Dopady daňových změn na stravování zajišťované zaměstnavateli Shrnutí Ministerstvo financí ČR v rámci novelizace zákona o daních z příjmů navrhuje zrušit zvýhodněný režim některých zaměstnaneckých výhod vč. daňové podpory podnikového stravování a stravenek. Částečnou kompenzací za tento krok by mělo být zavedení zaměstnaneckého výdajového paušálu (možnost pro zaměstnance odečíst si z daní určitou paušální částku bez ohledu na účel využití takto získané částky). Ministerstvo argumentuje zejména teoretickými přínosy zjednodušení daňového systému a rovnými podmínkami pro zaměstnance. Není známo, že by MF ČR provedlo detailní analýzu přímých a nepřímých dopadů zamýšlených změn na reálnou ekonomiku. Základní fakta 80% všech zaměstnanců, tj. 3,1 milionu osob dostává příspěvky na stravování (1,8 milionu formou podnikových jídelen, 1,3 milionu formou stravenek). O částku 0,9 miliard Kč ročně by se snížil příjem státního rozpočtu při zrušení podpory stravování. 1 70% zaměstnanců by omezilo návštěvy restaurací, což by snížilo tržby restaurací o 7,5 miliard Kč ročně. 2 Zrušení podpory stravování by pro zaměstnavatele znamenalo zvýšení ceny práce. Došlo by ke zdražení obědů v podnikových jídelnách, k omezení jejich návštěvnosti a tím k růstu fixních nákladů na jeden oběd. Zrušení podpory stravování by mělo negativní dopady na stravovací návyky zaměstnanců, jejich zdraví a produktivitu práce. Zaměstnanecké stravování je podporováno v 21 evropských zemích. Dopady zavedení zaměstnaneckého paušálu: O částku 9 miliard Kč by ročně by se snížil příjem státního rozpočtu při zavedení zaměstnaneckého paušálu. 3 Zaměstnanecký paušál je diskriminační plně na něj nedosáhne 500 tisíc nízkopříjmových zaměstnanců. 4 Zaměstnanecký paušál nedokáže kompenzovat dopady na snížení reálného příjmu zaměstnanců vzniklého zdaněním příspěvků na stravování. Zaměstnanecký paušál není účelový a nepodporuje tak zdravé stravovací návyky. Paušál nemá roli zaměstnaneckého benefitu nevytváří vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a neodlišuje zaměstnavatele na trhu práce. Z výše uvedeného vyplývá, že zrušení daňového zvýhodnění zaměstnaneckých výhod, ani zavedení zaměstnaneckého paušálu nemá ekonomické opodstatnění. 1 Fiskální podmínky a rozpočtové důsledky existence stravenkových systémů v České republice- kvantitativní analýza, IOM VŠE, 2011 2 Nákupní chování uživatelů stravenek, GfK, 2009 3 Studie dopadů změny daňového režimu zaměstnaneckých výhod, Mazars, 2011 4 Studie dopadů změny daňového režimu zaměstnaneckých výhod, Mazars, 2011
1. Ekonomické důsledky zrušení podpory zaměstnaneckého stravování Nejhorší variantou z hlediska dopadu do státního rozpočtu by bylo nahrazení osvobození příspěvku na stravování od odvodů z mezd tzv. výdajovým paušálem 5. Základním motorem fungování zaměstnaneckého stravování je jeho daňové zvýhodnění stravování je osvobozeno od daně z příjmů fyzických osob (na straně příjemce) a nepodléhá odvodům pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění (na straně příjemce a zaměstnavatele). Současně jsou náklady na stravování do určité výše daňově uznatelným nákladem (na straně zaměstnavatelů). Jaké by byly ekonomické důsledky zrušení podpory zaměstnaneckého stravování? 1.1. Zánik systémů zaměstnaneckého stravování by měl negativní dopad na státní rozpočet Zrušení či významné omezení tohoto režimu by vedlo k podstatnému poklesu, ne-li zániku zaměstnaneckého stravování. Podle průzkumu Factum Invenio by v případě zrušení daňových výhod plné 2/3 firem zaměstnanecké stravování přestalo poskytovat, nebo jeho poskytování významně omezilo. 6 Zrušení podpory stravování by mělo silně negativní důsledky pro zaměstnanost v sektoru služeb. Studie GfK uvádí, že jen co se týče stravenek, pokud by byla jejich podpora zrušena, 70 % zaměstnanců by omezilo návštěvy restaurací a 50 % by snížilo výdaje v nich. Následkem toho by poklesly tržby v restauracích v době oběda o téměř 60 %; to představuje výpadek ve výši 7,5 mld. Kč ročně a odhadovanou ztrátu více než 30.000 pracovních míst. 7 Zrušení podpory stravování by mělo po započtení nepřímých efektů celkově negativní fiskální dopady. Podle studie IOM VŠE by stát takto přišel o téměř 1 mld. Kč ročně. Celkový pozitivní vliv podpory stravování na státní rozpočet potvrzuje i další studie společnosti Mazars. Tyto závěry jsou v rozporu s odhady Ministerstva Financí, podle kterých by stát naopak zrušením podpory stravování získal 5,2 miliardy Kč. 1.2. Prohloubení deficitu státního rozpočtu díky zavedení zaměstnaneckého paušálu Novela zákona avizovaná Ministerstvem financí ČR navrhuje kompenzovat zrušenou podporu stravování zavedením tzv. zaměstnaneckého paušálu, neboli slevy na dani ve výši 250 Kč na zaměstnance a měsíc. Tento paušál ale podporu stravování nenahradí, a to ani co do jeho výše, ani funkčně. Podpora zaměstnaneckého stravování je založena na principu nepeněžního plnění, jehož smyslem je zajistit účelné vynaložení podpory. Naproti tomu zaměstnanecký paušál není nic jiného než obdoba slevy na dani, kterou je možné použít na cokoliv. Princip podpory zaměstnaneckého stravování tím zaniká. Zavedení zaměstnaneckého paušálu bude mít silně negativní dopad na státní rozpočet. Podle studie společnosti Mazars dojde k prohloubení deficitu státního rozpočtu ve výši 9 mld. Kč 8. 5 Fiskální podmínky a rozpočtové důsledky existence stravenkových systémů v České republice- kvantitativní analýza, IOM VŠE, 2011 6 Nákupní chování uživatelů stravenek, GfK, 2009 7 Nákupní chování uživatelů stravenek, GfK, 2009 8 Studie dopadů změny daňového režimu zaměstnaneckých výhod, Mazars, 2011
2. Dopady zrušení podpory stravování na zaměstnavatele 2.1. Zvýšení nákladů zaměstnavatelů Podpora stravování je nejčastějším benefitem, který zaměstnavatelé poskytují svým zaměstnancům. Tento benefit dostává 80% všech zaměstnanců, jeho poskytování vede mimo jiné k pravidelnému stravování zaměstnanců a tím i k jejich vyšší produktivitě. Pokud by zaměstnavatelé chtěli tento benefit zachovat i po zrušení jeho daňové podpory, znamenalo by to pro ně nárůst nákladů o 32% díky platbě odvodů z poskytovaných příspěvků. U firem, které mají stravování zajištěno prostřednictvím podnikových jídelen, by došlo ke zdražení obědů a odlivu strávníků. Tím by byla ohrožena celá ekonomika provozu jídelny. Zároveň by výpočet daně a odvodů z poskytnutého příspěvku na stravování byl pro firmy s jídelnami velkou administrativní zátěží. Zaměstnanecký paušál v navrhované výši by nemohlo plně využít na 500 000 zaměstnanců 9 paušál by tak pro ně byl diskriminační. Jedná se přitom o zaměstnance s nejnižšími příjmy, jejichž daňový základ je nižší nebo jen o málo přesahuje výši paušálu. Zavedení této kompenzace místo zaměstnaneckého stravování tak vedlo ke zvýšení tlaku na navyšování mezd a tedy k růstu ceny práce. 2.2. Zaměstnanecký paušál nedokáže nahradit zaměstnanecké benefity Smyslem zaměstnaneckých benefitů je vytvořit vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a zároveň odlišit zaměstnavatele na trhu práce. Zaměstnanecký paušál tuto schopnost nemá. Zároveň nemotivuje zaměstnance k pravidelnému stravování. Zástupci Ministerstva financí ČR v minulosti argumentovali, že problémem daňového zvýhodnění stravovacích systémů je to, že nejsou dostupné všem zaměstnancům a vytvářejí tak nerovné podmínky. S tímto tvrzením lze polemizovat zejména následujícími argumenty: Rovnostářské pojetí benefitů a nastavení rovných podmínek jsou dva rozdílné pojmy. Rovné podmínky spočívají v nediskriminačním přístupu k veřejné službě, ne v jejím poskytování všem stejně. Bohužel, z dále uvedeného vyplývá, že právě návrh MF ČR na zavedení výdajového paušálu diskriminuje nízkopříjmové zaměstnance. Stávající legislativa nikoho nediskriminuje - všichni zaměstnavatelé mají rovnou možnost přispívat na podnikové stravování. 9 Studie dopadů změny daňového režimu zaměstnaneckých výhod, Mazars, 2011 3
Graf 1: Pohled zaměstnavatelů na stávající systém podpory stravování souhlasím nesouhlasím Stávající systém podpory zaměstnaneckého stravování je jednoduchý Stravenky jsou tradičním nástrojem přispívajícím k udržování spokojenosti zaměstnanců Stávající systém podpory zaměstnaneckého stravování je spravedlivý Stravenky jsou jedním z nejatraktivnějších zaměstnaneckých benefitů Daňové zvýhodnění stravenek a dalších benefitů považuji za podporu podnikání ze strany státu Souhlasíte s tím, že by stát měl zachovat stávající systém daňového zvýhodnění stravenek? Případné zrušení daňového zvýhodnění stravenek by mělo negativní dopad na spokojenost zaměstnanců Stravenky pomáhají zaměstnancům k lepšímu stravování a stravovacím návykům Případně zrušení daňového zvýhodnění stravenek by znamenalo ztížení pomínek pro podnikání 98 95 94 93 93 92 91 87 82 2 5 6 7 7 8 9 13 18 Stravenky zvyšují produktivitu práce zaměstnanců 75 25 Zdroj. Factum Invenio, leden 2011, 714 zaměstnavatelů 2.3. Negativní dopady na majitele restaurací Podpora stravování existuje v českých zákonech již mnoho desítek let. Řada restaurací má svůj podnikatelský model silně závislý na tržbách během oběda. Pokud stát náhle změní právní prostředí, bude to pro mnoho restaurací znamenat pokles tržeb a ohrožení jejich existence. Podle průzkumu GFK by jen díky zrušení daňové podpory stravenek 70% zaměstnanců omezilo stravování v restauracích. 3. Sociální důsledky odstranění daňového zvýhodnění Sociální důsledky zrušení daňového zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů a především stravování je třeba vzít do úvahy neméně vážně. Zčásti plynou ze zmíněných důsledků ekonomických zaměstnanci by patřili (ostatně spolu se zaměstnavateli i veřejnými rozpočty) mezi poškozené sociální skupiny. Výdajový paušál nemůže ztrátu takto způsobenou nahradit, a to ani ekonomicky, ani svými mimoekonomickými souvislostmi. Argumenty pro toto tvrzení jsou zejména následující: 3.1. Zhoršení pracovních podmínek zaměstnanců Současný systém podpory stravování má pozitivní důsledky na produktivitu práce, zdravotní stav a motivaci zaměstnanců, práci s lidskými zdroji, sociální soudržnost společnosti i rozvoj podnikání. 10 Podle studie společnosti GfK z roku 2009 zaměstnanci vybavení stravenkami využívají možnost oběda ve veřejném stravování o více než 50 % častěji než osoby stravenky nepoužívající. Podle studie Mezinárodní organizace práce působící v rámci OSN pokládá více než 90 % lékařů pauzu na oběd za pozitivní přínos k celkové tělesné a duševní rovnováze zaměstnanců. 11 10 viz závěry studie Makroekonomická analýza efektivity stravenkových systému z pohledu fiskálních přínosů v České republice aktualizace pro rok 2008 a citlivostní analýza, Institut oceňování majetku VŠE, 2008 11 Food at Work, Christopher Wanjek, Ženeva, International Labour Office, 2005 4
Podpora stravování je vysoce kladně hodnocena zaměstnavateli i zaměstnanci, jak plyne z dostupných výsledků průzkumů veřejného mínění. Více než 90 % firem jej považuje za tradiční nástroj podpory spokojenosti zaměstnanců, současný systém pokládá za spravedlivý a jednoduchý. 12 Podpora zaměstnaneckého stravování je standardní součástí zajištění pracovních podmínek zaměstnanců v 21 evropských zemích a ve více než 40 zemích ve světě. Z evropských států má ČR dokonce druhé nejnižší procento uznatelných nákladů zaměstnavatele na stravování zaměstnanců. 3.2 Snížení disponibilního příjmu zaměstnanců Studie Mazars odhaduje, že disponibilní příjem u zaměstnance s nejobvyklejší (mediánovou) mzdou by klesl o více než 5 600 Kč ročně. Pokles příjmů zaměstnanců by byl způsoben zvýšením jejich daňové a odvodové zátěže a omezením poskytování benefitů ze strany zaměstnavatelů, které by zaměstnanecký paušál ve výši 250 Kč měsíčně nemohl plně kompenzovat. 3.3. Dopad na nízkopříjmové zaměstnance Jak je uvedeno výše, při náhradě daňové podpory stravování zaměstnaneckým výdajovým paušálem by podle studie Mazars na půl milionu zaměstnanců nedosáhlo na rovné podmínky, protože jejich daňový základ bude příliš nízký na to, aby mohli uplatnit plnou kompenzaci benefitů. Jejich disponibilní příjem tedy klesne a spolu s ním i jejich motivace k vydělávání si prací. Přitom u těchto zaměstnanců benefity v podobě zaměstnaneckého stravování tvoří relativně větší část jejich disponibilního příjmu (asi 5 %) a zároveň jejich výdaje na jídlo tvoří téměř 1/3 celkových výdajů. Opět je tedy logické, že bude zvýšen tlak na navyšování mezd. Bylo by třeba, aby ministerstvo provedlo analýzu toho, jak se s tímto problémem vypořádat. Jinak lze očekávat, že spíš než docházet denně do práce se některým zaměstnancům vyplatí spolehnout se na sociální síť. Navýšení sociálních výdajů státu je jen jeden z nepřímých efektů, které návrh Ministerstva financí ČR nebere v úvahu. 4. Politické důsledky odstranění daňového zvýhodnění Jak naznačují výše uvedené argumenty a údaje, politické důsledky likvidace daňového zvýhodnění zaměstnaneckých výhod, zejména pak podpory stravování včetně zvýhodnění samotných stravenek by byly enormní; politické ztráty zcela zřetelně přesahují jakékoli přínosy. Argumenty pro toto tvrzení jsou zejména následující: Některý z dostupných způsobů podpory stravování využívá naprostá většina zaměstnanců. Systém je přehledný a funkční. Jeho likvidace by byla vnímána jako těžko pochopitelný krok politické reprezentace, o to silněji v rozjitřené atmosféře, provázející nedávné rozhodování vlády ohledně reformy důchodového systému a souvisejících změnách DPH. Negativní politické důsledky lze očekávat mj. vzhledem k silnému psychologickému efektu, který by mělo nahrazení dosavadních výhod výdajovým zaměstnaneckým paušálem; stravenky plní roli hmatatelného příjmu, lidé jsou na něj zvyklí, zatímco v zásadě neviditelná výhoda paušálu (sleva na dani) bude něčím, na co se nedá sáhnout. Kromě toho pro několik set tisíc zaměstnanců by paušál znamenal i čistou ztrátu příjmů, přičemž se jedná právě o skupinu osob 12 Tisková zpráva Factum Invenio, leden 2011 5
s nejnižšími příjmy (opět by se tak objevil argument, že veškeré reformy dopadají nejtíživěji na ty nejslabší). Zachování dosavadního systému má silnou veřejnou podporu. To ukazují jak dostupné průzkumy veřejného mínění (např. podle průzkumu Factum Invenio z března 2011 je 86 % ekonomicky aktivních osob přesvědčeno, že stát by zaměstnanecké stravování podporovat měl), tak přímé ohlasy návrhů na jeho likvidaci petici na podporu zachování stravenek podepsalo do března 2011 více 50 000 fyzických osob a na 6 000 majitelů či provozovatelů restauračních zařízení. Souhlasím 86% Zdroj: Factum Invenio, 29. březen 2011 Neví, neodpověděl 3% Nesouhlasím 11% 5. Závěr Celkově by byla likvidace zaměstnaneckých výhod v jejich dosavadní formě vnímána velkou částí veřejnosti jako politicky neuvážený a škodlivý krok současné politické reprezentace. Argumenty o nutnosti zavést přehlednější a spravedlivější systém nemohou tyto důsledky vyvážit - současný systém je právě za přehledný a spravedlivý pokládán. Z ekonomického hlediska je zjevné, že při započtení přímých i nepřímých efektů podpory zaměstnaneckého stravování by její nahrazení zaměstnaneckým paušálem vedlo k prohloubení deficitu státního rozpočtu o 9 mld. Kč. 13 V situaci, kdy se kvůli snížení deficitu plošně snižují platy státních zaměstnanců, je nahrazení zaměstnavatelských příspěvků na stravování státní dotací nepochopitelným krokem. Všechny výše uváděné argumenty a údaje tak vedou k jednoznačnému závěru: Zrušení daňové podpory zaměstnaneckého stravování by mělo silně negativní ekonomické, sociální a v konečném důsledku i politické dopady. Jedná se o významný zásah nejen do daňového systému, ale do celé ekonomiky. Rozhodnutí o takovém zásahu by nemělo být přijato bez důkladné analýzy a diskuze, které však zatím schází. 13 Studie dopadů změny daňového režimu zaměstnaneckých výhod, Mazars, 2011 6