ZPRÁVA O STAVU VODNÍHO HOSPODÁ STVÍ âeské REPUBLIKY

MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ZPRÁVA O STAVU VODNÍHO HOSPODÁ STVÍ âeské REPUBLIKY 2002 STAV KE DNI 31. 12. 2002

MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ZPRÁVA O STAVU VODNÍHO HOSPODÁ STVÍ âeské REPUBLIKY 2002 STAV K 31. 12. 2002

VáÏení ãtenáfii, právû se Vám dostává do rukou Zpráva o stavu vodního hospodáfiství âeské republiky v roce 2002, struãnû oznaãovaná jako Modrá zpráva 2002, která zachycuje zmûny za první období po zahájení úãinnosti nov ch, z hlediska vodního hospodáfiství stûïejních, právních pfiedpisû. Tato publikace navazuje na obdobné materiály zpracované za roky 1997 2001, které Ministerstvo zemûdûlství kaïdoroãnû publikuje. Je souhrnn m informaãním materiálem o v ech oblastech aktivit ve vodním hospodáfiství za rok 2002 a obsahuje zejména popis stavu v hlavních ukazatelích, kter je pro vybrané oblasti doplnûn v vojov mi trendy. Zpráva souhrnnû popisuje stav povrchov ch a podzemních vod, v návaznosti na pfiedchozí léta pak zahrnuje v stupy vodohospodáfiské bilance, správu vodních tokû, opatfiení ke zmírnûní kodliv ch úãinkû vod, zvlá tû povodní, oblast vefiejn ch vodovodû a kanalizací, zdroje zneãi tûní vod a ochranu vod, finanãní podpory investic ve vodním hospodáfiství a zlep ení stavu krajiny, legislativní opatfiení, mezinárodní vztahy, rybáfiství a rybníkáfiství a v zkum a v voj v rámci vodního hospodáfiství. Vzhledem ke katastrofální povodni v srpnu loàského roku se v Modré zprávû 2002 klade zv en dûraz na popis novû zaloïen ch protipovodàov ch programû v rámci programového financování, rekapitulaci realizovan ch opatfiení v prevenci pfied povodnûmi, vãetnû informace o zabezpeãení finanãních prostfiedkû, zejména ze zdrojû Evropské investiãní banky.

Cílem zprávy je poskytnout agregované údaje navazující na ãasové fiady a souhrnné informace poskytující co nejpfiesnûj í pfiehled o v ech ãinnostech zahrnovan ch do systému vodního hospodáfiství. Detailní údaje o zásobování pitnou vodou z vodovodû pro vefiejnou potfiebu a o odkanalizování a ãi tûní mûstsk ch odpadních vod ãtenáfi nalezne v materiálu Vodovody a kanalizace âr 2002 zpracovaném Ministerstvem zemûdûlství. Informace o jakosti povrchov ch a podzemních vod, zdrojích zneãi tûní a opatfieních k ochranû vod pak ve Zprávû o stavu ochrany vod pfied zneãi tûním zpracované Ministerstvem Ïivotního prostfiedí. Vûfiím, Ïe tato dnes jiï tradiãní a poïadovaná publikace bude i v leto ním roce kvalitním informaãním zdrojem nejen pro vodohospodáfiské odborníky, ale téï pomûïe uspokojit obecnou poptávku po informacích v rámci této dûleïité sloïky Ïivotního prostfiedí u iroké vefiejnosti. Ing. Jaroslav Palas ministr zemûdûlství âr

OBSAH 1. Stav povrchov ch a podzemních vod 1.1 Hydrologická bilance 7 1.2 Jakost povrchov ch vod 10 1.3 Jakost podzemních vod 15 2. Vodohospodáfiská bilance - nakládání s vodami 2.1 Odbûry povrchov ch vod 17 2.2 Odbûry podzemních vod 18 2.3 Vypou tûní odpadních vod 19 3. Správa vodních tokû 3.1 Odborná správa vodních tokû 21 3.2 Státní podniky Povodí 23 3.3 Zemûdûlská vodohospodáfiská správa 28 3.4 Lesy âr, s.p. - oblastní správy tokû 30 3.5 Vodní cesty 32 4. Opatfiení ke zmírnûní kodliv ch úãinkû vod, zvlá tû povodní 4.1 Katastrofální povodnû v roce 2002 35 4.2 Programy pro obnovu vodohospodáfiského majetku postiïeného povodnûmi 37 4.3 Programy prevence pfied povodnûmi 39 5. Vodovody a kanalizace pro vefiejnou potfiebu 5.1 Zásobování pitnou vodou 43 5.2 Odvádûní a ãi tûní komunálních odpadních vod 50 5.3 V voj vodného a stoãného 51 6. Zdroje zneãi tûní a ochrana vod 6.1 Bodové zdroje zneãi tûní 49 6.2 Plo né zneãi tûní 52 6.3 Havarijní zneãi tûní 53 4

OBSAH 7. Finanãní podpory investic vodovodû a kanalizací pro vefiejnou potfiebu, správcû vodních tokû a zlep ení stavu krajiny 7.1 Finanãní podpory Ministerstva zemûdûlství 55 7.2 Finanãní podpory Ministerstva Ïivotního prostfiedí 59 7.3 Státní fond Ïivotního prostfiedí 60 7.4 Finanãní podpory z mezinárodních zdrojû 61 8. Legislativní opatfiení 8.1 Novelizace vodního zákona 63 8.2 Novelizace zákona o vodovodech a kanalizacích pro vefiejnou potfiebu 64 8.3 Provádûcí pfiedpisy k zákonu o vodách 64 8.4 Provádûcí a vnitfiní pfiedpisy k zákonu o vodovodech a kanalizacích pro vefiejnou potfiebu 66 8.5 Kontrola v konu státní správy ve vodním hospodáfiství 67 9. Mezinárodní vztahy 9.1 Mezinárodní spolupráce na hraniãních vodách 69 9.2 Regionální spolupráce v povodí Labe, Odry a Dunaje a Úmluva o ochranû a vyuïívání hraniãních vodních tokû a mezinárodních jezer 70 9.3 Pfiíprava na vstup do Evropské unie 72 10. Rybáfiství a rybníkáfiství 10.1 Rybáfiství a rybníkáfiství v roce 2002 75 10.2 Zmûny stavu rybniãního fondu v roce 2002 77 11. V zkum a v voj ve vodním hospodáfiství 11.1 V zkum a v voj v pûsobnosti Ministerstva zemûdûlství 79 11.2 V zkum a v voj v pûsobnosti Ministerstva Ïivotního prostfiedí 80 12. DÛleÏité kontakty pro oblast vodního hospodáfiství 82 5

1. STAV POVRCHOVÝCH A PODZEMNÍCH VOD 1.1 Hydrologická bilance Rok 2002 byl v úhrnu sráïek za posledních tfiicet let nejvydatnûj í. V roce 2002 spadlo na území republiky prûmûrnû 864 mm sráïek, coï vzhledem k dlouhodobému prûmûru za období 1961-1990 odpovídalo 130 % normálu. Celkovû se jednalo o rok sráïkovû nadnormální, za posledních tfiicet let nejvydatnûj í. Na území âr spadlo v prûmûru o 55 mm sráïek více, av ak na území Moravy a Slezska byly sráïky cca o 50 mm men í v porovnání s rokem 2001, zatímco v âechách byly sráïky v roce 2002 o 100 mm vy í neï v roce 2001. Pro prûbûh odtoku bûhem roku 2002 byla pro vût inu tokû charakteristická tfii hlavní odtoková období. V prvním aï do poloviny dubna pfievládaly nadprûmûrné vodnosti, Tabulka 1.1.1 Obnovitelné vodní zdroje v letech 1993-2002 v mil. m 3 PoloÏka Roãní hodnoty 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 SráÏky 53 391 52 287 61 514 54 890 57 809 56 153 49 291 54 733 63 960 71 298 Evapotranspirace 43 792 37 683 43 950 37 461 39 859 42 750 35 381 40 353 48 537 48 533 Roãní pfiítok 1) 486 553 645 825 653 541 550 573 761 1 341 Roãní odtok 2) 10 085 15 157 18 209 18 254 18 603 13 944 14 460 14 953 16 184 24 106 Zdroje povrchov ch vod 3) 4 554 4 247 5 840 7 086 6 200 4 825 4 875 4 789 6 600 6 506 VyuÏitelné zdroje podzemních vod 980 1140 1400 1 380 1 430 1 330 1 390 1 204 1 440 1 625 Pramen: âhmú Pozn.: 1) Roãní pfiítok na území âr z okolních státû 2) Roãní odtok z území âr 3) Urãuje se jako prûtok v hlavních povodích s 95% zabezpeãeností druhé období bylo su í a teplej í a pfievaïovaly v nûm podprûmûrné prûtoky. Tfietí, pûtimûsíãní období od srpna do konce roku bylo naopak ve znamení nadprûmûrn ch vodností s ãetn m v skytem povodní. Rok 2002 s vût ím poãtem men ích povodní v jarním, podzimním i zimním období, byl v jimeãn pfiedev ím katastrofální srpnovou povodní. Srpnová povodeà v âeské republice postihla celkem 8 krajû a byla zpûsobena dvûma vlnami intenzivních sráïek, které zasáhly prakticky celé povodí Vltavy, rovnûï Labe, ãást povodí Ohfie a vût inu povodí Dyje. Katastrofální srpnová povodeà probûhla ve dvou vlnách a to 5. - 7. srpna a 11. - 18. srpna 2002. Objem sráïek, které spadly na území âr v období od 6. do 15. srpna, byl obrovsk. Na území pfiináleïejícím do povodí Labe (po státní hranici) ãinil dle âeského hydrometeorologického ústavu (dále jen âhmú ) 6,95 km 3, z toho v povodí Vltavy 4,98 km 3. Pfiitom ve dnech 6. - 7. srpna spadlo v povodí Vltavy 1,87 km 3, v celém povodí Labe pak 2,02 km 3. Ve dnech 11. - 12. srpna v povodí Vltavy spadlo 2,77 km 3, v celém povodí Labe pak 3,91 km 3 vody. První vlna povodnû byla nejv raznûj í v povodí Mal e, horní LuÏnice, stfiední Otavy s pfiítoky VolyÀkou a Blanicí. Doba opakování kulminaãních prûtokû na Mal i pfiesáhla 500 let, Vltava pod Mal í kulminovala na úrovni 500 aï 1000let ch prûtokû. Na horní LuÏnici byl maximální prûtok na 50let ch hodnotách. Stfiední a dolní Otava s pfiítoky kulminovala na hodnotách prûtokû 20let ch. V povodí Sázavy první vlna sráïek zasáhla pouze povodí Îelivky, kterou v ak staãila eliminovat soustava nádrïí v povodí. První vlna sráïek ve dnech 6. - 7. srpna zpûsobila v horní ãásti povodí Dyje na jihozápadní Moravû 5-10leté prûtoky, které ale byly zachyceny Vranovskou pfiehradou. Druhá, hlavní povodàová vlna, zaãala s nástupem druhé sráïkové epizody od 11. aï 18. srpna. V povodí Vltavy nastaly kul- 7

1. Stav povrchových a podzemních vod minace nejãastûji 13. srpna. Na Vydfie, horní Blanici, VolyÀce, stfiední Otavû a Vltavû nad VD Lipno byly kulminace 12. srpna, na stfiední a dolní LuÏnici 15. - 16. srpna. Z hlediska doby opakování byly prûtoky nejv znamnûj í na Vltavû v úseku od âeského Krumlova, zejména v ak pod ústím Mal e v âesk ch Budûjovicích, kde je doba opakování maximálního prûtoku odhadována na více neï 1000 let. V fiíãní síti Mal e se celoplo nû vyskytly maximální prûtoky s dobou opakování 200-500 let, v závûrovém profilu i zde doba opakování pfiesáhla 1000 let. Kulminaãní prûtoky druhé vlny na stfiední a dolní LuÏnici silnû pfiesáhly svou dobou opakování 500letou hodnotu. Na Otavû byla povodeà v jimeãná od Su ice dále po proudu, s rostoucí dobou opakování smûrem po toku aï k ústí do Vltavy. Doba opakování kulminaãního prûtoku na dolní Blanici je âhmú odhadována na více neï 1000 let. Druhá vlna sráïek zpûsobila také katastrofální rozvodnûní Berounky od Plznû aï po soutok s Vltavou. Berounka v Liblínû a v Berounû pfiekroãila dobu opakování 500 let, pfiiãemï na stfiedním a dolním toku se jednalo o druhou nejvût í zaznamenanou povodeà (nejvût í se vyskytla v roce 1872). Vlivem rozlivû do inundací v úseku nad Prahou se povodàová vlna v dolní ãásti toku transformovala a doba opakování kulminaãního prûtoku nad soutokem s Vltavou poklesla na hodnotu 200-500letého prûtoku. Povod- Àová vlna na Berounce mûla podstatn vliv na tvar a velikost prûtokové vlny na dolním úseku Vltavy tím, Ïe se vrcholy povodàov ch vln na Berounce a Vltavû stfietly ve stejnou dobu. PrÛtoky ve Vltavû na jejím stfiedním a dolním toku byly ovlivnûny Vltavskou kaskádou. Její vliv bude je tû podrobnû zkoumán v rámci projektu vyhodnocení povodnû. Podle souãasn ch podkladû pfiitékalo do nádrïe Orlík v dobû kulminace asi 3 900 m 3.s -1, coï je prûtok s dobou opakování vysoce pfiekraãující 1000 let. Transformaãním úãinkem nádrïe byl kulminaãní prûtok zmen en asi o 800 m 3.s -1, do lo v ak k pfiekroãení maximální pfiípustné hladiny v nádrïi zhruba o 1,5 metru. PrÛtoky ve Vltavû v Praze a jejím dolním toku vznikly slo- Ïením povodàov ch vln z Berounky, Sázavy a odtoku z Vltavské kaskády. PrÛtoky na dolním Labi byly dány z rozhodující ãásti pfiítokem z Vltavy (pfiítok ze stfiedního Labe byl relativnû nepodstatn ). Vltava v Praze kulminovala 14. srpna ve 12 hodin na hodnotû prûtoku 5 160 m 3.s -1, coï odpovídá dobû opakování 500 let. Byl to vûbec nejvy í vyhodnocen prûtok ve Vltavû v Praze v historii standardních pozorování. Pro dal í postup vlny byly charakteristické rozlivy a zpûtné vzdutí Labe od Mûlníka, zpûsobené vysok m vodním stavem Vltavy. Velmi v znamn vliv pro transformaci kulminaãního prûtoku mûly rozlivy pod Mûlníkem, zejména u Litomûfiic, tzn., Ïe pfiítoky ze stfiedního Labe a Ohfie jiï nemûly na zvût ení kulminaãního prûtoku dolního Labe prakticky Ïádn vliv. Velikost transformace kulminaãního prûtoku povodnû od Prahy po Ústí nad Labem je odhadována na základû bilanãních v poãtû âhmú na 1 000 m 3.s -1. Pod Litomûfiicemi vtéká Labe do pomûrnû úzkého údolí âeského stfiedohofií, dal í moïnosti transformace povodàové vlny aï po státní hranici s Nûmeckem jsou omezeny a postup povodàové vlny se urychlil. Doba opakování kulminaãního prûtoku povodnû na dolním Labi (po státní hranici s Nûmeckem) dosáhla hodnoty 100 aï 200 let, takïe do lo k postupnému sni- Ïování extremity povodnû. Ve dnech 11. aï 13. srpna následovala rovnûï druhá v razná vlna sráïek v povodí Dyje, s jádrem nad povodím Nûmecké Dyje a jiïními âechami. Nad Vranovskou pfiehradou byl nejvût í prûtok 13. srpna na úrovni 100-200letého kulminaãního prûtoku. ReÏim podzemních vod mûl aï do ãervence 2002 jednotn charakter na celém území âr. Po kulminaci v únoru do lo k postupnému poklesu úrovní hladin a vydatností pramenû. V srpnu v ak do lo vzhledem k nerovnomûrnému rozloïení sráïek k v raznému regionálnímu rozli ení. Na západû a jihu âech, vãetnû ãásti jihozápadní Moravy v dûsledku extrémních sráïek byly zásoby podzemních vod doplnûny na nûkolikaletá maxima. Na zb vající ãásti území byl vzestup 8

Obrázek 1.1.1 Úhrn sráïek na území âr v roce 2002 v milimetrech [mm] < 500 500-750 751-1000 1001-1250 1251-1500 1501-1750 1751-2000 > 2001 1. Stav povrchových a podzemních vod Pramen: âhmú Obrázek 1.1.2 Úhrn sráïek na území âr v roce 2002 v % normálu 1961-1990 < 90 [% normálu] 91-100 101-110 111-125 126-150 151-200 > 201 Pramen: âhmú 9

1. Stav povrchových a podzemních vod Vydatnosti pramenû odráïejí doplnûní zásob podzemních vod mimo pofiíãní zóny. V roce 2002 se projevilo plo né rozloïení sráïek, vlastnosti hydrogeologické struktury a lokální pozice pramene. Celkovû prûmûrná vydatnost pramenû dosáhla 112 % dlouhodobého prûmûru. Jarní kulminace nastala u vût- iny pramenû v únoru aï bfieznu. BûÏnû dosáhly 130-160 % dlouhodobého prûmûru a dlouhodob mûsíãní prûmûr byl pfiekroãen o 20-50 %. Následující pokles trval do ãervence a vydatnosti ke konci období byly asi 20 % pod dlouhodob m mûsíãním prûmûrem. Reakce na sráïky v srpnu byla dána pozicí pramene na území âr a charakteristikou hydrogeologické struktury. Vzestup kulminoval obvykle v listopadu a vydatjakosti vody na Obrázcích 1.2.1 a 1.2.2. Celkovû je moïné konstatovat, Ïe se v prûbûhu uplynulého desetiletí jakost vody v tocích v znamnû zlep ila. Od roku 1991 do lo k eliminaci V. tfiídy jakosti vod (velmi silnû zneãi tûná voda) jak na hlavních tocích (Labe, Vltava, Morava a Odra), tak i na vût inû jejich v znamn ch pfiítokû. V prûbûhu období 1991-2002 do lo k pfiechodu jakosti vody z V. ãi IV. tfiídy (silnû zneãi tûná voda) do III. tfiídy (zneãi tûná voda) iv nûkter ch úsecích dal ích tokû (Úpa, Tichá Orlice Chrudimka, Doubrava, MÏe, Úhlava, Úslava, Berounka, úseky Sázavy, Îelivka, VolyÀka, LuÏnice po Veselí nad LuÏnicí, Ol e po Karvinou, Ostravice, Beãva, Oskava, Svitava po Blansko, dolní úsek Jihlavy a dal í men í úseky tokû). Na Ohfii bylo dosa- Ïeno v pfiibliïnû polovinû délky toku jakosti vody ve II. tfiídû (mírnû zneãi - tûná voda). 10 hladin a vydatností pramenû zaznamenán rovnûï, ale vût inou nepfiekroãil bûïnou úroveà, ani jarní maxima. nosti pramenû pfiekroãily dlouhodob mûsíãní prûmûr o 70 %. Roãní prûmûr dosáhl 130 % dlouhodobého prûmûru. Celkovû byly v druhé polovinû roku 2002 doplnûny zásoby podzemních vod po pfiibliïnû ãtyfiletém období nad dlouhodobé prûmûry. Celkov základní odtok, kter charakterizuje podíl podzemních vod v celkovém odtoku z území, dosáhl 120 % dlouhodobého prûmûru a zásoby podzemních vod byly odhadnuty na 122 % dlouhodobého prûmûru. 1.2 Jakost povrchov ch vod V prûbûhu uplynulého desetiletí se jakost vody v tocích v znamnû zlep ila. V sledky hodnocení jakosti povrchov ch vod pro dvouletí 1991-1992 a 2001-2002 v tzv. základní klasifikaci jsou uvedeny v pfiiloïen ch mapkách V srpnu 2002 zasáhla toky povodí Vltavy, povodí Ohfie a Labe pod soutokem s Vltavou zcela mimofiádná povod- Àová situace. V dûsledku vysok ch vodních stavû do lo k zaplavení ãistíren odpadních vod (dále jen âov ). Bylo vyfiazeno z provozu celkem 120 âov, z toho 29 velk ch s kapacitou nad 10 000 EO, ãi tûní odpadních vod bylo pfieru eno. Provoz âov byl obnoven postupnû, z vût í ãásti do esti t dnû po povodni, dal í (napfi. ÚâOV Praha) do konce roku 2002. PovodÀová situace si v postiïen ch tocích vynutila mimofiádn monitoring jakosti vody, na nûmï spolupracovaly: Ministerstvo Ïivotního prostfiedí (dále jen MÎP ), Povodí Vltavy, s. p., Povodí Labe, s. p., a V zkumn ústav vodohospodáfisk T.G.M. (dále jen VÚV T.G.M. ). Postup zprovoznûní âov sledovala âeská inspekce Ïivotního prostfiedí (dále jen âiîp ). Obojí, jak pfieru ení provozu âov, tak úniky látek z prûmyslov ch podnikû mûly na jakost vody v tocích negativní vliv jen pfiechodnû a neovlivnily dlouhodobû celkov pfiízniv stav a v voj jakosti vody v tocích. Dlouhodobé zlep ení jakosti vody bylo zpûsobeno pfiedev ím v stavbou

Obrázek 1.2.1 Jakost vody v tocích âr v letech 1991-1992 HODNOCENÍ PODLE âsn 75 7221 Základní klasifikace tfiída I. a II. nezneãi tûná a mírnû zneãi tûná voda III. zneãi tûná voda IV. silnû zneãi tûná voda V. velmi silnû zneãi tûná voda 1. Stav povrchových a podzemních vod Pramen: âhmú Obrázek 1.2.2 Jakost vody v tocích âr v letech 2001-2002 HODNOCENÍ PODLE âsn 75 7221 Základní klasifikace tfiída I. a II. nezneãi tûná a mírnû zneãi tûná voda III. zneãi tûná voda IV. silnû zneãi tûná voda V. velmi silnû zneãi tûná voda Pramen: âhmú 11

1. Stav povrchových a podzemních vod Obrázek 1.2.3 Porovnání prûmûrn ch roãních koncentrací rtuti (82/176/EHS) ve vodách v roce 2002 s jakostními cíli EU jakostní cíl dodrïen jakostní cíl nedodrïen Pramen: âhmú Obrázek 1.2.4 Porovnání prûmûrn ch roãních koncentrací hexachlorbenzenu (86/280/EHS) ve vodách v roce 2002 s jakostními cíli EU jakostní cíl dodrïen jakostní cíl nedodrïen 12 Pramen: âhmú

nebo intenzifikací rozhodujících ãistíren odpadních vod, zru ením nebo omezením v roby fiady prûmyslov ch podnikû i sníïením pouïívání hnojiv v zemûdûlské v robû. Pfies dosaïené zlep ení v ak nelze povaïovat souãasn stav za zcela vyhovující, problematické jsou hlavnû úseky vodních tokû s men í vodností a vysokou kumulací zdrojû zneãi tûní. Nejhor í jakost vody byla zaznamenána v Bílinû. Tento málo vodn tok ovlivàovaly hlavnû prûmyslové zdroje Chemopetrol, a. s., Litvínov a Spolek pro chemickou a hutní v robu, a. s., Ústí nad Labem (Spolchemie). Lze oãekávat zlep- ení jakosti vody v Bílinû v úseku pfied ústím do Labe, protoïe ve 4. ãtvrtletí 2002 byly odpadní vody ze Spolku pro chemickou a hutní v robu pfiipojeny na mûstskou âov v Ústí nad Labem. 1. Stav povrchových a podzemních vod Po srpnov ch povodních do lo v zasaïen ch tocích pfiechodnû ke zhor ení stavu mikrobiálního zatí- Ïení, zejména pod doãasnû nefunkãními âov. Mikrobiální zneãi tûní tokû je v znamn m faktorem zejména pfii úpravû povrchové vody na vodu pitnou a pfii uïívání povrchov ch vod ke koupání. Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s MÎP pfiipravilo k 34 zákona ã. 254/2001 Sb. (vodní zákon) návrh vyhlá ky, kterou se stanoví povrchové vody vyuïívané ke koupání osob. Vût inou se jedná o lokality na vodních nádrïích a rekreaãních rybnících. Sledování mikrobiálního zneãi tûní má zásadní v znam pro vodárenské odbûry z nich jsou na voln ch vodních tocích nejv znamnûj í: Úhlava - Doudlevce (PlzeÀ), Jizera - Pfiedmûfiice (Káran ) a Vltava - Podolí (Praha). Na v znamn ch vodních tocích pokraãovala realizace fiady opatfiení k eliminaci zvlá È nebezpeãn ch a nebezpeãn ch látek. V této skupinû látek jsou povaïovány za nejdûleïitûj í zejména: organohalogenové a dal í slouãeniny, rtuè, kadmium, nikl a olovo. Pro zneãi tûní charakterizované souhrnn m ukazatelem AOX (adsorbovatelné organické halogeny) cílov imisní standard (pfiíloha 3 Nafiízení vlády ã. 61/2002 Sb.) ãiní 30 g.l -1. V Bílinû pfii ústí do Labe, Ol i, Ostravici byly v roce 2002 nalezeny hodnoty koncentrací AOX ve stovkách g.l -1. V Odfie pfied státní hranicí, v Labi od Pardubic po státní hranici i v dal ích (pfiedev ím v Nise, Svratce, Jihlavû a Dyji) byly v roce 2002 nalezeny hodnoty koncentrací AOX nad imisním standardem. V prûbûhu povodní v srpnu 2002 byly zji tûny krátkodobû zv ené hodnoty AOX na Labi v dûsledku havarijního úniku chloru ze Spolany Neratovice. Chlorované organické látky, (1,2-dichlorethan, trichlormethan, trichlorethen, tetrachlorethen a hexachlorbenzen), pocházejí pfiedev ím z chemického prûmyslu vypou tûjícího odpadní vody do Bíliny nebo pfiímo do Labe, pfiípadnû zatíïení pochází ze star ch zátûïí. Polychlorované bifenyly (dále jen PCB ) a dichlordifenyltrichlorethan (dále jen DDT ) pocházejí rovnûï z dfiívûj ích zátûïí Ïivotního prostfiedí. Jejich sledování dále pokraãovalo z velké ãásti v jiï dfiíve identifikovan ch úsecích vodních tokû. PCB jsou problémem Labe pod Pardubicemi, ale i Ol avy (Uhersk Brod) a Moravy. Kontaminace DDT v ústí Bíliny je zpûsobena zneãi - tûn mi zeminami z areálu Spolku pro chemickou a hutní v robu, a. s. v Ústí nad Labem. Tabulka 1.2.1 Poãet monitorovan ch profilû jednotliv ch monitorovacích programû ZVHS v jednotliv ch oblastech povodí Oblast povodí ZVHS âhmú BOD MVN DUS BIO SED Labe 11 62 21 157 73 32 Vltavy 33 93 13 241 126 46 Ohfie 4 25 7 57 29 11 Odry 5 19 6 39 24 11 Moravy 16 41 30 146 57 46 Celkem ZVHS 69 240 77 640 309 146 Pramen: ZVHS 13

1. Stav povrchových a podzemních vod a dusíku ve vodách, ve vazbû na teplotu vody. Vût í problémy s jakostí vody se vyskytly v letním období v fiadû vodárensk ch nádrïí a dílãí zhor ení pak nastalo v období srpnov ch povodní, kdy pfiítoky obsahovaly v znamná mnoïství organick ch látek, které byly vneseny do vodních nádrïí. U nûkter ch nádrïí do lo k v znamnému v skytu sinic. Pfii celkovém hodnocení lze konstatovat zvládnutí zhor eného stavu kvality, neovlivnûní dodávky vody pro obyvatelstvo a pouze v raznûj í omezení vodní rekreace. Jakost povrchov ch vod je sledována nejen ve v znamn ch vodních tocích, ale také v drobn ch vodních tocích v rámci monitoringu Zemûdûlské vodohospodáfiské správy. Zneãi tûní polyaromatick mi uhlovodíky (PAU), z nichï lze za nejdûleïitûj í povaïovat fluoranthen a benzo(a)pyren, pochází z tûïby uhlí, koksárenského prûmyslu, nûkter ch v rob jako je napfi. impregnace dfieva kreosotov m olejem (praïce, sloupy), ale i z automobilového provozu. NejzávaÏnûj í zatíïení toku tûmito látkami bylo zji tûno v Úhlavû a Jizefie (vodárenské odbûry), v Labi pfied státní hranicí a Odfie v pfied státní hranicí. Obsah rtuti v Bílinû, kter byl v minulosti v dolním úseku zcela nevyhovující, se v posledních letech realizací opatfiení ve Spolku pro chemickou a hutní v robu, a. s. Ústí nad Labem (Spolchemie), podstatnû sníïil. Zv ené koncentrace kadmia byly zji tûny na Ostravsku v Ol i, dále na Ostravici a v Odfie, pocházejí pfiedev ím z prûmyslov ch zdrojû ostravské aglomerace. V Litavce zneãi tûní kadmiem pochází jak ze star ch zátûïí a dûlních vod, tak z kovohutí. Radioaktivní látky byly v roce 2002 sledovány v 81 profilech státní sítû v ukazatelích celková objemová aktivita alfa, celková objemová aktivita beta, celková objemová aktivita beta po korekci 40 K, objemová aktivita radia 226 a koncentrace pfiírodního uranu. Pfii hodnocení zmûn obsahu radioaktivních látek v povrchov ch vodách za období 1990-2002 je moïné konstatovat, Ïe v prûbûhu tohoto období do lo k v raznému zlep ení jakosti vody a dal ích sloïek vodního prostfiedí, zejména v povodí Plouãnice a v závûru hodnoceného období i v povodích MÏe, Pfiíbramského potoka, resp. Litávky a v Louãce. I nadále zûstává závaïn m problémem eutrofizace povrchov ch vod ve vodních nádrïích. Jedná se o zv en obsah minerálních Ïivin, pfiedev ím slouãenin fosforu Monitoring povrchov ch vod Zemûdûlské vodohospodáfiské správy (dále jen ZVHS ) se uskuteãàuje na celém území âeské republiky. V roce 2002 byl provozován na základû monitorovacích sítí esti monitorovacích programû. Profily na drobn ch vodních tocích byly sledovány v monitoringu pro státní síè jakosti vody âhmú a monitoringu v znamn ch bodov ch zdrojû zneãi tûní (BOD). Nov mi monitorovacími aktivitami byl monitoring dusiãnanû pro potfieby smûrnice Rady 91/676/EEC (DUS) a hydrobiologick monitoring (BIO), kter byl provozován na monitorovan ch profilech programû âhmú a BOD. Vybrané profily sledovan ch nádrïí byly monitorovány v programu monitoring mal ch vodních nádrïí (MVN). Monitoring chemického stavu sedimentû (SED) zahrnoval sledování na profilech monitorovacích programû âhmú a MVN. Ve vzorcích vody odebran ch z pfiíslu n ch profilû se stanovovalo 43 Tabulka 1.3.1 Pfiehled poãtû objektû s pfiekroãením normativû B, C min. v 1 ukazateli za rok 2002 Objekty Poãet Poãet objektû Procento objektû objektû s pfiekroãením B nebo C s pfiekroãením B nebo C Mûlké vrty 146 57 39,0 (38,6 v roce 2001) Hluboké vrty a prameny 315 53 16,8 (18,4 v roce 2001) Ve keré objekty 461 110 23,9 (25,0 v roce 2001) Pramen: ZVHS 14

Z pfiekroãení normativû A, B a C (podle Metodického pokynu MÎP z 15. 9. 1996 ãást 2 - Kriteria zneãi tûní zemin a podzemní vody) vypl vá, Ïe 15 ukazatelû minimálnû jedenkrát v minulém roce pfiekroãilo normativ C, pfiiãemï nejvy í procento pfiekroãení bylo zaznamenáno v ukazatelích chloridy, hliník a amonné ionty. Ménû ãasté je pfiekroãení u benzo(k)fluoranthenu, benzo(a)pyrenu, benzo(b)fluoranthenu, atrazinu, cis-1,2-dichlorethenu. U ostatních ukazatelû do- lo k pfiekroãení normativu C jen sporadicky. Hodnoty namûfiené nad limitem Bapod limitem C byly zji tûny u deseti látek, pfiedev ím u toluenu a boru, dále se vyskytoval tetrachlormethan, 1,1,2- trichlorethan, pentachlorbenzen, kadmium, ethylbenzen a m-xylen. Pfiekroãení normativu B a C je nejãastûj í v podzemních vodách mûlk ch vrtû orientovan ch do aluvií fiek (antropogenní ãinností nejvíce ovlivnûn ch). 1. Stav povrchových a podzemních vod ukazatelû pro monitoring státní sítû âhmú, 20 ukazatelû pro monitoring bodov ch zdrojû zneãi tûní (BOD), 25 ukazatelû pro monitoring mal ch vodních nádrïí (MVN), 8 ukazatelû pro monitoring dusiãnanû (DUS) a 57 ukazatelû pro monitoring sedimentû (SED). Vyhodnocení v sledkû laboratorních anal z odebran ch vzorkû bylo provedeno na základû sumarizace vybran ch statistick ch parametrû a jejich srovnání s platn mi legislativními pfiedpisy (âsn 75 7221, NV ã. 82/1999). V sledky monitoringu sedimentû byly hodnoceny dle metodického pokynu MÎP ã. 8/1996. Hydrobiologick monitoring je zaloïen na hodnocení ekologického stavu z hlediska spoleãenstva makrozoobentosu (smûrnice Rady 2000/60/ES). 1.3 Jakost podzemních vod Jakost podzemních vod se v posledních letech v raznû nemûní, ve srovnání s rokem 2001 je moïno konstatovat, Ïe v mûlk ch vrtech do lo k mírnému zlep ení, naopak mírné zhor ení nastalo ve skupinû objektû hlubok ch vrtû a pramenû. V roce 2002 se ve státní monitorovací síti jakosti podzemních vod pozorovalo 461 objektû, které tvofií 137 pramenû, 146 mûlk ch vrtû a 178 hlubok ch vrtû. Z hlediska srovnání jakostních ukazatelû podzemních vod s poïadavky pro pitnou vodu bylo nejãastûji v nadlimitních hodnotách zji tûno zneãi tûní v ukazatelích chemická spotfieba kyslíku dichromanem, dusiãnany, chemická spotfieba kyslíku manganistanem, amonné ionty, chloridy a hliník. Ménû ãasto byly limity pfiekroãeny v ukazatelích huminové látky, fenoly tûkající s vodní parou, fluranthen, benzo(a)pyren, pyren, nikl a atrazin. V echny tyto látky jsou vût ím podílem zastoupeny v podzemních vodách mûlk ch vrtû. Po rozsáhl ch povodních v srpnu 2002 bylo v oblastech povodí Vltavy a Ohfie odebráno 51 vzorkû naplaven ch sedimentû. V sledky laboratorních anal z odebran ch vzorkû byly hodnoceny dle metodického pokynu MÎP ã. 8/1996. Zmûfiené hodnoty spadají maximálnû do kategorie B (zneãi - tûní nev znamné). 15

2. VODOHOSPODÁŘSKÁ BILANCE NAKLÁDÁNÍ S VODAMI 2.1 Odbûry povrchov ch vod Graf 2.1.1 Odbûry povrchov ch vod v âr v letech 1980-2002 Celkov dlouhodob pokles odbûrû povrchov ch vod se v roce 2002 zastavil, ve srovnání s rokem 2001 do lo k nárûstu o 4,5 %. V roce 2002 bylo evidováno 825 odbûrû povrchové vody z vodních tokû a nádrïí s odbûrem 1 368 mil. m 3. Jedná se o odbûry nad 6 000 m 3 za rok, nebo 500 m 3 za mûsíc. Z dûvodû sjednocení údajû od jednotliv ch s.p. Povodí nejsou zahrnuty pfievody vody v povodí Ohfie, které v roce 2002 byly ve v i 47 mil. m 3 a odbûry pro rybniãní soustavy v povodí Odry ve v i 18,8 mil. m 3. Struktura evidovan ch odbûrû v roce 2002 je uvedena v Tabulce 2.1.1. mnoïství (mil. m 3 ) ostatní uïívání zemûdûlství vodovody prûmysl energetika Celkové odbûry z povrchov ch vod byly v roce 2002, ve srovnání s pfiedcházejícím rokem (2001) poprvé od roku 1990 vy í o 4,5 %. K v znamnému zv - ení do lo v kategorii odbûrû pro energetiku, zpûsobené nárûstem odbûru pro prûtoãné chlazení kondenzátorû parních turbin v elektrárnû Opatovice o 98,8 mil. m 3. V kategorii odbûrû pro Pramen: VÚV T.G.M. zemûdûlství do lo ke zv ení o 65,2 %. Kategorie odbûrû pro vodovody prakticky stagnovala. Ke sníïení do lo v kategoriích odbûrû pro ostatní uïivatele a prûmysl. K uveden m posunûm je tfieba poznamenat, Ïe v letech 1998 aï 2001 byla v roba tepla zahrnuta do kategorie prûmysl (dle OECD), zatímco do roku 1998 a nyní v roce 2002 do kategorie energetika. Tabulka 2.1.1 Odbûry povrchov ch vod v roce 2002 v mil. m 3 Skupina uïivatelû s.p. Povodí Vodovody Zemûdûlství Energetika PrÛmysl Ostatní uïívání Celkem MnoÏství Poãet MnoÏství Poãet MnoÏství Poãet MnoÏství Poãet MnoÏ ství Poãet MnoÏství Poãet Povodí Labe, s.p. 42,2 31 6,3 34 409,9 12 122,8 124 0,2 9 581,4 210 Povodí Vltavy, s.p. 171,4 53 0,3 10 38,7 14 60,0 100 1,5 24 271,9 201 Povodí Ohfie, s.p. 57,9 29 0,2 12 55,7 7 44,1 65 0 3 157,9 116 Povodí Odry, s.p. 77,3 17 0 3 10,8 8 93,1 70 0,3 12 181,5 110 Povodí Moravy, s.p. 47,0 41 4,5 20 104,6 13 18,7 101 0,5 13 175,3 188 âeská republika 395,8 171 11,3 79 619,7 54 338,7 460 2,5 61 1368,0 825 MZe, VÚV T.G.M., s.p. Povodí 17

2. Vodohospodářská bilance - nakládání s vodami 2.2 Odbûry podzemních vod Odbûry podzemních vod se v roce 2002 ve srovnání s rokem 2001 sníïily o 2,3 %. Vroce 2002 bylo evidováno 3 145 odbûrû podzemní vody v mnoïství 423,8 mil. m 3. Jedná se o odbûry nad 6 000 m 3 za rok, nebo 500 m 3 za mûsíc. Z celkového poãtu je 918 odbûrû pod hranicí 15 000 m 3. Struktura evidovan ch odbûrû vody v jednotliv ch povodích v roce 2002 je uvedena v Tabulce 2.2.1. Graf 2.2.1 Odbûry podzemních vod v âr v letech 1980-2002 mnoïství (mil. m 3 ) energetika ostatní uïívání zemûdûlství prûmysl vodovody Pramen: VÚV T.G.M. Na celkov ch odbûrech podzemních vod se v roce 2002 podílely odbûry v kategorii vodovody pro vefiejnou potfiebu 86,9 %. Celkové odbûry podzemních vod se sníïily oproti roku 2001 o 2,3 %. Ke zv ení odbûrû do lo ve v ech kategoriích s v jimkou odbûrû vodovody pro vefiejnou potfiebu, kde do lo ke sníïení odbûrû o 3,6 %. Celkov v voj odbûrû podzemní vody od roku 1980 znázoràuje Graf 2.2.1. Tabulka 2.2.1 Odbûry podzemních vod v roce 2002 v mil. m 3 Skupina uïivatelû s.p. Povodí Vodovody Zemûdûlství Energetika PrÛmysl Ostatní uïívání Celkem MnoÏství Poãet MnoÏství Poãet MnoÏství Poãet MnoÏství Poãet MnoÏ ství Poãet MnoÏství Poãet Povodí Labe, s.p. 115,1 569 1,5 88 0,8 5 10,2 133 1,8 37 129,4 832 Povodí Vltavy, s.p. 37,2 517 2,2 126 0,0 1 11,5 121 2,0 39 52,9 804 Povodí Ohfie, s.p. 65,0 369 0,4 12 0,7 3 5,6 73 1,3 15 73,0 472 Povodí Odry, s.p. 24,5 125 0,5 26 0,0 1 2,6 36 0,6 22 28,2 210 Povodí Moravy, s.p. 126,6 492 2,7 134 0,1 5 9,5 153 1,4 43 140,3 827 âeská republika 368,4 2072 7,3 386 1,6 15 39,4 516 7,1 156 423,8 3145 Pramen: MZe, VÚV T.G.M. z podkladû s.p. Povodí 18

2.3 Vypou tûní odpadních a dûlních vod Objem vypou tûn ch odpadních a dûlních vod oproti roku 2001 vzrostl o 5,8 %. Vroce 2002 bylo evidováno 3 183 vypou tûní odpadních a dûlních vod do povrchov ch vod v objemu 1 886,7 mil. m 3. Jedná se o zdroje nad 6 000 m 3 za rok nebo 500 m 3 za mûsíc. Z dûvodû sjednocení údajû od jednotliv ch s.p. Povodí nejsou zahrnuty pfievody vody v povodí Ohfie, které v roce 2002 byly ve v i 5 mil. m 3 a vypou tûní z rybniãních soustav v povodí Odry ve v i 4,4 mil. m 3. Meziroãní zv ení ãiní 5,8 %. Ke zv - ení do lo ve v ech kategoriích uïívání s v jimkou vypou tûní z prûmyslu. Nejvût í nárûst ovlivnûn zv en m vypou tûním chladících vod z elektrárny Opatovice o 99 mil. m 3, vykazuje kategorie energetika. K uveden m posunûm je tfieba poznamenat, Ïe v letech 1998-2001 byla v roba tepla zahrnuta Graf 2.3.1 Vypou tûní do povrchov ch vod v âr v letech 1980-2002 mnoïství (mil. m 3 ) Pramen: VÚV T.G.M. ostatní uïívání zemûdûlství kanalizace prûmysl energetika do kategorie prûmysl (dle OECD), zatímco do roku 1998 a nyní v roce 2002 do kategorie energetika. V kategorii vefiejné kanalizace do lo ke zv ení o 2,3 %. Struktura evidovan ch vypou tûní v jednotliv ch povodích v roce 2002 je uvedena v Tabulce 2.3.1. Celkov v voj vypou tûn ch vod od roku 1980 znázor- Àuje Graf 2.3.1. 2. Vodohospodářská bilance - nakládání s vodami Tabulka 2.3.1 Vypou tûní odpadních a dûlních vod do povrchov ch vod v roce 2002 v mil m 3 Skupina uïivatelû s.p. Povodí Kanalizace Zemûdûlství Energetika PrÛmysl Ostatní uïívání Celkem MnoÏství Poãet MnoÏství Poãet MnoÏství Poãet MnoÏství Poãet MnoÏ ství Poãet MnoÏství Poãet Povodí Labe, s.p. 173,4 381 0,0 2 395,1 23 127,7 191 1,5 55 697,7 652 Povodí Vltavy, s.p. 340,2 768 1,5 12 16,3 16 66,7 131 4,8 66 429,5 993 Povodí Ohfie, s.p. 91,8 261 0,3 2 33,9 20 128,3 170 1,3 18 255,6 471 Povodí Odry, s.p. 117,4 227 3,5 8 82,2 94 1,8 30 204,9 359 Povodí Moravy, s.p. 200,7 512 0,1 3 69,1 10 27,4 146 1,7 37 299,0 708 âeská republika 923,5 2149 1,9 19 517,9 77 432,3 732 11,1 206 1 886,7 3 183 Pramen: MZe, VÚV T.G.M., s.p. Povodí 19

3. SPRÁVA VODNÍCH TOKŮ 3.1 Odborná správa vodních tokû S úãinností od poãátku roku 2002 urãuje rozsah odborné správy v znamn ch vodních tokû nová vyhlá ka MZe ã. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam v znamn ch vodních tokû a zpûsob provádûní ãinností souvisejících se správou vodních tokû. Vyhlá ka stanoví základní pojmy, péãi o koryta vodních tokû i vlastní vodní díla, ãinnosti správcû vodních tokû pfii vytváfiení podmínek umoïàujících oprávnûné nakládání s vodami související s vodním tokem a jejich spolupráci pfii zne kodàování havárií na vodních tocích. Zab vá se téï obsahem Ïádostí o urãení správcû drobn ch vodních tokû a v pfiíloze ã. 1 uvedené vyhlá ky je uveden úpln seznam v znamn ch vodních tokû. I nadále jsou rozhodujícími správci vodních tokû - státní podniky Povodí, ZVHS a Lesy âr s.p. v pûsobnosti MZe, ktefií zaji Èují správu cca 94% délky vodních tokû v âr. PfiibliÏnû 6 % se na správû vodních tokû podílejí obce, újezdní úfiady vojensk ch újezdû a správy národních parkû. V dûsledku zmûn ve vymezení v znamn ch vodních tokû byly nûkteré vodní toky vyfiazovány a pfievedeny ze správy státních podnikû Povodí do správy ZVHS. Naopak novû byly nûkteré pramenné úseky a hraniãní toky, pûvodnû vedené jako drobné toky, zafiazeny do kategorie v znamn ch vodních tokû. Tabulka 3.1.1 Odborná správa vodních tokû Kategorie Správce Délka vodních tokû v km 2001 2002 V znamné vodní toky Povodí Labe, s.p. 3 712,70 3 380,80 Tyto pfiesuny jsou zdokumentovány dle jednotliv ch správcû vodních tokû v Tabulce 3.1.1. Pofiizovací hodnota dlouhodobého hmotného majetku souvisejícího s vodními toky dosáhla v roce 2002 hodnotu témûfi 44 mld. Kã. V roce 2002 nebylo Ïádn m ze správcû vodních tokû dokonãeno, kolaudováno a pfievedeno do uïívání vodní dílo, které by v znamnû ovlivnilo ukazatele vyjadfiující pofiizovací hodnoty dlouhodobého hmotného majetku. Meziroãní nárûst vyjadfiuje pfieváïnû pfiírûstky dlouhodobého hmotného majetku (dále jen DHM ) získané obnovou a plánovit m rozvojem v oblasti svûfieného majetku formou bûïné investiãní v stavby a prûbûïného zafiazování pfievzatého majetku a dokonãe- Povodí Vltavy, s.p. 4 779,30 4 775,60 Povodí Ohfie, s.p. 1 981,00 2 299,57 Povodí Odry, s.p. 1 202,50 1 110,80 Povodí Moravy, s.p. 3 745,80 3 823,86 Celkem pûsobnost MZe 15 421,30 15 390,63 Drobné vodní toky ZVHS 35 374,90 35 090,00 Lesy âr, s.p. 19 628,30 19 370,00 s.p. Povodí celkem 1 835,30 1 593,68 Celkem pûsobnost MZe 56 838,50 56 053,68 Ostatní 1) 3 740,20 4 555,69 Celkem drobné vodní toky 60 578,70 60 609,37 Vodní toky celkem 76 000,00 76 000,00 Pramen: MZe 1) Pozn.: Zahrnuje správy Národních parkû, úfiadû vojensk ch újezdû, obcí a ostatních právnick ch osob (napfi. doly) n ch vodních dûl. Státním podnikem Povodí Vltavy bylo napfi. plánováno uvedení do provozu malé vodní elektrárny tvanice s pofiizovacími náklady pfiesahujícími 55 mil. Kã. Po srpnové povodni si v ak stav zafiízení vyïádal 21

3. Správa vodních toků Tabulka 3.1.2 Pofiizovací hodnota dlouhodobého hmotného majetku souvisejícího s vodními toky vmld. Kã Správci VT v pûsobnosti MZe 2001 2002 Povodí Labe, s.p. 7,88 7,92 Povodí Vltavy, s.p. 7,22 7,22 Povodí Ohfie, s.p. 7,16 7,22 Povodí Odry, s.p. 4,70 4,69 Povodí Moravy, s.p. 6,60 6,66 s.p. Povodí celkem 33,56 33,73 ZVHS 7,59 7,83 Lesy âr, s.p. 2,09 2,17 Celkem 43,24 43,73 Pramen: MZe pomûrnû rozsáhlou opravu, která nebyla do konce roku dokonãena a nemohla b t z tûchto dûvodû uvedena do provozu. V roce 2002 pfiedstavovalo v znamn pohyb v DHM i vyfiazování urãitého majetku zniãeného povodnûmi. Konkrétní hodnoty DHM v pofiizovacích cenách u jednotliv ch správcû vodních tokû s meziroãním v vojem (pfiírûstky DHM) uvádí Tabulka 3.1.2. V roce 2002 MZe vykonávající jménem státu funkci zakladatele vydalo Zakládací listiny a Statuty v ech státních podnikû Povodí a probûhla 2. fáze transformace ZVHS. Správu v znamn ch a urãen ch drobn ch vodních tokû vykonávají státní podniky Povodí, které jiï druh m rokem na základû zákona ã. 305/2000 Sb., o povodích pûsobí po transformaci z akciov ch spoleãností jako státní podniky. MZe vykonávající jménem státu funkci zakladatele státních podnikû Povodí podle ustanovení 1 odst. 4 zákona ã. 305/2000 Sb., o Povodích a podle 4 odst. 1 zákona ã. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû, vydalo Zakládací listiny státních podnikû Povodí Labe, Vltavy, Ohfie, Moravy a Odry. RovnûÏ byly zakladatelem podle ustanovení 1 odst. 4 zákona ã. 305/2000 Sb., o Povodích a podle 3 odst. 1 zákona ã. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû, vydány podle 15 písm. f) zákona o státním podniku Statuty tûchto pûti odborn ch správcû vodních tokû. Pro pfiedkládání a obûh dokladû a dokumentace v rámci nakládání s urãen m majetkem státu, ke kterému mají státní podniky Povodí právo hospodafiit byl vydán metodick pokyn. Bûhem roku 2002 probûhla 2. fáze transformace ZVHS. Byla zamûfiena na zmûnu vnitfiního územního a organizaãního uspofiádání organizace a dále na úpravu a roz ífiení sluïeb zabezpeãovan ch jak pfii správû informací tak i v samotném v konu správy vodních tokû a vodních dûl. Do lo k transformaci b val ch sedmi kanceláfií ZVHS do pûti ZVHS - oblastí povodí, k posílení ãinnosti informatiky, a to jak ve vazbû na spravovan majetek, tak i samotnou ãinnost organizace, roz ífiením o nov úsek pro informatiku a systémy fiízení. V úrovni oblastní správy byly transformovány odbory do podoby samostatn ch oddûlení tak, aby byla zaji tûna návaznost v pfiímém fiízení ãinností z ústfiedí aï k v konn m pracovníkûm v terénu. Pro sjednocení postupu pfii pfiedkládání Ïádostí o vydání souhlasu zfiizovatele k nakládání s majetkem âr byl pro ZVHS vydán MZe metodick pokyn pro pfiedkládání dokladû pfii nakládání s majetkem státu, tj. pozemky, stavbami a jejich pfiíslu enstvím, se kter m je ZVHS pfiíslu ná hospodafiit. Stabilním a v znamn m správcem drobn ch vodních tokû byly i nadále vroce 2002 Lesy âr, s.p., které prostfiednictvím esti oblastních správ tokû vykonávaly odbornou správu drobn ch vodních tokû, zejména bystfiinného charakteru. Hrazení bystfiin a lesotechnické meliorace jsou ãinnosti provádûné za úãelem ne kodného odvádûní povodàov ch prûtokû a zvy ování odolnosti spravovan ch území proti erozivním úãinkûm vody. Tato ãinnost, jenï je souãástí státní lesnické politiky, je provádûna dle zákona o lesích ve vefiejném zájmu. V roce 2002 ji zabezpeãovalo est Oblastních správ tokû ve Fr dku-místku, Brnû, Hradci Králové, Bene ovû, Plzni a Teplicích. Celkem zde pûsobilo 61 pracovníkû, ktefií peãovali o hmotn investiãní majetek v pofiizovací hodnotû 2,17 mld. Kã. Kontrolní ãinnost jednotliv ch státních podnikû Povodí a státního podniku Lesy âr je provádûna prostfiednictvím dozorãích rad ustaven ch a pûsobících ve smyslu zákona ã. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû. V roce 2002 byla u státních podnikû Povodí i ZVHS provedena fiada komplexnûj ích i úzce zamûfien ch kontrol: Nejvy í kontrolní úfiad provedl v roce 2002 u v ech státních podnikû Povodí kontrolu, zamûfienou na Hospodafiení s majetkem státu. V Ïádném pfiípadû nebyly zji - tûny závady. U státních podnikû Povodí Ohfie, Povodí Odry a Povodí Moravy provedly místnû pfiíslu né Finanãní úfiady kontrolu danû z pfiidané hodnoty. Ve v ech pfiípadech bez závad. PraÏská správa sociálního zabezpeãení provedla u státního podniku Povodí Vltavy, kontrolu se zamûfiením na Odvody pojistného, provádûní nemocenského poji tûní a plnûní úkolû v dûchodovém poji tûní. Kontrola neshledala Ïádné nedostatky. U Povodí Moravy, s.p. probíhá kontrola Finanãního úfiadu Brno Oprávnûnost ãerpání dotací z roku 1999. U Povodí Labe, s.p. probûhla kontrola Finanãního úfiadu Hradec Králové se zamûfiením na Kontrolu hospodafiení s prostfiedky poskyt- 22

nut mi ze státního rozpoãtu, dále kontrola Státního fondu dopravní infrastruktury (dále jen SFDI ) se zamûfiením na kontrolu hospodafiení s prostfiedky SFDI. Obûma kontrolními orgány nebyly zji tûny Ïádné závady. U Povodí Ohfie, s.p. provedl Finanãní úfiad Chomutov Kontrolu z danû z pfiíjmu právnick ch osob za období roku 1997 se zji - tûním nav ení daàového základu a domûru danû. Státnímu podniku vymûfiil FÚ Chomutov penále ve v i 181 760,- Kã. Îádost o prominutí penále není k dne nímu dni vyfiízena. 3.2 Státní podniky Povodí Celkové v nosy státních podnikû Povodí zahrnující ve keré trïby i provozní dotace, vykázaly i pfies negativní dûsledky povodní v loàském roce nav ení o 17,7 %. Graf 3.2.1 Struktura v nosû s.p. Povodí v roce 2002 57,8 % Nejvût í ãást celkov ch v nosû s.p. Povodí i v roce 2002 tvofiily platby za odbûry povrchové vody, které jsou i nadále nejdûleïitûj ím zdrojem pfiíjmû na úhradu nákladû správy vodních tokû, zejména k zaji tûní podmínek pro potfiebné odbûry vody. Jejich podíl rok od roku klesá a je snaha tyto v padky nahradit vy ím nárûstem v ostatních trïbách a v nosech. Vzhledem k obnovû vodohospodáfiského majetku po katastrofálních povodních v raznû posílila i poloïka dotací, pfieváïnû ze státního rozpoãtu. Struktura v nosû s.p. Povodí v roce 2002 je vyjádfiena v Tabulce 3.2.1 a Grafu 3.2.1. 8,2 % 3,8 % 3. Správa vodních toků U ZVHS se v loàském roce uskuteãnily následující kontroly: za období roku 2002 probûhla kontrola Finanãního úfiadu se zamûfiením na daà z pfiíjmu právnick ch osob - bez závad, Zdravotní poji Èovna provedla revizi odvodu dávek pojistného a pfiíspûvek na státní politiku zamûstnanosti - bez závad, Správa sociálního zabezpeãení provedla kontrolu pojistného a plnûní úkolû z dûchodového poji tûní - bez závad. 0,4 % platby za odbûry povrchové vody v roba elektrické energie pfiíjmy za vyuïívání vzdouvacích zafiízení Pramen: s.p. Povodí 15,1 % ostatní pfiíjmy dotace ze státního rozpoãtu ostatní provozní dotace 14,7 % Tabulka 3.2.1 Struktura v nosû s.p Povodí v roce 2002 v tis. Kã Ukazatel Povodí Labe, Povodí Vltavy, Povodí Ohfie, Povodí Odry, Povodí Moravy, s.p. Povodí s.p. s.p. s.p. s.p. s.p. celkem Platby za odbûry povrchové vody 565 890 437 818 398 854 346 509 299 959 2 049 030 V roba elektrické energie 15 107 49 992 161 747 41 604 21 604 290 054 Pfiíjmy za vyuïívání vzdouvacích zafiízení 15 342 104 184 5 323 0 10 902 135 751 Ostatní pfiíjmy 173 429 191 389 65 606 47 853 44 975 523 252 Dotace ze státního rozpoãtu 106 982 140 691 2 966 81 218 254 788 586 645 ostatní provozní dotace 5 452 294 0 2 935 4 562 13 243 s.p. Povodí celkem 882 202 924 368 634 496 520 119 636 790 3 597 975 Pramen: MZe, s.p. Povodí 23

3. Správa vodních toků TrÏby za dodávky povrchové vody v loàském roce v souhrnu za âr vzrostly o témûfi 120 mil. Kã. V voj dodávek povrchové vody za úplatu je uveden v Tabulce 3.2.2. Ceny za jednotlivé druhy odbûrû povrchové vody jsou uvedeny v Tabulkách 3.2.3 a 3.2.4. Platby za odbûry povrchové vody uvádí Tabulka 3.2.5. Ceny povrchové vody se oproti pfiedchozímu roku v prûmûru zv ily o 10,5 %. Jedná se o ceny vûcnû usmûr- Àované, do nichï lze promítnout pouze ekonomicky oprávnûné náklady, pfiimûfien zisk a daà podle pfiíslu - n ch daàov ch pfiedpisû. Tyto ceny v dne ním pojetí nevyjadfiují hodnotu povrchové vody, ale cenu sluïby - tj. umoïnûní dodávek, které zabezpeãují s.p. Povodí uïivatelûm vody. Tyto vykalkulované ceny podléhají regulaci formou vûcného usmûràování podle zákona o cenách a podle pravidel V mûrû vydávan ch Ministerstvem financí v Cenovém vûstníku vïdy na kaïd rok. Tabulka 3.2.2 Dodávky povrchové vody za úplatu v letech 1995-2002 v tis. m 3 s.p. Povodí 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 Povodí Labe, s.p. a) 887 994 863 372 897 063 787 331 572 341 534 300 508 435 571 365 b) 52 857 58 927 55 464 49 710 45 137 43 630 43 279 41 618 Povodí Vltavy, s.p. a) 394 582 382 786 355 799 324 336 294 550 276 626 264 802 266 916 b) 257 135 250 796 232 545 207 949 192 786 185 072 171 924 167 878 Povodí Ohfie, s.p. a) 213 257 217 748 214 455 207 855 190 731 176 183 176 403 169 092 b) 81 236 78 533 74 352 71 517 67 185 63 206 60 263 57 807 Povodí Odry, s.p. a) 244 247 235 133 215 549 198 122 182 515 175 883 166 799 173 275 b) 96 636 94 109 86 595 77 245 72 108 69 434 66 255 72 167 Povodí Moravy, s.p. a) 210 279 204 538 201 655 171 842 156 247 141 902 132 680 135 366 b) 46 198 40 925 40 833 38 086 36 499 38 768 39 398 38 112 s.p. Povodí celkem a) 1 950 359 1 903 577 1 884 521 1 689 486 1 396 384 1 304 894 1 249 1191 316 014 b) 534 062 523 290 489 789 444 507 413 715 400 110 381 119 377 582 Pramen: s.p. Povodí Pozn.: a) za úplatu celkem b) z toho pro vodovody pro vefiejnou potfiebu Tabulka 3.2.3 Cena za odbûry pro prûtoãné chlazení v letech 1993-2002 v Kã/m 3 s.p. Povodí 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 Povodí Labe, s.p. 0,08 0,27 0,30 0,33 0,45 0,53 0,61 0,67 0,67 0,65 Povodí Vltavy, s.p. 0,27 0,42 0,42 0,48 0,51 0,55 0,70 0,76 0,81 0,86 Povodí Moravy, s.p. 0,27 0,30 0,40 0,42 0,46 0,49 0,53 0,56 0,60 0,53 Pramen: s.p. Povodí Pozn.: Jednotková cena za m 3 je uvádûna bez danû z pfiidané hodnoty Tabulka 3.2.4 Cena za ostatní odbûry povrchové vody v letech 1993-2002 v Kã/m 3 s.p. Povodí 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 Povodí Labe, s.p. 0,35 0,62 0,75 0,83 0,99 1,16 1,39 1,54 1,71 1,88 Povodí Vltavy, s.p. 0,58 0,88 0,91 0,95 1,03 1,15 1,41 1,55 1,65 1,70 Povodí Ohfie, s.p. 0,94 1,21 1,31 1,43 1,52 1,67 1,87 1,99 2,11 2,23 Povodí Odry, s.p. 0,50 0,67 0,80 0,94 1,18 1,40 1,59 1,74 1,80 2,01 Povodí Moravy, s.p. 1,15 1,40 1,60 1,76 1,92 2,10 2,27 2,53 2,66 2,89 s.p. Povodí celkem 0,64 0,88 0,98 1,08 1,24 1,39 1,59 1,76 1,90 2,10 Pramen: s.p. Povodí, VÚV T.G.M. Pozn.: Jednotková cena za m 3 je uvádûna bez danû z pfiidané hodnoty Tabulka 3.2.5 Platby za odbûry povrchové vody v letech 1993-2002 v mil. Kã s.p. Povodí 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 Povodí Labe, s.p. 173 363 419 448 548 556 530 532 536 566 Povodí Vltavy, s.p. 237 331 332 337 345 357 383 401 408 438 Povodí Ohfie, s.p. 245 293 288 323 343 368 375 367 397 399 Povodí Odry, s.p. 131 170 195 221 255 273 279 294 301 347 Povodí Moravy, s.p. 234 248 256 266 273 264 266 277 287 300 s.p. Povodí celkem 1 020 1 405 1 490 1 595 1 764 1 818 1 833 1 871 1 929 2 050 Pramen: s.p. Povodí 24

V razn meziroãní nárûst v trïbách za elektrickou energii z vlastních mal ch vodních elektráren ãinil v loàském roce 88 mil. Kã a celkové trïby ve v i 290 mil. Kã pomohly pfiekonat v padky v ostatních trïbách Tabulka 3.2.6 Vlastní malé vodní elektrárny s.p. Povodí v letech 1997-2002 s.p. Povodí Ukazatel 1997 1998 1999 2000 2001 2002 Povodí Labe, s.p. Poãet MVE 14 15 15 15 15 15 Instalovan v kon v kw 2 650,0 2 711 2 711 2 711 2 711 2 677 V r. el. energie v MWh 10 700 10 860 8 913 7 968 10 738 9 974 TrÏby v tis. Kã 11 051 11 566 10 626 9 459 12 515 15 107 Povodí Vltavy, s.p. Poãet MVE 10 11 13 12 14 14 Instalovan v kon v kw 3464 3 629 8 740 8 500 9 600 9 600 V r. el. energie v MWh 10 880 36 454 37 403 37 722 50 409 35 873 TrÏby v tis. Kã 8 723 33 823 38 233 39 840 53 217 49 992 Povodí Ohfie, s.p. Poãet MVE 16 16 19 20 20 20 Instalovan v kon v kw 14 897 15 029 15 286 16 750 16 750 16 750 V r. el. energie v MWh 63 820 72 826 82 868 74 494 87 539 106 363 TrÏby v tis. Kã 64 376 75 113 89 121 82 922 95 774 161 747 Povodí Odry, s.p. Poãet MVE 12 14 14 14 14 14 Instalovan v kon v kw 4 741 4 750 4750 4 750 4 750 4 750 V r. el. energie v MWh 7 245 18 658 26 161 25 168 25 896 31 019 TrÏby v tis. Kã 5 680 17 723 28 220 26 480 25 732 41 604 Povodí Moravy,s.p. Poãet MVE 11 12 12 12 13 14 Instalovan v kon v kw 2 759 3 192 3 192 3 192 3 512 3 612 V r. el. energie v MWh 11 742 9 255 12 342 10 613 14 301 14 476 TrÏby v tis. Kã 12 858 9 613 13 266 11 839 15 716 21 604 s.p. Povodí celkem Poãet MVE 63 68 73 73 76 77 Pramen: s.p. Povodí Instalovan v kon v kw 28 511 29 311 34 679 35 903 37 323 37 389 V r.el. energie v MWh 104 387 148 053 167 687 155 965 188 903 197 705 TrÏby v tis. Kã 102 688 147 838 179 466 170 540 202 954 290 054 Tabulka 3.2.7 Ostatní pfiíjmy s.p. Povodí v letech 1994-2002 v tis. Kã s.p. Povodí 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 Povodí Labe, s.p. 12 086 21 811 32 356 54 094 50 907 54 754 145 989 124 730 173 429 Povodí Vltavy, s.p. 12 200 19 200 23 600 26 800 56 286 49 222 55 481 79 505 191 391 Povodí Ohfie, s.p. 37 000 47 000 57 000 54 000 64 398 55 922 66 836 57 809 65 606 Povodí Odry, s.p. 7 400 14 200 8 000 9 600 70 977 31 033 49 113 28 208 47 853 Povodí Moravy s.p. 13 102 18 647 29 107 29 346 38 021 41 786 54 879 46 462 44 975 s.p. Povodí celkem 81 788 120 858 150 063 173 840 280 589 232 717 372 298 336 714 523 254 Pramen: s.p. Povodí Tabulka 3.2.8 Dotace pfiidûlené s.p. Povodí v roce 2002 v tis. Kã a souãasnû se zaslouïily i o úhradu fiady mimofiádn ch nákladû vyvolan ch povodnûmi. V roce 2002 tyto trïby dosáhly svého maxima - pfies 290 mil. Kã, nejvíce se s.p. Povodí Provozní dotace Investiãní dotace Dotace celkem Povodí Labe, s.p. 112 434 357 369 469 803 Povodí Vltavy, s.p. 140 985 39 580 180 565 Povodí Ohfie, s.p. 2 966 11 923 14 889 Povodí Odry, s.p. 84 153 251 018 335 171 Povodí Moravy, s.p. 259 350 151 509 410 859 s.p. Povodí celkem 599 888 811 399 1 411 287 Pramen: MZe, s.p. Povodí na nich podílí státní podnik Povodí Ohfie, kter provozuje 20 mal ch vodních elektráren. Podrobnûj í informace o celkovém poãtu vlastních mal ch vodních elektráren v jednotliv ch státních podnicích Povodí, jejich instalovaném v konu a v robû elektrické energie a trïbách podává Tabulka 3.2.6. Ostatní pfiíjmy státních podnikû Povodí jsou ménû v znamné a spoãívají v oblasti pronájmû pozemkû, nebytov ch prostor a vodních ploch a dal ích podnikatelsk ch aktivit, z nichï nejv znamnûj í jsou pfiíjmy z v konû strojních mechanizmû a autodopravy, z v konû laboratofií a za projektovou a inïen rskou ãinnost a rovnûï finanãní v nosy. V roce 2002 byl zastaven meziroãní pokles tûchto ostatních pfiíjmû z roku 2001 a byl naopak zaznamenán v razn nárûst. Jedná se o reakci na zv enou potfiebu finanãních prostfiedkû související s likvidací povodàov ch kod a nepfiíznivá situace v oblasti v nosû byla v nûkter ch pfiípadech ãásteãnû kompenzována finanãními v nosy a trïbami z prodeje majetku. Celkové v nosy, tj. celkové trïby za v kony státních podnikû Povodí, vãetnû finanãních v nosû a zv en ch dotací, v roce 2002 vykazují nárûst o témûfi 18 %. V e ostatních pfiíjmû je uvedena v Tabulce 3.2.7. V raznou podporou financování potfieb v rámci hlavní ãinnosti s.p. Povodí jsou kaïdoroãnû dotace. Bez státních dotací by zejména v roce 2002 nemohly b t v pomûrnû krátké dobû odstraàovány následky povodní a souãasnû nejnaléhavûj í zabezpeãovací práce. Tabulka 3.2.8 uvádí celkové provozní (neinvestiãní) a investiãní dotace jednotliv ch s.p. Povodí pfiidûlené v roce 2002. Z ostatních zdrojû se na dotacích podílely zejména MZe, SFDI, MÎP prostfiednictvím fondû PHARE, Ostravskokarvinské doly na odstranûní dûlních kod a na protipovodàová opatfiení pak pfiispûly i nûkteré krajské úfiady. V razn meziroãní nárûst dotací odráïí potfieby obnovy vodních tokû 3. Správa vodních toků 25