CS CS CS
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 20.12.2010 KOM(2010) 774 v konečném znění Příloha A/Kapitola 12 PŘĹOHA A návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii CS CS
PŘÍLOHA A Kapitola 12: ČTVRTLETNÍ NÁRODNÍ ÚČTY ÚVOD 12.01 Tato kapitola stanoví hlavní zásady a charakteristiky čtvrtletních národních účtů. 12.02 Čtvrtletními národními účty jsou národní účty, jejichž referenčním obdobím je čtvrtletí. Tyto účty jsou systémem integrovaných čtvrtletních ukazatelů. Čtvrtletní národní účty poskytují ucelený účetní rámec, v němž lze sestavovat hospodářské údaje a předkládat je ve formátu, který je navržen pro účely ekonomické analýzy, rozhodování a tvorby politiky, a to na čtvrtletním základě. 12.03 Pro čtvrtletní národní účty platí stejné zásady, definice a struktura jako pro roční národní účty. Čtvrtletní národní účty používají pojmy ročních národních účtů, není-li v této kapitole stanoveno jinak. 12.04 Čtvrtletní národní účty zahrnují celou posloupnost účtů a rozvah. V praxi však omezení související s dostupností údajů, časem a zdroji znamenají, že čtvrtletní národní účty jsou méně úplné než roční národní účty. Ve srovnání s ročními národními účty jsou čtvrtletní národní účty omezenější, pokud jde o rozsah. Zaměřují se na měření HDP, na měření dodávek a užití výrobků a služeb a tvorbu důchodů. Podrobnost s ohledem na činnost výrobních odvětví a konkrétní transakce je omezená. To je projevem kompromisu mezi včasností a rozsahem, podrobností a spolehlivostí. 12.05 Ve srovnání s ročními národními účty jsou čtvrtletní národní účty sestavovány a uvolňovány častěji. Poskytují včasný přehled o hospodářském vývoji a lze je použít k prvotním odhadům ročních národních účtů. 12.06 Časové řady statistik čtvrtletních národních účtů zahrnují vzhledem k čtvrtletní četnosti sezónnost a jsou ovlivněny kalendářními událostmi. Sezónnost je vyrovnávána pomocí postupů očištění od sezónních a kalendářních vlivů. 12.07 Čtvrtletní národní účty vycházejí z omezenějších zdrojů údajů než roční národní účty a jejich sestavení vyžaduje větší využití statistických a ekonometrických metod. K sestavování čtvrtletních národních účtů existují dva přístupy: přímý přístup a nepřímý přístup. 12.08 Přímý přístup je založen na čtvrtletní dostupnosti podobných zdrojů údajů, jaké jsou používány při sestavování ročních účtů, a používají se podobné metody sestavování. Nepřímý přístup využívá statistické a ekonometrické metody odhadu, které používají informace z ročních národních účtů a krátkodobé ukazatele k interpolaci a extrapolaci z ročních odhadů. Volba mezi těmito přístupy závisí na informacích použitých při sestavování ročních účtů, které jsou ve stejné formě snadno dostupné čtvrtletně. CS 2 CS
12.09 Účel čtvrtletních národních účtů se liší od účelu ročních národních účtů. Čtvrtletní národní účty se zaměřují na krátkodobé trendy v hospodářství a v soustavě národních účtů poskytují promyšlené měřítko těchto trendů. Důraz je kladen na tempa růstu a jejich charakteristiky v průběhu času jako zrychlení, zpomalení či změna znaménka. Důraz ročních národních účtů je na úrovních a na struktuře hospodářství, jakož i na tempech růstu. Roční národní účty jsou pro analýzy hospodářského cyklu méně vhodné než čtvrtletní národní účty, jelikož roční údaje zastírají krátkodobý hospodářský vývoj. 12.10 Čtvrtletní národní účty lze použít při sestavování ročních národních účtů. Zvyšují spolehlivost a včasnost ročních národních účtů a v některých zemích jsou roční národní účty přímo odvozeny z agregace čtvrtletních národních účtů v průběhu roku. Tyto různé úlohy částečně odrážejí rozdíly v dostupnosti údajů a v procesu sestavování účtů. 12.11 Při sestavování čtvrtletních národních účtů se používá celá škála údajů, například krátkodobé statistiky výroby, cen, zaměstnanosti a zahraničního obchodu, ukazatele důvěry podniků a spotřebitelů a administrativní údaje, například příjmy z DPH. Ve srovnání s těmito ukazateli čtvrtletní národní účty poskytují: a) širší rozsah; b) úplnost; c) ucelenou soustavu národních účtů; d) soulad s pojmy a údaji v národních účtech; e) mezinárodní srovnatelnost na základě mezinárodního metodického rámce Systému národních účtů (SNA). 12.12 Pokrytí čtvrtletních národních účtů odpovídá pokrytí ročních účtů a zahrnuje celou posloupnost účtů a příslušných souhrnných ukazatelů, jakož i soustavu tabulek dodávek a užití. Omezená dostupnost informací a čtvrtletní četnost sestavování však u čtvrtletních národních účtů obvykle vedou k omezenému pokrytí a rozsahu. Soustava čtvrtletních účtů zahrnuje: a) hlavní souhrnné ukazatele, včetně zaměstnanosti a obyvatelstva; b) finanční a nefinanční účty podle institucionálních sektorů; c) omezené rozčlenění hlavních souhrnných ukazatelů jako hrubá přidaná hodnota, výdaje na konečnou spotřebu, tvorba hrubého fixního kapitálu, dovoz a vývoz výrobků a služeb a zaměstnanost s omezenou podrobností; a d) zjednodušenou posloupnost účtů. Pro účely sestavování jsou tyto prvky užitečně doplněny soustavou zjednodušených tabulek dodávek a užití. CS 3 CS
Zvláštní znaky čtvrtletních národních účtů 12.13 V následujících odstavcích jsou popsány záležitosti související se sestavováním, které jsou obzvláště důležité pro čtvrtletní národní účty: Doba zachycení a) doba zachycení; b) bleskové odhady; c) bilancování a zajištění souladu; d) zřetězené objemové míry; a e) očištění od sezónních a kalendářních vlivů. 12.14 Pravidla týkající se doby zachycení, která platí pro čtvrtletní národní účty, jsou stejná jako v případě ročních účtů. Kvůli kratšímu období zachycení však s ohledem na dobu zachycení vznikají zvláštní problémy v souvislosti s měřením. To se týká zejména měr: a) nedokončené produkce; b) činností soustředěných v určitých obdobích roku; a c) plateb s malou četností. 12.15 U čtvrtletních národních účtů je důležité zachycení činností a toků soustředěných v určitých obdobích roku. Rozsah těchto činností v jednotlivých čtvrtletích, například zemědělské produkce, produkce ve stavebnictví a cestovním ruchu, závisí na vnějších činitelích, jako je počasí a státní svátky. Výplaty mezd, platby daní, výplaty sociálních dávek a dividend mohou podléhat dočasným čtvrtletním vlivům, jako jsou roční prémie vyplacené v jednom měsíci. Chyby při stanovení časového rozvržení a velikosti těchto případů vedou k chybám měření čtvrtletního růstu. Nedokončená produkce 12.16 Nedokončenou produkcí je neúplný výstup, jenž dosud není připraven k dodání. Dochází k ní v případě, že výroba trvá déle než jedno období. Dlouhé výrobní cykly se vyskytují v činnostech jako zemědělství, stavebnictví, strojírenství, automobilovém průmyslu a stavbě lodí a službách jako vývoj programového vybavení, architektonické služby, výroba filmů nebo velké sportovní události. Tyto dlouhé výrobní procesy jsou často doprovázeny průběžnými platbami, které se vyskytují zejména v činnostech jako stavba lodí, výroba letadel, výroba vína a reklamní smlouvy. Měření takovéto produkce vyžaduje, aby byl jeden proces rozdělen na několik samostatných období. To je obtížnější u čtvrtletních národních účtů než u ročních národních účtů. Pro čtvrtletní a roční měření nedokončené produkce však platí stejné zásady. Činnosti soustředěné v určitých obdobích roku CS 4 CS
12.17 Přidělení výstupu na základě nákladů, které vznikly v průběhu času, je obvyklým způsobem přidělování konečného výstupu jednotlivým obdobím na základě časového rozlišení (na akruální bázi), ne vždy se však použije plně. Do období, v nichž neprobíhá výrobní proces, by neměl být rozvržen žádný výstup, a to ani v případě, nabíhají-li náklady. To platí pro náklady na využívání kapitálu, například platby nájemného za používání strojního zařízení. Tato situace může nastat v zemědělství, kde v určitých obdobích nemusí existovat žádná produkce. Jiný příklad období bez výstupu se může objevit v potravinářském průmyslu, který závisí na produktech sklizně. Platby s nízkou četností 12.18 U činnosti, k níž dochází v průběhu celého roku, jsou platbami s nízkou četností platby, jež se uskutečňují jednou ročně nebo v málo častých splátkách v průběhu roku. K příkladům takovýchto plateb patří dividendy, úroky, daně, dotace a prémie zaměstnanců, jako jsou prémie na konci roku a příplatky na dovolenou. Všechny tyto rozdělovací transakce jsou zachyceny na základě časového rozlišení, tj. v okamžiku vzniku nároku, a ne kdy byl proplacen. Tato záležitost týkající se doby zachycení se objevuje rovněž v ročních národních účtech, mohou-li platby částečně souviset s jiným účetním rokem. 12.19 V zájmu řešení těchto záležitostí souvisejících s časem se rozlišují dvě kategorie plateb. a) Platby, jež mají čistě povahu ad hoc, mají být zachyceny v období, v němž k těmto platbám skutečně došlo. Dividendy jsou například obvykle stanoveny až po uzavření účetních knih pro daný finanční rok a nemusí souviset se ziskem společnosti v daném roce. b) Platby, jež mají pevný vztah k určitému období (např. nahromaděné v předchozím období nebo nahromaděné v několika účetních obdobích), mají být rozvrženy do období, v nichž vznikly nároky. K příkladům patří daně z příjmů a produktů, jež mohou být vybrány v následujícím období. 12.20 Uplatnění zásady časového rozlišení na čtvrtletní údaje může být v těchto případech mimořádně obtížné a jsou nezbytné alternativní metody, například upravené pokladní plnění základ nebo rozvržení nahromaděných plateb do příslušných období tak aby bylo narušení charakteristik časových řad minimální. Bleskové odhady 12.21 Čtvrtletní národní účty poskytují přehled o stavu hospodářství krátce po skončení sledovaného čtvrtletí. Včasná dostupnost těchto údajů pomáhá určit a vyložit hospodářské trendy. Z tohoto důvodu sestavují statistické úřady častěji bleskové odhady hlavních makroekonomických souhrnných ukazatelů, včetně růstu HDP a ukazatelů čtvrtletních národních účtů. 12.22 Bleskovým odhadem je prví odhad hospodářské proměnné za poslední sledované období. Bleskový odhad se obvykle vypočítává z neúplných údajů, avšak pomocí stejného statistického nebo ekonometrického modelu jako běžné odhady. Sestavení bleskových odhadů zahrnuje pokud možno co nejvíce údajů. Rozdíly mezi bleskovými odhady a tradičními odhady jsou tyto: CS 5 CS
a) Včasnost: bleskové odhady jsou k dispozici dříve než tradiční odhady. b) Přesnost: existuje kompromis mezi včasností a přesností. Bleskové odhady jsou obvykle náchylnější k revizím než tradiční odhady. c) Pokrytí: počet proměnných, jichž se týkají bleskové odhady, je omezenější než u tradičních odhadů. d) Údaje: bleskové odhady jsou založeny na menším množství informací. Informace pro tradiční odhady nejsou často zcela dostupné. e) Metoda odhadu: kvůli nedostatku údajů se bleskové odhady opírají více o ekonometrické metody a předpoklady. Bilancování a zajištění souladu čtvrtletních národních účtů 12.23 Čtvrtletní národní účty jsou ucelený soubor účtů sestavovaných čtvrtletně. Jsou nedílnou součástí soustavy národních účtů a jsou v souladu s ročními účty. 12.24 Vnitřního souladu čtvrtletních účtů se dosahuje sladěním odhadů dodávek a užití pro účty na čtvrtletním základě. Soulad s ročními účty je zajištěn buď souladem čtvrtletních účtů s ročními účty nebo odvozením ročních účtů ze čtvrtletních účtů. Bilancování 12.25 Proces bilancování nebo slaďování je nedílnou součástí procesu sestavování národních účtů. Optimálně využívá různé zdroje informací, které jsou oporou různých měr v účtech. Z obecného hlediska je cílem bilancování zajištění, aby základní statistické údaje, na nichž jsou založeny různé přístupy k sestavování HDP a ostatních částí účtů, zapadaly do soustavy tabulek dodávek a užití, a tudíž efektivní využití všech dostupných informací. 12.26 Zásady a postupy bilančního procesu, které se používají u ročních účtů, platí rovněž pro čtvrtletní účty s dodatečnými postupy, jež zohledňují čtvrtletní četnost sestavování. Tyto dodatečné postupy zohledňují tyto znaky čtvrtletních účtů: a) zachování souladu mezi údaji očištěnými o sezónní vlivy a neočištěnými údaji; b) zajištění souladu mezi cenovými a objemovými mírami; c) sladění měr pocházejících z různých přístupů k sestavování HDP. Při bilancování čtvrtletních národních účtů pomůže zjednodušená soustava čtvrtletních tabulek dodávek a užití. Jsou-li pravidelně sestavovány roční tabulky dodávek a užití, mohou být jako součást procesu bilancování a zajištění souladu údaje obsažené ve čtvrtletních tabulkách dodávek a užití výslovně navázány na tyto tabulky. Soulad mezi čtvrtletními a ročními účty zajištění souladu 12.27 K procesu slaďování čtvrtletních národních účtů s ročními účty lze přistoupit dvěma způsoby: CS 6 CS
a) sladění čtvrtletních účtů s ročními účty, jež se nazývá rovněž zajišťováním souladu; b) odvození ročních účtů ze čtvrtletních účtů. 12.28 Rozdíly mezi čtvrtletními a ročními účty jsou způsobeny zejména rozdíly ve zdrojích a dostupnosti informací ze sdílených zdrojů. 12.29 K sladění čtvrtletních a odpovídajících ročních souhrnných ukazatelů lze použít mnoho různých metod. Ideální metodou je určení příčin rozdílů a odvození nových, sladěných čtvrtletních a ročních souhrnných ukazatelů s využitím všech dostupných informací. Metody zajišťování souladu zajišťují soulad mezi dvěma soubory souhrnných ukazatelů, a to použitím jednoho souboru jako měřítka a přizpůsobením druhého souboru tak, aby s ním byl v souladu, prostřednictvím celé škály metod sahajících od jednoduchých matematických úprav po složité statistické a ekonometrické postupy. Cílem metod zajišťování souladu je zajištění souladu dvou souborů souhrnných ukazatelů z účetního hlediska, pokud jde o zachování vývoje či jiná náležitě stanovená kritéria. Zajišťování souladu je nedílnou součástí procesu sestavování účtů a mělo by se provádět v zásadě na nejpodrobnější úrovni sestavování. V praxi to může znamenat zajišťování souladu různých časových řad v jednotlivých fázích v průběhu času, kdy jsou údaje pro některé časové řady, které již byly sladěny, použity k odhadu jiných časových řad, načež následuje druhé nebo třetí kolo slaďování. 12.30 Pokud se jako základ pro slaďování použijí čtvrtletní souhrnné ukazatele, roční souhrnné ukazatele jsou odvozeny sečtením příslušných čtvrtletních číselných údajů. Takto je zajištěn soulad. 12.31 Velmi často je sladění čtvrtletních a ročních souhrnných ukazatelů výsledkem kombinace přístupů k slaďovacích postupů: předběžné roční odhady mohou být například odvozeny pomocí součtů čtvrtletních údajů, a jakmile jsou k dispozici roční údaje a je revidován roční souhrnný ukazatel, použijí se roční základ pro slaďování k revizi příslušných čtvrtletních údajů. Zřetězené míry cenových a objemových změn 12.32 U ročních národních účtů je mírou cenových a objemových změn v zásadě roční řetězený index. V zájmu provázanosti se čtvrtletní míry cenových a objemových změn přizpůsobují ročním zřetězeným mírám. 12.33 Soulad mezi cenovými a objemovými mírami v čtvrtletních a ročních účtech vyžaduje, aby buď byly roční míry odvozeny ze čtvrtletních měr, nebo aby byly čtvrtletní údaje přizpůsobeny ročním údajům pomocí metod zajišťování souladu. To platí dokonce i v případě, je-li splněn základní požadavek, aby byly čtvrtletní a roční míry založeny na stejných metodách sestavování a předkládání, například použití stejného vzorce pro indexy, stejného základního roku a stejného sledovaného období. Naprostý soulad není možný, jelikož čtvrtletní indexy obvykle nebudou odrážet přesně stejný růst jako příslušné roční indexy, a to kvůli matematické formě indexu. CS 7 CS
12.34 Ačkoliv by čtvrtletní zřetězené objemové míry mohly být založeny na čtvrtletní četnosti řetězení, řetězení je v zásadě nutno provádět ročně. Čtvrtletní objemové míry jsou řetězeny ročně. 12.35 Časové řady zřetězených objemových měr ve čtvrtletních národních účtech představují čtvrtletní změny objemu získané pomocí ročních průměrů cen v předchozím roce. Pro roční řetězení čtvrtletních objemových indexů lze použít tři přístupy: a) roční překrývání; b) čtvrtletní překrývání; c) meziroční překrývání. Vytváření časových řad s použitím jedné ze tří metod řetězení ve výsledných zřetězených časových řadách obvykle vede k strukturálnímu narušení, jehož dopad je určen zvoleným přístupem k řetězení a změnou struktury cen v průběhu času. 12.36 Přístup založený na ročním překrývání využívá roční průměrné hodnoty příslušného předchozího roku v cenách tohoto předchozího roku. To vede k ročním souhrnným ukazatelům čtvrtletních objemových měr, jež jsou totožné s nezávisle odvozenými zřetězenými časovými řadami ročních národních účtů. Narušením nejsou mimoto ovlivněny mezičtvrtletní míry změny ve stejném kalendářním roce mezi 1. a 4. čtvrtletím. Časové řady objemových měr jsou však ovlivněny narušením, k němuž dochází mezi čtvrtým čtvrtletím jednoho roku a prvním čtvrtletím následujícího roku, což se objevuje rovněž v příslušné mezičtvrtletní míře změny. 12.37 Přístup založený na čtvrtletním překrývání naopak obvykle vede k nezkresleným mezičtvrtletním mírám změny pro všechna čtvrtletí daného roku, jelikož se články řetězu vztahují k objemům čtvrtého čtvrtletí příslušného předchozího roku oceněným průměrnými cenami tohoto předchozího roku. Na rozdíl od přístupu založeného na ročním překrývání však přístup vycházející ze čtvrtletního překrývání vede k čtvrtletně zřetězeným časovým řadám, které nejsou v souladu s nezávisle odvozenými zřetězenými časovými řadami ročních národních účtů. 12.38 Přístup k řetězení založený na meziročním překrývání vede k nezkresleným meziročním tempům růstu ve všech čtvrtletích, jelikož články řetězu se vztahují k objemům stejného čtvrtletí příslušného předchozím roce oceněným průměrnými cenami tohoto předchozího roku. Tento přístup však vede k výsledkům, jež jsou v každém čtvrtletí ovlivněny strukturálními zkresleními, takže zkreslením je dotčena každá mezičtvrtletní míra změny. Přístup založený na meziročním překrývání tudíž ovlivňuje nejvíce profil časových řad za období kratší než jeden rok. 12.39 Pokud jsou substituční efekty (změny objemu kvůli posunům ve struktuře cen) v daném roce malé, vedou všechny tři přístupy k čtvrtletnímu řetězení objemů k velmi podobným výsledkům. Na základě praktických hledisek, například soulad čtvrtletního růstu s ročním zřetězeným růstem, jednoduchosti a přehlednosti výpočtu, je doporučovanou metodou metoda ročního překrývání. CS 8 CS
Očištění od sezónních a kalendářních vlivů 12.40 Sezónnost je jakýkoli jev, který se pravidelně opakuje ve stejném období každého roku. Příkladem je prodej zmrzliny v létě. Pravidelně se opakující události jsou v průběhu roku vyrovnávány očištěním od sezónních vlivů, zatímco dopad nepravidelných záležitostí zůstává nedotčen. Očištění o sezónnost zahrnuje připuštění různé délky měsíců a čtvrtletí. Výsledky očištěné od sezónních vlivů odrážejí běžné a opakující se události v průběhu celého roku, v němž k nim dochází. Časové řady očištěné od sezónních vlivů ukazují jednoznačněji než neočištěné časové řady například tyto charakteristiky: a) změny trendu a b) body zvratu v hospodářském cyklu. 12.41 Kalendářním vlivem je dopad na časové řady: a) počtu a složení pracovních a obchodních dnů; b) výskytu pevných a pohyblivých svátků; c) přestupných roků a jiných kalendářních jevů, například prodloužených víkendů. 12.42 Existence sezónních a kalendářních vlivů v časových řadách čtvrtletních národních účtů zastírá trend růstu souhrnných ukazatelů ve čtvrtletních národních účtech. Očištění od sezónních a kalendářních vlivů proto pomáhá při vyvozování závěrů ohledně trendů z čtvrtletních národních účtů; očištění od sezónních vlivů mimoto odhaluje dopad významných mimořádných vlivů nebo události s cílem pomoci prostřednictvím statistik čtvrtletních národních účtů pochopit hospodářský vývoj. 12.43 Sezónní výkyvy jsou obvykle důsledkem výkyvů ve spotřebě energie, cestovním ruchu, povětrnostních podmínkách (které ovlivňují venkovní činnosti, jako je stavebnictví), příplatcích ke mzdě, vlivech pevně stanovených svátků, jakož i v institucionálních nebo správních postupech všech druhů. Sezónní výkyvy ve čtvrtletních národních účtech závisí rovněž na zdrojích údajů a použitých metodách sestavování. 12.44 Pro získání spolehlivého odhadu sezónních činitelů může být nutné časové řady předem upravit. To zamezuje tomu, aby kvalitu sezónních odhadů ovlivňovaly extrémní hodnoty jako nárazové extrémní hodnoty, dočasné změny a změny úrovně, kalendářní vlivy a státní svátky. Extrémní hodnoty by však měly být v údajích očištěných od sezónních vlivů i nadále viditelné, nejsou-li výsledkem chyb, jelikož mohou odrážet zvláštní události, jako jsou stávky, přírodní pohromy atd. Po odhadu sezónních složek by proto měly být extrémní hodnoty do časových řad znovu zavedeny. Posloupnost sestavování zřetězených objemových měr očištěných od sezónních vlivů CS 9 CS
12.45 Sestavení zřetězených objemových měr očištěných od sezónních a kalendářních vlivů ve čtvrtletních národních účtech je výsledkem posloupnosti operací, včetně očištění od sezónních a kalendářních vlivů, řetězení, zajišťování souladu a bilancování, použitých na dostupné základní nebo souhrnné informace. 12.46 Posloupnost použití jednotlivých kroků procesu sestavování zřetězených objemových měr očištěných od sezónních vlivů ve čtvrtletních národních účtech závisí na zvláštnostech výrobního procesu a na úrovni agregace, na niž je použita. V ideálním případě jsou zřetězené časové řady objemových měr očištěných od sezónních vlivů získány sezónním očištěním zřetězených časových řad, za nímž následuje zajištění souladu očištěných zřetězených časových řad. 12.47 Existují systémy sestavování čtvrtletních národních účtů, v nichž jsou údaje očištěné od sezónních vlivů předkládány na velmi podrobné úrovni, a dokonce na úrovni, na níž není použito řetězení, například při sestavování čtvrtletních národních účtů ze čtvrtletních tabulek dodávek a užití. V tomto případě je pořadí operací následující: očištění od sezónních vlivů, po němž následuje bilancování, řetězení a zajištění souladu. Na podrobnější úrovni nemusí být odhady sezónní složky tak spolehlivé jako na vyšší úrovni čtvrtletních národních účtů. Pak je nutno věnovat zvláštní pozornost revizím sezónní složky. Bilancování a řetězení údajů očištěných od sezónních vlivů nesmí mimoto do časových řad zavádět sezónnost. 12.48 Objemové míry ve čtvrtletních národních účtech v průměrných cenách předchozího roku lze řetězit pomocí metody čtvrtletního překrývání, ročního překrývání nebo meziročního překrývání. Z hlediska očištění objemových měr ve čtvrtletních národních účtech od sezónních vlivů se upřednostňuje čtvrtletní překrývání a roční překrývání. Metoda meziročního překrývání se nedoporučuje, jelikož může vést ke zkreslení u každého jednotlivého mezičtvrtletního pohybu časových řad. 12.49 Zřetězené čtvrtletní objemové míry očištěné od sezónních vlivů jsou přizpůsobeny podle příslušných řetězených ročních údajů, které nebyly očištěny od sezónních vlivů, a to pomocí metod zajištění souladu nebo přizpůsobení, jež minimalizují dopad na mezičtvrtletní změny časových řad. Zajištění souladu se vyžaduje z čistě praktických důvodů, například kvůli souladu ročních průměrných temp růstu. Zajišťování souladu nemá zavádět do časových řad sezónní složku. Pro čtvrtletní národní účty očištěné pouze od sezónních vlivů by referenčními hodnotami měly být nezávisle odvozené zřetězené roční časové řady v neočištěné formě. Výjimky z požadovaného souladu v průběhu času jsou přijatelné, jestliže se sezónnost rychle mění. 12.50 Kalendářní vliv lze rozdělit na sezónní a nesezónní složku; první složka odpovídá průměrné kalendářní situaci, která se každý rok ve stejné sezóně opakuje; druhá složka odpovídá odchylce kalendářních proměnných, jako jsou počty obchodních nebo pracovních dnů, pohyblivé svátky a dny přestupných roků, od konkrétního měsíčního nebo čtvrtletního průměru. 12.51 Očištění od kalendářních vlivů odstraňuje z časových řad nesezónní kalendářní vlivy, pro něž existují statistické důkazy a hospodářské vysvětlení. Kalendářní vlivy, o něž jsou časové řady očištěny, by měly být identifikovatelné a dostatečně stálé v čase, nebo je jinak možné náležitě modelovat jejich měnící se dopad v čase. CS 10 CS