Podnikovépočetnictví Finanční účetnictví a výkazy Vnitropodnikové (manažerské) účetnictví Kalkulace nákladů Rozpočetnictví Podniková statistika a rozbor
Pojem Podnikovépočetnictví zastřešuje celek informačních a ekonomických disciplín, kteréslouží pro sběr, třídění, transformaci a poskytováníinformací podstatných pro jednotlivározhodovánína všech úrovních řízení podniku. Jednáse o celkový přehled zařazených složek:
Finanční účetnictví a výkazy Fú zobrazuje přesnými metodickými postupy hospodařenípodniku v průběhu celéjeho ekonomické aktivity. Úkolem je nepřetržitě zaznamenávat všechny transakce, kterév průběhu ekonomickéaktivity příslušnéentity ovlivňujívelikost a skladbu majetku a velikost a skladbu zdrojů pro jeho financování
Jak rozumíme Fú? uspořádanézáznamy o průběhu hospodaření firmy, činnost, kterou znalí jedinci vytvářejí. Jednáse o víceúrovňovéchápání jak objektu, tak i nauky a teorie, kterése zabývají v podniku předmětem jako systémem záznamů hospodářských skutečností podle jasných pravidel, avšak určitým způsobem uspořádané.
Fú plní v podniku Základní funkce jako: opora paměti podnikatele, důkazní prostředek ve sporech, písemný přehled pro vlastníka o hospodaření se spravovaným majetkem, podklady pro vyměření daní, informace o podnikatelské zdatnosti vedení podniku. Informace pro uživatele, cožjsou: vlastníci podniku, věřitelépodniku, manažeři, zaměstnanci, veřejnost, konkurenční podniky, finanční orgány státu.
Soustavy účetnictví Podvojná Jednoduchá Kamerální přijetíkonvence rámec prostoru daný národníekonomikou (kongruentnost), směřuje k prostředí mezinárodnímu, prezentovaného souborem GAAP, který se dělína předpoklady a zásady
Předpoklady se týkají: celku, o němžse účtuje, je přesně vymezen a hospodářsky oddělen od jeho vlastníků, aktivit podniku směřujících k zajištění jeho činnosti i v letech nejblíže příštích (podnik je v chodu ), do účetnictvívstupujívšechny údaje jako výsledek měření, vyjádřenév peněžních jednotkách o stálé kupnísíle, finančně-majetkovésituace a výsledku hospodaření (důchod, přínos, zisk nebo ztráta) jež jsou z účetnictví odvozovány v pravidelných časových intervalech.
Zásady (pravidla, principy) objektivnost údajů (procedury měření), úplnost, konzervativismus v oceňování majetku a dluhů; (jde o ZPŮSOB) uniformita, srovnatelnost účetních veličin mezi podniky, samostatnévykazování pouze významných složek majetku, dluhů a vlastního kapitálu (ekvity), přičemž podstata (obsah) je nadřazenáformě, veličiny jsou konzistentní a nepřetržitév čase; (jde o KVALITU) základem pro odvozování výsledku je porovnávání V a N v daném účetním období:
Výsledek (důchod: ztráta nebo zisk) se odvozuje porovnáním nákladů (expenses) daného období jsou úhrnem skutečných opotřebovacích cen spotřebovaných výrobních činitelů v prodaných výkonech a výnosů (revenues) daného období jsou těch přírůstků podnikových aktiv, kterétvoří ekvivalenty prodaných výkonů (zboží, výrobků nebo poskytnutých služeb).
Pro účetní zobrazování se musí stanovit základní prvky, tzn. samostatnésložky podniku hmotnénositele hosp. činnosti; identifikace, tzn. určeníhm. nositele musí vycházet z pozice uživatele účetních údajů; jednotliváentita samostatně zobrazovaná, která bude představovat takový prvek org. struktury podniku, u něhožmá význam sdělování jeho stavů a pohybů uživateli samostatně, ne v agregaci s jinými
Rozlišovací kriteria Podnik představuje soubor hmotného majetku a práv, jimiž je možno podle podnikatelského záměru disponovat s cílem zvýšit bohatství (soubor M), který nevznikl z ničeho, ale budováním ze zdrojů kapitálu (F). Proces aktivní podnikové činnosti funguje jsou-li k dispozici (jako součást M) finanční prostředky k obstarání nových produkčních činitelů, nezbytně však (jako součást F) musí mít podnik použitelné zdroje, prameny těchto prostředků. V podniku se veškerá aktivita uskutečňuje jak v podobě hmotných toků (operace v M), tak i v podobě finančních toků (operace v F).Pro potřeby soustavy účetnictví se budou identifikovat uvnitř podniku jednotlivé prvky souborů M a F samostatně.prvky souboru M jsou podniková AKTIVA (ocenitelná práva) a prvky souboru F jsou podniková PASIVA (ocenitelná břemena). Časové hledisko rozděluje AKTIVA a Cizí kapitál.
Členění Aktiv a Pasiv AKTIVA Majetek dlouhodobý Majetek krátkodobý PASIVA Kapitál vlastní Dlouhodobédluhy (relativně stálézdroje financování) Krátkodobédluhy Neustále obnovovanárovnováha majetkových a kapitálových prvků vyjádřenábilanční rovnicí: SA = SP
Rozdělení účetních operací 1. operace zvyšuje bilančnísumu v A i v P (+ +); 2. operace snižuje bilančnísumu v A i v P (--); 3. operace mění složenía, P se nedotýká (±, ); 4. operace mění složeníp, A se nedotýká (,±);
Jednoduchý přehled operací I A+, dluhy + nepůsobiváoperace zvyšující bilančnísumu; A-, dluhy - nepůsobiváoperace snižující bilančnísumu; A± nepůsobiváoperace neměnící bilančnísumu; Dluhy ± nepůsobiváoperace neměnící bilančnísumu;
Jednoduchý přehled operací II A-, VK- působiváoperace měnící bilančnísumu -účetní náklady; VK-,dluhy+ působiváoperace neměnící A+, VK+ bilančnísumu účetní náklady; působiváoperace měnící bilančnísumu výnosy; VK+,dluhy- nepůsobiváoperace neměnící bilančnísumu -tzv. kapitalizace dluhu.
Zobrazení transakcí Účet specifický nástroj pro třídění záznamů o stavu a pohybech A, dluhů a VK. Každý účet představuje proměnlivou veličinu, kteráje složkou A, P, tokem nákladů nebo tokem výnosů. Podvojný zápis na účty vyjadřuje pohyb, tok hodnot zobrazením s více nežjedním rozměrem: kde hodnota byla (ve složce M, v použitém zdroji); kam se přesunula (do složky M, do zatlumení použ.zdroje); v jakém objemu přesun nastal.
Vnitropodnikovéúčetnictví Oblast úkolů VPÚ můžeme vymezit jako evidenci a kontrolu skutečných nákladů s důrazem na hospodárnost jejich vynakládání, je často označována jako manažerské, vymezována mnohem šířeji: jako systém, který poskytuje všechny relevantníúdaje pro manažerská rozhodnutí, tedy i informace o předpokládaném průběhu procesů a transakcí, kteréje doprovázejí, o alternativních možnostech a jejich ekonomických charakteristikách.
VPÚ poskytuje údaje o VP nákladech podle druhů (CO bylo spotřebováno), podle účelu vynaložení(nač se spotřebovalo), podle místa vzniku a odpovědnosti (KDE v podniku bylo spotřebováno a KDO zavinil konkrétnívýši spotřeby).
Odlišnéchápání nákladů proti FÚ FÚ jde o veličinu vyjadřující spotřebu výrobních činitelů, která je uplatněna (alokována) při výpočtu výsledku hosp. období expenses; VPÚ chápe náklady jako veškerou účelovou spotřebu výrobních činitelů v souvislosti se vzniklými výkony bez ohledu na to, zda jižbyly prodány anebo jen zvýšily stav zásob v A bilance costs; dále se dělí na technologickénáklady (jednicové) a na náklady na obsluhu a řízení (režijní).
Nákladovéúčetnictví Rozčlenění N podle jejich závislosti na objemu výkonů na fixní Variabilní; Kalkulační náklady jejichžpříkladem jsou odpisy dlouhodobě vázaných A NÚje nositelem hospodárnosti produkce a přiřazování N jejich nositelům v kalkulaci. Nejmenším celkem pro účtování je středisko zřizovanépodle různých funkcí a hledisek (podnikové, prostorové, techn.-početní).
Kalkulace nákladů Kalkulace se provádí jako předběžnáa jako výsledná orientovanéna N jednicové: Charakteristika: konkrétní výkon dána svým předmětem; skutečný objem výkonů, na něž je třeba N vztáhnout kalkulované množství; kalkulační vzorec struktura, v níž bude uživateli poskytován výsledek; Kalkulační metoda způsob přiřazování jednotlivých nákladů předmětu kalkulace: K. dělením prostým; K. dělením s poměrovými čísly; K. přirážkovásumační anebo diferencovaná; K. sdružených podniků
Rozpočetnictví Rozpočty nákladů jsou sestavovány pro jednotlivévpú(střediska). Celek vzájemně propojených střediskových rozpočtů tvoří relativně samostatnou část podnikového početnictví rozpočetnictví. Řeší otázky režijní povahy. Týkáse především decentralizovaného systému řízení(podle druhů CO? a účelu NAČ?).
Forma sestavení rozpočtu Sestavuje se podle organizačního začlenění útvarů a dále podle požadavku pevný, přepočitatelně pevný a variantní. Metody: na základě skutečnosti minulého období; při uplatnění matem.statistických metod; pomocí normativů nákladů; pomocí variátorů koef. závisléna změnách výkonů; stanovení N jako limitů; tzv. nulový základ (ZBB) nebo kombinací.
Podnikovástatistika a rozbor Využívají hospodářských čísel z FÚ, výkazů, VPÚ a kalkulace k tomu, aby specifickými postupy tato čísla transformovaly podle potřeb uživatelů do podkladů pro rozhodování a řízení. Analýza ukazatelů, indexy charakterizující dynamiku určitésložky podnikovéaktivity (v čase) anebo charakterizující míru shody (rozdílu) vývoje skutečnosti a předpokladů (rozpočtu, plánu). Specifickou složkou je finančníanalýza.