Prostorová analýza trhu práce v lokálním měřítku Horáková Bronislava -Horák Jiří - Šimek Milan VŠB Technická univerzita Ostrava tř. 17. listopadu, 708 33 Ostrava Poruba E-mail: bronislava.horakova@vsb.cz, jiri.horak@vsb.cz, milan.simek@vsb.cz tel.: +420 69 699 5457 Fax: +420 69 691 8589 Abstract The paper explains the intention of the project The Tool Implementation of the Labour Market Spatial Analysis in the Frame of Labour Offices Activities, which is performed in cooperation with the Ministry of Labour and Social Affairs of the Czech Republic. The first results of processing data from OKpráce system for Karviná and Frýdek-Místek districts are presented using procedures and tools prepared in the project frame. The paper also introduces the main objectives of the grant Labour market modelling using geoinformation technology that is elaborated in the period 2002/2004, e.g. transport accessibility of employers based mainly on the public transport or mapping of actual situation in the unemployment for town area. Abstrakt Příspěvek vysvětluje záměry projektu Implementace nástrojů prostorové analýzy trhu práce v činnosti úřadů práce, který se realizuje ve spolupráci s MPSV ČR. Jsou prezentovány výsledky zpracování dat ze systému OKpráce v okresech Karviná a Frýdek-Místek pomocí v projektu připravených postupů a nástrojů. Příspěvek také představuje hlavní cíle řešení grantu Modelování trhu práce s využitím geoinformačních technologií, který je řešen v období 2002-2004, např. dopravní dostupnost zaměstnavatelů s využitím především veřejné dopravy a nebo mapování aktuální situace v nezaměstnanosti na území města. Úvod Prostorové analýzy nalézají uplatnění v širokém spektru aplikací geoinformačních technologií a významný potenciál nabízejí také v socioekonomické oblasti. K častým můžeme řadit demografické analýzy, analýzy kriminality a některých dalších sociálně patologických jevů (např. distribuce drog), lokačně alokační úlohy aplikované např. v geomarketingu nebo v optimalizaci poskytování veřejných služeb a rovněž také analýzy nezaměstnanosti nebo obecněji analýzy situace na trhu práce. Tyto analýzy jsou běžně prováděny na makroekonomické úrovni, na úrovni krajů a okresů, málo jsou realizovány v lokálním měřítku - tedy za účelem sledování situace v jednotlivých okresech či dokonce městech. Přitom zpravidla využívají data z censovních šetření, většinou se omezují na zkoumání počtu nezaměstnaných (resp. jejich podílu z ekonomicky aktivního obyvatelstva vyjádřeného běžně mírou nezaměstnanosti). Přehled vybraných úloh s důrazem na modelování využívající údaje ze SLDB a jiné informační zdroje uvádí např. Birkin et al. [1]. Je třeba si uvědomit, že výše zmíněná data jsou k dispozici zpravidla jen jednou za deset let (ve většině evropských zemí) a bohužel také se značným časovým zpožděním (v České
republice běžně za 1-2 roky). Z tohoto důvodu je jejich využití pro sledování aktuální situace na trhu práce a přijímání určitých opatření (směrování aktivní politiky zaměstnanosti v území) omezené. Spíše jsou využívána ve spojení s dalšími demografickými a socioekonomickými údaji k vyjádření míry chudoby (typu deprivation index), sledování vztahu k sociálně patogenním jevům apod. V intercenzálním období jsou také k dispozici výsledky kontinuálního výběrového šetření pracovních sil prováděného Českým statistickým úřadem. Tato data jsou však k dispozici pouze za území České republiky a za kraje. Jiným zdrojem informací mohou být statistiky úřadů práce, které registrují uchazeče o zaměstnání a rovněž sledují další významné charakteristiky situace na trhu práce, jako např. počet a struktura volných míst, pohyb zaměstnanců u podnikatelských subjektů. Do situace na trhu práce zasahují především prostřednictvím nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti (dotační politika), napomáhají restrukturalizaci nabídky pracovních sil prostřednictvím rekvalifikací, analyzují vhodné lokality z důvodu vytváření investičních pobídek, provádějí monitoring a marketing trhu práce. Evidence uchazečů o zaměstnání, volných míst a firem může být vítaným, aktuálním a dostatečně podrobným zdrojem informací. Při jeho využívání si musíme být vědomi několika omezujících skutečností. V případě studia situace na lokálním trhu práce je to především vhodná volba agregačních metod, reagující na problémy ve velikosti datové základny, časové a sezónní proměnnosti, formy prostorové agregace údajů (administrativní versus neadministrativní agregační jednotky) a rovněž volba vhodných vizualizačních technik, které s rozvojem počítačové grafiky dovolují podstatně názornějším způsobem zobrazit a studovat jevy v území. Implementace nástrojů prostorové analýzy trhu práce v činnosti úřadů práce Podpora prostorových analýz trhu práce především v lokálním měřítku je hlavním cílem projektu Implementace nástrojů prostorové analýzy trhu práce v činnosti úřadů práce. Tento projekt je realizován od září 2001 ve spolupráci s MPSV ČR, Správou služeb zaměstnanosti. Zaměřuje se na činnosti úřadů práce, především pracovníků oddělení analýz trhu práce a doporučuje jim vhodné programové vybavení, data, připravuje školení a rovněž metodické rady k využití prostorových analýz v jejich činnosti. Projekt využívá některých výsledků grantu Prostorová analýza nezaměstnanosti GAČR 402/99/0022, které jsou publikovány např. v brožuře pro úřady práce [7]. Hlavním cílem 1. etapy tohoto projektu bylo poskytnout pracovníkům všech úřadů práce v České republice jednoduché nástroje, které by jim dovolily analyzovat vybrané ukazatele trhu práce v lokálním měřítku, tyto ukazatele následně zobrazovat v grafické podobě jako kartogramy a kartodiagramy a při hodnocení trhu práce a následném rozhodování tak využívat geografické informace. Lokálním měřítkem se rozumí pro tuto etapu sledování ukazatelů za jednotlivé obce; pro okresy tvořené územím jedné obce jsou sledovány městské části, resp. městské obvody. Řešitelem je Česká asociace pro geoinformace (CAGI, http:/www.cagi.cz). K řešení projektu byla ustanovena ad hoc komise s názvem Prostorová analýza nezaměstnanosti. V první etapě byl doporučen jako základní nástroj k vizualizaci dat a tvorbě kartogramů a kartodiagramů MicroSoft Map, který je nadstavbou MS Excel ve verzi 97 a 2000 (není již zařazen v MS Office 2002). Hlavními důvody pro jeho nasazení byly snadnost použití, ovladatelnost, začlenění do běžně používaného programu MS Excel, snadná přenositelnost
vytvořených obrázků do jiných aplikací (např. MS Word) a v neposlední řadě také skutečnost, že ho nebylo potřebné kupovat ani zajišťovat jeho instalace. Dále byl proveden výběr vhodných ukazatelů pro posuzování situace na trhu práce, který vycházel z evidence údajů v informačním systému úřadů práce OKpráce firmy OKsystem. V 1.etapě bylo k realizaci vybráno 36 ukazatelů, k jejichž výpočtu je zapotřebí 32 primárních údajů. Tyto údaje jsou agregovány z dat uložených v systému OKpráce. Primární údaje zahrnují počet uchazečů, počet uchazečů - žen, základní věkové rozdělení uchazečů, členění uchazečů podle vzdělání, vybrané specifické skupiny uchazečů (osoby se ZPS, absolventi, mladiství, nekvalifikovaní pracovníci), a počet hlášených volných míst. Ukazatele zahrnují vedle míry nezaměstnanosti především řadu podílů, vyjadřujících např. zastoupení skupiny uchazečů na celkovém počtu uchazečů (resp. uchazečů-žen), počet uchazečů na 1 volné místo a vybrané vývojové ukazatele. Jejich přehled je uveden např. v [4]. Pro zobrazení dat a ukazatelů popisujících situaci na trhu práce jsou využívány především administrativně vymezené územní jednotky - obce, resp. městské části či obvody. Vektorová data byla nakoupena z ČÚZK (Český úřad zeměměřický a katastrální), firma ÚRS a.s. Praha je dále upravuje a doplňuje. Nakonec jsou geografická data finálně upravována z hlediska datové struktury i grafických atributů pro publikaci v MS Map (formát MapInfo 3.0, vhodný souřadnicový systém, indexace vybraných atributů, nastavení grafických atributů zobrazení). Dále byla provedena registrace vrstev pro prostředí MS Map a byly vytvořeny potřebné šablony. Pro vizualizaci primárních dat a ukazatelů byly navrženy základní typy mapových kompozic, které by měli uživatelé využívat ve své práci. Jejich přehled je uveden např. [4] nebo na http://gis.vsb.cz/pan. Součástí projektu bylo také zabezpečení úvodního školení pro pracovníky úřadů práce a MPSV ČR. Toto školení poskytlo základní informace o projektu, úvod do geografických informačních systémů a zásady tvorby mapových výstupů, vysvětlilo výběr ukazatelů a přípravu mapových kompozic. Rovněž byla podrobně demonstrována práce s daty exportovanými ze systému OKpráce a předvedena práce s produktem MS Map. V lednu 2002 obdržel každý úřad práce geografická data potřebná pro vizualizaci agregovaných statistických údajů z OKpráce (případně dalších dat) ve svém území. Ve stejnou dobu rovněž distribuovala firma OKsystem s.r.o. novou verzi systému OKpráce, která již obsahuje modul GIS statistiky, který umožňuje vybrané primární údaje z databáze pro určené období exportovat a uložit do souboru MS Excel. V roce 2002 by měla proběhnout další školení, budou připraveny doplňky dat (např. vrstva popisů obcí, měřítko) a nové geografické vrstvy odpovídající spádovým územím jednotlivých poboček úřadů práce. Rovněž by měla být připravena studie, která by sledovala a analyzovala využívání nástrojů a postupů prostorové analýzy dat na úřadech práce, dokumentovala zkušenosti a náměty pro další vývoj, provedla průzkum názorů pracovníků vybraných úřadů práce na další využívání prostorových analýz. Výsledkem bude hodnocení stavu využívání prostorových analýz a příprava doporučení, návrhu dalšího pokračování. Ukázka některých výstupů z projektu Jak již bylo uvedeno, hlavním cílem projektu v 1.etapě je osvojení jednoduchých nástrojů pro vizualizaci a průzkum ukazatelů popisujících situaci na trhu práce. Na základě exportu GIS statistiky ze systému OKpráce byla připravena série statistických přehledů od roku 2000 s krokem po čtvrtletí, která se vyhodnocuje. Jako ukázku uvádíme sadu kartogramů a
kartodiagramů, které ukazují situaci v okresech Frýdek-Místek a Karviná. Stručný komentář k zobrazené situaci lze nalézt v [8]. Vratimov Šenov Stará Ves n.o. Krmelín Brušperk Fryčovice 1 Václavovice Hukvaldy 2 Kaňovice 3 Žermanice 4 Soběšovice 5 Pazderna 6 Dolní Domaslavice 7 Horní Domaslavice 8 Dolní Tošanovice 9 Horní Tošanovice 10 Vojkovice 11 Vělopolí 12 Pražmo 13 Bocanovice 14 Písečná 15 Hrčava Staříč Kozlovice Kunčice p.o. Paskov Č e l a d n á Sedliště Frýdek-Místek Palkovice Lhotka Žabeň Řepiště Sviadnov Pstruží Staré Město Baška 1 2 Bruzovice Frýdlant n.o. Dobrá Frýdek Místek Janovice Malenovice Ostravice H.Bludovice 3 4 Lučina 6 5 7 8 10 9 Nošovice N.Lhoty Vyšní Lhoty Raškovice K r á s n á 12 S t a r é H a m r y Třanovice Hnojník Komorní Lhotka M o r á v k a 11 Střítež Smilovice Ř e k a Ropice Horní Lomná T ř i n e c Vendryně Košařiska Milíkov Dolní Lomná Vendryně Bystřice Hrádek 13 N ý d e k N á v s í 14 Jablunkov Mosty u Jablunkova P í s e k Bukovec 15 Míra nezaměstnanosti [%] B í l á 0 5 10 15 20 Kilometry 14.6 až 29.2 (18) 13.1 až 14.6 (16) 12.4 až 13.1 (11) 11.3 až 12.4 (14) 7.1 až 11.3 (18) Obr č.1 - Míra nezaměstnanosti v obcích okresu Frýdek-Místek, stav k 31.12.2001 Vratimov Šenov Stará Ves n.o. Krmelín Brušperk Fryčovice 1 Václavovice Hukvaldy 2 Kaňovice 3 Žermanice 4 Soběšovice 5 Pazderna 6 Dolní Domaslavice 7 Horní Domaslavice 8 Dolní Tošanovice 9 Horní Tošanovice 10 Vojkovice 11 Vělopolí 12 Pražmo 13 Bocanovice 14 Písečná 15 Hrčava Staříč Kozlovice Kunčice p.o. Paskov Č e l a d n á Sedliště Frýdek-Místek Palkovice Lhotka Žabeň Řepiště Sviadnov 8 Dobratice Metylovice Pržno Pstruží Staré Město Baška 1 2 Bruzovice Frýdlant n.o. Dobrá Frýdek Místek Janovice Malenovice Ostravice H.Bludovice 3 4 Lučina 6 5 7 8 10 9 Nošovice N.Lhoty Vyšní Lhoty Raškovice K r á s n á 8 Dobratice Metylovice Pržno 12 S t a r é H a m r y Třanovice Hnojník Komorní Lhotka M o r á v k a 11 Střítež Smilovice Ř e k a Ropice Horní Lomná T ř i n e c Vendryně Košařiska Milíkov Dolní Lomná Vendryně Bystřice Hrádek 13 N ý d e k N á v s í 14 Jablunkov Mosty u Jablunkova P í s e k Bukovec 15 Podíl absolventů [%] B í l á 0 5 10 15 20 Kilometry 19 až 35 (19) 15 až 19 (16) 14 až 15 (13) 12 až 14 (9) 0 až 12 (20) Obr č. 2 - Podíl absolventů na celkovém počtu uchazečů v obcích okresu Frýdek-Místek, stav k 31.12.2001
Bohumín Orlová Karviná Havířov Počet uchazečů 7 300 0 2 4 6 8 10 Kilometry Český Těšín UC1.1.1999 UC1.1.2000 UC1.1.2001 UC1.1.2002 Obr č. 3 - Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání v obcích okresu Karviná od 1.1.1999 do 1.1.2002 Bohumín Rychvald Karviná Petřvald Orlová Havířov Těrlicko Počet uchazečů podle věkové kategorie 5 000 2 500 500 0 2 4 6 8 10 Kilometry Český Těšín UC0024 UC2549 UC5099 Obr č. 4 - Věková struktura uchazečů o zaměstnání v obcích okresu Karviná, stav k 31.3.2002
Bohumín Orlová Karviná Havířov Počet uchazečů a volných míst 5 000 0 2 4 6 8 10 Kilometry Český Těšín UC VMC Obr č. 5 - Srovnání počtu uchazečů a volných míst v obcích okresu Karviná, stav k 31.3.2002 Další zaměření výzkumných prací Představený projekt využije také výsledků řešení grantu GAČR 402/02/0855 Modelování trhu práce s využitím geoinformačních technologií, který je řešen v letech 2002-2004. Cílem řešení tohoto grantu je příprava modelu vazby lokálního trhu práce na stav dopravní obslužnosti a dopravní dostupnost jednotlivých míst. Součástí řešení je i studium situací vznikajících při větším propouštění a možnosti vícefaktorového hodnocení situace na trhu práce a metody integrované vizualizace více faktorů. Zkoumají se i možnosti využití pravděpodobnostního mapování a vyhlazení prostorového vzoru. Multikriteriální hodnocení situace na trhu práce Tradiční prostorové hodnocení nezaměstnanosti v území se opírá o míru nezaměstnanosti a počet nezaměstnaných. Málo se využívá možnosti zabývat se specifickými mírami nezaměstnanosti a skutečností, že celková míra nezaměstnanosti v sobě zahrnuje různé typy nezaměstnanosti, které jsou z hlediska potřebnosti státního zásahu (např. směrování aktivní politiky zaměstnanosti) různě závažné. Jednou z možností komplexního hodnocení území je i multikriteriální ocenění, jehož základem je vážená lineární kombinace. V [7] a v [6] je popsán postup výpočtu kritičnosti situace na trhu práce. Ten využívá 9 dostupných faktorů, každému je přidělena určitá váha při expertním posouzení a rovněž je každý normalizován do stejného číselného rozsahu. V současnosti, ve spolupráci s vybranými úřady práce, probíhá proces stanovení vhodných (optimálních) ukazatelů pro vyhodnocování kritičnosti ( problémovosti) území a jejich vah, včetně zohlednění rizik, která vyplývají ze zařazení jednotlivých ukazatelů do výpočtu.
Obr č. 6 - Míra kritičnosti obcí stanovená pomocí multikriteriálního ocenění (data k 31.12.1999) (převzato z [7]) Dopravní dostupnost zaměstnavatelů Významným faktorem pro posouzení situace na trhu práce je i dopravní obslužnost jednotlivých míst. Zjišťování dopravní dostupnosti se může zaměřit na sledování reálné dopravní dostupnosti na základě individuální dopravy nebo dopravní dostupnosti zjišťované na základě analýzy veřejné osobní dopravy. V roce 2000 byly obě takové analýzy prováděny v mikroměřítku pro území okresu Nový Jičín. Analýza dopravní dostupnosti zaměstnavatelů s využitím individuální automobilové dopravy využila vektorové vrstvy silnic z DMU200 a sledovala časovou dostupnost firem v okrese Nový Jičín pro vybraných 8 obcí. Jednotlivé úseky silnic byly ohodnoceny na základě předpokládané průměrné cestovní rychlosti osobního automobilu. Zjišťování dopravní dostupnosti velkých zaměstnavatelů s využitím veřejné osobní dopravy využívalo elektronické podoby jízdních řádů autobusů, vlaků a vybraných linek ostravské MHD a geografické lokalizace významné většiny autobusových a vlakových stanic a zastávek. Hodnocení se vyjadřovalo vzhledem k těmto zastávkám veřejné dopravy a zahrnovalo počet dostupných firem, průměrný čas dopravy, průměrnou vzdálenost a minimální počet přestupů. Následně byla prováděna i agregace údajů na územní jednotky částí obcí a obce, což dovoluje lépe sledovat prostorový vzorek dopravní dostupnosti. V případě okresu Nový Jičín se však za sledované období neprokázal předpoklad změny míry nezaměstnanosti a dalších specifických ukazatelů nezaměstnanosti v závislosti na úrovni dopravní obslužnosti (vyjma neprůkazného snížení míry nezaměstnanosti v závislosti na
počtu dostupných velkých firem). Podrobnější informace lze nalézt v [7], [10] a [5]. Další prováděné analýzy již zahrnovaly i sledování ceny dopravy [2]. Obr č. 7 - Průměrný čas dojíždění k velkým zaměstnavatelům ze zastávek veřejné dopravy v okrese Nový Jičín (práce 6:00-14:30) (převzato z [10]) Obr č. 8 - Počet velkých firem dostupných z částí obcí v okrese Nový Jičín (práce 6:00-14:30) (převzato z [10])
Situace v nezaměstnanosti na území města Vedle analýzy situace na území okresu je možné provést analýzu situace v jednotlivých městech. Jako příkladové území bylo vybráno město Nový Jičín. K analýze bylo využito dat z evidence uchazečů o práci (počet uchazečů, počet žen, věkové složení, počet osob se změněnou pracovní schopností), data o počtu obyvatel v budovách, jejich věkové složení a některé zajímavé údaje pro dokreslení situace jako je např. počet neplatičů nájemného. K analýze bylo využito dat z evidence obyvatelstva města Nový Jičín a data z evidence uchazečů o zaměstnání z Úřadu práce v Novém Jičíně. Údaje o uchazečích o zaměstnání jsou primárně lokalizovatelné pomocí adresy trvalého bydliště. Propojením adresy trvalého bydliště s registrem budov Městského úřadu bylo možné získat přímo souřadnice centroidů budov jako bodové lokalizace bydlišť evidovaných uchazečů o zaměstnání. Taková úroveň lokalizace však ale odporuje ochraně osobních údajů dle Zákona č. 101/2000 Sb. Proto byla vytvořena aplikace, která by agregovala údaje o uchazečích o zaměstnání do buněk čtvercového tvaru v pravidelné síti pokrývající území města. Velikost čtverců byla volena 600x600m, 300x300m a 200x200m, vlastní vyhodnocování situace využívalo především posledně uvedenou síť. Výstupní data po zpracování jsou tedy tvořena počty bydlících v jednotlivých čtvercích - celkem a zařazených do jednotlivých skupin dle věku, pohlaví, počet uchazečů o zaměstnání ve výše uvedené struktuře a počet neplatičů nájemného. Pro vizualizaci získaných dat bylo použito programové vybavení ArcView GIS Version 3.1, včetně nadstavby 3D Analyst. Obr č. 9 - Podíl uchazečů o zaměstnání v evidenci déle než 6 měsíců k celkovému počtu uchazečů (buňky 600x600 m)
Pro popis situace na trhu práce byly použity tyto ukazatele [3]: počet obyvatel v produktivním věku, podíl uchazečů k celkovému počtu obyvatel v produktivním věku (viz obr. x 8 9 ), podíl uchazečů - žen k celkovému počtu žen v produktivním věku, podíl neplatičů celkovému počtu obyvatel v produktivním věku, podíl uchazečů - žen k celkovému počtu uchazečů, podíl uchazečů se základním vzděláním k celkovému počtu uchazečů, podíl uchazečů starších 50 let k celkovém počtu uchazečů, podíl uchazečů se ZPS k celkovému počtu uchazečů, podíl uchazečů evidovaných déle než 6 měsíců k celkovému počtu uchazečů, podíl uchazečů - absolventů k celkovému počtu uchazečů. Provedená analýza ukazuje na možnosti provádění takových analýz zvláště ve velkých městech, kde může přinášet cenné poznatky o aktuální socioekonomické situaci. Obr č. 10 - Podíl uchazečů o zaměstnání k celkovému počtu obyvatel v produktivním věku - buňky 200x200 m (převzato z [3]) Legenda: výška sloupce podíl uchazečů o zaměstnání k celkovému počtu obyvatel v produktivním věku barva sloupce počet obyvatel ve čtverci šedá do 49 (málo věrohodné výsledky) žlutozelená 50 až 500 světle oranžová 500 až 1000 černá kresba uliční síť a budovy Závěr Autoři se snažili poukázat na některé možnosti provádění prostorových analýz trhu práce pro malé území. Byly představeny cíle a zaměření projektu Implementace nástrojů prostorové analýzy trhu práce v činnosti úřadů práce, který napomáhá pracovníkům úřadů práce v jejich analytické a prognostické činnosti.
Pro 1.etapu projektu je využíván program MicroSoft Map, který je volitelnou extenzí MS Excel verze 1997 a 2000. Ve spolupráci se specialisty MPSV a některých úřadů práce byly vybrány ukazatele vhodné pro popis situace na trhu práce. K jejich výpočtu se využívá především exportu dat ze systému OKpráce, který připravila firma OKsystem s.r.o. Pro tvorbu kartogramů a kartodiagramů byla upravena data, která byla zakoupená od Českého ústavu zeměměřického a katastrálního. Pro prostředí MS Map byly připraveny vhodné mapové šablony. K jejich využívání byly doporučeny vhodné postupy. Rovněž bylo zabezpečeno úvodní školení pracovníků analytických útvarů úřadů práce. Výsledky projektu jsou publikovány na stránkách http:/gis.vsb.cz/pan, kde jsou umísťovány i další výsledky výzkumu zaměřeného na tuto oblast, např. výsledky grantu Modelování trhu práce s využitím geoinformačních technologií, řešeného v letech 2002-2004. Z jeho přípravy a řešení jsou vybrány ukázky multikriteriálního hodnocení situace na trhu práce, studia dopravní obslužnosti ve vztahu k situaci na trhu práce a rovněž situace v nezaměstnanosti na území města. Poděkování Článek vznikl na základě podpory Grantové agentury České republiky v rámci projektu GA 402/02/0855 Modelování trhu práce s využitím geoinformačních technologií. Děkujeme pracovníkům Úřadu práce Karviná, Frýdek-Místek a Nový Jičín a Městského úřadu Nový Jičín za spolupráci a poskytnutá data. Literatura [1] BIRKIN M. et al.: Intelligent GIS - location decisions and strategic planning. Geoinformation International, Cambridge, UK. 1996. ISBN 0-470-23614-0 [2] BALA P.: Analýza dopravní dostupnosti obci v prostředí GIS. DP obor Geoinformatika, VŠB-TU Ostrava, 2002, 68 stran. [3] GLACOVÁ M.- HORÁK J.: Analýza situace na trhu práce v měřítku okresního města. GIS Seč 2002. [4] HORÁK, J.: Implementace geoinformačních nástrojů v činnosti úřadů práce. Sborník z konference GIS Ostrava 2002, CD-ROM, 2002. ISSN 1213-2454. [5] HORÁK J. - PEŇÁZ T.: Possibilities of GIS Utilisation in Labour Market Analysis. Proceedings of 6EC GIS Workshop, CD-ROM, 10 stran, Lyon, 6/2000. [6] HORÁK, J.- ŠIMEK, M.: Územní analýza nezaměstnanosti na příkladu okresu Nový Jičín. Sborník vědeckých prací VŠB-TU Ostrava, ročník XLVI, 2/2000, řada HGF, str. 25-36, ISBN 80-7078-853-4. [7] HORÁK, J.- ŠIMEK, M. PEŇÁZ, T. - DVOŘÁČEK, J.: Prostorové analýzy nezaměstnanosti. Brožura pro Úřady práce a další veřejné instituce. VŠB-TU Ostrava. Rok 2000, 146 stran. [8] HORÁKOVÁ B. - HORÁK J.: Nástroje prostorové analýzy trhu práce v činnosti úřadů práce. GIS Seč 2002. [9] http://gis.vsb.cz/pan [10] PEŇÁZ T. - HORÁK J. - HORÁKOVÁ B.: Analýza územní dostupnosti významných firem na území okresu Nový Jičín. Sborník konference GIS Seč 2000, Seč 7.-9.6.00. ISSN 1211-7439, ISBN 80-86143-17-1. Strana 280-289.