SBORNÍK PRACÍ FILOZOFICKÉ FAKULTY BRNĚNSKÉ UNIVERZITY STUDIA MINORA FACULTATIS PHILOSOPHICAE UNIVERSITATIS BRUNENSIS M 8-9,2003-2004 ZVÍŘECÍ KOSTI Z NÁDVOŘÍ HORNÍHO HRADU ROKŠTEJN Při archeoloickém výzkumu hradu Rokštejn (Jihlavský kraj) byl v sezónách 984-987 získán soubor zvířecích kostí. Lokalita se nachází v údolí říčky Brtnice mezi vesnicemi Přímělkov a Panská Lhota. První písemný doklad o existenci hradu pochází z konce 3. století, byl obýván přibližně dvě století. Zpracovaný soubor pochází z nádvoří Horního hradu, kde bylo získáno na 550 framentů kostí. Z tohoto množství bylo druhově určeno 295 kusů, tedy cca 53 %. Zastoupení kostí v objektech a vrstvách Převážné množství získaného materiálu pochází z vrstev a menší část z objektů. V 5 z 22 objektů byly nálezy minimální. V ostatních objektech byl buď doložen zřídka zastoupený druh nebo se zde vyskytovaly kosti s doklady lidské činnosti, jako je řezání či sekání. Oproti vrstvám se v objektech častěji setkáváme s kostrami drobných hlodavců. Druhové určení a poměr zastoupení tura, prasete a ovce/kozy Přehled druhů udává tab.l. Nej větší podíl tvoří klasická trojice: tur, prase a ovce/koza. O jejich vzájemném poměru vypovídají rafy I.a a I.b, vypracované na základě počtu framentů a váhy masa z nich vypočítané (SOBOCIŇSKI - MAŇKOWSKI 975). Hodnotu udávající minimální počet jedinců neuvádím, neboť sled vrstev v jednotlivých čtvercích není ještě zpracován. Od výpočtu minimálního počtu jedinců můžeme přirozeně očekávat snížení počtu větších zvířat (BECHER - JOHANSSON 98, 7; BÓKÓNYI 98, 22). Pokud ale přihlédneme k množství masa, která tato zvířata poskytovala, je zřejmé, že nejvyšší význam měla zvířata velká - skot. Přibližnou představu o četnosti výskytu částí skeletu tří nejvíce frekventovaných druhů podávají obr. I.a, b, c.
246 obr. l.a í obr. l.b obr. l.c obr. 2 obr.3. obr. 4. Obr. l.a, b, c. Četnost nálezů jednotlivých kostí u tura, ovce/kozy a prasete. Obr. 2. Porovnání dvou postižených kostí (artrosis deformans et ankylopoetica tarsi - spánek) s kostí patoloicky nezměněnou (vpravo). Obr. 3. Rentenový snímek provrtané kosti, pohled z boku. Obr. 4. Provrtaný prstní článek, pohled na proximální kloubní plochu.
ZVÍŘECÍ KOSTI Z NÁDVOŘÍ HORNÍHO HRADU ROKŠTEJN 247 Zlomkovitost kostí Při zpracovávání sledovaného souboru byly jednotlivé framenty průběžně váženy. Na základě zjištěné hodnoty spolu s určením druhu (nebo přinejmenším s velikostním zařazením kosti) jsem získala průměrné váhy framentů pro objekty a vrstvy. Vytvořila jsem velikostní škálu zvířat, do níž byly zahrnuty všechny framenty jak druhově nebo jen velikostně určené. Výsledek poměru váhy framentů z objektů a framentů z vrstev uvádí raf Il.a. Z výsledku vyplývá, že kosti z vrstev dosahovalv v průměru větších hmotností, jsou tedy méně lámané, neboť patrně nebyly vystaveny stejnému mechanickému působení jako kosti v objektech. Také poměr váhy kostí zvířat různých velikostí z vrstev a objektů se poněkud liší. Minimální rozdíl je např. u kostí malých zvířat, raf Il.b. Věk a velikost zvířat Při hodnocení věku hospodářských zvířat mohu konstatovat velkou převahu subadultních jedinců. Výjimku tvoří několik kostí selat a z objektu 25 i přítomnost částí skeletu asi pěti štěňat. Na základě cíleně zvolených měr jsem pomocí faktorů vypočítala i kohoutkové velikosti několika zvířat. Problémem však byla značná zlomkovitost materiálu. Proto zde uvádím jen jednotlivé hodnoty, které nemusí zcela odpovídat průměru populace, viz tab. 2. Zjištěné kohoutkové výšky se neodlišují od běžného standartu tohoto období, např. srovnatelná velikost tura z Krasová (PEŠKE 994, 286). Patoloické změny Na posuzovaných kostech se ojediněle objevily i patoloické změny. Jednou z nich je tzv. spánek, (spavanus) artrosis deformans et ankylopoetica tarsi. Ten představuje srůst několika tarsálních kůstek zadní končetiny tura. V daném případě se jedná o srůst os centrouartele a os tarsale II. et III. Příčinou bývá stání na nevhodném povrchu nebo příliš vysoká fyzická námaha zřejmě při práci v zápřahu (BAKER - BROTHWELL 980, 7-20). Každopádně tento srůst zcela neochromil pohyb zvířete, došlo jen k minimálnímu zmenšení kloubní pohyblivosti zadní končetiny. Obr. 2. ukazuje dva příklady spánku v porovnání s nezměněnou kostí os centroquartale (vlevo). Další patoloickou změnou je deformační artróza kloubu korunkového. Její lidové označení je kroužek". Jedná se narůst kostní hmoty v obvodu proximální kloubní plochy středního prstního článku, který tak vytváří dojem prstenu nebo kroužku. Toto onemocnění pro změnu častěji postihuje přední končetiny a jeho přítomnost se projevuje kulháním zvířete (ŠUTTA a kol. 979, 209). Příčina je podobná jako u předcházejícího případu. Na některých kostech sledovaného souboru se vzácně objevují i stopy po zraněních. Na metatarsu zajíce jsem zjistila drobné exostózy (v polovině její délky), patrně šlo o následek lokálního zánětu.
248 p o m ě r druhů podle p o č t u framentů p o m ě r druhů podle váhy masa 2% 32% 52% 36% 64% IBOS B S U S B O C raf.i.a IBOS E Š U S B O C raf.i.b Poměr váhy framentu z objektů a vrstev(:x) P o m ě r c e l k o v é váhy kostí z objektů a vrstev (:x) [ objekt vrstva] raf Il.a objekt vrstva rafll.b Graf I.a. Poměr druhů podle počtu framentů (BOS - tur, SUS -prase, 0 _ C - ovce/koza). Graf I.b. Poměr druhů podle celkové váhy masa. Graf Il.a. Poměr váhy framentu ((VV - velká velikost zvířete (tur etc); S V - střední velikost (ovce etc); S V - M V - střední až malá velikost (liška etc); M V - malá velikost (ptáci etc.)). Graf II.b. Poměr celkové váhy kostí z objektů a kostí z vrstev. Řemeslně opracované kosti Do osteoloického souboru byly náhodně zařazeny i kostěné předměty. Ve dvou případech se jedná o pracovní nástroje. Je to jednak sídlo vyrobené z dlou hé kosti velkého zvířete, nejspíše skot, jednak předmět s ohlazenou částí, vytvo řený z těla dlouhé druhově blíže neurčitelné kosti. Poslední zjištěná opracovaná kost sloužila nejspíše jako hrací předmět. Jedná se o neúplný proximální prstní článek skotu, který je ve své proximální kloubní ploše provrtán. Na základě již známých zkušeností ( L E H M K U H L 988, 93), kdy se v takovémto otvoru nacházejí části nebo alespoň stopy po přítomnosti olova, jsem nechala zhotovit rentenový snímek, viz obr. 3. Ten, bohužel, v na šem případě přítomnost kovu neprokázal.
ZVÍŘECÍ KOSTI Z NÁDVOŘÍ HORNÍHO HRADU ROKSTEJN 249 Neméně zajímavé je určení funkce tohoto druhu předmětu. S velikou pravděpodobností byl užíván ke hrám. Nabízí se nám široké spektrum možností výkladu. Tímto problémem se zabýval např. V. Hrubý (957, 70-77). Také uvedený autor zmiňuje u astraálů navrtávání a vyplňování olovem pro zvětšení jejich váhy. Dále k tomu uvádí i etnoloické analoie z oblasti Rumunska (HRUBÝ 957, 70). Zde bych ráda poukázala na spojitost označení astraálus jako anatomického termínu a jako názvu pro hrací předmět. V Ottové slovníku naučném se setkáváme se dvěma podobnými termíny. Jedním je astraálus, dnes již archaické označení kosti hlezenní (dnes talus), a druhým astraálos, hrací předmět, který byl dříve vyráběn z tzv. zadních kotníků" zvířat. Pojmenování předmětu bylo tedy nejspíše přejato z názvu kosti, z níž byl vyráběn. Ne vždy byla užívána právě tato kost. Výhodnější, co do počtu, byla výroba hracích kamenů z prstních článků, neboť z jednoho zvířete můžeme získat max. dvě kosti hlezenní, zatímco skoro shodných proximálních prstních článků osm. Takovéto hrací kameny nesly někdy na stranách několik vyvrtaných otvorů (HRUBÝ 957, 70), viz nález astraálů z Rýmařova (GOŠ - KAREL 992, 54). Je samozřejmě otázkou, zda předměty pocházející z odlišných kostí mohly být užívány ke stejné hře. Jak jsem již zmínila, předmět z Rokštejna je vyroben z prstního článku, obr. 4. Zcela shodné nálezy pocházejí z německé lokality Rostock (LEHMKUHL 988, 93-00). Bylo zde nalezeno 37 prstních článků, z nichž některé nesly stopy po řezáni, nebo měly v proximální kloubní ploše vytvořený otvor, viz obr. 5. Na základě rentenových snímků byla u jednoho nálezu zjištěna i přítomnost olova. Tyto předměty jsou datovány do 5. století. Ve stejné publikaci je uveden i velmi zajímavý detail jednoho obrazu pocházejícího z poloviny 6. století, viz obr. 6, který by mohl užití tohoto předmětu upřesnit. Na jeho základě se domnívám, že předmět mohl být užíván ne ve hře v kostky", ale spíše k zábavě podobné našim kuželkám nebo ruským orodkám. Závěr Závěrem mohu konstatovat, že domácí zvířata z hradu Rokštejna spadají svou velikostí mezi typicky středověké formy, které dosahovaly drobnějších rozměrů. Zvířata byla porážena převážně v subadultním věku. Strava obyvatel hradu Rokštejn se skládala převážně z domácích zvířat a lov tvořil pouze doplněk stravy. Kosti z vrstev byly méně framentovány než kosti z objektů.
250 Obr. 5. Provrtané prstní články z lokality Roztoek v Německu, pohled na proximální kloubní plochy. Obr. 6. Detail obrazu Dětské hry" od Bruela (6. stol.). LITERATURA B A K E R, J. - B R O T H W E L L. D. 980: Animal Diseases in Archaeoloy. London - New York Toronto - Sydney - San Francisco. B E C H E R, C. - J O H A N S S O N, F. 98: Tierknochenfunde Zweiter Bericht, Die neolilhischen Ufersiedlun von Twann, Band, Bern. B O K O N Y I, S. 98: Early neolithic vertebrate fauna from Lánycsók - Éettmalom, Acta Archaeoloica Academiae Scientiarum Hunaricae 33, 2-34. D R I E S C H A.v.d. - B O E S S N E C K, J. 974: Kritische Anmerkunen zur Widerrislhóhenberechnun aus LanenmaBen vor- und fruheschichtlicher Tierknochen, Sáuetierkundliche Mitteilunen 22, 325-348. HRUBÝ, V. 957: Slovanské kostěné předměty a jejich výroba na Moravě, P A XLVII, 8-27. GOŠ, V. - K A R E L, J. 992: Vzácný nález astraálu v Rýmařově, Informační zpravodaj, 94-96.
ZVÍŘECÍ KOSTI Z NÁDVOŘÍ HORNÍHO HRADU ROKŠTEJN 25 LEHMKUHL, U. 988: Ein mittelalterliches Knochenspiel aus dem Stadtkem von Rostock, Beitrae zuř Archaozooloie VII, 93-00. PEŠKE, L. 994: Srovnání osteoloických nálezů ze středověkých hradů Krasová a Tetína, Castelloloica Bohemica 4, 283-298. SOBOCIŇSKI, M. - MAŇKOWSKI, M. 975: Zwierzece szczauti kosine z osady kultury przeworskiej w Janikowie, Rocz. AR Pozn., 76, 3-28. ŠUTTA, J. a kol. 979: Veterináma chiruria. Bratislava - Praha. TIERKNOCHEN AUS DEM OBEREN HOF DER BURG ROKŠTEJN Bei der Ausrabun des oberen Hofes der mittelalterlichen Bur Rokštejn (Jihlavský kraj), die ins 4. - 6. Jh. datiert, wurden 550 Framente von Tierknochen eboren. Es konnten insesamt 295 Framente, also 53% des Materials, bestimmt werden. Es handelt sich um einen stark framentierten Komplex, so dass nur in wenien Fállen anze Knochen messbar waren. Aus den ewonnenen MaBen wurde die Widerristhťihe (WRH) der Tiere abeleitet. Es eraben sich folende Werte: Bos prímienius f.domestica 4,99 cm, Ovis ammon f. aries 63,5 cm, Capra aearus f. hircus. 69,5 cm und ftlr Sus scrofa f. domestica 7,6 cm. Auf Grund des Gewichts der einzelnen Stilcke kann eschlossen werden, dass der Framentierunsrad der Knochen in den Schichten eriner war als der in den Befunden. Die meisten Tiere erreichten das subadulte Alter. Ausnahmen bilden einie Knochen von Ferkeln sowie, im Fall des Befundes 25, die Geenwart von 5 Framenten, die wahrscheinlich von Hundewelpen stammen. Die prozentualen Anteile der einzelnen Arten am Gesamtmateríal der Bur Rokštejn entsprechen denen anderer ausewerteter Buren dieses Zeitabschnittes wie Tetin und Lelekovice. Es wurde auch ein bearbeiteter Knochen efunden. Hierbei handelt es sich um die proximale Phalanx eines Auerochsen, deren proximale Gelenkflache eine Bohrun aufweist. Auf der Rontenaufnahme lassen sich keine Reste einer Bleifilllun nachweisen. Analoe Funde aus Deutschland lassen vermuten, dass das beschriebene Sttlck am ehesten in einem Spiel zum Einsatz kam, das unserem heutien Keelspiel ahnlich war.
252 HRAD R O K á T E J K - N Á D V O Ř Í HORNÍHO HRADU-.3, -. POLOVINA 5. STOLETÍ DRUaOVÉ. Z A S T O U P E N I J S M H H B 9 I Zvířata domácí Bos p r i m i e n i u s f. t a u r u s O v i s ammon f. a v i e s Capra aearus f. h i r c u s Ovis/ Capra Sus s c r o f a f. d o m e s t i c a Equus f e r u s f. c a b a l l u s Canis lupus f. f a m i l i a r i s F e l i s s i l v e s t r i s f. catus Gallus a l l u s f. domestica Anser anser c f. domestica CELKEM Zvířata domácí nebo divoká Ovis/ Capra/Capreolus Sus s c r o f a f. d o m e s t i c a / S. s. Canis lupus f. f a m i l i a r i s / C.. Zvířata divoká Ursus arctos carnivora Cervus elaphus Capreolus capreolus Vulpes vulpes Lepus europeus rodentia Erinaceus e/c Aves i n d e t. Ryby Cyprinius carpio Leuciscus CELKEM N e u r č e n ý druh - velikosti malé m a l é až středni středni středni až velké v e l ké CELKEM Horno s a p i e n s mollusca CELKEM v e r t a b r a t a CELKEM i n v e r t a b r a t a CELKEM U R Č E N Ý C H CELKEM N E U R Č E N Ý C H počet - n 35.8% 2378.3 :. : i 88.2 22.2 7.2% 005.5 25. ] % 6 2 7 3. 9 0.% 9.0 2. % 48.0 0.% 7. 5.8% 27.6 40.7 0.4% 29362.5 77.6% 043 9 2 20 730 3 6 5 69 3 2264 8 0 0.3% 0.9 209.3 0.4 20.6 ; Sus scrofa f. Capra hircus Ovis capra 70.6%. 3. 3 2 0.3% 0.2% 0.% 96. 9% 0. )% 0. 7% 2 3 2 2 77 40 4 0.% 0.% 0.% 6.%.4% 4. % 2.5 0.4 44.8 6.. 0 432.6 20.7 0.4 98. 6 0.% 0.%.4% 0.% ) 64 0. 0% 22.0%.2 2.3 720,6 2. 4% 244 97 370 25 850 2586 3 9.4% 3.7% 52. 9%.0% 32. 9% 00% 0.% 79.6 48.4 2258. 09.5 435.5 6847 30.2.2 3740.7.2 295 2586 53.0% 47.0% 30292.5 6848.2 Tab.. Přehled zvířecích druhů. DRUH Bos primienius % hmotnost KOST' MÍRA" M Í S A V KM ťcv V- CM f.domestica MC GL I 9 6» 4,99 r 7,74 domestica TALUS L L 40 7,6 MC GL 2 69, 5 TALUS L L 28 63, 5 Tab. 2. Přehled zastoupených kohoutkových výšek ( K V ). i. 2% 32.9%. 6% 63. 5% 00% % 8. 6% 8.4%