s REINHOLDEM MESSNEREM

Reinhold Messner, světová horolezecká a outdoorová persona první velikosti a zřejmě nejpřekládanější autor dobrodružné literatury v Čechách, navštívil v květnu na dva dny Prahu, aby zde podpořil vydání své knihy Yetti. Vizionář i kontroverzní osobnost, která byla dlouhá léta lamačem všech možných výkonů v přírodě, muž, který by mj. proslulý tím, že rozhovory poskytoval pouze za tučné honoráře, dal časopisu Dobrodruh exkluzivní rozhovor zadarmo! I to naznačuje, že pohled Reinholda na některé věci se v posledních letech vyvíjí. Bývalý superman přežití v jakýchkoliv extrémních podmínkách se stává hlasatelem čistých prožitků v divočině i teoretickým a praktickým ochráncem přírody. Svědčí o tom i tento rozhovor. PIPIN A JEHO NO LIMIT POTÁPĚNÍ STRANA 2 EXKLUZIVNÍ ROZHOVOR s REINHOLDEM MESSNEREM DVOUMĚSÍČNÍK PRO MNOHOSTRANNÉ OSOBNOSTI DOBRODRUH Ročník III. Číslo 3 / 99 Cena 16, Kč; 22, SK Reinhold MESSNER: JEDINĚ DIVOČINA DÁVÁ SILNÉ PROŽITKY Messner při výstupu na Everest v roce 1980 (foto nahoře), vlevo dole pak při přechodu Grónska. Reinholde, jsi znám jako dobrý znalec historie horolezectví i dobro družství. Koho považuješ za největší osobnosti světového poválečného ho rolezectví, samozřejmě pokud vyne cháme tobe? To je velmi těžké říci. Každý výstup je originální a těžko měřitelný. Také kaž dá doba má své zvláštnosti. Co se týče 50. a 60. let, pak pro mě osobně jsou nej většími osobnostmi Lionel Terray, Her mann Buhl a Walter Bonatti. Byly to osobnosti v pravém smyslu, neboť se v nich ideálně křížil výkon fyzický s vý konem duchovním, což já velmi oceňuji. Například Terray, vedle řady špičkových výstupů, napsal i několik skvělých knih. Dnes je stále častěji zvykem, že knihy o horolezectví píší místo horolezců novi náři a spisovatelé. To je naprosto k niče mu. Jak může novinář, který tam nebyl, popsat, co takový výstup přináší? Tyhle knihy jsou pak jen sbírkou dat typu vý stup začal tehdy a tehdy, stěna byla sle zena za tolik a tolik hodin. Jaké místo přisuzuješ například Jerzymu Kukuczkovi? Kukuczka byl velmi dobrý horolezec, s nímž jsme se v 70. a 80. letech pokou šeli ve stejné době vylézt na všechny osmitisícovky. A tento cíl z nás v urči tém smyslu udělal specialisty. Buhl, Bo natti, Terray a další byli výborní ve všech terénech, lezli skvěle v Alpách i vyšších horách, včetně Himálají, v ledu, skále i sněhu. My jsme se v 70. a 80. letech soustředili hlavně na lezení na osmitisícovkách. Dnešní generace špičkových horolezců se opět jakoby vrací k původním kořenům a leze výborně na všech terénech. Co ty považuješ za svůj nejlepší výstup? Každý můj výstup přináší neopakovatelné zážitky, takže je to velmi těžké říci. Já jsem lezl a lezu vždy především pro můj osobní prožitek, sám za sebe. Mávání vlajkami na vr cholech mně nikdy nic neříka lo, je to směšné a nesmyslné. Žádnou vlajku jsem na žádný vrchol nevynesl. Ale když už mám říci, který výstup považu ji za nejhodnotnější, pak nejví ce mi přinesl můj sólový vý stup na Nanga Parbat v roce 1978. Lezl jsi na osmitisícovky i dělal pře chody polárních oblastí. Dá se nějak porovnat úsilí, které přitom potřebu ješ vydat? Je to absolutně neporovnatelné, pro tože se jedná o úplně jiné činnosti. Hlav ním problémem při lezení na osmitisí covky je schopnost aklimatizace na výš ku. Pokud jsi jí schopen, vylezeš během pár dní nahoru, slezeš dolů a odpočíváš. V polárních oblastech nemáš na přílišný odpočinek místo. A co zima a mráz? Mráz a vítr je na vrcholku Everestu zhruba stejný jako v oblastech kolem pó lu. Tam je ale nutné snášet ho třeba třicet dní. Když už jsme u té zimy, míval jsi diskuse s Poláky ohledně jejich první ho zimního výstupu na Everest, který udělali Wielicki a Cichy. Byly tam nejasnosti ohledně termínu. Poláci měli povolení do 15. března, kdy Pokračování na str. 3

strana 2 VODA Dobrodruh 3/99 A PIPIN A JEHO NO LIMIT POTÁPĚNÍ NA NÁDECH V padesátých letech tohoto století lékaři určili, že potápěči bez přístrojů nemohou proniknout vodou bez rizika a že se vystavují jisté smrti, dosáhnou-li hloubky 50 metrů. Začátkem 60. let se legendární Enzo Majorca rozhodl čelit tomuto názoru poté, co se doslechl o neuvěřitelném potápěči z Řecka. Podle italského námořnictva se onen Řek potopil v roce 1913 do hloubky mezi 50 a 60 metry, aby upevnil lano ke kotvě ztracené člunem Regina Margherita. Enzo nejenže dosáhl padesátimetrové hranice, ale překonal letální mez metr po metru bez jakýchkoli problémů. V současné době se ti nejlepší v potápění na nádech v kategorii no limit potápějí hlouběji než 130 metrů. by se potápěči dostali tak hlubo ko, používají závaží, která je vle čou do hlubiny. V požadované hloubce je na lanu přivázáno osové ložis ko, které kontroluje rychlost klesání a za stavuje potápěče, kde je třeba. Když je potápěč dole, uvolní závaží a napumpuje vzduchem balón, aby se dostal zpět k po vrchu. Jakmile Enzo jednou vědcům dokázal, že jejich teoretický limit byl chybný, Francouz Jacques Mayol se rozhodl s ním soutěžit. Jejich souboje umělecky ztvárnil francouzský režisér Luc Besson v kultov ním snímku Magická hlubina. Oběma by ale tehdy asi trvalo zřejmě věčnost, než by dosáhli hranice 100 metrů. V 90. letech se objevili dva zbrusu noví bojovníci v této disciplíně. Kubánec Francesco Ferreras Rodriguez, přezdíva ný Pipin, a Ital Umberto Pelizzari. Oba obnovili pokusy a rychle dosáhli 100, 110, 120 metrů i 130 metrů. Potápění do takových hlubin samozřejmě přináší vel ké zdravotní riziko. Nedostatek kyslíku může např. způsobit srdeční záchvat ne bo poškození mozku. Lékaři však zdů raznili neobvyklé vlastnosti Pelizzariho i Pipinovy fyziologie. Jejich kardio vaskulární systém si poradí s vysokými hladinami kysličníku uhličitého, jejich tělesné tkáně jsou schopné ukládat veliké množství kyslíku. Jejich těla také spo třebovávají málo kyslíku a jejich srdce nikdy nepotřebují vysoký puls. Jejich fy ziologie snadno eliminuje toxiny nahro maděné při zvýšené námaze. To zname KATEGORIE POTÁPĚNÍ NA NÁDECH Zopakujme si v této souvislosti kategorie potápění na nádech (bez přístroje), které se ve světě nyní legálně i neschváleně provozují. Kategorie jsem otiskli již v č. 4/97 Dobrodruha. Potápění s konstantní zátěží: je jedinou kategorií, v níž CMAS (Světová konfe derace podmořských aktivit) uznává rekordy. Vyžaduje od potápěče největší spor tovní výkon a nejpropracovanější techniku. Jde o to potopit se a vyplavat se stej nou zátěží (od 600 gramů do 2 kilogramů) jen pomocí ploutví. Je zakázáno šplhat nahoru po laně. Výkon se neuznává, jestliže závodník upadne do bezvědomí, byť by to bylo ihned po vyplutí na hladinu. CMAS potvrzuje rekordy mužů a žen, na moři a ve sladké vodě. Potápění s variabilní zátěží (až dosud disciplína uznávaná FIPS Italská federa ce sportovního rybolovu): potápěč klesá (je jedno, jestli hlavou nebo nohama na před) tažen závažím o maximální hmotnosti 35 kilogramů, které je vybaveno brzd ným systémem. Na dně závaží zanechá a stoupá buď pomocí ploutví, anebo se vy tahuje po laně (tato technika se ukazuje být nejúčinnější a nejúspornější, pokud jde o kyslík). No limit nikdy nikdo neuznával ani nepotvrdil. Je to ale technika, při níž se do sahuje ohromujících hloubek. Potápěč klesá velice rychle tažen závažím s neome zenou hmotností a stoupá zpět pomocí balónu naplněného 80 až 100 litry vzduchu, který jej táhne k hladině rychlostí 2 metry za vteřinu. Tento typ pokusů o rekord je také velmi drahý, protože vyžaduje značné zázemí (ubytování, přesun, zásobování) a speciální vybavení, jako dekompresní komoru, potápěcí zvon, profesionální tým a speciální směs plynu užívanou potápěči pracu jícími v extrémních hloubkách. Statické potápění na nádech: K tomuto potápění není zapotřebí hloubkoměru. Potápěč se potopí (nejčastěji v bazénu) a započítává se jen čas ponoru. Plavání pod hladinou: Zde nezáleží na hloubce. Jde o to uplavat pod vodou co největší vzdálenost. Volné potápění: Když se potápěč potopí, nesmí mít ploutve ani závaží, ale naho ru se může vytahovat po laně. Je požadováno minimální vybavení přeje li si to, může se potápět v plavkách! ná, že nejsou tak unaveni, když se vrátí z vody po hlubokém potopení. Jejich pevná psychická rovnováha jim dovoluje čelit extrémním situacím, aniž by byli vyděšení, a tak mohou dosáhnout povr chu s nedotčeným tělem i myslí. Italský šampion nicméně ohlásil od chod do ústraní na mistrovství v potápě ní bez hranic v září 1996. Ital nikdy ne vyřešil problém se závratěmi způsobený mi poklesem frekvence srdečního pulsu. Naopak Pipin na tom pracoval mnoho let a je schopen udržet vysoký puls, je li tře ba. Kubánec se pak stal legendou, když 26. 11. 1996 dosáhl sedmého světového rekordu potopením do 133 metrů. To ho postavilo daleko před zbývajících 585 potápěčů, kteří dosáhli stometrové hrani ce a stali se hrdiny. A jak vidí své potápění on sám? Každý rok se cítím v extrémní hloubce lépe a lépe, vysvětluje Pipin. Má fyzio S připevněným závažím a následným záchranným týmem se Pipin potápí do hloubky, kde se lidské biorytmy zhroutí do nepoznatelných tvarů. Ve 100 metrech může být tep Pipinova srdce pouhých 10 úderů za minutu. logie se změnila. Nyní více kontroluji svoje tělo. Myslím, že je málo omezení pro mé potápění bez přístrojů. Na každé omezení, které se objeví, se mé tělo adaptuje a najde řešení. Otestoval jsem své možnosti až do 146 metrů. Věřím, že jsem schopný jít přes 150metrovou hra nici. Můj jediný problém je, že nevím, jak hluboko mohu jít, aniž bych ztratil jasné myšlení. Tento rybí muž dal věd cům pořádnou lekci. Podle doktora Luca Torcelliho, italského specialistu na vyso kotlakou medicínu, jenž studoval Pe lizzariho fyziologii, je celá medicína ny ní na pochybách, zejména co se týče po tápěčů bez přístrojů. Jak Pipin dosáhl 133 metrů? V Cabo San Lucas, v 11.20 dopoledne, ležel na hladině a vyprávěl. Dýchám klidně, abych se uvolnil. Ve 133 metrech se můj puls sníží na méně než 10 tepů za minu tu. Pokud své srdce nechám bez kontro ly, hrozí zástavou každou vteřinu. Nebu du schopen vynaložit žádné úsilí. Musím kontrolovat svůj puls a udržovat ho na 44 tepech za minutu. Dřív než se potopím pod 100 metrů, změním své biorytmy. Tak se ponořím do 40 metrů na celou mi nutu. Poté půjdu do 45 metrů na jednu V kategorii No limit stoupají potápěči zpět pomocí balónu. a půl minuty. Když ucítím, že mé tělo je připraveno, připravím svou mysl. Dý chám klidně. Nemyslím na nic. Nevidím už kolem sebe lidi. Po pěti minutách sou středění uvolním pětapadesátikilové zá važí. To mě táhne do hloubky rychlostí 1,7 metru za vteřinu. Necítím chlad ani tlak. Soustředím se na své uši, abych vy rovnal tlak vody na ušní bubínky. V 80 metrech se vyrovnání stává stále těžším. Zpomalím rychlost klesání aktivací brz dy. Ve 133 metrech se závaží zastaví. Otevřu oči. Kolem mě je naprostá tma. Před sebou vidím Audrey, Mauricia a Pedra, bezpečnostní potápěče. Ale to nejtěžší teprve přijde: soustředit se na cestu zpět. Kontroluji stav svého vědomí. Vzpomenu si na telefonní číslo své kan celáře, na číslo hotelového pokoje a do konce i na to, v jaké hloubce jsem se po tápěl předchozí den. Potom napumpuji balon, který mě vytáhne k povrchu. Odstartuji rychlostí 3,7 metru za vteřinu. Nesnižuji rychlost a nakonec prorazím povrchem. Podařilo se!

Dobrodruh 3/99 ZEMĚ strana 3 JEDINĚ DIVOČINA DÁVÁ SILNÉ PROŽITKY Přípravná expedice na asijské poušti Takla Makan. Dokončení ze str. 1 také, dle tehdejších regulí, končila ofici ální zimní sezóna, a oni vystoupili, jak známo, načerno 17. března. K zimnímu lezení v Himálajích bych jinak chtěl říci, že v některých ohledech je výhodnější než letní, protože je stabilní suché poča sí, i když je samozřejmě větší zima a kratší dny. Více stabilního sněhu může být někdy rovněž výhodou. Snažíš se nyní vstoupit do politiky, kandiduješ za italské zelené do Evrop ského parlamentu. Je tato strana více nalevo nebo napravo? Myslím, že toto rozlišení napravo, na levo, bílí, červení, modří již neplatí. Li dé volí hlavně osobnosti. Já nejsem čle nem italských zelených ani žádné strany, ale kandiduji na jejich soupisce. Zelení mají samozřejmě levicové tradice, ale to se vyvíjí. Já nejsem žádný fundamenta lista. Ze zelených politiků je mi blízko například pozice německého ministra za hraničí Joschky Fischera. Pokud budu zvolen, pak k mojím hlavním prioritám MESSNER: MUŽ ŠPIČKOVÝCH OUTDOOROVÝCH VÝKONŮ Pětapadesátiletý Jihotyrolan Rein hold Messner se stal žijící legendou ho rolezectví a četných outdoorových dis ciplín. Toto postavení si vydobyl řadou na svou dobu revolučních výkonů v přírodě, které zároveň dovedl celo světově zpropagovat, mj. napsáním ví ce než dvaceti knih (mnohé vyšly i v češtině). Podrobné vyjmenování všech vý znamných akcí Messnera, jeho život ních osudů, konfliktů, kontroverzí i úspěchů by zabralo několik tištěných stran. Připomeňme proto při této příle žitosti alespoň nejznámější Messnero vy akce: ve druhé polovině 60. let uskutečnil v Alpách (především v Dolomitech) řa du vynikajících výstupů, v nichž se stal zásadním propagátorem stylu čistého lezení s minimem technických pomů cek, v letech 1970 1986 vystoupil jako první člověk na světě na všech 14 osmitisícovek. V rámci toho pak usku tečnil i řadu výstupů, které změnily hi málajské horolezectví. Šlo především o první výstup na Everest bez kyslíku v roce 1978 (spolu s Petrem Habele rem), výstup alpským stylem na Gasherbrum I. v roce 1975 (opět s P. Habelerem), první přechod dvou osmi tisícovek najednou bez sestupu do zá kladního tábora (Gasherbrum I. a II. v roce 1984 s Hansem Kammerlande rem) a prvý sólový výstup severní stě nou Everestu v roce 1980, prvý souvislý přechod Antarktidy přes jižní pól pěšky v roce 1990 (spolu s Arvedem Fuchsem), úplný přechod pouště Takla Makan po délce bez cizí podpory v roce 1991, přechod Grónska po diagonále v ro ce 1993. bude patřit záchrana Alp. O ochranu přírody se snažím i v běžném životě, založil jsem dvě přírodovědná muzea a ekolo gicky farmařím. A co tvoje noha, kterou jsi si před několika lety zranil na svém hradu? Noha je již v pořádku, podni kám dále řadu akcí. Mé dřívější zranění nohy rozhodně není dů vodem mého vstupu do politiky. Samozřejmě, že v mém věku se hory stávají každým dnem vyšší a pouště rozlehlejší. Ale já jsem vždycky považoval za nejlepší řešení problémů, pokud se s nimi sám poperu. Již dříve jsem zva žoval vstup do politiky a měl jsem i řadu nabídek, ale vždy do toho přišlo něco jako je třeba ještě do jít na jižní pól, potom na severní pól atd. Teď cítím, že nastal pravý čas vrhnout se do této sféry, která mě láká a dělám to ja ko vždy s plným nasazením. Vždy jsem tak věci dělal, a to byl základ mých úspě chů. Když jsem nějakou akci vymyslel, plně jsem se do ní ponořil, splynul s ní, byl jsem jí takříkajíc těhotný, a to i ví ce než devět měsíců. Tato duševní strán ka je snad v přípravě ještě důležitější než fyzická. Takové bylo mimochodem i mé pátrání po Yettim v posledních letech uskutečnil jsem za ním deset výprav po všemožných himálajských končinách a při nich nachodil pěšky asi 20 tisíc ki lometrů. Pokud ovšem budeš zvolen poslan cem, čekáte tě poměrně nudné sezení v úřadu ve Štrasburku. Pobyt v přírodě nikdy neopustím a budu samozřejmě dělit svůj čas mezi politiku a divočinu. V některé ze svých knih píšeš, že tvůj fyzický trénink spočívá v každo denním běhání 18 kilometrů. Děláš to ještě? Ne, dnes trénuji během do kopce. Po kud se chystám na těžkou akci, začínám Hodně štěstí čtenářům Dobrodruha přeje Reinhold Messner. běhat rok před ní, před střednětěžkou ak cí asi půl roku předem. Do himálajského horolezectví vtrh ly komerční expedice a technika fa xy, internet a další vymoženosti jsou dnes běžným expedičním vybavením. Jak se na tento trend díváš? Jsem šťastný, že jsem zažil éru, kdy jsme byli v Himálajích objeviteli. Byli jsme tam tehdy Němci, Poláci, Češi, Angličani, Italové v základních tábo rech sami a lezli cesty, o nichž jsme toho moc nevěděli. Přinášelo to silné prožitky i výkony, které dnes již lezci na osmitisícovky, a klienti cestovek zvlášť, většinou neznají. K čemu je to dobré lézt po cestě, která je vyfixována šerpy a na které se potkáte s dalšími 50 lidmi? Nej silnější duševní prožitky, splynu tí s přírodou, lze zažít pouze v di vočině. Pro mě osobně pak při náší uspokojení, pokud dělám akce, na jejichž přípravě se podí lím. A jsem rád, že to mohu činit na vlastní pěst, bez závislosti na všech možných sponzorech či svazech. A technika? Co vlastně potřebu jete z dnešní techniky k prožití dobrodružství v divočině a ho rách? Spacák, čelovou lampu, pár dalších věcí. Všechno ostatní je na bullshit. Já jsem nikdy nepotře boval žádné telefony, faxy a další balast. Co je to za prožitek, když z vrcholu Eve restu voláte telefonem? Proč tam vlastně lezete? A ty přímé přenosy? Všechno je to balamucení lidí. Jak můžete vědět, že třeba místo z Everestu nevolají z blíz kého alpského kopce, kde fouká zrovna vítr? MILOŠ KUBÁNEK Fotografie převzaty z Messnerových knih Moje osmitisícovky a Vyznání do brodruha. MESSNER V PRAZE Reinhold Messner přijel v květnu do Prahy na dva dny, aby zde podpořil na zdejším knižním veletrhu české vydání své knihy Yetti. Návštěvu připravilo kniž ní vydavatelství Mladá Fronta a známý výrobce a prodejce outdoorového oblečení a materiálů firma Alpinus. Messner vystoupil na tiskové konferenci na knižním ve letrhu a na veřejné přednášce v divadle Rokoko. Na ní se dostavili jako hosté i čet ní čeští horolezci mj. J. Rakoncaj, L. Sulovský a J. Nežerka. Poté si Messner prohlédl novou prodejnu firmy Alpinus v pražské Bělehradské ul. 98, měl zde autogramiádu a poskytl krátký rozhovor České televizi. Před odle tem do Mnichova, kde probíhala jeho volební kampaň za zvolení poslancem Evropského parlamentu, poskytl exkluzivní, více než půlhodinový rozhovor naše mu časopisu Dobrodruh. Spoluorganizátor návštěvy Reinholda Messnera Firemní prodejny Alpinus široký sortiment a vybavení do přírody atd. Alpinus Prodejny: Alpinus Bělehradská 98 (Tylovo nám.) Nuselská 13 120 00 Praha 2 140 00 Praha 4 tel.: 25 00 92 tel.: 692 59 53 www.alpinus.cz alpinus alpinus.cz ZDARMA Od června možno objednat Český plnobarevný 150stránkový katalog Alpinus Outdoor na adrese Alpinus Nuselská 13 140 00 Praha 4 nebo na telefonu 02 691 31 20

strana 4 OSOBNOSTI Dobrodruh 3/99 NĚKTERÉ OSOBNOSTI (Pokračování z minulého čísla) dýchat pod vodou přes dvacet hodin. K jeho nejúžasnějším výkonům patří prů zkum 4055 metrů dlouhého zatopeného podzemního průplavu v La Doux de Co ly a dosažení podmořské hloubky 165 metrů přibližně 1000 metrů od vchodu do průlivu Petite Goule v Bourg St Andeol v Ardeche ve Francii. no. V roce 1996 pokus zopakoval spolu s Cristinou Kicca Lanzoniovou. Dvoji ce strávila v laboratoři dobu od 4. dubna do 5. června. Objevili se po 61 dnech v domnění, že je 6. května. Zažili tak ča sový posun 30 dní. Jeff HAMILTON: Američan Jeff Hamilton se narodil v Auburnu v Kalifornii v roce 1966. Má ideální míry pro lyžování (výška 1,76 m, váha 76 kg), se kterým začal, když mu bylo pět let. V roce 1991 se potřeboval probojovat do Světového poháru a na Zimní Olympijské hry ve francouzském Albertville, proto si za své sportovní do movské město zvolil francouzský Vars. Tři měsíce v roce tam pilně trénoval. Na Olympijských hrách v Albertville v roce 1992 Hamilton získal bronz ve sjezdu. Od té doby seznam jeho medailí nezadr žitelně rostl. V roce 1992 byl v kategorii rychlostního lyžování třetím lyžařem na světě, v letech 1993 1994 druhým nej rychlejším a v roce 1996 získal dvakrát prvenství: poprvé zvítězil s rychlostí 236, 832 km/hod, a podruhé v dubnu ve Vars, když potvrdil své kvality na světo vém mistrovství s časem 150,02 mil/hod (241,441 km/hod) v kategorii rychlostní ho lyžování (KL). V roce 1995 Hamilton vyhrál Národní mistrovství Spojených států, třikrát zvítězil v Mezinárodním po háru profesionálů (18. března a 14. dub na ve Vars a 29. dubna v rakouském Hintertuxu) a také vyhrál mistrovství ve Francii. Olivier ISLER: 49letý Švýcar Olivier Isler (narodil se 31. ledna 1950) je pravděpodobně nej známější a nejlepší jeskynní potapěč, nebo přesněji řečeno průzkumník jes kyní a zatopených podzemních průlivů. Potápění v jeskyních patří mezi nejnebez pečnější sporty, které kdy člověk zkoušel, obzvláště v případě Olivera Islera, proto že ten se potápí vždy sám. Výjimku tvoří pouze přípravné fáze a fáze dekomprese. Riziko podobných průzkumů spočívá v nepoznaném prostoru: člověk nikdy ne ví, co ho v nadcházejícím okamžiku čeká v jeskyni, která je až do posledního bodu zaplněná vodou. Labyrint, do kterého se ponořil, může pokračovat dál nejen hori zontálně, ale i směrem dolů, někdy až do hloubky 200 metrů.ve spolupráci s inže nýrem Alainem Ronjatem se Islerovi po dařilo zdokonalit speciální dýchací pří stroj s uzavřeným obvodem, který re cykluje plyn RI2000 a umožňuje Cristina LANZONIOVÁ: Cristina (Kicca) Lanzoniová z Cesena v severní Itálii je trenérkou závodních koní. Vyzkoušela řadu outdoorových sportů (jízdu na koni, trekking, kanoisti ku apod.), ale velkou část svého času vždy věnovala jeskyním. V letech 1992 a 93 pracovala v rámci experimentu v kontrolním středisku podzemní jeskyn ní laboratoře. Na začátku své mise oče kávala, že doba, kterou bude muset trávit na stanici ve společenské a vzdušné izo laci, nebude delší než 5 měsíců, ale vzhledem k její výborné fyzické kondici a množství informací, které nashromáž dila, se laboratorní tým rozhodl, že pro dlouží dobu jejího výzkumu až do 21. dubna 1995. Celá mise tak trvala 9 měsí ců, což je více než dvakrát tolik, než ko lik činil ženský rekord v podobném ex perimentu za posledních 32 let. V podze mí se lidské vnímání plynoucího času progresivně zvyšuje a denní průměr činí 56 60 hodin. Kicca se tedy domnívala, že má za sebou jeden 24 hodinový cyk lus, zatímco venku uplynuly více než dva dny. Stejnou zkušenost zažila při experi mentu s Mauriziem Montalbinim, který probíhal od 4. dubna do 5. června 1996: objevili se s časovým zpožděním 30 dní; ve skutečnosti strávili v podzemní labo ratoři 61 dní. Maurizio MONTALBINI: Maurizio Montalbini je antropolog. Narodil se v italském městě Senigallia 4. září 1953. V letech 1986 a 87 uskutečnil v jedné podzemní jeskyni, patřící do sou boru jeskyní Frasassi, misi nazvanou 210 dní mimo čas. V letech 1987 a 88 plnil úkol Podzemní město. Během ně ho strávil pod zemí 48 dní spolu se 14 kolegy a kolegyněmi. V roce 1990 při si mulovaném ztroskotání lodi byl zachrá něn ze zoufalých podmínek asi 30 mil od pobřeží. Během mise Pelagos 91 strávil 48 dní na raftu. V prosinci 1992 poprvé vstoupil do podzemní laboratoře, což byl laboratorní stan postavený v jes kyni, která se nachází v oblasti Marche v Itálii. V naprosté izolaci v něm strávil 365 dní. Když pokus 7. prosince 1993 v 16:17 hodin skončil, Montalbini byl přesvědčen, že je 22. června, 7 hodin rá Tom McNALLY: Tom McNally se narodil v anglickém Liverpoolu 9. ledna 1943. Vystudoval výtvarné umění a mnoho let úspěšně kombinoval práci učitele a námořníka na rybářském trauleru, který se plavil po Barentském a Irském moři. Svoje vlastní navigátorské schopnosti si poprvé vy zkoušel na pětimetrové šalupě při plavbě z Liverpoolu do Karibské oblasti přes Kanárské ostrovy. V roce 1976 doplul ze Southamptonu do Anguilly na malé pla chetnici vlastní výroby (3,89 m). V roce 1983 se mu v hlavě zrodil nápad překo nat rekord v přeplutí Atlantiku na co nej menším plavidle. V srpnu téhož roku vy plul z Kanady na šalupě dlouhé 2,06 metru, ale kvůli bouři byl donucen cestu přerušit 470 mil před cílem, kterým bylo Irsko. Zachránila ho ruská rybářská loď Jurij Kostikov. V roce 1987 si postavil Veru Hughes a v červenci 1992 se znovu pokusil přeplout Atlantic z Kanady do Ir ska, ale cestu mu opět překazily nepříz nivé meteorologické podmínky. Nako nec 27. prosince 1992 vyplul z portugal ského Sagres a 18. května 1993, po osmnácti dnech na moři s dvacetitří denní přestávkou na ostrově Madeira, kterou potřeboval k opravě plavidla do razil do Portorica. Bo/rge OUSLAND: Švéd Bø rge Ousland se narodil 31. května 1962 v Oslo. V roce 1986 přešel na lyžích Grónsko od východu na západ. Se dvěma kolegy překonal 800 zasněže ných kilometrů za 37 dní. V roce 1990 se svým krajanem, výzkumníkem Erlingem Kaggem, úspěšně dosáhl severního pólu, aniž by využil technické či zvířecí pomo ci a ani po cestě nedoplňoval zásoby. Třináct předcházejících pokusů vždy skončilo neúspěšně. V roce 1994 Ous land učinil nový pokus, tentokrát sám: 2. března vyrazil z Arctic Cape na Sibiři a dosáhl severního pólu za 52 dní, bez

Dobrodruh 3/99 OSOBNOSTI strana 5 EXTRÉMNÍHO OUTDOORU II jakékoliv vnější pomoci. 8. listopadu 1995 vyrazil na lyžích napříč Antarkti dou, opět sám a bez pomoci. Na cestu se vydal z americké základny na Berknero vě ostrově, který je obklopen souvislým polem ledových ker Atlantického oceá nu, a dorazil do cíle americké základny McMurdo, ležící v Indickém oceánu ne daleko jižního pólu. Ousland přešel ten nejchladnější, největrnější a nejvíce ne hostinný kontinent na Zemi; tři měsíce ti cha, osamění, bez psů, bez rádia, bez pří strojů. Během svého putování na lyžích z Berknerova ostrova ve Weddellově moři Ousland táhl na saních 170kilový náklad. Dvě vysílačky Argo, jedna na sa ních a druhá na batohu, čtyřikrát denně automaticky přenášely Norovu přesnou polohu na stanici ve Francii, odkud se je ho zprávy vysílaly do celého světa. Vá noce 1995 strávil na jižní 90. rovnoběžce a potom pokračoval v cestě přes Arktidu, avšak o čtyři dny později mu začala om rzat stehna a Ousland byl donucen se vzdát. Jeho cesta ale neztratila svůj vý znam: byl prvním mužem, který sám a bez pomoci dosáhl obou pólů. Přesně o rok později se mu přece jen podařilo úkol splnit. 15. listopadu 1996 vyrazil z Berknerova ostrova přímo k jižnímu pólu a pokračoval na základnu McMurdo na opačné straně kontinentu, kam dorazil 17. ledna 1997. Giorgio PASSINO: vodech Baule Dakar v roce 1987. V ro ce 1988 byl třetí na závodech v Saint Malo v Quebecu a druhý ve španělském Transatu, kde v roce 1989 vyhrál s Jac quesem Vincentem závod dvojic. Na Tour d Europe byl v tom samém roce druhý. V roce 1992 překonal rekord v só lo plavbě přes Atlantik na palubě komo doru Pays de la Loyre a vyhrál závod Saint Malo v Quebecu. 31. ledna 1993 vyplul pod vlajkou Sector Teamu a za 79 dní, 6 hodin, 15 minut a 56 vteřin obeplul zeměkouli, což mu vyneslo cenu Julese Verna (Jules Verne Trophy). Robert PERONI: Robert Peroni se narodil 22. května 1944 v Klobesteinu v italské provincii Bolzano. Působí jako alpský průvodce a lyžařský instruktor. Studoval medicínu, psychologii, filozofii a archeologii na univerzitách ve Veroně, Padově a v Inns brucku. Od svých dvaceti let se věnuje vědě a výzkumu, kde využívá jak své zkušenosti, tak i sportovní nadání. V ro ce 1964 přešel od východu na západ se verní Afriku a celkem překonal vzdá lenost 26 000 kilometrů. V roce 1966 přešel Saharu. V roce 1973 vedl meziná rodní expedici v pohoří Elburz v sever ním Iránu a v roce 1975 mezinárodní ex pedici v Hindukuši. V roce 1979 zdolal poušť v Saudské Arábii a v roce 1980 byl vedoucím mezinárodní expedice G4+ v Grónsku. Okamžitě se do této země, objevené vikingem Erikem Rudým, za miloval. O dva roky později vedl další grónskou expedici (Karale East Green land expedition), což znamenalo přejít vzdálenost 1400 kilometrů napříč sever ní částí ostrova; během zimní expedice v roce 1985 zdolal rozsáhlé území věčné ho ledu v jižním Grónsku a v zimě 1988 uskutečnil přechod celého území. V roce 1985 založil organizaci Přátelé jižního Grónska a stal se jejím předsedou, kte rým je až dosud. Své zkušenosti a objevy Peroni podrobně vylíčil v publikacích Bílý horizont (White Horizon) a Bílá hranice (White Frontier). Navrhuje a do tahuje do konce vybavení do extrémních přírodních podmínek, obuv pro oddíly italských alpinistů a pro německý Vý zkumný ústav letectví a kosmonautiky. (Dokončení v příštím čísle) KUDRNA BRNO DALEKÉ VÝPRAVY Patagonské Andy, 31 dní, I II, 76 980 Kč Velikonoční ostrov, 4 dny, II, 39 900 Kč Ekvádor zelené hory, 24 dní, XI XII, 55 800 Kč Galapágy ojedinělá fauna, 8 dní, XI XII, 32 000 Kč Andy nejpestřejší velehory Peru, Bolívie, Chile, 31 dní, VIII IX, 72 480 Kč Indie památky a města, 30 dní, IX X, 44 980 Kč Pákistán hory Karákoramu a údolí Hunza, 30 dní, VIII IX, 44 980 Kč Čína trochu jinak, 31 dní, VIII IX, zájezd 39 980 Kč + letenka pouze 16 600 Kč Severoruské toulky až na Solovecké ostrovy, vlakem, 29 dní, VIII IX, 25 980 Kč Austrálie a Tasmánie, 32 dní, X XI, 79 880 Kč Nový Zéland hory, 32 dní, XI XII, 84 880 Kč HORSKÁ TURISTIKA CYKLOTURISTIKA POZNÁVACÍ ZÁJEZDY Katalog všech zájezdů KUDRNA '99 Vám zašleme rádi a zdarma. CK KUDRNA, Bašty 2, P.O.Box 714, 663 14 Brno tel.: 05/4221 6764 fax: 05/4221 6763 http://www.kudrna.cz e mail: kudrna@kudrna.cz Giorgio Passino se narodil v Bielle v severozápadní Itálii v roce 1961. Jeho horolezecká vášeň ho přivedla k extrém nímu slézání ledových vodopádů spor tu, kterému se říká ice climbing. K jeho nejzajímavějšímu výkonu určitě patří vý stup na Repentance Super v západních Alpách. Passino vyhledává severní stěny skalnatých hor, kde se sníh vrší, je vysta ven mimořádně chladným teplotám, díky nimž tvrdne a pevně se spojuje, až se na konec promění ve ztuhlou kompaktní hmotu. Lezení po silném ledu je nesmír ně napínavé a podobnou zkušenost nelze při jiných výstupech zažít. Ale vyžaduje dokonalou fyzickou i psychickou přípra vu. Voda, která stéká po úbočí hory dolů, se mísí s padajícím sněhem a postupně mění své skupenství. Skalnatý povrch pokryje tenká průsvitná vrstva nebezpeč ná jako sklo, druh neviditelného ledu ne bo námrazy, kterého se obávají nejen ři diči, ale i horolezci. Giorgio Passino vzdoruje gravitačním zákonům, rychlos tí se dokáže přenést přes bod zlomu, má skvělou atletickou průpravu, nechybí mu přesnost, vytrvalost a nepostradatelný šestý smysl, proto se mu daří úspěšně lézt po ledových vodopádech. Bruno PEYRON: Bruno Peyron se narodil 10. listopadu 1954 jako syn kapitána námořní plavby. Přes Atlantický oceán, po kterém se pla vil 27krát, urazil 165 000 mil. Z toho je denáctkrát sám. V roce 1982 skončil na druhém místě v Route du Rhum, v roce 1986 byl s Denisem Horeauem druhý v závodě dvojic a stejně se umístil i v zá

strana 6 ORIENTACE SEBEZÁCHOVA Dobrodruh 3/99 Zbytky české divočiny jsou od nejbližšího obydleného místa vzdáleny nejvíce 3 kilometry, ve světě však stále existují liduprázdné oblasti, kde oko dobrodruha nespatří při putování živáčka i řadu dní. Jaké jsou zásady pro úspěšné přežití na těchto lákavých místech? Odpověď na otázku se pokusilo pro časopis Backpacker v deseti bodech dát několik amerických specialistů na Wilderness Medicine. Zde jsou výsledky jejich snažení, na něž je jistě zajímavé se podívat: 1. BUĎ FIT Být fit je největším kladem, pokud se dostanete v divočině do nesnází. Může nastat řada situací, kdy rychlost a agil nost mohou člověku v přírodě zachránit život. Setkáte li se např. s elektrickou bouří v horách, musíte se dostat do bez pečí nejrychleji, jak je to možné. Pokud už došlo k nehodě a někdo ze skupiny potřebuje profesionální lékařskou po moc, může to vyžadovat, aby se někdo vrátil k civilizaci. To může znamenat ně kolikadenní rychlý pochod. A ovšem pokud jsou vaše svaly fit, je menší ne bezpečí, že se vám přihodí malá nehoda. Nicméně dříve, než podniknete radikální změny ve svém tréninkovém schématu, navštivte lékaře. Zejména je li vám přes 40 a dosud jste pravidelně necvičili, nebo pokud jste prodělali cukrovku, srdeční nebo plicní onemocnění. 2. BUĎ PŘIPRAVEN Staré skautské motto se zdá být jed noduché, ale příliš mnoho poutníků divo činou podceňuje možnost, že zůstanou uvězněni v drsném počasí a neschopni vrátit se k civilizaci. Jak si zachovat bez pečí? Většinou stačí dávat pozor na zá kladní věci. Ujistit se, že máte adekvátní oblečení, potraviny a vodu. Hodí se umět postavit různé typy nouzových přístřešků a ovládat zásady první pomoci. Každý by měl tyhle dovednosti trénovat PŘED tím, než vyrazí do divočiny. Je mnohem snaz ší naučit se stavět nouzový přístřešek na dvorku, nežli na horském hřebeni bičo vaném větrem za blížící se sněhové bou ře. Nemyslete si, že stačí vybrat si knihu, přečíst si, jak se staví sněhová jeskyně nebo jiný nouzový přístřešek a předpo kládat, že to dokážete hned napoprvé. Totéž se týká první pomoci. Naučte se to dřív, než ji budete potřebovat. Zúčastně te se kurzu zaměřeného na medicínu v divoké přírodě. Samozřejmě byste vždycky měli mít s sebou léky a pro středky první pomoci a vědět, jak je po užít. Tedy umět pracovat s dobře vyba venou lékárničkou první pomoci. 3. DOBŘE SE OBLEČ Moderní oblékání pro pobyt v přírodě výrazně rozšiřuje možnosti, jak si zajistit bezpečí. Američané doporučují klasický systém vrstev, které jsou uzpůsobeny k vedení vlhkosti od těla ven. A nejde ovšem o jednu sadu oděvů. Mnoho turis tů nepředvídá, že se mohou během cesty zcela promáčet a že budou potřebovat su Nabídka horolezecké školy ADRENALIN SPORT Partner 0EAV, sekce Innsbruck Lysá nad Labem Zima: lezení v ledu Rakousko zimní horolezectví V. Tatry, T. Gebirge sněžnice Totes Gebirge Léto: skalky víkend, kempy Tábor, Arco lezení v horách V. Tatry, Hochschwab, výcviky na ledovci, individuální výstupy železné cesty Dolomity, Východní Alpy trekking Kanada (Banff, Jasper) expedice Kavkaz, Ťan Šan výstupy na vrcholy Východní Alpy Kontakt: Partyzánská 2496 390 03 Tábor tel./fax: 0361/344 85 (záznamník) e mail: adrenalin@mbox.vol.cz http://www.tabor.cz/adrenalin/ JAK ZŮSTAT ZDRAVÝ V DIVOČINĚ? Deset rad amerických specialistů na Wilderness Medicine. ché oblečení. V chladném počasí je nej lepší vyhnout se propocení, protože vlh kost urychluje tepelné ztráty. Pokud se potíte, je dvojnásob důležité, aby první vrstva vašeho ošacení dovolila vlhkosti odcházet od vašeho těla. To všechno ve de ke klasickému americkému doporuče ní, abyste do přírody nenosili bavlněné oblečení. Syntetické oblečení je výborné pro správné vedení vlhkosti a zůstává nejteplejší, když je mokré. Dobře fungu je i vlna, i když ne TAK dobře. 4. HODNĚ PIJ Nedostatečný příjem tekutin je jeden z nejčastějších problémů. Vaše tělo, včetně mozku, je na nich závislé a když se ošidíte, nastanou potíže. Lidé většinou podceňují svou potřebu tekutin a jsou de hydrovaní, aniž si to uvědomují. Pijte, i když nemáte žízeň. Pocit žízně přichází později, než by měl, a taky dříve končí. Průměrně člověk potřebuje minimálně 3 4 litry vody denně, ale potřeba ve vět ších výškách je mnohem větší. Přírodní vodu vždycky dezinfikujte filtrem, jó dem nebo varem. 5. BUĎ ZODPOVĚDNÝ Ke svým partnerům i k sobě. Pokud se touláte přírodou s jinými lidmi, uzaví ráte nepsanou dohodu, že si pomůžete, pokud se někdo zraní nebo pokud one mocní. Nedávná statistika říká, že větši na nehod ve volné přírodě je způsobena spíše nezkušeností a špatným odhadem, nežli působením přírodních sil, jako jsou třeba sněhová či kamenná lavina. Často je příčinou některý člen skupiny, který se přemáhá až do vyčerpání ve snaze stačit ostatním, snad z pocitu nutnosti vyrovnat se jim. Mezi ostatními příčinami figurují naplňování ambic bez ohledu na schop nosti či vlastní síly a samozřejmě nedo statečná příprava. Doporučuje se zane chat detailní itinerář plánované cesty u někoho z rodiny nebo z přátel. Je to nejdůležitější bod pro záchranáře, kteří se snaží najít ztraceného turistu. Nezapo meňte proto informovat své blízké o kaž dé změně plánu. 6. KDYŽ VYSOKO, TAK POMALU Výšková nemoc většinou zaútočí na lidi, kteří rychle vystoupají asi do 2500 metrů nad mořem nebo výše. Každý, kdo letí nebo jede od hladiny moře na start své trasy, který leží hodně vysoko, může zaznamenat nepříjemný pocit dokonce dříve, než vyrazí na další cestu. Asi dvě hodiny po příjezdu začnete ztrácet ener gii, stáváte se letargickými a pociťujete začínající bolest hlavy. Spíte neklidně, v noci se často budíte a ráno se necítíte odpočatí. Pocity den po příjezdu do výš ky se často přirovnávají ke kocovině. Ta může druhý den přejít, nebo se to zhorší. Pokud se váš stav zhoršuje, sejděte do nižších poloh, nebo alespoň nepostupujte výše. Pokud jsou symptomy mírné, mů žete během dne vystoupit výš, ale roz hodně spěte v co nejnižší možné nadmoř ské výšce. Někteří léčí akutní horskou nemoc (AMS), což je vlastně poměrně mírná forma nemoci z výšky, aspirinem nebo acetaminofenem, aby odstranili do provodnou bolest hlavy. Nedoporučuje se pít alkohol, přepínat se a nebo konzu movat větší množství soli. Symptomy tr vají asi 16 hodin, ale rozmezí může být mezi 5 96 hodinami v závislosti na psy chice. Závažnější formy nemoci z výšky, ja ko je otok mozku (cerebrální edém) a plí ce naplněné tekutinou (pulmonární edém) nejsou časté ve výškách do 3000 metrů. Pokud však za znamenáte podivné příznaky, jako je vrávorání, škrundání v plicích nebo neschopnost vzpamatovat se po námaze, ur čitě musíte postiženého dostat co nejrychleji do nižších poloh. Jde o ohrožení života a jedinou léčbou je rychle zamířit do niž ších poloh, kde je hustší atmo sféra. Snažte se, aby rozdíl vý šek, v nichž spíte, nebyl větší než 600 metrů denně. Dopřejte si čas na aklimatizaci ve výšce 3000 3500 metrů tři až čtyři dny, dřív než se vydáte výš. Ne nuťte se do spěchu. Počkejte, užívejte si scenérie a později budete šťastnější. 7. AŤ JE TI TEPLO Hypotermie nebo snížení teploty tělesného jádra je možná nejběžnější zranění ve volné přírodě. Základem je ochrana proti ní prevence. Vždycky musíte být připraveni na změnu. Vždycky očekávejte to nejhorší. Vezměte si náhradní oblečení, potraviny a vodu. Nikdy ne podceňujte možnost, že můžete uváznout v mokru, zimě a větru, i když je počasí na začátku cesty teplé a slunečné. V ho rách hypotermie přepadá nepřipravené li di uprostřed léta. Stačí, když vás promo čí déšť a vaše tělo ztratí víc tepla, než ho dokáže vyrobit. Příznaky mírné hypotermie jsou třas, apatie, odtažení se od ostatních a nebo třeba i neustálé brumlání. Brzy se dosta ví zmatek a člověk se začne chovat ira cionálně. Sundává si například bezdů vodně čepici nebo rukavice a zapomíná si je opět nasadit. První ošetření hypo termie je jasné. Za prvé udělejte vše pro to, abyste postiženého dostali ze zimy. Pak učiňte opatření dodávající teplo. Na jděte před větrem chráněný přístřešek, oblečte ho do suchého, nebo jeho obleče ní alespoň pořádně vyždímejte. Je téměř nemožné zahřát člověka, který má mokré oblečení. Určitě dbejte, aby jeho hlava a krk byly zakryté, a nikdy ho nepoklá dejte na chladnou zemi. Zahřívejte ho ja kýmkoli způsobem dejte láhve s hor kou vodou do jeho oblečení nebo spací ho pytle, podávejte mu horké tekutiny a lehko stravitelné potraviny. Vážnou hypotermii ve volné přírodě ošetříte obtížně. Pokud tělesná teplota klesne pod 36 C, je vysoké riziko komo rové fibrilace (srdeční zástavy) a smrti. S člověkem, který má těžkou hypotermii, musíte zacházet s přehnanou péčí. Ne přete se s ním a nenechte ho zbytečně chodit. Být ohleduplný může v tomto případě znamenat rozdíl mezi životem a smrtí. Opatrně dopravte postiženého co nejrychleji k lékaři. 8. NEPROMRZNI Mnoho dobrodruhů považuje omrzli ny za čistě zimní problém, ale mrazy mo hou v horách udeřit nečekaně brzy, ně kdy dokonce i v pozdním létě. Promrz nutí je většinou důsledkem řady špatných rozhodnutí máte li příliš těsné boty, za pomenete li si vzít nebo vypít dost teku tin a ignorujete li sníženou citlivost cho didel či prstů. Jak se tělo ochlazuje, má tendenci stáhnout krev z končetin ve sna ze uchovat teplo. Krevní tok znamená teplo, a tak menší tok krve způsobí pro chladnutí končetin až do promrznutí. Je to sice výborné přizpůsobení, aby člověk zůstal naživu, ale není to tak úžasné, po kud rádi používáte prsty na rukou či na nohou. Abyste zabránili omrzlinám, experti radí hydrataci, dokonce přehnané zavod ňování, je li to nutné. Bez vody reagují cévy na chlad rychlejším stažením, než v normální situaci, a tak umožňují vznik omrzlin. Je důležitější mít dobře padnou cí boty, kde jsou prsty v pohodlí a mají místo na pohyb, než mít boty, které dob ře izolují. A nikdy si nemyslete, že JEN máte necitlivé prsty. Není lepšího přízna ku omrznutí nežli necitlivost. Pokud je citlivost snížená, prsty protřepejte. Pokud sedíte, zkuste natahovat nohy. Pokud jde te, jděte rychleji. Jestliže necitlivost trvá, sundejte si boty a dejte si bosá chodidla na holé břicho kamaráda. Dejte kůži na kůži, dokud necitlivost neustoupí. 9. BUĎ ČISTOTNÝ 10 25 milionů lidí ročně umírá na ná sledky nemocí způsobených kontamino vanou vodou. Například v USA i v nej čistších horských pramenech riskujete přítomnost giardie. Méně běžný, ale zá važný je výskyt kryptosporidia, bakterií a virů (viz Dobrodruh č. 1/97). Naštěstí primitivní opatření snadno eliminují veš kerá rizika. Vždycky tu je staromódní technika varu. Oproti dříve doporučova ným několika minutám varu je dnes zná mo, že prosté přivedení vody do krátké ho varu je dostačující, pokud nejste příliš vysoko. Ve větších výškách je dobré vo du povařit nejméně 1 minutu. Jód dobře funguje na všechno kromě kryptospori dia. Jódové tablety jsou nejběžnější a snadno použitelné. Prostě vhodíte jed nu tabletu do vody, nebo dvě tablety, je li voda extrémně chladná nebo špinavá počkáte 20 minut a můžete pít. Dobrý je také filtr. 10. CHRAŇ SI KŮŽI A OČI PŘED SLUNCEM Modrá obloha a slunce bez smogu mohou patřit mezi radosti života ve vol né přírodě, nicméně jsou li vám bozi po časí nakloněni, budete vystaveni UV pa prskům víc, než je pro vás zdrávo. Do poručuje se namazat se krémem s faktorem alespoň 15 asi třicet minut před tím, než půjdete na slunce. To za brání okamžitému spálení a navíc, což je důležitější, se vyhnete dlouhodobým účinkům, jako je snížená imunitní odpo věď, zvýšené riziko rakoviny kůže, ne příznivé reakce na více než 100 běžně předepisovaných léků. Také vaše oči vy stavené slunci trpí, dokonce i tehdy, když není tak jasno, abyste je museli mhouřit. Sluneční brýle v jasné dny pat ří mezi dobré nápady. Při jejich koupi si důkladně přečtěte visačku, abyste se ujistili, že odfiltrují všechny nebezpečné paprsky. V případě rozbité čočky si mů žete vyrobit štěrbinové sluneční brýle. Dva kousky náplasti přelepíte přes obroučky a ponecháte jen několik mili metrů širokou štěrbinu uprostřed. ZAJÍMAVOSTI NA ZÁVĚR: Ochlazující účinek slunečních krémů Pro některé turisty představují vysoké teploty a spalující paprsky dilema. Na plácat na sebe ochranný krém a riskovat přehřátí, nebo ho nepoužít a riskovat spá leniny. Populární teorie říká, že krém interferuje s tělesným ochlazovacím sys témem tak, že ucpe póry a zpomalí perspiraci. Špatně. Výzkum vedený Declanem Connollym, fyziologem na University of Wales ve Velké Británii ukázal, že sluneční ochranný krém neinhibuje perspiraci a může vás ve sku tečnosti ochladit. Teploty kůže osob v Connollyho testu byly během práce o něco nižší, pokud byli lidé natřeni kré mem, nežli bez něho. Začněte tedy s na tíráním. Genetika a výška Je nutné tvrdě trénovat, abyste netrpěli nemocí z výšky, až v létě pojedete třeba do západ ních Alp? Můžete zvolnit, as poň podle výzkumů na Univer sity of Colorado. Přes 200 účastníků vědecké konference konané ve výšce 3500 metrů nad mořem bylo dotázáno na své zvyklosti, co se týče tréno vání. Když došlo na symptomy horské nemoci bolest hlavy, únavu, nespavost, závratě či zvracení statisticky významné rozdíly mezi těmi, kdo necvičí, a těmi, kdo v přímořské výšce cvičí, nebyly zaznamenány. To se zdá potvrzovat horaly dlouho známou zkušenost: zdravotní stav ve výškách je záležitost ge netického štěstí. Výsledky však v žádném případě nemají odra dit od trénování. Ať už vás bolí hlava nebo ne, pořád ještě musí te řídkým vzduchem vynést na zádech batoh. Pokud nejste aer obně fit, bude to pro vás mno hem obtížnější. ph

Dobrodruh 3/99 DĚJINY strana 7 Z dějin dobrodružství Z dějin dobrodružství Z dějin dobrodružství Historie dobývání severního pólu zahrnuje velké množství neuvěřitelných známých i málo známých příběhů. K těm u nás méně známým patří let tří Švédů balónem v roce 1897, tedy dávno před Nobileho pokusem se vzducholodí. Pokus Švédů přitom skončil rovněž tragicky jejich ostatky a deník byly nalezeny až po 33 letech velrybářskou výpravou na Bílém ostrově. V Gräma, rodném městečku jednoho ze členů výpravy S. A. Andréeho, dnes stojí muzeum této malé výpravy. Dovolíme si ocitovat z jejich dramatického deníku. P okus S. A. Andréeho, Nilse Strind berga a K. H. F. Fraenkela o první dosažení severního pólu začal 11. července 1897 ve 13.46 balónem Orel (Örnen). Start z Dánského ostrova (Dan skön) na Špicberkách neproběhl zcela podle předpokladů, protože hned v prv ních minutách letu se posádka musela zbavit 737 kg z drahocenné zátěže, aby se dostala do letové výše alespoň 600 metrů. V 21.43 hod. balón klesá, a tak je shazováno dalších 8 kg písku a také prv ní z 12 bójí, určených k podávání zpráv. Tato bóje byla po 1142 dnech (27. srpna 1900) nalezena na norském pobřeží Finnmarku, a je dnes ve Státním historic kém muzeu ve Stockholmu. Zpráva v bó ji zněla: Bój č. 4 shozená jako první dne 11. července ve 22.00 hod. Naše cesta jde doposavad dobře. Nalézáme se nyní nad ledem, který se rozprostírá všemi směry. Počasí báječné. Nálada je vynika jící. Andrée. Strindberg. Fraenekl. 12. červenec Ani další den neprobíhá podle dřívěj ších plánů. Vítr se neustále mění a poča sí je celkově špatné. Místo na sever letí balón na západ ke Grónsku, je těžko řidi telný a na povrchu se dělá námraza. Dál se zbavujeme zátěže, nyní již z výstroje balónu. Ke konci dne se Orel již jenom těž ko vznáší, příliš zatěžkaný ledovou ná mrazou. Stále letí západním směrem a často naráží gondolou na vyvýšeniny zborceného ledu. V 18.33 hod. naráží již balón každou pátou minutu. Vrstva ledu na povrchu balónu sílí, ten stále při rych losti 1,75 2,5 m v sekundě dál a dál kle sá, až ve 22.00 hod. se na ledu zastaví úplně. Je silně zaledněný, promočený, odevšad kape voda, je příliš těžký. 13. červenec Celou noc je balón v zajetí ledu. V de vět hodin ráno se roztrhávají mraky, vítr sílí na 3,6 m/sec. a chvílemi je dokonce vidět modrá obloha. Na chvilku se obje ví slunce a to stačí k tomu, aby byla přes ně stanovená poloha na 82 s.š. a 16 v.d. od Greenwiche (Grw). V 10.55 hod. se prudkým škubnutím Orel sám z ledu uvolní a pokračuje v letu. Bylo rozhodnuto udělat něco rezo lutního, aby balón znovu vystoupil do větší výšky. Celkem je hozeno přes palu bu dalších 308 kg, z toho 200 kg různé ho proviantu. Balón se vznesl natolik, že bylo možné nastavit zmrzlou plachtu a zvýšit tak rychlost letu. Dalších 50 kg písku je vyhozeno. V nastalé chvíli klidu jde kolem 21.00 Fraenkel spát a Strind berg píše další z dopisů svojí snoubence. Radost z letu netrvá dlouho. Již ve 22.30 naráží gondola do ledu tak silně, že se utrhlo řídící lano. Je hustá mlha, ale přesto jsou vidět v ledu dlouhé, otevřené pásy volné vody. 14. července Balón se sice udržuje v letu, ale celou noc neustále naráží do ledu. Po veške rých pokusech o nabytí větší výšky dává nakonec Andrée povel k otevření ventilů a v 07.22 hodin dosedá Orel natrvalo v ledové pustině. Tím také končí po 65 hodinách a 36 minutách nejenom odváž ný let vzduchoplavců, ale i první pokus o dobytí severního pólu vzduchem. Přistání na 82 56 s.š. a 29 52 v.d. Grw. bylo provedeno bez nejmenších problémů a nic nebylo poškozeno. O tom svědčí nejenom citlivé přístroje, které s sebou po celou dobu putování ledovou pustinou táhli, ale i to, že zbytek poštov ních holubů vypustili až šest dní po při stání, v ranních hodinách 20. července. Důvodem k přerušení letu bylo to, že se Andrée a jeho druzi nechtěli příliš vzdálit depům se zásobami, které po ně byly připraveny. PUTOVÁNÍ K ZEMI FRANTIŠKA JOSEFA Začaly přípravy k cestě zpět. Jak se zdá z fotografických snímků, které se poda řilo po 33 letech složitým způsobem vyvolat, byla nálada účastníků dobrá. Zásob měli dostatečně, vybavení odpovídající době také, tři pušky, rozdělili si úko ly a práci a po sedmi hodinách intenzivní práce byli připraveni k opuštění balónového koše. 15. července Ráno příští den vstali v 10.00 ho din. Bylo zataženo a drobně pršelo. Polární počasí s teplotou kolem bodu mrazu. Kam oko dohlédlo, jenom le dová nakupená tříšť, místy volné mo ře. Z map, které s sebou měli (ty jsou součástí nálezu na Bílém ostrově (Vitön)), věděli, že se nacházejí 320 kilometrů severně od Severovýchod ní země (Nordostlandet, součást Špicberk) a 350 km severozápadně od Země Františka Josefa. Dále byl na mapě nesprávně vyznačen Gillis Land, pojmenovaný po svém holand ském objeviteli Gile. Skutečný Giles Land, dnešní známý Vitön, byl oproti to mu vyznačen jako White Island or New Iceland. Andrée si byl vědom, že kraje, ku dy půjdou, ještě žádný člověk před nimi nenavštívil a proto nebylo vyloučené obje vení neznámých ostrovů nebo země. Je jasné, že bylo těžké se rozhodnout, kterým směrem jít, ale nakonec se vzduchoplavci rozhodli vydat k Zemi Františka Josefa, kde byl k potřebě Andréeho expedice při pravený jeden z přezimovacích skladů. Přípravy na cestu trvaly celý týden, až do 21. července. Po celou tu dobu se nevzdálili od místa přistání, kde v gon dole stále bylo několik set kilogramů zá sob a vybavení. Na ledě ale nebyli sami, přeletěla nad nimi alka, viděli lvouna hřivnatého a ledního medvěda. 22. červenec Vydali se na pouť ke Kap Flora v Ze mi Františka Josefa. Nejdříve každý táh nul 160 200 kg nákladu na saních sám, ale záhy změnili taktiku tak, že tři táhli sáně jedny a vraceli se. Složitý a nebez pečný terén, kanály volného moře a ne ustálé potíže činily pochod nesmírně na máhavým. Půl dne chůze a několik ušlých kilometrů bylo na hranici sil. Zvláště pracné a zdlouhavé je překoná vání ledové vody. 26. červenec Potom, co Strindberg změřil polohu a k úděsu ostatních zjistil, že se nacháze jí pouhých několik kilometrů jihový chodně od místa z 21. července, se roz hodují k odlehčení saní, které znovu po táhne každý sám. Za zmínku stojí, že před odlehčením měly Andréeho sáně 210,8 kg nákladu, po odlehčení pou hých 129,5 kg; Fraenkelovy 135,6. Vět šina nákladu byla potom také nalezena na Bílém ostrově. Terén je velice obtížné překonávat, například inženýr Andrée 2. srpna zazna menává, že za 10 hodin pochodu neura zili víc jak 2 kilometry. 3. srpen Postupným měřením pozice zjišťují, že proud je unáší rychleji k západu, než oni postupují k jihovýchodu. Za předpo kladu, že měření jsou správná, tak se po tom trosečníci dostali od přistání balónu 14. července 55 km na jihojihozápad a od 31. července 13 km na severosevero západ. Pohyb le du byl mocněj ší než oni a v žádném případě ne mohli do BALÓNEM OREL K SEVERNÍMU PÓLU S. A. Andrée sáhnout mysu Kap Flora, kam se původ ně vydali. Skupina zhodnocuje šokující zjištění a rozhodují se pro pochod k Sed mi ostrovům (Sjuöarna), ležících u se verního pobřeží Špicberk, kde je zá chranný sklad potravin a výstroje. Po uplynulých 13 dnech namáhavého tažení sání a překonávání přírodních formací jsou síly již z velké části vyčerpané. K SEDMI OSTROVŮM 4. srpen Po pořádném odpočinku se vstávalo až ve 13.13 odpoledne. Ze tří čtvrtin je oblo ha pokryta těžkými mraky, teplota 1 C nad nulou a vane lehký vítr od jihozápadu. Putování je stejně obtížné a namáhavé ja ko doposavad, jenom sil stále ubývá. Oběd si muži připravují jednoduchý: su chary, máslo a sýr, k zapití roztátou vodu. 10. srpen Snídá se v 8 hodin ráno, potom násle duje sepisování a překládání výstroje a potravin. Náklad na Andréeho sáních je 134,2 kg, na Strindberových 141 kg a na Fraenkelových 153,8 kg. Z toho měl plá těný člun 63 kilogramy. Tato činnost tr vala 6 hodin. Mezitím Strindberg stano vil pozici, a protože přešli 82. rovnoběž ku směrem na jih, byl to důvod k oslavě a k obědu jsou přidány sardinky. Po dal ších sedmi hodinách vysilujícího pocho du staví expedice stan, k večeři je med vědí maso (0,75 kg) s Battyho omáčkou, bujon se suchary, marcipán. 11. srpen Během dalších dnů popisuje Andrée daleko podrobněji průběh putování, kte ré je složitější a složitější. Plně naložené sáně se neustále převracejí, několikrát přímo do vody. Veškerá výstroj je pro močená a nelze ji vysušit. Strindberg na razil do Fraenkelových sání a protrhl člun. Večerní nálada za nic nestojí, když pár hodin před půlnocí uléhají ke spánku. Teplota klesla na 8 C, doposavad nej větší mráz během celé expedice a do to ho duje nepříjemný severozápadní vítr, 7,6 m/sec. Za celý den urazili pouhých 3,5 km. Dny pomalu ubíhají a muži se hou ževnatě probíjejí nakupenými ledovými krami a ledovou vodou k jihu. Stan, spa cí pytel, sáně, člun a i ostatní výstroj jsou silně opotřebované a poškozené. Fraen kel má znovu žaludeční potíže a bere opium kvůli diaré a morfium proti sil ným bolestem. 31. srpen Vstává se až odpoledne, do saní se ex pedice zapřahuje až k večeru. Jsou 4 C pod nulou, vane silný severozápadní vítr 7,7 m/sec. O půlnoci protíná slunce hori zont, kraj je zalitý zlatou září, sníh jako by byl v jednom plamenném ohni. Polár ní léto definitivně skončilo, dny se za čnou rychle krátit a temné noci naopak prodlužovat. Další dny jsou nuceni používat člun, vodní plochy jsou i několik kilometrů ši roké. Terén je velice neschůdný, není vý jimkou, že k překonání 50 metrů je třeba i několik hodin. Již několik dní má Fraenkel poraněné levé chodidlo, které se na několika mís tech začíná podebírat. Po vyčištění a ošet ření ran všichni doufají, že Fraenekl bude brzy v pořádku, neboť jeho sil je potřeba k dalšímu pochodu. Ve skutečnosti jsou ale nemocni všichni. Přesto se jim za ne skutečně obtížných podmínek podařilo od 4. srpna, kdy se rozhodli pro pochod k depu na Sedmi ostrovech, do 9. září překonat 135 km jihojihovýchodním směrem. Přestože šli ale muži neustále na jihozápad k záchrannému cíli na Sedmi ostrovech, pohyb ledu se jim překonat ne podařilo. Zápisky Andréeho už nejsou tak pravidelné, Strindberg přestal zapisovat úplně. Má dost co dělat s astronomickými měřeními pozice, která ale neodpovídají jejich představám. Jenom Fraenekl stále obětavě pokračuje dvakrát denně s me teorologickými měřeními. Zdá se, že po slední fotografie je exponovaná kolem 22. srpna. Muži jsou nesmírně vyčerpáni, expedice zbídačená. UVĚZNĚNI LEDEM 17. září Od doby, kdy jsem naposledy psal do deníku, se hodně změnilo. To byla první slova, kterými Andrée pokračuje své zápisky. Fraenkelovi jeho poraněné chodidlo stále nedovoluje táhnout sáně, a tak se Andrée se Strindbergem pro ně střídavě vracejí. Mořský proud, vítr a na kupená ledová tříšť snižují možnost do sáhnutí jakéhokoliv záchranného depa. 12. a 13. září musela skupina pro bouři putování přerušit, vítr dosahoval síly 10 14 m/sec a teplota byla 8 C. Za té to situace byli muži též nuceni omezit denní dávku potravin. Strindberg ve svých zápiscích konstatuje: Takto vydr žíme skoro tři týdny a doufejme, že něco ulovíme. V této chvíli je snad poprvé všem jasné, že konec expedice se blíží. S těmito vyhlídkami bylo rozhodnuto, že na ledě přezimují. Podle Strindbero vých měření a záznamů do mapy určili, že se led přesunul 75 km jihojihový chodně, což znamená přibližně 2 kilo metry v hodině. 15. září, po ulovení tuč ného tuleně, znovu všem stoupla nálada. Navíc se Fraenkelova noha dobře léčí, i když v pořádku bude až za 14 dní, jak píše Andrée. V přípravách na přezimová ní je ale to nejlepší tento den teprve čeká. Ještě než se uloží k spánku, zahlédnou muži v dálce poprvé od 11. července ze mi. Bezpochyby máme před svýma očima New Iceland. New Iceland je Bílý ostrov (Vitön). Ostrov je z této strany pouhý nepří stupný ledovec, ale z toho si teď ni kdo starost nedělá. Spíše z toho, že se led pohybuje relativně rych le k jihu a teoreticky by se výpra va brzy mohla dostat na dosah některého z jižních ostrůvků Špicberk. Ve vodě u pobřeží je vidět několik ledních medvědů. Neděle 19. září Od okraje ostrova byli asi dva ki lometry. Hned ráno byli zastře leni dva velcí tuleni a několik led ních racků, takže zásoby jídla jsou nyní až do konce února. Prací ko lem tuleňů a přípravou ledového obydlí uběhl celý den. Následující dny se dál pokračuje v pří pravách na přezimování a na stavbě obyd lí z ledu. Konečně je zastřelen medvěd k zpestření jídelníčku a rozšíření zásob na přicházející zimu. Dalších šest dní uběhlo, aniž by Andrée něco zapsal a pohyb ledu prakticky ustal. Jezírka a pruhy volné vo dy zmrzly a tím zmizeli i tuleni. Není vět ší teplo jak 4 C a téměř stále zataženo. Stmívá se kolem páté hodiny odpoledne. Práce na stavbě ledové chaty pokra čují tak, že sníh se smíchá se sladkou vo dou a tato hmota se navršuje na sebe. To celé postupně mrzne a nakonec bude po dle plánů chatrč Domov o rozměrech 5,75 m x 3,5 m, jak je vidět ze Strind bergova nákresu. 1. říjen V 5.30 ráno je výprava probuzena sil ným rachotem a do chaty proudí ledová voda. Muži jsou nuceni vyběhnout a vi dí, že led se rozlámal na několik menších ker, ta na které se oni nacházejí, je o ve likosti 24 metrů v průměru. Majetek ex pedice je nyní na několika krách včetně nashromážděného proviantu na celou zi mu. Naštěstí je pěkné počasí, a tak po velkém vypětí jsou veškeré zásoby zachráněny, ale chata a malá kra, na kte ré jsou, nemohou poskytnout potřebné bezpečí pro dlouhé přezimování. Touto katastrofou se tedy končí puto vání po pohyblivém ledu, které začalo 14. července. Prvních 12 dní putuje nejprve ztroskotaná výprava směrem k Zemi Františka Josefa, potom 40 dní směrem k Sedmi ostrovům. 64 dní sváděli muži hrdinně nerovný boj s krutou přírodou, než se oddali osudu. Během této doby by li 12 dní nuceni přečkávat bouře v růz ných táborech, anebo odpočívali. Celkem urazili 330 km přímým jižním směrem. NA BÍLÉM OSTROVĚ Z útržkovitých zápisků je zřejmé, že vzniklá situace je katastrofální. V úterý 5. října se jim konečně podaří dostat na os trov, poprvé od 11. července stojí na pev né zemi. Hned následující den přichází první sněhová bouře, ale účastníci výpra vy se stále nevzdávají. Sáně a vše ostatní přemisťují 7. října ještě více do nitra ost rova, kde stanují v nejtvrdších podmín kách, jaké tento polární kraj poskytuje. Sbírají naplavené dřevo na stavbu nového obydlí a k otopu. Jejich hlasy ale pomalu umlkají, jak se Strindberg krátce vyjadřu je 17. října. Dřevo jen na sebe pěkně naskládají, sáně ale již vyložit nestačí. 33 LET POZDJI Roku 1930 se vydává z norského Ale sundu polární expedice pod vedením Gunnara Horna expediční lodí Bratvaag k Zemi Františka Josefa. Začátkem srpna jsou v blízkosti Bílého ostrova a 6. srpna rozhodne kapitál Peder Eliassen, že muž stvo vystoupí na zem a uloví nějaké mro že. Je krásné počasí a lovcům se harpu nování daří. Napadení mroži se stahují za ostrovní útes a muži je následují. Také 17letý Olov Salen, nováček v Severním moři, a 24letý Karl Tusvik, již ostřílený námořník. Když vystoupili na náhorní planinu, zahlédli ze sněhu vyčnívat tma vý předmět, a tak se k němu vydali. Byl to plátěný člun plný předmětů. Hoši ne lenili a běželi oznámit nález svým dru hům. Všichni se potom vrátili a kapitál Eliassen přerušil lov. Po přečtení nápisu Andrées Pol. Exp. 1896 bylo všem jasné, jaký nález učinili. ZDENĚK HAJNÝ, Malmö

strana 8 INFORMACE Dobrodruh 3/99 ČEKANÁ NA TRENCKOVA DUCHA Nejen týráním těla při tréninku živ je dobrodruh, toužící po extrémních zážitcích. K zahození určitě není ani duševní pošimrání v kuriózním prostředí a ve zvláštní situaci. etos 4. října tomu bude už rovných 250 let, kdy ve věznici na brněn Lském Špilberku zemřel po ročním žalářování na vodnatelnost bouřlivák, dobrodruh, skvělý šermíř, sukničkář a velitel pandurů baron Franz von Trenck (1714 1749). Trenckova osobnost mě zajímala odmalička, a tak, na základě do hody a porozumění vedení Muzea města Brna, jsem se rozhodl podstoupit pokus setkat se s duchem legendárního barona tváří v tvář. Doporučení senzibilů a ezoteriků bylo jednoznačné: nejvhodnější dobou k ran dezvous s duchem je noc ze 30. dubna na 1. květen. Noc pálení čarodějnic, noc, kdy tajemné síly prý nabývají největší moci. Navíc byl zrovna úplněk. Brány špilberských kasemat se za mnou zavřely v 17 hodin. Dlužno přiznat, že Trenck ovšem v kasematech vězněn ne byl, ty byly jako těžký žalář využívány až po roce 1784. Legendární velitel pandurů měl jako prominentní vězeň ce lu s největší pravděpodobností v horním patře vězeňské budovy v zadním příkopu jižních kasemat, z níž se dnes dochovaly pouhé základy. Místnost v severních ka B V bývalé strážnici špilberských kasemat mě ve snu (?) navštívila ženština v šedé kápi. Baron Trenck však moje pozvání nepřijal. sematech s pořadovým číslem 25 byla si ce od roku 1880 označována za Trencko vu celu, jednalo se ovšem o pouhý mýtus a místnost ve skutečnosti sloužila jako strážnice. Kde budu na Trenckova ducha čekat, ne bylo rozhodující, vždyť si mě přece mohl najít kdekoliv. Svoji čekanou jsem za hájil v absolutní tmě (baterka vypovědě la službu) na palandě cely č. 20, která by la určena pro dvanáct vězňů. Před jednou hodinou v noci mě z dřímot vytrhlo sté nání či nářek, který jako by slabě vychá zel z odevšud. Se svíčkou v ruce jsem klopýtal chodbou. Po několika minutách JARNÍ OUTDOORMAN ěhem předposledního květnového víkendu proběhla další, v tříleté historii již jubilejní desátá akce ze seriálu sportovně turistických setkání s letošním názvem Holan Sport Outdoor man 99. Když jarní Outdoorman, tak už tradičně na vodě. Pořadatelé protentokrát vybrali oblast Lipna v jižních Čechách. V sobotu se jel orientační závod na jeze ře, mužská trať měřila zhruba 15 km, pro ženy a smíšené páry to bylo 13 km. I přes nepříznivou předpověď bylo dobré poča sí, protože nepršelo a bylo pod mrakem. Pouze v poledne se trochu zvedl vítr, kte rý některým jedincům na otevřené vodní ploše činil problémy. I přesto se těm nej lepším podařilo stáhnout svůj čas pod dvě hodiny. V neděli ráno se všichni pře sunuli do Rožmberka na Vltavu, odkud se jel sjezd proložený brankami a několi ka dalšími překážkami. Měřený úsek měřil 2 km, poté se jelo ještě asi 5 km k hospodě U Ju ry, kde proběhlo za končení a vyhlášení vý sledků. Za tento víkend si v mužích odvezl vítěz ství Luboš Pokorný Bering Praha, v ženách byla nejlepší Zuzka Nosková Delfín Jab lonec n. N. a ve smíše ných párech Renata Brzáková a Petr Vlasák HO PřF UK Praha. V celoročním Závodě čtyř roč ních období po čtyřech bodovaných dis ciplínách vedou: v mužích Luboš Pokor ný Bering Praha, v ženách Madla Ko lářová Sagita Jičín a ve smíšených dvojicích Sandra Kazíková a Vlasta Pa lata Autocont Praha. Titul Outdoorman a tričko získali další dva borci: Pavel Peths Bivak Sport Krnov a Jakub Hauptman HO PřF UK Praha. Ceny od sponzorů si tentokrát odvezli vysolovaní: Zuzka Nosková, Marcela Laholíková a Daniel Pajer. Další cyklistická část proběhne 11. a 12. září opět v jižních Čechách. Po drobnější informace se vyžádejte na tele fonu 0603 853100, nebo se podívejte na internetovou stránku www.outdoor.cz. MAREK ROČEJDL!! Prodej jízdních kol na splátky a bez ručitele!! Nákup kvalitního trekkingového či horského kola není jistě každodenní záležitostí. Chceme li, aby ko lo dobře sloužilo, musíme sáhnout hlouběji do kapsy, což obzvláště v dnešní situaci není nejpříjem nější. Proto nás zaujala nabídka, se kterou přichází pražský cykloobchod Katmar. Ptali jsme se pří mo u zdroje: Leasing jsme zavedli již v únoru, ale od začátku září máme ještě výhodnější podmínky. Především u kol, které mají financovanou částku nižší než 30 000 Kč (prodejní cena minus akontace), nepotřebujete vů bec ručitele, což je v Čechách úplná novinka. Spolupráce s kvalitní leasingovou společností nám umož nila nabídnout ještě výhodnější leasingové koeficienty a zálohové platby. Akontace může být již od 20 % (dříve 30 %), takže si od nás můžete odnést kolo například za 35 000 už při zaplacení 7000 Kč. Na dru hou stranu minimální financovaná částka se snížila na čtyři tisíce, tzn. na leasing můžeme prodávat kola již od 5000 korun. Navíc se celé vyřízení leasingu dá zvládnout za cca 3/4 hodiny u nás v obchodě. Jak to tedy celé probíhá a co k tomu zákazník potřebuje? Je třeba mít s sebou občanku a jeden další doklad (rodný list, pas, řidičák nebo zbrojní pas). Dále potře bujete potvrzení zaměstnavatele o výši výdělku a doklad o platbě nájemného (nebo telefonu, el. energie). Místo potvrzení o příjmu je možné použít daňové přiznání či důchodový výměr. V Katmaru si vyberete ko lo, eventuálně si ho necháte pro sebe upravit. Obsluha s vámi vyplní návrh smlouvy, který zašle faxem na leasingovou společnost. Po přibližně čtvrthodince přijde odpověď a zbývá pouze podepsat předávací protokol, složit zálohu a můžete vyrazit na první vyjížďku. Jak vidíte, je to velmi rychlé a jednoduché. Na víc, pokud máte nějaký dotaz či problém, je vám k dispozici naše Nonstop infolinka 0603 725893. V pra covní době pak telefon 02/33322587 (Po St, Pá 9 18, Čt 9 20, So 9 12), nebo vás informují přímo v prodejně KATMAR, Pod Baštami 3, Praha 6. nářek ustal. V prostorách kasemat je zvuk zvenčí značně deformován. Možná, že ke mně doléhal jen nářek mrouskají cích se koček. Poněvadž se v následujících chvílích ne dělo naprosto nic, přemístil jsem se i se spacím pytlem do strážnice, která byla ještě nedávno mylně uváděna Trencko vou celou. Na kavalci mě ve vlhkém chladu přemohl spánek, který mi přinesl naprosto živý sen (?): ženská postava v šedé kápi mi zaťukala na čelo. V levé ruce držela předmět (patrně knihu), pra vou vztahovala ke mně. Zvolna vycouva la ze dveří (navzdory mřížím) a rozply nula se v chodbě. Z mátohy vyzařova lo teplo a klid, který mě příjemně naplňoval i po mém probuzení, jako po řádný doušek bourbonu. Duch barona Trencka se až do úsvitu ne objevil. Možná, s ohledem pro panduro vu slabost pro něžné pohlaví, jsem si měl vzít s sebou nějakou půvabnou asistent ku. O žádnou, která by mě do hrůzného sklepení žaláře národů chtěla následo vat, jsem pochopitelně ani nezavadil. JAROSLAV MONTE KVASNICA Foto: Michaela Dvořáková LUKOSTŘELECKÝ KOCOUR V PYTLI V obcích Letohrad-Ráj se 10. 12. 9. 1999 uskuteční Mistrovství ČR v instinktivní lukostřelbě. S outěž je určena pro nej širší lukostřeleckou veřejnost nejen z řad sportovních lukostřelců. Zúčastní se jí i histo ričtí šermíři, indiáni, trappeři, trempové, re kreační lukostřelci bez rozdílu věku a pohlaví. Střílí se holým lu kem bez pomůcek Prodám PK JO JO 93 speed, Trimy, mat. Uparnys + šňůry kevlar. Málo létaný, cena 10 000 Kč. Dále PK Edel vhodný pro začá tečníka 8000 Kč. Oba dva prodám se sle vou za 15 000 Kč. Tel.: 0603803036, 0606/823212. VYDAVATELSTVÍ HORSKÉ LITERATURY A CESTOVNÍ KANCELÁŘ Tel.: 0325/55 17 22 MASARYKOVA 652 Fax: 0601/24 19 30 289 22 LYSÁ NAD LABEM E mail: alpy@alpy.cz TREKING HIMÁLAJE SOLO KHUMBU, BASE CAMP EVEREST 28. 9. 26. 10. 1999 OKOLO ANNAPURNY 19. 10. 9. 11. 1999 MAKALU 28. 9. 26. 10. 1999 KANCHENJUNGA 28. 9. 26. 10. 1999 a další oblasti v Himálaji CENA se základním servisem 35 500 Kč Základní servis zpáteční letenka z Vídně, vízum, pobyt v Káthmandú, zajištění trekingpermitu i jízdenek. ŽÁDEJTE KATALOG ALPY LÉTO 1999 TELEFONUJTE, FAXUJTE, POŠLETE E MAIL CK KARAVELA aktivní turistika se stany, hory, trekking, expedice Řecko (velký okruh) 14. 31. 7. 9980, Sicílie 3. 18. 9. 9590, Maroko 3. 27. 9. 13 880, Egypt únor 2000 24 500, TUNISKO LIBYE 3. 9. 30. 9. 23 600, Jul. Alpy 3. 10. 7. 3200, Dachstein 29. 7. 1. 8. M. Blanc 13. 22. 8. 4850, NEPÁL (Annapurny ing. Jakeš, pod Mt. Everest) X 40/43 500, THAJSKO XI 37 500, MALAJSIE SUMATRA X XI 38 000, INDIE IX 42.500, MEXIKO, VENEZUELA, NP USA, KEŇA Petrohradská 10, 101 00 Praha 10 Vršovice, tel./fax: 02/71745237 E mail: karavela@atlas.cz ww.mujweb.cz/www/karavela Za dobrodružstvím na východ ŤAN ŠAN VHT: v okolí Chan Tengri a jezera Issyk kuľ 17. 7. 22. 8., cena: 29 000, Kč KRYM: cykloturistika hory, moře, památky v zapomenutém ráji 3. 9. 19. 9., cena: 7500, Kč KAVKAZ VHT: s výstupem na Elbrus, vlastní program možný 9. 7. 1. 8. a 6. 8. 29. 8., cena: 7850, Kč NOVÝ ZÉLAND: přes hory, deštné pralesy, pouště a ledovce možnost zajištění sezónní práce od 8. 1. 2000, cena: 30 000 Kč + letenka CK Rajbas, Jan Odehnal, Čížovky 18, Boskovice, 680 01 T: 0501/45 29 18, F: 0501/45 60 20, www.rajbas.cz, e mail: rajbas email.cz usnadňujících míření (pořadatel přislíbil zapůjčení luků těm, kteří nema jí vlastní). Pro vítěze a jedno ho vylosova ného jsou při praveny zají mavé ceny. Každý, kdo se chce zúčastnit to hoto pěkného víkendového setkání, posbírat nové zkušenosti a vyzkoušet netradiční disciplíny (pohyblivé cíle, střelbu v pohybu a neobvyklých polo hách, lukostřelecký fotbal ), získá bližší informace u J. Prokopce tel. 0602 296284. Trekkingová, horská či freestylová kola můžete získat již po složení 20% zálohy v naší prodejně Pod Baštami 3, Praha 6 (70 m od metra A Hradčanská, směr Hrad) tel. 02/33 32 25 87 Otevřeno: Po St, Pá: 9 18, Čt 9 20, So 9 12 Non stop infolinka 0603 725893

Dobrodruh 3/99 INFORMACE strana 9 CENY ZA UBYTOVÁNÍ V Rakousku se dnes pohybují ceny za ubytování na společné noclehárně od 120 ATS do 180 ATS za osobu a noc. Členové Alpenvereinu platí od 60 ATS do 90 ATS. Na některých chatách je však třeba počítat s vyššími částkami např. ubytování na chatě Simonyhütte na Dachsteinu stojí ob vykle 220 ATS, členové AV platí 110 ATS 120 ATS. Na Rudolfshütte (dnes nejmoderněji vybavená horská chata v ra kouských Alpách a školící středisko Alpenvereinu) v oblasti Glockneru platí ne člen na společné noclehárně 240 ATS, člen AV pak obvykle 120 ATS. Na chatách v oblasti Raxalpe, Hohe Wand, v Ennstál ských Alpách nebo v oblasti Schlad mingských Taur platí nečlen AV okolo 110 ATS 120 ATS, člen AV pak 55 60 ATS. Ve Švýcarsku, na chatách SAC, je nut né letos počítat s částkou 30 35 CHF za jednu noc, členové AV budou platit 20 25 CHF. V italských Dolomitech na chatách CAI se budou letos v létě pohybovat ceny od 20 000 ITL do 30 000 ITL, někde dokon ce i 35 000 ITL. Členové AV budou platit po slevě od 12 000 do 20 000 ITL. Protože v Dolomitech je dost soukromých chat i ve vrcholových partiích (v oblasti sedla Sella Joch, Grödner Joch nebo např vyhledávaná chata Rif. Lagazuoi na stejnojmenném vr cholu) a neuznává se zde sleva pro členy AV, nesmíte být na těchto chatách překva peni cenou 30 000 až 40 000 ITL. Z rakouského Alpenvereinu Z rakouského Alpenvereinu DALŠÍ SLUŽBY V alpských zemích jsou chaty ve správě jednotlivých spolků nebo sekcí. Tyto spolky nebo sekce najímají chataře, kteří se o cha tu starají, zajišťují její provoz v letním, po případě i v zimním období. Dnes se zvláště o chaty na frekventovaných místech s vel kou návštěvností starají většinou celé rodi ny. Mnoho horských chat má dnes moderně ALPSKÉ CHATY ALPENVEREINU III Na chatě Clubu Alpine de Italiano Maria e Alberto ve skupině Brenta italských Dolomit platí rovněž slevy pro členy Alpenvereinu. SOUTĚŽ SOUTĚŽ SOUTĚŽ SOUTĚŽ ZÍSKEJTE NOVÉHO ČLENA Pro všechny členy Alpenvereinu vyhlašujeme soutěž získejte nového člena AV, získejte odměnu 1. získáte li jednoho člena, obdržíte zdarma mapu AV v měřítku 1 : 25 000 (mapa alpských oblastí). Cena mapy je 250 Kč. 2. získáte li 5 nových členů, obdržíte zdarma pár teleskopických hůlek v ceně 1400 Kč nebo bike kletr v ceně 1600 Kč. 3. získáte li 10 nových členů, obdržíte zdarma péřový spací pytel mumie v ceně 4500 Kč nebo lehký stan s konstrukcí pro 3 osoby za 4500 Kč. Formuláře pro soutěž získáte na adrese ALPY, Masarykova 652, 289 22 Lysá n. L. vybavenou kuchyň a dostatečné prostory pro posezení a stravování všech návštěvní ků nejen ubytovaných, ale i příchozích. Zvláště v posledních letech mnoho návštěv níků horských chat využívá pohodlí i ostat ní možnosti, které chata nabízí, včetně plné penze. Významné je, že ne malou slevu při takovýchto službách mají nárok právě čle nové AV a že ji plně využívají. Např. jídlo zv. Bergsteigeressen místní specialita cha taře určená pro členy AV (vždy dostatečná porce, která nasytí i velkého jedlíka) stojí v Rakousku okolo 70 ATS. Vzhledem k vý še uvedeným skutečnostem je obvyklé, že většina návštěvníků ze západní Evropy při chází dnes na vícedenní pobyt na takovéto horské chatě pouze s nutnou výstrojí a vý zbrojí na túry. Jídlo i občerstvení si objednávají přímo na chatě. Zásoby jídla na chaty nosí dnes již většinou pouze návštěv níci z bývalého východního bloku. Chataři i ostatní účastníci tuto skutečnost respektu jí, vyžadují však dodržování některých pra videl, která jsou zásadní. Ohřát jídlo z kon zervy je možné v okolí chaty po dohodě s chatařem. Na některých chatách vám na požádání bez poplatku ohřejí toto jídlo v ku chyni. Jinde za ohřátí vyžadují malý paušál. Vždy však by mělo být obvyklé, že obal od konzervy i od ostatních druhů jídel sami od nesete do údolí v plastikové tašce, které jsou na chatě k dispozici. Toto platí především u výše položených a hůře dostupných chat v horách. Pro úplnost uvádíme obvyklé ceny ně kterých základních jídel a nápojů na hor ských chatách v rakouských Alpách. Polévka podle druhu stojí od 25 ATS do 45 ATS, teplý párek s hořčicí bývá od 40 do 50 ATS, guláš stojí obvykle 60 až 70 ATS, čaj lze zakoupit za 25 30 ATS, to čené pivo (Bier vom Faß) 0,5 l stojí větši nou 30 35 ATS, káva okolo 25 30 ATS. Na každé chatě je obvyklé podávat horkou vodu na čaj tzv. Teewasser porcovaný čaj nosíme sebou v kletru. Běžná cena 0,5 l bý vá okolo 10 ATS. KDY JSOU CHATY OTEVŘENY? Vysokohorské chaty jsou v Alpách ote vřeny během letní sezony. Ta obvykle začí ná v polovině června nebo ve druhé polovi ně června (podle polohy chaty a stavu sně hu v okolí chaty). Letní sezona a tím i provoz na chatách končí většinou v obdo bí od konce září do konce října. Některé chaty mívají i zimní a jarní provoz, jiné cha ty mívají otevřeno v období vánočních a no voročních svátků a v období Velikonoc. Většina vysoko položených chat má zimní prostory zv. Winterraum. Tyto pro story slouží pro nouzové přenocování v zimních měsících. Zimní prostory bývají otevřeny v době, kdy je chata zavřená. Zimní prostory jsou různě veliké, vybavení je však vždy velmi jednoduché většinou palandy s dekami. Někdy je zde místo pro 4 osoby, jiné objekty jsou např. i pro 16 os ob. V těchto prostorách bývají velmi často i zásoby jídla za jejich použití se platí do připravené pokladničky. Ve Švýcarsku bý vají takovéto prostory často i dost veliké s několika lůžky, zásoby jídla jsou v těchto chatkách bohaté, často zde bývá i telefon. Zimní prostory u některých chat jsou však zavřené, pro jejich návštěvu je nutné získat klíč. Pro zimní prostory u chat v ra kouské části Alp je společný klíč. Tento klíč mohou od letošního roku vypůjčit čle nové sekce Innsbruck Lysá n.l. na adre se ALPY, Masarykova 652, 289 22 Lysá n.l. nebo na adrese MAPIS, Štefánikova 63, 150 00 Praha 5. SEZNAMY CHAT Horských chat v Alpách je velké množ ství, celkem je evidováno okolo 3000 chat. Informace o většině z nich jsou zpracovány v seznamu horských chat kapesní publi kace formátu 12 x 16 cm, která má tři díly. Prvý díl popisuje chaty v oblasti Rakouska, Německa a severní Itálie. Druhý díl pak chaty v jižních oblastech Alp v Itálii a Slovinsku, a třetí díl obsahuje seznam chat v Západních Alpách ve Francii, Švý carsku i Itálii. V každé publikaci jsou infor mace zhruba o 800 chatách. Cena každé publikace je 280 ATS, pro členy AV sekce Innsbruck Lysá n.l. stojí jedna publikace 500 Kč a je zasílána na dobírku. POMÁHÁME UPRAVOVAT CHODNÍKY V ALPÁCH Pro členy Alpenvereinu sekce Innsbruck Lysá n. L. je připravena nabídka týdenního pobytu na chatách Franz Senn Hütte a Pfeishütte spojená s pomocí při obnově horských chodníků Týdenní pobyt na chatě s polopenzí za 2500 Kč Program: sedmidenní pobyt na chatě ve společné noclehárně, PP, 5 dní pomoc při obnově chodníků Termíny: od 16. 7. do 17. 9. 1999 Sekce Innsbruck Lysá n. L., Masarykova 652, 289 22 Lysá n. L.

strana 10 ZÁVODY Dobrodruh 3/99 Poslední březnový víkend se v prvním podlaží pavilonu Zet na brněnském výstavišti běžel již čtvrtý ročník extrémní mezinárodní osmačtyřicetihodinovky non stop Gemma indoor 48h nonstop. Letos tento podnik přilákal pod kopuli obřího pavilonu pětatřicet špičkových ultramaratonců ze dvanácti zemí. Mezi elitou vytrvalců nechybělo ani pět žen. Kruhová, 240 metrů dlouhá betonová trať, připomínala gigantickou cirkusovou manéž. Nejen neuvěřitelná vzdálenost, ale i boj s vlastním tělem a psychikou, a rovněž nezvykle vysoká teplota v hale a suchý vzduch, byly hlavními nepřáteli ultramaratonců, stižených syndromem cirkusového koně. Ivan Ďurkovský (č. 7), Tomáš Rusek (č. 24), Viktor Adamczyk (č. 1), v pozadí Manfred Hauser. SYNDROM CIRKUSOVÉHO KONĚ V Brně se běžel již čtvrtý ročník 48hodinového ultramaratonu postavami letošní Zetky byl světový rekordman a loňský vítěz Jaroslav Ko courek a Němka Helga Backhausová. Pětačtyřicetiletá Helga v Brně překonala dva německé rekordy, zvítězila v katego rii žen a v konečném absolutním pořadí se umístila na neuvěřitelném čtvrtém místě fantastickým výkonem 328 km 988 m. Brňan Jaroslav Kocourek, který v červnu oslaví padesáté narozeniny, uběhl 385 km 38 m. Strašně mi vadil su chý vzduch, řekl v cíli Kocourek. Stá le jsem se cítil přehřátý. Chtěl jsem skon čit už po prvém dni, závod jsme však s Američanem Possertem skvěle rozběh li, byl jsem ve formě, a tak jsem nakonec svůj záměr změnil. Toto byl můj posled ní ultramaraton, dále se budu věnovat už jen kratším běhům. Na druhém místě skončil Vlastimil Dvořáček výkonem 372 808 m. Na Br no budu strašně rád vzpomínat, byl to můj nejlepší životní závod, usmíval se plaše v cíli po 48hodinovém martyriu Vlasta. Bronz vybojoval Němec Thomas Blumtritt (330,908 km). Bramborovou medaili získal mezi muži Slovák Ivan Ďurkovský (320,114 km). Stříbro v že nách si odvezla zkušená Němka Martina Hausmanová (303,600 km), bronz její krajanka Heike Pawziková (270,976 km). Pětašedesátník Viktor Adamczyk z Německa utvořil ve své věkové katego rii světový rekord výkonem 259,642 km a celkově skončil čtrnáctý. Nejstar ší účastník dvaasedmdesátiletý Ně mec Manfred Hauser skončil na 23. stu Fenomenální Němka z pavilonu Zet Helga Backhausová kralovala mezi ženami. V absolutním pořadí skončila čtvrtá, takže našla přemožitele jen ve třech mužích. ZAJÍČCI NEMAJÍ ŠANCI Raketový vstup do vražedně dlouhé ho závodu měl nejmladší účastník, třia dvacetiletý Maďar Norbert Karoly. Nej vhodnější věk pro úspěšného ultramara tonce není lehké stanovit, rozhodně však začíná někde nad hranicí třiceti let. Fan tastická vytrvalost, odolnost vůči bolesti, recept na vlastní psychiku i zkušenosti se bolestivě sbírají po dlouhá léta. Jeden z nejlepších světových ultramaratonců (duchovní otec i aktér brněnské 48 hodi novky) a český reprezentant Tomáš Ru sek oslavil vloni abrahámoviny, a přesto vítězí v megabězích v saharské poušti, na vulkánech Nového Zélandu, v Himála jích i na americkém kontinentu. Maďarský benjamínek vévodil vytrva lému pětatřicetihlavému stádu cirkuso vých licipánů po mnoho hodin. Co je však mnoho hodin proti 48hodinové věčnosti?! Norber nakonec závod do končil až na jedenáctém místě, to je však ozdobou jeho dosavadní kariéry. Bylo to šílené, bylo to nádherné, myslel jsem, že umřu, zašeptal v cíli s plachým úsmě vem. Několik borců nepřežilo ani první den a nedočkalo se ani první proběhané noci. První odstoupil pro zdravotní potí že zkušený Polák August Jakubik. Před první stovkou kilometrů to zapíchl Ital Vincenzo Tarascio. Nic jsem neudržel v žaludku, často jsem zvracel, končím, sdělil řediteli závodu Františku Ca fourkovi zklamaný Vincenzo. Třiatřiceti letá půvabná Francouzka Christine Fontésová si po 97 kilometrech přivodila únavovou zlomeninu a musela vzdát. Běh je můj život, soukala ze sebe Christine s pláčem. Pracuji v mlékárně v Arles, všechen volný čas věnuji bě hu. Na Brno jsem se tvrdě připravovala tři měsíce, naběhala jsem tisíce kilomet rů na tvrdém betonu, teď je všechno v pekle. Křehká Christine přitom už vy bojovala třetí místo v legendárním etapo vém Marathonu des Sables v saharské výhni. DVA DLOUHÉ DNY, DVĚ DELŠÍ NOCI Už první noc odstoupila ultramara tonská legenda Tomáš Rusek. Obnovilo se mi zranění pravého stehenního svalu, řekl v pohodě Tomáš. Už za měsíc chci vyhrát v Japonsku Sakurový běh na 250 kilometrů, je to prestižní záležitost. A hlavně se chystám na newyorskou šes tidenní, kde chci překonat hranici tisíce kilometrů. Svůj cíl nechci ohrozit. To máš ovšem ze Zetky neodkulhal, na opak ochotně pomáhal svým běžeckým soupeřům a kamarádům. Všechno je to o výživě, informuje lékařka Jana Martínková. Každý z běž ců má jinou individuální potřebu. Je tře ba mít dokonale vypracovaný pitný i vý živový režim. Vytrvalec se nemůže při závodě ptát, co jíst, co pít. To musí vě dět. I zde jsem pozorovala obrovské roz díly ve zkušenostech různých borců. Kdo si zobl papriku, chodil pak řadu kol na záchod. Ultramaraton se dá vyjádřit mo delem: králík prchající před vlkem. Krá lík nemá potřebu močit, má vysoký tep, nesliní. Je to prostě stres. Ultramaraton, to je pohádka o vůli, krizích a bolesti. A možná i o radosti, uspokojení z překonání vzdálenosti i sebe sama. Krizím se však nemůže vy hnout ani ten nejzkušenější. První noc jsme léčili puchýře, informuje doktorka Martínková. Závodníci měli problémy s koleny a kyčlemi. Nejvážnějším zraně ním byl natržený lýtkový sval Němce Thomase Kühna. Po fixaci však pokračo val až do cíle. Američan Tom Possert měl skvěle rozběhnutý závod a šel suverénně na americký rekord. Druhou noc strašlivě trpěl kvůli úponům unožovačů kyčelních kloubů. Bolest se projevila i v jeho těžké duševní depresi a Tom vzdal. Každý má individuální normu prahu bolestivosti. Obecně lze říci, že tito extrémní sportov ci vydrží neuvěřitelně mnoho, práh boles ti mají nasazen závratně vysoko. Druhou noc byl z brněnské manéže odnesen Petr Solnička. Není pěkný po hled na tvrdého chlapa, který strašně Stejně jako vloni i letos zvítězil v Brně Jaroslav Kocourek (vlevo). V posledním kole mu předává vlajku ředitel závodu František Cafourek. moc chce pokračovat, a který řve bolestí. Diagnóza přetížení natahovače po vázky stehenní. Slzy utrpení a zklamání. Strašně jsem chtěl podat dobrý výkon, zdraví ale neporučíš, drtil mezi zuby Petr. ŠÍLENEC NA ROTOPEDU A zatímco pod klenbou pavilonu vytr vale kroužili ultraběžci už druhou noc, do sedla rotopedu usedl zdravotně posti žený sportovec Jindřich Laky, aby se po kusil překonat světový rekord na 12 ho din. Znojemák je rovněž ultramara toncem a v současné době se pilně připravuje na přeběh australského konti nentu. Pokus Lakyho se zdařil, za dva náct hodin ujel na rotopedu 555 km a 500 m (starý svěťák měl hodnotu 539,800 km). Navíc Jindra překonal rekord i v hodinovce výkonem 55,5 km. Byla to makačka, smál se Jindřich. Nechce te si vyfotit můj zadek? Asi by to nebyl pěkný snímeček, i když jsem si jej chrá nil polštářkem. Ultramaratonec Jindřich Magic Laky utvořil v Zetce světový rekord v jízdě na rotopedu na 12 hodin. PROSIT Iontové nápoje, speciální vitamínové bomby, ale i piškoty, sušené ovoce, mléko vše mizelo z občerstvovacího pultu. Ane bo normální jídlo kuřata, rýže, filé, gu láš Ten guláš nebyl šťastný, vrtí hla vou doktorka Martínková. Kdo jej zvolil, měl problémy. Mě zachránilo mléko, dušoval se Slovák Ivan Ďurkovský. Po něm skončily moje zažívací potíže. V hale nechybělo ani pivo. Je to nej lepší český ionťák, horuje Tomáš Ru sek. Věčně optimistická Němka Simone Gernetzky, která bavila diváky, soupeře, ale i sebe svým pískáním a grimasami, preferovala černé pivo. Prosit, zvolala při každém doušku. I Jan Simet a Tomáš Trojan při ultramaratonu občas pivko po píjejí. Trošku to umrtví, pomáhá mi to přežít, řekl Trojan, který v Brně dokon čil svou první osmačtyřicetihodinovku. VŠECHNO JEDNOU SKONČÍ Ano, všechno, i nekonečná osmačty řicetihodinovka má svůj cíl. Největšími pínku výkonem 211,012 km. Američan Tom Possert, který pro zranění odstoupil šestnáct hodin před cílem, skončil na ne uvěřitelném desátém místě výkonem 294,720 km. Ředitel závodu František Cafourek zářil spokojeností: Opět se letos potvr dil slogan: kdo chce rekord, jede do Br na! Bylo to obrovské divadlo vůle a bo je. Jsem šťastný, že náš závod sledoval i prezident světové ultramaratonské fe derace Malcolm Campbel, se kterým jsme podepsali kontrakt o konání světo vého šampionátu v běhu non stop na 48 hodin. První oficiální mistrovství světa se tedy bude konat za rok v Brně v roce 2000. Poněkud otřepaně působí tradiční vý rok: kdo dokončil, vyhrál. Při podobném ultraběhu to však nepochybně platí na sto procent. Překonávání hranic lidských možností bude odvážné a posedlé lákat patrně pořád. JAROSLAV MONTE KVASNICA Foto: Michaela Dvořáková

Dobrodruh 3/99 INFORMACE strana 11 Z dopisů čtenářů Z dopisů čtenářů NEJEN PENÍZE SE DĚDÍ aneb každý nějak začíná K dyž jsem více než před rokem poprvé nahlédl do Dobrodruha, okamžitě jsem pochopil, že tady jsem mezi svými. Pragmatik by možná řekl mezi blázny, nutno však dodat, že se schopností vnímat i ty stránky života, jež normálním nepoznány unikají. Do sedla toulavého bicyklu mne kdy si posadila právě touha po dobrodružství. Procestoval jsem pak na něm zemi mezi Šumavou a Tatrami a když potom velký sametový třesk odsoudil do šrotu želez nou oponu, i zbytek Evropy. Při téměř čtvrtročním sólo cykloputo vání na Cabo da Roca, neboli konec světa v Portugalsku, či obdobném k na opak nejsevernější kontinentální výspě Nordkappu, se dá určitě zažít a poznat hodně. Totéž platí o cestě napříč Apeni nami a Balkánem, nebo zatím poslední výpravě mezi zubožené mužiky ruského venkova. Se srdcem dobrodruha v těle je totiž život krásný, i když je kapsa napůl prázdná. Proč Vám ale všechno tohle píšu. Vždy jsem se s vlastním nadšením pro věc snažil strhnout k podobnému životnímu stylu i ostatní. Že se mi to alespoň v jed nom případě podařilo, jsem se přesvědčil docela nedávno při sněhové kalamitě po loviny letošního února. Osobně mi příliš ALPY VYDALY další tří praktické příručky pohybu ve vysokých horách Vydavatelství horské literatury Alpy z Lysé nad Labem vydalo ve své výborné ediční řadě Naučná literatura vysokohorská turistika další tři praktické příručky pohybu ve vysokohorských terénech. První z nich se jmenuje Orientace v horách a napsal ji ing. Ivo Hejl. Obsahuje všechny základní druhy orientace, včet ně popisu technických pomůcek a návodu, jak připravovat túry. Další příručka je věnována používání GPS a je od Vladimíra Štádlera. Poslední z knížek se jmenuje Alpy rozdělení hor stva, historie alpinismu a napsal ji ing. Ladislav Jirásko a Oto kar Simm. Popisuje všechny základní horské skupiny v Alpách a přináší stručnou historii pronikání alpinistů do nich. Vydavatelství Alpy již v této ediční řadě vydalo pět publikací: Nebezpečí v horách, Pohyb na ledovcových velehorách, Pohyb po ledovcích, Počasí v horách a Aklimatizace v horách. Připra vují se brožurky Laviny a Treking. Lubomír Brabec, Zdeněk Šmíd S KYTAROU V ANTARKTIDĚ V roce 1998 vydalo Knihcentrum Koncertní kytarista Lubomír Brabec je znám svým zájmem o dobrodružné aktivity. Po seznámení s Jaroslavem Pavlíčkem proto neváhal využít příležitost a odjel s ním a se skupinou dal ších amatérských polárníků na polární stanici na ostrově Nel son. Tam kromě běžné práce uskutečnil i kytarový koncert ve skutečném fraku. Vyprávění o měsíčním pobytu na stanici ne chybí ironizující odstup, když se autor zamýšlí nad smyslem existence stanice i nad osobou jejího zakladatele. Knihu ilustru jí fotografie Viléma Rudolfa. KDE SEHNAT DOBRODRUHA? Časopis Dobrodruh je nejrozšířenějším outdoorovým periodikem v České republice. Je prodáván ve 100 outdoorových a sportovních obchodech v ČR (jejich seznam naleznete v každém čísle), v běžné stánkové distribuční síti a předplatitelům. Distribuci na Sloven sku zajišťuje firma Abopress s.r.o. (adresu a telefon najdete v tiráži). Cena Dobrodruha ve volné distribuci je 16, Kč, pro předplatitele 18, Kč. PŘEDPLATNÉ V ROCE 1999 Předplatné jednoho výtisku je vzhledem k poštovním nákladům vyšší o dvě koruny než prodejní cena Dobrodruha ve volné distribuci, a činí 18, Kč za jeden výtisk. Předplatné od č. 4 do č. 6/99 činí 54, Kč. Předplatné lze zajistit pouze zasláním odpovídající částky složenkou typu C na adresu: Časopis Dobrodruh, Žirovnická 2389, 106 00 Praha 10. Fak tury pro firemní předplatné vystavujeme pouze na speciální písemnou objednávku (s uve dením IČO a DIČ) s dodatečnými náklady 20, Kč. Předplatit lze pouze čísla, která dosud nevyšla. Po vyjití jednotlivých čísel již lze před platit pouze čísla, která mají ještě do konce roku vyjít. Zpětné předplatné nepřijímáme. Dobrodruh, dvouměsíčník pro mnohostranné osobnosti. Vy chází poslední týden sudých měsíců. Šéfredaktor Miloš Kubá nek. Lay Out: Design Production. Adresa redakce: Časopis Dobrodruh, Žirovnická 2389, 106 00 Praha 10, e mail: vdsvet@mbox.vol.cz. Zde rovněž příjem předplatného a in zerce. Distribuují PNS, soukromí distributoři, knihkupectví a maloobchody se sportovním zbožím. Distribuce a předplatné na Slovensku ABOPRESS s.r.o., Vajnorská 134, 831 04 Bra tislava, tel./fax: 07/5253334. Vydává Vydavatelský dům Svět, Žirovnická 2389, Praha 10. Registrováno MK ČR pod č. 7598. Podávání novinových zásilek povoleno OZ Přeprava Praha, č.j. 726/97 ze dne 19. 2. 1997. ISSN 1211 751x nevadila, nezkrotnost živlů mne inspiruje. Z toho důvodu také ani v zimě nenechá vám odpočívat domácí cyklopark. Ten víkendový den jsem, pro pracov ní zaneprázdněnost ženské poloviny ro dičovského dua, zůstal doma sám s dese tiletou dcerkou Eliškou. Tati, klidně jeď, jinak tu s tebou nevydržím, překva pila mě najednou po vzoru matky ner vózně stepujícího před oknem, s pohle dem toužebně upřeným do venku běsnící sněhové bouře. O chvíli později už buším do pedálů směrem k ozdobě regionu, zámečku Čer vená Lhota, jehož exteriér tak nádherně kontrastuje s bělobou sněhu. Pětadvaceti kilometrový okruh testovaný v normál ním počasí na pohodovou hodinovku, mi tentokrát trval třikrát déle. Kolikrát jsem sebou praštil do závějí, si nepamatuju, za KNIHOVNA DOBRODRUHA Břetislav Ditrych SVĚT POD BAREVNÝMI KŘÍDLY to mi nadosmrti nevymizí z paměti scéna při návratu k vrátkům naší chalupy. Jako kdybych se díval do zrcadla při pohledu na Eskymáka blížícího se na kole z proti směru. Ještě větší překvapení však bylo, když jsem v něm identifikoval svoji nej mladší ratolest Elišku. Odkud proboha jedeš? Odpověď z Červené Lhoty mi málem vyrazila i zbytek dechu. To nejlepší si ovšem schovala pro ma minku. Když totiž po rozmrazení nadšeně líčila už kompletní rodině nevšední zážit ky ze své výpravy, až příliš krutě jí připo mněla, že dědičnost není pouze Darwino vou teorií, ale nyní bohužel i praxí potvr zenou skutečností. Abych se přiznal, ani já si však v té chvíli nebyl jist, zda zoufat, nebo jásat nad novým přírůstkem do spo lečenství dobrých druhů. FRANTIŠEK PETRŮ V roce 1998 vydaly Grafické závody HronovHHH, 190 Kč Kniha mapuje většinu významných počinů českých letců na motorových rogalech v posledních letech. S většinou z nich je spojeno jméno Jiřího Zítky, který je držitelem neoficiálního světového rekordu v dosažené výšce. Máme příležitost se se známit s průběhem výpravy na Kamčatku, přeletem Beringovy úžiny z Čukotky na Aljašku, přeletem nad horou Ama Dablam v nepálském Himálaji i s létáním na Islandu, v Africe a poku sem o přelet Středozemního moře. Ačkoli hlavním motivem pi lotů je odpoutat se od země a vzlétnout, vypráví kniha i o lidech a krajích, které letci spatřili z výšky. Motorová rogala totiž na štěstí létají jen tak vysoko, aby bylo ještě možné rozpoznat pří rodu a lidi dole na zemi. Jan Vlasák Na nejzápadnější výspě Evropy nedaleko Cabo da Roca v Portugalsku. TENKRÁT NA VÝCHODĚ V roce 1999 vydalo Sdružení Avalon Po dnes již vyprodané knížce Vandry s bejkem (Montana 1996) přichází Jan Vlasák s druhou horolezeckou humorně vzpomín kovou prózou, věnovanou horolezeckým toulkám v bývalém CCCP. Knížka je tentokrát distribuována vlastními silami. A tak, pokud zrovna nenarazíte na obchod, kde ji mají, můžete si ji objednat posláním 99 Kč (75 + 24 poštovné) na adrese: Jan Vlasák, Mor. Knínice 124, 666 34 Kuřim, tel.: 05/41230571 STARŠÍ ČÍSLA DOBRODRUHA JIŽ NEJSOU Vážení čtenáři, jak jsme vás již něko likrát upozornili, všechna dosud vyšlá čísla Dobrodruha jsou již v redakci zcela rozebrána. Prosíme vás proto, abyste nás o ně nežádali, ani neposílali peníze za ta to čísla, neboť vám je nemůžeme obra tem doručit. Totéž platí pro předplatné. V momentě, kdy jednotlivé číslo vyšlo, již není možné si je zpětně předplatit. Předplatné přijímáme pouze pro čísla, která ještě mají do konce příslušného ro ku vyjít. Jednotlivá čísla vycházejí vždy poslední týden sudých měsíců. Děkujeme za pochopení. DOBRODRUH Nejrozšířenější outdoorový časopis v ČR Je prodáván ve 100 sportovních obchodech, předplatitelům i v běžné distribuční síti v ČR i na Slovensku. CENA PLOŠNÉ ČERNOBÍLÉ INZERCE: 1 cm 2 19, Kč 1/2 strany 10 800, Kč 1/8 strany 2700, Kč 1 strana 19 800, Kč 1/4 strany 5400, Kč Barevná inzerce je o 20 % dražší, při opakování inzerátu slevy. Podrobnější ceník a informace obdržíte na adrese redakce (telefon: 0603 55 49 43, fax: 02/76 88 79). MALOOBCHODY, PRODÁVAJÍCÍ ČASOPIS DOBRODRUH PRAHA HUDY SPORT, Na Perštýně 14, 110 00 Praha 1. Horolezectví, turistika, trekking, běžky, voda. HUMI, Karolíny Světlé 3, 110 00 Praha 1 HUMI, Martinská 2, 110 00 Praha 1 ITM Distribuce, Prodejna map a průvodců, Senovážné nám. 6, 110 00 Praha 1, tel./fax: 02/24227245. Mapy z celého světa. KIWI, Jungmannova 23, 110 00 Praha 1, tel.: 02/241282, fax: 96245555. Mapy, průvodce, navigace, časopisy, videokazety. OLSON, Krakovská 21, 110 00 Praha 1, tel.: 02/22210138, fax: 96230133. Potápěčská technika, škola, servis, cestování. NAMCHE, Újezd 31, 110 00 Praha 1. Outdoor, sportovní horolezectví, turistika, skialpinismus. GENTIANA v.o.s., Petrská 31, 110 02 Praha 1, tel.: 02/24817854, fax: 24818970. Horolez., turistické, kemping. a sportovní potřeby. NAKLADATELSTVÍ OLYMPIA, reprezentační prodejna, Opletalova 59, 110 38 Praha 1 ALPINUS, Bělehradská 98 (Tylovo nám.), 120 00 Praha 2, tel.: 02/250092 HUMI, Bělehradská 23, 120 00 Praha 2 MOIRA, Budečská 20, 120 00 Praha 2 WARMPEACE, Slavíkova 5, 120 00 Praha 2 TESTUDO Novotný, Jaromírova 26, 128 00 Praha 2 BIKER S CAVE alias Jeskyně, Seifertova 7, 130 00 Praha 3 DELPHIN SUB, Potápěčská technika, Táboritská 13, 130 00 Praha 3 HUMI SPORT, Biskupcova 7, 130 00 Praha 3, tel.: 02/71773642. Potřeby pro horolezectví a turistiku. ALAE LUPULI, Antala Staška 20, 140 00 Praha 4 FREUD, Hvězdova 2, 140 00 Praha 4 ALPINUS, Nuselská 13, 140 00 Praha 4, tel.: 6925953. Turistika, horolezectví, voda, lyže, skialpinismus. HG SPORT, Zborovská 60, 150 00 Praha 5, tel./fax: 02/535741. Vodní turistika, kanoistika, rafting, příroda. HUDY SPORT, Lidická 43, 150 00 Praha 5, tel.: 02/538180. Horolezectví, turistika, camping, skialpinismus, outdoor. HOLAN SPORT STRAHOV, Studentské koleje Strahov, blok 1, Vaníčkova 5, 160 00 Praha 6 KATMAR BIKE CENTER, Pod Baštami 3, 160 00 Praha 6. Mountainbike, trekkingová kola, oblečení, doplňky, freestyle. CENTRUM AKTIVIT V PŘÍRODĚ, José Martího 31, 162 52 Praha 6 JASA ARCHERY DIRECT, Na Petynce 90/151, 169 00 Praha 6, tel.: 02/24322997. Luky, kuše, šípy, servis, výuka. AQUAMARINE, Čechova 17, 170 00 Praha 7, tel./fax: 02/33373917 HUDY SPORT, Strossmayerovo nám. 10, 170 00 Praha 7, tel.: 02/879992. Horolezectví, turistika, camping. PEKSPORT, Vršovická 466/62, 101 00 Praha 10, tel./fax: 732628. Kola, lyže, boty, sport.potřeby, textil. STŘEDNÍ ČECHY ADOP-SPORT, Sokolovská 345, 250 88 Čelákovice SPORT JIŘÍ FOJT, Za parkem 866, 252 29 Dobřichovice, tel./fax: 03/9911218. Jízdní kola, sport, prodej, opravy. VELOCIPÉD SERVIS, Rožmitálská 237, 261 02 Příbram VI, tel./fax: 0306/20385. Prodej a montáž kol, doplňků, servis. MENGR SPORT, Mládežnická 146, 277 11 Neratovice SPORTSERVIS MONTANA, Jaromír Vyskočil, Kmochova 406, 280 02 Kolín II, tel./fax: 0321/28718. Kola, lyže, sport. potř., servis. SHERPA SPORT, Boženy Němcové 666, 293 01 Ml. Boleslav, tel./fax: 0326/722614. Horolez., turistika, camping, lyže, vodác. potř. SPORT ČESKÝ RÁJ, Nerudova 616, 293 01 Mladá Boleslav ZÁPADNÍ ČECHY CYKLOSPORT OK spol. s r. o., kpt. Jaroše 48, 339 01 Klatovy I, tel./fax: 0186/20561. Horská kola Author Equipe. SPORT BUMERANG, Dukelských hrdinů 98, 348 15 Planá, tel./fax: 0184/992665. Sport. a rybářské potřeby, horská kola, servis. JAROSLAV ANDRLE, Libušina 535/11, 353 01 Mariánské Lázně. Horolezectví, speleologie, trekking, táboření, oblečení. JIŽNÍ ČECHY SPORT KAMZÍK, Široká 19, 370 01 České Budějovice BIKE SPORT JOMA, Václavská 544/3, 377 01 Jindřichův Hradec, tel.: 0331/23433. Prodej a servis jízdních kol. CYKLOEXTRA, 1. máje 108, 385 01 Vimperk, tel.: 0338/313093. Cyklo, ski, turistika, tenis, sport. CYKLOEXTRA, nám. Svobody 3, 387 01 Volyně, tel.: 0338/313093. Cyklo, ski, turistika, tenis, sport. A5 SPORT, Klokotská 108, 390 01 Tábor. Turistické, horolezecké potřeby, paragliding, cestování, VHT. SEVERNÍ ČECHY HUDY SPORT, Bílinská 3, 400 01 Ústí nad Labem, tel./fax: 047/5209625. Turistika, trekking, horolezectví, potápění, fitness. KUR SPORT, Děčínská 554, 407 22 Benešov n. Pl., tel.: 0412/945205. Cyklosport, prodej, servis, půjčovna, leasing. SPORT EXTREM, Pokratická 202, 412 01 Litoměřice, tel.: 0416/741971. Paragliding, lyže, trekking, snowboarding, oblečení. ALPIN SPORT, U nádraží 5, 415 01 Teplice, tel.: 0417/47780. Horolezectví, turistika, lyže, Moira, plavky. STRIX Dušan Dufka, prodejna sport. potřeb, Městské lázně, Bezručova 4252, 430 02 Chomutov HUDY SPORT, 5. května 11, 460 01 Liberec SPORT ČOCHTAN, Kamenná 16, 466 00 Jablonec nad Nisou HUDY SPORT, Podhorská 22, 466 01 Jablonec nad Nisou SPORT PAUDERA, Krále Václava 120, 471 63 Staré Splavy VÝCHODNÍ ČECHY SPORT/TURIST, Kotěrova 828, 500 02 Hradec Králové. Prodejna pro vodáky a turisty. SAGITA SPORT, Husova 59, 506 01 Jičín, tel.: 0433/25985. Turistika, horolezectví, kola, pobyt v přírodě. ATOM, Trávnice 153, 511 01 Turnov, tel./fax: 0436/21625. Cyklistika, lyžování, horolezectví, turistika. BC SPORT TERMIT, Jiráskova 126, 511 01 Turnov SPORT HENYCH, Dolení 54, 514 01 Jilemnice VIKING, Kavánova 177, 514 01 Jilemnice, tel./fax: 0432/3523. Vše pro pobyt v přírodě. GENTIANA v.o.s., Pernštýnská 13, 530 02 Pardubice, tel./fax: 040/6530370. Horolezecké, turistické, kempinkové a sport. potřeby. CVOK Cestovní vodácká kancelář, Jiráskova 29, 530 02 Pardubice CK MATES, Barvířská 47, 541 01 Trutnov, tel./fax: 0439/6166. Trekking, horolezectví, skialpinismus, voda, lyže. ŠPINDL SPORT, Krkonošská 32, 543 01 Vrchlabí, tel.: 0438/21824. Sportovní a turistické zboží, rent + servis. FAMOS B. Fišer, ul.t.g.m. 133, 549 31 Hronov, tel./fax: 0441/482888, poboč. Náchod 0441/421888.Vše pro cyklistiku a hokej. SPORTIV-REDPOINT, T. Čada, Horní 13, 549 57 Teplice n. Metují, tel./fax: 0447/93229. Horolez., hor. kola, lyžování, trekking. ARMA Obchod Zálesák, Tyršovo nám. 1079, 560 02 Česká Třebová FIRMA JAN JIRÁSKA, Malé náměstí 338, 561 69 Králíky, tel.: 0446/631236. Horolezení, cyklistika, lyžování, táboření. MP Sport a móda, Pražská 34/II, 566 01 Vysoké Mýto. Turistika, trekking, batohy, spacáky, CK Poznání. ULTRASPORT, Kpt. Jaroše 14, 568 02 Svitavy, tel.: 0461/24461. Cyklopotřeby pro náročné, funkční spodní prádlo. JÍZDNÍ KOLA LEDEČ, Husovo nám. 13, 584 01 Ledeč n. Sázavou, tel./fax: 0452/621383. Kola, díly, servis, zásilkový prodej. RALSPORT, Husova 34, 586 01 Jihlava. TRAMTÁRIE-ODYSEA PRESStige, Znojemská 8, 586 01 Jihlava, tel./fax: 066/7320053. Turistika, trekking, climbing, outdoor. JIŽNÍ MORAVA R-STOP, I & P Ropkovi, Havlíčkovo nám. 13, 591 01 Žďár nad Sázavou GEOKART, prodejna map, Vachova 8, 601 68 Brno GEMMA, Pekařská 25, 602 00 Brno. Turistika, voda, lyže, speleologie, horolezectví. GEMMA SPORT, Mendlovo nám. 15a, 603 00 Brno. Turistika, camping, voda, horolezectví, lyže. HUMI, Bašty 2, 657 00 Brno KČT KUDRNA-WORLD, Nádražní 1 (podchod u hlavního nádraží), 663 14 Brno BOHUMIL ČADA, Střítež 55, 674 01 Třebíč PETR PEHAL JÍZDNÍ KOLA, Rybářská 30, 686 00 Uherské Hradiště CYKLOSTAR HENČL, Zámecká 2, 695 00 Hodonín BŮŽEK-BŮŽKOVÁ KNIHY, Masarykovo nám. 38, 697 01 Kyjov JAN ŠTROF, Obchodní dům Štrof, Vodní 52, Kroměříž, tel.: 0634/334295 SEVERNÍ MORAVA ELIASS sport, Nádražní 24, 701 01 Ostrava 1, tel./fax: 069/6124553. Turistika, horolezectví, fitnes, vodní sporty, volný čas. HUDY SPORT, Sokolská tř. 39, 702 00 Ostrava, tel.: 069/6118966. Turistika, horolezectví, kola, pobyt v přírodě. SPORT 47 AVANTI, Porubská 708, 708 00 Ostrava-Poruba, tel.: 069/443426. Největší sportovní prodejna v Ostravě. VELOBAZAR ŠAFRATA, nádražní hala ČD, 733 01 Karviná 1, tel./fax: 069/6013642. Kola + doplňky, opravy, komis, oděvy. M-SPORT p. L. Kolondra, Smetanova 8, 737 01 Český Těšín AZ CYKLO-SPORT, Radniční 1243, 738 01 Frýdek-Místek, tel./fax: 0658/626119, 20547. Cykl., turist., lyžov., hokej, kompl. sport. LAVINA SPORT, Nám. Svobody 30, 739 02 Frýdek-Místek JUREK S+R, 739 13 Kunčice pod Ondřejníkem. Turistika, stany, oblečení turistika, sport. ŠITAVANC Sport, Sokolovská 393, 742 21 Kopřivnice, tel.: 0656/802069. Kola, lyže, trekking, turistika, sportovní obuv. ZDENKA ZEJDOVÁ, Havlíčkova 32, 744 01 Frenštát p.r., tel./fax: 0656/836184. Kola, zbraně. PROGRES-CENTRUM, 1. máje 1260, 753 01 Hranice na Moravě TRANGO-NOVA, Mostecká 348, 755 01 Vsetín, tel.: 0657/615565. Horolezectví, turistika, voda, kulečník, šipky. HUDY-SPORT Petr Němec, Vodní ul. 453, 760 01 Zlín, tel.: 067/7217067. Turistika, camping, horolezectví. SEDMIKRÁSKA, 1. máje 210/8, 767 01 Kroměříž, tel. sklad: 0634/350121. Turistika, tramping, horolezectví, western, skauting. HORTEZ, 8. května 11, 772 00 Olomouc HAS bike, Lidická 50, 787 01 Šumperk, tel./fax: 0649/217182. Prodej, opravy cyklo + ski. KAMMsport, Dr. E. Beneše 16, 787 01 Šumperk MANIA SPORT, Sadová 882, 790 01 Jeseník. Horolezectví, turistika, outdoor. Všechna dosud vyšlá čísla Dobrodruha lze shlédnout v knihovně Českého horolezeckého svazu, Mezi stadiony P. S. 40, 160 17 Praha 6-Strahov, tel./fax: 02/20513697, tel.: 02/33017347.

strana 12 INZERCE Dobrodruh 3/99 J AIR MARINE: OVERLAND EXPEDITIONS PO JIŽNÍ AFRICE ihoafrickou republiku posledních let mnozí pova žují za zemi, v níž kvůli rasovým třenicím a ros toucí kriminalitě není příliš bezpečno. Platí to však především pro některé městské aglomerace (zvláště Johannesburg). Mimo ně je JAR zemí turis ticky poměrně bezpečnou a nabízející turistické služ by na vysoké standardní úrovni. Překrásná divoká příroda, menší počet turistů a specifické formy cesto vání v zemi ji pak dávají možnosti pro zcela jiné a dnes tolik žádané cestovatelské vzrušení to, které vzniká při pobytu v drsné divočině se všemi jejími krásami i nástrahami. Obojího najdeme v JAR dosta tek cestovatel zde má možnost zblízka spatřit volně žijící zvěř i ptáky, exotickou a mnohdy endemickou flóru a faunu ve vnitrozemí i na pobřeží oceánu. Není proto divu, že se v posledních letech Jiho africká republika stává turisticky stále přitažlivější a že i některé naše cestovní kanceláře se začínají na tuto zemi zaměřovat. Jedním z hlavních operátorů je pražská cestovní kancelář Air Marine, která nabízí z dobrodružného hlediska snad nejlákavější způsob cestování jihoafrickou divočinou tzv. Overland Expeditions. CO TO JE? Overland Expeditions je způsob cestování, který je díky charakteru krajiny možný jen v některých částech světa. Nejvíce využívaným a také nejznáměj ším je právě v zemích na jihu Afriky. Jde o to, že tu ristická skupina se přepravuje ve speciálně uprave ných terénních automobilech po vlastní ose tj. si ce do předem určených míst, ale často divočinou mimo pravidelné cesty. Většinu proviantu si veze skupina s sebou, často se táboří v přírodě, vaří se na otevřeném ohni. Expedici tvoří skupiny do 20 lidí, což samozřejmě klade nároky na komunikativnost členů a jejich schopnost zapojit se do společných prací. Na druhé straně každý cestovatel ví, že právě v divočině vznikají přátelství nejlépe. Na expedicích lze navíc nepovinně provozovat řadu outdoorových aktivit, jako například trekking, jízdu na pštrosech, nejvyšší bungee jump na světě u parku Tsitsikama a další. CO LZE NA EXPEDICI VIDĚT? Na overland expedicích po JAR, pořádaných firmou Air Marine, projedete řadu divokých národních parků, počínaje slavným Krugero vým se slony, nosorožci, lvy, přes dramaticky rozeklanou divokou skalní a kaňonovitou krajinu parku Drakensberg (na obrázku vle vo) až po národní parky Tsitsikama, Wilder ness Lakes Area, Cango Caves, či Mountain Zebra se stády těchto lichokopytníků. Dobro družná cesta končí v Kapském Městě s blíz kým slavným mysem Dobré naděje. Bližší informace o expedicích získáte na ad rese: Air Marine, Národní obrany 31, 160 00 Praha 6, tel.: 02/24 32 30 73(4), fax: 02/24 32 40 76, e mail: direct@airmarine.cz air marine s.r.o. Národní obrany 31, 160 00 Praha 6 tel 02/ 2432 1075, fax 02/ 2432 4076 direct@airmarine.cz, www.airmarine.cz JIŽNÍ AFRIKA LEVNĚ A AKTIVNĚ Dobrodružné putování jižní Afrikou po nejznámějších národních parcích. Z Kapského Města na Viktoriiny vodopády ZIMBABWE, BOTSWANA, NAMIBIE, JIHOAFRICKÁ REPUBLIKA safari nejznámějšími národními parky na západě jižní Afriky cestování expedičním speciálem, denní i noční pozorování divokých afrických zvířat 3 denní letecká exkurze do delty Okavanga místo, kde řeka mizí uprostřed kontinentu, poušť Kalahari, Etosha NP, Orange River, Fish River Canyon a mnohem víc volitelně: rafting na Zambezi, sandboarding na 350m vysokých písečných dunách, 110 m bungee jump, jízda na slonech, na kánoích, přelet nad Viktoriinými vodopády. Z Johannesburgu do Kapského Města safari nejkrásnějšími národními parky na východě Jihoafrické republiky Kruger NP, majestátní pohoří Drakensberg, Cango Caves, Mountain Zebra NP, pobřeží Indického oceánu v NP Tsitsikama, Stolová hora a mys Dobré naděje a mnohem víc. volitelně: trekking v Dračích horách, jízda na koni, black water tubing, snorkelling v křiš ťálově čistém Indickém oceánu, bungee jumping, jízda na pštrosech Splňte si svůj životní sen o Africe, dopřejte si neopakovatelné životní dobrodružství a poznejte skutečnou africkou přírodu na vlastní kůži! Ceny, které Vás příjemně překvapí! ZVÝHODNĚNÉ LETENKY DO CELÉHO SVĚTA www.airmarine.cz