PLÁN ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ STŘEDOČESKÉHO KRAJE 2016-2025

PLÁN ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ STŘEDOČESKÉHO KRAJE 2016-2025 OZNÁMENÍ KONCEPCE dle 10c, přílohy č. 7 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Krajský úřad Středočeského Kraje březen 2015 1

Obsah A. ÚDAJE O PŘEDKLADATELI 3 B. ÚDAJE O KONCEPCI 4 1. Název 4 2. Obsahové zaměření (osnova) 4 3. Charakter 7 4. Zdůvodnění potřeby pořízení 7 5. Základní principy a postupy (etapy) řešení 8 6. Hlavní cíle 9 7. Přehled uvažovaných variant řešení 10 8. Vztah k jiným koncepcím a možnost kumulace vlivů na životní 10 prostředí a veřejné zdraví s jinými záměry 9. Předpokládaný termín dokončení 10 10. Navrhované období 11 11. Způsob schvalování 11 C. ÚDAJE O DOTČENÉM ÚZEMÍ 12 1. Vymezení dotčeného území 12 2. Výčet dotčených samosprávných celků, které mohou být koncepcí 12 ovlivněny 3. Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území 14 3.1 Stručný popis území 14 3.2 Klimatické poměry 14 3.3 Ovzduší 17 3.4 Voda 21 3.5 Ochrana přírody 23 3.6 Odpady 26 4. Stávající problémy životního prostředí v dotčeném území 32 D. PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ 34 PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ VE VYMEZENÉM ÚZEMÍ E. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE 35 1. Výčet možných vlivů koncepce přesahující hranice České republiky 35 2. Mapová dokumentace a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení koncepce 3. Další podstatné informace předkladatele o možných vlivech na životní Prostředí a veřejné zdraví 4. Stanovisko orgánu ochrany přírody pokud je vyžadováno PŘÍLOHY 2

A. ÚDAJE O PŘEDKLADATELI 1. Název organizace Středočeský kraj 2. Identifikační číslo (IČ) 70891095 3. Sídlo Zborovská 81/11, 150 00 Praha 5 4. Jméno, příjmení, adresa, telefon a e-mail oprávněného zástupce předkladatele Ing. Petera Miloš, Hejtman Středočeského kraje Zborovská 11, Praha 5 email:petera@kr-s.cz tel: 257280111 5. Podpis 3

B. ÚDAJE O KONCEPCI 1. Název Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje (dále také Plán odpadového hospodářství, POH nebo POH SK ) 2. Obsahové zaměření (osnova) Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje je základním strategickým dokumentem v oblasti odpadového hospodářství na území Středočeského kraje. POH SK stanoví cíle, zásady a opatření pro nakládání s odpady na území Středočeského kraje. POH SK bude zpracován v souladu s 41 a 43 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o odpadech ) a musí být v souladu se závaznou částí Plánu odpadového hospodářství České republiky. Bude obsahovat úvod, analytickou, závaznou a směrnou část. Obsah jednotlivých částí POH SK bude přibližně následující: 1. Úvod a) Všeobecné údaje základní informace o působnosti, struktuře a obsahu POH SK, stručná územní charakteristika kraje, geografické a klimatické údaje, demografické údaje, b) Odpovědné orgány orgány kraje odpovědné za zpracování a plnění POH SK. 2. Analytická část Analytická část POH SK bude obsahovat vyhodnocení stavu odpadového hospodářství kraje, zejména: c) výčet druhů, množství a zdroje vznikajících odpadů a posouzení vývoje jejich produkce a nakládání, d) vyhodnocení stávajících systémů sběru a nakládání s odpady na území kraje minimálně pro komunální odpady, směsný komunální odpad, biologicky rozložitelné odpady, obalové odpady, nebezpečné odpady, stavební odpady, výrobky s ukončenou životností, odpady podle části čtvrté zákona, včetně tříděného sběru materiálově využitelných složek odpadů, e) vyhodnocení sítě zařízení pro nakládání s odpady podle písmene b) na území kraje včetně posouzení kapacit pro jednotlivé způsoby nakládání, posouzení 4

nezbytných změn a doplnění systémů sběru a nakládání s odpady a výrobky s ukončenou životností s ohledem na jejich zlepšení v souladu s principy soběstačnosti a blízkosti, f) podklady pro získání informací nezbytných pro vypracování kritérií pro umístění a kapacity zařízení pro nakládání s odpady podporovaná z veřejných zdrojů, pokud je to s ohledem na plnění stanovených cílů nezbytné. 3. Závazná část Závazná část plánu odpadového hospodářství kraje obsahuje konkrétní cíle a konkrétní opatření pro předcházení vzniku odpadů a stanoví cíle, zásady a opatření k jejich dosažení včetně preferovaných způsobů nakládání a soustavu indikátorů k hodnocení plnění cílů plánu odpadového hospodářství kraje pro: a) předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností b) nakládání s komunálními odpady c) Nakládání s vybranými odpady podle části čtvrté zákona o odpadech d) nakládání s dalšími odpady, zejména nebezpečnými, e) nakládání s odpady z obalů f) využívání odpadů g) snižování podílu odpadů ukládaných na skládku a podílu biologicky rozložitelné složky v nich obsažené h) vytváření integrovaného systému nakládání s odpady i) plnění podmínek pro předcházení vzniku odpadů podle přílohy č. 13 k zákonu o odpadech ve smyslu následujících bodů : 1. Používat plánovacích opatření nebo jiných ekonomických nástrojů na podporu efektivního využívání zdrojů. 2. Podporovat výzkum a vývoj v oblasti dosahování čistších produktů a technologií spojených se vznikem menšího množství odpadů a šíření a využívání výsledků tohoto výzkumu a vývoje. 3. Podporovat ekodesign (systematické začleňování aspektů ochrany životního prostředí do návrhu výrobku s cílem zlepšit vliv tohoto výrobku na životní prostředí během celého jeho životního cyklu). 4. Poskytovat informace o technikách předcházení vzniku odpadů s cílem usnadnit v průmyslu používání nejlepších dostupných technik. 5

5. Organizovat školení na úrovni příslušných orgánů, zaměřených na zařazování požadavků týkajících se předcházení vzniku odpadů do povolení podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/1/ES ze dne 15. ledna 2008 o integrované prevenci a omezování znečištění. 6. Zavádět opatření k předcházení vzniku odpadů v zařízeních, která nespadají do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/1/ES ze dne 15. ledna 2008 o integrované prevenci a omezování znečištění. Tato opatření by případně mohla zahrnovat posouzení nebo plány předcházení vzniku odpadů. 7. Zařazovat kritéria ochrany životního prostředí a předcházení vzniku odpadů do výzev k podávání nabídek v rámci veřejných a podnikových výběrových řízení a do smluv v souladu s příručkou o zadávání veřejných zakázek, kterou zveřejnila Komise Evropských společenství dne 29. října 2004. 8. Podporovat opětovné používání a přípravu k opětovnému používání vhodných vyřazených výrobků nebo jejich složek, zejména prostřednictvím vzdělávacích, ekonomických, logistických nebo jiných opatření (například podpora nebo zřízení akreditovaných středisek pro opravy a opětovné použití a rozšiřování jejich sítí zejména v hustě obydlených oblastech). 4. Směrná část Směrná část POH SK bude minimálně obsahovat: a) výčet nástrojů pro splnění cílů POH SK, b) kritéria hodnocení změn podmínek, na jejichž základě byl POH SK zpracován, c) kritéria pro typy, umístění a kapacity zařízení pro nakládání s odpady podporovaná z veřejných zdrojů, d) záměry na předpokládanou potřebu zařízení pro nakládání s odpady, pokud je to s ohledem na plnění stanovených cílů nezbytné. 6

3. Charakter Plán odpadového hospodářství SK je koncepční materiál s krajskou působností. Stanoví v souladu s principy udržitelného rozvoje cíle, zásady a opatření pro nakládání s odpady na území Středočeského kraje. POH SK se vztahuje na nakládání se všemi odpady s výjimkou odpadů vyjmenovaných v 2 odst. 1 písmena a) až j) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o odpadech ) a musí být v souladu se závaznou částí Plánu odpadového hospodářství České republiky. Tento dokument je nástrojem pro řízení a realizaci dlouhodobé strategie rozvoje OH ve Středočeském kraji, v oblasti nakládání s odpady a je zpracován na dobu 10 let tj. období 2015 až 2024. Závaznou část Plánu odpadového hospodářství Středočeského kraje schvaluje zastupitelstvo Středočeského kraje, vyhlašuje se obecně závaznou vyhláškou Středočeského kraje a následně se zveřejňuje ve Věstníku právních předpisů Středočeského kraje. 4. Zdůvodnění potřeby pořízení Povinnost zpracovat plán odpadového hospodářství je uložena zákonem o odpadech a směrnicí o odpadech (směrnice EPR 2008/98/ES). POH SK se zpracovává za účelem: - vytváření podmínek pro předcházení vzniku odpadů, - vytváření podmínek pro nakládání s odpady podle zákona o odpadech a v souladu s hierarchií nakládání s odpady, - dosažení cílů stanovených rámcovou směrnicí o odpadech a dalších relevantních předpisů v oblasti odpadového hospodářství, - nastavení podmínek fungování odpadového hospodářství na území Středočeského kraje 7

5. Základní principy a postupy (etapy) řešení POH je zpracováván pro oblast odpadového hospodářství pro následující desetileté období. Strategie a priority dalšího rozvoje odpadového hospodářství jsou dány zákonnými normami (zákon o odpadech a nařízení vlády o POH ČR) a praktickými potřebami na území Středočeského hraje. Hlavní priority odpadového hospodářství SK pro období 2015-2024: 1. Předcházení vzniku odpadů a snižování nebezpečných vlastností odpadů. 2. Opětovné použití výrobků s ukončenou životností. 3. Kvalitní recyklace a maximální využití vhodných odpadů (materiálové, energetické, biologické) a to především ve vazbě na průmyslové segmenty v regionech. 5. Zásadní omezení skládkování na území. 6. Vytvoření integrovaného systému nakládání s odpady ve Středočeském kraji 7. Energetické využívání odpadů, komunálních odpadů, zejména směsného komunálního odpadu. 8. Optimalizace veškeré činnosti v odpadovém hospodářství s ohledem na ochranu zdraví lidí a životního prostředí a vynaložené náklady a ekonomickou a sociální udržitelnost. 9. Zajištění dlouhodobé stability a udržitelnosti odpadového hospodářství na území Středočeského kraje. Etapy řešení POH SK Výběrové řízení na na zpracovatele POH SK Souhlas Rady s vyhlášením výběrového řízení na zpracovatele POH 15.12.2014 / Zpracování návrhu Zadávací dokumentace 15.1.2015 1.2.2015 Výběrové řízení ( oddělení veřejných zakázek) 2.2.2015 / Oslovení 3 firem a zveřejnění VZ na úřední desce po dobu 14 dnů- dle SFŽP) 9.2.2015 23.2.2015 Otevření obálek a výběr dodavatele 2.3.2015 16.3.2015 Podpis smlouvy s dodavatelem 30.3.2015 / Zpracování návrhu POH Středočeského kraje Návrh POH SK 30.3.2015 30.7.2015 Návrh bude vycházet ze zadávací dokumentace - soulad s POH ČR a zákonem Vnitřní připomínkové řízení, zapracování připomínek 8

dle stávající legislativy - zveřejnění zpracovaného POH Sk na dobu 30 dní 1.8.2015 1.9.2015 vypořádání připomínek a zveřejnění vypořádání 1.9.2015 15.9.2015 Zjišťovací řízení SEA Zpracování Oznámení 2.2.2015 14.3.2015 Podání oznámení na MŽP ČR 15.3.2015 / Zjišťovací řízení 30.3.2015 30.4.2015 Závěr zjištovacího řízení 10.5.2015 / Výběrové řízení na zpracovatele Vyhodnocení v rámci procesu SEA Výběrové řízení na zpracovatele vyhodnocení 2.3.2015 10.5.2015 Informování MŽP o "posuzovateli" Zaslání informace o posuzovateli dle 10e zák.č.100/2001 Sb. 11.5.2015 / Průběh posuzování vlivu koncepce SEA Zpracování dokumentu Vyhodnocení 11.5.2015 11.8.2015 Předložení dokumentu Vyhodnocení spolu s návrhem POH SK na MŽP 13.8.2015 / posouzení úplnosti MŽP (10 dnů od doručení úplného návrhu se zveřejňuje) 31.8.2015 / zveřejnění návrhu POH 30 dní 31.8.2015 31.9.2015 Zveřejnění informace o konání veřejného projednání návrhu POH 15.9.2015 7.10.2015 Veřejné projednání 7.10.2015 / Zápis z veřejného projednání a jeho předání na MŽP 12.10.2015 / termín pro MŽP na vydání stanoviska - 30dní od zaslání zápisu 12.11.2015 / Připomínky MŽP (dle novely zákona - není schváleno) Zaslání POH SK na MŽP odbor odpadů 13.8.2015 / vyjádření max 2 měsíce ( před vydáním stanoviska SEA) 13.10.2015 Úprava POH SK dle stanoviska MŽP 13.11.2015 20.11.2015 Zaslání upraveného POH v elekt. podobě na MŽP (odbor odpadů) 25.11.2015 30.11.2015 Schválení POH Radou SK 9.12.2015 cca Schválení Zastupitelstvem SK ( materiál na stůl) 15.12.2015 Vydání POK SK ve věstníku 30.1.2016 poznámka zastupitelstvo SK zasedá každé 3 měsíce, tj. v prosinci a následně až koncem února, nebo začátkem března. 9

6. Hlavní cíle Plán odpadového hospodářství je podkladem pro koncepční činnosti uskutečňované na území kraje a pro zpracování navazujících plánů odpadového hospodářství obcí. Závazná část řešení plánu odpadového hospodářství je závazným podkladem pro rozhodování a jiné činnosti příslušných správních úřadů krajů v oblasti odpadového hospodářství. Konkrétní cíle pro Středočeský kraj budou stanoveny v POH SK. POH SK musí obsahovat opatření pro předcházení vzniku odpadů a stanoví cíle, zásady a opatření k jejich dosažení včetně preferovaných způsobů nakládání a soustavu indikátorů k hodnocení plnění cílů plánu odpadového hospodářství kraje pro: a) Předcházet vzniku odpadů a dalšími opatřeními podporujícími omezování vzniku odpadů. b) Při nakládání s odpady uplatňovat hierarchii nakládání s odpady. S odpady nakládat v pořadí: předcházení vzniku, příprava k opětovnému použití, recyklace, jiné využití (např. energetické využití) a na posledním místě odstranění ( bezpečné odstranění ), a to při dodržení všech požadavků, právních předpisů, norem a pravidel pro zajištění ochrany lidského zdraví a životního prostředí. Při uplatňování hierarchie podporovat možnosti, které představují nejlepší celkový výsledek z hlediska životního prostředí. Zohledňovat celý životní cyklus výrobků a materiálů, a zaměřit se na snižování vlivu nakládání s odpady na životní prostředí. c) Podporovat způsoby nakládání s odpady, které využívají odpady jako zdroje surovin, kterými jsou nahrazovány primární přírodní suroviny. d) Podporovat nakládání s odpady, které vede ke zvýšení hospodářské využitelnosti odpadu. e) Podporovat přípravu na opětovné použití a recyklaci odpadů. f) Nepodporovat skládkování nebo spalování recyklovatelných materiálů. g) U zvláštních toků odpadů je možno připustit odchýlení se od stanovené hierarchie nakládání s odpady, je-li to odůvodněno zohledněním celkových dopadů životního cyklu vzniku tohoto odpadu a nakládání s ním. h) Při uplatňování hierarchie reflektovat zásadu předběžné opatrnosti a předcházet nepříznivým vlivům nakládání s odpady na lidské zdraví a životní prostředí. i) Při uplatňování hierarchie zohlednit zásadu udržitelnosti včetně technické proveditelnosti a hospodářské udržitelnosti. 10

j) j) Při uplatňování hierarchie zajistit ochranu zdrojů surovin, životního prostředí, lidského zdraví s ohledem na hospodářské a sociální dopady. 7. Přehled uvažovaných variant řešení Návrh Plánu odpadového hospodářství SK bude vycházet ze schválených koncepčních materiálů Středočeského kraje a současně musí být souladu s závaznou částí POH České republiky. S ohledem na stávající koncepční materiály v oblasti nakládání s odpady (Integrovaný systém nakládání s odpady, překládací stanice) bude Plán odpadového hospodářství SK zpracován v jedné variantě. 8. Vztah k jiným koncepcím a možnost kumulace vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví s jinými záměry Plán odpadového hospodářství bude mít vazby s následujícími koncepčními a rozvojovými dokumenty Středočeského kraje : - Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje - Územní energetická koncepce - Zásady územního rozvoje Středočeského kraje - Povodňový plán Středočeského kraje - Program snižování emisí Středočeského kraje a Integrovaný krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Středočeského kraje - Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje v letech 2006 2016 - Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Středočeského kraje v letech 2011 2020 - Technickoekonomická analýza integrovaného systému nakládání s komunálními a dalšími odpady ve Středočeském kraji - Studie - Překládací stanice odpadů ve Středočeském kraji Současně bude mít vazbu na celonárodní koncepční a strategické materiály: Státní politika životního prostředí 2012-2020, Program předcházení vzniku odpadů ČR, Politika druhotných surovin, Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014 2020, Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti české republiky pro období 2012-2020, Národní inovační strategie České republiky, Národní program reforem pro rok 2013, Státní energetická koncepce, 11

Strategický rámec udržitelného rozvoje, Politika územního rozvoje ČR, Státní program ochrany přírody a krajiny, Státní program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v ČR, Strategie ochrany klimatického systému Země v ČR, Surovinová politika v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů, Sdělení Evropské komise Evropa 2020, Plán pro Evropu účinněji využívající zdroje (KOM(2011)571), 7. Environmentální akční plán (rozhodnutí 1386/2013/EU), Iniciativa v oblasti surovin (KOM(2008)699), Ekoinovační akční plán EU Protože cíle a zásady POH SK budou koordinovány s koncepčními a rozvojovými dokumenty Středočeského kraje nelze na úrovni stávajících podkladů očekávat při naplňování cílů POH SK nárůst negativních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví. 9. Předpokládaný termín dokončení Rámcový termín dokončení procesu SEA je v období říjen/listopad 2015. Následně bude vyhotovený Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje předložen Radě Středočeského kraje a následně Zastupitelstvu Středočeského kraje ke schválení. Po schválení bude závazná část POH SK vyhlášena obecně závaznou vyhláškou Středočeského kraje a následně zveřejněna ve Věstníku právních předpisů Středočeského kraje. Předpokládaný termín účinnosti nového Plánu odpadového hospodářství SK je od 1.3.2016. 10. Navrhované období Plán odpadového hospodářství SK je připravován pro období 2016 2025 tj. na 10 let. 11. Způsob schvalování Plán odpadového hospodářství musí být schválen Zastupitelstvem Středočeského kraje. Závazná část POH SK bude vydána formou obecně závazné vyhlášky dle 43 odst. 10 zákona č.185/2001 Sb., o odpadech. 12

C. ÚDAJE O DOTČENÉM ÚZEMÍ 1. Vymezení dotčeného území Plán odpadového hospodářství je zpracovávám pro území Středočeského kraje. Středočeský kraj leží uprostřed Čech. Velikostí, počtem obcí i obyvatel patří mezi největší kraje České republiky. Jeho rozloha (11 015 km2 ) zabírá 14 % území ČR a je cca 1,9 krát větší, než je průměrná rozloha kraje v České republice. Kraj zcela obklopuje hlavní město Prahu a sousedí téměř se všemi českými kraji kromě Karlovarského a moravských krajů. K 31. 12. 2013 měl Středočeský kraj 1 302 336 obyvatel a byl nejlidnatějším regionem České republiky. Nejvíce obyvatel žilo v okrese Kladno (160 767 obyvatel), přes 100 000 obyvatel žilo také v okrese Praha-východ, Praha-západ, Mladá Boleslav, Příbram a Mělník. Naopak populačně nejmenším byl okres Rakovník s 55 329 obyvateli. Hustota zalidnění byla nejvyšší v okresech Kladno, Praha-západ a Praha-východ, kde dosáhla hodnoty přes 200 obyvatel na km2. Naopak nejnižší hustota zalidnění je v okresech Rakovník, Benešov a Příbram, kde hustota zalidnění nepřesahovala 70 obyvatel na km2. 2. Výčet dotčených územních samosprávných celků, které mohou být koncepcí ovlivněny Administrativně se kraj dělí na 26 správních obvodů obcí s rozšířenou působností, které k 1. 1. 2003 nahradily bývalé okresní úřady. Rozlohou je největší správní obvod s rozšířenou působností Příbram (8,5 % rozlohy Středočeského kraje). Nejmenší je správní obvod s rozšířenou působností Neratovice (1 % rozlohy Středočeského kraje). V roce 2013 bylo na území kraje 1 145 obcí. Největší počet obcí je v okrese Příbram (121 obcí) a nejmenší počet obcí má okres Mělník (69 obcí). Kraj je charakteristický vysokým zastoupením obcí s počtem obyvatel do dvou tisíc (1 039 obcí), ve kterých žije 42 % obyvatel. Statut města je přidělen 83 obcím, Kladno a Mladá Boleslav jsou navíc statutárními městy. Podíl městského obyvatelstva na celkovém počtu obyvatel kraje byl 53 % a byl nejnižší v celé České republice. Středočeský kraj jako jediný kraj nemá své krajské město, krajský úřad sídlí v hlavním městě Praze. 13

Zdroj:www.czso.cz Administrativní rozdělení Středočeského kraje na obce s rozšířenou působností (ORP): Benešov Beroun Brandýs nad Labem Čáslav Černošice Český Brod Dobříš Hořovice Kladno Kolín Kralupy n/vl. Kutná Hora Lysá nad Labem Mělník Mladá Boleslav Mnichovo Hradiště Neratovice Nymburk Poděbrady Příbram Rakovník Říčany Sedlčany Slaný Vlašim Votice Předpokládá se ovlivnění území celého Středočeského kraje (území všech obcí). 14

3. Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území Popis stavu jednotlivých složek životního prostředí vychází zejména z dostupných publikací a informačních systémů státních institucí a veřejné správy. Prioritně se dále uvedený popis zaměřuje na složky životního prostředí a další aspekty, které souvisí s problematikou nakládání s odpady, která je hlavním předmětem Plánu odpadového hospodářství. 3.1 Stručný popis území Řešené území tvoří územní obvod Středočeského kraje. Území Středočeského kraje je z hlediska geologie, geomorfologie, hydrologie a biologie velmi pestré. Středočeská oblast je územím styku většiny biogeografických jednotek Čech. Horské a stepní druhy zde žijí v přímém sousedství, stejně jako prvky západní, východní i jižní. Střídají se zde území kultivovaná od počátků rolnictví s celými komplexy až překvapivě zachované přírody. Střední Čechy tak představují jedno z klíčových území středoevropské biogeografie. Střední Čechy oplývají bohatým přírodním bohatstvím. Hluboká říční a potoční údolí obnažila na mnoha místech horniny nejrůznějšího složení, kde vznikly rozdílné biotopy. Vodní toky se zde stékají ze všech částí země. Niva Labe ve středních Čechách představuje nejúplněji rozvinutý nivní ekosystém v rámci Čech s dosud největší plochou lužních hájů. Přírodovědnou osou středních Čech jsou navzájem se dotýkající celky Českého krasu, Brd a Křivoklátska. Lesní komplex Křivoklátska je nejzachovalejší a druhově nejbohatší velkoplošný lesní porost celé České republiky ve výškovém stupni pahorkatin až nižších vrchovin. Při hodnocení výskytu přírodních biotopů v rámci rozborové části Koncepce ochrany přírody a krajiny bylo zjištěno, že tvoří 10 % celkové rozlohy kraje. Na území kraje mimo chráněné krajinné oblasti je výskyt přírodních biotopů na 8,6 % území. Vysoký podíl přírodních biotopů (přes 60 %) mají maloplošná chráněná území. (Převzato z textu Programu rozvoje územního obvodu Středočeského kraje). 3.2 Klimatické poměry Na hodnoceném území převládá po větší část roku proudění západních směrů, které přináší na území vlhčí vzduchové hmoty. Střetávají se zde vlivy Atlantského oceánu od západu a 15

euroasijského kontinentu z východu, tedy vlhčího oceánického klimatu s klimatem kontinentálním. Vzhledem k rozsáhlosti území zde lze prakticky nalézt devět klimatických oblastí. Celkové klimatické podmínky zařazují Středočeský kraj mezi mírně teplé oblasti. Nejteplejší oblasti (T2) jsou vesměs v údolních nivách vodních toků, zejména v Polabí. Nejchladnější oblastí v kraji je CH7, vyskytující se spíše v hornatých územích (Příbramsko). Oblast T2 je charakteristická dlouhým létem, teplým a suchým a velmi krátkým přechodným obdobím s teplým až mírně teplým jarem a podzimem. Typická je krátká, mírně teplá, suchá až velmi suchá zima s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Průměrná teplota v lednu činí -2 až - 3 C, v červenci 18-19 C. Celkový srážkový úhrn činí 550 až 700 mm. Od nejchladnější jednotky CH7 k jednotce T2 se klima vyznačuje postupným prodlužováním léta a přechodem od vlhkého k teplému a suchému klimatu. Rozsah základních klimatologických ukazatelů pro obě krajní oblasti (T2 a CH7) udává následující tabulka Základní charakteristiky klimatických oblastí Středočeského kraje 16

Mapa 1. Středočeský kraj zařazení do klimatických oblastí Mapa 2: Průměrná roční teplota, ČR, 2013 [ C] Zdroj: ČHMÚ 17

Mapa 3: Roční srážkový úhrn, ČR, 2013 [mm] Zdroj: ČHMÚ 3.3 Ovzduší Kvalita ovzduší je nejvíce ovlivňována energetickými a chemickými podniky, těžbou surovin a jejich zpracováním a intenzivní automobilovou dopravou. Nejvyšší koncentrace škodlivých látek jsou v ovzduší při špatných rozptylových a povětrnostních podmínkách (např. inverzních stavech) a v chladnější polovině roku. Stav ovzduší v kraji monitoruje řada automatických monitorovacích zařízení. Na základě jejich výsledků je prováděno každoroční hodnocení kvality ovzduší v kraji a dle dřívější legislativy (zák. č. 86/2002 Sb.) byly vymezovány Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) Tyto byly vymezovány jako území v rámci zóny nebo aglomerace, na kterém došlo k překročení hodnoty imisního limitu pro jednu nebo více znečišťujících látek. Imisní limity pro zásadní znečišťující látky v ovzduší jsou stanoveny přílohou 1 zákona č. 201/2012 Sb. v μg/m3. Na území Středočeského kraje je dle údajů za rok 2011 (Věstník MŽP, 2013) jednoznačně nejhorší situace v severní části kraje, kde je také nejzatíženější silniční síť (D8, R10, D11). Dochází zde jak k překročení denních limitů PM10, tak limitů benzo-a- pyrenu či 18

troposférického ozónu. Denní limity PM10 jsou překročeny na 37,84% plochy kraje, benzoapyren (roční limit) na 30,99 % Platné limity pro zněčišťující látky dle přílohy č.1 zákona č.201/2012 Sb. Mapa oblastí s překročenými imisními limity pro ochranu zdraví (se zahrnutím přízemního ozonu), ČR, 2013 Zdroj: ČHMÚ 19

Lze očekávat následující vývoj : v případě imisí suspendovaných částic se působení výše uvedených faktorů dlouhodobě projevuje převážně stagnací imisních hodnot a lze předpokládat, že (bez realizací důrazných opatření k zlepšení kvality ovzduší) bude obdobný vývoj trvat i nadále (největší podíl na znečišťování ovzduší ve SK vykazují lokální topeniště a automobilová doprava ) obdobná situace je i v případě imisí oxidu uhličitého, jakož i u koncentrací přízemního ozónu u oxidu siřičitého a oxidu uhelnatého se dlouhodobě projevuje pozvolné snižování emisních a imisních hodnot. Lze očekávat, že tento trend bude ještě po určitou dobu pokračovat, bude se však postupně zpomalovat. 3.4 Voda Z hlediska hydrologického spadá území Středočeského kraje do úmoří Severního moře a současně do třech povodí, a to do povodí Labe, Vltavy a Ohře. Významnými vodními toky (vyhl. č. 178/2012 Sb.) kraje jsou zejména Labe a Vltava (obě splavné), které se u Mělníka stékají. Splavnost Vltavy umožňuje soustava zdymadel. Nejvýznamnějšími přítoky Labe na území kraje jsou kromě Vltavy Cidlina a Jizera. Z přítoků Vltavy jsou to především Sázava a Berounka. Povrchové vody jsou poměrně znečištěné, zejména část toku Litavky na Příbramsku, Rakovnický potok, Zákolanský potok a přítoky Labe Cidlina, Klejnárka a Výrovka. Středočeský kraj není typicky rybníkářskou oblastí, nicméně se na jeho území, zejména v jihozápadní, jižní a východní části, nachází množství rybníků a jezer vzniklých po těžbě štěrku, z nichž některé jsou vhodné pro rybaření i rekreaci. Příkladem vodních ploch mohou být na Rakovnicku rybníky na Mlýnském potoce a mezi Řevničovem a Loděnicí, v Brdech Lázský a Padrťské rybníky, většími rybníky jsou Podhrázský na Benešovsku, Vavřinecký na Kutnohorsku, Proudnický či Jevanský rybník na Kolínsku, Žehuňský rybník na Nymbursku, Vražda a Komárovský rybník na Mladoboleslavsku a další. Ve Středočeském kraji byla vybudována mnohá vodní díla. Na Vltavě jsou to údolní přehradní nádrže Vrané, Štěchovice, Slapy, Kamýk a Orlík, které jsou vhodné i pro rekreační 20

účely, sportovní vyžití či rybaření. Na Berounsku nedaleko Komárova slouží ke koupání přehrady Záskalská a Dráteník na Červeném potoce. V Českém krasu je přehrada Suchomasty. Pro vodárenské účely je určena soustava vodních děl na Želivce (přehrada Želivka Švihov, na ni navazující vodní díla Němčice a Sedlice), u Kutné Hory vodní dílo Vrchlice, v Brdech jsou to vodní díla Láz, Pilská a Obecnice zásobující pitnou vodou příbramskou aglomeraci. Kladenská aglomerace je zásobována z vodního díla Klíčava, které se nachází nad Zbečnem. Jakost vody se pohybuje v rámci běžné meziroční variability. Zvýšené průtoky v letních měsících znamenají vždy silný vnos fosforu s potenciálem stimulace eutrofizačních projevů. Většina vodních nádrží reaguje zvýšenou přítomností řas a sinic a to zejména v srpnu, případně až v září. Na některých vodních nádržích nejsou překračovány meziroční variability vývoje biomasy fytoplanktonu (Klíčava, Slapy). Přítomnost humnových látek každoročně zhoršuje jakost vody v nádržích situovaných v povodích, kde ustoupila acidifikace tj. Pilská, Láz a Obecnice u Příbrami. V oblasti ohrožení jakosti vody pesticidními látkami je nepříznivá situace na vodárenské nádrži Švihov a zejména na jejích přítocích (triazinové herbicidy) především v důsledku pěstování kukuřice a řepky. Eutrofizačními projevy je pravidelně ohrožená vodárenská nádrž Švihov a eutrofizací je zhoršována rekreační využitelnost Orlíku. Vyhodnocení celkového stavu povrchových vod ve Středočeském kraji 21

Vyhodnocení celkového stavu podzemních vod ve Středočeském kraji 3.5 Ochrana přírody Na hodnoceném území Středočeského kraje se nachází celá řada velkoplošných i maloplošných zvláště chráněných území (ZCHÚ) a stejně tak území systému NATURA 2000. Jedná se o území podle legislativy Evropského společenství, konkrétně podle směrnice č.79/409/eec o ochraně volně žijících ptáků a směrnice č. 92/43/EEC o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. V rámci ČR je síť chráněných území NATURA 2000 tvořena evropsky významnými lokalitami (EVL) a ptačími oblastmi (PO). Z dalších území tohoto charakteru lze uvést území dle Ramsarské úmluvy. Jedná se o první celosvětovou mezivládní úmluvu na ochranu a moudré využívání přírodních zdrojů, chránící určitý typ biotopu. Jako mokřad mezinárodního významu byl ve Středočeském kraji určen RS10: Mokřady Pšovky a Liběchovky s rozlohou 350 ha (zapsán v r. 1998). V rámci mezivládního programu UNESCO jsou vyhlašovány biosférické rezervace, jakožto samostatná velkoplošná chráněná území. Na území Středočeského kraje je biosférickou rezervací vyhlášena CHKO Křivoklátsko. Rozkládá se uprostřed Čech a téměř dvě třetiny rozlohy území pokrývají listnaté a smíšené 22

lesy. Dodnes zde zůstalo zachováno více než 1800 druhů cévnatých rostlin, nejméně 52 druhů dřevin, hnízdí zde kolem 120 druhů ptáků a dosud nespočetné množství dalších příslušníků živočišné říše, z nichž je nejeden zařazen do červených seznamů vzácných a ohrožených druhů. Jedinečnost Středočeského kraje je dána na jedné straně velmi různorodým geologickým podkladem a na straně druhé je tato výjimečnost podmíněna velkou členitostí terénu v podobě kaňonovitých údolí, nížinných oblastí velkých vodních toků až po pahorkatinu brdského hřebene. Neméně podstatnými přírodně krajinářskými prvky jsou oblasti pískovcových skal na Kokořínsku a v Českém ráji. Národní parky se zde nevyskytují. Počty a rozloha ZCHÚ ve Středočeském kraji k 30.3.2015 Kategorie Počet Výměra (ha) Podíl na území kraje v % CHKO 5 88639.758 8.05 Národní přírodní památky 21 613.2465 0.06 Národní přírodní rezervace 13 4157.2859 0.38 Přírodní památky 159 2232.8921 0.20 Přírodní rezervace 81 6384.0992 0.58 PP, PR, NPP, NPR 274 13387.5237 1.22 PP, PR, NPP, NPR na území NP, CHKO 59 6591.5131 0.60 ZCHÚ celkem 279 95435.7686 8.67 Ptačí oblasti 5 39153.74 3.55 Smluvně chráněná území 10 142.0034 0.01 Evropsky významné lokality 174 33682.7253 3.06 Památné stromy - objekty 1103 Památné stromy - jednotlivě 5251 23

CHKO na území kraje 1 CHKO Křivoklátsko 2 CHKO Český kras 3 CHKO Blaník 4 CHKO Český ráj 5 CHKO Kokořínsko Území NATURA 2000 Natura 2000 je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popř. umožní tento stav obnovit. Na území České republiky je Natura 2000 tvořena ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami, které požívají smluvní ochranu nebo jsou chráněny jako zvláště chráněné území. Objekty a způsob ochrany jsou určeny legislativou EU. Soustava Natura 2000 obsahuje dva základní typy lokalit: - ptačí oblasti (SPA Special Protection Areas ), které jsou rovnou vyhlašovány nařízeními vlády, - tzv. Evropsky významné lokality (EVL, SCI, SAC). Do Středočeského kraje zasahuje pět z celkového počtu 38 ptačích lokalit, přičemž SPA Českolipsko-Dokeské pískovce a mokřady zasahuje na území kraje pouze okrajově 24

Lokality SPA ve Středočeském kraji SITECODE Název SPA Plocha ha CZ0211011 Žehuňský rybník Žehuňská obora 1 964 CZ0511007 Českolipsko-Dokeské pískovce a mokřady 9 410 CZ0211010 Rožďalovické rybníky 6 116 CZ0211001 Křivoklátsko 31 932 CZ0311034 Údolí Otavy a Vltavy 18 381 Evropsky významné lokality Na území Středočeského kraje zasahuje celkem 174 evropsky významných lokalit zařazených do Národního seznamu. CHKO na území kraje Ptačí oblasti a evropsky významné lokality ve Středočeském kraji, zdroj: převzato z podkladů od CityPlan ptačí oblasti evropsky významné oblasti Lesy Středočeský kraj je svou rozlohou 1 101 552 ha největším krajem České republiky, avšak lesnatostí je v rámci krajů, shodně s Jihomoravským krajem, nejmenší. Ve Středočeském kraji je 298 304 ha lesa, což představuje průměrnou lesnatost kolem 27 %. 70% lesů náleží do kategorie hospodářské lesy, 3% tvoří lesy ochranné a 27% lesy zvláštního určení. Největší 25

lesnatost mají okresy Příbram (47 %) a Rakovník (40 %), naopak nejméně lesnaté jsou okresy Nymburk a Kolín (18 %). Lesnatost je vyšší v jižní až severozápadní části kraje. Nejvíce lesů ve Středočeském kraji je ve vlastnictví státu (47 0 %), a to ve správě Lesů České republiky, s.p., a v menší míře také ve správě Vojenských lesů a statků, s.p. (vojenský újezd Brdy). Ve Středočeském kraji je vysoký podíl lesa ve vlastnictví fyzických osob (23 %). Dle hodnocení poškození lesních porostů pomocí kosmických snímků Landsat-TM je mezi silně poškozené až odumírající porosty řazeno 11,6 % jehličnatých porostů a 15,5 % listnatých porostů. Půda Zemědělství je jedním z nejdůležitějších odvětví středních Čech. Ve Středočeském kraji je přibližně 670 tis. ha zemědělské půdy, z toho 556 tis. ha představuje půda orná. Zemědělská půda zaujímá přibližně 61 % celé rozlohy Středočeského kraje. Ve srovnání s ostatními kraji vyniká Středočeský kraj svojí vyvážeností ve vztahu k nadmořské výšce. Jsou zde zastoupeny všechny zemědělské oblasti, které se nacházejí v České republice. Středočeský kraj jako jediný v republice má v samotném středu samostatný kraj, a to Hlavní město Prahu. V jižní až jihovýchodní části kraje, směrem od Prahy, se vyskytují půdy s nejvyšším stupněm ochrany. Naopak půdy s nejnižším stupněm ochrany půdy se vyskytují v západní a jihozápadní části kraje Zdroj: VÚMOP. 26

Dle metodiky pro rok 2008 Bilance půdy obdobně jako v předchozích letech zaznamenává plynulý, avšak velice pozvolný trend směřující k ekologicky příznivější skladbě. Pokles plochy orné půdy je však více důsledkem odnímání této půdy ze zemědělského půdního fondu pro účely poměrně rozsáhlé bytové výstavby v okolí hl. m. Prahy a skladových areálů podél hlavních komunikací, než převodem orné půdy na příznivější druhy bilancované půdy. Kontaminované půdy se rozkládají v územích s dlouhodobou depozicí škodlivých látek zejména v důsledku hutních a chemických výrob. Např. v okolí Kovohutí Příbram je kontaminováno cca 4 000 ha zemědělské půdy olovem, kadmiem a arsenem. 3.6 Odpady Odpad je movitá věc, které se člověk zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit. Z pohledu práva přesně odpad definuje zákon definice a povinnosti týkající se odpadů v České republice. Celková produkce odpadů v letech 2004 2013. o odpadech, kde jsou uvedeny i příslušné Rok Všechny Nebezpečné Ostatní Komunální odpady odpady odpady odpady Vyhodnocení [1000 t/rok] [1000 t/rok] [1000 t/rok] [1000 t/rok] 2004 5 410,84 171,46 5 239,37 490,11 2005 2006 2007 2008 2 328,47 143,31 2 185,16 454,90 3 000,91 203,61 2 797,31 494,26 3 905,37 351,21 3 554,19 491,61 3 906,62 288,15 3 618,89 482,01 2009 3 523,37 308,56 3 214,81 479,24 2009 4 003,37 406,61 3 596,76 546,82 Dle metodiky pro rok 2009 2010 3 983,52 384,59 3 598,93 636,60 Dle metodiky pro rok 2010 2011 3 460,85 254,58 3 206,27 633,27 Dle metodiky pro rok 2011 2012 4 073,50 219,48 3 854,02 682,50 Dle metodiky pro rok 2012 2013 4 073,61 191,17 3 882,44 704,15 27

Dle metodiky pro rok 2008 [1000 t/rok] Celkové produkce odpadů v letech 2004 2013. 5000 4000 3000 2000 1000 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Rok Všechny odpady Ostatní odpady Komunální odpady Nebezpečné odpady Podíl odpadů na celkové produkci odpadů v letech 2004 2013. Rok Všechny Nebezpečné Ostatní Komunální odpady odpady odpady odpady Vyhodnocení [%] [%] [%] [%] 2004 100,00 3,17 96,83 9,06 2005 100,00 5,71 94,29 25,32 2006 100,00 6,78 93,22 16,47 2007 100,00 8,99 91,01 12,59 2008 100,00 7,38 92,63 12,34 2009 100,00 9,51 90,49 13,60 2009 100,00 10,16 89,84 13,66 Dle metodiky pro rok 2009 2010 100,00 9,65 90,35 15,98 Dle metodiky pro rok 2010 2011 100,00 7,36 92,64 18,30 Dle metodiky pro rok 2011 2012 100,00 5,39 94,61 16,75 Dle metodiky pro rok 2012 2013 100,00 4,69 95,31 17,29 Dle metodiky pro rok 2013 28

Dle metodiky pro rok 2008 % Podíl nebezpečných, ostatních a komunálních odpadů na celkové produkci odpadů v letech 2004 2013. 120 100 80 60 40 20 Nebezpečné odpady Ostatní odpady Komunální odpady 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Rok Produkce odpadů na obyvatele v letech 2004 2013. Všechny Nebezpečné Ostatní Komunální Rok odpady odpady odpady odpady Vyhodnocení [kg/obyv./rok] [kg/obyv./rok] [kg/obyv./rok] [kg/obyv./rok] 2004 4 396,58 139,32 4 257,26 398,24 2005 2 038,61 116,45 1 922,16 516,24 2006 2 438,40 165,44 2 272,96 401,61 2007 3 173,32 285,37 2 887,97 399,46 2008 3 174,33 234,14 2 940,54 391,66 2009 2 842,17 270,26 2 571,91 386,59 2009 3 229,38 328,00 2 901,38 463,98 Dle metodiky pro rok 2009 2010 1 3 168,58 305,91 2 862,67 506,37 Dle metodiky pro rok 2010 2011 2 718,46 199,97 2 518,48 497,43 Dle metodiky pro rok 2011 2012 3 167,71 170,68 2 997,03 530,74 Dle metodiky pro rok 2012 2013 3 140,29 147,37 2 992,92 542,82 Dle metodiky pro rok 2013 29

Dle metodiky pro rok 2008 Celková produkce komunálních odpadů na území kraje činí 704,15 tis. t (rok 2013). Za předpokladu, že veškerý směsný komunální odpad, odpady z tržišť, odpady z čištění kanalizací, uliční smetky a 75% objemných odpadů jsou odstraňovány skládkováním, zbývá cca 240 tis. tun komunálních odpadů, které mohou být materiálově využívány. Množství využitých komunálních odpadů na území Středočeského kraje v roce 2013 činilo 243,45 tis. t. Hlavní podíl na množství využitých komunálních odpadů zaujímají papír, lepenka a papírové obaly (cca 75 tis. t/rok; tj. 31 % z celkového množství), biologicky rozložitelné odpady (cca 63 tis. t/rok; tj. 26 % z celkového množství) a zemina a kamení (cca 32 tis t/rok, tj. 13 % z celkového množství). Na území kraje jsou provozována pouze 3 zařízení, která umožnují energetické využití komunálních odpadů (spalovna s využitím energie provozovaná Nemocnicí Rudolfa a Stefanie Benešov, a.s., nemocnice Středočeského kraje; linka na výrobu tuhých alternativních paliv provozovaná spol..a.s.a., spol. s r.o. a MBÚ s vazbou na zařízení anaerobní digesce provozované spol. Bio Servis Benešov spol. s r.o.), ale tato zařízení mají spíše jen lokální charakter a využití komunálních odpadů v těchto zařízeních je v poměru k produkci na území kraje zanedbatelné. Množství energeticky využitých komunálních odpadů činilo v roce 2013 pouze 811,6 t, z celkového množství využitých komunálních odpadů zaujímá necelé 0,5 %. Podíl materiálově využitých odpadů v letech 2004 2013. Rok Všechny Nebezpečné Ostatní Komunální odpady odpady odpady odpady Vyhodnocení [%] [%] [%] [%] 2004 77,65 64,45 78,08 10,81 2005 112,26 90,02 113,61 10,96 2006 129,15 80,53 132,69 33,08 2007 131,16 52,18 138,96 14,65 2008 126,33 71,75 130,66 17,79 2009 104,04 54,99 109,19 32,31 2009 89,73 45,39 94,75 29,50 Dle metodiky pro rok 2009 2010 92,11 45,51 97,09 33,37 Dle metodiky pro rok 2010 2011 113,08 76,85 115,96 35,43 Dle metodiky pro rok 2011 2012 105,78 78,12 107,35 30,02 Dle metodiky pro rok 2012 2013 105,39 96,55 105,83 34,46 Dle metodiky pro rok 2013 30

Dle metodiky pro rok 2008 Podíl materiálově využitých všech odpadů v letech 2004 2013. Množství materiálově využitých odpadů na území Středočeského kraje přesáhlo celkové množství odpadů na území kraje vyprodukovaných, tudíž je podíl větší jak 100 %. Tato skutečnost je dána tím, že v roce 2013 bylo na území kraje materiálově využito cca 3 mil. tun stavebních a demoličních odpadů. Jedná se nejen o odpady vzniklé na území kraje v souvislosti s probíhajícími většími stavbami, ale také o odpady do Středočeského kraje dovezené za účelem jejich úpravy nebo využití. Převážnou část tvoří zeminy využité na terénní úpravy. Podíl odpadů odstraněných skládkováním v letech 2004 2013. Rok Všechny Nebezpečné Ostatní Komunální odpady odpady odpady odpady Vyhodnocení [%] [%] [%] [%] 2004 25,02 3,16 25,74 102,31 2005 45,30 2,72 47,88 61,86 2006 33,26 3,65 35,42 160,59 2007 26,03 2,61 28,35 118,62 2008 27,12 3,58 28,99 132,35 2009 30,59 2,57 33,54 138,07 2009 26,52 2,16 29,27 121,02 Dle metodiky pro rok 2009 2010 24,33 1,85 26,74 96,60 Dle metodiky pro rok 2010 2011 24,62 2,76 26,36 93,99 Dle metodiky pro rok 2011 2012 23,52 2,93 24,69 82,44 Dle metodiky pro rok 2012 2013 20,99 3,52 21,85 79,29 Dle metodiky pro rok 2013 31

Množství (tis. t/rok) Podíl všech odpadů odstraněných skládkováním v letech 2004 2013. 50 Všechny odpady 40 30 [%] 20 10 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Rok V roce 2012 bylo uloženo na skládky ve Středočeském kraji 558,3 tis. t komunálních odpadů, ve kterých bylo obsaženo 243,6 tis. t BRKO, což je ve srovnání se srovnávací hodnotou z roku 1995 stanovenou POH SK o 45% více. Největší podíl vyprodukovaných BRKO je obsažen ve směsném komunálním odpadu, který obsahuje 48 % podíl BRKO. V roce 2013 bylo dle evidence na území kraje zaskládkováno 450,8 tis. t SKO, což činí 216,4 tis. t BRKO (uvažováno 48% podíl BRKO v SKO). Množství BRKO ukládaných na skládky v letech 2005 2013 350 300 250 200 150 100 50 0 Srovnávací stav Skutečný stav Cílová hodnota 32

Ve Středočeském kraji je patrná zvyšující se míra využívání odpadů, zejména u recyklace stavebních odpadů. Další oblastí, která se na území Středočeského kraje daří od roku 2009 plnit, je postupné snižování odpadů ukládaných na skládky. Středočeský kraj je vzhledem k existenci několika větších skládek odpadů na svém území krajem, kam se odpady dováží i z okolních krajů za účelem skládkování. Tomuto stavu navíc ještě přitěžuje, že Středočeský zcela obklopuje hlavní město Prahu, která jako kraj eviduje nejvyšší produkci odpadů. Zcela prokazatelně končí část komunálních odpadů produkovaných na území hl. m. Prahy (i přes existenci ZEVO Malešice a několika skládek na území hl. m. Prahy) na skládkách Středočeského kraje. Se skládkováním odpadů se pojí dlouhodobě neplněný cíl, a to snižování podílu skládkovaných komunálních bioodpadů (BRKO). Středočeský kraj, tak jako většina krajů v ČR, nedokáže snížit množství BRKO ukládaného na skládky na cílové hodnoty stanovené v POH ČR. V roce 2013 byla cílová hodnota stanovená pro rok 2013 překročena o 77 %. 4. Stávající problémy životního prostředí v dotčeném území Problémy životního prostředí byly zmíněny již v kapitole C.3. Za hlavní problémy ochrany životního prostředí v kraji lze považovat: Imisní situace - na úseku ochrany ovzduší to je produkce emisí znečišťujících látek silniční dopravou a malými stacionárními zdroji a také plošné překračování koncentrací ozónu prakticky na území celého kraje - výstavba rozsáhlých komerčně obchodních zón s lokálními dopady na znečišťování ovzduší a hlukovou zátěž Vodní hospodářství - nedostatečné napojení obcí na vodovody a kanalizaci - nezbytná je i realizace protipovodňových opatření Krajina, půda, lesy - šíření zástavby do volné krajiny jak pro trvalé, tak rekreační bydlení a s tím související další problémy např. velkokapacitní skladové haly - šíření nepůvodních druhů rostlin obecně, zejména v oblastech zasažených povodní, kde dochází k výraznějšímu šíření invazních druhů rostlin - odumírání některých druhů dřevin, zvláště topolů a olší 33

- útlum zemědělského hospodaření, který má za následek šíření plevelovitých druhů z polí ponechaných ladem a snižování druhové diverzity nekosených luk, zvláště mokřadních - nedostatečná sanace a využívání starých průmyslových objektů a ploch po průmyslové činnosti Odpady - nedostatečné snižování podílu skládkovaných komunálních bioodpadů (BRKO) - vznik černých skládek - chybějící vybavenost území - nejčastějším způsobem nakládání s komunálními odpady je skládkování. 34

D. PŘEDPOKLÁDÁNÉ VLIVY KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ VE VYMEZENÉM ÚZEMÍ S ohledem na hlavní priority a cíle POH (předcházení vzniku odpadů, upřednostnění vyšších stupňů hierarchie nakládání s odpady, odklon odpadů od skládkování, zlepšení nakládání s nebezpečným odpadem a další) lze předpokládat, že POH SK nebude mít negativní vliv na životní prostředí a veřejné zdraví. Vyhodnocení vlivů Plánu odpadového hospodářství Středočeského kraje na životní prostředí a veřejné zdraví bude předmětem dalšího postupu procesu SEA. 35

E. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE 1. Výčet možných vlivů koncepce přesahujících hranice České republiky U vlastní koncepce se vlivy, přesahující hranice státu nepředpokládají. Důvodem je vlastní poloha kraje, ve středu České republiky. Kraj nesousedí s žádným cizím státem a vlivy na životní prostředí či veřejné zdraví na území sousedního státu jsou tedy vyloučeny. 2. Mapová dokumentace a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení koncepce Mapová dokumentace, ani jiná dokumentace, není přiložena. 3. Další podstatné informace předkladatele o možných vlivech na životní prostředí a veřejné zdraví Nejsou uvedeny. 4. Stanovisko orgánu ochrany přírody pokud je vyžadováno Vzhledem k tomu, že Krajský úřad středočeského kraje jako orgán ochrany přírody nevyloučil vliv koncepce na příznivý stav předmětu ochrany nebo územní celistvosti území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, bude Plán odpadového hospodářství SK podroben hodnocení důsledků koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti. O vyjádření ostatních orgánu ochrany přírody (CHKO, MŽP, Vojenský újezd) na základě výše uvedeného nebylo požádáno. Hodnocení koncepce ve vztahu k ptačím oblastem a evropsky významným lokalitám bude součástí procesu SEA Plánu odpadového hospodářství SK. 36

PŘÍLOHY 1. Stanovisko orgánu ochrany přírody Datum zpracování koncepce: 25.3.2015 Oznámení zpracoval : Ing. Marie Stáňová, vedoucí oddělení nakládání s odpady Krajský úřad Středočeského kraje Zborovská 11, Praha5 email:stanova@kr-s.cz tel: 257280837 Podpis oprávněného zástupce zpracovatele.. 37