Spolupráce v oblasti činností stavebních úřadů a zdravotních ústavů v ochraně veřejného zdraví (vladimir.krajak@zu.cz)
Restrukturalizace hygienické služby V souladu s ustanoveními 86 zákona č. 258/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů 1. 1. 2003 došlo k restrukturalizaci hygienické služby. Byly zřízeny zdravotní ústavy a krajské hygienické stanice. Úkolem krajských hygienických stanic je výkon státní správy a státního zdravotního dozoru, dále spolupráce se správními úřady a s orgány samosprávy při tvorbě zdravotní politiky příslušného regionu. Krajské hygienické stanice mají pobočky v bývalých okresních městech.
Zdravotní ústavy (mimo jiné): - provádí odběry vzorků, vyšetřování, měření, zkoušky a analýzy a další činnosti pro potřeby fyzických a právnických osob; - na smluvním základě provádějí vyšetřování a měření složek životních a pracovních podmínek a výrobků, vyšetřování biologického materiálu a provádí biologické expoziční testy pro potřeby orgánů ochrany veřejného zdraví; - sledují ukazatele zdravotního stavu obyvatelstva, monitorují vztahy zdravotního stavu obyvatelstva a faktory životního prostředí a životních a pracovních podmínek, - připravují hodnocení a řízení zdravotních rizik pro potřeby orgánů ochrany veřejného zdraví.
- Čechy: snaha o převzetí činností do ZÚ sídlících v centrech NUTS2 nedotaženo, stav zakonzervován; - ZÚ Hradec Králové: pracuje ve spádové oblasti Královéhradeckého kraje a okresů Pardubice a Chrudim Pardubického kraje; - Další vývoj předpoklad další redukce zdravotních ústavů na 2 (Praha, Ostrava), požadavek odborů 4; je otázka počtu poboček a rozsahu jejich kompetencí a činností.
Povolovací řízení jednotlivých staveb; problematika starých ekologických zátěží: Potřeba znalostí o stávajících pozaďových hodnotách, rezervy ( polštáře ) pro nárůst hodnot jednotlivých parametrů složek životního prostředí ve vztahu k platným limitům (hluk, imise, ) s rizikem jejich překročení; podcenění tohoto přístupu při překročení vede ke stížnostem (mnohdy oprávněných) a podstatně vyšším nákladům při jejich řešení než jsou náklady na pozaďová měření. Tato měření by měla být součástí EIA, u menších akcí by měla být požadována po investorovi.
Příklady: Rozpor mezi bezpečností silničního provozu a limity hluku (imisí): retardéry ke snížení rychlosti vozidel tvořené vyvýšenými pásy z dlažby zvyšují hluk při přejezdu samy o sobě, dále opakované brzdění a rozjíždění zvyšují hluk rovněž a dále emise z vozidel. Možnost řešením pozaďových měření + hluková studie. Budování super, hyper, megamarketů poblíž obytných zón. Budování nových komunikací. Budování průmyslových zón v blízkosti obytných budov.
Problematika pachových látek ve venkovním ovzduší Stávající legislativa Zákon o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcí vyhláška č. 362/2006 Sb. o způsobu stanovení koncentrace pachových látek, přípustné míry obtěžování zápachem a způsobu jejího zjišťování v 1 Přípustná míra obtěžování zápachem uvádí: (1) Přípustná míra obtěžování zápachem je stav pachových látek ve vnějším ovzduší, kterého je třeba dosáhnout, pokud je to běžně dostupnými prostředky možné, odstraněním nebo omezením obtěžujícího pachového vjemu. (2) Překročení přípustné míry obtěžování zápachem se posuzuje na základě písemné stížnosti osob bydlících nebo pracujících v oblasti, ve které k obtěžování zápachem dochází. (3) Přípustná míra obtěžování zápachem je překročena vždy, pokud si na obtěžování zápachem stěžuje více než 20 osob podle odstavce 2 a pokud alespoň u jednoho z provozovatelů stacionárních zdrojů bylo prokázáno porušení povinností dle zákona, které překročení přípustné míry obtěžování zápachem způsobilo.
Platné ČSN 83 5031 Stanovení pachových látek ve venkovním ovzduší terénním průzkumem s vyhodnocením indexu obtěžování dle ČSN 83 5030 Účinky a posuzování pachů Stanovení parametrů obtěžováním dotazováním panelového vzorku obyvatel, které byly do 31. 7. 2006 zákonné (odvolávala se na ně tehdejší legislativa). Stávající legislativa (viz výše) takto exaktně obtěžování zápachem neřeší. Další možnosti: Chemická analýza imisí identifikace chemických individuí, porovnání s imisními limity nebo referenčními koncentracemi SZÚ Praha (např. stanovení koncentrací amoniaku při u velkochovů), vytipování látek s nízkými čichovými prahy (pokud jsou tabelovány)
Ukázka hodnot čichových prahů pro aldehydy
Problematika pachových látek v pracovním prostředí 361 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 12. prosince 2007, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci 41 Větrání pracovišť (3) Minimální množství venkovního vzduchu podle odstavce 2 musí být zvýšeno při další zátěži větraného prostoru, například teplem, pachy nebo kouřením. V místnosti, kde je povoleno kouření, se zvyšuje množství přiváděného vzduchu o 10 m 3 /h podle počtu přítomných osob. Celkové množství přiváděného venkovního vzduchu se určuje podle nejvyššího počtu osob současně užívajících větraný prostor.
Problematika pachových látek v ovzduší pobytových místností Problematika pachových látek není legislativně řešena. Přibývá stížností v této oblasti (zejména u bytů, které navíc nespadají do pobytových místností dle Vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČR 6/2003 Sb.). Vzhledem k absenci legislativy je snaha o identifikace plynů a par, které pachové obtěžování způsobují. Z hlediska výskytu pachových látek je třeba zmínit skutečnost obtížné interpretace čichového vjemu na chemickém nálezu z hlediska chování ve směsi: Pachové vlastnosti jednotlivých komponent se kombinují; vzhledem k čichovému vnímání se může jednat o účinek synergický, aditivní nebo rušivý. Dále pro některé látky je lidský čichový orgán citlivější než analytická instrumentální technika. Samotný výskyt pachových látek neohrožuje zdraví, působí však diskomfort.
Problematika azbestu Neopominutelné legislativní předpisy - zdravotní problematika, práce s azbestem, pracovní ovzduší, vnitřní ovzduší budov a pobytových místností Zákon č. 258/2000 Sb. v platném znění, o ochraně veřejného zdraví (zejm. 37, 38, 39, 40, 41) 41 Používání biologických činitelů a azbestu (1) Zaměstnavatel je povinen ohlásit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví, že budou poprvé používány biologické činitele skupin 2 až 4, upravené zvláštním právním předpisem, a změny ve výkonu takové práce a dále takové práce, při nichž jsou nebo mohou být zaměstnanci exponováni azbestu. Hlášení je zaměstnavatel povinen učinit nejméně 30 dnů před zahájením práce a dále vždy, když dojde ke změně pracovních podmínek, které pravděpodobně budou mít za následek zvýšení expozice azbestového prachu nebo prachu z materiálů, které azbest obsahují; náležitosti hlášení stanoví prováděcí právní předpis. Povinnost ohlásit práce s expozicí azbestu podle vět první a druhé zaměstnavatel nemá, jdeli o práci s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu 33d). Práce s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu a postup při určení ojedinělé a krátkodobé expozice azbestu upraví prováděcí právní předpis.
Kde se s azbestem můžeme setkat? Jaké jsou vlastně zdroje azbestu a kde se bere? V současnosti dochází k expozici osob vláknům azbestu z využití a zneškodnění odpadů obsahujících azbest. Vlákna se také uvolňují během výstavby, rekonstrukcí, údržby a demolice budov: - - údržba krytin střech z azbestocementových materiálů, - výměna kanalizačních potrubí a komínových průduchů. Zdrojem azbestu jsou starší stavební materiály, hmoty a přípravky, které obsahují azbest v množství kolem 5% hmotnostních. Problém v hodnocení: Jiné limity pro ovzduší pracovního prostředí a prostředí pobytových místnost: Při pracích je exponován pracovník provádějící příslušnou prácí, ale také občané využívající pobytové místnosti (např. chodby při rekonstrukci objektů, ).
Když nevím, zda materiál obsahuje azbest. Je v mém pracovním nebo vnitřním ovzduší azbest? Stačí zavolat nebo mailem dotaz na Zdravotní ústav se sídlem v Hradci Králové Kontakty na pracoviště Centrum hygienických laboratoří, J. Černého 361, 503 41 Hradec Králové, tel. 495211121, (Ing. Petr Homola, petr.homola@zu.cz, mobil 724348105) Co mám dělat? Kdo řeší problematiku azbestu a na koho se obrátit? Problematiku azbestů v oblasti zdravotní péče legislativně řeší: Krajská hygienická stanice Královéhradeckého kraje (www.khshk.cz) Zdravotní ústav se sídlem v Hradci Králové () Provádí konzultace, inspekce budov, odběry vzorků materiálů, odpadů a ovzduší, jejich analýzy. Problematiku azbestů v oblasti stavebnictví a odpadového hospodářství řeší: příslušný orgán státní správy - stavební úřad a odbory životního prostředí měst a obcí Krajská hygienická stanice Královéhradeckého kraje a jejich uzemní pracoviště Zdravotní ústav se sídlem v Hradci Králové (jejich územní pracoviště). Provádí konzultace, inspekce, odběry a analýzy vzorků stavebních materiálů, starých ekologických zátěží a odpadů s předpokládaným obsahem azbestu.
Přehled některých stavebních materiálů s obsahem azbestu, které byly v ČR *) v minulosti vyráběny Místo výroby Ukončení výroby Střešní šablony Eternit, Beronit Beroun, Šumperk, Nitra 1996 (od roku 1912) Vlnitá střešní krytina typu A a B (podle velikosti vlny ) Beroun, Šumperk, Hranice, Nitra, Púchov Hřebenáče, tvarovky a střešní větrací prvky Beroun, Šumperk, Hranice, Nitra 1996 Izolační šňůra Zvěřínek 1990 Netkané textilie NETAS Zvěřínek 1990 Izolační deska ID a IDK Zvěřínek 1990 Květinové truhlíky a zahradní doplňky Beroun, Nitra 1999 Tlakové a kanalizační roury a tvarovky Beroun, Hranice, Nitra 1999 1995 Interiérové velkoplošné desky (Dupronit A, B, C, Ezalit A, B,C) Desky exteriérové a podstřešní (Dekalit, Lignát, Cembalit, Cemboplat, Unicel) Beroun, Šumperk, Nitra, Púchov Beroun, Hranice, Šumperk, Černousy, Púchov, Nitra 1995 2000 1995 Sendvičové desky s pěnovým polystyrenem 1995 Desky Pyral Praha 1992 Desky Izomin, Nová Baňa, Baňská 1992 Akumin, Calothermex Štiavnica Asfaltové desky ASBIT Brno 1990 Asfaltové pásy např. Aralebit, Bitagit, Cufolbit, Arabit-S, plastbit Nástřikové hmoty Pyrotherm Brno, Hostinné, Bělá pod Bezdězem 1990 Praha, Dlhá Ves, Čičajovce, Parchovany 1992
Pitná voda Problém nezávislosti odběru vody a rozsahu vyšetření ke kolaudaci Při stavebním řízení stavební orgán povoluje stavbu za předpokladu, že vodní zdroj (domovní studna ) odpovídá požadavků vody pitné. Pro kvalitu vody (či rozsah vyšetření) soukromých studní neexistuje žádný předpis. Určení potřebného rozsahu musí vycházet ze znalosti místních podmínek. Někde může postačovat krácený rozbor, jinde musí být třeba stanoveny látky, které nejsou vůbec mezi ukazateli ve vyhlášce 252/2004 Sb. Pokud by měl někdo unifikovat nějaký minimální rozsah rozboru domovních studní (např. ke kolaudaci), pak by to mohly být dle stávající legislativy jedině stavební úřady (možná případná konzultace s pracovníky hygienické služby KHS, ZÚ)). Při hodnocení kvality vody v domovních studní lze samozřejmě přihlédnout k požadavkům na kvalitu pitné vody podle vyhlášky 252/2004 Sb., kde existují pouze dva rozsahy vyšetření: - krácený rozbor - úplný rozbor
Součástí kontroly je i odběr vzorku vody, který by měl být proveden osobou, která je nositelem příslušného osvědčení (princip nezávislosti a odbornosti). Jsou zjištěny případy, kdy osoba předkládající rozbor vědoma si pravděpodobných problému s kvalitou vody z vlastního zdroje odebere vzorek z vodovodu, kde je předpoklad negativního nálezu a vydává ho pak za posuzovaný zdroj. (Tyto přístupy jsou běžné u odpadních vod, kde není vyžadován nezávislý odběr; odpadní voda před dodáním do laboratoře je ředěna vodou pitnou.) V současné době jsou velké rozdíly mezi jednotlivými stavebními úřady: Některé vezmou jakýkoliv protokol s minimem ukazatelů odebraný stavebníkem, někde vyžadují alespoň krácený rozbor odebraný nezávislou osobou.
Pitná voda Problematika olověných rozvodů Podpůrný program na odstranění olověných rozvodů pitné vody v nemovitostech (stavbách pro bydlení) byl zahájen v roce 2004, měl by trvat do roku 2013 a ročně má být na jeho realizaci vyčleněna částka asi 20 milionů Kč. Podmínky pro udělení dotace a další informace lze nalézt na webovských stránkách MMR v sekci Programy/Dotace
Pobytové místnosti VYHLÁŠKA č. 6 ze dne 16. prosince 2002, kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatel pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb Touto vyhláškou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro: vnitřní prostředí pobytových místností, staveb zařízení pro výchovu a vzdělávání, vysokých škol, škol v přírodě, staveb pro zotavovací akce, staveb zdravotnických zařízení léčebně preventivní péče, ústavů sociální péče, ubytovacích zařízení, staveb pro obchod a staveb pro shromažďování většího počtu osob.
Mikroklimatické podmínky Chemické faktory a prach Výskyt mikroorganismů Problémy: nevyhovující výměna vzduchu (nevyhovující vzduchotechnika, nevhodně používaná plastová okna, kompetice zařízení spotřebovávaných odváděných vzduch (vysoká koncentrace oxidu uhličitého, otravy oxidem uhelnatým, ), nízká či vysoká vlhkost (plísně), - syndrom nemocných budov Příklady: Kompetice zdrojů vzduchu při nedostatečném přísunu zpětné nasávání spalin (závěsné plynová kotle x digestoř, odsávání ze sociálního zařízení, krbová kamna, ventilátory restaurace, byty, ) Nevhodný vstup vzduchu do klimatizace, větrání (např. nad rampou k zásobování, krátkodobým stáním vozů v zimě s běžícími motory nemocnice, autoservis, ) Nevhodné materiály na obklady stěn (formaldehyd). Výskyt plísní (nedostatečné větrání, vlhkost, tepelné mosty, ) Absence (původně projektované) klimatizace (tělocvičné haly v letních měsících vysoká teplota).
Chemické faktory a prach (1) Limitní koncentrace chemických faktor a prachu ve vnitřním prostředí staveb jsou stanoveny jako jednohodinové a jsou uvedeny v příloze č. 2. (2) Požadavky na kvalitu vnitřního prostředí staveb se pokládají za splněné, nepřekročíli střední hodnota hodinové koncentrace zjišťované látky v měřeném intervalu za standardních podmínek limitní koncentrace uvedené v příloze č. 2. Měřeným intervalem se postihuje potenciální expozice a variabilita koncentrací zjišťované látky. Limity výskytu mikroorganismů (1) Nepřípustný je viditelný nárůst plísní na zdech a povrchu pobytových místností. Ve sporných případech se za prokázaný růst plísní na povrchu považuje nález potvrzený odběrem a kultivací na živné (2) Požadavky na kvalitu vnitřního prostředí staveb s výjimkou prostor vyžadujících zvýšené nároky na jeho čistotu se pokládají za splněné, nepřekročí-li koncentrace bakterií 500 KTJ.m -3 vzduchu a koncentrace plísní vyšší než 500 KTJ.m -3. Problémy: nevyhovující výměna vzduchu (nevyhovující vzduchotechnika, nevhodně používaná plastová okna, kompetice zařízení spotřebovávaných odváděných vzduch (vysoká koncentrace oxidu uhličitého, otravy oxidem uhelnatým, ), nízká či vysoká vlhkost (plísně), - syndrom nemocných budov
Problematika hluku - zjišťování pozaďových hodnot před výstavbou a reálných hodnot po výstavbě zdrojů hluku (včetně komunikací) např. pro EIA (i ověření výsledků hlukových studií) - řešení stížností občanů (stacionární zdroje hluku, doprava, hudební produkce) 1. hlukové studie na tepelná čerpadla a klimatizační jednotky - hluk směrem ven (do chráněného venkovního prostoru) je možné snadno spočítat, pokud jsou k dispozici relevantní vstupní data - hluk směrem dovnitř se rozumně počítat nedá) 2. hlukové studie na větrné elektrárny - seriozně lze spočítat 3. (strategické) hlukové mapy
Děkuji za pozornost