Využití geografických informačních systémů v analýzách místních trhů práce

Transkript

1 Využití geografických informačních systémů v analýzách místních trhů práce Šimek Milan - Horák Jiří VŠB Technická univerzita Ostrava tř. 17. listopadu, Ostrava Poruba milan.simek@vsb.cz, jiri.horak@vsb.cz tel.: , Úvod Analýzy nezaměstnanosti nebo obecněji analýzy situace na trhu práce jsou běžně prováděny na makroekonomické úrovni, na úrovni krajů a okresů. Relativně málo jsou realizovány v lokálním měřítku, např. za účelem sledování situace v jednotlivých městech. V těchto případech jsou zpravidla využívána data z censovních šetření, která poskytují údaje v dostatečném geografickém rozlišení, běžně na úroveň základních sídelních jednotek či dokonce jejich částí. Bohužel data ze sčítání lidů domů a bytů (SLDB) jsou k dispozici zpravidla jen jednou za deset let (ve většině evropských zemí) a navíc také se značným časovým zpožděním (v České republice běžně za 1-2 roky). Z tohoto důvodu je jejich využití pro sledování aktuální situace na trhu práce a přijímání určitých opatření (např. detailnější orientace aktivní politiky zaměstnanosti v území) omezené. Tyto údaje jsou využívány ve spojení s dalšími demografickými a socioekonomickými údaji například k vyjádření míry chudoby, sledování vztahu k sociálně patogenních jevů, migrace obyvatelstva apod. Úřady práce vedou evidenci uchazečů o zaměstnání, pravidelně sledují i firmy a nabízená volná pracovní místa, stejně jako další faktory, které ovlivňují na trh práce. Vzhledem ke skutečnosti, že uchazeči o zaměstnání, firmy a jejich provozovny a k nim vztažená hlášená volná místa jsou evidovány včetně jejich adres, je zřejmé, že je možné provádět i detailnější analýzy situace na trhu práce, samozřejmě s respektováním ochrany individuálních dat a s vědomím vlivu vyšší variability ukazatelů, dané malou datovou základnou. Při takové analýze je vhodné použít i méně tradiční formy vizualizace nebo provádět sofistikovaná vyhlazení či výpočty pravděpodobnosti sledovaného jevu. Příkladem takového projektu je analýza trhu práce na území města Nový Jičín, která byla předmětem diplomové práce Bc. Marcely Glacové [1]. Cílem práce bylo ukázat na možnosti využití méně tradičních forem vizualizace při analýze vybraných demografických charakteristik a ukazatelů trhu práce na území města. Základem zpracování byla agregace údajů a výpočet ukazatelů pro buňky pravidelné čtvercové mřížky, které území města překrývají. Tato datová struktura je výhodná jak pro vizualizaci hodnot, tak i pro další zpracování dat, kdy se mohou uplatnit např. filtrační a vyhlazovací metody, nebo překryvné operace. Zdroje dat Pro řešení bylo využito dat z několika zdrojů: 1. Data z evidence obyvatelstva Městského úřadu Nový Jičín Městský úřad Nový Jičín poskytl popisná data o počtu obyvatel včetně adres, jejich věkové složení a seznam neplatičů. Vymezení věkových skupin obyvatel zahrnuje kategorie: 0-14 let, 15-18, 19-25, 26-50, 51-60, nad 60 let. Poskytnutá data, týkající se obyvatel a neplatičů, zachycují stav k Data z Geografického informačního systému (GIS) města Nový Jičín Poskytnutá data obsahovala liniovou vrstvu silnic, polygonovou vrstvu budov a bodovou vrstvu čísel orientačních. Jednotlivé vrstvy vznikly digitalizací technické mapy města v M1:1000 a katastrální mapy v M1:1000, pro doplnění informací byla použita ortofotomapa.

2 K analýze bylo využito pouze 2491 budov s čísly popisnými z celkového počtu 5975 budov. Zbývající budovy neobsahovaly číslo popisné, které je důležité k lokalizaci obyvatel a uchazečů. Většinou se jednalo o budovy, které neslouží k bydlení a proto nebyla analýza touto skutečností zásadně ovlivněna. 3. Data z evidence uchazečů o zaměstnání Úřadu práce v Novém Jičíně Z evidence uchazečů o zaměstnání byla použita následující data: registrace uchazeče, registrace uchazeče - ženy, registrace uchazeče se základním vzděláním, registrace uchazeče mladšího 25 let, registrace uchazeče staršího 50 let, registrace uchazeče se ZPS, registrace uchazeče v evidence delší než 6 měsíců, registrace uchazeče absolventa. Tato data byla agregována na úřadu práce do podoby počtu uchazečů určité kategorie v daném čtverci (viz zpracování dat). Zpracování dat Údaje o uchazečích o zaměstnání jsou primárně lokalizovatelné pomocí adresy trvalého bydliště. Propojením adresy trvalého bydliště s registrem budov Městského úřadu bylo možné získat přímo souřadnice centroidů budov jako bodové lokalizace bydlišť evidovaných uchazečů o zaměstnání. Taková úroveň lokalizace však ale odporuje ochraně osobních údajů dle Zákona č. 101/2000 Sb. Proto byla vytvořena aplikace, která agregovala údaje o uchazečích o zaměstnání do buněk čtvercového tvaru v pravidelné síti pokrývající území města. Velikost čtverců byla volena 600x600m, 300x300m a 200x200m, vlastní vyhodnocování situace využívalo především posledně uvedenou síť. Výstupní data po zpracování jsou tedy tvořena počty trvale bydlících obyvatel v jednotlivých čtvercích - celkem a zařazených do jednotlivých skupin dle věku, pohlaví, počty uchazečů o zaměstnání ve výše uvedené struktuře a počty neplatičů nájemného. Zpracování dat je prováděno v databázi, do které je potřebné nejdříve uložit základní údaje z městského informačního systému - informace o budovách, tj. souřadnice středu budov a atributy kód obce, kód části obce a číslo popisné. Dále se z evidence úřadu práce získají údaje o uchazečích (pohlaví, vzdělání, kategorie atd.) a pro jednoznačnou lokalizaci uchazeče se zapisuje kód obce, kód části obce a číslo popisné. Propojením adres budov a adres uchazečů pomocí kódu části obce a čísla popisného vznikne nová tabulka obsahující jednoznačně lokalizované uchazeče. Lokalizace uchazečů je tak v připravené databázi uložena pomocí souřadnic příslušného místa bydliště. Potom následuje volba velikosti čtverce a volba souřadnic území, na kterém se sleduje situace na trhu práce. Po aktivaci začne probíhat agregace uchazečů do čtverců. Výstupem aplikace je databáze, která obsahuje počet obyvatel a počet uchazečů, rozdělených do zvolených kategorií v jednotlivých čtvercích a další zvolené údaje o nich. Na základě požadavku o ochraně individuálních dat je možné tato data dále upravovat - např. odfiltrovat všechny čtverce, kde je počet obyvatel či počet ekonomicky aktivních menší než je stanovený limit, či modifikovat data vyhlazováním nebo náhodným přičtením/odečtením 1-2 uchazečů. Výsledkem zpracování jsou tedy již agregovaná a případně filtrovaná či modifikovaná data, která zajišťují ochranu individuálních dat a přitom poskytují výrazně podrobnější základnu pro zkoumání situace ve městě. V tomto případě byla odfiltrována data, která přísluší buňkám s méně než 5 osobami v produktivním věku (tyto údaje tedy nejsou publikovány). Pro vizualizaci získaných dat bylo použito programové vybavení ArcView GIS Version 3.1, včetně nadstavby 3D Analyst. K vizualizaci byla použita získaná data z Úřadu práce v Novém Jičíně a Městského úřadu Nový Jičín a byly využity tyto ukazatele vhodné pro popis situace na trhu práce: počet obyvatel v produktivním věku,

3 podíl uchazečů k celkovému počtu obyvatel v produktivním věku, podíl uchazečů - žen k celkovému počtu žen v produktivním věku, podíl neplatičů k celkovému počtu obyvatel v produktivním věku, podíl uchazečů - žen k celkovému počtu uchazečů, podíl uchazečů se základním vzděláním k celkovému počtu uchazečů, specifická míra nezaměstnanosti mladých ve věku do 25 let, specifická míra nezaměstnanosti osob starších 50 let, podíl uchazečů starších 50 let k celkovém počtu uchazečů, podíl uchazečů se ZPS k celkovému počtu uchazečů, podíl uchazečů evidovaných déle než 6 měsíců k celkovému počtu uchazečů, podíl uchazečů - absolventů k celkovému počtu uchazečů. Ukázky výsledků a vyhodnocení Jako příklad hodnocení uvádíme pouze několik vybraných ukazatelů z celkového počtu sledovaných ukazatelů. Obr. 1 Věkové složení obyvatel Nového Jičína a jejich rozmístění (buňky 200x200 m) K základním sledovaným údajům patřilo i věkové složení obyvatelstva. Jednoduché rozdělení obyvatelstva do 3 kategorií a jejich rozmístění v území města bylo pro větší názornost zobrazeno ve 3D scéně. Ukázka je na obr. 1, kde můžeme identifikovat např. vysoký podíl mladé populace v základní sídelní jednotce (dále jen ZSJ) Loučka (SV část), což odpovídá i vyššímu podílu nezaměstnaných absolventů z celkového počtu uchazečů. Vysoký podíl starších obyvatel je naproti tomu v oblasti Nový Jičín - střed a severní část ZSJ Dlouhá, střed ZSJ Smetanovy sady a ZSJ Pravá strana. Podíl uchazečů o zaměstnání k celkovému počtu obyvatel v produktivním věku Tento ukazatel sice není standardním ukazatelem vyjadřujícím míru nezaměstnanosti, ale vzhledem k nedostupnosti věrohodných ukazatelů o ekonomické aktivitě obyvatel ve sledovaném území byl s vědomím jisté míry nepřesnosti použit k vyjádření situace na straně nabídky práce v území. Z hlediska tohoto ukazatele (obr.2, obr.3) se jeví město Nový Jičín jako území bez plošně rozsáhlých extrémních oblastí s vysokým podílem uchazečů o zaměstnání. V okrajové části Nového Jičína se sice nacházejí oblasti s více jak 30% podílem uchazečů o zaměstnání, ale jsou to oblasti s nízkým počtem obyvatel (viz obr.3), kde jsou šedě vyznačeny sloupce s malým počtem obyvatel. Jedno z míst, kde ukazatel vykazuje vysokou hodnotu (15 až 30%) a přitom zde žije vyšší počet obyvatel, je v zatáčce ulice Revoluční (jižní část ZSJ Žilina-sever), kde byl také dokumentován vysoký výskyt neplatičů

4 nájemného. Naopak další místa jako střed území ZSJ Žilina jih nebo na západní straně ZSJ U mostu a Pravá strana mají nízký počet obyvatel. Obr. 2 Podíl uchazečů o zaměstnání k celkovému počtu obyvatel v produktivním věku (buňky 200x200 m) Obr. 3 Podíl uchazečů o zaměstnání k celkovému počtu obyvatel v produktivním věku - buňky 200x200m) (upraveno podle [2])

5 Specifická míra nezaměstnanosti mladých do 25 let Vysoká míra nezaměstnanosti mladých do 25 let (obr. 4) se ukazuje v části Žilina-sever (shoda s vysokým výskytem uchazečů - žen, blízkost vysokého podílu uchazečů) a pak rovněž v části U bazénu. Obr. 4 Specifická míra nezaměstnanosti mladých do 25 let v Novém Jičíně (buňky 300x300 m) Obr. 5 Specifická míra nezaměstnanosti starších nad 50 let v Novém Jičíně (buňky 300x300 m)

6 Specifická míra nezaměstnanosti starších nad 50 let Vysoké hodnoty specifické míry nezaměstnanosti starších nad 50 let se ukazují v okrajových částech Nového Jičína, především v jižní části města (Žilina-sever až východní okraj části Smetanovy sady) a ojediněle v dalších místech - v části základní sídelní jednotky U mostu, Loučka (extrémní hodnota přes 50%) a U bazénu (obr. 5). Podíl uchazečů-žen z celkového počtu žen v produktivním věku Podíl uchazečů-žen z celkového počtu žen v produktivním věku vykazuje maxima v části v části U mostu (koresponduje s vyšší hodnotou specifické míry nezaměstnanosti starších osob), Žilina-sever, v menší míře i Žilina-jih, U bazénu, Pravá strana, Loučka (obr. 6). Obr. 6 Podíl uchazečů-žen z celkového počtu žen v produktivním věku (buňky 300x300 m) Zastoupení uchazečů evidovaných déle než 6 měsíců k celkovému počtu uchazečů Oblast s vysokým podílem uchazečů evidovaných déle než 6 měsíců (75 až 100%) odpovídá území s nadměrným zastoupením uchazečů se základním vzděláním. Vysoké zastoupení je celkově situováno převážně na jihu území - ZSJ U mostu, Žilina-sever, Žilina-jih, méně ve východní části - hranice Hřbitovní a Křivopotoční ZSJ. Pouze některá místa a oblasti (např. Loučka) mají nižší podíl (méně než 50 %) uchazečů evidovaných déle než 6 měsíců (obr.7, 8).

7 Obr. 7 Zastoupení uchazečů evidovaných déle než 6 měsíců k celkovému počtu uchazečů (buňky 600x600 m) Obr.8 Zastoupení uchazečů evidovaných déle než 6 měsíců k celkovému počtu uchazečů zobrazený v ArcView 3D Analyst (buňky 200x200 m) (upraveno podle [3])

8 Shrnutí a vyhodnocení situace na základě analyzovaných údajů Na základě zjištěných údajů z Úřadu práce v Novém Jičíně a Městského řadu v Novém Jičíně můžeme považovat za sociálně slabší základní sídelní jednotky Žilina-sever a jih, Dvořáková, Pravá strana, Hřbitovní, U bazénu, Loučka, Dlouhá. V těchto ZSJ jsou vysoké hodnoty týkající se uchazečů o zaměstnání a neplatičů nájemného a je zde také ve většině případů nadprůměrné zastoupení sledovaných skupin uchazečů ohrožených na trhu práce. Závěr Příspěvek se zabývá možností provedení analýzy situace na trhu práce pro území města, která může poskytovat cenné informace pro studium lokální sociální situace. Na základě spolupráce Úřadu práce v Novém Jičíně a Městského úřadu Nový Jičín byla provedena analýza pro území města Nový Jičín. K analýze bylo využito dat z GIS města Nový Jičín, dat z evidence obyvatelstva, jejich věkové složení a informace o počtu neplatičů nájemného jako doplňující údaj k zhodnocení situace města. V analýze byla využita data z evidence uchazečů o zaměstnání z Úřadu práce v Novém Jičíně. Z těchto dat o uchazečích o zaměstnání byla zvláštní pozornost věnována hůře umístitelným skupinám na trhu práce. Z hlediska pohlaví, věku, vzdělanosti a délky evidence se jednalo o uchazeče ženy, o mladé uchazeče bez praxe nebo naopak o uchazeče starší 50let, uchazeče se základním vzděláním, uchazeče se změněnou pracovní schopností a uchazeče evidované déle než 6 měsíců. Ke zpracování získaných údajů z úřadu práce a městského úřadu bylo použito metody evidence uchazečů vybraných charakteristik v pravidelných buňkách čtvercového tvaru. Pro agregaci údajů byla vytvořena aplikace, která umožňuje volbu velikosti buňky. Základním získaným údajem je počet uchazečů (resp. počet obyvatel) v každém čtverci. Zpracování dat o uchazečích o zaměstnání bylo provedeno na Úřadu práce v Novém Jičíně. Prezentované skutečnosti ukázaly na možnost využívání kombinace vybraných charakteristik trhu práce, údajů z evidence obyvatelstva, dat z geoinformačního systému města, případně dalších specifických údajů v analýzách trhu práce. Z hlediska vlastního využití v praxi se většinou bude jednat o velmi speciální analýzy na území velkoměst a velkých měst. Z hlediska jejich zaměření se nemusí jednat pouze o klasické analýzy trhu práce, ale nabízí se rovněž propojení na demografickou situaci v území, pohyb obyvatelstva (přirozený nebo migrační) a dalších charakteristiky socioekonomického charakteru. Poděkování Příspěvek vznikl na základě podpory Grantové agentury České republiky v rámci projektu GA 402/02/0855 Modelování trhu práce s využitím geoinformačních technologií. Děkujeme pracovníkům Úřadu práce Nový Jičín a Městského úřadu Nový Jičín za spolupráci a poskytnutá data. Literatura [1] GLACOVÁ M.: Územní analýza situace na trhu práce v Novém Jičíně. Diplomová práce VŠB-TU Ostrava, obor Geoinformatika, 2002, 34 s. [2] GLACOVÁ M.- HORÁK J.: Analýza situace na trhu práce v měřítku okresního města. [CD-ROM] Sbor. ref. konference GIS Seč , Seč, 2002, 18 s. [3] HORÁKOVÁ B.- HORÁK J.-ŠIMEK M.: Prostorová analýza trhu práce v lokálním měřítku. [CD- ROM] In Sbor. ref. konference 3.konference Městské informační systémy Praha, , 2002, 13 s.