ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ POJMY Ing. Lukáš Kučera SOŠ Velešín OBSAH KAPITOLY Ekonomie x Ekonomika Základní ekonomické systémy Historický vývoj ekonomických teorií Potřeby, statky, služby Hospodářský proces Hospodářství a efektivnost Trh a tržní mechanismus Nabídka Poptávka Zboží, cena a důsledky cenových změn EKONOMIE x EKONOMIKA věda, která se zabývá společenskou realitou zvanou ekonomika ekonomie se zabývá lidských jednáním ve světě, kde existují omezené zdroje, ale neomezené potřeby EKONOMIE x EKONOMIKA určitě jste někdy slyšeli pojem ekonomika, proto je nutné říci si rozdíl mezi ekonomií a ekonomikou ekonomie zkoumá ekonomickou teorii, ekonomika pak ekonomickou praxi EKONOMIE x EKONOMIKA Ekonomie se dělí na: a) Mikroekonomii (zkoumá chování jednotlivých ekonomických subjektů) b) Makroekonomii (zkoumá stát jako celek) EKONOMIE x EKONOMIKA využívá poznatky i z jiných věd, např.: marketing management hospodářský zeměpis právo politika atd. 1
EKONOMIKA = HOSPODÁŘSTVÍ ekonomika podniku, státu, jednotlivce nejvýznamnější je EKONOMIKA PODNIKU v každém podniku probíhají různé činnosti (procesy) = cíl: ZISK!!! EKONOMIKA mezi základní podnikové činnosti lze zařadit: a) výroba b) distribuce c) prodej d) management e) marketing f) účetnictví g) personalistika atd. EKONOMIKA VZTAHY MEZI EKONOMICKÝMI SUBJEKTY PODNIKY STÁT DOMÁCNOSTI ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ SYSTÉMY abychom mohli uspokojovat své potřeby (jídlo, pití, bydlení atd.) musí existovat určitý systém, jak efektivně uspokojovat tyto potřeby nutné odpovědět na 3 otázky: 1. Co a kolik se má ve společnosti vyrobit? 2. Jak se to má vyrobit? 3. Jak rozdělit to, co bylo vyrobeno? ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ SYSTÉMY A. SYSTÉM ZVYKOVÝ B. SYSTÉM PŘÍKAZOVÝ C. SYSTÉM TRŽNÍ Zvykový systém historicky nejstarší ekonomický systém bylo založeno na kmenových vztazích a dělbě práce v této relativně úzké skupině co a kolik se bude vyrábět rozhodoval náčelník a rada starších na základě zkušeností 2
Příkazový systém založený na moci relativně úzké skupiny lidí, která rozhoduje o tom, co a jak se bude ve společností vyrábět a jak se to rozdělí mezi členy společnosti své představě řešení pak dávají podobu závazného plánu výhodou je schopnost rychle mobilizovat zdroje v případě přírodních katastrof Tržní systém jednotliví výrobci a spotřebitelé jsou propojeni výhradně trhem zákony trhu řeší všechny tři základní otázky funguje bez ohledu na lidská rozhodnutí nevýhodou je, že nelze řešit tímto způsobem přerozdělování ani selhání trhu čistý tržní systém nenajdeme Historický vývoj ekonomických teorií A. Klasická škola B. Utopický socialismus a marxismus C. Rakouská škola D. Neoklasická škola E. Keynesiánství F. Monetarismus Klasická škola od poloviny 17. století do druhé třetiny 19. století v Anglii a Francii zabývala se především otázkami makroekonomie a prosazovala hospodářský liberalismus a nezasahování ze strany státu Utopický socialismus a marxismus tyto směry byly přímou reakcí na negativní dopady rozvíjejícího se kapitalismu na průmyslové dělnictvo, zneužívání levné práce apod. utopičtí socialisté očekávali přeměnu společnosti shora díky osvícené vládě mocných a bohatých lidí navázal na ně Karel Marx Rakouská škola poslední třetina 19. století zaměřena především na mikroekonomii, psychologii jednotlivce v hospodářství (péče o vlastní blahobyt) 3
Neoklasická škola konec 19. století až 30. léta 20. století zabývala se mikroekonomií snažila se o kvantifikaci ekonomických věd představitelé: ALFRED MARSHALL VILFREDO PARETO aj. Keynesiánství 30. a následující léta 20. století zabývá se především hospodářskou politikou tvrdí, že je nutné, aby stát aktivně působil na straně poptávky Monetarismus 50. a následující léta 20. století klade důraz na samoregulační funkci peněz v ekonomice nechce, aby stát zasahoval do ekonomiky TEORIE POTŘEB POTŘEBA = vědomí nedostatku něčeho, které nás nutí tento nedostatek odstranit každý člověk má nějaké potřeby (jídlo, pití, založení rodiny) a chce tyto potřeby uspokojit (splnit) každý má potřeby jiné (jsou individuální) TEORIE POTŘEB některé potřeby má společné určitá skupina lidí (kolektivní potřeby) - MHD TEORIE POTŘEB ČLENĚNÍ POTŘEB a) hmotné (jídlo, pití, oděv) b) nehmotné (svoboda, rodina, přátelé) a) zbytné (bez nich se obejdeme mobil) b) nezbytné (bez nich se neobejdeme jídlo pití atd.) těžké určit, co je pro nás zbytné a co nezbytné 4
MASLOWOVA TEORIE POTŘEB MASLOWOVA TEORIE POTŘEB Potřeba seberealizace Uspokojení z práce Sociální potřeby (láska, přátelství) potřeby z vyššího patra pyramidy nelze uspokojit, dokud nejsou uspokojeny potřeby z patra nižšího (tj. potřeba jistoty nemůže být uspokojena, pokud nebyly uspokojeny fyziologické potřeby) Potřeby jistoty (zaměstnání, důchod ve stáří) Fyziologické potřeby (spánek, jídlo, pití) STATKY potřeby jsou uspokojovány pomocí statků a služeb STATKY a) statky volné (vzduch) b) statky vzácné (produkty) statek je užitečná věc, která uspokojuje naše potřeby a) statky hmotné (jídlo, pití) b) statky nehmotné (vzduch) a) statky spotřební (potraviny) b) statky kapitálové (plech na výrobu aut) SLUŽBY cizí činnosti, které uspokojují naše potřeby rozdíl mezi statkem a službou: statek je věc služba je činnost SLUŽBY a) služby placené (kadeřník) b) služby neplacené (zelené linky) a) služby věcné (oprava obuvi) b) služby neplacené (kadeřnictví) služby nelze skladovat, přemisťovat, jsou nehmotné (asi těžko si lze odnést službu kadeřníka) 5
HOSPODÁŘSKÝ PROCES 4 části: a) VÝROBA b) ROZDĚLOVÁNÍ (PŘEROZDĚLOVÁNÍ) c) SMĚNA d) SPOTŘEBA VÝROBA A VÝROBNÍ FAKTORY většina statků se nenachází v přírodě volně musí je někdo vyrobit = proces, jehož výsledkem je produkce statků abychom mohli vyrábět potřebujeme výrobní faktory (práce, půda, kapitál, informace) PRÁCE cílevědomá lidská činnost, jejímž výsledkem je produkt (statek, služba) Pracovní síla = souhrn fyzických a psychických schopností člověka konat práci Produktivita práce = objem produkce, který vyrobí jeden zaměstnanec PRÁCE za práci náleží člověku MZDA mzda nominální mzda reálná Mzda nominální = částka v penězích, kterou nám zaměstnavatel měsíčně vyplácí Mzda reálná = vyjadřuje objem produkce, který si můžeme za vydělané peníze koupit PRÁCE obvykle rostou pouze nominální mzdy, ale reálné mzdy klesají mzdy jsou různé mezi jednotlivými odvětvími na trhu práce (nejvyšší mzdy v oborech bankovnictví, ICT, pojišťovnictví, nejnižší mzdy v oborech gastronomie a pohostinství, maloobchodu) PRÁCE mzda je ovlivněna: kvalifikací poptávkou po práci v určitém oboru tržní úspěšností práce NABÍDKU práce tvoří domácnosti POPTÁVKU po práci tvoří firmy 6
PRÁCE na trhu práce mohou nastat 2 situace: a) pokud poptávka po práci převyšuje nabídku práce vzniká nedostatek pracovních sil b) pokud nabídka práce převyšuje poptávku po práci vzniká nezaměstnanost (v ČR 10%) PŮDA (PŘÍRODNÍ ZDROJE) pro některé obory naprosto nezbytný výrobní faktor (zemědělství, lesnictví atd.) omezené množství půdy nutné efektivně hospodařit s přírodními zdroji se obchoduje na komoditních burzách (Londýnská burza) KAPITÁL nejdůležitější výrobní faktor (bez kapitálu se vyrábět nedá) peníze, které mají přinášet další peníze (investice) INVESTICE = vložení peněžních prostředků do kapitálu (stroje, akcie, budovy), které nepřinese okamžitý efekt, ale tento efekt je očekáván v budoucnu KAPITÁL kapitál je také omezený výrobní faktor, a má svou cenu, kterou je úrok ÚROK a) kladný (v % vyjádřený výnos, kterého dosáhneme, uložíme-li kapitál do banky, do jiné firmy atd.) b) záporný (v % vyjádřený náklad, který musíme zaplatit, půjčujeme-li si kapitál) KAPITÁL s kapitálem se obchoduje na finančních trzích (burzy cenných papírů, devizové burzy atd.) hlavními subjekty, obchodujícími s cennými papíry jsou: banky pojišťovny investiční fondy atd. INFORMACE velice důležitou součástí výrobního procesu jedná se o know-how, software, orgware atd. velice rychle zastarávají nutné provádět výzkum a vývoj, aby zůstala firma konkurence schopná 7
ROZDĚLOVÁNÍ firmy platí domácnostem renty a mzdy ne všichni však mohou pracovat (důchodci, děti), ale tyto osoby chtějí také uspokojovat své potřeby, ale kde na to vzít peníze?????? náš stát je sociálně demokratický zaměstnanci i zaměstnavatelé odvádí část příjmů do státního rozpočtu a tyto peníze stát odvádí tam, kde jsou potřeba ROZDĚLOVÁNÍ velmi složitý proces stát by na jedné straně měl získat více peněz, než vyloží, ale v současné době tomu tak není vzniká SCHODEK STÁTNÍHO ROZPOČTU!!!!! SMĚNA směna = obchod = proces, kdy se firmy snaží realizovat (prodat) svou produkci zákazníkům firma musí vyrábět pouze to, co zákazníci požadují SPOTŘEBA poslední fáze hospodářského procesu konzumace statků a služeb, nebo využití statků a služeb a) spotřeba konečná (rohlík) b) spotřeba výrobní (zrcátko k autu) SPOTŘEBA a) spotřeba jednorázová (rohlík) b) spotřeba dlouhodobá (auto) hospodářské proces se stále opakuje (uspokojením jedné potřeby vzniká potřeba nová hospodářský proces probíhá stále dokola) HOSPODÁŘSTVÍ A EFEKTIVNOST většina statků je lidem dostupná pouze v omezené míře VZÁCNOST s postupujícím technickým rozvojem, zlepšováním organizace práce a růstem kvalifikace lidí se dostupnost statků zvyšuje, snižuje se teda jejich vzácnost 8
HOSPODÁŘSTVÍ A EFEKTIVNOST celkový užitek roste s růstem statků, ale užitečnost každého konkrétního statku při další spotřebě klesá TU Q TU HOSPODÁŘSTVÍ A EFEKTIVNOST HOSPODAŘENÍ každá činnost, která uspokojuje lidské potřeby vynakládáním potřebných prostředků tak, aby vztah mezi užitkem a vynaloženými prostředky byl co nejpříznivější EFEKTIVNOST vztah mezi velikostí užitku a vynaloženými prostředky ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ stupeň uspokojování životních, tj. hmotných a nehmotných potřeb obyvatelstva zjednodušeně můžeme říci, že se jedná o to, jak si lidé v jednotlivých státech žijí ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ existují ukazatele, pomocí kterých se hodnotí a srovnává životní úroveň jednotlivých států, ale i mezi státy navzájem: velikost spotřeby statků a služeb velikost HDP úroveň bydlení kulturní úroveň obyvatel úroveň školství, zdravotnictví, pracovních podmínek kvalita životního prostředí ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ SROVNÁVÁNÍ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ jednotlivé státy se mezi sebou porovnávají podle různých kritérií, např.: HDP na jednoho obyvatele reálná mzda doba práce, která je nutná, aby si zaměstnanec mohl koupit určitý statek nebo službu TRH místo, kde se setkává nabídka a poptávka a vytváří se cena zboží a služeb charakteristiky: setkává se zde prodávající a kupující předmětem směny jsou zboží a služby ceny jsou stanoveny na základě vztahu nabídky a poptávky trh je regulován státem, aby nebyli poškozováni ani spotřebitelé, ani prodávající 9
DRUHY TRHŮ POPTÁVKA rozlišujeme trhy: místní národní mezinárodní další členění: trh výrobních faktorů trh zboží a služeb trh finanční POPTÁVKA objem zboží, které je kupující ochoten na trhu za určitou cenu koupit poptávku můžeme rozdělit na: a) individuální (poptávka jednoho subjektu po jednom statku nebo službě) b) dílčí (poptávka všech subjektů po jednom statku nebo službě) c) agregátní (poptávka všech subjektů po všech statcích nebo službách) POPTÁVKA ZÁKON POPTÁVKY S KLESAJÍCÍ CENOU ROSTE POPTÁVKA Máme 1.000,- Kč pokud jedna lahev rumu stojí 100,- Kč, můžeme si dovolit 10 lahví rumu, ovšem pokud klesne cena rumu na 50,- Kč, můžeme si již dovolit 20 lahví rumu VZROSTE POPTÁVANÉ MNOŽSTVÍ POPTÁVKA poptávková křivka má klesající tvar, což je způsobeno: a) důchodovým efektem (růst ceny výrobku je příčinou poklesu reálného důchodu, což vede k poklesu poptávaného množství pro produktu) b) substitučním efektem (při zvýšené ceně produktu lidé mění strukturu své spotřeby růst ceny produktu vyvolá to, že lidé začnou kupovat produkty jiné klesne poptávka) POPTÁVKA Faktory, ovlivňující poptávané množství: a) Cena substitutů a komplementů b) Změna úrovně důchodů (mezd apod.) c) Změna v preferencích (módnost apod.) Substitut je zboží nahraditelné (rohlík houska) Komplement je zboží, které souvisí s jiným zbožím (auto benzín) 10
POPTÁVKA NABÍDKA POSUN POPTÁVKOVÉ KŘIVKY A. DOLEVA (snížení poptávky) snížení cen substitutů zvýšení cen komplementů snížení mezd snížení preferencí B. DOPRAVA (zvýšení poptávky) zvýšení cen substitutů snížení cen komplementů zvýšení mezd zvýšení preferencí NABÍDKA objem zboží, které je výrobce ochoten na trhu za určitou cenu prodat nabídku můžeme rozdělit na: a) individuální (nabídka jednoho statku nebo služby jedním subjektem) b) dílčí (nabídka jednoho statku nebo služby všemi subjekty) c) agregátní (nabídka všech statků nebo služeb všemi subjekty) NABÍDKA ZÁKON NABÍDKY S ROSTOUCÍ CENOU ROSTE I NABÍDKA Představte si, že jedna firma vyrábí rum a druhá vyrábí zelenou najednou se stane, že cena rumu se zvýší a protože lidé mají rum rádi, začne firma vyrábějící rum mít vyšší výnosy + firma, která vyrábí zelenou bude chtít také vyrábět rum, protože z něj bude mít vyšší výnosy VSTOUPÍ TEDY NA TRH S RUMEM, A TÍM PÁDEM SE NA TOMTO TRHU ZVÝŠÍ NABÍDKA NABÍDKA Faktory, ovlivňující nabízené množství: a) Náklady výroby (sníží-li se náklady výroby roste nabídka) b) Ceny alternativních produktů c) Změny výrobních podmínek (přírodní, ekonomické, sociální, technologické podmínky) NABÍDKA POSUNY NABÍDKOVÉ KŘIVKY A. DOLEVA (snížení nabídky) vyšší výrobní náklady vyšší ceny alternativních produktů horší výrobní podmínky B. DOPRAVA (zvýšení nabídky) nižší výrobní náklady nižší ceny alternativních produktů lepší výrobní podmínky 11
TRŽNÍ ROVNOVÁHA TRŽNÍ ROVNOVÁHA podstatou trhu je střet nabídky a poptávky pokud se nabídka rovná poptávce tržní rovnováha, v tomto případě také bude platit, že na trhu se utváří: rovnovážná cena rovnovážné množství MYSLÍTE SI, ŽE TENTO STAV JE REÁLNÝ??? TRŽNÍ ROVNOVÁHA tento stav samozřejmě reálný není v současné době je na trhu převis nabídky nad poptávkou, tj. firmám vznikají neprodejné zásoby firmy pak musejí pořádat různé výprodejové akce, a někdy se může stát, že firmy nastaví tzv. DUMPINGOVÉ CENY, tj. ceny pod úrovní výrobních nákladů VÝROBKY A ZBOŽÍ VÝROBEK statek, který je vyroben a prodán spotřebiteli, nebo jinému subjektu (velkoobchodu, maloobchodu, zprostředkovateli) ZBOŽÍ statky, které byly nakoupeny a beze změny prodány VÝROBKY A ZBOŽÍ CENA vyjádření hodnoty zboží v penězích utváří se na trhu a je výsledkem určitého kompromisu mezi nabízejícím a poptávajícím (nabízející chce prodat za co nejvyšší cenu, kupující chce nakoupit za co nejnižší cenu) pokud prodejce sníží cenu, je zřejmé, že lidé budou kupovat více jeho produkce 12
CENA existuje celá řada metod, jak určit cenu, např.: a) NÁKLADOVĚ ORIENTOVANÁ CENA b) POPTÁVKOVĚ ORIENTOVANÁ CENA c) KONKURENČNĚ ORIENTOVANÁ CENA Nákladově orientovaná cena nejjednodušší způsob určení ceny základem je provedení kalkulace veškerých nákladů na výrobu, ke kterým se přičte zisková přirážka (marže) Výhody: jednoduchost přehlednost přesnost Nevýhody: ignorace tržního prostředí přehlížení konkurence ignorace substitutů apod. Poptávkově orientovaná cena základ pro cenovou politiku firmy je názor kupujících na hodnotu určitého produktu zjišťuje se: přímým dotazem na přiměřenost ceny bodovým ohodnocením různých produktů různých firem Konkurenčně orientovaná cena cena produkce firmy se odvodí podle cen konkurence zjistí se ceny konkurence (již jste určitě viděli v supermarketech zapisovače cen) Výhody: jednoduchost akceptace konkurence Nevýhody: ignorace skutečných nákladů CENOVÉ ZMĚNY pokud se firma rozhodne změnit ceny své produkce, musí počítat s tím, že se to odrazí v poptávce pro jejích produktech je jasné, že: pokud firma zvýší cenu, sníží se poptávka po jejích produktech pokud firma sníží cenu, zvýší se poptávka po jejích produktech CENOVÉ ZMĚNY existují různé cenové systémy, nejčastěji je využíván tzv. systém srážkový: a) SKONTO b) MNOŽSTEVNÍ RABAT c) SEZÓNNÍ SRÁŽKA d) VĚRNOSTNÍ PROGRAMY 13
HOSPODÁŘSKÁ SOUTĚŽ soutěž mezi firmami s cílem získat zákazníka tj. co nejvíce vydělat všechny firmy musí mít stejné podmínky, žádná z nich nesmí být zvýhodňována (tzv. ZDRAVÁ KONKURENCE), ale.. HOSPODÁŘSKÁ SOUTĚŽ v České republice se objevují náznaky tzv. NEKALÉ SOUTĚŽE, které narušují hospodářskou soutěž jedná se především o: klamavou reklamu podplácení klamavé označování produkce porušení obchodního tajemství HOSPODÁŘSKÁ SOUTĚŽ dalším způsobem porušování pravidel hospodářské soutěže jsou tzv. KARTELOVÉ DOHODY, tj. dohody mezi firmami o cenách, rozdělení trhu apod. HOSPODÁŘSKÁ SOUTĚŽ kromě dokonale konkurenčních firem existují i v ČR další typy firem, které si díky svému postavení mohou dovolit např. stanovovat si vyšší ceny apod.: Monopoly (České dráhy, a.s.) Oligopoly (O2, Vodafone, T-Mobile) Monopolně konkurenční firmy (výrobci aut) 14