františka xavera šaldy

františka xavera šaldy EDLAK A KOMEDIANTI.indd 1 žková azurová azurovávýtažková Výtažková purpurová purpurovávýtažková Výtažková žlutá žlutávýtažková Výtažková černá černápantone PANTONE 200 C 11.9.2009 10:11:2

Pietro Mascagni SEDLÁK KAVALÍR Z dějin hudby známe případy tvůrců, z jejichž bohatého odkazu zůstalo v povědomí pouze jedno jediné dílo, které je přitom považováno za geniální. Ostatní skladby pak jakoby téměř neexistovaly. Vzpomeňme na Bizeta kolik lidí od něj zná něco jiného než Carmen? Typickým příkladem takového osudu je skladatelský odkaz Pietra Mascagniho a Ruggiera Leoncavalla. Celý svět je zná jako autory Sedláka kavalíra, respektive Komediantů dvou oper, které již přes sto let plní sály divadel, a nejen je. Pietro Mascagni Autor opery Sedlák kavalír (v originále Cavalleria rusticana, tedy spíše sedlácká či venkovská čest) se narodil 7. prosince 1863 v Livornu a jeho cesta k hudbě neměla být vůbec jednoduchá. Ačkoli chlapec projevoval výrazný hudební talent, jeho otec, majitel místní pekárny, nesouhlasil s tím, aby syn šel studovat na milánskou konzervatoř vždyť studium bylo nákladné a v rodině na něj prostě nebyly peníze. Mladý Mascagni se ale nevzdal, začal komponovat a pomohl mu fenomén, v té době ještě dosti běžný mecenášství. Když hrabě Florestano de Larderel slyšel jednu z prvních Mascagniho skladeb, kantátu In filanda, rozhodl se mladíka finančně podpořit. Umožnil tak Mascagnimu studium na milánské konzervatoři. Jenže toho škola příliš nebavila a po necelých třech letech ji opustil, aniž by studia dokončil. Z konzervatoře si však odnesl jedno velmi cenné přátelství jeho spolužákem byl mezi jinými také Giacomo Puccini. Šedou teorii, která mu byla ve škole tolik proti mysli, vystřídal Mascagni velmi důkladnou praxí. DLAK A KOMEDIANTI.indd 2 11.9.2009 10:11:2

Ruggiero Leoncavallo KOMEDIANTI Strávil rok jako dirigent několika kočovných divadelních společností, se kterými procestoval celou Itálii a poznal zblízka, jak se opera dělá. Kočovný život skončil roku 1886 v Cerignole v Apulii z části i proto, že Mascagniho manželka Lina čekala jejich první dítě. Mascagni se v malém městě trochu paradoxně začal věnovat z druhé strany tomu, před čím utekl vyučování. Dával hodiny zpěvu a klavíru v místní filharmonické společnosti. DLAK A KOMEDIANTI.indd 3 11.9.2009 10:11:2

Pietro Mascagni SEDLÁK KAVALÍR V roce 1888 přišel zásadní okamžik jeho hudební kariéry. Hudební nakladatel Edoardo Sonzogno vyhlásil ve svém časopise Il secolo (Století) další ročník soutěže na jednoaktovou operu (prvního ročníku se v roce 1883 zúčastnil Puccini se svou prvotinou Le Villi /Divoženky/, ale neuspěl). Mascagni se rozhodl zhudebnit hru Giovanniho Vergy Cavalleria Rusticana, kterou viděl na jaře roku 1884 a byl nadšen barevností a plností příběhu, ve kterém se v kulisách velikonočních oslav Ježíšova zmrtvýchvstání odehrává vášnivý příběh zakázané lásky, nevěry a cti. Když byla stejnojmenná opera dokončena, skladatel poslal její část svému příteli Puccinimu, který dílo obratem ukázal dalšímu slavnému italskému nakladateli Giuliu Ricordimu. Ten však na díle neshledal nic zajímavého a Mascagni, zklamaný tímto soudem, se ještě na poslední chvíli rozhodoval, zda nemá do Sonzognovy soutěže poslat čtvrté dějství své dlouho rozpracované opery Guglielmo Ratcliff. DLAK A KOMEDIANTI.indd 4 11.9.2009 10:11:2

Ruggiero Leoncavallo KOMEDIANTI Nakonec poslal Sedláka kavalíra a v soutěži zvítězil. Premiéra opery v římském Teatro Costanzi 17. května 1890 znamenala pro Mascagniho životní úspěch. Opera v krátkém čase dobyla nejen celou Itálii, ale také operní domy ve většině velkých měst Evropy i Spojených států. Gustav Mahler, v té době známý spíše jako operní dirigent než jako skladatel, provedl Sedláka kavalíra v Budapešti a zařadil operu do programu Vídeňské státní opery. Mascagni se stal okamžitě uznávaným a obdivovaným operním skladatelem, prosadil se také jako dirigent. Osud byl k Mascagnimu ale hořkosladký. Jako autor Sedláka kavalíra toužil po jediném: zopakovat tak obrovský úspěch, napsat další tolik úspěšnou operu, dostát jménu, které si díky Sedlákovi vydobyl. To se mu ale už nikdy nepodařilo. Z jeho oper, které ve své době ještě vyvolaly větší zájem, jmenujme alespoň Přítele Fritze a Iris. Tak bouřlivý ohlas, jaký strhl Sedlák kavalír, však už nepřišel, ačkoliv Mascagni až s horečnou sveřepostí pokoušel operní štěstěnu dalšími patnácti operami. Na druhou stranu, úspěch Sedláka nepřestával zářit a Mascagni se veliké slávě a vážnosti těšil po celý svůj dlouhý život. A nakonec se v roce 1940 v době mussoliniovské diktatury a druhé světové války dočkal velkých oslav k 50. výročí opery, která se s trochou nadsázky stala jeho životním úspěchem i prokletím. Zemřel 2. dubna 1945 v již osvobozeném Římě. Sláva jeho Sedláka kavalíra trvá dodnes, a to nejen na operních jevištích, ale například i na filmovém plátně. Slavné Intermezzo použil Martin Scorsese ve svém filmu Raging Bull (Zuřící býk). A na pozadí představení Sedláka kavalíra tragicky vrcholí třetí díl mafiánské ságy Godfather (Kmotr) Francise Forda Coppoly. DLAK A KOMEDIANTI.indd 5 11.9.2009 10:11:2

Pietro Mascagni SEDLÁK KAVALÍR Ruggiero Leoncavallo Skladatel, o němž někteří jeho současníci tvrdili, že byl spíše vynikající libretista než komponista, se narodil v Neapoli 8. března 1857, byl tedy téměř o sedm let starší než Mascagni. Na rozdíl od něj vyrůstal ve velmi dobře situované rodině magistrátního úředníka, která ho v jeho touze stát se operním skladatelem podporovala. Hudební vzdělání získal na místní konzervatoři, kde studoval od roku 1866 klavír a později také kompozici. Jeden rok byl zapsán na univerzitě v Boloni, kde se věnoval literatuře, ale studium nedokončil. V té době velmi obdivoval Wagnera a také velkou francouzskou operu podle těchto vzorů vzniklo jeho první jevištní dílo, Chatterton, ke kterému si sám napsal také libreto (což se později opakovalo v případě téměř všech jeho oper). Touha uvést tuto operu byla tak silná, že svěřil jednomu impresáriovi téměř všechny své prostředky. Impresário ovšem i s penězi utekl a k provedení nedošlo. Okradený Leoncavallo se však ani po této ráně nevzdal a na radu svého strýce se vydal zkusit štěstí až do Egypta tam však jeho pobyt vzápětí, v roce 1882, přerušila invaze britských vojsk. Skladatel odjel přes Marseille do Paříže, stále bez prostředků, ale se snem o slávě operního skladatele. Podobně jako Mascagni poznal v těch letech muzikantskou praxi skutečně zblízka: živil se jako příležitostný učitel klavíru a kavárenský pianista, ovšem také naplno vychutnával život tehdejší pařížské bohémy. Na počátku 90. let se vrátil do Itálie, do Milána, psal články do hudebních časopisů i příležitostné skladby a seznámil se s Puccinim podílel se na libretu k jeho opeře Manon Lescaut. Zlom přišel v roce 1890, kdy Leoncavallo viděl Mascagniho operu Sedlák kavalír. Dílo ho ohromilo a rozhodl se vytvořit operu na podobném základě: žádní vymyšlení a dokonalí hrdinové, ale skuteční lidé z masa a kostí a jejich skutečné city, smích i pláč, jejich prudké, jižanské povahy, vášně. DLAK A KOMEDIANTI.indd 6 11.9.2009 10:11:2

Ruggiero Leoncavallo KOMEDIANTI Libreto si napsal sám a dokončenou operu nabídl stejnému vydavateli, který objevil Mascagniho Sedláka kavalíra Sonzognovi. Ten dílo nadšeně přijal. Premiéra Komediantů (v originále Pagliacci) se konala v milánském Teatro Dal Verme 21. května 1892 a opera se stala, podobně jako Sedlák kavalír, okamžitě hitem. Když se o libretu Komediantů dozvěděl spisovatel Catulle Mendès, ihned obvinil Leoncavalla z plagiátorství tvrdil, že skladatel neoprávněně použil základní dějovou kostru jeho hry La Femme DLAK A KOMEDIANTI.indd 7 11.9.2009 10:11:2

Pietro Mascagni SEDLÁK KAVALÍR de Tabarin z roku 1887. Leoncavallo reagoval článkem v deníku Le Figaro z 9. června 1899, ve kterém se proti nařčení ohradil. Námět jeho opery prý vycházel ze skutečné události, z vraždy, která se stala ve vesnici Montalto v Kalábrii a kterou soudil jeho otec byla to tedy prý vzpomínka z dětství. Přesvědčivý důkaz o tom, že by k takové vraždě v Montaltu skutečně došlo, však Leoncavallo nikdy nedodal. Každopádně dokázal stvořit výjimečný příběh, ve kterém propojil novinový článek (nebo spíše zprávu z černé kroniky) a divadelní představení do neobvykle kruté tragédie podařilo se mu velmi sugestivně skloubit jeviště a život. DLAK A KOMEDIANTI.indd 8 11.9.2009 10:11:2

Ruggiero Leoncavallo KOMEDIANTI Také Leoncavallo se stal takřka přes noc vyhledávaným operním skladatelem. Premiéry se tak dočkaly i jeho předchozí, doposud neprovedené opery: nešťastný Chatterton a pozdější I Medici ani jedna z nich zdaleka nebyla tak úspěšná. Leoncavallo však chtěl navázat na ohromující úspěch Komediantů a vrhl se do další opery. Jako námět si zvolil knihu Henriho Murgera Scènes de la vie de bohème s bohémským životem umělců v Paříži měl vlastní bohaté zkušenosti. Na díle pracoval velmi pečlivě dlouhých pět let a vkládal do něj velké naděje, stejně tak jako nakladatel Sonzogno. Jenže se ukázalo, že operu podle stejné předlohy paralelně komponuje Puccini. Přes spory mezi skladateli i jejich nakladateli (Sonzognem v případě Leoncavalla a Ricordim u Pucciniho) však nakonec v jednom místě i čase opravdu vznikly dvě opery na totožný námět a dokonce se stejným názvem La bohéme. Pucciniho Bohéma měla premiéru 1. února 1896 v Turíně, Leoncavallova zhruba o rok později 6. května v Benátkách. A přestože se v prvních letech po premiéře hrály obě vedle sebe a Leoncavallo mohl být spokojen, s postupem času jeho Bohéma zmizela z jevišť, zatímco ta Pucciniho se stala jednou z nejslavnějších oper. Podobně jako Mascagnimu, ani Leoncavallovi se už nikdy nepodařilo navázat na obrovský úspěch první uvedené opery. Zemřel 9. srpna 1919 v italském městečku Montecatini. Komedianti pro něj zůstali nedostižnou metou, která se stala stálicí všech operních scén a její hrdina, Šašek Canio, vyhledávanou rolí těch nejslavnějších tenoristů, v čele s Enrikem Carusem. Opera se také dočkala několika filmových zpracování. V roce 1948 natočil stejnojmenný film Mario Costa s Ginou Lollobrigidou jako Neddou, z roku 1982 pochází zpracování slavného Franka Zeffirelliho (který společně s Komedianty natočil i Sedláka kavalíra) s Plácidem Domingem v roli Cania. DLAK A KOMEDIANTI.indd 9 11.9.2009 10:11:2

Pietro Mascagni SEDLÁK KAVALÍR SEDLÁK KAVALÍR Opera o jednom dějství Ruggiero Leoncavallo KOMEDIANTI Opera o prologu a dvou dějstvích dirigent: Martin Doubravský režie: Michael Tarant scéna a kostýmy: Dana Hávová sbormistr: Martin Veselý choreografie: Vladimír Nečas as. režie: Jana Ottová hudební příprava: Maxim Biriucov, Tatiana Drybas SEDLÁK KAVALÍR Osoby a obsazení Santuzza Lola Turiddu Alfio Lucia Ježíš Magdalena Madona Farář Dítě Lívia Obručnik Vénosová Dagmar Žaludková Věra Likérová Xenie Podolchová Rafael Alvarez Nikolaj Višňakov Jurij Kruglov Pavel Vančura Blanka Černá Marek Pavlíček Jiří Bartoš Hana Postránecká Šárka Venclová Bořek Shejbal Jan Pallas Anna Michlová DLAK A KOMEDIANTI.indd 10 11.9.2009 10:11:2

Ruggiero Leoncavallo KOMEDIANTI KOMEDIANTI Osoby a obsazení Canio Rafael Alvarez Nikolaj Višňakov Peppe Ondřej Socha Jiří David Tonio Anatolij Orel Nedda Gabriela Kopperová Petra Šimková Silvio Jiří Brückler Matěj Chadima Vesničané, přátelé Silvia Jaroslav Rainer Michal Čančara Pavel Kobrle Herci Kateřina Pallasová Jiří Bartoš Marek Pavlíček Farář Jan Pallas Orchestr a sbor DFXŠ Pěvecký sbor Ještěd (sbormistr Zuzana Kubelková) Dětský pěvecký sbor Carola (sbormistr Alena Sobotková) Žáci tanečního oboru ZUŠ Liberec Inspice: Bohuslava Maštalířová Nápověda: Alena Režná Přestávka mezi operami Slavnostní předpremiéra 24. září 2009 v Šaldově divadle Premiéra 25. září 2009 v Šaldově divadle DLAK A KOMEDIANTI.indd 11 11.9.2009 10:11:2

Pietro Mascagni SEDLÁK KAVALÍR Sedlák kavalír obsah opery Je ráno Velikonoční neděle a sicilskou vesnicí zní milostná píseň Ach Lolo, jsi jako jarní květ, jsi zářící slunce... Zpívá jí mladý obchodník s vínem Turiddu, který byl s Lolou kdysi zasnoubený. Musel ale na vojnu a když se vrátil, byla už Lola vdaná za bohatého a váženého povozníka Alfia. Turiddu se snažil na svou bývalou lásku zapomenout v náručí jiné svedl mladou dívku Santuzzu, která s ním čeká dítě. Vášeň ale nezmizela Lola a Turiddu se začali opět scházet jak za zády Alfia, tak těhotné Santuzzy. Vesničané se vracejí z pole a míří na náměstí do kostela oslavit Ježíšovo zmrtvýchvstání. Na náměstí má svůj dům také hostinská Lucia, Turiddova matka, za kterou přichází nešťastná Santuzza hledat svého milého. Tuší, že Turiddu Lolu stále miluje, a když jí Lucia řekne, že Turiddu odjel nakoupit víno, rychle ji vyvede z omylu ještě dnes ráno ho viděli ve vesnici. Jejich rozhovor přeruší příchod Alfia forman se na Velikonoce vrátil v dobré náladě domů a těší se na svou ženu, která na něj určitě čeká a o jejíž věrnosti je pevně přesvědčený. Ještě před tím prosí Luciu o trochu starého vína, ale bude muset počkat Turiddu ho šel teprve obstarat do Francofonte. Alfio se podiví po cestě zahlédl jejího syna zde ve vesnici, poblíž svého domu. Lucia stěží skrývá překvapení, ale Alfio si toho nevšimne a odchází. Z kostela znějí varhany a objevuje se procesí oslavujících vzkříšení Pána. Když přejde, svěří Santuzza Lucii mučivé tajemství: Lola a Turiddu se stále milují. Prosí ji, aby se za ni na mši modlila. Ona sama do kostela nepůjde, cítí se vinna kvůli nemanželskému dítěti, které nosí pod srdcem, a navíc stále čeká na jeho otce chce ho přesvědčit, aby zanechal hříšného vztahu. Turiddu skutečně přichází a je nepříjemně překvapen setkáním se Santuzzou, která na něj začne dotírat otázkami. Osočí ji ze špehování a ze žárlivosti. Napjatou scénu přeruší Lola, která se diví, že už oba nejsou v kostele a s ironickým úsměškem vůči Santuzze tam sama vchází. Turiddu spěchá za ní. Plačící Santuzza se ho snaží zadržet, doprošuje se, aby ji neopouštěl, propukne hádka, Turiddu ji odstrčí a odchází. Santuzza, zlomená bolestí, která se mění v hněv, ho proklíná. Když DLAK A KOMEDIANTI.indd 12 11.9.2009 10:11:2

Ruggiero Leoncavallo KOMEDIANTI za chvíli potká Alfia, vyzradí i jemu pravdu o nevěře jeho manželky. Alfio zuří a přísahá pomstu. Intermezzo Je po mši a lidé vycházejí z kostela. Turiddu je v dobré náladě Santuzza je pryč a Lola nablízku. Zve všechny na víno, veselí se a připíjejí si. Přichází také Alfio, ale sklenici vína, kterou mu Turiddu nabízí, ostře odmítne. Lola, která tuší pohromu, odchází a vzápětí Turiddu přijímá vyzvání na souboj. Podle starého zvyku se oba sokové obejmou a Turiddu kousne Alfia do ucha na znamení toho, že půjde o souboj na život a na smrt. Alfio odchází. Turiddu ještě volá matku, že se jde projít na vzduch. Žádá ji, aby se starala o Santuzzu jako o vlastní dceru, kdyby se nevrátil. Poprosí ještě o požehnání a polibek a odchází za Alfiem. Zmatená Lucia volá za svým synem, ale marně. Přichází Santuzza a po chvíli obě slyší zděšený výkřik: Zabili kmotra Turiddu!... DLAK A KOMEDIANTI.indd 13 11.9.2009 10:11:2

Pietro Mascagni SEDLÁK KAVALÍR Komedianti obsah opery Prolog Představení, které se za chvíli začne odehrávat je dávná vzpomínka... Vytanula autorovi na mysli a on ji začal psát žádné falešné slzy herců, ale skutečný život, smutek i štěstí, zoufalství, bolest i naděje. 1. dějství Do vesnice přijíždějí kočovní herci v čele s principálem, oblíbeným klaunem Caniem. Zve zvědavé vesničany na večerní představení veselou maškarádu o nevěrné Kolombíně a jejím svůdci Harlekýnovi. Přijme pak jejich pozvání na skleničku do blízké hospody, přidává se i Peppe z komediantské družiny. Další z herců, ošklivý a hrbatý Tonio, ale nabídku odmítá. Vesničané popichují Cania z legrace tvrdí, že hrbáč chce zůstat proto, aby se dvořil jeho ženě, mladé krásné Neddě. Principál okamžitě zvážní a rezolutně odpoví, že kdyby svou ženu přistihl s někým jiným, zle by to dopadlo to není jako na divadle. Canio s Peppem a vesničany odejdou. Objeví se Nedda, okouzlená krásným srpnovým dnem, rozechvělá, zpívá si píseň, kterou jí zpívala její maminka. Píseň o letících ptácích i ona by chtěla být tak svobodná, vzlétnout a zamířit ke slunci Její zpěv poslouchá Tonio, který za ní přichází a skutečně vyznává Neddě lásku; dokonce se pokusí ji políbit. Nedda se ho nejprve pokusí zchladit ironickými posměšky, ale když to nepomáhá, přetáhne ho bičem. Ponížený Tonio jí přísahá pomstu. A příležitost k ní se mu naskytne velmi brzy za Neddou tajně přichází její skutečný milenec, vesničan Silvio. Přemlouvá ji, aby s ním ještě té noci utekla, když nenávi- DLAK A KOMEDIANTI.indd 14 11.9.2009 10:11:2

Ruggiero Leoncavallo KOMEDIANTI dí toulavý komediantský život a její manželství s Caniem není šťastné. Tonio je oba načapá a běží za principálem, aby ho přivedl. Mezitím se milenci horoucně ujistí o své lásce a Nedda svolí k útěku. V tom se přiřítí Canio, ale Silviovi se podaří utéct. Rozzuřený principál nutí Neddu, aby mu řekla jméno svého milence, ta odmítne. Canio se na ni vrhne, ale to už přichází Peppe. Nechápe co se děje, vidí vesničany, jak se scházejí na představení. Na manželskou hádku teď přece není čas, musí se připravit na představení. Tonio uklidňuje Cania však ten milenec určitě bude mezi diváky a přitom ho určitě chytí. Canio, sžírán vztekem a žárlivostí, se musí jít nalíčit a obléci si kostým Šaška lidé si zaplatili a chtějí se smát. Intermezzo 2. dějství Představení, na které přišla celá vesnice včetně Silvia, začíná: Kolombína/Nedda zůstala sama doma a její muž, Šašek/Canio, se vrátí až pozdě. Kolombína je celá natěšená na svého milence, Harlekýna/Peppeho, jenže její sluha Taddeo/Tonio, který ji také tajně miluje, se rozhodl, že jí vyjeví svou lásku. Ale to už přichází Harlekýn, Taddea vykopne pryč. Milenci hodují a kují plán, jak uspat Šaška, aby mohli společně utéct. Kolombína souhlasí utečou ještě dnes v noci. Šašek/Canio, který čeká v zákulisí na svůj výstup s lahví v ruce, si s hrůzou uvědomuje, že Nedda právě řekla ta samá slova, jako před tím svému skutečnému milenci. Vstupuje na scénu, ale smutná a hrůzná ironie celé situace spolu s alkoholem, který vypil způsobí, že začíná vypadávat z role a místo domluvené hry začne na Neddě znovu vyzvídat jméno jejího milence. Vyčte jí její nevěru a připomíná, že to byl on, kdo ji našel na ulici, hladovou a opuštěnou, vzal ji k sobě a dal jí své srdce. Nedda/Kolombína se snaží představení zachránit a vrátit Šaška do jeho role, ale Canio je stále divočejší. Nakonec i Nedda zapomene na diváky a hrdě prohlásí, že mu jméno svého milence nikdy neřekne. Slepý vztekem a žárlivostí ji Canio probodne dýkou. Umírající Nedda z posledních sil volá o pomoc Silvia, který k ní běží. Canio tak konečně poznává jejího milence. Komedie o Šaškovi a Kolombíně, která se změnila v zoufalé vyvrcholení několika osudů končí tragicky. A kolem zůstávají stát lidé, kteří budou dál vkládat do života svou naději na štěstí... DLAK A KOMEDIANTI.indd 15 11.9.2009 10:11:2

TECHNICKÁ SPOLUPRÁCE Light designer: Pavel Hejret Svítí: Luboš Udržal Vedoucí zvukař: Miloš Vondráček Zvukař: Zdena Ottlová Jevištní mistr: Jan Kocourek Vedoucí rekvizit: Danuše Klosová Rekvizity: Zuzana Borodinová Vlásenky: Alena Mikušová Vedoucí výroby scénických kostýmů: Taťána Hrustinczová Scénu vyrobily dílny DFXŠ pod vedením Vojtěcha Michla Hudební producent: Chang Su Kim Provozovací materiál k opeře Sedlák kavalír poskytla nakladatelství: Boosey & Hawkes Music Publishers Ltd. /Bote & Bock GmbH & Co. a Editio Bärenreiter Praha s.r.o. 2009 náklad: 1 000 ks ředitel: Martin Otava šéf opery: Martin Doubravský redakce: Vojtěch Havlík grafická úprava: Pavel Dušek Umělecká činnost divadla se uskutečňuje za finanční podpory Ministerstva kultury ČR. cena 18 Kč WWW.SALDOVO-DIVADLO.CZ Generální partner Divadla F. X. Šaldy Oficiální vůz Divadla F. X. Šaldy DLAK A KOMEDIANTI.indd 16 11.9.2009 10:11:2