Bioplynové stanice v Jihočeském kraji



Podobné dokumenty
Bioplyn - hořlavý a energeticky bohatý plyn

Využití travní hmoty projekt bioplynové stanice Husinec

AKCE: Přednáška Technologie výroby a zpracování bioplynu Stanislav Bureš. Datum:

Bioplynová stanice. Úvod. Immobio-Energie s.r.o. Jiráskovo nám. 4 Tel.: Plzeň Fax: contact@immobio-energie.

Bioplynové stanice v České republice. Miroslav Kajan, CzBA o.p.s. Separace plynů a par , Praha

ANAEROBNÍ FERMENTACE

AK a obnovitelné zdroje energie

Negativní vliv faktorů bezprostředněse podílejících se na množství a kvalitu dodávané organické hmoty do půdy

Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie. Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR

VYUŢITÍ ODPADŮ A SUROVIN ZE ZEMĚDĚLSKÉHO PROVOZU K VÝROBĚ BIOPLYNU. Ing Jaroslav Váňa CSc

Určující faktory návratnosti investic do BPS

Význam bioplynových stanic v souvislosti s chovem skotu

PROGRAM BIOPLYNOVÉ STANICE

Úvod Bioplynová stanice Provoz bioplynové stanice Produkty anaerobní digesce Bioplynová stanice Načeradec...

Představení záměru výstavby bioplynové stanice Chrástecký Dvůr

Pouţití hydrolytických enzymů při produkci bioplynu z odpadů: Výsledky z praxe

PROJEKT BIOPLYNOVÉ STANICE

Anaerobní proces. Anaerobní rozklad organických látek. Bioplyn

(CH4, CO2, H2, N, 2, H2S)

Bioplyn ve skupině ČEZ. ČEZ Obnovitelné zdroje s.r.o. RNDr. Zdeněk Jón

Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů v ČR v roce 2004

Úvod do problematiky. Možnosti energetického využití biomasy

Rozdělení BPS podle zpracovávaného substrátu

Hlavní sledované parametry při provozu bioplynové stanice

Bioplyn pro venkov. Ing. Jan Štambaský, Ph.D. (Česká bioplynová asociace) Contract No. IEE/09/848 SI Project duration 01/05/ /10/2012

Školení provozování BPS zásady dobré praxe. Ing. Jan Štambaský, Ph.D.

MOŽNOSTI ZPRACOVÁNÍ ENERGETICKÝCH ROSTLIN Z VÝSYPEK K PRODUKCI BIOPLYNU. Ing. Jaime O. MUŇOZ JANS, Ph.D. Výzkumný pracovník, VÚRV-Chomutov

ENERSOL 2017 VZDĚLÁVACÍ PROJEKT NA TÉMATA OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE, ÚSPORY ENERGIÍ A SNIŽOVÁNÍ EMISÍ V DOPRAVĚ STŘEDOČESKÝ KRAJ

Přídavná zařízení bioplynových stanic. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Biologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy

Kogenerační využití biometanu vtláčeného do plynárenských sítí. Bioplyn a biometán Efektívna alternatíva energie Bratislava, 28.3.

Vývoj v oblasti využití biomasy v Jihomoravském kraji

Akční plán energetiky Zlínského kraje

SMART CITY BRNO Inteligentní nakládání s bioodpady ve městě Brně

Jak lze získat energii z odpadů v konkrétních regionech a mikroregionech? Ing. Vladimír Ucekaj, Ph.D.

Obnovitelné zdroje energie a úspory úloha státu. do regulovaných cen. XIV. jarní konference AEM 2. a 3. března 2010 Poděbrady. Josef Fiřt předseda ERÚ

VÝVOJ V OBLASTI VYUŽITÍ BIOMASY VE ZLÍNSKÉM KRAJI

Zemědělská půda v České republice

lní vývoj v ČR Biomasa aktuáln pevnými palivy 2010 Ing. Jan Koloničný, ný, Ph.D. Mgr. Veronika Hase v Hotelu Skalní mlýn

PROVOZNÍ A INVESTIČNÍ FORMY PODPORY VYUŽITÍ TEPLA Z BIOPLYNOVÝCH STANIC

Kalkulace nákladů a výnosů bioplynových stanic v zemědělských podnicích

Úvod: Co je bioplyn? Biologický materiál: Funkce bioplynové stanice Bioplynové stanice v ČR:... 9

lní vývoj a další směr r v energetickém Mgr. Veronika Bogoczová

Anaerobní testování energetických hybridů kukuřice

Možnosti výroby a využití bioplynu v ČR Oldřich Mužík, Jaroslav Kára

Anaerobní proces. Anaerobní rozklad organických látek. Bioplyn

PODPORY OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE

4. Odpady v zemědělsko - potravinářském komplexu. Odpady z živočišné výroby a jejich zpracování

Zkušenosti z projektů OZE a KVET

Počáteční stanovení cílů projektu výstavby bioplynové stanice

PATRES Školící program. Bioplynové technologie

Bioplynové stanice zemědělského typu. Ing Jaroslav Váňa CSc

Aktualizace vyhlášky č. 482/2005 Sb., určující druhy a způsoby využití biomasy jako OZE a její výklad

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ DIGESTÁTY A JEJICH VYUŽITÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ

STABILNÍ ELEKTŘINA ZA PŘIJATELNOU CENU

BIOPLYNOVÉ STANICE. Michaela Smatanová

Může nás krajina energeticky uživit?

Optimalizace energetického hospodářství obcí a měst

Fotovoltaika z pohledu ERÚ

ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH TESTU PŘÍPRAVKU BCL BioGas

Můžeme být energeticky soběstační a svobodní? Ing. Jiří Krist ARES

Revolvingový fond Ministerstva životního prostředí. Výukové materiály projektu NAUČÍME VÁS, JAK BÝT EFEKTIVNĚJŠÍ VÝROBA BIOPLYNU

Stav, vývoj a trendy prodeje biopaliv a bionafty ve světě a na trhu v ČR

HODNOCENÍ PLYNOVÝCH TEPELNÝCH ČERPADEL DLE VYHLÁŠKY O ENERGETICKÉM AUDITU

BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV

VÝVOJ V OBLASTI VYUŽITÍ BIOMASY VE ZLÍNSKÉM KRAJI

České zemědělství a energetika. Tomáš Doucha, ÚZEI Praha

BIOPLYNOVÁ STANICE OBORA

Ing. Jan Švec Ing. Jaroslav Kára, CSc. Ing. Jaroslav Váňa, CSc. Ing. Jiří Pastorek Ing. Emil Machálek, CSc.

Biologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy

Program rozvoje venkova

Faktory udržitelné půdní úrodnosti Habilitační přednáška

Podpora výroby elektřiny z OZE a KVET v roce Rostislav Krejcar

Zavedení podpory tepla v rámci nového zákona o podporovaných zdrojích. Ing. Jan Habart, Ph.D. Předseda CZ Biom České sdružení pro biomasu

Podpora výroby elektřiny z biomasy a bioplynu v roce Rostislav Krejcar vedoucí oddělení podporovaných zdrojů energie

Zpracování bioodpadu metodou suché anaerobní fermentace

Bioplynové stanice ing. Jakub Vrbata za společnost TÜV SÜD Czech s.r.o.

Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie v rámci rezortu zemědělství. Přednášející: Ing. Pavel Sekáč MZe řídící orgán EAFRD

Nová technologie na úpravu kapalné frakce digestátu

ITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE Z POHLEDU LEGISLATIVY. Pavel Noskievič

lní vývoj v biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice

Obnovitelné zdroje energie

Zemědělská půda v ČR z pohledu statistiky zaostřeno na ekologické zemědělství

Současný stav využívání biomasy ve Zlínském kraji

Obnovitelné zdroje energie

IEE Project BiogasIN

Informativní návrh bioplynové stanice Spišské Tomášovce 800 kw el

Možnosti využití TEPLA z BPS

ENERGIE Z POLE - PĚSTOVÁNÍ A VYUŽITÍ ENERGETICKÝCH PLODIN. Ing. Jan VELEBA, prezident AK ČR 6. květen 2010, Hustopeče

Sbírka zákonů č. 477 / Strana 6354 Částka 180 A-PDF Split DEMO : Purchase from to remove the watermark

Kombinovaná výroba elektrické a tepelné energie

Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie v ČR. Juraj Krivošík / Tomáš Chadim SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s.

Biopaliva v kontextu obnovitelných zdrojů energie z biomasy

Proč fotovoltaické elektrárny pro zemědělce? Ing. Bohumil Belada Farmtec a.s.

Technika a technologie jako nástroj ochrany životního prostředí

A) Všeobecná ustanovení:

Spolek pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla člen COGEN Europe. Firemní profil

Anaerobní membránové bioreaktory Mgr. Ing. Bc. Lukáš Dvořák, Ph.D.

Příloha č. 8 Energetický posudek

POHLED AK ČR NA ŘEŠENÍ AKTUÁLNÍ SITUACE ČESKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ

Transkript:

Bioplynové stanice v Jihočeském kraji současnost a perspektivy Miroslav Kajan Česká bioplynová asociace www.czba.cz aqua@trebon.cz 9. 5. 2011, Calla, JČU České Budějovice

Bioplynové stanice v Jihočeském kraji - Nejstarší zemědělská BPS v ČR (Evropě) - CZBA - BPS Třeboň II nejvíce využívá teplo (projekt roku 2009) - 1. suchá fermentace

BIO PLYN??? Plyn vznikající při biologických procesech? O 2 - fotosyntéza CO 2 alkoholové kvašení BIOPLYN = plynný produkt anaerobní metanové fermentace (rozkladu) organických látek CH4, CO2, N2, H2,. Anaerobní digesce, biometanizace, biogasifikace) Anaerobní digesce = postupný rozklad organické hmoty v anaerobním prostředí konsorciem mikroorganismů na bioplyn a fermentační zbytek (digestát)

Schéma anaerobního rozkladu za tvorby bioplynu komplexní polymery (polysacharidy, proteiny, lipidy) 1. Hydrolýza + acidogeneze 2. Acetogeneze 1 H 2 +CO 2 monomery (monosacharidy, aminokyseliny, vyšší mastné kyseliny) nižší mastné kyseliny 2 2 (C>2) 1 1 1 Kys octová 3. metanogeneze 3 CH 4 + CO 2 3

Hmotnostní bilance:kukuřiční siláž 1000 kg, 35% TS, 90% ots Substrát = 5,1 GJ BP = 3,7 GJ = 1 MWh Digestát = 1,4 GJ 650 kg 650 kg Digestát Bioplyn 240 kg (200 m3) 45 kg 315 kg 45 kg 75 kg Sušina 35% x 8% tj. ředící voda 1 t siláže = 1m 3 digestátu

Substrát Produkce bioplynu (m 3/ t OL) CH 4 ( % ) Produkce CH 4 (m 3/ t OL) Sacharidy 790 50 395 Lipidy 1 250 68 850 Proteiny 700 71 497 100 kg Suš. OL OL BP BP CH4 CH4 % % Kg m 3 /kgol m 3 /100kg % m 3 /100kg kejda 6 80 4,8 0,450 2 160 62 1 340 Kuk.siláž 30 90 27 0,600 16 200 52 8 424

Bilance energie 90 % energie rozloženého substrátu do bioplynu 5 % na růst nové biomasy (60 % u aerobních) 5 % reakční teplo (40 % u aerobních ) Bilance uhlíku 95 % uhlíku rozloženého substrátu do bioplynu 5 % do nové biomasy (u aerobních procesů 50 % do biomasy, 50 % do CO2)

Výhody Uvolňování naakumulované energie v biomase do bioplynu Bioplyn multifunkční energetický nosič (teplo, KJ, úprava na ZP =další použití jako ZP Možnost regulace produkce = dávkováním, plynojemy Digestát, zemědělství, údržba krajiny

skládky Bioplynová zařízení ČOV s AD Bioplynové stanice (zemědělské, komunální, průmyslové)

www.czba.cz

BIOPLYN (CH 4 + CO 2 ) ELEKTŘINA A TEPLO VSTUPNÍ SUROVINY FERMENTACE CHO (N, P, K, S) CH 4, CO 2 + N, P, K, S - teplota (40 C, 55 C) - míchání - ph - živiny - doba zdržení FERMENTAČNÍ ZBYTEK (HNOJIVÝ SUBSTRÁT) (N, P, K, S, C)

Důvody vedoucí k výstavbě zemědělských BPS v ČR po r. 2005 Finanční a legislativní podmínky Rapidní pokles živočišní výroby Nízká cena rostlinných komodit Cena hnojiv Využití mechanizace a stavebních objektů Deklarovaná jednoduchost, nenáročnost, návratnost BPS Stabilizování zemědělské výroby, zaměstnanost

JČ kraj zemědělská půda 422 tis.ha (61% orná půda, 38 % TTP). Osevní plochy 253 tis. ha, což je ve srovnání s rokem 2009 o 3 % méně. Na menší ploše jsou letos pěstovány všechny druhy obilovin s výjimkou kukuřice na zrno, ovsa a tritikale.větší jsou letos osevní plochy olejnin, zejména řepky, pícnin a luskovin. Dvojnásobně vzrostly plochy neoseté půdy a úhoru 5 200 ha. Skot 2003/2010 = 217 tis./210 tis, prasata 398 tis./225 tis. drůbež 3 562 tis./2921tis.

% Zpracovávané substráty 40 35 30 25 20 15 10 5 0 28 druhů surovin 90 % tvoří 5 surovin 35 % kukuřičná siláž 65 % odpadní suroviny KS HK PK TS CŘ kal ČOV ostatní

Rozdělení BPS dle instalovaného el. výkonu 1000-1500kW 4% nad 1500kW 2% do 250kW 10% 750-1000kW 28% 250-550kW 50% 550-750kW 6%

Nejčastější výtky zápach (2 4 BPS) v rámci negativní reakce na OZE: nestabilní výkon v průběhu dne a roku monokultury kukuřice vysoká měrná spotřeba fosilních paliv emise skleníkových plynů podpora OZE zvyšuje cenu EE, vysoké zisky provozovatelů

Roční využití instalovaného výkonu Koef.roč. využití en.zdroje Voda FV Vítr Bioplyn staré Bioplyn nové (8000Mh) Jádro Ky 0,28 0,11 0,13 0,50 0,92 0,82 Dny/rok 102 40 47 182 332 299

Měrná produkce ekvivalentu CO 2 g CO 2 /kwh Bioplyn 55 Biometan 100 Nafta W-T-W (T-T-W) 315 (300) Zemní plyn W-T-W (T-T-W) 240 (200) Výroba EE v ČR 700 Výroba EE z BP v KJ bez tepla 138

Zdroje metanu Biologická činnost (intestinální fermentace, rýžová pole,atd.) 300*10 6 t/rok CH 4 *24H 2 O 1m 3 160 m 3 CH 4 Z fosilních paliv (těžba zemního plynu a uhlí, zpracování ropy) 100*10 6 t/rok Přírodní zdroje (močály, permafrost, oceány hydrát metanu) 160*10 6 t/rok

Monokultury kukuřice Osetá plocha ( ha ) 1990 2000 2009 Osevní plocha celkem 3 270 963 3 020 564 3 545 840 Kukuřice na siláž 381 525 232 406 179 663 Kukuřice na zrno 44 941 39 317 91 610 Trvalé travní porosty 833 000 961 000 925 173 Orná půda neosetá+ úhor 2 900 58 644 28 513 Skot (tis. kusů) 3 506 1 573 1 363

Průměrná BPS - suroviny Suroviny (tis.t/rok) KS TS KH KP ostatní Celkem Průměrná 7,6 1,6 4,9 4,2 3,7 22,0 BPS Instalovaný výkon (MWel.) Bioplyn (mil. m 3 /rok) Bioplyn energie (GWh/rok) Produkce elektřiny (GWh/rok) Průměrná 0,69 2,53 13,9 5,55 100 průměrných BPS KS = cca 10 % ploch, TS = 2 % ploch TTP, HK + KP = 4 % Teplo nevyužité = 400 GWh/r = 40 000 000 m3/rok zemního plynu

BPS : 1 MWel., 100 mil. Kč, 15 let, Kukuřice OZE Kč/kWh el. % substrát 1,50 49 investice 0,85 28 KJ 0,25 8 digestát 0,20 6 opravy 0,10 3 mzdy + režie 0,10 3 Úrok + pojištění 0,10 3,0 Celkem 3,10 100 Silová EE 1,3 Kč/kWh vs. Výkupní 4,13 Kč/kWh

Náklady ČR na OZE OZE Inst. Výkon Výroba EE Kč/kWh Mld. Kč/rok MWel. GWh/rok výkupní-silová FV 2000 2 000 10 20 BPS 200 1 600 3 5 FV: náklady na přenosovou a distribuční soustavu, zisky do zahraničí BPS: podpora rozvoje venkova, vyrovnaný a regulovatelný výkon, teplo

Areál pro výstavbu BPS

Situování osevních ploch

Nová BPS Třeboň - 2009 1 MW EE (+ 1MW Th ) 3,8 mil m 3 BP = primární energie BP 20 GWh 8 000 Mh 8 GWh EE + 8 GWh Th Vlastní spotřeba EE (BPS, KJ, trafo) 10 % = 0,8 GWh EE Vlastní spotřeba tepla 15 % = 1,2 GWh Th Účinnost využití primární energie BP mimo vlastní BPS 100/20 GWh * (8 GWh EE + 1,2 GWh Th ) 46 %

Nová BPS Třeboň - 2009 1 MW EE (+ 1MW Th ) 3,8 mil m 3 BP = primární energie BP 20 GWh 8 000 Mh 8 GWh EE + 8 GWh Th Vlastní spotřeba EE (BPS, KJ, trafo) 10 % = 0,8 GWh EE Vlastní spotřeba tepla 15 % = 1,2 GWh Th 100 % využití disponibilního tepla = 6,8 GWh Th Účinnost 100/20 GWh * (8 GWh EE + 8 GWh Th ) 80 %

Nová BPS Třeboň - 2009 100 % využití disponibilního tepla 6,8 GWh Th = 24 000 GJ = 680 000 m 3 ZP????

GJ/den Bioplyn Třeboň Lázně Aurora - Diagram trvání tepelného výkonu (2005) 180 160 140 120 100 80 Zemní plyn 8 124 GJ Spotřeba ZP kog. a kot. tis. m 3 Současný stav 990 Budoucí stav 285 Spotřeba bioplynu tis. m 3 0 2 500 Užitečná dodávka GJ/rok 26 000 26 000 Výroba elektřiny Instalovaný el. výkon MWh kw 1 144 2 x 150 5 300 703 Instalovaný tep. výkon kw 744 60 40 20 0 Bioplyn 17 286 GJ Nevyužité teplo (Rezerv a pro klimatizaci) 2 931 GJ Zemní plyn 642 GJ 0 50 100 150 200 250 300 350 den

2. BPS lázně Aurora BGP 4,3 km SPA Aurora

Bioplynovod Délka: 4,3 km Průměr: 160 mm Delta P: 40 / 20 kpa Q: 420 Nm 3 BP/h 18 pcs of drainers

Nová BPS Třeboň

New building, noise 36 db Cogeneration Jenbacher 844 kw el + 843 kw th Heat accumulation 2 x 100 m 3 Bioteplárna

Energetický a ekologický projekt roku 2009 v ČR MPO,MŽP,MPMR,ERU atd. Inteligentní řešení využití biomasy její konverzi na bioplyn dopravovaný plynovodem z místa produkce do místa spotřeby. Řešení bez negativních dopadů do distribučních sítí s efektem vytěsnění dováženého zemního plynu

Úspora cca 450 000 m 3 ZP/rok 120000 100000 SPOTŘEBA ZEMNÍHO PLYNU m3 2008 KOT. SPOTŘEBA ZEMNÍHO PLYNU m3 2009 KOT. SPOTŘEBA ZEMNÍHO PLYNU m3 2010 KOT. 80000 60000 40000 20000 0 LEDEN ÚNOR BŘEZEN DUBEN KVĚTEN ČERVEN ČERVEC SRPEN ZÁŘÍ ŘÍJEN LISTOP. PROSIN.

BPS Třeboň - Praha

Bezpečnostní výzkum ČR pod gescí MV ČR * zajištění základních funkcí obcí s rozšířenou působností prostřednictví místní kritické infrastruktury ZP EE BPS 1 BPS 2 tis. m 3 /rok MWh/r 1 MWel.+ 0,8 MWth upgrade Ekviv. BPS 1 Obyvatelé 3 000 10 000 Firmy 4 000 16 000 Celkem 7 000 26 000 8 000 MW el. 2 mil.m 3 BM/rok Podíl 1/3 EE 1/3 ZP Zajištění zásobování vodou, zdravotnické péče, krizového řízení města ZP: léto 200, zima 2000 (Nm 3 /hod), EE: 8 MW v zimě