společenská kritéria. 54 Srov. Metodický list č. 2/2007 Krajského úřadu Jihomoravského kraje, odboru sociálních věcí oddělení sociálních dávek a SPO. POPOVSKÁ, J., GABRIEL, Z., 28.11.2007, s.4. 55 Srov. Tamtéž, s. 2. 31

Věk Věk žadatelů by měl být přiměřený věkovému rozdílu mezi dítětem, o které se jedná, a běžným průměrem věku rodičů v populaci. Za rizikový prvek při svěřování dítěte do PP se může považovat věk žadatelů nad padesát let, přičemž žadatelka o dítě kojeneckého věku by neměla být starší třiceti pěti let. Ohled se bere i na to, že rozdíl mezi dítětem a žadatelkou by měl být v rozmezí mezi dvaceti až čtyřiceti roky. Dalším kritériem je, že žadatelé by neměli být ve chvíli přijetí dítěte ve věku, který by do budoucna znamenal, že odejdou do starobního důchodu dříve, než přijaté dítě ukončí povinnou školní docházku. 56 Zdravotní stav 57 V posuzování se přihlíží jak k tělesnému, tak i psychickému zdraví. Rizikovým faktorem jsou nemoci s nepříznivou prognózou a přiznání invalidního důchodu. Co se týká psychiky člověka, je nutné vyloučit těžší neurotické poruchy, schizoidní rysy, psychopatické nálady (depresivní, hysteroidní), psychotická onemocnění a nebezpečné sexuální deviace. Za rizikové se může považovat i léčba závislostí a omezení či zbavení způsobilosti k právním úkonům. Manželství a partnerský vztah 58 Při posuzování se zaměřuje psycholog na vztahy mezi manžely z hlediska jejich stability, pevnosti a vzájemného porozumění. Pokud manželství netrvá déle jak tři roky, není možné tuto stabilitu posoudit. Je vhodné aby manželé požádali o odklad do té doby, než posouzení bude možné. Pro žadatele může být rizikovým prvkem to, že dotyčný neměl(a) žádný partnerský vztah, nebo všechny své dosavadní vztahy považuje za špatné a neuspokojivé, nebo jakýkoliv vztah odmítá. V případě uzavřeného svazku je důležité zjistit, kolikáté je to manželství. Rizikovým prvkem je uzavření třetího a dalšího 56 Srov. Metodický list č. 2/2007 Krajského úřadu Jihomoravského kraje, odboru sociálních věcí oddělení sociálních dávek a SPO. POPOVSKÁ, J., GABRIEL, Z., 28.11.2007, s. 2. 57 58 Srov. tamtéž, s. 2. Srov. tamtéž, s. 2,3. 32