Univerzita Palackého v Olomouci Palacký University in Olomouc MusicOlomouc 2010 2. mezinárodní festival soudobé hudby 2 nd international festival of contemporary music 19. 29. 4. 2010 Kaple a Posluchárna Roberta Smetany, Umělecké centrum Univerzity Palackého Chapel and Lecture-room of Robert Smetana, Art Centre of Palacký University Univerzitní 3 5, Olomouc Tělocvična Na Hradě, Filozofická fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci Drill-hall At the Castle, Philosophical Faculty, Palacký University in Olomouc Na Hradě 5, Olomouc Reduta, Moravská filharmonie Olomouc Reduta, Moravian Philharmonic Olomouc Horní náměstí 23, Olomouc Aula Přírodovědecké fakulty, Univerzita Palackého v Olomouci Auditorium of Faculty of Science, Palacký University in Olomouc Třída 17. listopadu 12, Olomouc
Dramaturg Programme director Jan Vičar Produkce Production Katedra muzikologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Department of Musicology, Philosophical Faculty of Palacký University in Olomouc Festival se koná pod záštitou Ministerstva kultury České republiky The Festival takes place under the auspices of the Ministry of Culture of the Czech Republic 2
Spolupracující instituce Participating Institutions Katedra muzikologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Department of Musicology, Philosophical Faculty of Palacký University in Olomouc Konzervatoř Evangelické akademie Olomouc Conservatory of the Evangelical Academy in Olomouc Moravská filharmonie Olomouc Moravian Philharmonic Olomouc Tvůrčí centrum Olomouc Asociace hudebních umělců a vědců Creative Centre Olomouc of Association of Music Performers, Composers and Theoreticians Statutární město Olomouc City of Olomouc Podporovatelé Supporters Dopravní podnik města Olomouce Hudební rozhledy Info Olomouc Kdy-Kde-Co Profi-Tisk Group s.r.o. PROFIT Radio Proglas Swiss Arts Council Pro Helvetia VMWeb.cz Žurnál UP 3
a je tady MusicOlomouc 2010! Každoročně vzniká ve světě mnoho ambiciózních projektů, které po nadějném vykročení již po roce uvíznou na písku a skončí: pro malou iniciativu svých pořadatelů, nezájem veřejnosti či nedostatek finančních prostředků. Je potěšitelné, že to neplatí o mezinárodním polystylovém a polyžánrovém festivalu soudobé české a světové experimentální, jazzové a alternativní hudby konce 20. a počátku 21. století MusicOlomouc, jehož druhý ročník se koná od 19. do 29. dubna 2010. A velké plány se rýsují i do budoucnosti. Na letošních koncertech, besedách a tvůrčích dílnách, které obohatí hudební život v Olomouci, bude představen průřez českou i zahraniční skladatelskou tvorbou z let 1990 až 2010. MusicOlomouc je festival skladatelský a v tomto ročníku na něm budou uvedeny skladby 19 českých a devíti zahraničních skladatelů. Jejich profily jsou otištěny v příslušných částech této programové brožury. Již zde je však třeba se zmínit rovněž o některých interpretech. O tom, zda soudobé skladby zapadnou po prvním uvedení, anebo žijí dále, totiž spolurozhoduje nejen kvalita jejich kompoziční struktury, ale právě zájem a vůle interpretů. Ti novinkovou tvorbu dokáží svými interpretačními výkony u veřejnosti prosadit a případně i z průměrných kompozic učinit pozoruhodnou záležitost. Zažil jsem kdysi, jak Gidon Kremer na festivalu soudobé hudby zahrál jako přídavek několik stupnic, avšak tak sugestivně, že publikum nadšeně aplaudovalo. A naopak platí, že interpreti, kteří soudobou hudbu nehrají, anebo ji hrají špatně, vznikajícímu současnému umění neprospívají. Po velmi úspěšném loňském koncertě perkusionisty Tomáše Ondrůška představí v Tělocvičně Na Hradě Univerzity Palackého v Olomouci obsáhlý výběr ze soudobé české a světové hudby první dáma českých bicích a zároveň skladatelka, Markéta Mazourová. Mezi českou interpretační elitu patří klavírista Daniel Wiesner, nenápadný a skromný muž s neuvěřitelnou stu- 4
dijní pohotovostí a koncertní výkonností, který jako sólista či komorní hráč premiéroval snad již stovky soudobých kompozic. Za tuto činnost byl vloni oceněn Cenou České hudební rady. Na klavírním recitálu představí svůj výběr pro sólový klavír a na orchestrálním koncertě zahraje Klavírní koncert Jiřího Gemrota, který minulý měsíc poprvé uvedl s Českou filharmonií za řízení Jiřího Bělohlávka v Praze. Spojením hledisek regionálních a celostátních se vyznačuje koncert s tvorbou ostravských a olomouckých skladatelů. Ti sice žijí a tvoří v regionu, ale jejich tvorba má celostátní, ba i mezinárodní význam. Týká se to například celoživotní tvorby loňského jubilanta Milana Báchorka, který bude představen skladbou kombinující nástroje smyčcového kvarteta s netradičním nástrojem soudobé hudby cimbálem. Ten ostatně zazní i při atraktivním vystoupení kvinteta cimbalistky, zpěvačky a aranžérky Zuzany Lapčíkové, v programu Balady a janáčkovské parafráze využívajícím hudební idiomy a podněty folklorní, janáčkovské i jazzové. Do programu byla mimořádně zařazena také přednáška Filmová hudba: skladatel versus režisér jazzového klavíristy a skladatele Emila Viklického, pořádaná v rámci cyklu vědeckopopulárních přednášek významných absolventů Univerzity Palackého v Olomouci. Vyvrcholením festivalu bude orchestrální koncert Moravské filharmonie Olomouc řízený Petrem Vronským a se sólisty Danielem Wiesnerem a trumpetistou Markem Zvolánkem. Koncert přinese stylovou konfrontaci dvou starších zahraničních skladatelů, spíše avantgardistů Švýcara Ulricha Stranze a Belgičana Pierre Bartholoméea, a dvou mladších českých skladatelů, spíše tradicionalistů Jiřího Gemrota a Juraje Filase. Svým názvem Pražské premiéry olomoucké reprízy koncert naváže na loňský úspěšný orchestrální večer, na němž byla uvedena soudobá holandská a česká tvorba, ale i na bývalý festival Pražské premiéry, jehož tvůrcem byl ještě jako generální ředitel České filharmonie současný ministr kultury a hudební skladatel Václav Riedlbauch. 5
Věřím, že festival současné hudby bez hranic pořádaný Univerzitou Palackého v Olomouci a zejména její Katedrou muzikologie za podpory Ministerstva kultury České republiky, Olomouckého kraje, Statutárního města Olomouce a všech olomouckých hudebních institucí, bude letos i v dalších letech poutat pozornost stále většího počtu posluchačů a širší olomoucké a regionální kulturní veřejnosti, tvořené v současnosti přibližně 24 tisíci olomouckých vysokoškoláků, z toho několika stovkami studentů oboru muzikologie a hudební výchovy, posluchači konzervatoře, abonentním publikem Moravské filharmonie Olomouc, příznivci regionálních Kruhů přátel hudby i žáky základních uměleckých škol. Jim všem je festival MusicOlomouc 2010 konaný pod záštitou Ministerstva kultury České republiky určen. Jan Vičar 6
and here is MusicOlomouc 2010! Each year, many ambitious projects are launched in the world but after a hopeful start they get stuck and finish: due to the small initiative of the organizers, the lack of interest on the part of the audiences, or the shortage of funds. It is a pleasure to be able to say that this does not hold for the international polystyle and polygenre festival of contemporary Czech and world experimental, jazz and alternative music from the end of the 20 th and the beginning of the 21 st century, MusicOlomouc, a second year of which takes place from April 19 to 29, 2010. And there are great plans for the future. This year at concerts, lectures and workshops, which enrich the music life in Olomouc a cross section of Czech and foreign composers music from the years 1990 to 2010 will be presented. MusicOlomouc is a festival of composers and this year compositions by 19 Czech and 9 foreign composers will be introduced there. Their profiles are found in the respective sections of this programme booklet. But it is necessary to mention several interpreters as well. Whether a contemporary composition disappears after its first performance or continues to live, depends both on the quality of the music and the interest and will of the performers. By their skills of interpretation they can push through a novelty, and even from a mediocre composition make something remarkable. I remember how Gidon Kremer at a festival of contemporary music played as an encore several scales but so powerfully that the audience enthusiastically applauded. And reversely it holds that interpreters not accustomed to play contemporary music or who play poorly, will not contribute to the career of contemporary music. After last year s very successful concert of the percussionist Tomáš Ondrůšek, in the Drill-hall At the Castle of Palacký University, a large selection from contemporary Czech and world music will be presented by the first lady of Czech percussion and at the same time a composer, Markéta Mazourová. 7
Among the Czech elite of interpreters are the piano player Daniel Wiesner, a modest man with an incredible resourcefulness and highs stand of concert performance, who as a soloist or a chamber player presented the premieres of perhaps one hundred pieces of contemporary music. Last year, for this activity he was awarded the Prize of the Czech Council for Music. In a piano recital he will perform his selection for the solo piano and at the orchestral concert he will play the Piano concerto by Jiří Gemrot, which he in the preceding month performed for the first time with the Czech Philharmonic, conducted by Jiří Bělohlávek in Prague. By the linking of the regional and national aspects is distinguished the concert of works by composers from Ostrava and Olomouc. Although they live and work in a region, their work is of a national, perhaps even international importance. This holds for instance for the lifelong work of Milan Báchorek, who will be introduced by a composition combining instruments of the string quartet and the untraditional instrument in modern music cimbalom. That instrument will be heard also in the attractive performance by the quintet of a cimbalom player, singer and arranger Zuzana Lapčíková, in the programme Ballads and Janáčkian paraphrases, which makes use of musical idioms and stimuli from the folklore, Janáček s music and jazz. The programme will be also enriched by the lecture Film music: composer versus film director of a distinguished alumnus of Palacký University in Olomouc, jazz pianist and composer Emil Viklický. The culmination of the festival will be the orchestral concert of the Moravian Philharmonic Olomouc, conducted by Petr Vronský, with soloists Daniel Wiesner and trumpeter Marek Zvolánek. The concert will bring a confrontation of the styles of two older foreign composers, or rather avant-gardists, the Swiss Ulrich Stranz and the Belgian Pierre Bartholomée, and two younger Czech composers, or rather traditionalists, Jiří Gemrot and Juraj Filas. With its name Prague premieres Olomouc repeats, the concert will follow up on last year s successful orchestral evening, when contemporary Dutch and Czech music was played, as well as on the former fes- 8
tival Prague premieres, whose creator was, still as a general manager of the Czech Philharmonic, the present Minister of Culture and musical composer, Václav Riedlbauch. I believe that the festival of contemporary music without boundaries, held by Palacký University and in particular by its Department of Musicology, with the support by the Ministry of Culture, the Olomouc Region, the Statutory Town of Olomouc, and all music institutions in Olomouc, will both in this and the next years attract the attention of increa sing numbers of audiences and the wider cultural public in Olomouc and its region, now comprised of about 24,000 university students, of which several hundreds are students of Musicology and Music Education, the students of the Conservatoire of music, the subscriber audiences if the Moravian Philharmonic, supporters of the regional Circles of Friends of music, and pupils of elementary schools of art. For all of them is intended the MusicOlomouc 2010, held under the auspices of the Ministry of Culture of the Czech Republic. Jan Vičar 9
MusicOlomouc 2010 PŘEHLED SURVEY 10
PONDĚLÍ MONDAY 19. 4. 2010 Umělecké centrum Univerzity Palackého, Kaple Božího Těla Art Centre of Palacký University, Chapel 19.00 hod. 7.00 p.m. Skladatelé Tvůrčích center Ostrava a Olomouc Composers of the Creative Centres Ostrava and Olomouc Aleš Pavlorek, Markéta Dvořáková, Milan Báchorek, Robert Hejnar, Marek Keprt, Milada Červenková str. / page 16 ÚTERÝ TUESDAY 20. 4. 2010 Tělocvična Na Hradě, Univerzita Palackého v Olomouci Drill-hall At the Castle, Palacký University in Olomouc 13.00 hod. 1.00 p.m. Markéta Mazourová: Pestrý svět bicích nástrojů Varied world of percussion instruments Beseda a tvůrčí dílna Workshop str. / page 26 11
ÚTERÝ TUESDAY 20. 4. 2010 Tělocvična Na Hradě, Univerzita Palackého v Olomouci Drill-hall At the Castle, Palacký University in Olomouc 19.00 hod. 7.00 p.m. Soudobá hudba pro bicí nástroje Contemporary music for percussion instruments Markéta Mazourová, bicí nástroje / percussion instruments Roman Pallas, Jan Vičar, Tomáš Svoboda, Earl Hatch, Markéta Mazourová, Rihards Dubra, Timothy Ferchen, Martin Kučera, Matthias Schmitt str. / page 27 STŘEDA WEDNESDAY 21. 4. 2010 Reduta, Moravská filharmonie Olomouc Reduta, Moravian Philharmonic Olomouc 19.00 hod. 7.00 p.m. Balady a janáčkovské parafráze Ballads and Paraphrases of Leoš Janáček Zuzana Lapčíková Kvintet str. / page 34 12
ÚTERÝ TUESDAY 27. 4. 2010 Umělecké centrum Univerzity Palackého, Posluchárna Roberta Smetany Art Centre of Palacký University, Lecture-room of Robert Smetana 13.00 hod. 1.00 p.m. Daniel Wiesner: Česká a evropská klavírní tvorba posledního dvacetiletí Czech and European piano music of the last two decades Přednáška Lecture str. / page 40 ÚTERÝ TUESDAY 27. 4. 2010 Umělecké centrum Univerzity Palackého, Kaple Božího Těla Art Centre of Palacký University, Chapel 19.00 hod. 7.00 p.m. Soudobá hudba pro klavír Contemporary music for piano Daniel Wiesner, klavír / piano Ivo Bláha, Ronald Stevenson, Jiří Laburda, Bohuslav Řehoř, Jan Vičar, Jiří Gemrot str. / page 41 13
ČTVRTEK THURSDAY 29. 4. 2010 Aula Přírodovědecké fakulty, Univerzita Palackého v Olomouci Auditorium of Faculty of Science, Palacký University in Olomouc 17.00 hod. 5.00 p.m. Emil Viklický: Filmová hudba: skladatel versus režisér Film music: composer versus film director Přednáška z cyklu vědeckopopulárních přednášek významných absolventů Univerzity Palackého v Olomouci Lecture of a distinguished alumnus of Palacký University in Olomouc str. / page 50 ČTVRTEK THURSDAY 29. 4. 2010 Reduta, Moravská filharmonie Olomouc Reduta, Moravian Philharmonic Olomouc 19.00 hod. 7.00 p.m. Pražské premiéry olomoucké reprízy Prague premieres Olomouc repeats Moravská filharmonie Olomouc Moravian Philharmonic Olomouc Pierre Bartholomée, Jiří Gemrot, Ulrich Stranz, Juraj Filas str. / page 51 14
MusicOlomouc 2010 PROGRAM PROGRAMME 15
PONDĚLÍ MONDAY 19. 4. 2010 Umělecké centrum Univerzity Palackého, Kaple Art Centre of Palacký University, Chapel 19.00 hod. 7.00 p.m. SKLADATELÉ TVŮRČÍCH CENTER OSTRAVA A OLOMOUC COMPOSERS OF THE CREATIVE CENTRES OSTRAVA AND OLOMOUC Igor Františák, klarinet / clarinet, Daniel Skála, cimbál / cimbalom Petr Matuszek, baryton / baritone, Markéta Dvořáková, alt / contralto Kubínovo kvarteto / Kubín Quartet (Luděk Cap, Jan Niederle, Pavel Vítek, Jiří Zedníček) Aleš Pavlorek (*1971, Česká republika) Sblížení protikladů, pro klarinet a cimbál, 2005 Markéta Dvořáková (*1977, Česká republika) Něco tiše cinká, pro alt, baryton a drobné nástroje na verše Jana Skácela, 2005 Chci to slyšet Kvetoucí alej Večer Přípitek Hodinky Modlitba 16
Milan Báchorek (*1939, Česká republika) Concerto fantasia pro cimbál a smyčcové kvarteto, 2004 Přestávka Intermission David Šugárek, klavír / piano Marek Keprt, klavír / piano, Ellen Plisková, cembalo / harpsichord Žesťové sexteto členů Moravské filharmonie Olomouc Brass Sextetto of the Moravian Philharmonic Olomouc (Ondřej Moťka a Lukáš Weiss, trubky / trumpets, Jaroslav Hubek, lesní roh / French horn, Miroslav Tutko a Jan Pátek, trombony / trombones, Radim Černín tuba / tuba) Robert Hejnar (*1969, Česká republika) 1. sonáta pro klavír Ringing the Changes, 1992 Marek Keprt (*1974, Česká republika) kudy časokdoul prosvítá, 2010, premiéra / premiere Milada Červenková (*1947, Česká republika) Hudba pro žestě, 1994 Hravé capriccio Sentimentální intermezzo Groteskní pochod Aleš Pavlorek (*1971) studoval hru na klarinet u doc. Valtra Vítka na Janáčkově konzervatoři v Ostravě, kterou absolvoval v roce 1991 Koncertem pro klarinet a orchestr V. K. Kramáře za doprovodu Janáčkovy filharmonie Ostrava. Pokračoval u téhož profesora v Institutu pro umělecká studia na Ostravské univerzitě. V roce 1995 byl aktivním 17
účastníkem mezinárodních interpretačních kurzů v rakouském Semmeringu. Je držitelem několika ocenění v národních soutěžích dechových nástrojů (Chomutov, Roudnice nad Labem). Pro český rozhlas nahrál řadu skladeb našich i světových skladatelů B. Martinů, F. Poulenka, J. Francaixe, I. Stravinského aj. Od r. 1995 je prvním klarinetistou a sólistou Filharmonie B. Martinů Zlín. S tímto hudebním tělesem se několikrát představil jako sólista v Mozartově, Weberově a Coplandově klarinetovém koncertu nejen domácímu publiku, ale i posluchačům v Německu a Dánsku. S Filharmonií B. Martinů natočil také řadu soudobých klarinetových koncertů od amerických skladatelů, které později vyšly na CD. Vystupoval na koncertech ve Španělsku, Portugalsku, Francii, Švýcarsku, Rakousku a USA. Součástí měsíčního turné po Spojených státech bylo i několik koncertů v newyorské Carnegie Hall. V současné době je mimo jiné členem Stadlerova klarinetového kvarteta, s nímž navštívil řadu předních festivalů, jak českých (Janáčkův máj, Janáčkovy Hukvaldy), tak zahraničních (České kulturní dny v Drážďanech, Argonne force 3 Francie aj.) Aleš Pavlorek se věnuje skladatelské činnosti již přes dvacet let. Komponuje především komorní skladby, ale v poslední době píše i hudbu pro dechové a symfonické orchestry. Za zmínku stojí i jeho práce aranžérská, ve které usiluje o propojení pop-rockových a jazzových hudebních stylů se zvukem symfonického orchestru. Přestože je skladatel-samouk, získal několik ocenění ve skladatelské soutěži Generace a v roce 2006 získal jeho Basklarinetový koncert první cenu ve skladatelské soutěži Českého rozhlasu. Sblížení protikladů, skladba byla napsána pro Igora Františáka klarinet a Dana Skálu cimbál. V této komorní kompozici využívám pestrou paletu barevných kombinací dvou naprosto rozdílných nástrojů, které se velmi dobře hodí pro vykreslení protikladů. 18
Sblížení protikladů má sonátovou formu s vnitřním programovým členěním. Posluchač může vysledovat stavebnou osu hudebního děje: vykreslení charakterů konflikt sebereflexe hledání společné cesty a sblížení. V této kompozici využívám ve velké míře pestrou škálu moderních výrazových prostředků se širokým záběrem hudebních žánrů, což podtrhuje rozpětí mezi protiklady. Jednotlivé subjekty, v tomto případě klarinet a cimbál, procházejí vývojem od atonality a minimalu, přes metal a aleatoriku, až k naprosto tonálnímu závěru. Pozoruhodný vývoj skladby je posluchačsky naprosto šokující, ale v podstatě jen zrcadlově odráží problémy a strasti každodenního života. Markéta Dvořáková (*1977) absolvovala na Hudební fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně v roce 2003 kompozici a v roce 2006 doktorské studium kompozice a teorie kompozice se zaměřením na multimediální tvorbu. Během posledního desetiletí získala několikrát významná ocenění v celostátní soutěži Generace, v roce 2002 byla nominována na Cenu Alfréda Radoka v kategorii Talent roku za Žirafí operu a o rok později obdržela Cenu Nadace Leoše Janáčka a Cenu ministryně školství. Absolvovala řadu mezinárodních kurzů pod vedením renomovaných lektorů (V. Globokar, O. Balakauskas, Ch. Wolf, A. Lucier, Y. Bosseur a další). Její skladby zazněly na festivalech u nás i v zahraničí, např. na Forfestu v Kroměříži, Janáčkově máji v Ostravě, Expozici nové hudby v Brně, na VN:M festivalu v Grazu, na přehlídce soudobé české hudby v Los Angeles, mezinárodním festivalu Gegenwelten v Heidelbergu, v rámci série Kraakgeluiden v Amsterdamu, či na Wienerfestwochen nebo Audio-Artu ve Varšavě. Interpretace jejích děl se ujaly přední soubory a sólisté (Státní filharmonie Brno, Janáčkova filharmonie Ostrava, flétnistka Carine Lévine, dirigent Zsolt Nagy a další). Jako composer in residence působila ve Werkstatt Graz. Markéta Dvořáková je členkou souboru Ensemble Marijan, který se specializuje na improvizovanou hudbu a multimediální projekty. Spoluzaložila skladatelská sdružení 19
HUDBABY a Multi-Art. V současné době pedagogicky působí na Janáčkově konzervatoři v Ostravě. Cyklus šesti písní Něco tiše cinká pro ženský a mužský hlas na verše Jana Skácela je napsán na přání mých přátel Markéty Dvořákové a Petra Matuszka. V tiché pokoře před uměním Básníka pokusila jsem se zachytit hudbu skrytou ve verších... Jan Skácel Chci to slyšet Na dně každé písně, i té nejsmutnější, na dně každé sklénky něco tiše cinká. Někdy víc a jindy jenom málo. Chci to slyšet. Bůhví co mne nutí, ale musím čekat na cinknutí, jinak by se moje srdce bálo. Kvetoucí alej V aleji bílé tajili jsme dech. Jak sníh ležely květy vysoko na stromech. A každý strom tu pyšně život slavil a třímal bez únavy rozkvetlou sílu svou. Slova jsem lámal jak kámen v starém lomu. Má žena řekla jen: Chtěla bych žít v tom stromu. Večer Na nebi sbírá se vítr, zítřejší nachový vítr, 20
a znova láska, znova, odedávna zpovzdálí překáží smrti. Přípitek Ještě si přiťukneme a vypijem to tiše. Nikomu nepovíme, co víno o nás zná. A spadne hvězda. Tenká jako plíšek. A voda blízko mostů bude stříbrná. Hodinky Krajina Pták a Blázen Krajina která Tiká Na ocelovém řetízku Strach ze mne z tebe strach Ze všeho nablízku Krajina Blázen Pták a Pluh Krajina Zároveň Tympání pod hrudami Kdo učil mlčet kámen Kdo bude Mlčen námi Modlitba Studánku dej mi blízko u lesa A nehlubokou Jenom na dlaň vody A do ní žabku která vodu čistí Na podzim povybírám napadané listí V zimě se budu starat aby nezamrzla A v srpnu zavedu tam lidi žíznivé A to je všechno Snad je v moci tvé Udělat pro mne malý důlek vody Ve kterém by se odrážela nebesa 21
Milan Báchorek (*1939) studoval skladbu na ostravské konzervatoři u Miroslava Klegy. Působil jako sbormistr amatérského pěveckého sboru Radhošť a vyučoval hudebně teoretické předměty na Konzervatoři v Ostravě, později také skladbu. V letech 1974 1990 zastával funkci tajemníka ostravské pobočky Svazu českých skladatelů a koncertních umělců, poté se stal předsedou Tvůrčího centra Ostrava a členem rady Asociace hudebních umělců a vědců. V letech 1992 2004 působil jako ředitel Janáčkovy konzervatoře v Ostravě, kde pedagogicky setrval dodnes. Vyvíjí též kritickou a popularizační činnost, je předsedou a organizátorem skladatelské soutěže pro mladé autory do 30 let Generace, členem festivalových výborů Janáčkova hudebního Lašska, Janáčkova máje a Hudební současnosti. Ve své rané tvorbě vyšel ze syntézy stylového odkazu klasiků 20. století s folklorními intonacemi svého rodného kraje. Další a dosud nejvýznamnější etapu jeho tvorby zahájilo Ritornello per orchestra z roku 1969, ve kterém se přihlásil k modernistické orientaci tzv. Nové hudby. Jeho další skladby se vyznačují velkým smyslem pro zvukovou barevnost, výraznou melodiku, tektonické vyvážení a charakteristickým lyricko-epickým zabarvením. Tyto rysy jsou charakteristické i pro sborovou tvorbu, z níž cyklus dětských sborů Malá večerní hudba byl v roce 1983 odměněn cenou Svazu československých skladatelů a koncertních umělců. Concerto fantasia pro cimbál a smyčcové kvarteto vzniklo na sklonku roku 2004 pro interpretační Soutěž cimbalistů ve Valašském Meziříčí, kde mělo také v témže roce svou premiéru. Sólistou koncertu byl mladý cimbalista Daniel Skála za spolupráce Kubínova kvarteta. Jednovětá skladba je zasazena do modálního prostředí s jasně modelovanými motivickými jádry. Formálně se skladba vyvíjí opět jako řetězová forma, prostřídávající pozvolné Adagio quasi cadenza s velmi živým Vivo nebo Scherzando, gradující až do úplného závěru (Presto). Sólistický part je velmi náročný jak po stránce technického 22
zvládnutí nástroje tak souhry se smyčcovým kvartetem i vytvořením výsledného kompaktního zvuku. Robert Hejnar (*1969) vystudoval klavír na Pražské konzervatoři a skladbu u prof. Ivana Kurze na pražské Hudební fakultě Akademie múzických umění (1998). Od roku 2005 nastoupil na téže fakultě ke studiu skladby v doktorském studijním programu (školitel prof. Ivan Kurz). V současné době působí jako profesor skladebných nauk na Konzervatoři Evangelické akademie v Olomouci. Je autorem skladeb vokálně-symfonických (Tres psalmi [130, 23, 70] pro alt [mezzosoprán] a symfonický orchestr, 1993, Stabat Mater pro soprán, alt, dětský sbor, symfonický orchestr a varhany, 1997), orchestrálních (Variace pro flétnu a komorní smyčcový orchestr, 1991, Sen úzkosti pro flétnu a symfonický orchestr, 1994, Andersenovy pohádky pro klavír, komorní orchestr a dětský balet, 1995, Hommage à Concerto grosso pro violoncello a komorní smyčcový orchestr, 1996, Elysium pro klavír a symfonický orchestr, 2010), sborových (Ave Maria pro dětský sbor a varhany, 2002), komorních (I. sonáta pro klavír Vyzvánění, 1992, Pan a Apollón pro hoboj a harfu, 1995) i elektroakustických (Niobe, 1996). Za kantátu Tres psalmi (130, 23, 70) získal v roce 1994 Cenu Nadace Českého hudebního fondu a za oratorium Stabat Mater v roce 1998 Cenu Nadace Leoše Janáčka. Nahrávky děl R. Hejnara pořídil Český rozhlas, Česká televize, Hudební fakulta AMU, několik děl bylo vydáno tiskem (vydavatelství Triga Praha) nebo nahráno na CD nosičích (Edice HAMU). I. sonáta pro klavír Ringing the Changes ( Vyzvánění ) je Hejnarovo rané dílo (psal ji v absolventském ročníku konzervatoře 1992), přesto si již našla místo v repertoáru nastupující generace klavíristů (za všechny jmenujme alespoň E. Šiplákovou, D. Pančochovou, D. Šugárka). Je psána na motivy stejnojmenné hororové povídky R. Aickmana (Vyzvánění změn povídka česky vyšla ve sborníku Tichá hrůza). Formální a tektonický koncept 23
této jednověté sonáty tvoří hlavní rychlá část v sonátové formě s pomalou volnou větou katarzí umístěnou attacca na konci skladby. Kompozičně je celé dílo vystavěno z úvodního čtyřtónového motivu. Marek Keprt (*1974). Olomoucký pianista, skladatel, pedagogicky činný na Katedře muzikologie Univerzity Palackého v Olomouci. Po střední ekonomické škole studoval ve Vídni klavír a kompozici. Navštěvoval mistrovské klavírní kurzy v zahraničí u Alexandra Jennera, Jamese Tocca, Csaby Királyho, Carmen Graf-Adnetové a Alexise Weissenberga. Za své skladby obdržel několik ocenění v soutěži Generace a stipendium nadace Albana Berga ve Vídni. Jako muzikolog i koncertně činný umělec zaměřuje svůj zájem na osobnost a dílo Alexandra Skrjabina. Pravidelně sólisticky spolupracuje s Moravskou filharmonií Olomouc. Pro Český rozhlas nahrál skladby A. Skrjabina, Fryderyka Chopina, Roberta Schumanna a Leoše Janáčka. kudy časokdoul prosvítá Skladba vznikla v březnu 2010 a skládá se ze tří částí. Hlavní ideou je překrývání a stínování zvuku. Cíleně je využito tónového stínu klavíru, v němž se nepozorovatelně odehrávají drobné změny cembalového partu. Pracuje se s jednotlivými patterny, jež jsou postupně transformovány, s drobnou asynchronicitou, polyrytmikou, artikulací a pedalizací. Milada Červenková (*1947), dřívější členka Moravské filharmonie, vystudovala na brněnské konzervatoři obor housle a klavír, ale zajímala se také o skladbu a dirigování. Kompozici absolvovala u Milana Báchorka na ostravské konzervatoři. Její díla, např. orchestrální Passacaglia, Žesťový sextet, Smyčcový kvartet nebo Houslová sonáta, byla uvedena nejen v Olomouci, ale i v Praze. K 800. výročí založení německého Heidelbergu napsala komorní skladbu Die Freunden Explozion. V posledních letech na sebe upozornila Rapsodií Kaliya-lila pro violoncello, harfu a tympány. 24
Hudbu pro žestě komponovala Milada Červenková pro přehlídku Dny soudobé hudby v Praze, kde měla skladba také v roce 1994 svou úspěšnou premiéru. Provedlo ji České žesťové kvinteto rozšířené ještě o další trombon. Později skladbu nahrálo Žesťové sexteto Pražských symfoniků pro Český rozhlas. Celé dílo je naplněno vtipem, lehkostí a nadsázkou, jak ostatně napovídají názvy jeho jednotlivých částí: Hravé capriccio, Sentimentální intermezzo a Groteskní pochod. Přes svoji technickou náročnost je Hudba pro žestě vděčná jak pro interprety, tak i pro posluchače. Svojí inspirativní nápaditostí, rytmickou rozmanitostí a melodickou svěžestí aspiruje na trvalejší místo v repertoáru žesťových souborů. 25
ÚTERÝ TUESDAY 20. 4. 2010 Tělocvična Na Hradě, Univerzita Palackého v Olomouci Drill-hall At the Castle, Palacký University in Olomouc 13.00 hod. 1.00 p.m. Markéta Mazourová: PESTRÝ SVĚT BICÍCH NÁSTROJŮ VARIED WORLD OF PERCUSSION INSTRUMENTS Beseda a tvůrčí dílna Workshop 26
ÚTERÝ TUESDAY 20. 4. 2010 Tělocvična Na Hradě, Univerzita Palackého v Olomouci Drill-hall At the Castle, Palacký University in Olomouc 19.00 hod. 7.00 p.m. SOUDOBÁ HUDBA PRO BICÍ NÁSTROJE CONTEMPORARY MUSIC FOR PERCUSSION INSTRUMENTS Markéta Mazourová, bicí nástroje / percussion instruments Roman Pallas (1978, Česká republika) Tom & Tom, 2002 Jan Vičar (*1949, Česká republika) Piano-Forte, 2009 Tomáš Svoboda (*1939, USA) Neúprosnost času, 1997 Earl Hatch (*1906, USA) The Furioso And Valse In D Minor Markéta Mazourová (*1974, Česká republika) Dave s Dream, 2007 Přestávka Intermission 27
Rihards Dubra (*1964, Lotyšsko / Latvia) Aicinajums Timothy Ferchen (*1947, USA) Autumn, 1999 Martin Kučera (*1965, Česká republika) Rotation, 2009 Matthias Schmitt (*1958, Německo / Germany) Ghanaia, 1997 Markéta Mazourová (*1974, Česká republika) Cesta po Africe, 2007 Markéta Mazourová (*1974) absolvovala Akademické gymnázium a Konzervatoř v Praze, kde vystudovala hru na klavír u profesora Michala Rezka, skladbu populární hudby u profesorů Angela Michajlova a Petra Maláska a hru na bicí nástroje u profesorů Václava Mazáčka a Milana Adamce. Poté absolvovala obor bicí nástroje na Hudební fakultě AMU v Praze, kde je v současné době doktorandkou u prof. Vladimíra Vlasáka. Zúčastnila se několika soutěží ve hře na bicí nástroje. Zvítězila v soutěži YMFE v roce 2001 a v témže roce získala druhé místo v Soutěži konzervatoří České a Slovenské republiky. Vedle samostatné koncertní činnosti spolupracovala jako sólistka s Komorní filharmonií Pardubice, Agonem, Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK, Komorním orchestrem Berg, Komorním orchestrem Dvořákova kraje a Pražskou komorní filharmonií. Spoluúčinkovala rovněž s komorními soubory, jako jsou Saxofonové kvarteto Bohemia, Virtuosi di Tuba, Trio PopClassic, Duo Saxofonico aj. Věnuje se i skladatelské činnosti. Napsala asi sto písní, včetně textů, z nichž některé byly vydány na CD a hrály se na mezinárodních hudebních festivalech, např. v Egyptě, Rumunsku, USA, Bulharsku a na Maltě. Za její největší autorský úspěch lze považovat první místo pro Českou 28
republiku v mezinárodní soutěži Song Expo Benelux International Song and Culture Festival 2000 a stejná ocenění získala i v letech 2002 a 2004. Získala rovněž řadu cen na domácích soutěžích Dětská nota a Zlíntalent. Kromě populárních písní píše i kompozice pro bicí nástroje, komorní hudbu, melodramy a hudbu k divadelním hrám a televizním a rozhlasovým pořadům. Roman Pallas (*1978). Skladatel, sbormistr a klavírista. Vystudoval hru na klavír ve třídě prof. Hany Turkové (1999) a skladbu u prof. Václava Bůžka na konzervatoři v Teplicích, v letech 1999 2004 skladbu na Hudební fakultě AMU v Praze ve třídě prof. Ivany Loudové. Od roku 1997 pracuje jako sbormistr dívčího sboru Puellae cantantes v Litoměřicích, se kterým se zaměřuje na uvádění české soudobé sborové tvorby včetně premiér nových sborových skladeb mladých autorů. Jako klavírista se věnuje převážně interpretaci soudobé hudby. Podílí se na uvádění komorních i sólových skladeb v rámci koncertů skladatelského sdružení Konvergence, jako korepetitor spolupracoval např. se sopranistkou Kristýnou Valouškovou, barytonistou Tomášem Krejčím nebo houslistou Slavomírem Hořínkou. V současné době se spolu s barytonistou Petrem Matuszkem a mezzosopranistkou Markétou Dvořákovou věnuje uvádění písňové tvorby 20. století (Miloslav Kabeláč, Zbyněk Vostřák, Jaroslav Ježek, Boleslav Vomáčka, Peter Graham, Viktor Ullmann a další). Spolupracuje též s Komorním orchestrem Berg, který zatím uvedl v premiéře jeho skladby Serenáda, Předehra a Benet. Markéta Mazourová o Pallasově skladbě Tom & Tom: Skladbu pro 6 tomtomů (2002) pro mě Roman Pallas napsal jako etudku, která však měla velký úspěch a od té doby ji zařazuji na své sólové koncerty. Skladatel vystudoval AMU, ale nyní je ředitelem divadla v Litoměřicích, takže na skládání mu bohužel moc času nezbývá. Je to velká škoda, protože všechny jeho skladby jsou velmi originální i působivé a dodnes se uvádějí. 29
Jan Vičar (*1949), narozený v Olomouci, studoval akordeon na ostravské konzervatoři, hudební výchovu a češtinu na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a skladbu na JAMU v Brně a AMU v Praze. Věnuje se kompozici a muzikologii. Byl šéfredaktorem časopisu Hudební rozhledy (1986 1989). Jeho pátá kniha Imprints: Essays on Czech Music and Aesthetics (2005) byla vydána anglicky. Je profesorem Katedry teorie a dějin hudby na Hudební fakultě AMU v Praze a vedoucím Katedry muzikologie Univerzity Palackého v Olomouci. Jako Fulbright/CIES scholar-in-residence přednášel na osmi amerických univerzitách (1998 1999). Jako hostující profesor vyučoval kompozici a hudební teorii na Birmingham-Southern College, Alabama, USA (2005). Je autorem přibližně šedesáti skladeb různého druhu od děl orchestrálních až po cyklické kompozice pro dětské sbory. Drobnou skladbu Piano-forte pro marimbu a taiko jsem napsal z podnětu první absolventky a doktorandky oboru bicí nástroje na Hudební fakultě AMU v Praze Markéty Mazourové, jíž je také věnována. Je pokusem o hudební ztvárnění kontrastu ticha a hluku. Tomáš Svoboda (*1939). Narodil se českým rodičům v Paříži. Svou první skladbu složil v devíti letech, o pět let později byl přijat jako nejmladší student na Pražskou konzervatoř, kterou absolvoval roku 1962 v oborech bicí nástroje, skladba a dirigování. O dva roky později celá jeho rodina emigrovala do Spojených států amerických. Zde za dva roky vystudoval University of South Carolina. Svobodova hudba se často objevuje v repertoáru sólových hráčů i komorních a orchestrálních uskupení, například jen jeho symfonická hudba se dodnes dočkala na 450 provedení. Z jeho skladeb pro bicí nástroje stojí za zmínku zejména Marimba Concerto, neboť získala nominaci na cenu Grammy jako nejlepší instrumentální sólová skladba s orchestrem. 30
Earl Hatch (*1906, Colorado, USA 1996, Hollywood, USA). Interpret a skladatel E. Hatch pochází z hudební rodiny. Již od šesti let hrál na malý buben v pouličních kapelách, pak přešel k marimbě a v patnácti letech ke klavíru. Prošel mnoha jazzovými kapelami, včetně slavného orchestru Walta Disneye. Jeho jméno je spjato zejména s basovou marimbou. Sám tento nástroj sestrojil a proslavil jeho specifickou zvukovou barvu ve filmech Doktor Živago, Král a já, Zvuk hudby aj. Po jeho smrti odkoupila patent na basovou marimbu japonská xylofonová nadace. Markéta Mazourová o své skladbě Dave s Dream: Skladba je inspirována opravdu sny. Volila jsem nástroje, které zvukově vyjadřují náladu snu... Jsou kontrastní, a přitom se pojí.... Rihards Dubra (*1964) je považován za jednoho z nejtalentovanějších autorů soudobé lotyšské hudby. Pochází z Rigy a základy hudebního vzdělání získal v Jürmale. Svá studia zahájil na zdejší College of Music u profesorů Emilse Darziuse, Jäzepsa Lipšänse a Gedertsa Ramanse. Po absolvování Státní konzervatoře u profesora Adolfa Skulta pokračoval ve studiu skladby u profesora Jurise Karlsonse na Hudební akademii v Rize. Absolvoval roku 1997. Už během studií začal vyučovat na škole v Jürmale, vedle toho stál i při zrodu Scholy cantorum v Rize. Nevěnuje se však pouze pedagogické práci, ale i činnosti interpretační. Ve dvou rižských chrámech, v Chrámu Máří Magdalény a Chrámu Mater Dolorosa, hraje na varhany. Všechny skladby Richardse Dubry jsou prodchnuty hlubokou vírou v Boha. Jeho dílo zahrnuje řadu nejrůznějších druhů, od chorálu, přes intimní komorní skladby až k rozsáhlým symfoniím. Stylově je autor ovlivněn prvky tradiční chrámové hudby, středověkou i renesanční hudbou, velmi často kombinuje neoromantickou melodiku s prvky gregoriánského chorálu. V neposlední řadě je v jeho díle zřejmá inspirace minimalismem. Co není možné v životě, je možné v hudbě, upřesňuje Dubra svůj tvůrčí záměr. 31
Timothy Ferchen (*1947). Americký bubeník a skladatel žijící ve Finsku. Hudbě se věnoval od útlého věku, prošel školením u významných osobností, jako např. u Williama Streeta, Johna Becka, Jacka Moora. V roce 1972 začal spolupracovat se skupinou kolem Steva Reicha v New Yorku. O dva roky později se natrvalo usídlil ve Finsku, kde od roku 1977 působí jako bubeník ve Finském rozhlasovém orchestru. Roku 1984 založil pětičlenný soubor hráčů na bicí nástoje The Breath Ensemble, který se zaměřuje na interpretaci soudobé hudby. Nahrál řadu desek, na nichž spolupracoval s předními finskými, ale i zahraničními umělci. V jeho skladbách se mísí líbivá témata s technicky obtížnějšími pasážemi. Martin Kučera (*1965). V pěti letech začal hrát na klavír a v devíti na kytaru. Absolvoval LŠU, dále Filmovou školu v Čimelicích. Ve studiu pokračoval na pražské Filmové fakultě AMU. Věnuje se převážně zvukové režii, pracoval např. ve studiu ElektroVox Karla Svobody, podílel se na zvukové podobě českých i zahraničních muzikálů, spolupracuje se skupinou 4tet Jiřího Korna. Skladbě se věnuje okrajově, k největším počinům patří scénická hudba k divadelnímu představení Gulliver Divadla Ta Fantastika. Markéta Mazourová o Kučerově skladbě Rotation: Rotation je velmi rytmická skladba. Začíná ukázkou figury, která se postupně rozvíjí a nakonec nenápadně přejde přes několik variant ke krátké kadenci. Celá kompozice je zakončena jinou rytmickou figurou, která postupuje v gradaci stejně jako figura první. Matthias Schmitt (*1958) pochází z německého Würzburgu. Od čtyř let se věnuje hudbě, v šesti začal hrát na klavír a bicí. Na konci 70. let se seznámil se skladatelem a pedagogem Siegfriedem Finkem, který jej přivedl ke studiu bicích nástrojů. Roku 1984 absolvoval Hochschule für Musik ve Würzburgu. 32
V devadesátých letech začal komponovat a jeho kompozice se záhy dostaly do repertoáru mnoha souborů bicích nástrojů i sólových hráčů. K jeho nejúspěšnějším skladbám pro marimbu patří například Ghanaia, Sechs Miniaturen, Corrido nebo Nocturne. Pedagogicky spolupracuje s hudebními učilišti Fachhochschule Würzburg-Schweinfurt, Peter-Cornelius Konservatorium v Mohuči a Hochschule für Musik ve Würzburgu. Jako člen souborů Percussion-Ensembles Sololiteratur a Popgruppe Relax vystupoval v Německu, Rakousku, Švýcarsku a Belgii. Markéta Mazourová o své kompozici Cesta po Africe: Skladba vznikla na přání mé kamarádky, která Afriku procestovala. Dovezla mi odtamtud i speciální nástroj kalimbu. Jí skladba začíná a dále pokračuje hrou na djembě, tolik typické pro černý kontinent. 33
STŘEDA WEDNESDAY 21. 4. 2010 Reduta, Moravská filharmonie Olomouc Reduta, Moravian Philharmonic Olomouc 34 19.00 hod. 7.00 p.m. BALADY A JANÁČKOVSKÉ PARAFRÁZE BALLADS AND PARAPHRASES OF LEOŠ JANÁČEK Zuzana Lapčíková Kvintet: Zuzana Lapčíková, cimbál, zpěv / cimbalom, vocal Josef Fečo, kontrabas / double-base Rostislav Fraš, saxofon / saxophone Ondrej Krajňák, klavír / piano Kamil Slezák, bicí / percussion instruments Čekám tě (Leoš Janáček Zuzana Lapčíková) Preletělo ftáča Polajko, polajko Máti děvča zháňá Putovali hudci (Leoš Janáček) Nerúbajte hudci V poli stójí liščina Šla má milá pro vodu Zaleť sokol (Zuzana Lapčíková Josef Fečo) Juliána Navrátilec Ej, v širém poli hruška Lásko, milá lásko Zapomeň, šohajku Co ty ženy Mamko V tom bystrickém poli Vráť se, milý Tam dole, na dole Vzpomínka
Zuzana Lapčíková (*1968). Zuzanu Lapčíkovou známe jako virtuosní cimbalistku, osobitou zpěvačku a skladatelku. Pochází z moravského Slovácka. Na brněnské konzervatoři absolvovala hru na cimbál, na Masarykově univerzitě v Brně etnologii a hudební vědu. Vyhrála řadu národních soutěží a zúčastnila se mnoha mezinárodních festivalů. Hrála a nahrávala s mnoha moravskými cimbálovými muzikami, Brněnským rozhlasovým orchestrem lidových nástrojů, komorními seskupeními i orchestrálními tělesy (Pražská komorní filharmonie, Virtuosi di Praga, Filharmonie Brno, Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín, Moravská filharmonie Olomouc, Filharmonie Hradec Králové, Talichův komorní orchestr). Její diskografie čítá přes 35 titulů. Při muzikantských rozpravách se setkala s řadou neméně zajímavých osobností, například s Emilem Viklickým, Milošem Štědroněm, Jiřím Pavlicou, Georgem Mrázem, Idou Kelarovou, Josefem Fečem. Od roku 1992 se jako zakládající členka podílí na výběru repertoáru, aranžích, sólové hře a zpěvu v triu Ad Lib Moravia, které je otevřeným seskupením hudebníků kolem jazzového pianisty a skladatele Emila Viklického. V roce 2000 přijala pozvání George Mráze k natáčení CD Morava (s Billy Hartem a E. Viklickým) v New Yorku. Tato nahrávka se setkala v jazzovém světě s mimořádnou odezvou a v prestižním žebříčku deseti nejlepších jazzových nahrávek roku 2001 Jazztitude se umístila na pátém místě. Pro svoji otevřenost vůči hudebním podnětům Zuzana Lapčíková překročila hranice folklorního žánru a vstoupila na pole hudby vážné (barokní, soudobá od komorních formací až po orchestrální tělesa) a mezižánrových propojení (jazz, soudobá hudba). Dalším významným milníkem na hudební pouti umělkyně se stal rok 2007, kdy iniciovala vznik nového ansámblu Zuzana Lapčíková Kvintet. Mezi poslední její autorské počiny patří kompozice oratoria Orbis pictus na texty Jana Amose Komenského, které zaznělo ve světové premiéře na Mezinárodním hudebním festivalu Smetanova Litomyšl v roce 2009. 35
Po dobu osmnácti let (přerušeno mateřskými povinnostmi) se ve Zlíně a Uherském Hradišti zároveň věnuje pedagogické činnosti, výuce dětí, studentů i dospělých ve hře na cimbál a systematicky vychovává kvalitní hráče na cimbál pro souborovou hru v regionu. V roce 2007 se stala spoluzakladatelkou Slovácké základní umělecké školy v Uherském Hradišti, kde v současnosti vyučuje hru na cimbál. Intenzivně se také věnovala lidovému tanci, choreografii a jeho uvedení na divadelní jeviště. Zuzana Lapčíková Kvintet Toto seskupení začalo koncertovat v roce 2007. Spojuje hudebníky, kteří se již dlouhou dobu úspěšně pohybují na jazzových pódiích a patří ke špičce ve své generaci. Kvintet realizuje repertoár, který vychází z inspirací moravskou lidovou hudbou, soudobou vážnou hudbou a jazzem. Zásadním momentem jsou silné individuální výkony hudebníků, kteří však spolu výtečně komunikují jako celek. Josef Fečo pochází z romské muzikantské rodiny a již od dětství byl předurčen k tomu, aby se stal hudebníkem. Velikými vzory mu byli otec, vynikající kontrabasista, matka, mimořádná zpěvačka a především potom dědeček, talentovaný houslista a skladatel. Od čtyř let hraje na kytaru a velmi brzy začal také s houslemi. V jedenácti letech byl okouzlen cimbálem a začal se mu věnovat. Stal se členem souboru Romale aven imar dživas, s nímž, pod uměleckým vedením svého dědy, procestoval celou Evropu. Ve svých třinácti letech odcestoval do Budapešti, kde absolvoval mistrovské kurzy u předního cimbálového virtuosa Oskara Ökrese. Po návratu z Maďarska se vrátil do rodinné kapely, touha po širším hudebním uplatnění jej přivedla ke studiu hry na kontrabas a basovou kytaru na Konzervatoři Jaroslava Ježka v Praze, kterou absolvoval roku 2000. Během studií získal ocenění Instrumentalista roku 1998 (Junior Jazz Kutná Hora), spolu s Just friends titul Kapela roku 1999 (Junior Jazz Ústí nad Labem) a Nejlepší kon- 36
trabasista soutěže (Krakov, 1999). Od roku 1999 je stálým členem jazzového tria Karla Růžičky. Na české hudební scéně spolupracuje i s dalšími renomovanými umělci jako jsou Zuzana Lapčíková, Emil Viklický, Milan Svoboda, Felix Slováček atd. S nimi procestoval nejen celou Evropu, ale také Vietnam, Čínu a hrál s předními jazzmany rovněž v USA. Široký hudební záběr Josefa Feča (jazz, funk, pop, soul, folklor) je korunován jeho vlastní kompoziční aktivitou. Své dílo adresuje vlastní kapele Connection. Všestrannou muzikalitu Josefa Feča zachycuje řada nahrávek na CD. Kamil Slezák (*1976). Vystudoval Janáčkovu konzervatoř v Ostravě, obor bicí nástroje, a poté účinkoval v různých jazzových seskupeních na moravské scéně, např. Boris Urbánek Band, FMQ a jiných. Od roku 1999 získal angažmá v Moravské filharmonii Olomouc jako zástupce vedoucího sekce bicích nástrojů a zároveň započal pětileté studium na Universität für Musik und darstellende Kunst Wien u prof. Fritze Ozmece. V roce 2001 se stal členem Gustav Brom Big Band a začal spolupracovat s dalšími hudebními tělesy, jako např. CZ/SK Big Band Matuše Jakabčice, JORO, Four Elements, Kind of Mind, Jiří Levíček Trio, Tomáš Veselý Trio či Blue Train James Morrison, a sólisty J. Wighamem, Evou Urbanovou, nebo Zuzanou Lapčíkovou. Od roku 2007 působí pedagogicky na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. Ondrej Krajňák (*1978), mladý virtuózní klavírista, skladatel, aranžér a interpret. Pochází z hudební rodiny otec, který ho k hudbě přivedl, je profesionální klavírista. Jako šestiletý začal studovat klavírní hru na Základní umělecké škole v Leviciach. Od útlého věku se věnoval vážné hudbě a zúčastnil se vícero soutěží, na kterých získal zvláštní ocenění v oblasti vážné hudby. S jazzem se poprvé setkal v deseti letech, když v rozhlase slyšel trio Oscara Petersona. Tato hudba ho natolik fascinovala, že přesvědčil otce, aby ho připravil na přehlídku mladých interpretů jazzové hudby Jazzový festival Žili- 37
na. Tam se představil se svým mladým triem a získal cenu objev festivalu. Od tohoto okamžiku se věnuje současně jak vážné, tak i jazzové hudbě. Po absolvování ZUŠ začal pod vedením prof. Roberta Ratonviho studovat na Jazzové akademii Erkela Ferenca v Budapešti (HUN). V tomto období se zúčastnil jazzové soutěže v Polsku, kde získal zvláštní ocenění. Jako osmnáctiletý reprezentoval školu na soutěži Jazzový klavír v Budapešti, kde vyhrál cenu za sólový projev. Po ukončení studia na Jazzové akademii mu bylo uděleno stipendium na prestižní Berklee College of Music v Bostonu (USA), nakonec se ale rozhodl této nabídky nevyužít. Ondrej Krajňák je považován za jednoho z nejlepších klavíristů slovenské a české hudební scény. Jeho hra je ovlivněna Oscarem Petrsonem, Gonzalem Rubalcabou, Chickem Coreou nebo Adamem Makowiczem, z přestavitelů vážné hudby se hlásí k Johannu Sebastianu Bachovi, Bélu Bartókovi, Frederyku Chopinovi a Sergeji Prokofjevovi. Rostislav Fraš (*1975). Absolvent Konzervatoře Jaroslava Ježka (1995 2000). Již během studia začal působit na pražské jazzové scéně. Vedle vlastního kvarteta je členem kapel Hot Line, Zuzana Lapčíková Kvintet, Limited Edition, Bigband Českého rozhlasu, Veleband, CZ/SK Bigband Matůše Jakabčice, Soul Jazz Celebration, Šavle meče a dalších. Příležitostně také spolupracuje s Karlem Růžičkou, Štěpánem Markovičem, Jaromírem Honzákem, Organic Quartetem, ASPM a dalšími. V roce 2004 se stal finalistou prestižní soutěže International Jazz Struggle v polském Štětíně. Vyučuje hru na saxofon a improvizaci na Vyšší odborné škole při Konzervatoři Jaroslava Ježka. Leoš Janáček (*1854 1928). Narodil se v Hukvaldech na severní Moravě a studoval v Brně, Praze, Lipsku a Vídni. Od počátku 80. let působil v Brně jako sbormistr, dirigent, profesor a ředitel tamější varhanické školy (kterou sám založil po pražském vzoru) a jako sběratel lidových písní. Až do 90. let 19. století komponoval poměrně málo 38
a v duchu tradice (Suita pro smyčcový orchestr, Lašské tance, opery Šárka a Počátek románu, kantáta Amarus aj.). Završením tohoto období je opera Její pastorkyňa podle stejnojmenné dramaturgie spisovatelky Gabriely Preissové, která byla složena v letech 1894 1902 a premiérována v Brně roku 1904, zatímco pražského provedení se dočkala teprve v roce 1916. Od konce 19. století se Janáček zabýval studiem mluvené řeči jako nositele emocionálního sdělení a sbíral a zaznamenával v notách nápěvky mluvy, neboli krátké úryvky promluv a dialogů pronesených v nejrozmanitějších řečových a životních situacích, jež potom tvořily východisko jeho specifického vokálně dramatického projevu. Charakteristický byl rovněž jeho vřelý vztah k ruské kultuře a literatuře. Většinu významných děl napsal Janáček po roce 1904, kdy zanechal pravidelné pedagogické činnosti. Do roku 1918 vznikly opery Osud, Výlety pana Broučka, mužské sbory Kantor Balcar, Maryčka Magdonova, 70 000 na slova slezského básníka Petra Bezruče, klavírní skladby Po zarostlém chodníčku, V mlhách a sonáta 1. X. 1905, symfonická balada Šumařovo dítě a třívětá orchestrální rapsodie Taras Bulba ad. Po roce 1918 získal Janáček mezinárodní věhlas a zařadil se po boku skladatelů více než o generaci mladších jako byli Béla Bartók, Igor Stravinskij nebo Paul Hindemith k čelným představitelům evropské hudby mezi dvěma světovými válkami. Dnes je právem pokládán za jednoho z největších světových operních skladatelů 20. století. Z děl posledního tvůrčího období je třeba připomenout opery Káťa Kabanová, Liška Bystrouška, Věc makropulos a Z mrtvého domu, mužský sbor Potulný šílenec, písňový cyklus Zápisník zmizelého pro tenor, alt, ženský sbor a klavír, dva smyčcové kvartety, Concertino a Capriccio pro klavír. Říkadla pro zpěv a malý instrumentální soubor, Symfonietu pro orchestr a velkou Glagolskou mši pro sóla, sbor, orchestr a varhany aj. Důležitou součástí Janáčkova díla jsou jeho hudebně teoretické práce, kritiky a fejetony. 39
ÚTERÝ TUESDAY 27. 4. 2010 Umělecké centrum Univerzity Palackého, Posluchárna Roberta Smetany Art Centre of Palacký University, Lecture-room of Robert Smetana 13.00 hod. 1.00 p.m. Daniel Wiesner: ČESKÁ A EVROPSKÁ KLAVÍRNÍ TVORBA POSLEDNÍHO DVACETILETÍ CZECH AND EUROPEAN PIANO MUSIC OF THE LAST TWO DECADES Přednáška Lecture 40